Američan ve Štatlu
já na nedělní mši s ním tehdy do kostela šel
Yüklə 2,53 Mb.
|
já na nedělní mši s ním tehdy do kostela šel tam na zdi visel obraz měl už oprýskaný rám ten muž co se z něj díval to byl svatý Patrick sám a já najdnou věděl že ho znám a já najdnou věděl že ho znám PENDLOVKY 1. Jen čtyři holý stěny a v rohu starej bar a nad ním visí pendlovky a ze závěsů cár ty pendlovky jsou starý a vodbíjí tvůj čas ty oznámí ti chlapče že život vůj už zhas R 1: Ze starý evropy tam kde tvůj táta spí odešels před léty jen kvůli holce svý odešels před léty neslyšels mámin pláč byls hochu v životě i v lásce špatnej hráč R 2: Tam někde za loží jsi nechal domov svůj neslyšels mámin hlas když volala tě stůj na cestu hůl a starý pendlovky sis vzal ty čas tvůj odbíjí a život půjde dál 2. Jen čtyři holý stěny a v duši věčnej stín a převrácený stoly a pach rozlitejch vín je jediný co zbylo z tvejch klukovskejch snů a pendlovky odbíjí tvejch pár posledních dnů R 1+ R 2 LÉTO 1. Večer už zase voní létem a známá touha přichází chtěl bych se zase toulat světem krajem kde slunce vychází 2. Vím že jsi nezapomněl cestu vždyť na ní známé potkáváš vzpomínky jako starou vestu si s novým létem oblékáš R: Léto léto zas se zpátky vrací a není náhodou že tě to dojímá vždyť tvoje srdce zpívá jako strojek hrací a s každým novým létem něco začíná 3. Večer si ruku s létem podá vytáhne spáče z pelechů a bude nejistota ta tam jestli smí chodit po mechu 4. Ty ale cítíš že se vrací čas kdy jsi říkal to jsem rád že všude kolem zpívaj ptáci a slunce dlouho nejde spát R: Léto léto… NELITUJ 1. Kdo se chudej narodil tak mohlo to bejt horší nelituj pár důchodek prochodil nejmíň tucet projdem nelituj žlutej anděl přistaví nám vůz ten den zbyde v ulicích tichý blues vydáme se hledat slunce bez peněz a darů nelituj R: Nejsme přece žádná lůza co na vlastní kůži růži má vyrytou z obehraných slov a díků ke hmatníku ruku přibitou nastavíme dešti tváře ať se stoky vrásek nasytí (nasytí) to se ale bláznům stává když se jim zdá sen o přežití 2. Komu dál voní pot z koní nikdy nebyl v sedle nelituj zdá se mu to co nám vloni svět se trochu změnil nelituj místa která zbyla někde v nás bez pořadníků jsou a budou zas volná hnízda divnejch ptáků co se slétaj když ztratí svůj hlas R: Nejsme přece žádná lůza… Kdo máš na svým kontě jenom šťastný konce svých cest nelituj třeba potkáš to svý slunce třeba potkáš to svý slunce… EPIZODA 1. To byl ale týden na pováženou není k zaplacení a na co mi jsou poznání co mají určit další děj brodím se vzpomínkami radím si neklej 2. Dva vagóny přání co mi platný jsou denní rozčarování ty nejsi už mou jen ať si mě budí ty noci tě chtěj nemám to vychování no tak se směj 3. Máš rodinu svoji byl jsem mezihrou dobrá máma svých dětí já epizodou tak proč mě to nutí sklánět hlavu svou řev můj tě nevrátí děti vyrostou 4. Óhohó… FOLSOM EMAIL BLUES 1. Můj děda bejval natěrač a machr na práci na půdě nám poněm zbyla pistol stříkací ten kvér obdivovali všichni kámoši z baráku máma mi říkala nehraj si s tím rošťáku 2. Jenže já byl blázen posedlej emailem na půdu jsem chodil s barvou skoro každej den třímaje štětku v ruce chtěl jsem bejt chlap all right ředidlo mi vonělo lépe nežli black and white 3. Ale natřít okap to není žádnej žert nahoru jsem vylez dolů letěl jsem jak čert protože nejsem kočka zásadně padám na hlavu z těch důvodů vlastním trochu kratší postavu 4. Teď primář nemocnice mi říká že je šlus na sádrovým lůžku zpívám folsom email blues pravdu měla máma řekla vem si bezpečnostní pás vždyť ani pro dědu nebyl okap žádnej špás KDO MI ZATLAČÍ OČI 1. Do pokeru bouchnu pěstí dostane mě do neštěstí jestli budu pořád jenom hrát vydržím do smrti akorát tohle není živobití v noci jenom vlků vytí večír karty k jídlu uzený tak si žije kauboj bez ženy R: Kdo mi zatlačí oči kdo mi hlavu otočí abych viděl na ten modrej strop kdo mi zatlačí oči kdo si klobouk namočí aby zalil kytky pro můj hrob a žádná plavovláska slzu neuroní kopeček nad mým tělem zmizí pod kopyty koní kdo mi zatlačí oči kdo mi v nebi natočí sklenku whisky nebo horkej grog 2. Nepečuju vo svý zdraví kolem mě sou samý krávy sem tak utahanej od sedla ani Mery Lou by mě nesvedla až přijedu zpátky k ranči půjdu někam kde se tančí až mi budou za mý prachy hrát první holce budu žalovat BÍDA S NOUZÍ 1. Táta můj snad měří jen dva couly ale dům má velkej jako boží chrám a peněz má že ani neví kam se koulí a stále píše ať se vrátím sám R: Já raděj sám bych s tebou třel jen bídu s nouzí když tebe táta můj už nechce znát on nezná rány kdy mě jen tvůj dech probouzí ani noc kdy žárem nedá se už spát 2. Pojď se mnou tam kde řeka údolím se kroutí než ranní mlha trávu orosí tam najdem zámek z vrbovýho proutí bez oken a jen s lůžkem z rákosí R: Já raděj sám bych… PO ŘECE DOLŮ 1. Na severu kde věčný leží smrti stín já jsem zimu prožil mnoho kůží nalovil tam jednoho dne z rána přišla dobrá zpráva že ledy začly s jarem dolů jít tam jednoho dne z rána přišla dobrá zpráva že ledy začly s jarem dolů jít R: Po řece dolů tam každý domov má k plnýmu stolu věc je kouzelná poslední zákrut ten každý dobře zná vracím se domů docela sám pádlo vodu čeří v zádech mám severák večer se již šeří proud mi nedá spát po řece dolů tam každý domov má k plnýmu stolu to je touha má 2. Až první úsvit ranní vzbudí nový den a ptáci začnou zpívat písně dívčích jmen [:pak slunce nad horami začne znovu hřát já musím se domů po řece dolů dát:] ODTUD TO NENÍ VE Zp_complet.doc Už to nenapravím R: Vap ta... 1. V devět hodin dvacet pět mě opustilo štěstí ten vlak co jsem jím měl jet na koleji dávno nestál v devět hodin dvacet pět jako bych dostal pěstí já za hodinu na náměstí měl jsem stát ale v jiným městě Tvá zpráva zněla prostě a byla tak krátká že stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka zadní otevřená zadní otevřená já naposled tě viděl když ti bylo dvacet to jsi tenkrát řekla že se nechceš vracet že jsi unavená ze mě unavená R: Vap ta… 2. Já čekala jsem hlavu jako střep a zdálo se že dlouho může za to vinný sklep že člověk často sleví já čekala jsem hlavu jako střep s podvědomou touhou já čekala jsem dobu dlouhou víc než dost kolik přesně nevím Pak jedenáctá bila a už to bylo passé já vědět měla dřív že vidět chci tě zase láska nerezaví láska nerezaví ten list co jsem ti psala byl dozajista hloupý byl odměřený moc na vlídný slovo skoupý už to nenapravím už to nenapravím R: Vap ta… ZE VŠECH STRAN 1. Ze všech stran se slítávaj hejna vran co vedle hladu velikou žízeň maj připadám si jako nádrž vody ptáci jdou pít hej vrány nechte mě žít 2. Ze všech stran se táhne pláň hejna vran mi poroučejí z koně slez nám se klaň žízeň veliká mi hrdlo svírá stesk ještě víc zůstal jsem sám a v láhvi nic R: Člověk je sám a co mu zbejvá jedině jít a jít 3. Ze všech stran je písku šeď hejna vran jen čekaj až jim havran-šéf řekne teď na ten povel najdou v v pustý pláni touženej cíl já nemám kam bych se skryl 4. Ze všech stran je žhavá zeď hejna vran jsou blíž a ještě blíž tak vraníku jeď možná jenom kousek za obzorem končí ten žár najdeš tam stáj a já bar R: Člověk je sám... 5. Ze všech stran je slyšet jazz hejna vran tam hrajou na trumpety jen pro mě dnes šerif rukávy má vyhrnutý zouvá mě z bot holky mi tancujou hot 6. Ze všech stran mi nosej pít hejna vran už dávno odletěly jó už mám klid jenom jedna věc mě trochu mejlí ten černej mrak kterej mi zakrejvá zrak Bonsoir, mademoiselle Paris Olympic Emi H7 Emi D7 G H7 1. Mám v kapse jeden frank, jsem nejbohatší z bank nad Seinou, Emi H7 Emi D7 G H7 mám víc než krupiér a stíny Sacre-Coeur nade mnou. C D G Ami H7 Emi R: Láska je úděl tvůj, pánbůh tě opatruj, C D Emi C D Emi bonsoir, mademoiselle Paris, bonsoir, mademoiselle Paris. 2. Znám bulvár Saint Michelle, tam jsem včera šel s Marie-Claire, vím, jak zní z úst krásnejch žen slůvka "car je t'aime, oh, mon cher". R: Bratříčku, zavírej vrátka Karel Kryl Ami C 1. Bratříčku,nevzlykej, to nejsou bubáci, G E7 vždyť už jsi velikej, to jsou jen vojáci, F E přijeli v hranatých železných maringotkách. 2. Se slzou na víčku hledíme na sebe, buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.
R: Prší a venku se setmělo, Ami Emi Ami Emi Ami Emi Ami Emi tato noc nebude krátká, Ami Emi F Ami beránka vlku se zachtělo, F Ami E bratříčku, zavřel jsi vrátka? 3. Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami, nadávky polykej a šetři silami, nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme. 4. Nauč se písničku, není tak složitá, opři se, bratříčku, cesta je rozbitá, budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme. R: Prší a venku se setmělo, tato noc nebude krátká, beránka vlku se zachtělo,
1. Táta vždycky říkal: hochu, žádný strachy, G D jseš kovboj, v Coloradu můžeš krávy pást, G C já radši utratil jsem psa a všechny prachy, G D G do srdce Evropy já vodjel v klidu krást. 2. Narvaný kapsy, prsteny, řetězy zlatý tam kolem krku místní Indiáni maj', a ty, co nemakaj', tak jsou nejvíc bohatý, musím si pohnout, dokaváď tam rozdávaj'. G C R: Z Billa na Nováka změním si svý jméno, G D a až tu malou zemi celou rozkradem, rozkradem!, G Emi C tak se vrátím ve svý rodný Colorado, G D G o tý zlatý žíle řeknu doma všem. 3. Tam kradou všichni, co blízko vokolo bydlej', šerif se na ně jenom hezky usmívá, kdyby se nesmál, tak ho okamžitě zmydlej', házej' mu kosti za to, že se nedívá. 4. Místo krav tam, nelžu vám, prej pasou holky, a když jim nezaplatíš, vyrazej' ti dech, ale s IQ to tam nebude tak horký, místo na koních tam jezděj' v medvědech. R:
R: + a o tý zlatý žíle řeknu doma všem ... Dej mi víc své lásky Olympic Ami C 1. Vymyslel jsem spoustu napadů, aů, Ami G E co podporujou dobrou náladu, aů, Ami D Dmi hodit klíče do kanálu, sjet po zadku holou skálu, Ami E Ami (G) v noci chodit strašit do hradu, aů. 2. Dám si dvoje housle pod bradu, aů, v bílé plachtě chodím pozadu, aů, úplně melancholicky, s citem pro věc jako vždycky vyrábím tu hradní záhadu, aů. C E R: Má drahá, dej mi víc, má drahá, dej mi víc, Ami F C G má drahá, dej mi víc své lásky, aů, C E já nechci skoro nic, já nechci skoro nic, Ami F C E já chci jen pohladit tvé vlásky, aů. 3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů, mi dokonale zvednul náladu, aů, natrhám ti sedmikrásky, tebe celou s tvými vlásky zamknu si na sedm západů, aů. R: 4.=3.
Dobrodružství s bohem Panem Marta Kubišová Ami G 1. Je půlnoc nádherná, spí i lucerna, F E tys' mě opustil ospalou, Ami G tu v hloubi zahrady cítím úklady, F E Ami s píšťalou někdo sem kráčí, C G hrá náramně krásně a na mě F E tíha podivná doléhá, C G hrá náramně, zná mě, nezná mě, F E Ami něha a hudba až k pláči. 2. Pak náhle pomalu skládá píšťalu, krok, a slušně se uklání, jsem rázem ztracená, co to znamená, odháním strach, a on praví: Pan jméno mé, mám už renomé, Pan se jmenuju a jsem bůh, Pan, bůh všech stád, vás má, slečno, rád, jen Pan je pro vás ten pravý. 3. Ráno, raníčko, ach, má písničko, Pan mi zmizel i s píšťalou, od Pana, propána, o vše obrána, ospalou najde mě máti, hrál a ve tmě krásně podved' mě, kam jsem to dala oči, kam, Pan, pěkný bůh, já teď nazdařbůh počítám "dal" a "má dáti". Dokud se zpívá Jarek Nohavica C Emi Dmi7 F C Emi Dmi7 G 1. Z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu, C Emi Dmi7 F C Emi Dmi7 G včera jsem nespal a ani dnes nespočinu, F G C Ami G svatý Medard, můj patron, ťuká si na čelo, F G F G C Emi Dmi7 G ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky, srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky, ze školy dobře vím, co by se dělat mělo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 3. Do alba jízdenek lepím si další jednu, vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu, za oknem míhá se život jak leporelo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze, houpe to, houpe to na housenkové dráze, i kdyby supi se slítali na mé tělo, tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa, zvedl jsem telefon a ptám se:"Lidi, jste tam?" A z veliké dálky do uší mi zaznělo, [: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :] Elektrický valčík Zdeněk Svěrák & Jaroslav Uhlíř Ami E7 1. Jednoho letního večera na návsi pod starou lípou Ami hostinský Antonín Kučera vyvalil soudeček s pípou, F Ami nebylo to posvícení, nebyla to neděle, F E7 v naší obci mezi kopci plnily se korbele. A E7 Edim E7 R: Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud, A Adim A byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud, A7 D E C#mi F#mi Hmi E7 A střídavý, střídavý, silný elektrický proud, A7 D E C#mi F#mi Hmi E7 A střídavý, střídavý, zkrátka elektrický proud. Rec: A nyní, kdo tu všechno byl: okresní a krajský inspektor, hasičský a recitační sbor, poblíže obecní váhy, tříčlenná delegace z Prahy, zástupci nedaleké posádky pod vedením poručíka Vosátky, početná družina montérů, jeden z nich pomýšlel na dceru sedláka Krušiny, dále krojované družiny, alegorické vozy, italský zmrzlinář Antonio Cosi na motocyklu Indián, a svatý Jan, z kamene vytesán. R: 2. Na stránkách obecní kroniky ozdobným písmem je psáno: tento den pro zdejší rolníky znamenal po noci ráno, budeme žít jako v Praze, všude samé vedení, jedna fáze, druhá fáze, třetí pěkně vedle ní. R: Rec: Z projevu inženýra Maliny, zástupce Elektrických podniků: vážení občané, vzácní hosté, s elektřinou je to prosté: od pantáty vedou dráty do žárovky nade vraty, odtud proud se přelévá do stodoly, do chléva, při krátkém spojení dvou drátů dochází k takzvanému zkratu, kdo má pojistky námi předepsané, tomu se při zkratu nic nestane, kdo si tam nastrká hřebíky, vyhoří a začne od píky. Do každé rodiny elektrické hodiny! R:
H 1. V mládí jsem se učil hrobařem, G#mi jezdit s hlínou, jezdit s trakařem, E H kopat hroby byl můj ideál. C 2. Jezdit s hlínou, jezdit s vozíkem, Ami s černou rakví, s bílým pomníkem, F G toho bych se nikdy nenadál. 3.=1. 4.=2.
5. Že do módy přijde kremace, černý hrobař bude bez práce, toho bych se nikdy nenadál. 6. Kolem projel vůz milionáře, záblesk světel pad' mi do tváře, marně skřípěj' kola brzdící. 7. Stoupám vzhůru, stoupám ke hvězdám, tam se s černou rakví neshledám, sbohem, bílé město zářící. 8. Sbohem, moje město, vzpomínat budu přesto, jak jsem poznal tvůj smích a tvůj pláč. 9. Na na na ...
1. Zavři oči a jdi spát, vždyť už bude brzo den, C F Dmi G nech si o mně něco zdát, ať je krásný ten tvůj sen. Dmi G Dmi G R: Já budu chodit po špičkách, snad tě tím nevzbudím, Dmi G F G ráno, až slunce vyjde v tmách, polibkem tě probudím. 2. Jdi si lehnout, ať už spíš a ať z toho snu něco máš, ráno, až se probudíš, polibek mi taky dáš. R: 3. Rozhoď vlasy na polštář a sni o mně krásnej sen, nebo ráno nepoznáš, že je tady nový den. R:
C F C F C 1. Jednou budem dál, jednou budem dál, F E7 Ami D G D7 G F G jednou budem dál, já vím, C F C F G Ami jen víru mít, doufat a jít, C F C G7 C F G G7 jednou budem dál, já vím. 2. Cíl je blízko nás, cíl je blízko nás, cíl je blízko nás, já vím, jen víru mít, doufat a jít, cíl je blízko nás, já vím. 3. Jednou přijde mír, jednou přijde mír, jednou přijde mír, já vím, jen víru mít, doufat a jít, jednou přijde mír, já vím. 4.=1.
1. Na vodu už jezdím jenom s Vendou, s Vendou, A E7 A do kanoe nevlezu už s Bendou, s Bendou, Hmi E7 A F#7 Jenda Benda nemožný je zadák, H7 E7 nemá vlohy a je laj-, laj-, lajdák, A F#7 von ví, že šumí les, že kvete bílý bez, H7 E7 že v dáli hárá pes, že vysouší se mez A F#7 a že mostem cloumá rez, že říčka jde skrz ves, H7 F7 E7 A ale nevšimne si, že se blíží jez, jez, jez. 2. Jel jsem tuhle Ohři s Jendou Bendou, Bendou, proč já, houska, nejel radši s Vendou, Vendou, Jenda Benda sjel na vodu mělkou, spáchal v lodi díru vel-, vel-, velkou, já měl náladu zlou, von zničil keňu mou, už nikdy, houpy hou, s ní nepopluji mhou, tedy šetřím na novou, na laminátovou, už ji chci mít v létě na dovolenou, -nou, -nou. Jožin z bažin Ivan Mládek Ami E Ami 1. Jedu takhle tábořit Škodou 100 na Oravu, E Ami spěchám proto, riskuji, projíždím přes Moravu. G7 C G7 C E Řádí tam to strašidlo, vystupuje z bažin, Ami E Ami G7 žere hlavně Pražáky a jmenuje se Jožin. C G7 R: Jožin z bažin močálem se plíží, C Jožin z bažin k vesnici se blíží, G7 Jožin z bažin už si zuby brousí, Yüklə 2,53 Mb. Dostları ilə paylaş:
|