Šablona závěrečné práce
Yüklə 1,05 Mb.
|
|
Vzhledem k p鴈dchoz韒 poznatk鵰, 瀍 lids nejistou citovou vazbou vykazujvy殮m韗u stresu (Cordon a kol., 2009), m靗i by takvykazovat vy殮m韗u p鴌poutanosti. To popsali Sahdra a kol. (2010), kte objevili negativnkorelace 鷝kostni vyh齜avvazby vi jej韒u opaku – nep鴌poutanosti. Johnson a Johnson (2010, s. 221) krombuddhisticktradice v pojetnep鴌poutanosti nav醶ali takna stoiky: 劇Kpokud je nep鴌poutanost kompletn 鑜ov靕 m鶠e pro烅vat nejextr閙n靔氻 ud醠osti s perfektn neru歟nou jasnost/ klidem. Hlavnmy歭enkou zde je, 瀍 kognitivnohodnocenjednotliv齝h situac瀒vstres.Johnson a Johnson (2010, s. 225) svou stauzav鴈li p鴈sv靌鑕n韒, 瀍 刼becnefektivita medita鑞韈h praktik nenmyst閞i proto瀍 pracuje vi zdroji stresu: p鴌poutanosti.“ Nep鴌poutanost a regulace emocí Sahdra a kol. (2011) se v靚ovali zkoum醤detailvlivu mezi zv龤en韒 sebe-regulace n醩ledkem medita鑞韍o tr閚inku na adaptivnsocioemocion醠nfungov醤 Sebe-regulaci operacionalizovali jako potla鑟v醤odezvy. V t閠o studii pracovali s adaptivn韒 fungov醤韒 jako s jedin齧 faktorem, kterprostupuje m禅韙ka citovvazby (鷝kostnosti a vyh齜avosti; m禅eno ECR), mindfulness (FFMQ), odolnosti ega, empatie, 5 osobnostn韈h rys regulace emoc deprese, 鷝kosti a well-beingu. V r醡ci v齭ledkse adaptivnsocioemocion醠nfungov醤(AF) profilovalo jako jedinfaktor, na kter閙 se pod韑ely v歟chny prom靚n Jedinou v齤imkou byla otev鴈nost vi zku歟nosti, jej頌 pod韑 byl n韟k Nejsiln靔氻 polo瀔y s pod韑em na AF byly vazebn鷝kostnost, pot頌e v regulaci emoc mindfulness, sv靌omitost, ochota a psychickwell-being. 阼astn韈i medita鑞韍o tr閚inku se v adaptivn韒 socioemocion醠n韒 fungov醤v齬aznzlep歩li, a to o to v韈e, oslab氻 tuto schopnost m靗i na za栳tku retreatu. Jakou roli v t閠o oblasti hraje nep鴌poutanost?
mechanisms how emotions are dealt with in Buddhism and whether that knowledge and insight can be fruitfully applied in modern psychology. P鴈sto zde z鵶t醰pot鴈ba pro porozum靚mechanism鵰 pro vypod醤se s emocemi poch醶ej韈韒 z buddhismu a tomu, zda tato znalost a vhled mohou b齮 鷖p鞖naplikov醤y v modernpsychologii. (Swart, 2014) Nep鴌poutanost byla do t閠o pr醕e zahrnuta na z醟ladt skute鑞ost Poprv a鑛oli se jedno relativnnovkoncept na poli psychologie, je ve svesenci spojena 鷝ce s oblastmeditace a mindfulness a jejko鴈ny jsou v buddhistickpsychologii. D醠e, v r醡ci vyhled醤鑜醤kna z醟ladkl龛ov齝h slov Mindfulness AND Attachment se do v齭ledn閔o vzorku dostalo sedm studi ktero nep鴌poutanosti pmo pojedn醰aj(Coffey, Hartman a Fredrickson, 2010; Lamis a Dvorak, 2014; Swart, 2014; Sahdra, Ciarrochi a Parker, 2016; Feliu-Soler a kol., 2016; Feng a kol., 2016; Montero-Marin, 2016). To by samo o sobnesta鑙lo k jej韒u zahrnut pokud by se jednalo o pouhou shodu slov s fundament醠nodli歯ostv齴nam(jinstudie, kterbyly na z醟ladterm韓u attachment vyhled醤y, ale pou烅valy jej pro jinobsah neteorii citovvazby, byly vy鴄zeny). V tomto ppadse v歛k jedno pmou souvislost, nebot鴈t韒 d鵹odem je, 瀍 nep鴌poutanost je nov齧 pojmem v oblasti citovvazby (Sahdra a kol., 2010; Sahdra a kol., 2016; v龤e uvedenauto鴌 zahrnut齝h text. Proto瀍 jejpozitivninky poskytujtakvelkpotenci醠 pro oblast leadershipu (Sahdra a kol., 2016), je jv t閠o pr醕i v靚ov醤 歩r氻 prostor – je jednou z pm齝h odpov靌na ot醶ku, co se nach醶v pr鵱iku mezi citovou vazbou, mindfulness a oblastleadershipu. B靐em za栳tku rozmachu v齴kumna t閙a nep鴌poutanosti samotnse sna瀒li objasnit mechanismy pozitivn韍o inku tr閚inku mindfulness (podle FFMQ) na psychiku 鑜ov靕a Brown a kol. (2015), kte se soust鴈dili na mechanismus rozprost鴈n(decentering) nebo p鴈hodnocen(reperceiving), 刣efinov醤 jako obrat v perspektivspojense sn頌en韒 p鴌poutanosti k my歭enk醡 a emoc韒鑜ov靕a (s. 1021). Auto鴌 ho popsali jako meta-mechanismus, ktermobilizuje 鑤y鴌 psychickmechanismy: kognitivnflexibilitu, vyjas騩v醤hodnot, sebe-regulaci a vystavenprojev. Rozprost鴈nm禅ili s EQ (Experience Questionnaire) polo瀔ami jako 凞ok釣u se odd靗it od sv齝h my歭enek a pocit Z p靦i faktormindfulness m靗a tato kvalita nejsiln靔氻 pozitivnvztah s nereagov醤韒, popisov醤韒 a nehodnocen韒, v歟ch p靦 bylo signifikantn韈h. 萾y鴌 z p靦i faktormindfulness (krompozorov醤 kterzde bylo pozitivnspojense stresem a negativnkorelovalo s n靕ter齧i dal氻mi aspekty mindfulness) zde byly prediktory pro ni灇p鴌poutanost, klasifikovanou jako rozprost鴈np鴈hodnocen Ta d醠e skrze dal氻 procesy p鴌sp韛ala k lep氻mu psychick閙u stavu – model 栳ste鑞vysv靦loval prom靚nnetolerance ke stresu, symptomy deprese, stres, symptomy 鷝kostnosti. Tato studie se dhodnotit jako pokus o vysv靦lenpozitivn韍o vlivu mindfulness na psychiku 鑜ov靕a skrze proces spo桧vaj韈ve sn頌enp鴌poutanosti k vlastn韒 vnit鴑韒 obsah鵰 (my歭enk醡 a emoc韒). Postr醖ala v歛k vhodnn醩troj, specificky uzp鵶obenpro tento z醡靣. Buddhistickpsychologie, nep鴌poutanost a optim醠nprosp韛醤
When a rainbow appears vividly in the sky, you can see its beautiful colors, yet you could not wear it as clothing (K). It arises through the conjunction of various factors, but there is nothing about it that can be grasped. Likewise, thoughts that arise in the mind have no tangible existence or intrinsic solidity. There is no logical reason why thoughts, which have no substance, should have so much power over you, nor is there any reason why you should become their slave. Kdyse na obloze 瀒vobjevduha, vid韙e jej kr醩nbarvy, ale nem鶠ete si ji obl閏i jako od靨 (K). Vznikjako kombinace r鵽n齝h faktor ale nenna nnic, 鑕ho se lze chytit. Stejntak my歭enky, kterse objevuj v mysli, nemajre醠nou existenci nebo pravou pevnost. Nen炨dnlogickd鵹od, proby my歭enky, kternemaj pevnou podstatu, m靗y m韙 nad v醡i tak velkou moc, a nenani 炨dnd鵹od, probyste m靗i b齮 jejich otroky. Khyentse (2007, s. 141) Nep鴌poutanost (non-attachment) je pojem, kterse do psychologick閔o v齴kumu dostal stejnjako mindfulness z oblasti buddhistickpsychologie. Definuje se jako 刦lexibiln vyrovnanzp鵶ob vztahov醤se k vlastn韒 zku歟nostem bez ulp韛醤(na) nebo potla鑟v醤t靋hto zku歟nost頁 (Sahdra a kol., 2016, s. 819). Odkazuje k subjektivnkvalitmysli, kterse vyzna鑥je absencp鴌poutanosti k a fixacna ideje, obrazy nebo objekty smysl je takabsencvnit鴑韍o tlaku k z韘k醰醤 udr瀍n vyhnutse anebo usilov醤o zm靚u podm韓ek anebo pro瀒tk(Sahdra a kol., 2010; Montero-Marin a kol., 2016). Pova瀠je se za kl龛ovelement, jehoprost鴈dnictv韒 mindfulness kultivuje psychickwell-being. (Feng a kol., 2016), a spolu s regulacemoca n韟kou ruminacje medi醫orem vztahu mezi mindfulness a sn頌en韒 stresu spolu se zv龤en韒 optim醠n韍o prosp韛醤(Coffey a kol., 2010; Feng a kol., 2016). Nep鴌poutanost uvedli do kontextu s citovou vazbou jako jedni z prvn韈h Sahdra s dv靘a experty na citovou vazbu, Shaverem a Brownem (2010). Na z醟ladpojetp鴌poutanosti (attachment) v teorii citovvazby vysv靦lili rozd韑 mezi v齝hodn韒 a z醦adn韒 pojet韒 t閠o kvality:
V z醦adnpsychologii se v r醡ci teorie citovvazby poj韒schopnost p鴌pout醰醤se k druh齧 (attachment), respektive k vazebn齧 figur醡, jako esenci醠nfunkce lidsk閔o zaji歵靚a pro瀒tpocitbezpe桧 a jistoty, kterjistp鴌poutan鑜ov靕 nach醶ve vztaz韈h a nejistp鴌poutanse o jejich pro瀒tsna烅 pomocsekund醨n韈h vazebn齝h strategi(hyper-aktivace nebo deaktivace behavior醠n韍o syst閙u). Ve v齝hodn buddhistickpsychologii je p鴌poutanost (attachment) definov醤a jako jedna ze z醟ladn韈h ru歩v齝h emoc(Swart, 2014) a jako psychickutrpen kternaru歶je pozn醰醤objektt閠o p鴌poutanosti skrze p鴈hnan zd鵵azn靚vn韒醤jejich obdivuhodn齝h kvalit a z醨ovep鴈hl頌enjejich nepjemn齝h vlastnost P鴌poutanost k druh齧 lidem, v靋em, i k vlastn韒u 瀒votu, implikuje tu瀊y a ulp韛醤k mylnzhmotn靚p鴈dstavo sobsam閙, o druh閙 鑜ov靕u, o p鴌ta瀕iv齝h objektech nebo fyzick閙u sv靦– jako takovje zdrojem utrpensama o sob Jedn韒 z prvn韈h v齴kumna t閙a nep鴌poutanosti byla druhstudie Coffey, Hartman a Fredricksona (2010), kte se v靚ovali prve prol韓醤konceptu mindfulness s konceptem regulace emoc V tomto kontextu pak objevili roli nep鴌poutanosti, kterparadoxnsouviss vy殮i s ni灇schopnostp鴌jet Ve druhstudii auto鴌 zm禅ili nep鴌poutanost s vyu瀒t韒 歬醠y The Linking Inventory, kterhodnot do jakm韗y 鑜ov靕 v禅 瀍 jeho 歵靤tz醰isna dosa瀍npozitivn韈h c韑 瀒votn韈h v齭ledka vytou瀍n齝h v靋 Zde se dostali k v齭ledk鵰, 瀍 pozornost zam禅enna ptomnokam瀒k a p鴌j韒醤vnit鴑韈h pro瀒tkjsou odli歯konstrukty u lidbez p鴈dchozzku歟nosti s meditac p鴌鑕maspekt p鴌jetm靗 mnohem siln靔氻 efekt na nep鴌poutanost, ruminaci, stres, optim醠nprosp韛醤 jasnost a regulaci emoc nena pozornost. V r醡ci pm閔o vztahu byla p鴈kvapivvy殮m韗a p鴌jetspojena s ni灇m韗ou nep鴌poutanosti. P鴌jetv歛k souviselo se zv龤enou jasnostohlednvlastn韍o vnit鴑韍o pro烅v醤a zv龤enou schopnostregulovat negativnafekty, con醩lednpredikovalo vy殮m韗u nep鴌poutanosti. V齭ledkem tedy bylo, 瀍 m韗a p鴌jetje v pm閙 negativn韒 vztahu k nep鴌poutanosti – av歛k v nepm閙 vztahu, naopak, je m韗a p鴌jetspojena s vy殮m韗ou nep鴌poutanosti. Proto瀍 tato dvp鵶obense navz醞em vyv釣ila, v celkov閙 efektu se p鴌jeta nep鴌poutanost jevily jako nesouvisej韈 Coffey, Hartman a Fredricksona (2010) pro svzji歵靚nab韉li n靕olik interpretac– nap hledali p鑙nu ve formulaci polo瀍k v The Linking Inventory. Jin齧 vysv靦len韒 je, 瀍 astn韈i, kte disponujlep氻 dovednostp鴌jet jsou d韐y tomu v韈e schopni p鴌j韒at i sami sebe a svpro烅v醤takov jakje, a pro烅vajli sou鑑sni v韈e jasnosti v tom, zda se pr醰c韙p鴌pout醤i nebo ne, dok釣d韐y p鴌jettoto moment醠npozn醤i l閜e otev鴈nsd靗it – i bolestnou pravdu, 瀍 p鴌poutanost pro烅vaja tr醦se. Podobnbyl vztah mezi pmou pozornostvi moment醠nzku歟nosti: ta sice zv龤ila jinpsychologickaspekty, kterpom醜aly sn頌it stres, av歛k pozornost sama o sobz醨ovestres pmo zvy歰vala. Pro tento jev pak platilo obdobnvysv靦len– pokud je 鑜ov靕 schopen up韓at plnou pozornost vi moment醠nstresuj韈zku歟nosti, tato zku歟nost v jeho v靌ombude v齬azn靔i pro瀒ta. Jednse o stavy 鷝kostnosti 鑙 deprese, i pozitivn韈h z釣itk A鑛oliv psychologickstres a optim醠nprosp韛醤ment醠n韍o zdrav(flourishing) jsou odd靗enaspekty ment醠n韍o zdrav podle v齭ledkt閠o studie se zd 瀍 mindfulness a dal氻 zkoumanmedi醫ory ovliv騯joba tyto aspekty stejn齧i mechanismy. To znamen 瀍 zvl醖acstrategie a dovednosti, kterjsou rozv韏eny b靐em l殍by deprese a 鷝kostnosti (rozpozn醰醤vlastn韈h pocit zvl醖醤negativn韈h afektapod.) mohou b齮 identicks t靘i, kter鑜ov靕u, kternenve stresu 鑙 pod tlakem psychick齝h obt頌 pom醜dos醜nout vy殮韍o 瀒votn韍o 歵靤tv r醡ci optim醠n韍o prosp韛醤 Pmo souvislost nep鴌poutanosti a z醰a瀗齝h psychick齝h obt頌p鴌tom zkoumali Lamis a Dvorak (2014) u student Symptomy deprese zde byly v negativn韒 vztahu vi mindfulness i nep鴌poutanosti, stejnjako ruminace zam禅enna sebevra瀍dnmy歭enky. Deprese zde byla medi醫orem, v obou vztaz韈h tedy existovala linka od zv龤enmindfulness / nep鴌poutanosti p鴈s sn頌endepresivn韈h symptomk navazuj韈韒u sn頌enruminace. Lamis a Dvorak uve svstudii pou瀒li 歬醠u NAS od Sahdra a kol. (2010). 妅醠a pro m禅ennep鴌poutanosti (NAS) Pro konceptualizaci a m禅itelnost nep鴌poutanosti vytvo鴌li Sahdra a kol. (2010) 歬醠u NAS (Non-attachment scale), kterji m禅na z醟ladbuddhistickteorie. Feliu-Soler a kol. (2016) tuto 歬醠u p鴈lo瀒li do 歱an靗歵iny a z醨ovepotvrdili ptomnost jednoho faktoru. Z醨oveov歟m Feng a kol. (2016) tuto 歬醠u ov禅ili psychometricky na Nov閙 Z閘anda doporu鑙li upravenou verzi s 26 polo瀔ami oproti p鵹odn韒 30. Konstatovali, 瀍 jako problematickse jevpou烅v醤negativnformulovan齝h polo瀍k, kterjsou but鞛ce pochopiteln nebo nereprezentativnpro opak 鑙 nedostatek nep鴌poutanosti. Nep鴌poutanost a pozitivnkorel醫y Nep鴌poutanost je jedn韒 z nejv齬azn靔氻ch korel醫praxe mindfulness a je pokl醖醤a za jeden z hlavn韈h adapta鑞韈h mechanism skrze ktermedita鑞intervence p鴌n釟ejvy殮well-being (Montero-Marin a kol., 2016; Feng a kol. 2016). Odpov韉druh閙u ze dvou faktor kterGoodall, Trejnowska a Darling (2012) identifikovali jako kl龛ovve vztahu mezi citovou vazbou a regulacemoca dispozi鑞mindfulness, a to tomu siln靔氻mu: meta-kognici emo鑞韈h stav kterp鴈dstavuje vn韒醤emocjako pom韏iv齝h ment醠njeva ne jako odrazreality 鑙 vlastn韍o j A鑛oliv pat do stejn剅odinykonstruktjako p靦 faktormindfulness definovan齝h v dotazn韐u FFMQ, je od nich odd靗en(Sahdra, Ciarrochi a Parker, 2016). Z hlediska praktick齝h dopadje nap v porovn醤s p靦i aspekty mindfulness siln靔氻m prediktorem time-managementu, motivace k 鷖p靋hu (achievement motivation) a sebev靌om kterpat k 瀒votnefektivit neboli kapacitadaptovat se a usp靦 v ka瀌odenn韒 瀒vot(Sahdra, a kol., 2016). Sahdra a kol. (2016) usilovali o podpo鴈np鴈dpokladu, 瀍 nep鴌poutanost je t韒 mechanismem, kterzprost鴈dkov醰pozitivndopady rozvoje mindfulness na lidsk瀒vot. V齭ledky uk醶aly, 瀍 nep鴌poutanost je 栳ste鑞齧 medi醫orem efektu, ktermajaspekty mindfulness na 瀒votnspokojenost a tzv. 瀒votnefektivitu. Zdaleka nejsiln靔氻 vztah s nep鴌poutanostm靗a ze v歟ch 歬醠 FFMQ schopnost nereagov醤(0,51), ostatn歬醠y byly ve slab閙 av歛k signifikantn韒 vztahu. 巌votnefektivita zde byla m禅ena dotazn韐em Life Effectiveness Questionnaire, kterzahrnuje 8 sub歬醠: 1) Time management, 2) soci醠nkompetence, 3) motivace k 鷖p靋hu, 4) intelektu醠nflexibilita, 5) leadership orientovanna pln靚鷎ol 6) kontrola emoc 7) aktivniniciativnost, 8) sebed鵹靣a. Korelace nep鴌poutanosti a jednotliv齝h sub歬醠 se pohybovaly v pozitivnrovinmezi 0,41 u time managementu po 0,62 u sebed鵹靣y, druhnejsiln靔氻 vztah m靗a nep鴌poutanost s kontrolou emoc(0,60). Nep鴌poutanost zde byla dokonce siln靔氻m prediktorem time managementu, motivaci k dosahov醤鷖p靋ha sebe-d鵹靣y nemindfulness, conaru歶je b鞛nou (av歛k mylnou) p鴈dstavu, 瀍 nep鴌poutanost implikuje absenci z醡靣u dosahovat sv齝h c韑 V empirick齝h studi韈h taknep鴌poutanost souvisela s emo鑞inteligenca jevila se jako ochrannfaktor proti emo鑞韒u stresu d韐y svsouvislosti s odolnost Byla silnspojena s ni灇dys-regulacemoca psychopatologi konkr閠ndepres 鷝kosta stresem (Feliu-Soler a kol., 2016). Podle autornav韈 konstrukt nep鴌poutanosti z鴈jmzahrnuje n靋o v韈e nejen mindfulness a decentraci p鴌 predikov醤psychopatologie a zejm閚a psychickodolnosti. Nejni灇m韗u nep鴌poutanosti jevila ve srovn醤s medituj韈韒 a nemedituj韈韒 vzorkem skupina s hrani鑞poruchou osobnosti, coukazuje na to, 瀍 nedostatek nep鴌poutanosti je spojen s psychiatrick齧i a psychick齧i pot頌emi. Nep鴌poutanost, mindfulness a meditace 妅醠a NAS a pota瀖o konstrukt nep鴌poutanosti majschopnost rozli歰vat skupiny medituj韈韈h d韐y svpozitivnkorelaci s m韗ou medita鑞zku歟nosti (Feliu-Soler a kol., 2016). Na nejvy殮鷕ovni m鶠eme vn韒at souvislost nep鴌poutanosti s absolutn韒 c韑em buddhistickmeditace, kter齧 je pro瀒tpln閔o potenci醠u lidskmysli, spojen閔o s nejvy殮鷕ovnfungov醤na psychick鷕ovni. Malinowski (2013) uv醖 瀍 meditace zam禅enna uklidn靚mysli p鴌n釟ejpouze do鑑snv齭ledky pro well-being a optim醠nprosp韛醤 Naproti tomu meditace vhledu, kterprolomuj(nebo rozpou歵靔 obvyklment醠nvzorce toho, co se n醡 l韇a co m醡e r醖i, a toho, co nem醡e r醖i nebo n醩 odpuzuje, a r鵽nmylnp鴈dstavy o realit majpotenci醠 k tomu, aby medituj韈韍o p鴌vedly k z釣itku bla瀍nosti, kternenz醰islna specifick齝h vnit鴑韈h a vn靔氻ch podm韓k醕h, a je proto pops醤 jako nepodm韓靚歵靤t Auto鴌 studie zam禅enna inek intenzivn韍o m靤龛n韍o retreatu meditace vipass醤y stav靗i mimo jinna u鑕nKarmapy (cit. podle Montero-Marin a kol., 2016), 瀍 nejpokro鑙lej氻ch medita鑞韈h stavnenmo瀗dos醜nout prost鴈dnictv韒 b鞛nlaickka瀌odennpraxe, n齜r瀍 je pro jejich dosa瀍nnezbytnprov醖靦 intenzivnmedita鑞retreaty. V齴kum se tedy zab齰al 19 zku歟n齧i medituj韈韒i a jejich v齭ledky po jednom m靤韈i intenzivnmeditace (8-9 hodin denn. V齭ledky uk醶aly, 瀍 praktikuj韈dos醜li na retreatu signifikantn韍o zlep歟nnep鴌poutanosti a spolu s n韒 takposunu v t靋hto oblastech:
Zv龤en Nep鴌poutanost, Pozorov醤(observe, FFMQ) MINDSENS (kombinace FFMQ a EQ) Pozitivnafekt a vyrovnanafekt Orientace na spolupr醕i (cooperativeness, p鴌jeta identifikace s druh齧i, soucit) Sn頌en Popisov醤(describe, FFMQ) Negativndruz(neg. p鴌jetsebe i druh齝h, tzn. pos韑enrovnocenn閔o vn韒醤 Z醰islost na odm靚(na uzn醤druh齧i) Sebe-zen(self-directedness)
Polo瀔a 刵egativndruz頁 zde p鴌tom odkazuje k pou瀒t閙u dotazn韐u 鑤ynezm靣nostv pojetsebe a druh齝h (Self-Other Four Immeasurables, SOFI, Kraus a Sears, 2009), kterm禅aplikaci 鑤ykvalit, tzv. 鑤ynezm靣nost kterjsou srdcem buddhismu a v t閠o 歬醠e jsou reprezentov醤y 鑤y鴐i dimenzemi: Tabulka 6 – Struktura dotazn韐u 鑤ynezm靣nostreprezentovan齝h dimenzemi v pojetsebe a druh齝h 萾y鴌 nezm靣nostimiluj韈laskavostsoucitl醩kyplnradostvyrovnanostDimenzepositive-selfnegative-selfpositive-othersnegative-others Auto鴌 v t閠o studii neobjevili 炨dnou zm靚u ve v靌om閙 jedn醤 nehodnocena nereagov醤podle FFMQ. Toto zji歵靚interpretovali skrze tendenci n靕ter齝h aspektmindfulness stabilizovat se na ur鑙thladinb靐em dlouhodobzku歟nosti s meditac neboli efekt stropu, kterbr醤jejich zv龤eni b靐em intenzivn韍o retreatu. Auto鴌 v歛k zaznamenali n醨鵶t pr醰u nep鴌poutanosti, conapov韉tomu, 瀍 dos醜nout stropu v t閠o kvalitm鶠e b齮 obt頌n靔氻. Zm靚y v pozorov醤(n醨鵶t) a popisov醤(pokles) pak auto鴌 vysv靦lili povinn齧 tichem, kterpanovalo b靐em celdoby. Dal氻m aspektem byl pokles v tendenci z醰iset na uzn醤a hodnocendruh齧i lidmi, coodpov韉dimenzi 鷝kostnosti (model sebe) v r醡ci citovvazby. Naopak zv龤enzaznamenala orientace na spolupr醕i zahrnuj韈empatii, ochotu pom醜at a soucit, com鶠e reprezentovat druhou dimenzi citovvazby a sn頌env m眸e vyh齜avosti (model druh齝h). V tomto kontextu je zaj韒av 瀍 danzm靚y – zv龤enpoci漮vanbl韟kosti k druh齧 lidem a sn頌ennez醰islosti a chladn閔o pstupu – prob靐ly v prost鴈domezenverb醠nkomunikace a soci醠ninterakce s druh齧i (prvna 鑤vrtt齞en meditace prob韍ala ve skupin druha t鴈tt齞en praktikovali astn韈i o samotve vlastn韈h pokoj韈h). Zaj韒avostbyla taksn頌en鷕ovesebe-zenpo retreatu, kterv歛k z醨ovejinereflektovala, 瀍 by astn韈i byli nedisciplinovannebo jednali bez elu, com鶠e reflektovat celkovsn頌ensoust鴈d靚a p鴌poutanosti vi ideji vlastn韍o J(Self, srovnej s Mace鑕k, 2016). Montero-Marin a kol. (2016) shrnuli v齴nam nep鴌poutanosti jako kl龛ov閔o aspektu mediuj韈韍o a moderuj韈韍o zm靚y vyvolanmedita鑞prax kterse mohou zd醫 jako vytr醕ej韈se (efekt stropu) v r醡ci ne-intenzivnpraxe: n醨鵶t nep鴌poutanosti v歛k odpov韉p鴈dpokladu, 瀍 vy殮stavy je mo瀗dos醜nout meditacp鴌 intenzivn韒 medita鑞韒 soust鴈d靚(Karmapa, cit. podle Montero-Marin a kol., 2016). Orientace na druhv podobnerozli歰v醤/ rovnocennosti (equianimity) kultivuje postoj nep鴌poutanosti a t韒 umo烌uje nezast鴈nost, nezkreslenost v氻mavv靌omosti. Jednse tak o obrat v perspektiv zahrnuj韈nep鴌poutanost, nezainteresovanost 鑙 klid vi prob韍aj韈zku歟nosti, com鶠e b齮 kl龛ov齧 prvkem ve zlep歰v醤well-beingu prost鴈dnictv韒 roz氻鴈nna氻 perspektivy pro烅vanskute鑞osti. D韐y tomu tak鑜ov靕 m鶠e 歩kovnreagovat na cokoli, co se v ptomn閙 momentu objevuje. V p鵹odnstudii je pro tuto perspektivu pou瀒t pojem detachment, kterlze do 鑕sk閔o jazyka p鴈lo瀒t takjako odd靗en odtr瀍n odpojen neast – autorka t閠o pr醕e se v歛k domn韛 瀍 tyto term韓y nesou zv龤enou mo瀗ost chybninterpretace nep鴌poutanosti ve smyslu odpojen鑜ov靕a od vlastn韈h pro瀒tk kterby bylo naopak mo瀗齧 zdrojem psychologickpatologie a v kontextu citovvazby by souviselo nejt靤n靔i s vyh齜avou vazbou, charakterizovanou kompulzivn韒 pop鴈n韒 vlastn韈h vazebn齝h pot鴈b a vyh齜醤se emocvlastn韈h i emocdruh齝h osob. Jak uvedl Koutn(2010), nep鴌poutanost naopak zahrnuje akceptaci, a je vnit鴑韒 postojem, kterse nesna烅 odstranit 鑙 vyhnout se nepjemn齧 pro瀒tk鵰, jako瀟o ani udr瀍t ty pjemn Feng a kol. (2016) v n醰aznosti na Sahdra a kol. (2010) vymezili nep鴌poutanost od patologick閔o odpojena disociace tak, 瀍 nep鴌poutanmysl z鵶t醰aktivnzapojenv b鞛n閙 d靚 zat韒co z鵶t醰dostate鑞flexibilnk tomu, aby nechala ud醠osti nabrat vlastnsm靣 (letting go). Nep鴌poutanost a citovvazba 凾he mind is always seeking zones of safety, and these zones of safety are continually falling apartK 凪ysl neust醠e hledz髇y bezpe桧 a tyto z髇y bezpe桧 se neust醠e rozpadaj怼K“
(Ch鰀r鰊, cit. podle Mikulincer a Shaver, 2007, s. 480) Melen, Pepping a O扗onovan (2017) diskutovali ve sv閙 v齴kumu kromsouvislosti stavovvazebn鷝kostnosti a vyh齜avosti s mindfulness takmo瀗osti jejich propojens nep鴌poutanost lid kte vykazujvysokou m韗u vazebn鷝kostnosti a vyh齜avosti majtaktendenci k n韟km眸e nep鴌poutanosti. Vysoknep鴌poutanost vyk醶anna sebe-posuzuj韈韈h metk醕h koreluje vysoce pozitivnse schopnostp鴌jet(psychological acceptance) a negativns m韗ou regulace emoc(Sahdra et al., cit podle Melen a kol., 2017). Auto鴌 z toho vyvozuj 瀍 medi醫orem vztahu mezi nejistotou v citovvazba n韟kou mindfulness m鶠e b齮 takredukovankapacita pro nep鴌poutanost, coby posouvalo d醠e poznatky o regulaci emocjako medi醫oru v tomto vztahu. Na z醟ladt靋hto souvislostlze navrhnout n醩leduj韈model (obr. 12): Obr醶ek 22 – n醰rh medi醫orve vztahu citovvazby a mindfulness Model podporujtakd韑桧 zji歵靚Macaulay a kol. (2015) o roli p鴌jetv souvislosti mezi citovou vazbou a citlivostk 鷝kosti: lids vy殮鷝kostnostv citovvazbvykazovali omezenou schopnost 鑙 tendenci p鴌j韒at pro烅vansituace bez hodnocena udr瀍t uv靌om靚t閠o zku歟nosti bez vyru歟n To podle autorindikovalo pr醰celkovou tendenci lids 鷝kostnou citovou vazbou k hodnocensituacjako ohro瀠j韈na z醟ladneschopnosti je p鴌j韒at bez hodnocena d韐y tomu regulovat svemo鑞reakce. Tento model odpov韉takzji歵靚Melen a kol. (2017) o d鵶ledc韈h podmi騩v醤stavov鷝kostnosti v citovvazb ktervedlo ke sn頌enregulace emoca n醩lednmindfulness v r醡ci moment醠n韍o stavu. Mo瀗齧 v齥ladem je, 瀍 nep鴌poutanost hraje roli filtru, kterm鶠e buzv齬aznit anebo redukovat s韑u dopadu podm韓靚vazebn鷝kostnosti: ostatnSwart (2014) pova瀘val za esenci p鴌jetpr醰nehodnocena nep鴌poutanost. Pokud je nep鴌poutanost mal jejnositel bude sp須e pova瀘vat moment醠nsituaci za re醠nohro瀠j韈a bude reagovat siln齧i emocemi a aktivacn靕terz nejist齝h vazebn齝h strategi(hyperaktivace nebo deaktivace) – zde vych醶韒e z p鴈dpokladu, 瀍 鑜ov靕 s n韟kou m韗ou nep鴌poutanosti z醨ovedisponuje nejist齧 stylem citovvazby. A naopak, pokud je nep鴌poutanost vysok jejnositel bude pro烅vat i nastalou situaci jako pom韏ivou a v tomto smyslu neohro瀠j韈 comu umo瀗ji p鴌jmout a regulovat svemo鑞reakce. D韐y tomu tak podle Melen a kol. (2017) zb齰v韈e ment醠nkapacity pro mindfulness, proto瀍 tato kapacita nenzabr醤a hyperaktiva鑞韒i nebo deaktiva鑞韒i strategiemi nejistvazby. Tak se dost醰醡e k z醰靣u, 瀍 rozvoji nep鴌poutanosti je oslabena takmo瀗ost podmi騩vat vazebnou nejistotu a 鑜ov靕 se st醰ve vztahov齝h situac韈h odoln靔氻 vi zahlcenemocemi, nebo naopak jejich potla鑟v醤 Model m鶠eme srovnat taks v齭ledky Coffey a kol. (2010). V pm閙 vztahu zde byla vy殮m韗a p鴌jetspojena s ni灇m韗ou nep鴌poutanosti. P鴌jetsouviselo se zv龤enou jasnostohlednvlastn韍o vnit鴑韍o pro烅v醤a zv龤enou schopnostregulovat negativnafekty, kterpredikovala vy殮m韗u nep鴌poutanosti. Tyto n醠ezy tak do jistm韗y odpov韉ajnavr瀍n閙u modelu, nicm閚z鵶t醰鷎olem pro dal氻 v齴kum interakci mezi nep鴌poutanost p鴌jet韒 a regulacemocobjasnit. Nep鴌poutanost a ment醠nreprezentace
Emotions are merely the result of our core beliefs that have developed from childhood based on our perception of our interaction with the world and how it affects our needs. Emoce jsou hlavnv齭ledkem na歩ch hlubok齝h p鴈sv靌鑕n kterse vyv韏ejod d靦stvna z醟ladna歟ho vn韒醤na歩ch interakcse sv靦em a toho, jak ovliv騯jna歟 pot鴈by. Swart (2014, s. 28) Sahdra, Shaver a Brown (2010) popsali, 瀍 buddhistickpohled na p鴌poutanost (attachment), charakterizovanulp韛醤韒, chamtivostatd., odpov韉v kontextu teorie citovvazby 鷝kostn閙u stylu citovvazby. Manifestuje se jako 則ouha po cht靚齝h objektech, situac韈h a vztaz韈h a takaverze vi t靘 necht靚齧(McIntosh, cit. podle Feng a kol., 2016). Podle Sahdra a kol. (2010) je ot醶kou, zda je problematickp鴌poutanost, respektive citovvazba jako takov nebo jen ta 鷝kostn S 鷝kostnou vazbou mv齝hodnpojetp鴌poutanosti spole鑞zejm閚a ulp韛醤 nejistotu a obavy. Swart (2014, s. 27) s pojmy modernpsychologie pojmenoval p鴌poutanost jako jednu ze z醟ladn韈h p鑙n utrpenpodle buddhismu: 匉zkost a stres ze snahy udr瀍t si v靋i, kterse neust醠e m靚頁. 趜kost a stres jsou podle n靔 takto hlavn co znemo烌uje 鑜ov靕u rozpoznat podstatu reality jako pom韏ivou a z醰islou na podm韓k醕h. Tak vystihl pr醰podstatu nejistcitovvazby, kde ust醠envzorce reagov醤na situace stresu a ohro瀍njsou silnzakotveny v ment醠n韈h modelech a d韐y zvnit鴑靚齧 p鴈sv靌鑕n韒 znemo烌uj鑜ov靕u vn韒at realitu a vztahy nezaujat takov jakjsou (Mikulincer a Shaver, 2007). To znamen oprostit se od vnit鴑韈h reprezentacsebe i druh齝h, v nejistvazb栳ste鑞鑙 zcela negativn韈h, kterjsou sice postaveny na z釣itc韈h z minulosti, ale nemusodr釣it 炨dn齧 zp鵶obem sou鑑snou realitu. Yüklə 1,05 Mb. Dostları ilə paylaş:
|