Šablona závěrečné práce

Jako jedna z nejv齬azn靔氻ch oblast ve kterse Mindful leadership prosazuje pro tr閚ink leader se uk醶ala oblast zdravotnictv A鑛oli m鶠e b齮 netypickvn韒at zdravotnpracovn韐y v鑕tnl閗a, o歟t鴒vatela zdravotn韈h sester, i klinick齝h psychologjako leadery, mno瀞tvautor(Warde a kol., 2014; Maynard, 2015; Rishel, 2015; George, cit. podle Rishel, 2015) tento pstup zvolilo. P鴈dlo瀒li smysluplnargumenty i empirickv齭ledky toho, jak se pracovn韈i ve zdravotnictvprofilujv roli leadera ve vztahu ke sv齧 pacient鵰 a jak tento vztah p鴌rozenodr釣stejnn醨oky vi mindfulness a pota瀖o takjistotv citovvazb jako jak閗oli dal氻 uvedenvztahy mezi leaderem a n醩ledovn韐em.

Regulace emocv kontextu leadershipu

Melen, Pepping a O扗onovan (2017) uvedli jako obecnou shodu tvrzen 瀍 v ppadjistcitovvazby zb齰pro v韈e ment醠nkapacity pro mindfulness, proto瀍 tato kapacita nenzabr醤a hyperaktiva鑞韒i nebo deaktiva鑞韒i strategiemi nejistvazby. Tato ment醠nkapacita je u jistvazby zv龤ena d韐y lep氻 schopnosti regulovat emoce, kterumo烌uje lep氻 zvl醖醤kognitivn韈h a emo鑞韈h proces jinak spojen齝h s nejistou vazbou. Spojitost mindfulness s regulacemocbyla ov禅ena mno瀞tv韒 v齴kum(Pepping, Davis a O扗onovan, 2013; Pickard, Caputi a Grenyer, 2016) a ve sm靤 jsou ve shods p鴈dstavou Popper a Amit (2009a, 2009b) o formov醤kapacity k leadershipu prost鴈dnictv韒 citovvazby a mindfulness. Music (2014) dal schopnost regulace emocdo souvislosti s citovou vazbou a dal氻mi prom靚n齧i: pro samotnou kapacitu regulovat emoce je podle n靔 nezbytnpocit jistoty a bezpe桧, coindikuje, 瀍 leade鴌 s nejistou citovou vazbou mohou selh醰at v regulaci emoc proto瀍 postr醖ajvlastnpocit jistoty. Pr醰pro vytvo鴈n刯istcitovvazby k sobsam閙ua svvnit鴑bezpe鑕nz醟ladny pova瀘val Siegel (cit. podle Snyder a kol., 2012) za vhodnposilovat mindfulness osoby, kterje v roli vazebnfigury. Leader tak m鶠e tr閚inkem meditace zajistit pocit jistoty s醡 sob a spolu s n韒 takrozvinout schopnost regulovat emoce, kterp鴌sp靔takjeho vztahu s n醩ledovn韐em, pro n靔dok釣e b齮 jistou z醟ladnou a projevit porozum靚a podporu (Snyder a kol., 2012). V opa鑞閙 ppada p鴌 absenci vlastn韍o pocitu jistoty ov歟m leader m鶠e vykazovat slabexekutnivnfunkce, anti-soci醤rysy

Goodall, Trejnowska a Darling (2012) ozna鑙li za kl龛ovfaktory ve vztahu mezi citovou vazbou a regulacemoca mindfulness: meta-kognici emo鑞韈h stavneboli rozpozn醰醤 瀍 emoce jsou pouhpom韏ivment醠njevy, a 鷐yslenuv靌omov醤si emo鑞韈h stav kterse v韈e bl頌pojetmindfulness. Takov醫o podoba odpov韉kritice Coffey, Hartman a Fredricksona (2010), 瀍 mindfulness a regulace emocjsou pojmy, kterozna鑥jn靕olik proces z nichn靕terjsou toto瀗 a tedy vz醞emnse p鴈kr齰aj韈 Jak uk醶ali Melen, Pepping a O扗onovan (2017), p鴌 podmi騩v醤stavov鷝kosti v citovvazbbyla sn頌ena aktu醠nschopnost regulace emoc covedlo takke sn頌enstavovmindfulness. Tento jev m鶠e b齮 vysv靦len pr醰t韒, 瀍 oba pojmy do jistm韗y ozna鑥jten stejnproces, vlastnost 鑙 stav mysli. Toto zji歵靚se t齥alo pouze 鷝kostnosti, v r醡ci vztahu leadera a n醩ledovn韐a mv歛k sv鵭 v齴nam. Leader by se m靗 vyvarovat navozov醤stavu moment醠nvazebn鷝kostnosti u n醩ledovn韐a, pokud nechce sn頌it jeho schopnost regulovat vlastnemoce a udr瀍t si v氻mavost v dan閙 okam瀒ku. Toto upozorn靚se vztahuje p鴈dev氻m k leader鵰 s vazebnou nejistotou, pro kterm鶠e b齮 takovkrok snaz氻 a nav韈 nev靌om pokud v歛k v r醡ci sv閔o stylu navozuju n醩ledovn韐stav nejistoty pravideln com鶠e b齮 snaz氻 u n醩ledovn韐s 鷝kostnou vazbou, m鶠e to m韙 negativndopad na jejich vztah, n醩ledovn韐ovy v齭ledky a r鵽naspekty popsanjidve v t閠o kapitole.

Meta-kognici emo鑞韈h stavneboli rozpozn醰醤 瀍 emoce jsou pouhpom韏ivment醠njevy, tedy prvnaspekt vztahu citovvazby, regulace emoca mindfulness podle Goodall a kol. (2012) se v歛k n醦adnbl頌dal氻mu konceptu, kterje novinkou jak v citovvazb tak v mindfulness. Tou je nep鴌poutanost.

Nep鴌poutanost v kontextu leadershipu

Nep鴌poutanost souviss mindfulness, nens nale toto瀗 Poch醶z buddhistickpsychologie, navazuje na buddhistickpojetemocjako瀟o re醠np鑙ny utrpenv 瀒vot鑜ov靕a, a je tedy taksou栳st剉齝hodn頁 cesty uchopenmindfulness a pbuzn齝h konceptv psychologii (Sahdra a kol., 2016). Nep鴌potanost je v negativnkorelaci s 鷝kostnosti vyh齜avostv citovvazb(Sahdra a kol., 2010) a pova瀠je se za kl龛ovelement procesu, kter齧 mindfulness kultivuje psychickwell-being (Feng a kol., 2016). Ve spojens citovou vazbou a leadershipem pak nep鴌poutanost p鴈dev氻m vykazuje souvislost s jistotou v citovvazb(Melen a kol., 2017) a je mo瀗 瀍 ve vztahu mezi nejistotou v citovvazba n韟kou m韗ou mindfulness je n韟knep鴌poutanost medi醫orem. Vzhledem k tomu, 瀍 esencnep鴌poutanosti je rozpozn醰at ment醠njevy jako ve svpodstatpom韏iv a tak se oprostit od p鴌poutanosti, averze a celkovz醰islosti na t靋hto jevech, hraje nep鴌poutanost roli ve zpracov醤vnit鴑韈h modela reprezentacv individu醠n韒 stylu citovvazby.

Kultivov醤nep鴌poutanosti se 鑜ov靕 cvi桧 ve schopnosti 刵echat je j韙 cop鴌n釟鷏evu od nezdrav齝h vazben齝h fixac automatick齝h reakc pocitohro瀍nosti a odd靗enosti atd., kterjsou sou栳stnejist齝h vazebn齝h styl Sahdra, Shaver a Brown (2010) navrhujpro dal氻 v齴kum nep鴌poutanost zam禅it se na porozum靚jistoty (security) v dosp靗閙 v靕u. A鑛oli teorie citovvazby vych醶z p鴈dpokaldu, 瀍 pro pocit jistoty a bezpe桧 je nezbytnrozvinutintern韈h modelreprezentuj韈韈h bezpe鑞odraz sebe sama a druh齝h (vazebn齝h figur), podle p鴈dstavy nep鴌poutanosti je kl龛ovdosa瀍nskute鑞svobody od takov齝h zvnit鴑靚齝h p鴈dstav, proto瀍 nejsou st醠ani re醠n Nep鴌poutanost tedy stavna 鷓ln閙 opro歵靚se od statick齝h ment醠n韈h reprezentac(Sahdra a kol., 2010; Sahdra a kol. 2015) a naopak rozvinutflexibiln韍o, vyrovnan閔o zp鵶obu vztahov醤se vi vlastnzku歟nosti, bez ulp韛醤nebo potla鑟v醤 T韒to mechanismem p鴌sp韛k redukci ruminace, 鷝kosti a potla鑟v醤vlastn韈h pot鴈b a emoc a posiluje ment醠nflexibilitu jedince, kterjsou v歟chny znaky rozvinutkapacity pro leadership, stejntak jako jistcitovvazby a mindfulness. V tomto sm靣u je nezbytndal氻 zkoum醤a praktickintegrace nep鴌poutanosti do psychologickpraxe v鑕tnvyu瀒tjej韍o potenci醠u pro tr閚ink ledaersm靣em k v靦氻 jistotve vztaz韈h.

Nep鴌poutanost a mo瀗souvislosti

V t閠o pr醕i vyvstalo n靕olik oblast kterby mohly m韙 souvislost s nep鴌poutanosta jej韒 v齴namem v oblasti leadershipu.

Otev鴈nost

V modelu kapacity k vedenPoppera a Amita (2009a, 2009b) se v souvislosti s ran齧i zku歟nostmi a citovou vazbou uk醶aly jako nejv齴namn靔氻 faktory pro rozvoj budouc韈h leaderrysov鷝kostnost a otev鴈nost ke zku歟nosti, kterbyly medi醫ory ve vztahu mezi citovou vazbou a leadereovou pozd靔氻 schopnostkvalitn韈h vztahov齝h interakc 趜kostnost zde byla osobnostndimenz prediktor leadershipu (v negativn韒 vztahu), o kterz醨ovev韒e, 瀍 ji lze sni瀘vat praxmindfulness (Shaver a kol., 2007), a je je jednou z dimenzcitovvazby (Mikulincer a Shaver, 2007). O v齴namu nep鴌poutanosti v韈 pojedn醰odstavec o negativn韈h emoc韈h n頌e.

Prvek otev鴈nosti vi zku歟nosti se v歛k jevjako zaj韒avoblast, kterou by bylo vhodnd醠e zkoumat. Otev鴈nost k intimitje sou栳st鷝kostnvazby (pozitivnmodel druh齝h), v kombinaci s fixacna negativnvnit鴑model druh齝h (Mikulincer a Shaver, 2007) v歛k z鴈jmneposkytuje podm韓ky pro takovou otev鴈nost, kterby byla z醟ladem pro psychickv齢ody, vztahovou jistotu nebo v靦氻 kapacitu k veden Tento 剈瀒te鑞靔氻typ otev鴈nosti v歛k m鶠e vypl齰at z tr閚inku meditace vhledu, ve kter閙 je c韑em dle Olendzki (2013) otev鴈nspo桧v醤 p鴌 n靘se v靌omp鴈souvod objektu k objektu tak, jak se tyto vjemy postupnvyno鴘jv mysli v sou鑑sn閙 okam瀒ku a op靦 miz V tomto pstupu je tedy jitakzahrnuto rozpozn醤 瀍 ment醠njevy jsou pom韏iv tedy lze je v aktu醠n韒 momentu zachytit, ale praktikuj韈se z醨oveseznamuje s vhledem, 瀍 zanikaja nemajre醠nou podstatu (esence nep鴌poutanosti). Ptomnost otev鴈nosti je obsa瀍na v mindfulness (Benda, 2007; je ptomna i v 剒醦adn韒pojetdle Langer, 1992) jako jedna z 鷖t鴈dn韈h vlastnost jako otev鴈na receptivnbd靗ost, v靌omost (awareness), respektive takpostojovkomponenta otev鴈nzv靌avost (Guaratana, cit. podle Hyland, Lee a Mills, 2015). Podle Baer (cit. podle Chandwani, Agrawal a Keida, 2016) souvisotev鴈nost vi zku歟nosti s faktorem mindfulness dle FFMQ pozorov醤 otev鴈nost v my歭enpak souviss nehodnocen韒.

Otev鴈nost je obsa瀍na takv p鴈dstavRogerse (cit. podle Mikulincer a Shaver, 2007) o 刾lnfunguj韈韒 鑜ov靕u– odr釣dovednost otevt se vlastn韒 ment醠n韒 obsah鵰 (pocit鵰, my歭enk醡, K) ajsou pozitivn鑙 negativn bez strachu a averze. Takovou otev鴈nost obsahuje jistcitovvazba: otevt se nov齧 vhled鵰 i zapojit se plndo interakce s druh齧i, a鑛oli se mohou jevit jako ohro瀠j韈 vypl齰z vnit鴑韍o pocitu jistoty a z醨oveje sama o sobt韒, co umo烌uje situace jistpro烅vat, nebojinenzapot鴈bobran p鴈d t韒, co je necht靚 Tak je umo烌en vhled pmo do reality, i kdyby se m靗a zd醫 bolestnou.

V kontextu leadershipu zaznamenali Wasylkiw, Holton, Azar a Cook (2015) zv龤enotev鴈nosti jako jednu z nejv齬azn靔氻ch pozitivn韈h zm靚 po t齞enn韒 intenzivn韒 medita鑞韒 tr閚inku, jednalo se v歛k sp須e o otev鴈nost a transparentnost vi n醩ledovn韐鵰 jako sou栳st autentick閔o leadershipu. To v歛k samo o sobm鶠e m韙 velkv齴nam u leaders vyh齜avou citovou vazbou, pro n鞛 otev鴈nse v靦氻 intimitm鶠e p鴈dstavovat pr醰otev鴈nost zku歟nosti, kterm鶠e b齮 potenci醠nvelmi ohro瀠j韈a nepjemn(Mikulincer a Shaver, 2007). Na jinaspekt otev鴈nosti – vi sobsam閙u a vlastn韒 ment醠n韒 obsah鵰 – upozornil Kinsler (2014), kterji vyhodnotil jako proces, b靐em kter閔o leader m鶠e b齮 s醡 sebou, vid靦 svvlastnobsahy a ppadnment醠nkoncepty jasn靔i, a d韐y vhledu do objevov醤a zanik醤my歭enek a pocitza桧npro烅vat s醡 sebe jako neust醠e se m靚韈syst閙 kocnept pocita p鴈sv靌鑕n To jimnohem v韈e odpov韉rozbitstatick齝h ment醠n韈h fixaca vhledu do pr醶npodstaty ment醠n韈h jev kterleaderovi mohou pomoci k opro歵靚od jejich vliv

V靦氻 detaily o funkci otev鴈nosti nab韉li Walsh a kol. – v jejich studii vazebn鷝kostnost predikovala mindfulness. Vazebnvyh齜avost ani otev鴈nost ke zku歟nosti ale mindfulness nepredikovaly, a鑛oli s nbyly v negativn韒 vztahu. Pokud porovn醡e tento v齭ledek, tj., 瀍 otev鴈not nepredikuje mindfulness, av歛k predikuje leadership, m鶠eme vyslovit hypot閦u, 瀍 otev鴈nost je medi醫orem vztahu mezi mindfulness a leadershipem. Je mo瀗takuva瀘vat, 瀍 otev鴈nost je t靤n靔i spojena s nep鴌poutanostnes mindfulness, coukazuje shoda popisech otev鴈nosti a nep鴌poutanosti jako processpo桧vaj韈韈h v rozpozn醤prom靚livosti a pom韏ivosti (pr醶dnoty ve svpodstat ment醠n韈h jev cop鴌n釟takv靦氻 jistotu v pro烅van齝h situac韈h a ztr醫u pot鴈by obran p鴈d potenci醠nnepjemn齧i situacemi. 巈 je ov歟m i v tomto procesu, respektive vhledu zapot鴈bdlouhodob閔o tr閚inku uk醶ali Pepping a kol. (2015) ve v齴kumu o efektu podmi騩v醤stavovmindfulness a stavovvazebnjistoty, ktero鑕k醰anokam瀒tpozitivnv齭ledky nep鴌nesly. To m鶠e ukazovat jistou robustnost p鴌poutanosti k ment醠n韒 model鵰 a s韑u zvyku je pova瀘vat za re醠n kternenmo瀗zvr醫it b靐em kr醫kdoby, naopak, vy瀉duje systematickou pr醕i a medita鑞tr閚ink. Pokud v歛k praktikuj韈vytrv dostane se z鴈jmk tomu, co Siegel (cit. podle Snyder a kol.) pova瀘val za jistou citovou vazbu k sobsam閙u, respektive vnit鴑jistou z醟ladnu pro sebe sama, kterudr瀘v醤otev鴈nosti vi zku歟nostem umo瀗

Tato jistota pak odpov韉zaj韒av齧 v齭ledk鵰 Coffey, Hartman a Fredricksona (2010), 瀍 m韗a p鴌jetbyla v pm閙 negativn韒 vztahu k nep鴌poutanosti, ale nepmo souvisela naopak s vy殮m韗ou nep鴌poutanost: toto zji歵靚lze interpretovat tak, 瀍 vy殮p鴌jetsebe sama, ktervypl齰z pos韑ennep鴌poutanosti a z n醩lednvytvo鴈nvnit鴑jistoty, umo烌uje zv靌om靚i negativn韈h ment醠n韈h obsah T靘i m鶠e b齮 pr醰i p鴌poutanost, pokud se objevjako jeden z ment醠n韈h stav ktermysl zachyt Souvisej韈韒 d鵶ledkem pak m鶠e b齮 vy殮autenticita leadera – podle Hinojsa, McCauley, Randolph-Seng a Gardner (2014) vede nejistota v citovvazbu leadera a/nebo n醩ledovn韐a k z醩adn韒 probl閙鵰 v pro瀒tautentick閔o vztahu. Leader tak d韐y praxi mindfulness a nep鴌poutanosti dost醰mo瀗ost nejen rozvinout svou vlastn vnit鴑vazebnou jistotu, ale m鶠e ji n醩lednvyu烅t pro obohacenvztahu s n醩ledovn韐em a nastolenv靦氻 autenticity. A znakem vy殮autenticity m鶠e b齮 pr醰i p鴌zn醤i t靋h nepjemn齝h ment醠n韈h bsahsobi druh齧.

Filipsk(1996) popsal podstatu zam禅enmeditace orientovanna rozvoj sati (mindfulness, v jeho p鴈kladu ozna鑕na jako bd靗ost), a zm韓il jako jejsou栳st (dle p鵹odn韍o buddhistick閔o zdroje satipatth醤a) uv靌omov醤podm韓靚osti a nepodstatnosti v靋 ptomnosti tzv. p靦i p鴈k釣ek, d醠e uv靌om靚 瀍 osobnost, stejnjako z醟lady ment醠n韈h processest醰ajz tzv. skandh a dosahuje pochopentzv. 鑤yu歭echtil齝h pravd. D醠e Filipskuvedl, 瀍 v mah醞醤 kterje vedle h韓aj醤y (th閞av醖y) jedn韒 ze t hlavn韈h buddhistick齝h sm靣 se cvi鑕nmeditace vhledu aplikuje podobn av歛k jis vhledem, 瀍 t靗o, poci漮v醤a ment醠njevy jsou ve svpodstatpr醶dn Tento lexikonovv齥lad zahrnuje mno瀞tvbuddhistick齝h koncept kterv t閠o pr醕i nejsou objasn靚y a pro kternezb齰prostor. P鴈sto z n靔 lze odvodit, 瀍 rozpozn醤podm韓靚osti a pom韏ivosti ment醠n韈h jev v鑕tnt靋h vyvolan齝h siln齧i emocemi a i v鑕tnosobnosti (srovnej op靦 s praco ne-jMace鑛a, 2016), je v齴namnou sou栳stpraxe meditace vhledu, kterje z醟ladem kultivace mindfulness. V mah醞醤ovtradici se nav韈 tyto v歟chny ment醠njevy a koncepty pova瀠jza pr醶dnve svpodstat

Negativnemoce – n醩ledky vnit鴑韈h modelù

Game (2008) popsala, jak vnit鴑modely sebe a druh齝h ovliv騯jpro烅v醤lidv r醡ci pracovn韈h vztah Pouk醶ala na to, 瀍 n醩ledovn韈i s nejistou citovou vazbou pro烅vajv韈e negativn韈h emoc zejm閚a hn靨u a stresu. Tyto negativnemoce p鴈biji leader鵹 autentickleadership (Rahimnia a Sharifirad, 2015), coukazuje na to, 瀍 vnit鴑p鴈sv靌鑕no druh齝h i sobjsou pro n醩ledovn韐y (ale z鴈jmi leadery) siln靔氻, nesnaha leadera o pozitivnprojevy. Fakt, 瀍 nejistvazba a vnit鴑negativnment醠nreprezentace druh齝h a sebe mediovaly vztah mezi leadershipem a stresem i spokojenost kternositelt靋hto reprezentacpro烅valy, ukazujna to, 瀍 pr醕e s t靘ito vnit鴑韒i modely jak u n醩ledovn韐a, tak u leadera jsou v齴namn靔氻 nebo p鴌nejmen氻m stejnv齴namn jako snaha modifikovat chov醤leadera do n靔ak刬de醠n頁 podoby. V souladu s buddhistickou psycholog v n頌 je pr醰p鴌poutanost k 鑕mukoli, v鑕tnvlastn韈h ment醠n韈h koncepta fixovan齝h p鴈sv靌鑕n zdrojem utrpen spolu s averza nev靌omost(Caldwell a Shaver, 2015).

V tom smyslu tedy p鴈dstava o osvobozense od utrpenprost鴈dnictv韒 rozpu歵靚t閠o p鴌poutanosti a rozpozn醤pr醶dn nest醠a pom韏ivesence ment醠n韈h koncept neboli vnit鴑韈h negativn韈h reprezentacsebe a druh齝h, p鴈dstavuje prvnkrok na cestk redukci vazebnnejistoty a vyh齜avosti, rozvinutpocitu jistoty a bezpe桧, a nakonec opro歵靚se od dal氻ch negativn韈h emoc– stresu, hn靨u apod. jak je identifikovala Game (2008). Schopnost se od negativn韈h emocalespodo n靔akm韗y oprostit, odr釣taksebe-regulace, kterou jako z醟ladnprvek v齰oje leadera uvedli Murphy a Johnson (2011).

V tomto smyslu tedy nep鴌poutanost navazuje na sebe-regulaci.

Jakdoporu鑕nplynou z t靋hto zji歵靚pro oblast leadershipu?

Rozvoj leaderv mindfulness a citovvazb– v齴nam kontextu醠n韍o r醡ce

Na z醟ladzji歵靚v齴kumu Luk, Holman a Kohlenberg (2008) o existenci siln靔氻ho negativn韍o vztahu mezi mindfulness a dimenzemi citovvazby u 瀍nskskupiny v kontextu zam禅en閙 na vztahy nev tom zam禅en閙 na 鷎oly lze upozornit, 瀍 kontextu醠nr醡ec m鶠e hr醫 velkou roli v tom, jak pozitivnse tr閚ink mindfulness ve vztahu k citovvazby projev Proto lze v kontextu vztahu leadera a n醩ledovn韐a doporu鑙t zam禅ovat se pr醰na vztahovtr閚inky. Vlivy vztahov齝h zku歟nostz d靦stv kterstojza velkou 栳ststylu citovvazby v dosp靗osti, podle Engerlbert a Wallgern (2016) p鴈trv醰aju leader(stejnjako ostatnlid i v dosp靗osti a p鵶objemn na nev靌om鷕ovni. Pr醰v ppadleadermohou nejsiln靔i ovlivit jeho styl pr醕e a vztahov醤se k n醩ledovn韐鵰. Styl leadera zam禅enna n醩ledovn韐a nejv韈e z醰isna jeho osobnosti a nent韒, co se m鶠e leader snadno nau鑙t v r醡ci b鞛n閔o vzd靗醰醤na univerzitnebo v pracovn韒 tr閚inku. Proto lze doporu鑙t systematickou pr醕i na vztahov齝h vzorc韈h pro podporu optim醠n韍o fungov醤leadera ve vztahu s n醩ledovn韐y, za kterje zde pova瀘v醤 styl jistcitovvazby a schopnost poskytnout n醩ledovn韐鵰 jistou z醟ladnu a bezpe鑞鷗o鑙歵(Wu a Parker, 2014), stejnjako dovednost uv靌omit si v ide醠n韒 ppadi to, jakpot鴈by a vztahovvzorce vykazujn醩ledovn韈i, a reagovat adekv醫njejich vazebn齧 strategi韒 (Chesley a Wylson, 2016).

Lze n醩ledovat stru鑞popis t閠o cesty podle Siegela (cit. podle Snyder a kol.) navrhl n醩leduj韈posloupnost tohoto procesu:

Skrze meditaci, praktikuj韈rozv韏kapacitu pro detekci a porozum靚svvlastnzku歟nosti

Toto pozorov醤a pochopenmu pak umo烌uje m韙 takv靦氻 pochopenpro druh– empatii a soucit

Dok釣e pak nab韉nout svou plnou ptomnost v okam瀒ku setk醤 s pochopen韒 a nalad靚韒 na ty, se kter齧i se setk醰

V r醡ci rozvojov閔o programu lze upravovat konkr閠ncvi鑕ntak, aby posilovala hlavn鷎ol dan鷕ovn(praxe mindfulness a sebe-porozum靚 rozvoj empatie a soucitu s druh齧i; aktivnp鴈vedent靋hto schopnostdo chov醤a zp鵶obu setk醤s druh齧i). Jako v齴namnse zde p鴌tom objevujprvky soucitu se sebou a taksoucitu a empatie orientovanna druh kterjsou dal氻 v齴namnou sou栳stbuddhistickpsychologie.

A鑛oli se v t閠o pr醕i jevmetody rozvoje mindfulness ve vztahov閙 kontextu jako vhodnpro pos韑ennabytjistoty v citovvazba sn頌envazebn鷝kostnosti a vyh齜avosti (Snyder a kol., 2012), nelze o鑕k醰at, 瀍 by se tyto pozitivninky dostavily v kr醫k閙 鑑se (Pepping, Davis a O扗onovan, 2015), nebomezi mindfulness a jistotou v citovvazbse neprok醶al pmkauz醠nvztah s okam瀒t齧 efektem.

Melen, Pepping a O扗onovan (2017) v歛k uk醶ali, 瀍 podmi騩v醤stavov鷝kosti v citovvazbvedl ke sn頌enaktu醠nschopnosti regulace emoc ktersama o sobvedla k ni灇stavovv氻mavosti. Zat韒co pozitivnzm靚y tedy nelze o鑕k醰at okam瀒t negativnvliv vyvol醰醤pocitnejistoty a 鷝kosti ve vztaz韈h o鑕k醰at lze. Leade鴌 samotnby se proto m靗i zam禅ovat na svka瀌odennfungov醤ve vztaz韈h, nebov ppadnegativn韍o vlivu mohou o鑕k醰at okam瀒tpokles schopnosti regulace emoca mindfulness u n醩ledovn韐 A to siln靔i, pokud jejich n醩ledovn韈i sami disponujnejist齧 stylem citovvazby a mohou ve vz醞emn閙 vztahu sami pro烅vat negativnemoce pramen韈z jejich vlastn韈h ment醠n韈h reprezentac(Game, 2008), i kdyleader pmo nejistotu nevyvol醰

Narativnpstup v rozvoji leaderv mindfulness a citovvazbì

凬arratives are not a passive recording of the past but constitute an active proces of continual construction, reconstruction and review.“

凱b靐y nejsou pasivnz醶namy minulosti, ale tvo akcitvnproces kontinu醠n韍o konstruov醤 rekonstruov醤a revize.

(Dallos a Vetere, 2009, s. 9)

Na z醟ladzji歵靚閔o v齴namu zpracov醤vlastn韈h minul齝h vztahov齝h zku歟nostdo koherentn韍o narativu (Drake, 2009; Snyder a kol., 2012) pro posilov醤jistcitovvazby lze doporu鑙t, aby programy zac韑enna posilov醤vztahov齝h dovednosta pota瀖o jistoty v citovvazby byly uzp鵶obeny tak, aby pro zpracov醰醤vlastn韈h narativastn韐poskytly bezpe鑞prostor a vhodnveden Toto sm禅ov醤podporujtakzji歵靚Luka, Holmana a Kohlenberga (2008) o vlivu kontextu na v齴nam mindfulness pro citovou vazbu. Pokud se jedno program, jehokocenpce zahrnuje tr閚ink mindfulness pro posilov醤jistoty v citovvazb bude vhodntento program od za栳tku uzp鵶obovat specifick閙u kontextu, kde mpos韑enmindfulness p鴌n閟t re醠nu瀒tek.

Ve v齭ledku tak lze navrhnout nap takovdesign, v n靘astn韈i – leade鴌 – ve skupintr閚ujmindfulness meditaci a n醩lednpmo p鴈v醖靔tuto dovednost do praxe vztahp鴌 kolektivninterakci, komunikaci a dal氻ch cvi鑕n韈h. Tento koncept odpov韉do jistm韗y programu Relational Mindfulness Training¹⁹ Marka Vicha, kterje pmo zam禅en na astn韐y z organiza鑞sf閞y, ale takmindfulness intervenc韒 orientovan齧 na p醨ovou terapii a poradenstv kteraplikaci mindfulness ve vztaz韈h jidel氻 dobu rozv韏ej(Atkinson, 2013). Narativnlinka pak m鶠e b齮 integrov醤a formou specifick齝h cvi鑕nzam禅en齝h na reflexi, zpracov醰醤a komunikaci vlastn韍o pb靐u skupinnebo ve dvojici. Tento typ pr醕e pro skupiny rozvinuli a popsali Caldwell a Shaver (2015). V jejich ppadbyly sice klientkami 瀍ny s t鞛氻mi vazebn齧i traumaty z d靦stv program v歛k uk醶al 鷖p鞖nost jak v oblasti zv龤enmindfulness tak v 鷓ravpro烅v醤vlastn韈h vazebn齝h pb靐a celkovp鴌sp靗 k redukci nejistoty v citovvazb Lze ho tedy doporu鑙t pro dal氻 zpracov醤a ppadnmodifikace pro jinpopulace, v鑕tntr閚inku leader Druhou mo瀗ostje individu醠npr醕e kou鑕 鑙 terapeuta s leaderem dle vzoru Drake (2009).

Problematika setrv醤v programech rozvoje mindfulness

V齴vou pro poskytnutprogramu pro rozvoj mindfulness a jistoty v citovvazbm鶠e leader鵰 b齮 zji歵靚 瀍 lids 鷝kostn齧 vazebn齧 stylem projevujmen氻 tendenci setrvat v tr閚inku mindfulness (MBSR; Cordon, Brown a Gibson, 2009). P鴌tom oni jsou pr醰t靘i, kter齧 m鶠e p鴌n閟t nejv靦氻 u瀒tek. Podle Wasylkiw, Holton, Azar a Cook (2015) m靗i takleade鴌 v prost鴈dzdravotnictvu瀒tek z tr閚inku mindfulness a poci漮vali i pozitivndopad na svou pr醕i leadera a vztahy se sv齧i n醩ledovn韐y i kolegy, p鴈sto v歛k kvalitativnanal齴a v t閠o studii uk醶ala, 瀍 pro leadery je n醨o鑞pr醰setrvat u medita鑞praxe na pravidelnb醶i a v dlouhodob閙 m禅韙ku. Rowe a kol. (2016) nazna鑙l, 瀍 pomoci m鶠e podmi騩v醤stavovjistoty v citovvazba soucitu se sebou, kterzv龤ujmoment醠nochotu astn韐pokra鑟vat v dal氻m (navazuj韈韒) tr閚inku mindfulness. Tento efekt nenmediov醤o stavovou mindfulness, je tedy pot鴈ba hledat dal氻 vysv靦lentohoto mechanismu. Jedn韒 by mohla b齮 nep鴌poutanost, kterse stavovou jistotou m鶠e souviset, a umo瀗it odfiltrov醤ppadn齝h 鷝kostn齝h obav, kterby jinak vedly k odm韙nutasti nebo tendenci k opu歵靚programu.

Z醰靣 – pr鵱ik mindfulness, citovvazby a leadershipu

V pr鵱iku zvolen齝h oblastle烅 n靕olik t閙at, kterbyla identifikov醤a a takdiskutov醤a v p鴈de歭齝h kapitol醕h na z醟ladpropojenliteratury z v齴kumn閔o souboru. Co tedy le烅 v pr鵱iku citovvazby, mindfulness a leadershipu?

Nep鴌poutanost jako瀟o pojem t靤nspojens mindfulness a meditaca z醨ovepotenci醠nkl龛 k (nabyt vazebnjistot respektive opro歵靚od z醰islosti na ment醠n韈h reprezentac韈h jako takov齝h. Je sou栳stporozum靚a medita鑞韈h technik pro rozvoj leadera jejich u瀒tku pro potenci醠nlep氻 fungov醤leadera.

Vazebnjistota a schopnost ledaera poskytnou jistou z醟ladnu sobi n醩ledovn韐鵰.

Autenticita ve vztahu leadera a n醩ledovn韐a, ktervypl齰z pos韑enmindfulness a nep鴌poutanosti, je znakem (nabyt jistcitovvazby a p鴈dstavuje v齴namnbenefit pro danvztah.

Otev鴈nost ke zku歟nosti jako瀟o sou栳st potenci醠u k veden propojens mindfulness a nonattachmentem a taksou栳st jistcitovvazby.

趜kostnost je t韒, co leadera brzda limituje jeho vlastnkapacitu pro烅vat vztahy jist齧 zp鵶obem a z醨ovetak takp鵶obit ve vztaz韈h s n醩ledovn韐y. Lze ji sni瀘vat praxmindfulness a je jednou z dimenzcitovvazby.

Regulace emoc kterje rozv韏ena praxmindfulness a rozv韏en韒 nep鴌poutanosti, z醨oveje v齴namnpro leaderovo p鵶obena je takznakem jistcitovvazby.

Narativnpr醕e s leaderem, postavenna posilov醤mindfulness a sm禅uj韈k rozvoji vazebnjistoty.

Kontextualita, kterje v齴namnpro to, jak se projevs韑a vztah mindfulness s citovou vazbou, a z醨ovepro volbu konkr閠n韍o designu rozvojov齝h programvyu烅vaj韈韈h praxi mindfulness pro rozvoj schopnostleaderp鵶obit ve vztaz韈h.

Kapacita pro leadership, kterje rozv韏ena od ran閔o v靕u, souviss citovou vazbou, 鷝kostnosta otev鴈nosta takmindfulness. Z醨oveje mo瀗s npracovat v r醡ci celo瀒votn韍o rozvoje leadera.

Co v dosavadn韒 pozn醤chyba kam se m鶠e ub韗at dal氻 v齴kum?

Mindfulness

Prezentovanp鴈hled sou鑑sn齝h v齴kum ktervyu烅vajmindfulness jako jeden z hlavn韈h pojm鑙 konstrukt podpo鴌l obavy z nar鵶taj韈韍o zmatku v jednotliv齝h pochopen韈h a vyu瀒t韈h pojmu mindfulness (Malinowski, 2013; Chiesa a Malinowski, 2011; Davis a Bjornberg; 2015). S rostouc韒 mno瀞tv韒 v齴kumna toto t閙a a rozmanitostkontext ve kter齝h se aplikuj z鴈jmp鴌b齰takr鵽n齝h v齥lad kterse v n靕ter齝h ppadech v齴namnvzdalujod p鵹odn韍o pojet V dosavadn韒 pozn醤tedy st醠e chybshoda na jednotndefinici a v齥ladov閙 r醡ci pro mindfulness a takjednotnset 鑙 jedna pouhmetoda 鑙 m禅韈歬醠a pro jejv齴kum, kterby umo瀗ila re醠nsrovn醤v齭ledkjednotliv齝h studi

V齴kumndesigny

Celkovzde chybkvalitativna longitudin醠n歟t鴈n Na z醟ladstudi kterse dostaly do souboru literatury ur鑕npro re歟r歩 v t閠o pr醕i, kterreprezentujv靌eckpr醕e dostupnskrze vyhled醰aEBSCO m鶠eme cti, 瀍 oblast zab齰aj韈se propojen韒 mindfulness a leadershipu mpodporu odborn韐 v靦歩na v歛k na dant閙a publikujzejm閚a p鴈hledovstudie (25, respektive 17 zahrnut齝h v t閠o pr醕i), ppadnse v靚ujsvosobnzku歟nosti (7 ppadov齝h studi. Celkovpo鑕t 18 empirick齝h v齴kum z nichpouh齝h 9 ov禅ovalo kvalitativndata, se jevjako nedostate鑞v pom靣u k teoretick閙u zastoupen

V oblasti propojenmindfulness a citovvazby se naopak projevilo velkmno瀞tvkvantitativn韈h v齴kum(31), pouze jedna studie zahrnula i kvalitativnpohled narativnanal齴y. To ukazuje, 瀍 v t閠o oblasti je, pravd靝odobnd韐y mno瀞tvdostupn齝h dotazn韐a m禅韈韈h metod, tendence identifikovat souvislosti, ale m鶠e zde b齮 nedostatek pochopenpro to, co zkoumanjevy znamenajpro astn韐y t靋hto proces tedy praktikuj韈meditace. S t韒 souvistakmo瀗nejasnost v konstruktu mindfulness, respektive nep鴌poutanosti, kterby mohla b齮 栳ste鑞vy鴈歟na soust鴈d靚韒 se na kvalitativnv齴kum t閠o oblasti. Podobnstav nach醶韒e v oblasti propojencitovvazby a leadershipu, v r醡ci kterse do tohoto p鴈hledu nedostala ani jedinpr醕e vyu烅vaj韈kvalitativndesign.