|
|
səhifə | 23/28 | tarix | 22.01.2018 | ölçüsü | 2,53 Mb. | | #39781 |
| chytáme tu havěť do sítí
kroužky od záclony kroužkujem
a z úlovku se radujem
a zas je tady důvod k napití
a když se trochu napijem tak porůznu se ukryjem
a vyčkáváme plni napětí
až vrznou dvířka od půdy a citrónové přeludy
zase na kus žvance přiletí
3.=2.Pak za pomoci…
SIGNÁL KOUŘOVEJ
1. Ještě lesy voní lesní vůní řeky mají stále stejnej směr
hlavu občas umej v hosrský tůni polož do trávy rezavej kvér
abys věděl že jsi pořád svůj že máš rád svý starý kamarády
stálost prověřují naše spády ještě nejsme v nebi ale tady v údolí
R: [:Signál kouřovej (signál kouřovej)
bílý znamení (bílý znamení)
že se neumírá (že se neumírá)
že se neumírá:]
2. Ještě kůra na stromech je hnědá ticho najdeš už jen v hlubinách
ještě káně do hnízda si sedá dravci ukaž záda a ne strach
abys věděl že jsi pořád svůj na duši ti vypalujou znaky
kámoši co plaší už jen ptáky kolíbaj se jako bludný vraky do údolí
R: Signál kouřovej…
3. Ještě jehličí do zadku píchá paďouři si na tě vyskočí
ozvaly se ledviny a mícha ještě dým tě kouše do očí
abys věděl že jsi pořád svůj že tě mají holky občas rády
poznáš lumpy kteří mají spády na tvý starý zimní kamarády z údolí
R: Signál kouřovej…
PLAVOVLÁSKA
1. [:Já na vojnu se dal pro krásnou plavovlásku:]
né pro ten prsten snad ten má mi ještě dát
že nechtěla se dát ode mě zulíbat
2. Já na vojnu se dal my hned do boje táhli
voják co se mnou byl mi jednou poradil
abych si volno vzal svolení nežádal
3. Já na cestu se dal vtom potkám kapitána
kapitán se mě ptá kam že jdu jako pán
a já řek nahoru ke svýmu praporu
4. Vojáčku ty máš žal ty máš rád plavovlásku
ale ty nejsi sám hleď prsten od ní mám
tím důkaz tobě dám že jsem její galán
5. Tam v tichém údolí potůček jasně zpívá
já kabát odhodil a šavli vytasil
a statečně se bil jak pravý kavalír
6. Tam na louce zelené já zabil kapitána
kapitán mrtev jest já žiji ještě dnes
však nejdýl do tří dnů v tvář smrti pohlédnu
7. A kdo mne odpraví to budou kamarádi
dřív zavážou mi však šátečkem modrým zrak
mě bez váhání hned pošlou na onen svět
8. Mé srdce vložte pak do bělounkého šátku
a k nám je pošlete mé milé řekněte
to srdce pro tebe dal ten jež tě miloval
9. Vojáci z naší vsi mámě nic neříkejte
povězte jí že jsem v Holandsku zajatcem
a můžete jí říct že nevrátím se víc
DIVNEJ SMÍCH
1. Každej svoje dveře s hrůzou zamyká
když slyší jak z kopců do údolí proniká
R: Ten Jackův smích ten divnej řev
při kterým v žilách tuhne krev
divnej smích Jackův smích
Chechtání
2. Mnohej honák s kulkou v zádech z koně slít
aniž tušil že zas pastvinama bude znít
R: Ten Jackův smích…
3. Tak už jacka chytli bude konec potíží
do noci však vříská z okna za mříží
R: Ten Jackův smích
4. Z větví borovice visí ztuhlej Jack
nebude už více pastvinama znít ten skřek
R: Ten Jackův smích
TOULAVEJ SONG
1. Sedím na pátým patníku a nade mnou bez blatníku jede velkej vůz
noc má dnes oči svítící nad opuštěnou silnicí mý blues
proč toulám se jen sem a tam a proč si pokoj nedám
snad z toulavýho telete já boty mám
proč od tebe dál utíkám ve víně pravdu hledám
a když jsem tady proč chci zase tam
2. Jak ptáci letí týdny a já tady s banjem v rukou bloumám
dost mnohejch věcí teď už vím a nad jinejma pořád ještě koumám
proč mý blue jeansy kapsy maj když prachy žádný nemám
jen hvězdnej prach co noc mi cestou pohází
proč od tebe dál utíkám a po patníkách sedám
a k ránu zpívám svůj toulavej song
3. Sedím na pátým patníku je k ránu obloha se rozednívá
velkej vůz nocí odjíždí a já jsem tady zase zbyl tak plonk
proč toulám se jen sem a tam snad z toulavýho telete já boty mám
[:proč od tebe dál utíkám ve víně pravdu hledám
a k ránu zpívám svůj toulavej song:]
JOHN BROWN
1. Černý muž pod bičem otrokáře žil
černý muž pod bičem otrokáře žil
černý muž pod bičem otrokáře žil
kapitán John Brown to zřel
R: Glóry glóry halelůja
glóry glóry halelůja
glóry glóry halelůja
kapitán John Brown to zřel
2. Sebral z Virginie černých přátel šik
prapor svobody pak zdvih
R: Glóry glóry…
3. Hrstka statečných však udolána jest
kapitán John Brown je jat
R: Glóry glóry…
4. Zvony Charlestownu z dáli temně zní
Johnův den to poslední
R: Glóry glóry…
5. John Brown mrtev jest a jeho tělo tlí
jeho duch však kráčí dál
R: Glóry glóry…
ZHOUPNI SE V SEDLE
1. Můj kůň se jen plouží ani já nejdu líp
slunce mě souží a soumar by tu chcíp
dávno sucho mám v láhvi a žízeň jako trám
dneska si jen kámen pod hlavu dám
2. Můj táta byl tulák a brácha ten krad
svou dceru jsem vyhnal syn ferbla hraje rád
vnuk v sing-singu dřepí za blázna ženu mám
jen já touhle stepí se zas toulám sám
R: Tak zhoupni se v sedle a zpívej si tu svou
po celým kraji zní jupitý já jou
tak zhoupni se v sedle a zpívej si tu svou
po celým kraji zní jupitý já jou
3. Až mý tělo budou jednou do hrobu klást
můj kůň s hřívou rudou se blízko bude pást
a v hrobě bude chvojí a tráva kvést
až začnu jezdit tou prérií hvězd
R: Tak zhoupni se v sedle...
TAM U NÁS DOMA
R: [:Tam u nás doma je fajn počasí
tam u nás doma kde pívo kvasí:]
1. Jó bejval jsem mladej jó bejval jsem rváč
a holek jsem měl co jsem chtěl
teď se však vlastně ptám co jsem byl zač
vždyť víc nikdy jsem neuměl
R: Tam u nás doma…
2. Naštěstí dálka nic neznamená
pořádnej kůň a chtít
dálka mě může bejt ukradená
tak good bye doma je líp
R: Tam u nás doma…
DAGMAR
1. Říkala že se Dagmar jmenuje a v očích měla ze slov zkratky
a že se dneska prvně miluje a já chtěl budík strkat zpátky
říkala že se Dagmar jmenuje to když jsme třetí sklenku pili
a že se zítra ráno stěhuje tak že chce oslavit tu chvílu
R1: Navečer otevřel jsem okno
padaly hvězdy ona spala
a já si v duchu tiše přál
aby se nestěhovala
2. Tak jak si přeje tisíc mladíků bláznivý sny když padá hvězda
já připojil se k stovkám básníků a přání se mi velký nezdá
třeba aby spadl zrovna dům kam Dáša stěhuje se zítra
je to však činžák a tak sousedům nepopřál bych dobrého jitra
R2: A tak jsem okno zase zavřel
přitisk ji ksobě a šel spát
známe se vlastně jen pár hodin
ráno se tomu budem smát
3. Napsala že se Dagmar jmenuje a k tomu připsala i příjmení
a ještě adresu kde studuje myslím že je to dobrý znamení
můžu jí třeba poslat obálku a nebo za ní dojet stopem
vždyť je to sotva dvěstě kiláků a láska nemá se brát hopem
a láska nemá se brát hopem
MÁM RADOST
1. Vánek zlaté klasy hladí a z dálky září bílé šaty svatební
mák s modrou chrpou ladí a já na cestě dříve plné kamení
sám v údivu s i šeptám tak tudy jsem chodíval každý den
a pak se nahlas zeptám jak tenkrát zase breptám
mám radost že jsem zůstal jaký jsem
2. Vždyť já vím jak sláma voní kdy slunce chodí spát a hvězdy vstávají
jak cinká postroj koní a za letní noci zdi domů sálají
žár mění barvu slívám a když mráz začne kouzlit do oken
sníh pláň polí odívá a tak se kolem dívám
mám radost že jsem zůstal jaký jsem
3. Nespěchám jak se sluší a proč taky když chci se jenom podívat
na krásu která vzruší a pak si o ní třeba s někým povídat
objevit kytku v lomu prásknout sebou pod smrk na holou zem
[:přemýšlet jak z vás teď komu prozradit že díky tomu
mám radost že jsem zůstal jaký jsem:]
TRAMPOVÉ TULÁCI
1. Trampové tuláci člověk se navrací rád do hnízda
teprve když mu zahvízdá osud svou písničku tajemnou
dálky kdo miluje na lodi odpluje a utrácí
v pekelné závrati srdce své na rtech má
R: Jedenkrát až v noci temné
kamarádi najdete mě
bude to pak jako ve snu
v půli cesty k zemi klesnu
že jsem hrál na jednu kartu
úsměv budu míti na rtu
[:oči touhou propletené
a hrdlo jabčákem propálené:]
2. V přístavu Marseji zbytek svých nadějí já utápím
pak v Sintu zeleném jak dým zahoří rudý hřích
život je překrásný osud se rozjasní a zazáří
když ti třeskne do tváří jasný třpyt noční tmou
R: Jedenkrát..
ELDORÁDO
1. Kopytama tepat Eldorádo o tom se mi denodenně zdá
za patama nechat hloupý stádo ať si ho ten kdo chce ohlídá
pořádnýho koně místo mezka zlatým kovem sedlo kovaný
lálalaj la la la lálalaj la la la lálalaj la la la la la la laj
potom o tom Eldorádu zanotovat serenádu seňoritě zamilovaný
R: Dál po cestách nehledám svítání
půlnoční vítr mě má rád
já nemám strach skončit svý toulání
v tom věčným Eldorádu spát
2. Ono mi tu o to ani nejde Eldorádo není pro chudý
mě ta touha taky jednou přejde stejně už mám pytel ostudy
jak si jenom někde trochu přihnu do zpěvu se dávám ze zvyku
lálalaj la la la…
potom o tom Eldorádu zanotovat serenádu seňoritě zamilovaný
R: Dál po cestách…
3. Ještě že mám aspoň toho mezka místo koně z Andalusie
poslechněte seňorito hezká aspoň kousek mojí árie
copak je mý srdce jako svíčka kterou každej barman uhasí
lálalaj la la la…
vy byste snad měla ráda majitele Eldoráda kterej by tě šoupnul do basy
R: Dál po cestách…
HORNICKÁ
1. To hnusný černý uhlí tam pod zemí
kde pot teče dolů skráněmi
kde vzpěry praskaj nad hlavou
tvý tělo chví se stálou námahou
R: Že prej šestnáct tun to nestačí
co tak málo děláš rubači
mě Svatej Petře nevolej já nemohu jít
mou duši má ďábel a chce si ji vzít
2. Matka která mě zrodila
plakala by kdyby tady byla
černej chleba čumí na mě z talíře
jó takovej je osud havíře
R: Že prej…
3. Kdo mě spatříš ustup stranou
nebo tě má tvrdá pěst srazí ranou
mám v očích prach ach já nevidím
kdo mě přijde do cesty toho odklidím
R: Že prej…
BÍLÁ CESTA
1. Mě neděsí jen pomyšlení na ten mrtvej kraj
zlato je mě teď už ukradený jenom smůlu mám
mě nezbejvá nic jinýho než si krátit cestu sám
pořád práskat bičem do psů ksakru čert aby to spral
2. Bílá smrt už na mě z dálky kývá to mě dodá sil
na mysli mám jen tu bílou dálku už abych tam byl
tam kde čeká srub a kamarádi v kempu u White Hill
dělí nás jen sněžný pole mráz a šestatřicet mil
3. Až jim vyprávět pak večer budu co jsem prodělal
a jak poslední tu zmrzlou tresku sežrat psům jsem dal
jinej traper už by bezpochyby tuhle cestu vzdal
ale já jsem utáh řemen v pase a hnal se klidně dál
4. Když jsem začal doufat v šťastnej obrat zasáh osud zlý
někdo pozdě přijít musí to je přeci hotový
inu nejlepší díl na bonanze zabral Fredy Lee
na mý panvi zbyl kus hlíny jalový
MICHIGAN
1. Tisící den den tisící v Michigan
jen jestli jsem je dobře počítal
dobře vím jen co ukončí mý trápení
jen abych moh' svý cele navždy good bye přát
2. Tisící noc jsem dneska spal v Michigan
a tuze krásnej sen se mě vám zdál
objímal jsem holku skoro anděla
nedala jinak než abych s ní šel spát
R: Náhle protivnej hlas bachařů ukončí ten můj sen
z pryčen dolů bando líná na dvůr vězeňskej (a kliky)
a já marně mnu si oči kde to jsem
až rána pendrekem mi řekne no přece v Michigan
3. Tisící den den tisící v Michigan
a kolik jich tu ještě musí bejt
než přijde den co ukončí mý trápení
jen abych moh svý cele navždy good bye přát
4. Tak končí den den tisící v Michigan
mé přání je zas mít ten krásnej sen
ač přeludem je dívka s níž se objímám
dál tolik chtěl bych s ní zas v noci spát
R: Náhle protivnej hlas…
Tak skjončil den den tisící v Michigan
BALADA Z HOR
1. Byl podzimní nevlídný den na horách už ležel sníh
na kraji města dům poslední stál
někdo v něm písničku hrál
2. Tak milou a prostou jak vánek co na jaře přináší déšť
chvílemi ostrou jak vrcholky hor
co muže vábí a zvou
3. Sundal jsem ze zad svou krosnu potichu vešel jsem dál
u okna seděl a jenom tak hrál
jakm by mě čekal a zval
4. Měl drsnou a zarostlou tvář jak všichni chlapi tam z hor
a oči čistý jak srpnovej den
jen bez berlí nemoh' se hnout
5. Podivnou baladu zpíval že pokořil nejvyšší štít
na cestě zpátky jen jeden zlej krok
když našli ho nemoh jít dál
6. Byl podzimní nevlídný den a na horách už ležel sníh
tma jako samet ta skryla můj stín
jen refrén mě doprovodil
PAMPA
1. Pampa pomalu už mizí v dál vrcholky hor už vidět jest
zelené údolí mě čeká tam končí jedna z mých cest
stejně na mě nikdo nečeká ve světě zůstal jsem sám
mnoho let pampou já toulám se ač nevím co z toho mám
R: Snad nespatřím víc tu jen mě milovanou líc
čas tak neúprosně utíká stáří klepe na dveře
[:vracím se s pocitem viníka ač je to k nevíře:]
2. Sotva já jen trochu zmužněl jsem z domova musel jsem jít
každej mi říkal jseš zelenáč s každým já musel se bít
okusil jsem zdaru i nezdaru přestože kovboj jsem byl
cesta má vedla mě k západu a já jen o ranči snil
R: Snad nespatřím víc…
NOSÁNEK
1. Už jako malej kluk v životě smůlu jsem měl
ještě jsem nechodil a už jsem velkej nos měl
na okně v pokoji kde jsem žil sedával kos
divil se jak může mít někdo tak velkej nos
R: Jó to je legrace život si s lidima hrá
někomu malej nos jinýmu raťafák dá
nemůže vypadat tak jak by každej z nás chtěl
to by každej člověk malinkej nosánek měl
2. Můj táta říkával takovýho kluka že chtěl
co by byl jako on a po něm velkej nos měl
nos jako jahodu co bys chtěl v životě víc
aby byl červenej musíš se naučit pít
R: Jó to je legrace…
3. Od čeho trempíci červený nosy majó
když se tam na vandru sodovkó nalévajó
že je to od slunce lidé jim to nevěří
a ten kdo nevěří v sobotu doma leží
R: Jó to je legrace…
VINCENTOVI
1. Stále stejnou tmou svítí plátno bloudících
malíř půlnoc kreslí smích ten obraz píseň zpívá pojednou
stíny na kopcích ticho hnízd a moudrý smích
svál sem hřích všech dětských cích v těch barvách které prosí tě pojď k nám
R1: Já už vím a znám co jsi tenkrát toužil říct
a jak jsi trpěl pro své nadání učit lidi vidět víc
však není nikdo kdo by naslouchal snad dnes tu s tebou stál
2. Stále stejnou tmou stejné louky tu hoří dnes
mrak je láká do nebes kde Vincentovy modré oči sní
jak jen pozmění barvy žhnoucích slunečnic
vítr v tváři má pár skic to smýknul štětcem touhy Van Gogh sám
R1: Já už vím a znám…
R2: A svět tě tak trýznil tvou lásku splácel zlým
jen černé vrány nad hlavou ctí tvou mysl bolavou
svět nazval velkou vášeň šílenstvím
a já chci ti říct Vincente že není nikde svět
pro lásku tvou se kterou bdím
3. Stále stejnou tmou portrét v tichu muzejním
něžná dlaň hold váženým všem očím které nesmí rozumnět
prohlíží si prázdnou zeď a chlápka v cárech nejchudších
v tvých růžích trn snad ostřejší než kord co sloužil srdci něžným hrám
R1: Já už dávno znám co jsi tenkrát toužil říct
a jak jsi trpěl pro své nadání učit lidi vidět víc
však není nikdo kdo by naslouchal tak hledat musíš dál stále dál
FRAJER
1. Byl frajer často jsem ho vídal co hlavou prorazí i zeď
jen kafe s rumem snídal a když se rval tak vždycky vyšel se ctí
on jako trička holky snídal a každou chtěl mít zrovna teď
měl styl a ten si hlídal a vlastní heslo silnejm přeje štěstí
R: Frajer byl když vyšel do ulic
vždycky on jen on a kdo je víc
ten sekáč první třídy
měl kamarádů kolem jako much
vždycky nejvíc vypil všechno platil
a obdiv potřeboval jako vzduch
2. Pak jsem se z města jinam ztratil a byl pryč skoro celej rok
když zpátky jsem se vrátil já slyšel o něm spoustu divnejch zvěstí
v hospodě za rohem se klátil čekal kdo zaplatí mu lok
včera ho někdo zmlátil svou sílu ztratil v bitkách na předměstí
R: Frajer byl…
Tak zastav právě stojíš na rozcestí
hej zastav právě stojíš na rozcestí
tak zastav právě stojíš na rozcestí
kde je tvý heslo silnejm přeje štěstí
OHIO
1. Snad každej má rád tu svou zem
ať je král a nebo tulák jen
a když je stár vrací se rád
do země tý kde býval mlád
2. Už mnoho let se toulám sám
hezkejch pár křížků na hřbetě mám
zbývá mi dnů už nemnoho
snad nespatřím svý Ohio
3. Nebrasku znám i Nevadu
moc hezkejch dnů prožil jsem v Utahu
pěkně se blejská Ontário
ale to není mý Ohio
4. Když naposled jsem doma byl
váček na tabák hlínou jsem naplnil
a teď ať jsem třeba v Idaho
u sebe mám svý Ohio
5. Až naposled mě povezou
a pastor náš nad hrobem začne lhát
tam někde kůň můj bude stát
teď řeknu vám co udělat
Rec: Tam někde u sedla najdete tu trochu hlíny
co už léta vozím s sebou
a až potom lidi začnou simulovat truchlení
tak ji vysypte tam dolů
Pak běžte zapít parda svýho
mě bude hřát mý Ohio
POCESTNÝ
1. Je to chůze po tom světě kam se noha šine
sotva přejdeš jedny hory hned se najdou jiné
2. Je to chůze po tom světě že by člověk utek
ještě nezažil jsi jeden máš tu druhý smutek
3. Což je pánům v krytém voze sedí pěkně v suše
ale chudý ten za nimi v dešti blátě kluše
4. Ej co já dbám na té cestě na psoty a sloty
jen když já mám zdravé nohy k tomu dobré boty
5. Však na pány v krytém voze taky někdy trhne
jednou se jim kolo zláme jindy vůz se zvrhne
6. A krom toho až své pouti přejedem a přejdem
v jedné hospodě na nocleh pán nepán se sejdem
MONTÁNA
1. Pro dvacet vrubů na pažbě patrolu v patách mám
já neschýlil se ku vraždě sok první tasil zbraň
R: Teď už je ráno krásná Montáno
já chtěl bych naposledy zřít svůj kraj
naposled ještě zlíbat svý děvče
kompardům říct tak good bye
2. Soumrak se táhne hřbitovem Mexičan proklatý
do pažby vrývá nad hrobem vrub jednadvacátý
R: Teď už je ráno…
Dostları ilə paylaş: |
|
|