Lékařská fakulta, Masarykova Univerzita

PX-4. Laserem indukovaná termální terapie

Princip: V oblasti vlnových délek světla v hraniční oblasti infračerveného záření kolem 1000 nm je tkáň ještě dostatečně průsvitná a přitom již dochází k intenzivnímu předávání zářivé energie fotonů EM záření tkání s přeměnou v teplo. Regulací zářivého výkonu (svítivosti) lze regulovat rozsah dostatečného prohřátí tkáně. Zuhelnatění a spálení tkáně je jako ve všech ostatních metodách nežádoucí. Narozdíl od fotodynamické terapie je intenzita světla 5-10x nižší při dvojnásobné vlnové délce. Narozdíl od mikrovlnného záření lze tvarem a úpravami difuzéru na konci sondy dosáhnout optimálního vyzařování světla do okolní tkáně. Podle geometrie difuzéru se řídí i závislost předané tepelné energie v závislosti na vzdálenosti a směru od aktivní části světlovodného vlákna.

Výsledky: První použití laseru k termální tkáňové ablaci (LITT) se datuje do roku 1983 (Bown 1983). Zářivý výkon světla dodaný tkáni se pohybuje v jednotkách až desítkách Wattů (35W maximálně). Vlnová délka používaného Nd:YAG laseru se pohybuje kolem 1064nm. Efektivní dosvit od elektrody je 12-15mm. Efektivní prohřátí tkáně lze dosáhnout dle zvoleného difuzéru, výkonu, a případném použitém chlazení nebo intermitentní aplikaci, až do vzdálenosti 4cm (Vogl 2002) – průměr nekrózy je tak 8cm. Doba aplikace u takovéto velké metastázy je až 60 minut. U pacientů s kolorektálním karcinomem metastazujícím do jater lze předpokládat 5-ti leté přežití při použití LITT 26%, případně průměrnou dobu přežití kolem 26 měsíců (Dodd 2000, Gilliams 2001). Poslední data ukazují i lepší výsledky s průměrným přežitím od diagnózy metastázy 4,4 roku, případně mediánem přežití 3,5 roku. Tyto parametry vztažené na první aplikaci LITT byly o 0,9 roku kratší (Vogl 2004). Lokální rekurence v tomto souboru za 6 měsíců od aplikace LITT byla u lézí s průměrem do 2cm 1,9%, u lézí 2-3cm 2,4%, mezi 3-4cm pak 3,2% a až 4,4% u lézí větších než 4cm. Závažné komplikace jako 30tidenní smrt od výkonu, život ohrožující krvácení, poranění žlučovodů se vyskytují velmi zřídka (celkem do 1% pacientů všechny dohromady, Vogl 2002, 899 pacientů). Méně závažné komplikace nevyžadující žádnou zvláštní intervenci, jako nevýznamná pleurální efuze, subkapsulární hematom, atd. se vyskytly až u 33% pacientů. Aplikace LITT se obvykle ukončuje aplikací fibrinového lepidla do kanálu (Tissucol kit).

Diskuse: Zvětšení zóny termální nekrózy lze dosáhnout jednak kombinací několika vláken, nebo zavedení z několika míst (Dodd 2000) a tak zvětšit velikost zóny dostatečné ablace až na průměr 7cm. Při chlazení vlákna lze použít výkonu světla až 30W a tím lze také zvětšit oblast termální nekrózy (Vogl 2002). Stejně jako u všech termálních metod i zde snižuje efektivitu ablace průchod větší cévy. Proto se doporučuje tyto cévy před LITT embolizovat, případně provést superselektivní embolizaci ablovaného ložiska. Efektivita LITT se zdá minimálně stejná jako například RFA, je však větší finanční nákladnost a složitost provedení.