Američan ve Štatlu
Yüklə 2,53 Mb.
|
chytáme tu havěť do sítí kroužky od záclony kroužkujem a z úlovku se radujem a zas je tady důvod k napití a když se trochu napijem tak porůznu se ukryjem a vyčkáváme plni napětí až vrznou dvířka od půdy a citrónové přeludy zase na kus žvance přiletí 3.=2.Pak za pomoci… SIGNÁL KOUŘOVEJ 1. Ještě lesy voní lesní vůní řeky mají stále stejnej směr hlavu občas umej v hosrský tůni polož do trávy rezavej kvér abys věděl že jsi pořád svůj že máš rád svý starý kamarády stálost prověřují naše spády ještě nejsme v nebi ale tady v údolí R: [:Signál kouřovej (signál kouřovej) bílý znamení (bílý znamení) že se neumírá (že se neumírá) že se neumírá:] 2. Ještě kůra na stromech je hnědá ticho najdeš už jen v hlubinách ještě káně do hnízda si sedá dravci ukaž záda a ne strach abys věděl že jsi pořád svůj na duši ti vypalujou znaky kámoši co plaší už jen ptáky kolíbaj se jako bludný vraky do údolí R: Signál kouřovej… 3. Ještě jehličí do zadku píchá paďouři si na tě vyskočí ozvaly se ledviny a mícha ještě dým tě kouše do očí abys věděl že jsi pořád svůj že tě mají holky občas rády poznáš lumpy kteří mají spády na tvý starý zimní kamarády z údolí R: Signál kouřovej… PLAVOVLÁSKA 1. [:Já na vojnu se dal pro krásnou plavovlásku:] né pro ten prsten snad ten má mi ještě dát že nechtěla se dát ode mě zulíbat 2. Já na vojnu se dal my hned do boje táhli voják co se mnou byl mi jednou poradil abych si volno vzal svolení nežádal 3. Já na cestu se dal vtom potkám kapitána kapitán se mě ptá kam že jdu jako pán a já řek nahoru ke svýmu praporu 4. Vojáčku ty máš žal ty máš rád plavovlásku ale ty nejsi sám hleď prsten od ní mám tím důkaz tobě dám že jsem její galán 5. Tam v tichém údolí potůček jasně zpívá já kabát odhodil a šavli vytasil a statečně se bil jak pravý kavalír 6. Tam na louce zelené já zabil kapitána kapitán mrtev jest já žiji ještě dnes však nejdýl do tří dnů v tvář smrti pohlédnu 7. A kdo mne odpraví to budou kamarádi dřív zavážou mi však šátečkem modrým zrak mě bez váhání hned pošlou na onen svět 8. Mé srdce vložte pak do bělounkého šátku a k nám je pošlete mé milé řekněte to srdce pro tebe dal ten jež tě miloval 9. Vojáci z naší vsi mámě nic neříkejte povězte jí že jsem v Holandsku zajatcem a můžete jí říct že nevrátím se víc DIVNEJ SMÍCH 1. Každej svoje dveře s hrůzou zamyká když slyší jak z kopců do údolí proniká R: Ten Jackův smích ten divnej řev při kterým v žilách tuhne krev divnej smích Jackův smích Chechtání 2. Mnohej honák s kulkou v zádech z koně slít aniž tušil že zas pastvinama bude znít R: Ten Jackův smích… 3. Tak už jacka chytli bude konec potíží do noci však vříská z okna za mříží R: Ten Jackův smích 4. Z větví borovice visí ztuhlej Jack nebude už více pastvinama znít ten skřek R: Ten Jackův smích TOULAVEJ SONG 1. Sedím na pátým patníku a nade mnou bez blatníku jede velkej vůz noc má dnes oči svítící nad opuštěnou silnicí mý blues proč toulám se jen sem a tam a proč si pokoj nedám snad z toulavýho telete já boty mám proč od tebe dál utíkám ve víně pravdu hledám a když jsem tady proč chci zase tam 2. Jak ptáci letí týdny a já tady s banjem v rukou bloumám dost mnohejch věcí teď už vím a nad jinejma pořád ještě koumám proč mý blue jeansy kapsy maj když prachy žádný nemám jen hvězdnej prach co noc mi cestou pohází proč od tebe dál utíkám a po patníkách sedám a k ránu zpívám svůj toulavej song 3. Sedím na pátým patníku je k ránu obloha se rozednívá velkej vůz nocí odjíždí a já jsem tady zase zbyl tak plonk proč toulám se jen sem a tam snad z toulavýho telete já boty mám [:proč od tebe dál utíkám ve víně pravdu hledám a k ránu zpívám svůj toulavej song:] JOHN BROWN 1. Černý muž pod bičem otrokáře žil černý muž pod bičem otrokáře žil černý muž pod bičem otrokáře žil kapitán John Brown to zřel R: Glóry glóry halelůja glóry glóry halelůja glóry glóry halelůja kapitán John Brown to zřel 2. Sebral z Virginie černých přátel šik prapor svobody pak zdvih R: Glóry glóry… 3. Hrstka statečných však udolána jest kapitán John Brown je jat R: Glóry glóry… 4. Zvony Charlestownu z dáli temně zní Johnův den to poslední R: Glóry glóry… 5. John Brown mrtev jest a jeho tělo tlí jeho duch však kráčí dál R: Glóry glóry… ZHOUPNI SE V SEDLE 1. Můj kůň se jen plouží ani já nejdu líp slunce mě souží a soumar by tu chcíp dávno sucho mám v láhvi a žízeň jako trám dneska si jen kámen pod hlavu dám 2. Můj táta byl tulák a brácha ten krad svou dceru jsem vyhnal syn ferbla hraje rád vnuk v sing-singu dřepí za blázna ženu mám jen já touhle stepí se zas toulám sám R: Tak zhoupni se v sedle a zpívej si tu svou po celým kraji zní jupitý já jou tak zhoupni se v sedle a zpívej si tu svou po celým kraji zní jupitý já jou 3. Až mý tělo budou jednou do hrobu klást můj kůň s hřívou rudou se blízko bude pást a v hrobě bude chvojí a tráva kvést až začnu jezdit tou prérií hvězd R: Tak zhoupni se v sedle... TAM U NÁS DOMA R: [:Tam u nás doma je fajn počasí tam u nás doma kde pívo kvasí:] 1. Jó bejval jsem mladej jó bejval jsem rváč a holek jsem měl co jsem chtěl teď se však vlastně ptám co jsem byl zač vždyť víc nikdy jsem neuměl R: Tam u nás doma… 2. Naštěstí dálka nic neznamená pořádnej kůň a chtít dálka mě může bejt ukradená tak good bye doma je líp R: Tam u nás doma… DAGMAR 1. Říkala že se Dagmar jmenuje a v očích měla ze slov zkratky a že se dneska prvně miluje a já chtěl budík strkat zpátky říkala že se Dagmar jmenuje to když jsme třetí sklenku pili a že se zítra ráno stěhuje tak že chce oslavit tu chvílu R1: Navečer otevřel jsem okno padaly hvězdy ona spala a já si v duchu tiše přál aby se nestěhovala 2. Tak jak si přeje tisíc mladíků bláznivý sny když padá hvězda já připojil se k stovkám básníků a přání se mi velký nezdá třeba aby spadl zrovna dům kam Dáša stěhuje se zítra je to však činžák a tak sousedům nepopřál bych dobrého jitra R2: A tak jsem okno zase zavřel přitisk ji ksobě a šel spát známe se vlastně jen pár hodin ráno se tomu budem smát 3. Napsala že se Dagmar jmenuje a k tomu připsala i příjmení a ještě adresu kde studuje myslím že je to dobrý znamení můžu jí třeba poslat obálku a nebo za ní dojet stopem vždyť je to sotva dvěstě kiláků a láska nemá se brát hopem a láska nemá se brát hopem MÁM RADOST 1. Vánek zlaté klasy hladí a z dálky září bílé šaty svatební mák s modrou chrpou ladí a já na cestě dříve plné kamení sám v údivu s i šeptám tak tudy jsem chodíval každý den a pak se nahlas zeptám jak tenkrát zase breptám mám radost že jsem zůstal jaký jsem 2. Vždyť já vím jak sláma voní kdy slunce chodí spát a hvězdy vstávají jak cinká postroj koní a za letní noci zdi domů sálají žár mění barvu slívám a když mráz začne kouzlit do oken sníh pláň polí odívá a tak se kolem dívám mám radost že jsem zůstal jaký jsem 3. Nespěchám jak se sluší a proč taky když chci se jenom podívat na krásu která vzruší a pak si o ní třeba s někým povídat objevit kytku v lomu prásknout sebou pod smrk na holou zem [:přemýšlet jak z vás teď komu prozradit že díky tomu mám radost že jsem zůstal jaký jsem:] TRAMPOVÉ TULÁCI 1. Trampové tuláci člověk se navrací rád do hnízda teprve když mu zahvízdá osud svou písničku tajemnou dálky kdo miluje na lodi odpluje a utrácí v pekelné závrati srdce své na rtech má R: Jedenkrát až v noci temné kamarádi najdete mě bude to pak jako ve snu v půli cesty k zemi klesnu že jsem hrál na jednu kartu úsměv budu míti na rtu [:oči touhou propletené a hrdlo jabčákem propálené:] 2. V přístavu Marseji zbytek svých nadějí já utápím pak v Sintu zeleném jak dým zahoří rudý hřích život je překrásný osud se rozjasní a zazáří když ti třeskne do tváří jasný třpyt noční tmou R: Jedenkrát.. ELDORÁDO 1. Kopytama tepat Eldorádo o tom se mi denodenně zdá za patama nechat hloupý stádo ať si ho ten kdo chce ohlídá pořádnýho koně místo mezka zlatým kovem sedlo kovaný lálalaj la la la lálalaj la la la lálalaj la la la la la la laj potom o tom Eldorádu zanotovat serenádu seňoritě zamilovaný R: Dál po cestách nehledám svítání půlnoční vítr mě má rád já nemám strach skončit svý toulání v tom věčným Eldorádu spát 2. Ono mi tu o to ani nejde Eldorádo není pro chudý mě ta touha taky jednou přejde stejně už mám pytel ostudy jak si jenom někde trochu přihnu do zpěvu se dávám ze zvyku lálalaj la la la… potom o tom Eldorádu zanotovat serenádu seňoritě zamilovaný R: Dál po cestách… 3. Ještě že mám aspoň toho mezka místo koně z Andalusie poslechněte seňorito hezká aspoň kousek mojí árie copak je mý srdce jako svíčka kterou každej barman uhasí lálalaj la la la… vy byste snad měla ráda majitele Eldoráda kterej by tě šoupnul do basy R: Dál po cestách… HORNICKÁ 1. To hnusný černý uhlí tam pod zemí kde pot teče dolů skráněmi kde vzpěry praskaj nad hlavou tvý tělo chví se stálou námahou R: Že prej šestnáct tun to nestačí co tak málo děláš rubači mě Svatej Petře nevolej já nemohu jít mou duši má ďábel a chce si ji vzít 2. Matka která mě zrodila plakala by kdyby tady byla černej chleba čumí na mě z talíře jó takovej je osud havíře R: Že prej… 3. Kdo mě spatříš ustup stranou nebo tě má tvrdá pěst srazí ranou mám v očích prach ach já nevidím kdo mě přijde do cesty toho odklidím R: Že prej… BÍLÁ CESTA 1. Mě neděsí jen pomyšlení na ten mrtvej kraj zlato je mě teď už ukradený jenom smůlu mám mě nezbejvá nic jinýho než si krátit cestu sám pořád práskat bičem do psů ksakru čert aby to spral 2. Bílá smrt už na mě z dálky kývá to mě dodá sil na mysli mám jen tu bílou dálku už abych tam byl tam kde čeká srub a kamarádi v kempu u White Hill dělí nás jen sněžný pole mráz a šestatřicet mil 3. Až jim vyprávět pak večer budu co jsem prodělal a jak poslední tu zmrzlou tresku sežrat psům jsem dal jinej traper už by bezpochyby tuhle cestu vzdal ale já jsem utáh řemen v pase a hnal se klidně dál 4. Když jsem začal doufat v šťastnej obrat zasáh osud zlý někdo pozdě přijít musí to je přeci hotový inu nejlepší díl na bonanze zabral Fredy Lee na mý panvi zbyl kus hlíny jalový MICHIGAN 1. Tisící den den tisící v Michigan jen jestli jsem je dobře počítal dobře vím jen co ukončí mý trápení jen abych moh' svý cele navždy good bye přát 2. Tisící noc jsem dneska spal v Michigan a tuze krásnej sen se mě vám zdál objímal jsem holku skoro anděla nedala jinak než abych s ní šel spát R: Náhle protivnej hlas bachařů ukončí ten můj sen z pryčen dolů bando líná na dvůr vězeňskej (a kliky) a já marně mnu si oči kde to jsem až rána pendrekem mi řekne no přece v Michigan 3. Tisící den den tisící v Michigan a kolik jich tu ještě musí bejt než přijde den co ukončí mý trápení jen abych moh svý cele navždy good bye přát 4. Tak končí den den tisící v Michigan mé přání je zas mít ten krásnej sen ač přeludem je dívka s níž se objímám dál tolik chtěl bych s ní zas v noci spát R: Náhle protivnej hlas… Tak skjončil den den tisící v Michigan BALADA Z HOR 1. Byl podzimní nevlídný den na horách už ležel sníh na kraji města dům poslední stál někdo v něm písničku hrál 2. Tak milou a prostou jak vánek co na jaře přináší déšť chvílemi ostrou jak vrcholky hor co muže vábí a zvou 3. Sundal jsem ze zad svou krosnu potichu vešel jsem dál u okna seděl a jenom tak hrál jakm by mě čekal a zval 4. Měl drsnou a zarostlou tvář jak všichni chlapi tam z hor a oči čistý jak srpnovej den jen bez berlí nemoh' se hnout 5. Podivnou baladu zpíval že pokořil nejvyšší štít na cestě zpátky jen jeden zlej krok když našli ho nemoh jít dál 6. Byl podzimní nevlídný den a na horách už ležel sníh tma jako samet ta skryla můj stín jen refrén mě doprovodil PAMPA 1. Pampa pomalu už mizí v dál vrcholky hor už vidět jest zelené údolí mě čeká tam končí jedna z mých cest stejně na mě nikdo nečeká ve světě zůstal jsem sám mnoho let pampou já toulám se ač nevím co z toho mám R: Snad nespatřím víc tu jen mě milovanou líc čas tak neúprosně utíká stáří klepe na dveře [:vracím se s pocitem viníka ač je to k nevíře:] 2. Sotva já jen trochu zmužněl jsem z domova musel jsem jít každej mi říkal jseš zelenáč s každým já musel se bít okusil jsem zdaru i nezdaru přestože kovboj jsem byl cesta má vedla mě k západu a já jen o ranči snil R: Snad nespatřím víc… NOSÁNEK 1. Už jako malej kluk v životě smůlu jsem měl ještě jsem nechodil a už jsem velkej nos měl na okně v pokoji kde jsem žil sedával kos divil se jak může mít někdo tak velkej nos R: Jó to je legrace život si s lidima hrá někomu malej nos jinýmu raťafák dá nemůže vypadat tak jak by každej z nás chtěl to by každej člověk malinkej nosánek měl 2. Můj táta říkával takovýho kluka že chtěl co by byl jako on a po něm velkej nos měl nos jako jahodu co bys chtěl v životě víc aby byl červenej musíš se naučit pít R: Jó to je legrace… 3. Od čeho trempíci červený nosy majó když se tam na vandru sodovkó nalévajó že je to od slunce lidé jim to nevěří a ten kdo nevěří v sobotu doma leží R: Jó to je legrace… VINCENTOVI 1. Stále stejnou tmou svítí plátno bloudících malíř půlnoc kreslí smích ten obraz píseň zpívá pojednou stíny na kopcích ticho hnízd a moudrý smích svál sem hřích všech dětských cích v těch barvách které prosí tě pojď k nám R1: Já už vím a znám co jsi tenkrát toužil říct a jak jsi trpěl pro své nadání učit lidi vidět víc však není nikdo kdo by naslouchal snad dnes tu s tebou stál 2. Stále stejnou tmou stejné louky tu hoří dnes mrak je láká do nebes kde Vincentovy modré oči sní jak jen pozmění barvy žhnoucích slunečnic vítr v tváři má pár skic to smýknul štětcem touhy Van Gogh sám R1: Já už vím a znám… R2: A svět tě tak trýznil tvou lásku splácel zlým jen černé vrány nad hlavou ctí tvou mysl bolavou svět nazval velkou vášeň šílenstvím a já chci ti říct Vincente že není nikde svět pro lásku tvou se kterou bdím 3. Stále stejnou tmou portrét v tichu muzejním něžná dlaň hold váženým všem očím které nesmí rozumnět prohlíží si prázdnou zeď a chlápka v cárech nejchudších v tvých růžích trn snad ostřejší než kord co sloužil srdci něžným hrám R1: Já už dávno znám co jsi tenkrát toužil říct a jak jsi trpěl pro své nadání učit lidi vidět víc však není nikdo kdo by naslouchal tak hledat musíš dál stále dál FRAJER 1. Byl frajer často jsem ho vídal co hlavou prorazí i zeď jen kafe s rumem snídal a když se rval tak vždycky vyšel se ctí on jako trička holky snídal a každou chtěl mít zrovna teď měl styl a ten si hlídal a vlastní heslo silnejm přeje štěstí R: Frajer byl když vyšel do ulic vždycky on jen on a kdo je víc ten sekáč první třídy měl kamarádů kolem jako much vždycky nejvíc vypil všechno platil a obdiv potřeboval jako vzduch 2. Pak jsem se z města jinam ztratil a byl pryč skoro celej rok když zpátky jsem se vrátil já slyšel o něm spoustu divnejch zvěstí v hospodě za rohem se klátil čekal kdo zaplatí mu lok včera ho někdo zmlátil svou sílu ztratil v bitkách na předměstí R: Frajer byl… Tak zastav právě stojíš na rozcestí hej zastav právě stojíš na rozcestí tak zastav právě stojíš na rozcestí kde je tvý heslo silnejm přeje štěstí OHIO 1. Snad každej má rád tu svou zem ať je král a nebo tulák jen a když je stár vrací se rád do země tý kde býval mlád 2. Už mnoho let se toulám sám hezkejch pár křížků na hřbetě mám zbývá mi dnů už nemnoho snad nespatřím svý Ohio 3. Nebrasku znám i Nevadu moc hezkejch dnů prožil jsem v Utahu pěkně se blejská Ontário ale to není mý Ohio 4. Když naposled jsem doma byl váček na tabák hlínou jsem naplnil a teď ať jsem třeba v Idaho u sebe mám svý Ohio 5. Až naposled mě povezou a pastor náš nad hrobem začne lhát tam někde kůň můj bude stát teď řeknu vám co udělat Rec: Tam někde u sedla najdete tu trochu hlíny co už léta vozím s sebou a až potom lidi začnou simulovat truchlení tak ji vysypte tam dolů Pak běžte zapít parda svýho mě bude hřát mý Ohio POCESTNÝ 1. Je to chůze po tom světě kam se noha šine sotva přejdeš jedny hory hned se najdou jiné 2. Je to chůze po tom světě že by člověk utek ještě nezažil jsi jeden máš tu druhý smutek 3. Což je pánům v krytém voze sedí pěkně v suše ale chudý ten za nimi v dešti blátě kluše 4. Ej co já dbám na té cestě na psoty a sloty jen když já mám zdravé nohy k tomu dobré boty 5. Však na pány v krytém voze taky někdy trhne jednou se jim kolo zláme jindy vůz se zvrhne 6. A krom toho až své pouti přejedem a přejdem v jedné hospodě na nocleh pán nepán se sejdem MONTÁNA 1. Pro dvacet vrubů na pažbě patrolu v patách mám já neschýlil se ku vraždě sok první tasil zbraň R: Teď už je ráno krásná Montáno já chtěl bych naposledy zřít svůj kraj naposled ještě zlíbat svý děvče kompardům říct tak good bye 2. Soumrak se táhne hřbitovem Mexičan proklatý do pažby vrývá nad hrobem vrub jednadvacátý R: Teď už je ráno… Yüklə 2,53 Mb. Dostları ilə paylaş:
|