|
|
səhifə | 6/28 | tarix | 22.01.2018 | ölçüsü | 2,53 Mb. | | #39781 |
| BÍLEJ KŮŇ
1. Kdysi byl mou velkou láskou kůň bílej jako sníh
jeho bělostná hříva vláda do všech snů mých
2. Táta neměl moc peněz, roky se dřel
nadělal spousty dluhů, jen aby ho měl
3. Když s běloušem poprvé na dostihy jel
na jeho bystré nohy vsadil všechno co měl
4. Kůň běžel tak lehce jak vítr vál
všechny ostatní jezdce za sebou zanechal
5. Při každém jeho skoku rostla naděje v nás
při jednom ale upad a zlomil si vaz
6. Táta neměl už slova jak socha tam stál
a já poprvé viděl jak se rozplakal
7. mezihra
8. Kdysi byl mou velkou láskou…
CIZINEC
1. Na kraji pouště slunkem spálený
stojí naše malý město dřevěný
jednoho dne právě čas oběda byl
se na kraji pouště jezdec objevil
Měl černý sombréro naněm bílej prach
pod ním hadí oči ze kterejch šel strach
Místo cigarety měl v ústech růži
na stehnech pouzdra z chřestýších kůží
R: Tu jeho tvář tu každý z nás poznal
na každým nároží zatykač vlál
na něm suma za kterou by sis žil
a přece nikdo z nás nevy střelil
2. Pomalu projížděl hlavní ulicí
město bylo tichý jak město spící
Před salonem zastavil a z koně slez
jeho stín šel s ním a za stínem děs
I zábava u báru prudce zvadla
když vešel dovnitř s tváří u zrcadla
objednal si pití a v místnostech těch
každej z chlapů poslouchal jen vlastní dech
3. On jenom se usmál a dopil svůj drink
mexickým dolarem o barpult cink
Pak ke koni odešel krokem pomalým
a za chvíli zmizel jak z doutníku dým
BEDUÍN
1. Potkal jednou v poušti chudý beduín karavanu bohatou
O dva doušky prosil chudý pouště syn aby zahnal žízeň svou
Nejdřív ukaž cestu k městu pouští než uvidíš v dáli palem houští
Pak ti dáme napít pravil bohatý starý arab s tváří zlou
R: Daleká je tvoje cesta karavano
než uvidíš brány města zítra ráno
2. Potácí se pouští chudý beduín karavana táhne dál
Potácí se pouští jeho bídný stín ani doušek nedostal
Karavana vstříc své zkáze jela brány města nikdy neuzřela
Teď tam jejich kosti sžírá slunce žár poušť si zpívá píseň dál
R:Daleká je ...................zítra ráno, zítra ráno.......
KOTVA
1. Můj život podle lodních řádů běží
já na moři už od malička jsem
Na méně mým už vůbec nezáleží
a ďas vzal vísku z které vlastně jsem
R: Jsem stará rezem zasviněná kotva
omšelé lano omotáno kol
Jsem muž jenž podepsat se umí sotva
a z něhož stále páchne alkohol
2. Po rodičích mých tážete se zkrátka
jsem dítě lásky otec jižní kříž
půlnoční tajfun to je moje matka
tak nalej Johny whisku či snad spíš
R: Jsem stará…
3. S Hornovým misem říkáme si bratře
kdejaký přístav všude ženu mám
a nějak mi tu Johny vyschlo v patře
a proč se ti tu vlastně zpovídám
R: Jsem stará…
PÁTÉ JARO
1. Jde jaro k nám prší v ulicích voní moře sůl lásky je jen půl
je prázdná skříň a dveře dokořán.
Sám je stůl šálek od čaje sám je spánek sama ruka je
a jarem pátým ptáci letí k nám.
2. Pět jar pětkrát nový sníh pět přípitků pár slov tápavých
a jedno léto s řekou duhovou.
Pár soumraků pár svítání pět krátkých let marných volání
a jarem pátým ptáci letí k nám.
3. Proud u nohou jarní ledy hnal vítr na flétnu v tvých vlasech hrál
a navždy kámen pad do hnědých vod.
Mraky se loudaly nikdo nečekal vlny zpívaly, vlny zpívaly
a jarem pátým ptáci letí k nám.
4. Té knížce co jsem dal ti číst dost možná sem tam chyběl list
však básní pár v ní zbývá já to vím.
Knoflík pro štěstí soví stýskání zlato z pověstí písně do spaní
a jarem pátým ptáci letí k nám.
5. Květy za oknem nikdo nelaská chybí zrcadlu tvoje otázka
a zábradlí se trápí pro tvou dlaň.
Klekání noci bije zvon jedna je svíce hvězd milión
a jarem pátým ptáci letí k nám.
6. Kdo tě má kdo si uvyká kdo tě čeká dům ti odmyká
kdo počítá ti vrásky v ránech zlých.
Kdo se bojí nocí bez tebe kdo tebou voní koho nezebe
a jarem pátým ptáci letí k nám.
7. Pět jar pětkrát nový sníh pět přípitků pár slov tápavých
a jedno léto s řekou duhovou.
Klekání noci bije zvon jedna je svíce hvězd milión
a jarem pátým ptáci letí k nám.
8. Proud u nohou ledy bude hnát vítr na flétnu v tvých vlasech hrát
tam kde náš kámen spad do hnědých vod.
Půjdeš po březích už tě nečekám vlny zpívají vlny zpívají
a jarem pátým ptáci letí k nám.
STROMY
1. Sychravý vítr se honí ve zbytcích rozbořených stěn
podzim už létu hranu zvoní pět stromů ční tu nad krajem
Starý dům kdysi tu stával mlynář v něm se svou ženou snil
pokaždé když synu jménu dával mladý strom venku zasadil
2. Pět stromů každé jaro rozkvétá a otci stříbrem kvete vlas
synové se rozletěli do světa právě tak rozletěl se čas
košaté stromy vánek pohladí pět kmenů štíhlých k nebi ční
pod nimi se stařec posadí jeho hlas už jen slabě zní
3. Každý strom jménem osloví a potom začne vyprávět
z kapsy svou dýmku vyloví přemýšlí proč se nevrátili zpět
vzpomínka těžko kdy přebolí pět stromů zůstalo tu stát
a táta dokud mu dech dovolí bude si s nimi povídat
JÁ CELEJ DEN RYL
1. Já každý ráno v sedm hodin vstal
a krumpáč s lopatou vyfasoval
pak s partou která makat dovede sem
došel tam kde tunel povede
R: A ryl jen celej den ryl, já ryl jen celej
den ryl, abych dřív než do svý boudy
půjdu spát, čaj v kantýně moh si dát,
já ryl jen celej den ryl, jak krtek jsem celej den ryl
2. Kdo netrhal skálu těžko pochopí
co sám dynamit někdy natropí
když jednou náhle došlo k vejbuchu
Jim Gooph vyletěl majli do vzduchu
3. A když stý vejšky zas na zem si kec
předák McCane ho popad za límec
"Tak se mi zdá že línej si jak veš
mě ve vzduchu se flákat nebudeš"
4. Teď po létech když večer sedím sám
na starý dobrý časi vzpomínám
zas slyším tmou jak rány duněly
když ve skalách jsem lámal tunely
TAK SE VRACÍM K HORÁM VZDÁLENÝM
1. Tak se vracím k horám vzdáleným
a vím že tam štěstí nepotkám
prachem táhne starý kůň a můj stín
a pak žízeň co mám jako trám.
2. Já ti vždycky říkal přízeň svou mi dej
a měj co chceš za sebou
ještě dneska slyším tvé nezoufej
tvoje slova jak mráz mě zebou.
R: Chtěl bych být tvým pobudou co ti jednou přijde pouta dát
až ti slova platná nic nebudou náš žádnej pán.
Až se v louži touha tvá promění půjdeš za svým citem
bez řečí ten kdo bude sdílet tvé vězení to dosvědčí a rád.
3. Že se vracím k horám ...
R:
MALÝ KABALERO
1. Já malý kabalero jedu z Rio de Janeiro
[: mám havraní vlas a bas je můj hlas
a vůbec mám půvabný tělo :].
2. Já ráno za úsvitu potkal jsem seňoritu
[: mrk jsem na ni a šel jsem za ní
a přišel jsem k ní až do bytu :].
3. Za dveřma chlap jak hora kouknul se na mě shora
[: než jsem mrk vokem vylít jsem oknem
a dopad jsem na kaktus shora :].
4. Já malý kabalero jedu zpět do Rio de Janeiro
[: nos mám na placku jak mě dal facku
a na cimpr campr sombréro :].
NEZNÁMÝ HRÁČ
1. Jak dávno jak dávno co tenkrát tu stál
jak dávno jak dávno co píseň nám hrál
tu píseň tak tesknou že přechází v pláč
co nám zpíval s kytarou ten neznámý hráč.
2. Bůh ví proč ji zpíval bůh ví proč ji hrál
do dáli se díval a divným se zdál
když píseň tak tesknou že přechází v pláč
nám tu zpíval s kytarou ten neznámý hráč.
3. Snad má i své štěstí co tenkrát si přál
a nám zbyla píseň co tenkrát nám hrál
tu píseň tak tesknou že přechází v pláč
co nám zpíval s kytarou ten neznámý hráč.
ZLATÁ ŘEKA
1. Tam v zemi vzdálené kde nebe modré je
a řeka v peřejích hřmí Ve stínu šedých skal
kde oheň rudě vzplál nad chatou vznesl se dým.
Tam malá osada kol ohně zasedá hořící dřevo
zavoní když se trampi k ohni sesednou
tichá píseň nocí zní.
R: Zlatá řeka už na nás čeká pojď půjdem s ní
tam do daleka budeme snít u jejích břehů
o lásce své do posledního dechu.
Nocí temnou zář ohňů vzplane tam každý z nás
šťasten zůstane po staletí budem si zpívat
písničku svou se zlatou řekou.
2. Na stáří nečekej osudu neptej se a nevěš nikdy
hlavu svou vždy pevně nastav tvář i když jsi
samotář zpěv a smích zní osadou.
Když srdce bolí tě pro zradu děvčete přijď
kamaráde mezi nás tam v romantickém údolí
do dáli píseň zní.
V LINCOLNU LOŇSKÝHO ROKU
1. V Lincolnu loňskýho roku Jim Scaplton farao hrál
přitom se kapánek sepral šerif mu náramky dal.
Do Santa Fe když ho vedl Jim řekl ať tak nebo tak
na tuty vezmu ti roha a budu zas volnej jak pták.
2. Večer jsme v Johnyho baru srkali černý kafe
říkali jsme si jak asi baví se Jim v Santa Fe.
Najednou náramná rána rozbila luzernu a
pak v celým Johnyho baru nastala egyptská tma.
3. Na prahu postava stála a že se hned ochladil vzduch
hned bylo každýmu jasný, že je to nějakej vzduch
V Santa Fe zrovna v ten moment říkám jen co o tom vím
oknem když z basy bral roha dostal to nebohej Jim.
TENKRÁT
1. Tenkrát, když jsme táhli na sever
parta drsnejch chlápků, psi a já
dělal jsem to holka pro tebe
dyť prej jsem tvrdej mužskej jako skála
2. Tenkrát když jsme táhli se zbožím
tys mě možná pustit nechtěla
v krčmě jsem řval, že se nebojím
já nechtěl, aby ses mi zase smála
R: A teď se s hrůzou deru dopředu a dejchám sněžnej prach
nemyslím ani na tebe mám strach, jen strach
A teď se s hrůzou deru dopředu jó, proč jsem tě chtěl mít
polykám sliny od krve chci žít, jen žít, jen žít
3. Tenkrát holka já si tě chtěl vzít
z naší party já jsem nebyl sám
A teď můžu jenom vztekle klít
modlit se a brečet kde je máma
4. Svírám pěsti ledem omrzlý
blázen, blbej frajer to jsem já
kde jsou psi a saně se zbožím
kde je bůh a proč tu není s náma
R:
CIKÁNI
1. Rozjásaným davem kráčím sám
stacatto Estakada zní mi do uší
ženy, písně, víno ze všech stran
a snědá dívka moje slzy osuší.
R: Zpívali písně cikánský
v očích teplo a ve tváři kámen
na duších špínu mnoha dní
a lidi, co povídají amen.
2. S rozbouřeným srdcem bijícím
o hrany dýk a bílých koňských hřív
šel jsem vstříc tvářím pálícím
zapomněl na rány, co bolely mě dřív.
BÁJEČNÁ ŽENSKÁ
1. Tenhle příběh je pravda ať visím jestli vám budu lhát
já jsem potkal jednu dívku a do dnešního dne ji mám rád
Nikdy neměla zlost když jsem hluboko do kapsy měl
vždycky měla pochopení a já se s ní nikdy hádat nemusel
R: Když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap
tak mají báječnej život plnej báječnejch dní bez útrap
celej den jen tak sedí a popíjejí chateaunef du pape
když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap
2. Nikdy jsem neslyšel kam jdeš, kdy přijdeš a kde jsi byl
a já nikdy nezapomněl abych svoje sliby vyplnil
A když vzpomínala tak jen na to hezký co nám život dal
nedala mi příležitost na co bych si taky stěžoval
3. Tenhle příběh je pravda ať sním svůj klobouk jestli jsem vám
lhal já jsem potkal jednu dívku a tu dívku jsem si za ženu vzal
Zní to jak pohádka z oříšku královny Maud
že si báječnou ženskou vzal jeden báječnej chlap
KATCE
1. Chtěl bych králem být aspoň chvíli krátkou
dal bych narazit mince s malou Katkou
žlutý jako lán v odpoledním žáru
jsem však jenom kmán co drnká na kytaru
2. Být tak pilotem, znám to jenom z knížky
vyhodil bych ven svoji Katku z výšky
Přece volný pád má rádo každé práče
a já ji mám rád u svazarmu skáče
R: Na vodu zrcátka pouští slunce, než skryje ho mrak
Kluci se schovali v houští a holky se koupou jen tak
Takhle si maluju léto zima, když nechce být krátkou
přemýšlím zdali půjde to být aspoň tři týdny s Katkou
3. Rotným být bych chtěl nebo generálem
to bych nevelel, spokojil se s málem
Katka dosvědčší, že když se velí pozor
lásce nesvědčí velmi přísný dozor
4. Kdybych tu moc měl a měl v hlavě zmatek
vyhlásit bych chtěl státní svátek Katek
Aby i ta má nemusela vstávat
a když volno má tak proč ho nadělávat
R: Na vodu ...
5. Nejsem pilotem ani panem králem
nemám žádnou moc a nejsem generálem
Písně zkouším psát obratce i hladce
slova splétám rád, slíbil jsem je Katce
ZAŠEPTÁNÍ
1. Zašeptání, že odcházíš
jak nůž v zádech zůstává
usínání bez doteků
bdění dlouho spoutává
odcházíš a já nevím kam
a asi marně se teď ptám
R: Proč jen vlny jdou už za lodí tvou
když slané jako mé slzy jsou
proč za oceán a proč pluješ sám
vždyť prázdné dlaně bez tebe mám
2. Zašeptání, že se navracíš
změní půlnoc v denní jas
však tvoji touhu, která zůstává
nikdy nepředhoní čas
i já se ráda všeho vzdám
jak široký je oceán
R: Proč jen vlny jdou ...
3. Šeptals mi krásně bláznivě
že máš mě rád
šeptals mi něžně mazlivě
tisíckrát
mezihra
Šeptej mi snadno slova lžou
třeba mi od slz pomůžpu
R: Proč jen vlny jdou ... Zašeptání
POHODA
1. U nás v ullici bydlel pan Svoboda
že se pořád smám měl přezdívku pohoda
Když jsem se ho ptal jakpak dneska je, říkával "pohoda"
Měl malej byt ženu a dvě děti
v pět vstával do práce, domů šel v půl třetí
noviny pod paží, cukroví pro děti zkrátka pohoda
Po domě se povídalo, ten má asi příjem
zatímco my nadáváme, vesele si žije
A hlavně stará Šulcová ze sousedního bytu
poslouchala za dveřmi a záviděla v skrytu
2. Paní Šulcová psala dopisy
co jsou zvláštní tím, že nemají podpisy
a ty úřade a ty počti si kdo, kde a kolik
Dík paní Šulcové, jejímu dopisu
rychle pan Svoboda dostal se do spisu
Ač není podpisu je třeba prošetřit autor se bojí
Na Svobodu začali se ptát neznámí páni
jak u lnás ve vchodu tak u něj v zaměstnání
I když se nic nenašlo a Svoboda je čistej
lepší na něj dávat pozor, kdo si má bejt jistej
3. Včera se stěhoval pryč od nás Svoboda
na ňákou samotu někde u Náchoda
a já vím určitě není to náhoda trochu se bojím
Že brzo budem i my hledat samoty
k bydlení na stálo nejen o soboty
kvůli pár Šulcovejm, no a vím na tuty o to nestojím
Usměvavej Svoboda mi totiž hrozně chybí
zjišťuju to ponenáhlu a málo se mil líbí
že Šulcová je na koni, tak proto není náhoda
že lidi zdravím úsměvem
a odpovídám: pohoda, pohoda, pohoda
OUTSIDER WALTZ
1. Dnes ráno když bylo půl při pravidelný hygieně
poklesls hodně v ceně když jsi zahlíd svůj zjev
k už nejsi, co jsi býval, tu tvář nespraví ti masáž
marně se hochu kasáš, už nejsi lev a velký šéf
R: Máš svůj svět a ten se ti hroutí
to dávno znám, já prožil to sám
kráčíš dál a cesta se kroutí
až potkáš nás na ní tak přidej se k nám
2. Jsi z vojny doma čtrnáct dní a na radnici velká sláva
to se ti holka vdává cos jí dva roky psal
ulicí tiše krouží ten blbej motiv z Lohengrina
není ta bude jiná, dopisy spal a jde se dál
3. Za sebou máš třicet let a zejtra ráno třetí stání
a nemáš ani zdání jako to potáhneš dál
ten komus kdysi hrával se z nenadání lněkam zdratil
už nemáš čím platit a tak se zbal a šlapej dál
ZŮSTALI JSME DOMA
1. Sto barevnejch slov lnám na cestu svítí
sto barevnejch vět a lákavej cíl
prej až celej svět sám za nos se chytí
pak nejpozděj hned svůj dostaqnem díl
R: Škoda slov co je jich u všech dálnic a cest
škoda slov co je jich u všech dálnic a cest
co je zdí co je ploch smutnejch pomníků slov
zatím nám na záda prší a nespraví střechu a krov
sto barevnejch slov, sto barevnejch slov
2. Sto darebnejch slov se mi na jazyk vtírá
marně odvahu sbírám jak nahlas to říct
že můj havraní strach strach o kousek sýra
je větší lnež stud že jsem neřekl nic
R: Ale věř že bych rád aspoň pro tebe lhal
zelenou růžovou jak to fajn bude dál
voňavý opiát abys klidněji spal
Prší a prší a nechce se dál do ulic
doma nás zůstalo víc doma je nás zas víc
3. Tolik velikých slov jsi za ta staletí zažil
tolik zmarněných let tolik zbytečných chyb
a jen vysoký plot náš tichý zpěv stráží
že tu chceme mít svět co zpívá nahlas a líp
R: Co je nás nás je víc nežli na nebi hvězd
co je zdí co je lží i třeba uprostřed měst
jediným lznamením je tvoje čest
za krk nám krvavě prší podej mi ruku teď hned
je jen jedilný svět je jen jedilný svět
PATRICK A KOLEJE
1. Sta mil vedou koleje prérií jak stříbrný šíp letí v dál
tam Patrick se tenkrát najmout dal a dřel se s touhle dráhou
R: Den co den jo heja hou den co den jo heja hou
den co den jo haja hou on dřel se s touhle drahou
2. Rval se statečně s přírodou a s šéfem kvůli vejplatě
měl vzdor ve tváři vousaté když rval se s touhle drahou
3. Táhlo už tenkrát k poledni když položil pražec poslední
a pak svou duši vypustil když rval se s touhle drahou
4. Kdo vůbec ještě dnes může znát co tenhle úsek útrap stál
když Patrick se tenkrát najmout dal a rval se s touhle drahou
NA CESTĚ (ON THE ROAD)
1. Vždycky u silnice stával vlasy do půl zad
ať si mával jak si mával nechtěli ho brát.
Nikdy Kerouaca nečet a neznal třetí proud
přesto býval spolu s Deanem každej víkend
on the road.
2. Nikdy neměl ani zdání jak se hrával bop
měl jen slinu na toulání a překážel mu strop
životem na plný pecky a neubírat plyn
tuhle víru na svý pouti vždycky vzýval
Sel i Dean.
R: Tak mi řekni na co vlastně mám
moudrosti vyčtený z knížek
co je dobrý na to přijdu sám
co je špatný za tím křížek udělám.
3. Tohle na cestě mi říkal já ho kdysi vzal
potom zavolal jen díky a já frčel dál
od těch dob jsem vždycky hlídal ať kamkoli jsem jel
nestojí-li u patníku se svou vírou Dean a Sal.
4. Vždycky u silnice stával vlasy do půl zad
ať si mával jak si mával nechtěli ho brát.
Nikdy tuhle knížku nečet a neznal třetí proud
přesto býval spolu s Deanem každej víkend
on the road, on the road ....
DOUŠEK VODY
1. Za pouští cíl a pot z nás lil
a starej Bill chtěl vodu , stůj vodu
Jak šnek jsem táh a v hrdle prach mi bránil řvát chci vodu
stůj, pít vodu
R: Byl to jako kat, bože přinuťte ho stát
je to ďábel a ne chlap, je to ďas co nikdy nepil vodu
Mě sen se zdál což nevidíš stromů pár co zvou nás blíž
tam vánek líbá vodu, tam budem spát
2. Je horká noc a hvězd je moc
a nebe je bazén s vodou, stůj vodu
John kolt svůj táh, však žízní pad
co ti chtěl pro vodu, stůj pít vodu
Rec: Je tu jen doušek vody,řekl Bill jenom doušek vody
a dostane ho ten komu se jazyk v hrdle změnil v oteklý kaktus
Ten, komu se na paty přisávají žízniví duchové pouště
Ten, kdo už v temných kruzích před očima vidí svou smrt
Jen pro jednoho je tu voda
tak kdo se hlásí, kdo se hlásí
3. A každej vstal a táh se dál
a nikdo nechtěl vodu, stůj vodu
Jdem jako v snách a v hrdle prach
snad ráno najdem vodu , stůj pít vodu
CALIFORŇANÉ
1. Teď všichni Califorňané se za vás pomodlí
kdo táhneš s mulou přes pláně
rozluč se s pohodlím
musíš si taky nakoupit solený vepřový
a kdo má štěstí po cestě i něco uloví
2. Dva měsíce ti potrvá ta cesta přes pláně
koukej ať vždycky z čeho máš vařit svý snídaně
protože k čertu dojedeš při bídným vaření
i tvoje mula musí žrát jináč ti zcepení
3. Břitvu nech doma do tváře se radší nedívej
až pojedeš budeš zarostlej a taky šedivej
až tě tvá milá uvidí uslyšíš asi pláč
svý mámě řekneš podívej to je tvůj zelenáč
4. A taky proti rudochům drž stráže za noci
po dlouhejch deních pochodech propoknou nemoci
horečka to je špatná věc ta lidi poráží
a kdo je marod nemůže stát v noci na stráži
5. U blat je nouze o dřevo když tě to nezdolá
vomáčku si tam zamícháš paznehtem z buvola
u blat je nouze o klacek zem je tam jalová
i já bych teď už radši byl u mysu Hornova
ŘEKA
1. Zase dál jako dřív to vážně se nedá
koho z vás zajímá co tak bídně se hledá
jak jen mám v klidu říct že se dávno znám
podobných na tisíc jen se dívá
2. Ani já nechci být zase tím kdo jen platí
u dveří postává jako dým se pak ztratí
pramení v žilách mých řeka pálivá
a svůj žár po nocích těžko skrývám
3. Přibitá na polštář do očí světlo bodá
napořád v zajetí než mi klíč někdo podá
odejít po špičkách dokud mám chuť vstát
zanechám na stěnách otisk dlaní
VICHŘICE
1. Tady mě máš taková jsem
tak se s tím smiř a zahoď ranec iluzí
tady mě máš, tak si mě vem
a dej si pozor možná tě to zamrzí
R: Já nejsem pláž, ale ani skála
rodokmen můj začíná vichřicí
tys ještě snil já už tu stála
vítr ve vlasech a oči dychtící
2. Málo mě znáš, jsem jak zlej sen
a možná bude líp když půjdeš o dům dál
tak proč se ptáš jakej byl den
když teď je noc a já už rozepínám šál
už tisíc let trofeje sbírám
a sbírku mou mi bouře rozmetá
svý tělo zničím to nepopírám
a svobodná duše s větrem odlétá
R:
3. Tak to jsem já ty už más strach
tohle já poznám koukni se mi do očí
ale je pozdě zvedá se prach
obejmi mě a svět se s náma roztočí
Ztrácíme dech v labytintu tónů
a smysly proplétaj se hořkou závratí
opadá rez na srdcích zvonů
tahle noc už se ti nikdy nevrátí
R:
vítr ve vlasech a oči dychtící
PĚT SILUET JEZDCŮ
1. Černej dým stoupá, domy jsou spálený
ohrady prázdný, koně ukradený
pět siluet jezdců, pět siluet jezdců
mizí někam v dál, já nevím kam
pět siluet jezdců
stojím tu sám jak ohořelej trám
pět siluet jezdců
R: Po stopách jezdců musím jít
pomstít svou zem a svůj lid
2. Na týhle cestě snad život dokonám
řekněte lidem že byl jsem na to sám
pět siluet jezdců, pět siluet jezdců
mizí krajinou jak černej dým
pět siluet jezdců
Jak zahynou to sám jedinej vím
pět siluet jezdců
R: 2x
K JAVORŮM
1. Se sluncem v zádech dlouhou mílí
v prachu běžících stád
Se sluncem v zádech dlouhou mílí
jel jsem stáda hnát
Kde stádo hřmí a říčka tryská
tam v sedle muž se otočí
po javorech se muži stýská
a hnán je žízní, a hnán je žízní
a hnán je žízní domů jít
R: V konvici vaří černá káva
ruce ti hříbě očichává
svět je rázem jak dobrá zpráva
jak dobrej kůň
a v javorech šeptá list každý
dej koni pít azůstaň navždy
jasné slunce v očích plá ti
k těm javorům k těm se vrátím
2. Se sluncem v zádech dlouhou mílí
po dobré stopě běží kůň
na pozdrav slunci ten muž střílí
a hnán je žízní, a hnán je žízní
a hnán je žízní domů jít
K javorům, k javorům, k javorům
DÍVKA Z CHEYENNE
Rec:Byl už podzim. Kam oko dohlédlo zlátlo javorový listí
a já se vracel sychravým ránem domů po letech bojů pod vlajkou
Spojenejch Států, po letech válek, hrůzy a vraždění.
Hlavou se mi honily děsivý vzpomínky a já přemejšlel o tom, jestli
na to všechno budu moci jednou zapomenout, jestli mám právo se ještě někdy smát.
Najednou jsem zjistil že stojím. Stojím uprostřed vypálený indiánský vesnice
přede mnou v šatech posetejch ranami šavlí leží malý děvče, ubrečený indiánský děvčátko.
Poprvé vživotě jsem měl slzy v očích, poprvé v životě jsem se styděl za svou zem, za lidi kteří
nosily její znak a kteří mluvily její řečí.
Né kvůli tomu děvčátku, ale brečel jsem nad tím, nad čím vším musí vlát vlajka týhle země, na
který je i tvá krev....malý ubrečený děvčátko z kmene Cheyene.
1. Čím voněl dým v tvým týpí dívko z Cheyene
čí nůž zbarvil čerň tvých copánků
Tady končí sny já vím z jara zvonky vyklíčej
tam, kde brouzdal travou pár tvých opánků
Bílý máš plét, motýl do vlasů ti slét
plášť odpustíš dívko z Cheyene
2. Pláčem umazaná tvář a víčka zavřený
a talisman co poví kudy jít
Že byl jen falešnej hráč to už víš
a sevřený ústa šeptají že dýl chtěla jsi žít
Ze zvonků věnce plíst, znáš v horách každej list
poslouchej dívko z Cheyene
Krajem zní tamtamů chór, nebe obléklo si flór
usínej dívko z Cheyene
3. Až přijde někdo z vás tam do těch tichejch míst
kde šumí jen říčka plná kamení
Tam, kde končí jezer hráz uvidíš z louky kvíst
a ze dvou kůlů kříže znamení
Stůj, ona spí jenom zlí o nás ví
spoutaná dívka z Cheyene
Dej jí můj vzkaz bude se jí dýchat snáz
pozdravuj dívku z Cheyene
pozdravuj dívku z Cheyene
pozdravuj
ALABAMA
1. Jen já vím co na Yuconu drželo mě na nohou
když jsem hledal zlatej písek jenom s pánví ubohou
Jen já vím co na Yuconu nechalo mě žít
že jsem každej večer jenom o tobě moh tiše snít
R: V Alabamě čeká na mě tvoje krása rozkvetlá
Kdejakýmu hochu z Jihu už jsi hlavu popletla
Jenže má milá mě jsi slíbila svoje srdce dát
Proto čekej až se vrátím a já se vrátím rád
2. Jen já vím proč pod Chilcootem do díry jsem nezalez
když se kolem honil blizard že i vlky chytal děl
Jen já vím co pod Chilcootem nechalo mě žít
že jsem každej večer jenom o tobě moh tiše snít
3. Jen já vím, když teď se vracím krajem jenž se zelená
proč i když mám plno prachů třesou se mi kolena
Jen já vím co v Alabamě nenechá mě žít
Jestli budu dneska večer zase jenom tiše snít
R: V Alabamě čeká....
Proto čekej až se vrátím a já se vrátím rád
Proto čekej až se vrátím a já se vrátím rád
POJĎME SE NAPÍT
1. Pěkně tě vítám, lásko má
tak trochu zbitá a víc soukromá
Pěkně tě vítám a čemu vděčím
za tak krásnou chvíli jednou za sto let
R: Pojďme se napít, pojďme se napít
ať nám mají z čeho slzy týct
Pojďme se napít, pojďme se napít
ať nám mají z čeho slzy týct
2. V nohách ti dřepí bílej pták
už nejsme slepí a zlí naopak
Už nejsme slepí a rozdejchaní
jako když se spěchá bránou vítěztví
3. V očích ti svítí a sládne dech
a něco k pití tu ční na stolech
A něco k pití a nepospíchej
stoletá má lásko, když už nemáš kam
CARPE DIEM
1. Nadešel asi poslední den
podívej, celá planeta blázní
a já neuroní ani slzu pro ni jenom zamknu dům
2. A půjdu po kolejích až na konečnou
hle jak mám krok vojensky rázný
a nezastavím ani na červenou natruc předpisům
R: Tak tady mě máš
Dnes můžeš říkat klidně co chceš
Zbylo tak málo vět, tak málo slov co nelžou
3. Tak už si nebudeme hrát na román
setři růž, nikdo nás nenatáčí
Je poslední den a zbyla nám jen miska cukroví
4. Ať všechny hospody dnes doženou plán
ať svět z posledního pije a tančí
Já nebudu pít, nechám naplno znít v hlavě všechno co mám
R: Tak tady mě máš........
5. Žádný slib z těch co jsem ti dal
nejde vyplnit a nejde vzít zpátky
Tak ať točí se svět mladší o deset let na desce Jethro Tull
6. Ať platí aspoň dnes co dřív jsem ti lhal
carpe diem život je krátký
v tvých očích je klid a nemám chuť snít co by bylo dál
R: Tak tady mě máš...
VYPRAHLÁ ZEM
1. Mlha nad řekou se loudá tmou
v horách slunce usíná
Jedou jezdci plání vyprahlou
v patách země ubíhá
R: Spát a snít, spát a snít
v zemi, která se rosou probouzí
Snít a žít, snít a žít
v zemi, která nás vodou orosí
2. Slunce nad hlavou mozek užírá
parta honců vedro proklíná
Cestou dlouhou stádo už zmírá
ženem dál k zeleným dolinám
R:
3. Řvaní stáda předák nevnímá
v dálkách ďábla vyzývá
S vodou vyschlou tam řeku zaklíná
za obzor slunce posílá
R:
UŽ SE MI TVŮJ ŠÁTEK V DÁLI ZTRÁCÍ
1. Už se mi tvůj šátek v dáli ztrácí
smutek v duši mám
Já se pro tě v cele na Pankráci
asi ustýskám
R: [:A to proto jen
že jsem měl svou zem tak rád
Ďelí nás ostnatej drát:]
2. Chtěl jsem s tebou v malé chatě žít
Chtěl jsem s tebou hezké děti mít
A teď musím v žáru ve válcovnách
do úmoru dřít
R:
3. Chtěl jsem s tebou v malé chatě žít
Chtěl jsem tě mít rád
A těď musím hrozby bachařovy
deně poslouchat
R:
4. Není dobré mít svůj vlastní názor
jsou s ním potíže
Tím pádem mě státní prokurátor
šoupnul za mříže
R:
MERLIN SONG
1. Nad Vobřanskó palírnó se volkny valijó
to když borci vod Lambošů klofny ladijó
Mezi nima sedává tam mistr Merlin sám
von když hraje, gefec taje a já zas hókám
R: Sám Marko Čermák by zbled závistí
kdy by ho slyšel někdy hrát
Byl by spocené a vodvařené
mohl by svý bendžo rozdupat
Nikdo tak na to bendžo neválí
jako náš Merlin bendža král
Von je špicové, borec světové
kocóři mu lezó na futrál
2. Písně trempské v rytmu džezu znějí po sále
Za chvilku už ani timpl néni v lokále
To je proto, že tu hraje dneska mistr sám
Hajfy z fošny rvó si mošny a já zas hókám
R:
3. T.O. Lamberk říkal Baťoh: " to je kolektiv "
Ty dovedó z fleku vyžrat třeba dvěstě piv
Láska k trampu ale dělá velký zázraky
Merlin vaří, sajtna paří pinty kořalky
R: Sám Marko Čermák....
...von je špicové borec světové
kocóři mu lezó na fut
kocóři mu lezó na fut
kocóři mu lezó na futrál
VANDROVNÍ
1. Svět byl krásnej umytej jak pěkná holka co má dvacet
a já sám celtou přikrytej chystal se dál, pročpak se vracet
Petr nás máchal celou noc a co my jsme mu dali jmen
Uhasil oheň, zlej byl moc, daleko dřív než přišel den
R: Bylo to postý a jako prvně znovu
Znám chvíle prostý, v noci slýchám sovu
Spali jsme pod stromy v čekárnách podél dráhy
Promrzlí doufali, zda rozední se záhy
2. Les kouřil jako rnní čaj a slunci nechtělo se vstávat
Počasí jak by nebyl máj, trpěl jsem jednou ze svejch zásad
Pak píseň napsal na papír, kritik by šílel, dejme tomu
Nebyl v ní chýr a netopýr, jen smutek, že už musím domů
R: Bylo to po stý....
ZLODĚJI KONÍ
1. Stovky mil už v sedlech mám, stovky mil nás čekají
Ty prokletý jízdy všichni známe
v celém kraji se nás lekají
Stovky holek všude známe, každej šerif zná zas nás
na všech nárožích svý fotky máme
každej by chtěl dostat nás
R: Jipi jou, zloději koní
jipi jou, nikdo nedohoní
[: a když nás kulka jednou stihne
nikdo pro nás slzy neroní :]
2. O život teď poker hráme, kůň je eso hercový
Falešný karty co v rukou máme
v tý hře pro nás cenu nemají
Až krk ve smyčce se zhoupne, potom můžeš začít snít
Do dáli se stádo koní žene
přece stálo za to takhle žít
R: Jipi jou, zloději...
STAREJ ŠERIF
1. Jednou přijel starej šerif takhle v sobotu
abychom s ním jeli stíhat holotu
Že prej celej tejden honí zloděje koní
ale že je sám nedohoní
2. Protože jsme ostří hoši, dobří chlapíci
sebrali jsme rychle koně, ňákou munici
Ale cestou za zloději čert aby to spral
stál nám v cestě starej známej bar
R: Tak jsme od pondělí svý koně sedlali
a přitom se nedostali ani o krok dál
Hoši se opili, olovem kropili
až se starej dobrej šerif smíchy prohýbal
3. Šerif zařval: "všichni dolů, voni počkajó,
oni se těch kulek stejně dočkajó"
"Tady majó dobré guláš, whisky na kuráž
sem zloději už nechodijó"
4. Tohle dobré rozhodnutí hned jsme přijali
Zasedli jsme, popíjeli, trochu zpívali
Zatím co jsme dávali si whisky na kuráž
zloději nám rozkrádali ranč
R: Tak jsme od pondělí...
5. Achich běda, už je středa, přestaneme pít
už je potřeba jednou vyrazit
Jak jsem říkal nejraději thle sobotu, škytal,
bych tudletu rotu pochytal
6. V tom se dveře otevřeli, kdo by se nadál
mezi nima náčelník banditů s koltem stál
Ale my jsme ostří hoši, my ho dostali
celej lup jsme s ním prochlastali
R: Tak jsme....
KRYTÉ VOZY
1. Kapkami si déšť do plachet vozů zpívá
vypráví o krajích, které tak opuštěné jsou
Každý muž pevně otěže v rukou svírá (svírá)
vozy dále jedou ztichlou cizí krajinou
R: Až tam za hory, tam za obzory nad nimiž mraky jdou
Tam skončí cestu svou a nocí tajemnou
déšť už přestal píseň zpívat
Zmodralo nebe, hory a slunko svítí (svítí)
[:Dlouhou, dlouhou dobu ještě ty vozy pojedou:]
2. Horké kamení cestou se s blátem střídá (střídá)
Stín a suchý kout skýtá jen plachta rozbitá
Každý z těch mužů otěžě v rukou svírá (svírá)
Vozy dále jedou, nikde je nikdo nevítá pojedou
R: Až tam za hory...
Dlouhou, dlouhou dobu ještě ty vozy pojedou 3x do vytracena
ZÁTOKA
1. V zátoce naší je celej den stín
dneska je tichá, to já dobře vím
Kdy ten stín zmizí i z duše mojí
Za vodou čekám na lásku svoji
2. Poslední dříví jsem na oheň dal
i kdyby nocí překrásně hřál
Já nespím, to víš, tak jak bych si přál
Proč jsi mě Hardy na práci bral
3. Pomalu svítá a krávy jdou pít
v sedle zas musím celej den být
Proč má tvůj tatík ach tolika stád
Tejden už zháním a nemůžu spát
4. Zítra se vrátím tam na jižní díl
v zátoce naší tam bude můj cíl
Vítr se zdvihá a měsíc jde blíž
zítra stín zmizí, dobře to víš
NENALIJÓ
1. V jedný zapadlý hospodě kósek stranó od údolí
hospodské netočí kofolu
V rohu pod plackou pivního bivoje co bezpečně sám bečku skolí
poslední místo u stolu
To místo má svýho majitele
každé v širokým okolí ho dobře zná
Ten vždycky než ráno rozbalí to svý tele
svéch vosumnáct vochtlů si dá
R: Nenalijó, nenalijó, Hombré
už ti nenalijó, u Maka už zavřeli krám
Nenalijó, nenalijó, Hombré
v tempu ti nestačijó, hektolitry vochtlu jsou ty tam
2. Často sem tenhle chlap chodívá, na dno se půlitrům dívá
ani kapka nazmar nepadá
Po Becheru dá si zas hlt piva a potom rum jak to bývá
co by jste chtěli vod toho hada
S vizáží anděla s duší ďábla
jako by se v lihovaru učil
To destilační abraka dabra
kdyby to byl býval pán bůh tušil, co čert v pekle ušil
R:
Dáme ještě jedno a dem, nejsme žádní vožralci
řeknu ti Hombré, to je teda bordel
Hospodské už se po lokále sotva potácí
déte tam nějakou vyřvávačku, nebo nám
R2: Nenalijó........už nám.....v tempu nám...vochtlů
Nenalijó
ČERNÁ LOĎ
1. Dlouhá bude pouť, co mě dneska čeká
moje černá loď už pluje do daleka
Tam nad Mys Hornem se budem věčně toulat
nežli čistá láska nad námi zvítězí
R: Černá loď se dál bouří žene
černá loď má palchty krvavý
černá loď a černý námořníci
jenom jedna, jenom jedna,
jenom jedna dívka plavbu zastaví
2. Až připluješ v přístav jednou za sto let
uvidíš tam dívku čistou jako led
Pak jsem ji uviděl na molu stát
zamávala šátkem, já měl jsem ji rád
3. Až se budeš zase s černou lodí toulat
loď zas bude skučet ve větru, bouři vln
Pod krvavou plachtou se budem věčně toulat
všichni mi říkají bludný holanďan
SBOHEM GALÁNEČKO
1. Sbohem galánečko, já už musím jíti
Sbohem galánečko, já už musím jíti
Kyselé vínečko, kyselé vínečko, podalas mě k pití
Kyselé vínečko, kyselé vínečko, podalas mě k pití
2. Sbohem galánečko, rozlučme sa v pánu
kyselé vínečko podalas mě v džbánu
3. Ač bylo kyselé, přeca jsom sa opil
ešťe včíl sa stydím, co jsem všechno stropil
4. Ale sa nehněvám, žes mňa ošidila
to ta moja žízeň, ta to zavinila
TISÍC MIL
1. V nohách mám už tisíc mil
stopy déšť a vítr smyl
a můj kůň a já jsme cestou znavení
R1 Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl
bílý dům, to malý bílý stavení
2. Je tam stráň a příkrej sráz
modrá tůň a bobří hráz
táta s mámou kteří věří dětskejm snům
R2 Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl
jeden cíl, ten starej známej bílej dům
3. V nohách mám už tisíc mil
teď mi zbývá jen pár chvil
cestu znám ta se tam k nám nemění
4. Kousek dál a já to vím
uvidím už stoupat dým
šikmej šťít nad střechy ční tam k nebesům
5. = 1.
ZTRÁTY A NÁLEZY
1. Kolikrát jsem minul tuhletu výlohu
s panáčkem od sazí
Nikdy jsem nepřišel na to, co znamená
"ztráty a nálezy"
2. Když dneska pomyslím na ta dvě slovíčka
trochu mě zamrazí
Vždyť i v mém životě hrají hlavní roli
ztráty a nálezy
R1: A tak ať hledám či nehledám
staré ztrácím, nové nalézám
něco mám a pak nemám zase nic
Říkají, že je jen klam
úsměv čarokrásných dam
stále ztrácím a nalézám
někdy málo a někdy víc
3. Najít můžeš černé peklo a ztratit zas
nejmodřejší nebe
Vždycky však pamatuj na ztráty nálezy
nechoď hledat sebe
4. Až jednou uvidíš, že nemáš vůbec nic
neztrácej naději
Vždyť kdo hledá, najde a tak znovu hledat
začínej raději
R2: Jednou ten koloběh poznáš
že staré ztrácíš, nové nalézáš
něco máš a hned nemáš zase nic
Proto včerejšek dnes smaž
málo vezmeš a snad více dáš
stále ztrácíš a nalézáš
někdy málo a někdy víc
co dál k tomu říct
Dostları ilə paylaş: |
|
|