Američan ve Štatlu
I pes, kterej chce přízeň napřed svýho pána poprosí
Yüklə 2,53 Mb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- TEN ZATRACENEJ PISTOLNÍK
- A ujedeš tu stovku mil
- NO TO SE VÍ
I pes, kterej chce přízeň napřed svýho pána poprosíR: 3. Už tě vidím z dálky jak máváš na mě korunou a jestli nám to bude stačit, zatleskáme na druhou Zabalíme všechny, co si dávaj rande za branou V ráji není místa, možná v pekle se nás zastanou R: TEN ZATRACENEJ PISTOLNÍK1. Dnes už dávno žádnou cenu nemá rozmejšlet, jestli to mělo bejt Měla jsi mi snad bejt ukradená A já dneska moh o trošku míň klejt Jó, kdyby tenkrát namísto tý noci Byl jen prostej vobyčejnej den Neměl by nás ďábel ve svý moci A já teď věděl kudy z toho ven R: Snad tě jednou napadne, že mě vlastně ráda máš Prostě tě to popadne a koně osedláš A ujedeš tu stovku milk tý hospodě kde whisky pil ten zatracenej pistolník co tvoje jméno má 2. Ten kamarád, co tenkrát se ti líbil nemusel teď pod kytkama spát Kdybych já tě tenkrát nepolíbil kdybych já tě tenkrát neměl rád Je to holka divný pomyšlení že jsem teďka od tebe sto mil A ten ďábel, co prej vůbec není nakonec mě stejmě dohonil R: 3. Než mě budou holka zejtra věšet napíšu ti krátkej líbesbríf Předpokládám, že nebudeš brečet tak jako jsi nebrečela dřív Vždyť je všude plno hodnejch chlapů já byl stejně prevít, vzal mě ďas Tak mi teda věř, že já tě chápu jsme oba stejný, sejdeme se zas R: Najednou... NO TO SE VÍ1. To, co na nás doma čeká není zrovna fajnový od pondělka na koni, letos jako předloni Je to zatracenej úděl od prašivejch estakád Jipijou, jipijou, ňáký cizí stáda hnát R: No to se ví, zase se sejdem Za sedm let, či příští tejden Budeme hrát, budeme zpívat Přijďte se dívat, bude nám hej 2. Celý léto nezaprší a když jó tak leje furt Všude bláta čím dál víc, nebo zase strašnej hic Ti co neznaj čistý víno ať se z louže napijou Jipijou, jipijou, možná že to přežijou R: PÍSEK 1. Jako písek přesíváš mě mezi prsty stejně ti dlaně prázdný zůstanou [:ani vodu nepřeliješ sítem někdy je strašně málo chtít já nejsem z těch, co po těžký ráně nevstanou:]
Zdá se že nemíníš mě vážně brát [:kolik času nám to ještě schází nebo je všechen dávno pryč a za čím se to vlastně máme stále hnát:] 3. Jako kámen najedenou mi v cestě stojíš vím, že se lecos těžko obchází [:radši zkusím někde jiný příběh který bude lepší konec mít Ale už teď ti můžu říct že mi nescházíš :] 4. Jako písek …nevstanou FLÁM sólo 1. Pár žíznivejch námořníků proud nese k nám to chce Gin a harmoniku a pár krásnejch dam Kterj dobrej vítr zavál k nám jejich prám to zas bude v baru nával, to zas bude flám R: Než spláchnou sůl je prázdnej stůl krčmář nemá co by hostům dal A kapitán pil by jak Dán a tak táhnou pít zas o dům dál sólo R: 2. A ráno chystá se pár námořníků plout bůh ví kam snad k těm palmám na rovníku, snad k polárním krám Kéž by zase vítr zavál k nám jejich prám to zas bude v baru nával, to zas bude flám NEŽ SE S TEBOU MÁ MILÁ ROZLOUČÍM 1. Než se s tebou má milá rozloučím vem do ruky svoji hůl Na cestu si posviť zlatou loučí vím, projdeš světa půl První dvě cesty vedou k neštěstí poznáš je někde blízko předměstí Dej se tou třetí neváhej dál, jen dál uháněj 2. Jednou přijdeš do cizího města, tam přítele znáš Dáš se u něj zapsat do řemesla pořídíš si jednou masnej krám Tam sedávaj černí chlapíci, námořník se svou bílou čepicí jen poslouchej o čem si vypráví než je Gin otráví 3. Potykám co mineš na ulici nevyhýbej se a vejdi dál Uvidíš tam dívku na lavici kolem chlapů jak je život svál Pak vezmeš jí ruku do dlaní bůh ví bude to vyznání a teď už víš, co si máme lhát máš ji mít nadevše rád POSLEDNÍ VAGON 1. Na peroně čekám na svůj vagon kterej by mě vodsud někam svez Pobíhám a hledám díru co by měla správnou míru do který bych na tu štreku vlez 2. Průvodčí je ňákej divnej patron jen mě zahlíd ,hned mě holí hnal Nemá pro mě kousek místa vostrej je jak policista mý červený světla mizí v dál R: Poslední vagon v dáli zmizel nechal mě tu mejm starostem Do rána mě čeká smůla a svízel zas budu chrápat pod mostem Pánbůh ví kam se vydám ráno možná mě čapnou poldové Vagabund a tulák stojí v mým pase psáno už od mládí a je to tutové 3. Vagabund ,jó to se lehko řekne ten má celý státy pro sebe I když se mu ruka smekne pustí se a při tom hekne a má přímej lístek do nebe 4. Kamarádi s tímhle nejsou fóry koleje jsou ostře broušený I když na nás holky mávaj všichni nám za pravdu dávaj že jsme hoši těžce zkoušený VÍNO 1. Víno je na všechno nejlepší lék vínu proto budiž na věky vděk tak svou sklenku dopij znova nalejt dej zvedne ti náladu bude ti hej 2. Své srdce nedávej celičké všem stejně ti z něj zbude ten smutek jen Tak ke stolu sedni a zvedni svou číš zvedne ti náladu sám uvidíš 3=1 OSTROV SVATÉHO TOMÁŠE 1. Svěží vítr plachty napíná, četa katů přichází Kněz se právě modlit začíná, ani doktor neschází [: Kdo v lanoví (kdo v lanoví) mi odpoví (mi odpoví) že se mi to zdá, že je to jenom strašná hra :] 2. Měl jsem zuby pevně sevřený, držel jsem si líce snad Když vyvedli mě z mýho vězení, chtěli ruce zavázat [: Proč dívku svou (proč dívku svou) jsem zahodil (jsem zahodil) jak špinavej cár, s výčitkou jenom vzpomínám :] 3. Popravčí loď míjí poledník, ostrov svatého Tomáše Díky bože aspoň za to dík, za útrapy bez falše [: Až zamíří (až zamíří) bukanýři (bukanýři) na hruď bolavou, sbohem buď nebe nad hlavou :] DÁLNICE č. 5. 1. Časně ráno mrholí na dálnici číslo pět Já mít křídla holubí, obletěl bych celej svět 2. Místo křídel slzy mám, v srdci naději a cíl Jen si marně vzpomínám kde jsem s tebou holka byl R: To nám bylo sedmnáct jen sedmnáct a půl roku Život tančil kolem nás a zdál se bez nároků 3. Svět je pořád veliký jako plná láhev snů A jsou na něm chodníky, který vedou k domovům 4. Když se nebe usmívá, to se mi jde mnohem líp Hned si člověk vzpomíná jak si přál svět obejít R: To nám bylo... 5. = 1. R: To nám bylo... FÉNIX 1. Vlak smutně zahoukal - čas do klusu se dával osud se rozběhnul a já to nevěděl Marně jsem v okně čekal na volání sláva v nádražním bufetu pak jsem sám poseděl R: Poslílám ti pozdrav z dálky bláznivý a můj stín o tebe zakopává Jsem tu sám - nad hlavou mraky šedivý a bůh ví jestli se vrátím sám 2. Mládí se zdá jak sluncem prozářený ráno sem tam bouřka, ale to už k věci náleží A nikdo neví, že je v předpovědi psáno že se i před večerem někdy sešeří R: Posílám ti... 3. Já přesto věřím, co v moudrých knihách bývá i to že naděje naposled umírá A že se ten, kdo v duši spáleniště mívá ze svého popela jak Fénix posbírá R: Posílám ti... JEDNOU OTEC ŘEKL MI 1. Jednou otec řekl mi - jsi už dosti stár není proto důvodů abych se o tě bál [:Koně máš a laso též, tak na cestu se dej a o jídlo a peníze teď sám se postarej:] 2. Jel jsem krajem kaktusů a přes pahorky skal tam, kde víno lisují ve stínu lián [:všude já jsem pracoval, však nic jsem neuměl a dřív než jsem se vyučil zas dál jsem jíti měl:] 3. Rok za rokem utíká, já toulám se jen ani nevím jak jsem stár a jakej je dnes den [:a tenhle život mám tak rád a jak krásnej sen tulák jsem a zůstanu nadosmrti tulákem:] BRNĚNSKÁ HANTÝRKA 1. Lapl kema jistó hajfu na roli hustil do ní rum a stehno husí Když nepude, tak pré že ju vosolí voprubovat její šorfky musí 2. Vařila, že hodí čučku k rajtrovi vrkal na ňu - hnejeď křivý války Mě ty jódly z magneboxu nehoví za lampu tam dostanu kus chálky R: Brněnská hantýrka, brněnská hantýrka tu každé kéma zná Brněnská hantýrka, brněnská hantýrka je mluva kouzelnná 3. Tak to chtěla zaparkovat v Boleru vrkal, že se lepí masný vlezný Za ty pašky spaříme se na kéru já vegetuju na sólovce v Lesný 4. U katovny vyplivla je šalina tak si pískli čórovanó kóřku Nabalit koc na roli je malina sósedi snad nevyšijó bóřku R: Brněnská hantýrka... NA BŘEZÍCH SACRAMENTA 1. Dříve než slunce nad údolím začne hřát my na cestu dlouhou se musíme dát Až k vzdáleným horám, jež k nebesům ční I když únava krutá již schvátila nás 2. Naše vůle vše zlé překoná, jdeme dál Nám zabloudit nedá na nebesích pán Až se náš sen splní najdem zlatej důl Na březích Sacramenta nás štěstí čeká 2. Naše vůle... SEDM DOSTAVNÍKŮ 1. Plání se blíží sedm dostavníků Stačí jen mávnout a jeden zastaví Sveze tě dál za pár dobrejch slov a díků Ten kočí, co má modrý oči laskavý R: Hyja, hyja hou, dlouhá bude cesta Dlouhá jako píseň, co mě napadá Hyja, hyja hou, sám když nekdy stojím sám proti slunci, který právě zapadá 2. Vím, že se dneska hvězdy nerozsvítí Neklidný ptáci maj hlasy hádavý Vyprahlá tráva už velký deště vítá Ty deště, co i moje stopy zahladí R: Hyja, hyja hou... VLAK BEZNADĚJE 1. Slyšíš, kola nocí hřmí nevíš kde končí cesta tvá Nevíš, kdo ze rtů tvých ti setřel smích snad pochopíš... 2. Marný tvoje volání slyšíš jenom pustej kraj Za čím se ženeš tmou přec neujdeš sám před sebou... R: Bloudí bez cíle divnej vlak beznaděje bůh ví kde končí rezavý koleje 3. Hoří mosty za tebou není co bys měl už rád Víš, že život tvůj neřekne stůj chceš dál se brát 4. Nocí vozy uhání čekáš že přijde svítání Dál se ženeš tmou, vlak za tebou ti naději vzal R: FRAM 1. Zas mě to táhne o kus dál zas doma nemám nikde stání desítky důvodů si sháním už abych na cestu se dal Pelikán křídly zamával, vítr je příhodný a stálý za náma slunce mosty pálí tak proč bych ještě vyčkával R1: Klenotník měsíc zavřel krám z výkladu svoje šperky sklízí obrysy domů v dálce mizí tak naposled ti zamávám z paluby lodi jménem Fram 2. Dávno už vyvětral se dým z mých věčných cigaret a dýmek ty žiješ jenom ze vzpomínek a já se stále nevracím Námořní mapy pokryl prach, mé knihy nikdo neutírá nevíš, zda právě neumírám tam někde na ledových krách R1: Klenotník měsíc zavřel krám z výkladu svoje šperky sbírá chlap jen tak lehce neumírá na modré lodi jménem Fram tě za pár roků vyhledám HRAJU DÁL 1. Kytara se mnou učňovský prošla léta vojenský taky, dávno je po nich veta Splnilo se mi přání, to když jsem propad hraní a mával kytarou jak mistr světa 2. Možná i mohla za moji první lásku i když jsem hrál jen písničky opsaný z pásku Pak psal jsem vlastní pro ní my love že létem voní a marně hledal pro rým správnou hlásku R: Vím, že má pro nás velkej význam do rána hrát a rád to přiznám dumky večerní když ráno rozmělní spát jdu na zem, tlačí záda prsty bolí, hlava padá Dál budu zpívat, na to stačím nespěchám nikam, není za čím Když kolem poledne mě slunce nadzvedne hraju dál a nohy sotva vláčím 3. Anglicky řval jsem, se čtyřmi akordy vyšel smál by se jistě angličan kdyby mě slyšel K češtině jsem se vrátil, pubertu čas když krátil dobrý to bylo, s léty jsem na lecos přišel 4. Že je to fuška když mají ladit dva hlasy a není nutný mít půl metru dlouhý vlasy Že je to prostě krása když přesně šlape basa a zrovna teď že je to ono, no teda asi R: VÁLKA RŮŽÍ 1. Už rozplynul se hustý dým dery down, hej down-a-down nad ztichlým polem válečným dery down Jen ticho stojí kol kolem a vítěz plení vlastní zem je válka růží dery dery dery down, hej down 2. Nečekej soucit od rváče kdo zabíjí ten nepláče Na tělě mrtvé krajiny se mečem píšou dějiny je válka růží 3. Dva erby, dvojí korouhev, dva rody živí jeden hněv Kdo změří kam se nahnul trůn, zda k Yorkům nebo k Lancasterům je válka růží 4. Dva rody, dvojí korouhev, však hlína pije jednu krev Ať ten či onenpřežije vždy nejvíc ztratí Anglie je válka růží JEŠTĚ JEDNO KAFE BYCH SI DAL 1. Máš sladkej dech a oči kterým patří svatozář a vlasy máš jak hedvábí, když je vhodíš na polštář Ale já se o tvou lásku ani vděčnost neprosím ty děkuješ jen hvězdám a jseš věrná jenom jim R: Ještě jedno kafe bych si dal ještě jedno kafe krucinál než pojedu dál 2. Tvůj táta to je vandrák a od přírody zběh a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech A taky házet nožem a držet pospolu a brada se mu třese když se nosí ke stolu 3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma PAHORKY 1. Týdnů jen pár tělo svý trmácím svý duše cár pahorkům já vracím Snad kousek dál zmizí už pláč pak bystřinou si zpívat dám Dlouhých šest dní ještě mi zbývá k ní 2. Stříbrnou skráň přeletí roků stín příkrá je stráň kde stojí bouda má Poslední míli stoupání než překvapí mě svítání Zůstanu stát tam, kde jsem býval mlád 3. Z nás každej má ten svůj ráj pahorků místo, co znám, kde nemusím se štvát I když je dálka kouzelná tulák se vrátil touhou hnán Znám, chvíle znám kdy člověk má být sám mezihra I když je dálka... KARABINA 1. My voblíkli jsme kdysi starý blůzy a vydali se cestou bez viny na níž za nás hovoří jen můzy nebo stačí pohled jediný. Z našich očí dejchá stále mládí srdce buší rytmem vlakovým když na podzim sevřeme do dlaní magický kruh starých karabin. R: Ty roky nikdo nesmaže nám z tváří je v srdci bolest v duši někdy stín a přesto jenom pro nás slunce září co odráží se v lesku karabin. Jsou lidi, který pořád budou s náma a zámky, co k nim v kapse máme klíč my víme život rozmarná je dáma a konec konců je nám třicet pryč. 2. Už dávno vlaky odvezly nám touhy a starý lásky odnesl už čas. Jen kolem cest jsou pořád stejný strouhy a v hlavě písně co zůstaly v nás. Tak natáhneme znovu starý blůzy z nás každý bude zase dobrodruh. Karabiny zazvoní nám v chůzi na podzim z nich uzavřem svůj kruh. R: Ty roky nikdo… sólo Jsou lidi… [:My víme…. třicet pryč:] MALÝ VELKÝ MUŽ 1. Dokud tráva bude růst řeky potečou a stoupat bude dým léta utečou a kam jen padne stín, země tvá bude tvou. Dokud noci střídá den vítr bude vát a mraky poplujou slunce bude plát a tak jak léta jdou země tvá bude tvou. R: Jen malý velký muž tolik dobře věděl co je vostrej nůž, smutek prázdných sedel, malý velký muž čekal svý znamení. Jen malý velký muž žehnal ohni sílu z rudých kamenů, vítal dýmku míru. přesto pohřbil sen, velký sen o Wounded Knee. 2. Dokud tráva bude růst ruce špinavý až v pláni vztyčí kříž, řeky zastaví se - plakat neslyšíš slunce zář krvavou. Dokud noci střídá den slova neplatí a co je vlastně jen ono prokletí co padlo na tvou zem, na tvou zem ztracenou. 3. Dokud tráva bude růst rány nezhojí a neopláchne déšť, řeky nespojí se v jeden silný proud, silný proud nadějí. Dokud noci střídá den, srdce zlomená a jejich dávný sen, skalní ozvěna už nevrátí tvou zem silný proud nadějí COWBOYŮV SEN 1. Vždycky jsem si přál, co bych za to dal od rána do noci krávy na pastviny hnát. Jen jsem o tom snil jak završit cíl nic už mě neláká jen život honáka stád. Já cowboyem chci se stát, já ten job budu mít rád. Jak mě bylo hned devatenáct let z domova utek jsem, šel hledat vysněnej svět. 2. Splnil se mi sen, můžu každej den od rána do noci krávy na pastviny hnát. Slunce nad hlavou, jezdit dálavou za vodou, za travou je úděl honáků stád. Já cowboyem jsem se stal, já jsem svého žití král. Teď na ranči "Zet" jezdím už pár let, než večer ulehnu hlt whisky dal bych si hned. 3. Je to jak zlej sen, musím každej den od rána do noci stáda na pastviny hnát. To o čem jsem snil život těžký byl, víc už mě neláká hrát si na honáka stád. Já cowboyem nechci být, já snad jinak můžu žít. Padl na mě splín, jak ztracený syn vracím se domů a z mýho snu zbyl jenom stín. DOBRÉ DEN DOKTORE ŠPÍNO 1. Celé svět góml tu hlášku z role, štatlaři vyhópli z betlí hned. Jeden byl nahoře a druhé dole, do štatlu dneska se nevendem. R: Dobré den doktore staré Špíno, pré zases vyletěl z kontošu. Padovec bude mít z tebe kino a kolem partija fetošů. Hókněte válku do Spuťálu ať zase začnó čechrovat. Šalinó za dax vod Semálu to hrnul Špína somrovat. 2. Tenkrát sme bévali šropi malí, spletl nás Jaromír Hnilička. Už jsme to konečně vygómali Špína byl přece jen jednička. sólo (Dobré den….fetošů) zpívat (Hókněte válku….somrovat) Dobré den doktore staré Špíno, pré zases vyletěl z kontošu. Padovec bude mít z tebe kino a kolem sajtna fetošů. ONTÁRIO 1. Dostal jsem psaní z Ontária, z té dálky dejchne poezie, otvírám list, však mezi řádky je skryta nostalgie. Že prej má prachů jak nóbl pán, knihovnu plnou Hemingvaye, a novej vůz a taky nuda klepe mu na dveřeje. Yüklə 2,53 Mb. Dostları ilə paylaş:
|