Directorate-general for agriculture and rural development

13.2.Česká republika

Šetření č.: XC/2008/006/CZ

Právní předpisy: nařízení 1782/2003, 796/2004, 1698/2005,1975/2006

Datum kontroly: 9.–13. června 2008

Zpráva o zjištěních z kontroly: AGRI 27754 ze dne 18. listopadu 2008

Odpověď členského státu: 16. ledna 2009

Pozvánka na dvoustranné jednání: Ares (2009) 197448 ze dne 5. srpna 2009

Dvoustranné jednání: 9. září 2009

Zápis z dvoustranného jednání: Ares 394436 ze dne 5. července 2010

Odpověď na zápis z dvoustranného jednání: ARES 779409 ze dne 5. listopadu 2010

Dopis o dohodovacím řízení: ARES (2011) 635994 ze dne 14. června 2011

Žádost o dohodovací řízení: 25. července 2011

Č.j. dohodovacího řízení: 11/CZ/494

Stanovisko dohodovacího orgánu: 21. prosince 2011

Dopis členského státu: 27. ledna 2012

Závěrečný dopis: ARES (2012) 476067 ze dne 18/04/2012

13.2.1.Hlavní zjištění týkající se fungování klíčových kontrol

13.2.1.1.Neúplná transpozice přílohy IV nařízení č. 1782/2003

Na základě článků 9 a 23 nařízení č. 796/2004 a čl. 5 odst. 1 a článku 3 nařízení 1782/2003 je GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova toho názoru, že by vnitrostátní předpisy měly upravovat a kontrolovat v rámci podmíněnosti všechna témata a normy podle přílohy IV nařízení č. 1782/2003, s výjimkou odůvodněných případů.

Po auditní misi a dalších vysvětleních a informacích, které poskytly české orgány, se GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova i nadále domnívá, že následující normy uvedené v příloze IV nařízení č. 1782/2003 nebyly definovány, a tudíž ani v době auditu kontrolovány v rámci podmíněnosti, a že to pro fond pro roky 2006, 2007 a 2008 představuje určité riziko:

• 
  „minimální krytí půdy“,
  
• 
  „případné normy pro střídání plodin“,
  
• 
  „používání vhodných strojů“,
  
• 
  „zabránění šíření nežádoucí vegetace na zemědělskou půdu“,
  
• 
  „minimální míra intenzity chovu a/nebo vhodné režimy“.
  

a) Téma „eroze půdy“: norma „minimální krytí půdy“. České orgány vysvětlily, že smysl této normy naplnil jiný GAEC (požadavky na dobrý zemědělský a environmentální stav), pravidlo zákazu zorání stálých pastvin (podle národního předpisu pro směrnici o dusičnanech), které také řeší otázky spojené s pokryvem půdy u oblastí náchylných k poškození dusičnany, a jiná nařízení vlády na vnitrostátní úrovni splňující přímo či nepřímo tuto normu. V důsledku toho by nezkontrolován byl pouze malý procentní podíl z celkové orné půdy (1,18 %).

GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova bere v úvahu všechny výše uvedené skutečnosti, ale i v případě, že by byla uplatněna všechna zmíněná pravidla, sankce za porušení stále nejsou spojeny s přímými platbami v rámci SZP.

b) Téma „organické složky půdy“: norma „střídání plodin“. České orgány uvedly, že tato norma byla pokryta dvěma jinými normami GAEC, nařízením vlády týkajícím se střídání plodin ve zranitelných oblastech a dalšími vnitrostátními opatřeními definovanými v rámci programu rozvoje venkova. GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova upozorňuje, že některá z těchto opatření byla pouze doporučeními a že zbývající zemědělská půda, na kterou se žádné z těchto opatření nevztahuje, představuje téměř polovinu celkové orné půdy. V důsledku toho se GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova stále domnívá, že je tento stav pro fond rizikový.

c) Téma „struktura půdy“: norma „používání vhodných strojů“. České orgány informovaly GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, že určily vnitrostátní akty a předpisy, které do určité míry zahrnou normu používání vhodných strojů. GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova nadále zastává stanovisko, že tyto akty a předpisy normu splňují nedostatečně a že sankce za porušení stále nejsou spojeny s přímými platbami v rámci SZP.

d) Téma „minimální míra údržby“: norma „zabránění šíření nežádoucí vegetace na zemědělskou půdu“. České orgány uvedly, že české normy na ochranu rostlin částečně upravují toto environmentální riziko tím, že definují plevely, které obsahují škodlivé látky, jež by mohly negativně ovlivnit dodávky potravin. Dále uvedly, že existuje i jiný mechanismus zabraňující šíření nežádoucí vegetace, který vylučuje půdní blok z platby v rámci režimu jednotných plateb na plochu, pokud nežádoucí vegetace přetrvává. GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova považuje definici požadavků upravujících tuto normu za nepřiměřenou a nedostačující a nadále zastává názor, že je tento stav pro fond rizikový.

e) Téma „minimální míra údržby“: norma „minimální míra intenzity chovu a/nebo vhodné režimy“. České orgány uvádějí, že k této normě bylo přistupováno jako k jedné z podmínek opatření pro znevýhodněné oblasti (LFA) a agroenvironmentálního opatření (AEO). Problém, že tato norma nebyla v rámci podmíněnosti vymezena, však stále přetrvává. GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova trvá na svém stanovisku, že regulatorní sankce za nedodržení podmíněnosti nebyly uplatňovány správně, a tudíž došlo k ohrožení fondů.

13.2.1.2.Posouzení případů neshody; výpočet snížení plateb a vyloučení z plateb

V rozporu s čl. 7 odst. 1 nařízení č. 1782/2003 a s články 41 a 48 nařízení č. 796/2006, kde je uvedeno, že při stanovení snížení a vyloučení je třeba vzít v úvahu „trvalost“, „závažnost“ a „rozsah“ zjištěného nedodržení, použily české orgány velmi zjednodušené posouzení těchto parametrů. V jejich systému byly všechny případy nedodržení považovány za trvalé, odhad „rozsahu“ se zakládal na poměru plochy, u níž došlo k porušení normy, k celkové ploše a „závažnost“ byla určována vydělením plochy, u níž bylo zjištěno porušení, plochou všech referenčních pozemků, za něž zemědělec odpovídá. Podle názoru GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova tento přístup nepojímá správně parametry hodnocení zjištěného porušení a může vést k neuplatnění nebo k nesprávnému uplatnění sankcí. České orgány se proti tomuto tvrzení neohradily a od nárokového roku 2009 provedly v systému hodnocení změny.

GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova zastává nadále stanovisko, že v letech 2006, 2007 a 2008 došlo k ohrožení fondů.

13.2.2.Argumenty členského státu

Argumenty předložené českými orgány jsou uvedeny u výše uvedených konkrétních zjištění.

13.2.3.Stanovisko Komise před dohodovacím řízením

V souladu s dokumentem AGRI-64043-2005 o finančních opravách v případě nedostatků při uplatňování systémů podmíněnosti členskými státy jsou za nedostatky v klíčových kontrolách považovány mimo jiné neuplatnění sankcí vyplývajících z nedostatečné nebo neprovedené kontroly na místě v souvislosti s podmíněností (požadavky podle předpisů v oblasti řízení a dobrý zemědělský a environmentální stav), jakož i neuplatnění nebo nesprávné uplatnění právních sankcí vedoucí ke ztrátě jejich odrazujícího účinku.

V rámci systému kontrol podmíněnosti a v souladu s dokumentem AGRI-64043-2005 o finančních opravách v případě nedostatků při uplatňování systémů podmíněnosti členskými státy mají být nedostatky při analýze rizik považovány za nedostatky v pomocných kontrolách.

Podle dokumentu AGRI-2005-64043:

• 
  v případě nedostatků v činnosti jedné nebo několika pomocných kontrol v souvislosti se systémem podmíněnosti se použije oprava ve výši 2 %;
  
• 
  v případě, že se podmínky podmíněnosti stanovené právním předpisem (tj. jakoukoli směrnicí nebo nařízením, které jsou uvedeny v příloze III nařízení č. 1782/2003) nebo normou (viz příloha IV nařízení č. 1782/2003) kontrolují, ale není dodržen rozsah, četnost nebo hloubka kontrol, jak vyžadují nařízení či vnitrostátní právní předpisy (v případě směrnice nebo GAEC – dobrého zemědělského a environmentálního stavu), nebo nevedou k uplatňování regulatorních sankcí, použije se oprava ve výši 5 %;
  
• 
  pokud se podmínky podmíněnosti nekontrolují nebo se kontrolují natolik špatně či zřídka, že jsou naprosto neúčinné, pokud jde o uplatňování regulatorních sankcí, použije se oprava ve výši 10 %.
  

GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova trvá na svém stanovisku, že systém kontroly podmíněnosti prováděný v České republice vykazuje určité nedostatky ve fungování klíčových kontrol za všechny nárokové roky 2006, 2007 a 2008, hlavně pokud jde o následující body:

• 
  pět z deseti norem GAEC nebylo vymezeno v rámci systému podmíněnosti, a tudíž nebylo zkontrolováno;
  
• 
  případy porušení norem nebyly hodnoceny a sankcionovány v souladu s platnými právními předpisy.
  

GŘ AGRI vzalo na vědomí také poměrně vysokou míru kontrol podmíněnosti (7,2 % v nárokovém roce 2005, 4,1 % v nárokovém roce 2006 a 2,3 % v nárokovém roce 2007) a sankcí (15,0 % v nárokovém roce 2005, 14,9 % v nárokovém roce 2006 a 8,4 % v nárokovém roce 2007), jakož i zlepšení systému kontroly provedené pro rok 2009.

I když Česká republika používala v nárokových letech 2006, 2007 a 2008 systém kontroly podmíněnosti, který vedl k uplatňování sankcí, byly zjištěny nedostatky v provádění klíčových kontrol. Podle výše uvedených ustanovení pracovního dokumentu AGRI-2005-64043 odůvodňují tyto nedostatky 5% finanční opravu pro nárokové roky 2006, 2007 a 2008. Jedná se o celý soubor žadatelů o přímé platby a příjemců plateb podle čl. 36 písm. a) bodu i) až v) a čl. 36 písm. b) bodu i), iv) a v) nařízení č. 1698/2005 v roce 2007 a 2008.

Tento dokument také uvádí, že riziková částka, na kterou se má uplatnit sazba finanční opravy, bude vyčíslena na 10 % z celkové částky podpory producentům, kterých se týká požadavek dodržení podmíněnosti, s výjimkou prvního roku, kdy je podmíněnost povinná a kdy bude riziková částka vyčíslena na 3 %, a druhého roku, kdy to bude 6 %.

GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova je toho názoru, že uplatnění paušální sazby opravy založené na všech žadatelích je nejlepším způsobem, jak posoudit riziko pro fond. Navrhuje se tedy tato oprava:

Paušální pětiprocentní sazba opravy se uplatní na celý soubor žadatelů o přímé platby v České republice za každý z příslušných nárokových roků 2006 (6 % z celkové částky), 2007 (10 % z celkové částky) a 2008 (10 % z celkové částky) a na celý soubor žadatelů o přímé platby a příjemců plateb podle čl. 36 písm. a) bod i) až v) a čl. 36 písm. b) bodu i), iv) a v) nařízení č. 1698/2005 za rok 2007 (10 % z celkové částky) a 2008 (10 % z celkové částky).

13.2.4.Stanovisko dohodovacího orgánu

Smírčí orgán v závěrech své konečné zprávy:

• 
  zastává názor, že s výjimkou základu pro výpočet oprav je v tomto případě nemožné uvést do souladu názory obou stran v předepsané časové lhůtě a
  
• 
   navrhuje, aby strany posoudily, zda by jim návrh uvedený v posouzení níže mohl pomoci sblížit svá stanoviska.
  

Ve svém posouzení smírčí orgán konstatuje:

• 
  Na základě informací, které má k dispozici, a po vyjádření útvarů Komise a orgánů České republiky, bere smírčí orgán na vědomí, že útvary Komise souhlasily s přezkoumáním navrhované opravy pro určité rozpočtové linie (tedy objasní, zda základ pro navrhované opravy zahrnoval výdaje v rámci předchozího programu rozvoje venkova, v němž nebylo možné použít normy dobrého zemědělského a environmentálního stavu).
  

V mnoha dalších záležitostech tohoto případu obě strany zastávají protikladná stanoviska.

• 
  Smírčí orgán konstatuje, že hlavním problémem v tomto případě je zjistit, zda normy stanovené v příloze IV nařízení č. 1782/2003 byly závazné, nebo ne, k čemuž se necítí být kompetentní.
  
• 
  Smírčí orgán nicméně upozorňuje strany na tyto otázky: že tři z pěti norem, na nichž útvary Komise trvají, se staly po vstupu v platnost nařízení č. 73/2009 dobrovolnými, že neuplatnění sankcí v důsledku chybějících norem mělo za následek finanční riziko pro fond pro nárokové roky 2006, 2007 a 2008, aniž by však byly k dispozici jasné údaje o nárůstu toto rizika za tříleté období, že nezanedbatelný počet členských států si vyložil ustanovení stejným způsobem jako české orgány a že uplatňováním sankcí podle vnitrostátních právních předpisů pro tyto normy podmíněnosti, které nebyly do předpisů provedeny, byli zemědělci nicméně motivováni k tomu, aby je respektovali, a je proto možné, že riziko pro fond bylo méně významné.
  

Na základě všech těchto skutečností smírčí orgán v závěru navrhuje, aby útvary Komise zvážily, zda je navrhovaná výše oprav, a zejména 10% základ pro jejich výpočet za rok 2008, opodstatněná.

13.2.5.Závěrečné stanovisko Komise

GŘ AGRI bere na vědomí závěry uvedené ve zprávě smírčího orgánu. Zdůrazňuje rovněž skutečnost, že ze dvou hlavních nedostatků týkajících se klíčových kontrol, které útvary Komise uvádějí svém závěrečném hodnocení českého systému podmíněnosti (a jež jsou uvedeny níže), české orgány napadly pouze první nedostatek, konkrétně neexistenci některých norem dobrého zemědělského a environmentálního stavu uvedených v příloze IV nařízení č. 1782/2003. GŘ AGRI se rovněž domnívá, že české orgány při podání návrhu na zahájení smírčího řízení ani v průběhu řízení nepředložily žádné nové skutečnosti ani žádné nové relevantní informace.

V důsledku toho GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova trvá na svém stanovisku, jež bylo sděleno dopisem Ares (2011) 635994 ze dne 14. června 2011, že nedostatky zjištěné během auditu odůvodňují navrhovanou 5% finanční opravu pro Českou republiku za nárokové roky 2006, 2007 a 2008.

Byly zjištěny tyto nedostatky klíčových kontrol:

• 
  Neúplná transpozice přílohy IV nařízení č. 1782/2003; v systému podmíněnosti České republiky chybělo pro nárokové roky 2006, 2007 a 2008 pět z deseti norem dobrého zemědělského a environmentálního stavu:
  

• 
  „minimální krytí půdy“,
  
• 
  „případné normy pro střídání plodin“,
  
• 
  „používání vhodných strojů“,
  
• 
  „zabránění šíření nežádoucí vegetace na zemědělskou půdu“,
  
• 
  „minimální míra intenzity chovu a/nebo vhodné režimy“.
  

Pokud jde o tyto nedostatky klíčových kontrol, GŘ AGRI setrvává na svém stanovisku, že v rámci českého systému podmíněnosti měly být stanoveny, kontrolovány a sankcionovány všechny pojmy a normy uvedené v příloze IV nařízení (ES) č. 1782/2003, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1 a příloze IV nařízení č. 1782/2003.

Kromě toho GŘ AGRI trvá na tom, že skutečnost, že tři z pěti chybějících norem v nárokových letech 2006, 2007 a 2008 se vstupem v platnost nařízení č. 73/2009 staly dobrovolnými, nelze použít se zpětnou platností a nelze ji uznat za polehčující okolnost. Pokud jde o riziko pro fond, které tak vzniklo, GŘ AGRI setrvává na svém stanovisku, že 5% oprava je správný odhad.

• 
  Případy porušení norem nebyly hodnoceny a sankcionovány v souladu s platnými právními předpisy. V rozporu s čl. 7 odst. 1 nařízení č. 1782/2003 a s články 41 a 48 nařízení č. 796/2006, kde je uvedeno, že při stanovení snížení a vyloučení je třeba vzít v úvahu „trvalost“, „závažnost“ a „rozsah“ zjištěného nedodržení, použily české orgány velmi zjednodušené posouzení těchto parametrů.
  

GŘ AGRI zdůrazňuje, že samostatně pro každý jednotlivý výše uvedený zásadní nedostatek by mohlo být uplatňování 5% opravy odůvodněno.

Co se týče návrhu smírčího orgánu na přehodnocení 10% základu pro výpočet opravy za rok 2008, GŘ AGRI odkazuje na pracovní dokument AGRI 2005-64043, který Komise přijala, v němž se vysvětluje, že navrhovaná sazba opravy se použije na základ pro výpočet oprav ve výši 3 % pro nárokový rok 2005, 6 % pro nárokový rok 2006 a 10 % pro nárokový rok 2007 a dále. Základ pro výpočet opravy byl v roce 2005 a 2006 snížen vzhledem k tomu, že možnost, že bude opakovaně docházet k porušení, byla zjevně v prvním a druhém roce používání podmíněnosti omezená, a proto byly částky, jichž se riziko týkalo, nižší.

Z tohoto důvodu GŘ AGRI ve svém návrhu opravy v souladu s pokyny uvedenými v dokumentu AGRI 2005-64043 použilo jednotnou 5% paušální opravnou sazbu na 6% základ opravy za rok 2006 a 10% základ opravy za roky 2007 a 2008.

13.2.5.1.Výpočet finanční opravy

GŘ AGRI trvá na svém stanovisku, že s ohledem na výše uvedené a podle přijatého dokumentu Komise AGRI 2005-64043 je paušální sazba opravy ve výši 5 % pro Českou republiku za roky 2006, 2007 a 2008 dostatečně odůvodněná.

Co se týče částky navrhované finanční opravy, GŘ AGRI vzalo na vědomí informace poskytnuté českými orgány, pokud jde o podporu vyplacenou v rámci režimů, jež nebyly předmětem podmíněnosti v některých nárokových letech (2007 a 2008), a pokud jde o vykázané výdaje na určité rozpočtové kódy (050405012142001 a 050405012212001). GŘ AGRI tuto informaci zohlednilo v plném rozsahu a navrhovanou finanční opravu změnilo.

Vyloučení z financování EU jsou přehledně uvedena v následujících tabulkách:

Nárokový rok 2006

Platební agentura	Rozpočtová linie	Druh opravy	Měna	Opravená částka
Rozpočtový rok 2007
CZ01	050301	Paušální sazba 5 % * 6 %	EUR	–985 525,73
Rozpočtový rok 2008
CZ01	050301	Paušální sazba 5 % * 6 %	EUR	–355,61
Rozpočtový rok 2009
CZ01	050301	Paušální sazba 5 % * 6 %	EUR	–19,89
EUR CELKEM				–985 901,23

Nárokový rok 2007

Platební agentura	Rozpočtová linie	Druh opravy	Měna	Opravená částka
Rozpočtový rok 2008
CZ01	050301	Paušální sazba 5 % * 10 %	EUR	–1 894 729,87
	050302	Paušální sazba 5 % * 10 %	EUR	–6 839,29
	050405	Paušální sazba 5 % * 10 %	EUR	–621 456,24
Rozpočtový rok 2009
CZ01	050301	Paušální sazba 5 % * 10 %	EUR	–1 524,56
	050302	Paušální sazba 5 % * 10 %	EUR	–22,39
	050405	Paušální sazba 5 % * 10 %	EUR	–10 682,73
EUR CELKEM				–2 535 255,08

Nárokový rok 2008

Platební agentura	Rozpočtová linie	Druh opravy	Měna		Opravená částka
Rozpočtový rok 2008
CZ01	050405	Paušální sazba 5 % * 10 %	EUR	–9,15
Rozpočtový rok 2009
CZ01	050301	Paušální sazba 5 % * 10 %	EUR	–2 360 351,33
CZ01	050302	Paušální sazba 5 % * 10 %	EUR	–6 528,24
CZ01	050405	Paušální sazba 5 % * 10 %	EUR	–669 467,88
EUR CELKEM				–3 036 356,60

Celková částka navrhovaná k finanční opravě činí: –6 557 512, 91 EUR.