Američan ve Štatlu
C Jožin z bažin kouše, saje, rdousí. F C G C
Yüklə 2,53 Mb.
|
C Jožin z bažin kouše, saje, rdousí. F C G C Na Jožina z bažin, koho by to napadlo, F C G C E platí jen a pouze práškovací letadlo. 2. Projížděl jsem Moravou směrem na Vizovice, přivítal mě předseda, řek' mi u slivovice: "Živého či mrtvého Jožina kdo přivede, tomu já dám za ženu dceru a půl JZD!" R: 3. Říkám:"Dej mi, předsedo, letadlo a prášek, Jožina ti přivedu, nevidím v tom háček." Předseda mi vyhověl, ráno jsem se vznesl, na Jožina z letadla prášek pěkně klesl. R: Jožin z bažin už je celý bílý, Jožin z bažin z močálu ven pílí, Jožin z bažin dostal se na kámen, Jožin z bažin - tady je s ním amen! Jožina jsem dostal, už ho držím, johoho, dobré každé lóve, prodám já ho do ZOO.
1. Kdo ví, co bude pak, až otevře prvně oči, C Ami7 Dmi7 G7 kdo ví, co bude pak, až otevře je víc, F G7 C C/H Ami Ami/G [: zda najde cestu svou nebo cizí, dlážděnou, Dmi7 G7 F G7 C a v davu půjde si či v čele procesí. :] 2. Kdo ví, co bude pak, zda podrží si ideály, kdo ví, co bude pak, zda si je udrží, [: co bude vlastně zač - zbabělec nebo rváč, chladný jako sníh či hořet jako vích. :] 3. Kdo ví, co bude pak, až hlavou vrazí prvně do zdi, kdo ví, co bude pak, zda si ji narazí, [: zda se jen otřese, anebo ohne se, zda nebude se bát si vždycky za svým stát. :] 4. Kdo ví, co bude pak, zdali ho lež neudolá, kdo ví, co bude pak, jestli ho nesrazí, [: bude mít zelenou, či klesne v kolenou, a zdali bude svět za pětadvacet let. :] 5. Kdo ví, co bude pak, zdali taky ptát se bude, kdo ví, co bude pak, jestli se bude ptát, [: zda ještě čekat vlak, anebo jít jen tak, ať slunce nebo mrak, kdo ví, co bude pak. :] Král a klaun Karel Kryl G C G C G C D C G C G C G C G 1. Král do boje táh', do veliké dálky, C G D7 G a s ním do té války jel na mezku klaun, D C G C G C G C G než hledí si stáh', tak z výrazu tváře C G D7 G bys nepoznal lháře, co zakrývá strach. D7 G Tiše šeptal při té hrůze:"Inter arma silent musae," A D7 C#7 D7 místo zvonku cinkal brněním, C G C G C G C G král do boje táh', do veliké dálky, C G D7 G H C G A7 a s ním do té války jel na mezku klaun. 2. Král do boje táh', a sotva se vzdálil, tak vesnice pálil a dobýval měst, klaun v očích měl hněv, když sledoval žháře, jak smývali v páře prach z rukou a krev. Tiše šeptal při té hrůze:"Inter arma silent musae," místo loutny držel v ruce meč, král do boje táh', a sotva se vzdálil, tak vesnice pálil a dobýval měst. 3. Král do boje táh', s tou vraždící lůzou klaun třásl se hrůzou a odvetu kul, když v noci byl klid, tak oklamal stráže a, nemaje páže, sám burcoval lid. Všude křičel do té hrůzy, ve válce že mlčí Múzy, muži by však mlčet neměli, král do boje táh', s tou vraždící lůzou klaun třásl se hrůzou a odvetu kul. 4. Král do boje táh', a v červáncích vlídných zřel, na čele bídných jak vstříc jde mu klaun, když západ pak vzplál, tok potoků temněl, klaun tušení neměl jak zahynul král: kdekdo křičel při té hrůze:"Inter arma silent musae," krále z toho strachu trefil šlak, klaun tiše se smál a zem žila dále a neměla krále, klaun na loutnu hrál, D7 G D7 G klaun na loutnu hrál, klaun na loutnu hrál ... Marnivá sestřenice Jiří Suchý C G7 1. Měla vlasy samou loknu, jé-je-jé, C ráno přistoupila k oknu, jé-je-jé, C7 F Fmi vlasy samou loknu měla a na nic víc nemyslela, C A7 D7 G7 C a na nic víc nemyslela, jé-jé-jé. 2. Nutno ještě podotknouti, jé-je-jé, že si vlasy kulmou kroutí, jé-je-jé, nesuší si vlasy fénem, nýbrž jen tak nad plamenem, nýbrž jen tak nad plamenem, jé-jé-jé. 3. Jednou vlasy sežehla si, jé-je-jé, tím pádem je konec krásy, jé-je-jé, když přistoupí ráno k oknu, nemá vlasy samou loknu, nemá vlasy samou loknu, jé-jé-jé. 4. O vlasy už nestará se, jé-je-jé, a diví se světa kráse, jé-je-jé, vidí plno jinejch věcí, a to za to stojí přeci, a to za to stojí přeci, jé-jé-jé. Mary Lou Nezmaři C F C 1. Slyšíš, co zvon zpívá, malá Mary Lou, Emi slyšíš, co zvon zpívá, malá Mary Lou, F G Ami C Ami jeho tóny sladce zní, zpívá píseň svatební, F C slyšíš, co zvon zpívá, malá Mary Lou. 2. Tvá matka slzy stírá, malá Mary Lou, tvá matka slzy stírá, malá Mary Lou, tvý šaty jsou jak sníh, jak jsou hebké na dlaních, tvá matka slzy stírá, malá Mary Lou. 3. Ženich vozem jede, malá Mary Lou, ženich vozem jede, malá Mary Lou, z plání vřesových už je slyšet jeho smích, ženich vozem jede, malá Mary Lou. 4. Proč najednou je ticho, malá Mary Lou, proč najednou je ticho, malá Mary Lou, co se stalo, kdo to ví, na pláni vřesový, proč najednou je ticho, malá Mary Lou. 5. Tam za velkou skálou, malá Mary Lou, tam za velkou skálou, malá Mary Lou, vůz najel na kámen, Billy spad' na černou zem tam za velkou skálou, malá Mary Lou. 6. Slyšíš, co zvon zpívá, malá Mary Lou, slyšíš, co zvon zpívá, malá Mary Lou, jeho tóny hořce zní, zpívá píseň pohřební,
slyšíš, co zvon zpívá, malá Mary Lou. C C/H Ami Ami/G Cmaj7 Milenci v texaskách (Starci na chmelu) C Ami F Ami G 1. Chodili spolu z čisté lásky a sedmnáct jim bylo let C Ami F C Bb C a do té lásky bez nadsázky se vešel celý širý svět, F Emi Dmi D7 G F F# G ten svět v nich ale viděl pásky, a jak by mohl nevidět, C Ami F Ami G vždyť horovali pro texasky a sedmnáct jim bylo let. 2. A v jedné zvláště slabé chvíli za noci silných úkladů ti dva se spolu oženili bez požehnání úřadů, ať vám to je či není milé, měla ho ráda, měl ji rád, odpusťte dívce provinilé, jestli vám o to bude stát. 3. Ať vám to je či není milé, měla ho ráda, měl ji rád, a bylo by moc pošetilé pro život hledat jízdní řád, tak jeden mladík s jednou slečnou se spolu octli na trati, kéž dojedou až na konečnou, kéž na trati se neztratí, F Ami F Ami kéž na trati se neztratí, kéž na trati se neztratí ... Mlýny Spirituál kvintet G R: [: Slyším mlýnský kámen, jak se otáčí, C G slyším mlýnský kámen, jak se otáčí, H7 Emi já slyším mlýnský kámen, jak se otáčí, C D G D C otáčí, otáčí, otáčí. :] G C G 1. Ty mlýny melou celou noc a melou celý den, C7 G melou bez výhod a melou stejně všem, C G melou doleva jen a melou doprava, A D melou pravdu i lež, když zrovna vyhrává, G C G melou otrokáře, melou otroky, C G melou na minuty, na hodiny, na roky, H7 Emi C melou pomalu a jistě, ale melou včas, G D7 G já už slyším jejich hlas. R: 2. Ó, já, chtěl bych aspoň na chvíli být mlynářem, pane, já bych mlel, až by se chvěla zem, to mi věřte, uměl bych dobře mlít, já bych věděl komu ubrat, komu přitlačit, ty mlýny čekají někde za námi, až zdola zazní naše volání, až zazní jeden lidský hlas: no tak už melte, je čas! R:
Emi D Ami Emi 1. Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína G Ami D7 G a šedé šmouhy kreslí do vlasů Ami D G H [: a z hvězdných drah má šperk, co kamením se spíná, Emi D Emi D Emi D(-) a pírka touhy z křídel Pegasů. :] 2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma, má v ruce štítky, v pase staniol, [: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma dvě křehké snítky rudých gladiol. :] D R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely, Emi počkejte chvíli! Mé oči uviděly D7 tu strašně dávnou vteřinu zapomnění, Emi D7 seržante! Mávnou, a budem zasvěceni! Emi D Emi D Emi H7(-) Morituri te salutant, morituri te salutant! 3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá a písek víří křídlo holubí, [: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá a zvedá chmýří, které zahubí. :] 4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína, mosazná včelka od vlkodlaka, [: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína a děsně velká bílá oblaka. :] R:
1. Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo, E7 A E(-) hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo. 2. Chceš-li, trap se, že ti v kapse zlaté mince nechřestí, nemít žádné kamarády, tomu já říkám neštěstí. F#mi A F#mi A *: Nemít prachy - nevadí, nemít srdce - vadí, F#mi A F#mi D E zažít krachy - nevadí, zažít nudu - to vadí. 3.=1. 4.=1.
Orchidej Rangers - Plavci D(D#) Hmi(Cmi) Emi(Fmi) A7(B#7) R: Jí dej jenom lásku, již sám budeš ctít, D(D#) Hmi(Cmi) Emi(Fmi) A7(B#7) máš z hedvábí lesku proti nesnázím štít, D(D) D7(D#7) G(G#) Gmi(G#mi) na milión dní vzácnou orchidej, D(D#) Hmi(Cmi) Emi(Fmi) A7(B#7) D Hmi Emi A7 čistou jak sníh, jenom tak čistou lásku jí dej. (D# G# D#) D Hmi Emi A7 1. Láska se krátí, láska je čas, D Hmi Emi A7 kde můžeš se ptáti, kam zmizel tvůj hlas, D Hmi Emi A7 víc po ní touží, kdo znal jednou půst, G A D A7 blátem, louží jde pro dech těch úst. D Hmi Emi A7 *: Jí dej jenom lásku, již sám budeš ctít, D Hmi Emi Bb máš z hedvábí lesku proti nesnázím štít. D# Cmi Fmi Bb7 2. Mně toulavá krev v žilách snad z koní dvou se slila, D# Cmi Fmi Bb7 já šel denně cestou, já šel světem sám, D# Cmi Fmi Bb7 získal jsi lásku, vše dej klidně v sázku, G# Bb D# Bb děj skončil, na štěstí jsi sáh'. Otázky Olympic C F 1. Kolik mám ještě dní, než přijde poslední, G C jak dlouho budu ještě zpívat a hrát, F kolik je na zemi cest, kterou mám dát se vést, G C nebo už myslet mám na návrat? C7 F D7 G R: Posečkej, lásko má, okamžik, vždyť svět je veliký otazník, C F G C pořád se jenom ptáš a odpovědi, tý se nedočkáš. E Ami *: Já jen vím: v zimě strom nekvete, Ami/G F E Ami v létě sníh nepadá, v noci je tma, Ami/G F C G rád tě mám, jen neptej se, proč - nevím sám. 2. Kde je tvůj dětský smích a proč je láska hřích, kolik jen váží bolest člověčí, proč je zlato drahý kov a proč je tolik prázdných slov, proč chce každý být největší? R: *: Já jen vím: řeky proud musi dál, v žilách krev pěnivá, kdo ji tam dal, rád tě mám, jen neptej se, proč - nevím sám. 3. Kolik je slunci let: milion nebo pět, myslíš, že zítra ráno vyjde zas, kolik je ulic, měst, proč umí kytky kvést, proč nikdo neslyší můj hlas? Píseň proti trudomyslnosti Zdeněk Svěrák D A7 Polární noc má zvláštní moc, každého přepadne smutek, D Němec i Brit, křesťan i Žid, každý by nejraději utek', G D E7 A7 ba i ti šikovní Žaponci se silami jsou na konci, D G D A7 D jen jeden z národů neskoná, hrůzy severu slavně překoná! A7 Tam, kde hy-, tam, kde hy-, kde hynuli vlci, D tam, kde hy-, tam, kde hy-, kde hynuli vlci, G tam, kde hy-, tam, kde hy-, kde hynuli sobi, A7 D A7 D A7 D Čech se přizpůsobil, Čech se přizpůsobil! Poslední kabriolet Samson F C7 1. Polykám nasucho a zahřívá mě dech, Gmi C7 říkám si:"Tak už toho jednou provždy nech," F C7 vždyť zase nepřijde a budu si plést Gmi C7 rafičky hodinek a ulice měst, F G nikdy nic neřekne a nechce si číst, Gmi C když poštou posílám jí za listem list, F a kdyby viděla, tak bude se smát, C Gmi C7 jak růže kradený strkám za kabát. F Dmi Bb C7 R: Poslední kabriolet, ohohó, jsem já, a je mi sto let, F Dmi Bb C7 jsem křeslo s tíhou hosta, ohohó, od jedné sčítám do sta, F Dmi Bb C7 poslední Juan jsem Don, zvon zvoní "don-diri-don" Gmi C7 F a hvězdy nad mou hlavou střídají levou-pravou. 2. Zůstávám sám nad sebou v údivu stát, z jakýchže dálek lze mít někoho rád, někdo by plakal, jiný do něma pil, někomu v počítači náhodou zbyl, možná nás dělí jen pár směšných pater a je to něco jako pravidla her, vždyť každá víra staví do prázdna most, a spadlých mostů - těch už bylo dost. R:
1. Zas jsi tak smutná, kdo se má na to koukat, C#mi E F# F#mi nic jíst ti nechutná, v hlavě máš asi brouka. E D# D C#mi E D# D C#mi R: Tak nezoufej, nic to není, za chvíli se to změní, F#mi H E G# snad jsem to zavinil já. 2. Zkus zapomenout na všechno, co je pouhou tou tmou obarvenou na černo, smutnou touhou. R:
1. Ten vítr dávno pár stop svál, G Hmi stopy kol, co nestaví, kolik z nás zůstalo v dunách stát G Hmi horká pláň už nepoví. D A R: Tak tam dej ten správnej rejd, G D v cíli měl jsi dávno stát, F#mi Hmi prohrává jen bláhovej. 2. Všechny káry dávno v písku spí, jen ta má se řítí tmou, světla z dálky už mě vítají, zas mě mámí září svou. R:,R:,R: Telegraf Road Poutníci / Mark Knopfler F Dmi 1. Jedenkrát dávno šel pustinou muž C Bb a na pravým místě tam vykácel buš, C F C z klád postavil dům, že měl sílu jak býk, Bb Gmi rozoral zem jako válečník. 2. Jenže za ním jdou další, a ti umí víc, vázaný krovy a zdi z vepřovic, a do zlatejch polí a bučení krav po nějaký době zní telegraf. 3. A už je tu kostel, a konečně most, a železná ruda a zločinnost a okresní město má okresní soud
a ta stará trať jméno Telegraf Road. 4. Těžký jdou časy teď znova a znova, skončila válka a chystá se nová, a rozmoklou stezkou, co prošel ten skaut,
v deseti proudech jdou provazy aut jak dravá řeka. Gmi *: A rádio hlásí, že v noci byl mráz, F lidi jdou z práce a nemají čas, C Ami Dmi jenže vlak domů má velký zpoždění. 5. Už nemůžu dělat, co kde bych kdy chtěl, třeba v pralesích kácet, to bohužel, můžu jen sklízet, co zasil jsem sám, a zaplatit všechno, co komu kde mám. 6. Ti šedaví ptáci na drátech z mědi vo tomhletom kódu už ledacos vědí, ti můžou letět a zapomenout
na celej řád týhle Telegraf Road. 7. Víš, že bývaly časy, kdy bylo to zlý, že spali jsme v dešti a promrzlí, teď, když mi říkáš: tak vem si, co chceš, moc dobře cítím, že už je to lež. 8. Tak důvěřuj ve mě, dej kočímu bič, já vezmu tě s sebou a odvedu pryč Bb C F C Bb ode všech temnot a vysokejch zdí, C F C Bb od všeho strachu, co v ulicích spí, C F C Bb já prošel jsem pamětí kdekterej kout C F C Bb a viděl jen smutek jak pýcha se dmout, F C a chtěl bych zapomenout Ami Dmi na všechny ty zákazy vjezdu, který jsou Bb Dmi rozsetý po celý Telegraf Road ... Tajný přání Cop G C G 1. Sedívám tak s kytarou, je nad ránem a každej šel už spát, C D kolem sebe příběhy a tváře lidí, který bych měl znát. C G Každej z nich má svý a já si malej kousek jen pro sebe vzal, D G kolem jen ty pravý, co jsem s nima za ty dlouhý roky hrál. 2. Ten jeden mířil k oblakům a druhej pro svou skromnost nešel dál a ten co znal jen problémy a další, co se pořád všemu smál. Jsou ve mě, jejich domovem je jiný město nebo jinej stát. A třeba druhá strana světa, jistý je, že mám je pořád rád. G C G R: Tak mám velký přání a čas nezabrání D G mít tu jak dřív tváře důvěrně známý. C G To jsou tajný touhy a roky tak dlouhý, D C ten obraz mám před sebou, velkou sílu mi dává. Nevadí A E 1. Napůl jako hrou a napolovic vážně, D A čerstvou maturitou zmužnělý, E chtěl jsi dobýt svět, a svět se tvářil vlažně D A E na tvý bubnování nesmělý, A E hlavu plnou věd a nadějí svý mámy, G D A E zkoušky přijímací, potom pád, A E znalosti jsi měl, cos' neměl, byli známí, D A takže litujeme, za rok snad, Hmi F#+ Hmi7 E A a tehdy poprvé jsi řekl: nevadí, zase bude líp. 2. Pomalu šel rok, a zase stejná škola, čekáš předvolání každej den, předvolání máš, a na něm: vlast tě volá, takže za dva roky s úsměvem, dva roky vzal čert, a za nějakej týden stojíš na radnici s holkou svou, bylo to s ní fajn, tys věřil, že to vyjde, kde tvý nebetyčný plány jsou, a tehdy podruhé jsi řekl: nevadí, zase bude líp. 3. Neměli jste byt a vlastně ani prachy, prej, že ve dvou se to táhne líp, jenže už jste tři, a máma s dvěma bráchy, starej dvoupokoják - špatnej vtip, tak jste žili rok v tý supertěsný kleci, vzteky vysušení jako troud, potom jeden den si žena vzala věci, další připomínky řešil soud, a tehdy potřetí jsi řekl: nevadí, zase bude líp. 4. Už jsi dlouho sám a věci, co se stanou, se tě nedotýkaj', byl jsi bit, všechno už jsi vzdal a postavil se stranou, vzal sis dovolenou, chceš mít klid, osamělý dům u rychlíkové trati, oči za záclonou zapranou, vlaky jedou dál a málokdy se vrátí, život nemá brzdu záchrannou, tak řekni, sakra, to svý "nevadí, zase bude líp" ... Strejček Jonatán Olympic
C, G, F, C, G, F, C, G Můj milej Cstrejček JonaAmitán byl šaraFmantní pán v rodině Dmičernou ovcí zván všemi byl Godmítán Protože Cstrejček JonaGtán rozuměl Amipísním černejch Emivran Prej s nimi Fzpíval tolik Ckrát to jejich Fkrá Ckrá Gkrá CTo se nesluGší vždyť noční Amiklid se neruEmiší kdo tenhle Fzákon poruCší tak nemá F (Dmi)práCvo Gžít A proto Cstrejček JonaAmitán vymyslel Ftajnej plán odešel Dmijednou ráno sám nikomu Gneřek kam M: A kam šel Cstrejček FJonaGtán, Cstrejček FJonaGtán Strejček Jonatán, strejček Jonatán CStrejček JonaGtán flašinet Amikoupil si a Emihrál s opičkou Fna ulici Cstál. A pak šli F (Dmi)dál Ca Gdál Jakou si kdo přál písničky lidem vyhrával po všech městech postával stále se smál a smál Kam přišel strejček Jonatán měl dveře dokořán byl všemi dětmi milován smích dával do všech stran Mama mi řekla: "Podívej, strejček byl živel podivnej" A táta volil vlídný tón, řek: "(Ne?)smíš bejt jak on" To se nesluší hulákat lidem do uší kdo tenhle zákon netuší tak nemá právo žít A od těch dob staň se co staň chci bejt jak strejček Jonatán nemít nic a žít jak pán toulat se sám a sám M: Tak jako strejček Jonatán strejček Jonatán strejček Jonatán strejček Jonatán. Strýček Jonatán se svojí malou opičkou až projdou vaší uličkou tak dejte mi to znát Já se připojím, za nimi půjdu jako stín a nikomu nic nepovím budu jen hrát a hrát M: Tak jako strejček Jonatán strejček Jonatán ... Yüklə 2,53 Mb. Dostları ilə paylaş:
|