Šablona závěrečné práce

T靘i jsou p鴈dev氻m my歭enky na vazebnou figuru, kterou se 鑜ov靕 n醩lednpokusvyhledat a p鴌bl頌it se do jejbl韟kosti pro z韘k醤pocitu bezpe桧 a ochrany. Vyhodnocov醤dostupnosti vazebnfigury je spojeno s individu醠n韒i rozd韑y v poci漮vanvazebnjistot

Pokud se neda z韘kat pocit bezpe桧, proto瀍 vazebnfigura je nedostupnnebo nereaguje na projevy t靋hto pot鴈b, aktivujse tzv. sekund醨nstrategie – hyperaktivace nebo deaktivace syst閙u:

趜kostnhyperaktivace – zes韑ensnahy a aktivity vedouc韈h ke kontaktu s vazebnou figurou, intenzivnsledov醤t閠o osoby a silnsnaha se k np鴌bl頌it. Obn釟zv龤enou ap鴈hnanou ostra瀒tost vi potenci醠n韒 hrozb醡 a ruminaci o mo瀗閙 ohro瀍n Charakterizuje 鷝kostnstyl citovvazby.

Vyh齜avdeaktivace – spo桧vv obranndeaktivaci vazebn閔o syst閙u. Zahrnuje pop鴈nvazebn齝h pot鴈b a jejich nahrazenkompulzivnsob靤ta鑞ost– 鑜ov靕 pop韗svou pot鴈bu p鴌bl頌it se vazebnfigu鴈 a z醨ovei existenci mo瀗齝h hrozeb. Uzn醤existence obou by u n靔 mohlo znovu-aktivovat vazebnsyst閙, proto jsou potla鑟v醤y. Strategie je charakteristickpro vyh齜avstyl citovvazby.

Ta sekund醨nstrategie, kterje p鴈va瀠j韈 z醨oveukazuje na individu醠nnastavenvnit鴑韍o pracovn韍o modelu citovvazby, kter齧 dan鑜ov靕 disponuje (viz n頌e). Mikulincer a Shaver (2007) podot齥aj 瀍 aktivace syst閙u je z醩adnz醰islna subjektivn韒 vyhodnocensituace a toho, zda se jevjako ohro瀠j韈鑙 neohro瀠j韈– ne na tom, zda situace objektivnre醠nnebezpe桧 obsahuje.

Individu醠nstyly citovvazby, vnit鴑pracovnmodel a ment醠nreprezentace

Individu醠nrozd韑y ve fungov醤syst閙u citovvazby

Individu醠nodli歯osti ve fungov醤vazebn閔o syst閙u vypl齰ajz toho, co Mikulincer a Shaver (2007, s. 21) shrnuli jako schopnost 刾rogramov醤頁 vazebn閔o syst閙u - mo瀗ost flexibilnp鴌zp鵶obovat vazebnsyst閙 pro co nejefektivn靔氻 dosahov醤vazebn齝h c韑a uspokojov醤pot鴈b. P鴌 dlouhodob閙 setrv醤鑜ov靕a v ur鑙t閙 vztahov閙 prost鴈d(obvyklppad mal閔o d韙靦e v rodin se jeho behavior醠nsyst閙 p鴌zp鵶obuje tomuto prost鴈da st醰se 剼it齧 na m韗upro specifickvztahovvzorce, kterjsou v tomto prost鴈dptomn Kvalita interakcs vazebnou pe鑥j韈osobou ve chv韑韈h aktivovan閔o vazebn閔o behavior醠n韍o syst閙u se tak st醰hlavn韒 zdrojem individu醠n韈h rozd韑v citovvazb

Na z醟ladopakovanzku歟nosti se o鑕k醰醤a vazebnchov醤st醰ajautomatickou reakc kterjiž p鴌 dal氻ch ple瀒tostech nevy瀉duje aktivn v靌om op靦ovnvyhodnocencelsituace (Crowell a kol., 2002). O鑕k醰醤ohlednsebe sama i druh齝h lid ktersi d韙na z醟ladt靋hto zku歟nostvytvo, se formujdo tzv. vnit鴑韍o pracovn韍o modelu. Fonagy a Target (1997) shrnuj 瀍 opakovan st醠e stejnaspekty vztahtypu 刯– druzlid閾 (self-other) se m靚na abstraktn internmodely reprezentac a co v韈, jsou strukturov醤y do 刯– druzlid– afekt(self-other-affect) tri醖 neboli vnit鴑韈h pracovn韈h model

Vnit鴑pracovnmodel – druza já

Z醟ladem individu醠nvybudovan閔o stylu citovvazby je vnit鴑pracovnmodel (internal working model), kterje reprezentacfungov醤a v齴namu bl韟k齝h mezilidsk齝h vztah(Crowell a kol., 2002). Vnit鴑pracovnmodel tedy obsahuje internalizace a reprezentace hlavn韈h aspektvztahs pe鑥j韈韒i osobami, kter鑜ov靕 pro瀒l v d靦stv(Bowlby cit. podle Popper a Mayseless, 2003). V ran閙 v靕u si d韙b靐em rozv韏encitovvazby vi matce (鑙 jinhlavnpe鑥j韈osob vytv狲dva v齴namnn醜ledy, kterse pozd靔i m靚na p鴈trv醰aj韈vnit鴑p鴈sv靌鑕n(Bowlby, cit. podle Bla瀍jovsk 2013):

zda je matka (pozd靔i kter醟oli vazebnfigura) vn韒醤a jako reaguj韈 podporuj韈a poskytuj韈ochranu 鑙 nikoliv - vznik刴odel ostatn韈h kterreprezentuje obecnp鴈sv靌鑕n 瀍 druzlidjsou d鵹靣yhodn pe鑥j韈a dostupnv ppadpot鴈by (pozitivno鑕k醰醤, anebo 瀍 jsou odm韙av nedostupna nepe鑥j韈(negativno鑕k醰醤.

zda d韙 (pozd靔i dosp靗鑜ov靕) pova瀠je samo sebe za n靕oho, komu je b鞛np殍e, podpora a ochrana nab韟ena a poskytov醤a - vznik刴odel sebe kterreprezentuje, zda 鑜ov靕 s醡 sebe pova瀠je za n靕oho hodn閔o l醩ky (pozitivnsebepojet 鑙 nikoliv (negativnsebepojet pocit, 瀍 l醩ka druh齝h mu nepslu氻), (Bartholomew, 1990).

Vizu醠nmodely reprezentuje dvojdimenzion醠ndiagram, ze kter閔o vypl齰ajtak鑤y鴌 z醟ladnstyly citovvazby (Obr醶ek 2). Uvedendimenze ukazujv obecnrovinna m韗u z醰islosti vlastn韍o pozitivn韍o sebepojetna druh齝h lidech (鷝kostnost) a m韗u snahy vyhnout se intimits druh齧i z d鵹odu o鑕k醰醤zra騯j韈 odm韙avodezvy (vyh齜avost), (Bartholomew, 1990; Bartholomew a Horowitz, 1991).

Styly citovvazby v dosp靗osti

Po vzoru terminologie Mikulincer a Shaver (2007) tato pr醕e pou烅vpro t鴌 hlavnkategorie citovvazby dosp靗齝h dle Ainsworth pojmy jist 鷝kostna vyh齜av Vystihujje dvz醟ladndimenze:

m韗a vyh齜avosti a m韗a 鷝kostnosti.

Jistcitovvazba v tomto modelu ozna鑥je vazebnstyl charakteristickn韟kou 鷕ovn鷝kostnosti i vyh齜avosti. 萳ov靕 s jistou citovou vazbu mvnit鴑pocit vlastnhodnoty – p鴈sv靌鑕n 瀍 je hoden l醩ky, a tako鑕k醰醤 瀍 druzlidjsou k n靘u obecncitliv reaguj韈a p鴌j韒ajho. D韐y tomu, 瀍 p鴈sv靌鑕no vlastnhodnotje sou栳stvnit鴑韍o modelu, je jistvazba spojena s p鴌rozenou sebed鵹靣ou nez醰islou na hodnocendruh齝h. Jejnositel se c韙pjemni ve velmi intimn韈h vztaz韈h s bl韟k齧i lidmi, pro烅vi p鴌j韒v韈e v鴈losti a zapojenv intimn韈h vztaz韈h (Bartholomew a Horowitz, 1991). Jistvazebnstyl je spojen taks mno瀞tv韒 psychologick齝h pozitivn韈h benefitjako celkov瀒votnwell-being, ni灇鷕ovn鷝kosti a deprese a dal氻mi (Hazan a Shaver, 1990; Mikulincer a Shaver, 2007). Charakteristickje, 瀍 je pro tohoto 鑜ov靕a snadnse druh齧 p鴌bl頌it, b齮 na nich z醰isla taknechat je, aby byli oni z醰islna n靘 (Mikulincer a Shaver, 2007).

趜kostnstyl citovvazby je charakterizov醤 vysokou m韗ou vazebn鷝kostnosti a n韟kou m韗ou vyh齜avosti – obsahuje pozitivnmodel ostatn韈h (o鑕k醰醤jejich citlivodezvy a otev鴈nost intimit, av歛k negativnmodel sebe sama (刵ejsem jejich l醩ky hoden. Proto瀍 kladnpojetsebe sama nenzvnit鴑靚o v modelu sebe, takov鑜ov靕 se sna烅 svsebepojetpos韑it vyhled醰醤韒 uzn醤a pozitivn韈h kontakts druh齧i lidmi, na kter齝h se tak st醰z醰isl齧. Aby tyto pot鴈by naplnil, vyu烅v鷝kostnhyperaktivace vazebn閔o syst閙u a ve vztaz韈h se velmi otev韗 vyu烅vdruhjako bezpe鑞ou z醟ladnu, ale m鶠e m韙 probl閙y s ruminacemi a 鷝kostmi zalo瀍n齧i na pochyb醕h o vlastnhodnot kterho vedou op靦 k dal氻m vazebnhyperaktivn韒 strategi韒 z韘k醰醤pocitu bezpe桧 (Bartholomew a Horowitz, 1991; Bla瀍jovsk 2013). M鶠e m韙 pocit, 瀍 druzse zdr醜ajs n韒 m韙 tak bl韟kvztah, jak by si s醡 pl, n靕dy ado tm韗y, 瀍 jeho snaha druhvystra氻 nebo odrad(Mikulincer a Shaver, 2007).

Obr醶ek 2 – Dvojdimenzion醠nmodel intern韈h modela z nich vypl齰aj韈韈h stylcitovvazby

Vyh齜avstyl citovvazby se vyzna鑥je vysokou vyh齜avosta n韟kou 鷝kostnost Jeho nositel mpozitivnmodel sebe sama, av歛k vi druh齧 je odm韙av nebood nich o鑕k醰odm韙ava necitlivpstup k sobsam閙u. Proto vyu烅vjako strategii deaktivaci vazebn閔o syst閙u a intimn韒 kontakt鵰 se vyh齜 p鴌鑕mje p鴈sv靌鑕n, 瀍 je nepot鴈buje. Posiluje tak vlastnpocit nez醰islosti a nezranitelnosti. Sou栳stje kromvysoksebed鵹靣y takn韟k鷕oveemo鑞韈h projeva v鴈losti, ve vztaz韈h pro烅vvelmi m醠o bl韟kosti a intimity (Bartholomew a Horowitz, 1991; Bla瀍jovsk 2013). Vyh齜av閙u 鑜ov靕u je nepjemnb齮 v bl韟k齝h vztaz韈h s druh齧i a je pro n靔 t鞛kjim plnd鵹禅ovat, stejntak na nich nechce b齮 z醰isl ale nechce ani to, aby oni z醰iseli na n靘 (Mikulincer a Shaver, 2007).

Poslednkategorije tzv. strachupln(鷝kostn)vyh齜avvazba (takdisorganizovan, kterse vyzna鑥je kombinacvysok鷝kostnosti a vysokvyh齜avosti. Od vyh齜av閔o stylu se odli歶je t韒, 瀍 obsahuje 鷝kostnou pot鴈bu p鴌jetdruh齧i pro udr瀍npozitivn韍o sebepojet(Bartholomew a Horowitz, 1991). Na hlub氻 鷕ovni je pro takov閔o 鑜ov靕a obt頌nnaj韙 odpov祜 na ot醶ku, zda je vyhled醰醤bl韟kosti v鵥ec jednou z jeho re醠n齝h mo瀗ost a proto je pro n靔 t鞛kvolit mezi hyperaktivuj韈韒i a deaktivuj韈韒i strategiemi. M鶠e tedy aplikovat obnajednou, coje velmi matoucachaotick Jeho chov醤a reakce v situaci stresu a ohro瀍njsou nekonzistentnaprotich鵧n I kdyaplikuje vyh齜avstrategie, st醠e poci漸je 鷝kost a pot鴈bu bl韟k閔o vztahu a p鴈je si, aby strach a reaktivnvyh齜avost nepoci漮val (Mikulincer a Shaver, 2007).

Jak jsme uvedli v龤e, vazebnstyly se v齴namnpod韑ejna posuzov醤situace jako ohro瀠j韈 tedy samy o sobur鑥j kdy se bude vazebnsyst閙 a p鴌dru瀍nstrategie zaji歵靚bezpe桧 aktivovat. Nap lids 鷝kostnou vazebnou orientacvyhodnocujsituace jako ohro瀠j韈鑑st靔i, coje spojeno i s v靦氻m mno瀞tv韒 chybn齝h odhad zalo瀍n齝h na 鷝kostn閙 vnit鴑韒 pracovnmodelu. (Fraley a kol., 2006).

Zm靚a Vnit鴑韍o pracovn韍o modelu v dosp靗osti a z韘kanjistota

Bowlby (cit. podle Mikulincer a Shaver, 2007, s. 15) nazval ment醠nreprezentace jako pracovn/ pracuj韈modely (working models) ze dvou d鵹od

1) modely jsou k dispozici pro ment醠nsimulaci a p鴈dv韉醤v齭ledkpro r鵽nvazebnchov醤 tj. poskytujdynamicka kontextu p鴌zp鵶obitelnreprezentace komplexn韈h soci醠n韈h situac

2) jsou nav韈 modely provizorn韒i, tj. 刾racovn韒i verzemim靚iteln齝h pl醤

Dle Crowell a kol. (2002) Bowlby pova瀘val vazebnreprezentace za sice teoreticky otev鴈ni vi revizi a zm靚 ktern醩leduje po nov齝h v齴namn齝h vazebn齝h zku歟nostech, av歛k z醨oveuvedl, 瀍 pracujmimo aktivnv靌omv kontextu interakcs pe鑥j韈osobou, kterse v靦歩nou opakujve velmi podobn閙 stylu, 桧mse jivytvo鴈nment醠nreprezentace a tyto interakce navz醞em st醠e posiluja utvrzujve st醰aj韈韈h sch閙atech. Crittenden (2008; Crittenden a Landini, 2011) jde ale v postoji ke zm靚d醠 a pova瀠je citovou vazbu za celo瀒votnproces zr醤 V jej韒 pojetsice ranzku歟nosti ovliv騯jpozd靔氻 v齰oj 鑜ov靕a, av歛k nejsou pro n靔 zcela ur鑥j韈 Nam韘to toho Crittenden poukazuje na dynamiku interakca pokra鑥j韈韈h zku歟nost kter鑜ov靕a vedou k reorganizaci st醰aj韈韈h sch閙at a z醨oveposkytujst醠e novple瀒tosti pro formov醤nov齝h vazebn齝h sch閙at. Mikulincer a Shaver (2007) p鴈dstavili n醩leduj韈sch閙a skladby vazebn閔o stylu v dosp靗osti:

Obr醶ek 3 – Sch閙a skladby vazebn閔o stylu v dosp靗osti

Z韘kanjistota versus nejistota v dosp靗osti

Konceptu reorganizace st醰aj韈韈h sch閙at a stylodpov韉koncept z韘kanjistoty v citovvazbneboli 別arned security charakterizovanu dosp靗齝h, kte sice popisujsvranvztahy s rodi鑙 jako t鞛ka nejist av歛k v dosp靗osti vykazujjistou citovou vazbu (Pearson, Cohn, Cowan a Cowan, 1994; Roisman, Padr髇, Sroufe a Egeland, 2002). V齴kumy tak dokl醖aj 瀍 i lids nejistou citovou vazbou mohou b靐em sv閔o 瀒vota rozvinout jiststyl navzdory ran閙u nejist閙u stylu. Kl龛ov齧i faktory v tomto procesu jsou z釣itek podporuj韈韈h vztah kter鑜ov靕u pom醜aj刪ojitemocion醠nzran靚nabytv ml醖 a kapacita pro pochopensebe sama (Snyder, Shapiro a Treleaven, 2012). Tyto procesy hojenuvnitvztahu m靚vazebnporuchy na jistou vazbu takskrze p鴈programov醤mozkov齝h spojena odr釣se v integraci na neur醠na osobnostn鷕ovni prost鴈dnictv韒 vztahovpropojenkomunikace, koherentn韍o narativu, upravennegativn韈h stavt靗a a mysli a zes韑enpozitivn韈h psychick齝h stav(Surrey a Kramer, 2013). A naopak, z釣itky t鞛ka chaotickmohou p鴌sp靦 ke zm靚sm靣em k nejist閙u vazebn閙u stylu: nap Weinfield, Sroufe a Egeland, (2000) ve sv閙 v齴kumn閙 vzorku neobjevili 炨dnou signifikantnkontinuitu mezi stylem citovvazby v d靦stva stylem, kter齧 liddisponovali v dosp靗osti, v tomto ppadv歛k mnoho astn韐zm靚ilo sv鵭 styl na nejist coauto鴌 vysv靦lili pr醰vlivem vztahovv齴namn齝h, av歛k negativn韈h atraumatizuj韈韈h 瀒votn韈h ud醠ost

Crowell a kol. (2002) zd鵵aznili v齴nam vazebnfigury na formov醤nov閔o stylu citovvazby, zde v kontextu romantick齝h vztah A鑛oli ment醠nreprezentace slou烅 jako relativntrvalz醟lad pro chov醤 pocity a vn韒醤bl韟k齝h vztah nejv靦氻 vliv na st醰aj韈vazebnsyst閙 a styl podle nich majzku歟nosti ve vztaz韈h a zejm閚a sou鑑snpartner, respektive sou鑑snvazebnfigura, nebop醨y si ve vztahu vytv狲ejsvvlastna specifickchov醤typu bezpe鑞z醟ladny, ktermohou v閟t ake zm靚dv靔氻ch vazebn齝h model

Vazebnfigura

V d靦sk閙 i pozd靔氻m v靕u je charakteristick 瀍 odpov靌na nebezpe桧 je vyhled醤bl韟kosti a p殍e vztahov齝h figur (attachment figures), kter齧i jsou v d靦sk閙 v靕u zpravidla jeden z rodi棂 a kterBowlby charakterizoval jako 剆iln靔氻 a moud鴈j氻 pe鑟vatele(cit. podle Mikulincer a Shaver, 2007, s. 11). Dle Bowlbyho je behavior醠nvazebnsyst閙 ptomen po cel瀒vot 鑜ov靕a a projevuje se jako my歭enky a chov醤sm禅uj韈k vyhled醰醤bl韟kosti vazebn齝h figur v obdobnebezpe桧 a hrozby. Znamento, 瀍 i zrala autonomndosp靗lidvyhled醰aja vyu烅vajv 鑑sech hrozby a bolesti p殍i druh齝h, aniby to bylo znakem jejich du歟vnnezralosti 鑙 patologie. Z醨oveschopnost uti歩t s醡 sebe v dosp靗osti je v齴namnzalo瀍na na zvnit鴑靚齝h pozitivn韈h zku歟nostech s p殍vazebn齝h figur v minulosti (Mikulincer a Shaver, 2007; 2004).

V z醰islosti na dosahov醤c韑syst閙u citovvazby (viz v龤e) vzniklcyklus:

pro烅v醤hrozeb a di-stresu

vyhled醰醤ochrany a 鷗靋hy u vazebnfigury

pro瀒tek sn頌enstresu a poc韙靚bezpe桧

n醰rat k jin齧 aktivit醡 a z醞m鵰

Tento cyklus je prototypem 鷖p鞖nregulace emoca regulace mezilidskbl韟kosti. Pozn醤tohoto cyklu, respektive uv靌om靚 瀍 鷏evy od stresu je mo瀗dos醜nout s pomocvazebnfigury, d醰(dosp靗閙u) jedinci model, respektive sc閚狲 pro regulaci negativn韈h emoca zachov醤hodnotn齝h vztah(Waters, Rodrigues a Ridgeway, 1998; Mikulincer a Shaver, 2007).

Vazebnfigura v citovvazbdosp靗齝h

Esenci psychologick閔o vztahu k vazebnfigu鴈 (attachment bond) Bowlby popsal jako 剉yu烅v醤druhosoby jako siln靔氻 a moud鴈j氻 vazebnfigury(cit. podle Mikulincer a Shaver, 2007, s. 17), coje takvysti瀍no v pojmech bezpe鑞鷗o鑙歵(safe haven) a jistz醟ladna (secure base). Koncept jistz醟ladny uvedla do teorie citovvazby Ainsworth a v 瀒vot鑜ov靕a se jako prvnv t閠o roli objevuje matka, respektive prim醨npe鑥j韈osoba (Ainsworth a kol., 1978).

Vazebnfigura plnt鴌 funkce:

je objektem vyhled醰醤bl韟kosti ve chv韑韈h ohro瀍n

slou烅 jako bezpe鑞鷗o鑙歵– je p鴌pravena poskytnout ochranu, 鷗靋hu, podporu a 鷏evu, ke kterse 鑜ov靕 m鶠e navr醫it v ppadohro瀠j韈situace;

slou烅 jako bezpe鑞z醟ladna – umo烌uje sm禅ovat energii a pozornost vi jin齧 aktivit醡, neje vyhled醰醤bezpe桧, tj. aktivovat jinbehavior醠nsyst閙y.

Ten, kdo se objevuje ve vztahu s 鑜ov靕em (rodi partner, pbuznatd.) se tedy st醰vazebnou figurou ve chv韑i, kdy plnv龤e uvedenfunkce.

萾vrtou charakteristikou je, 瀍 neptomnost vazebnfigury vyvol醰stres z odlou鑕n(separational distress), kterse objevuje v re醠n齝h situac韈h i p鴌 p鴈dstavpotenci醠n韍o odlou鑕nnebo ztr醫y vazebnfigury.

V dosp靗osti se v roli vazebnfigury objevujnap sourozenci, bl韟ckolegov u鑙tela kou鑟v bl韟cptel milostnpartne鴌 a dal氻. Spole鑞formujhierarchii vazebn齝h figur (hierarchy of attachment

figures ; Bowlby, cit. podle Mikulincer a Shaver, 2007), ve kterse mohou objevit takpostavy ze specifick齝h kontext jako jsou psychoterapeuti nebo leade鴌 z oblasti organizace, arm醖y apod.

Mikulincer a Shaver (2007) uv醖靔 瀍 jiBowlby formuloval vazebnsyst閙 jako strategii, jej頌 鷖p鞖nost jejnositel neust醠e vyhodnocuje a kterou v ppadnutnosti upravuje do vhodn靔氻ho sledu aktivit, akca reakc Pro takov閠o vyhodnocenvlastn韍o vazebn閔o chov醤jsou pot鴈bnminim醠nn醩leduj韈3 kognitivnoperace:

1) zpracov醤informace o vztahu dan閔o 鑜ov靕a (tj. o sv閙 vlastn韒 vztahu) k prost鴈d- sledov醤a vyhodnocov醤vn靔氻ch ohro瀠j韈韈h ud醠ost jako瀟o taksv閔o vlastn韍o psychick閔o stavu;

2) sledov醤a hodnocenodezvy a reakcvazebnfigury na vlastnpokusy se t閠o figu鴈 p鴌bl頌it;

3) sledov醤a hodnocenu瀒te鑞osti zvolen閔o chov醤v dan閙 kontextu tak, aby bylo mo瀗efektivnuzp鵶obit toto chov醤p鴈k釣k醡, kterse objevuj

V歟chny t鴌 slo瀔y behavior醠n韍o syst閙u orientovanna dosahov醤c韑e jsou pot鴈bnpro seberegulaci. Z醨ovetato povaha vazebn閔o chov醤vy瀉duje uchov醰醤relevantn韈h dat o transakc韈h mezi 鑜ov靕em a prost鴈d韒 ve formment醠n韈h reprezentac

Nedostupnost vazebnfigury - Role ment醠n韈h reprezentacv situaci ohro瀍ní

Jak uv醖Kul韘ek (2000), v citovvazbje kl龛ov 瀍 celsyst閙 je aktivov醤 zejm閚a v podm韓k醕h stresu, respektive za poci漮van閔o stavu ohro瀍n V dosp靗osti prim醨nvazebnstrategie nevy瀉duje nutnvyhled醰醤fyzickptomnosti vazebnfigury, n齜rm鶠e zahrnovat aktivaci ment醠n韈h reprezentacvztahov齝h partner/ vazebn齝h figur, kte jinak obvykle p殍i a ochranu poskytuj Tyto reprezentace pom醜ajvytvo鴌t pocity bezpe桧 a jistoty, kterpom醜aj鑜ov靕u k 鷖p鞖n閙u vypod醤se s aktu醠n韒i hrozbami. To znamen 瀍 ment醠nreprezentace vazebn齝h figur mohou p鴈dstavovat symbolickou bl韟kost (symbolic proximity) podporuj韈韈h bl韟k齝h osob.

D醠e, ment醠nreprezentace sebe sama zahrnujzvnit鴑靚(introjektovan rysy vazebn齝h figur poskytuj韈韈h jistotu a ochranu, d韐y 鑕muse sebeukonej歟na sebeochrana st醰ajv dosp靗osti dobrou alternativou k regulaci di-stresu a pocitohro瀍n Koncept, 瀍 dostupnost vazebnfigury je spojena s v齰ojem sebereprezentaczalo瀍n齝h na bezpe桧 a jistot(security-based self-representations), kterjsou dosp靗閙u jedinci k dispozici v obdob韈h stresu a ohro瀍na jsou mu vnit鴑韒 zdrojem 鷗靋hy a 鷏evy, rozpracovali Mikulincer a Shaver (2004). Ve v齭ledku tedy sebereprezentace zalo瀍nna bezpe桧 a jistotzastupujvyhled醤fyzick閔o kontaktu s vazebnou figurou n醩leduj韈韒 zp鵶obem:

Obr醶ek 4 – Cyklus dosahov醤c韑syst閙u citovvazby

skrze kontakt s vazebnou figurou

Obr醶ek 5 – Cyklus dosahov醤c韑syst閙u citovvazby

skrze vybavensebereprezentaczalo瀍n齝h na bezpe桧

Mikulincer a Shaver (2007) zmi騯jv齴namnou skute鑞ost t齥aj韈se vztahu vazebn閔o behavior醠n韍o syst閙u vi jin齧 behavior醠n韒 syst閙鵰. Jelikostrach a vyhled醤bl韟kosti vazebnfigury musm韙 vysokou prioritu vzhledem k ot醶k醡 p鴈瀒t aktivace vazebn閔o syst閙u v podstatdeaktivuje nebo inhibuje ostatnbehavior醠nsyst閙y. Ve chv韑韈h ohro瀍nlidvyhled醰ajbl韟kost druh齝h zejm閚a kv鵯i pot鴈bpodpory a upokojen(comfort). Nav韈, v situaci ohro瀍nje jedinec zpravidla zam禅en jen na sebe a svou pot鴈bu ochrany – tak moc, 瀍 postr醖ment醠nkapacitu pot鴈bnou pro empaticka altruistickpstup vi pot鴈b醡 druh齝h a poskytnutp殍e druh齧. Pouze po uspokojenpot鴈by pocitu bezpe桧 a jistoty (viz v龤e) se 鑜ov靕 m鶠e op靦 zapojit do jin齝h aktivit.

Leadership

Tradi鑞byla pozice leadera charakterizov醤a z hlediska hierarchickstruktury a form醠ndanvedoucrole, dnes je v歛k 歩roce zn醡o, 瀍 ti, kte tyto role form醠nobsazuj nemusb齮 vn韒醤jako leade鴌, zat韒co jin kte form醠nvedoucpozice nezast醰aj mohou b齮 i p鴈s tento fakt ostatn韒i ve skupinjako leade鴌 vn韒醤i a n醩ledov醤i (DeRue a Ashford, 2010). V t閠o 栳sti pr醕e nenprostor pro obs醜lp鴈hled cel閔o spektra t閙at leadershipu, nento ostatnani elem. Proto pro u灇z醔靣 byly vybr醤y prim醨ndvz醟ladnoblasti – t閙a dyadick閔o vztahu mezi leaderem, respektive osobou ve vedoucroli, a n醩ledovn韐em, kterje nejbli灇pro t閙a citovvazby a vztahovosti v tomto smyslu (Popper a Mayseless, 2003), a oblast transforma鑞韍o leadershipu, kterje v sou鑑snosti nejsiln靔i zastoupen ve v齴kumu i doporu鑕n韈h pro praxi.

Dyadickvztah jako j醖ro leadershipu

LMX

Z obrovsk閔o mno瀞tvr鵽n齝h perspektiv, kterlze aplikovat na leadership, je pro tuto pr醕i relevantnzejm閚a aspekt dyadick閔o vztahu mezi leaderem a n醩ledovn韐em, kterreprezentuje teorie s n醶vem 刲eader-follower exchange respektive 刲eader-member exchange vyu烅vaj韈zkratku LMX (Gooty a Yammarino, 2016; Day a Miscenko, 2016; Hudson, 2013). Dle Gooty a Yammarino se jedno jednu z nejvlivn靔氻ch teorileadershipu a model v齴namnpro vysv靦lenmno瀞tvr鵽n齝h pozitivn韈h faktorod v齭ledkorganizace po well-being n醩ledovn韐dan閔o leadera. Graen a Uhl-Bien (1995) ozna鑙li LMX za recept na efektivn靔氻 leadership prost鴈dnictv韒 rozvoje a udr瀘v醤zral齝h vztah A鑛oli Graen a Uhl-Bien zam禅ili svou pozornost na dyadickvztah mezi leaderem a n醩ledovn韐em, mezi mnoho zohledn靚齝h faktorkoncept citovvazby nezahrnuli. Zralvztah v歛k p鴌rovn醰ajk partnerstva zmi騯j 瀍 efektivnproces leadershipu se objevuje, pokud obstrany mohou z tohoto zral閔o vztahu takt鞛it.

Specificky se u LMX jedno prvky poskytov醤podpory, bezpe桧 a uspokojendal氻ch vztahov齝h pot鴈b (Messick, 2005). I v pracovn韈h t齧ech mdyadickvztah svou roli, a nap dle kvalitativn韍o v齴kumu Roussina (2008) poskytuje n醩ledovn韐鵰 leadership zalo瀍nna dyadick閙 vztahu a kontaktu ve dvou v韈e pocitu bezpe桧 a jistoty neve skupinov閙 uspod醤 Faktory ovliv騯j韈schopnost vytv狲et kvalitna uspokojivdyadickvztahy typu LMX, z pozice leadera i n醩ledovn韐a, a speci醠nb齮 tohoto kvalitn韍o vztahu schopen opakovans r鵽n齧i lidmi navzdory mo瀗tendenci m韙 s ka瀌齧 jinak kvalitnvztah (Liden a Maslyn, 1998), jsou oblastsou鑑sn閔o z醞mu v齴kumu leadershipu a motivujambice pro novtypy v齴kumu, kterby pomohly odhalit obsa瀍nou vztahovou dynamiku. Do pop鴈dse tedy dost醰z醞em o vztahovproces (Day a Miscenko, 2016).

Messick (2005) zast醰n醶or, 瀍 role leadera i n醩ledovn韐a si lidp鴌vlast騯jza pzniv齝h podm韓ek a v r鵽n齝h vztaz韈h s r鵽n齧i lidmi mohou zast醰at kteroukoli z t靋hto rolv z醰islosti na situaci (nikoli nap na svosobnosti), coodpov韉takkoncept鵰 vyno鴘j韈韍o se leadershipu (emerging leadership) nebo sd韑en閔o leadershipu (shared leadership), v n靘jsou v齴namn齧i aspekty sd韑end鵹靣a 鑜ent齧u (Drescher, Korsgaard, Welpe, Picot a Wigand, 2014), ochota spolupracovat a z醨ovepodpora sd韑enleadershipu od form醠n韍o leadera vi 鑜en鵰 t齧u (Houghton, Pearce, Manz, Courtright a Stwerat, 2015). Messickov齧 (2005) tvrzen韒 je, 瀍 n醩ledovn韐 z韘k醰jistbenefity z toho, 瀍 v roli n醩ledovn韐a z鵶t醰– n靋o, co mu poskytuje pr醰leader. Proto瀍 n醩ledovn韐 takp鴌n釟n靋o leaderovi, je tento vztah obousm靣nprosp鞖n Jedn韒 z p靦i hlavn韈h benefit kterleader v tomto vztahu poskytuje, je podle Messicka ochrana a bezpe桧, ktermajz醩adnv齴nam v kontextech arm醖y a fyzick閔o ohro瀍n ale taku v韈e 鑙 m閚symbolick齝h a ekonomick齝h hrozeb v prost鴈dorganizac Leade鴌 n醩ledovn韐鵰 poskytujtakpocit soun醠e瀒tosti a 鑜enstvv ur鑙t閙 spole鑕nstv(organizaci), kterop靦 uspokojuje pot鴈bu bl韟kosti s druh齧i lidmi, odpov韉aj韈pot鴈b醡 citovvazby.

Transforma鑞leadership

V r醡ci historie v齴kumu leadershipu nach醶韒e ji鑤vrtstoletjako aktu醠na nejv韈e zkoumanteorie: teorii transforma鑞韍o, charismatick閔o, 鑙 inspira鑞韍o leadershipu, oproti star氻 teorii leadershipu transak鑞韍o (Howell a Avolio, 1993). Transforma鑞leadership definoval Bass (1995) skrze 鑤y鴌 z醟ladnfaktory (Eagly, Johannesen-Schmidt a Engen, 2003; Arnol, 2017; Bass a Riggio, cit. podle Jank 2016):

Idealizovanvliv: jeho n醩ledkem chce n醩ledovn韐 leadera napodobit a identifikuje se s n韒 emocion醠n Objevuje se ve dvou 鷕ovn韈h:

Jako atribut, p鴌suzov醤 leaderovi n醩ledovn韐y – leader vykazuje kvality, ktervzbuzujrespekt a pocit hrdost z toho, 瀍 je s n韒 n醩ledovn韐 spojov醤.

Jako chov醤 kter齧 se leader st醰vzorem – komunikuje hodnoty, el a v齴nam mise organizace. Dokazuje, 瀍 nejen msilnhodnoty, ale takpodle nich jedn

Inspiruj韈motivov醤 d醰v齬aznnajevo optimismus a nad歟nohlednc韑a budoucnosti, stejnjako svvysoko鑕k醰醤 D韐y n靘u si n醩ledovn韈i vytv狲emocion醠npouto k c韑鵰.

Intelektu醠nstimulace: zkoumi z nov齝h perspektiv, jak lze 鴈歩t probl閙y a plnit 鷎oly, a z醨oven醩ledovn韐y podporuje a podn靋uje k tomu, aby mysleli kreativna sami nov鴈歟nnach醶eli. Aktivuje v nich takjejich individu醠nz醞my a zku歟nosti pro z韘k醤u瀒tku a dosa瀍nc韑 copodporuje hrdost a n醩lednz醰azek n醩ledovn韐

Individu醠npstup: tento aspekt odkazuje k leaderovi, ktersvn醩ledovn韐y vn韒jako jedine鑞osobnosti a taktak s nimi jedn Soust鴈dse na mentorov醤 kou鑟v醤a rozv韏enjedine鑞齝h dovednosta vlastnost Projevuje takz醞em, p殍i a je soucitnvi n醩ledovn韐鵰. D韐y tomu v歟mu z韘k醰ajn醩ledovn韈i pocit kompetentnosti, ale takpocit, 瀍 na nich leaderovi skute鑞z醠e烅.

Transforma鑞leadership je p鴌j韒醤 jako efektivn靔氻 a vhodn靔氻 vzhledem k mno瀞tvfaktor nap well-being n醩ledovn韐(Arnold, 2017). Arnold doporu鑥je zam禅it dal氻 v齴kum na identifikaci procestoho, jak je transforma鑞leadership propojen s well-beingem n醩ledovn韐a, zejm閚a toho, kdy skute鑞transforma鑞leadership predikuje well-being n醩ledovn韐a. Poukazuje v歛k takna souvislosti tohoto stylu s v齭kytem vyho鴈nu n醩ledovn韐 vn韒an閔o stresu a dal氻ch oblast U emo鑞韍o vy鑕rp醤Arnold poukazuje na potenci醠nroli transforma鑞韍o leadershipu v zaji歵靚jistoty pro do鑑snzam靤tnance.

Co se te mechanismu, kter齧 transforma鑞leadership dosahuje sv齝h pozitivn韈h v齭ledk mno瀞tvv齴kumn韐informovalo, 瀍 LMX vztah m鶠e b齮 t韒 hlavn韒 kl龛em k 鷖p靋hu (nap Lo, Ramayah, Min a Songan, 2010). Vypov韉aj韈je model Wang, Law, Hackett, Wang a Chen (2005), kde LMX mediuje vztah mezi transforma鑞韒 leadershipem a v齥onem n醩ledovn韐a jejich pro organizaci prosp鞖n齧 chov醤韒. Auto鴌 na z醟ladsv齝h zji歵靚podporujpoznatky, 瀍 chov醤leadera v souladu s transforma鑞韒 leadershipem zvy歶je kvalitu LMX, 瀍 leader podporuje n醩ledovn韐a skrze osobna soci醠nidentifikaci, a 瀍 LMX vztah zvy歶je osobnv齴nam, ktertransforma鑞leadership pro zapojenosoby m P鴈dev氻m podot齥aj 瀍 efekt transforma鑞韍o leadershipu na oba aspekty (v齥on i pro-organiza鑞chov醤 je zalo瀍no na tom, jak ka瀌n醩ledovn韐 osobnpro烅v vn韒a interpretuje leaderovo chov醤 pro com鶠e b齮 v齴namn jak se vztah mezi leaderem a n醩ledovn韐em utv狲 kritick鷕oveinterakce s leaderem m鶠e b齮 esenci醠npro rozvoj n醩ledovn韐a a to, zda se dansoci醠npouto vytvo.

Pracovnspojenectví

Proch醶ka a Vacul韐 (2016) identifikovali jako z醩adnaspekt ve vztahu leadera a n醩ledovn韐a v transforma鑞韒 leadershipu pracovnspojenectv(working alliance), koncept z oblasti psychoterapie, kterodkazuje k s韑e a kvalitvztahu mezi terapeutem (leaderem) a klientem (n醩ledovn韐em) a je moment醠npova瀘v醤 za jeden z kl龛ov齝h faktorefektivity psychoterapie (Horvath, cit. podle. Proch醶ka a Vacul韐, 2016). Pracovnspojenectvve vztahu dle jejich v齭ledksilnsouviss transforma鑞韒 leadershipem i s pracovnspokojenostn醩ledovn韐a a j韒 vn韒anou efektivitou leadera. Ostatnroz氻鴈ntohoto konceptu i mimo oblasti terapie, v鑕tnleadershipu, doporu鑙l i Bordin (1979, cit. podle Jank 2016).