Masarykova univerzita

1.Úvod

Když jsem se rozhodoval o čem psát svou diplomovou práci, chtěl jsem zohlednit tři faktory, a to zabývat se aktuálními trendy v oblasti bezpečnosti, poukázat na nové možnosti analýzy a napsat práci, která by měla přínos pro české prostředí. Této možnosti se mi dostalo spojením aktuálního trendu využívání sociálních médií v komunikaci a problematiky politického radikalismu a krajní pravice. Věřím, že se mi tento záměr i přes mnohé limity práce povedlo uskutečnit a mohu tedy čtenáři předložit text, který bude čtivý a zároveň informačně přínosný.

***

Sociální média můžeme definovat jako webové aplikace, které čerpají ideově a technologicky z Webu 2.0, a jejich základním prvkem je generace obsahu na základě činnosti jednotlivých uživatelů. Uživatel sociálních médií je na jedné straně spotřebitel informace, ale zároveň se může velmi jednoduše podílet na šíření dané informace nebo na produkci informací nových (Joseph 2012: 146). Oblast sociálních médií se za posledních několik let stala jednou z nejdominantnějších oblastí internetu. Snahy o reflektování změn spojených se sociálními médii můžeme vnímat multioborově, například v marketingu, datové žurnalistice, sociologii a můžeme je pozorovat i v bezpečnostním výzkumu. Sociální média nám mohou rovněž poskytovat zdroj, který, zvolíme-li správnou dataminingovou metodu, může poskytovat aktuální a cenné informace. Zároveň však samotná sociální média můžeme vnímat jako objekt našeho zájmu. Spojení nových technologií a trendu využívání sociálních médií, konkrétněji například Facebooku, Twitteru a Youtube, vytvořilo prostor pro velmi efektivní, levné a extrémně rychlé šíření informací.

Průměrný uživatel kontroluje svůj mobilní telefon kvůli novým zprávám a notifikacím průměrně jednou za šest minut (Knott 2015: 2). Není tedy příliš překvapivé, že nástroje a technické možnosti, které přišly s Webem 2.0 a sociálními médii, se uchytily u politických stran, hnutí a skupin rozličných ideologických směrů, které tak mohou daleko efektivněji a jednodušeji šířit své myšlenky a mobilizovat své příznivce (Turner 2013: 381), čehož rovněž mohou využívat různé radikální a extremistické názorové proudy, ať už jde o politicky nebo nábožensky orientované organizace a hnutí. Tato práce se tedy zaměří na možnosti analýzy sociálních médií v bezpečnostním výzkumu, kterou budeme aplikovat na případovou studii české krajně pravicové politické strany, a to Dělnické strany sociální spravedlnosti.

Prostředí krajní pravice jsme si vybrali z několika důvodů. Zaprvé, porozumění a monitoring používání sociálních médií a sítí krajní pravicí je uvedeno jako jeden z cílů budoucích let a tento trend nebyl doposud dostatečně podroben ucelenějšímu výzkumu (viz Ramalingam 2014). Druhý důvod pro výzkum na poli krajní pravice je ten, že se jedná o otázku velmi aktuální, jelikož zde lze očekávat možné tendence růstu popularity takovýchto politických skupin spojené s protiimigračními náladami, kdy jsou právě sociální média používána jako prvoliniový nástroj pro šíření propagandy a k mobilizaci. Sociální média se tak stala nejen nástrojem mobilizace, ale i zdrojem dat, který dokáže mapovat aktivitu těchto hnutí a organizací, jejich příznivců a sledovat aktuální mobilizační praktiky a témata nejen z pohledu toho, jak jsou předkládána do veřejného prostoru, ale rovněž jak jsou přijímána. Nastavování a rámcování témat je velmi složitý proces, který doposud není zcela vědecky podchycen a můžeme se setkat s na první pohled nelogickými případy, kdy v zemích s vysokou imigrací má krajní pravice pouze slabou podporu a naopak v zemích s nízkou či neexistující imigrací krajní pravice z tohoto tématu dokáže zdárně těžit (Schain, Zolberg, Hossay 2002 in Caiani, Della Porta, Wagemann 2012). Aktuálnost tohoto problému pro Českou republiku můžeme doložit i na základě zpráv Bezpečnostní a informační služby, kde se můžeme dočíst, že: " Při propagaci a komunikaci v oblasti pravicového extremismu hrál i nadále dominantní roli internet." (BIS 2014).

V neposlední řadě bychom měli v úvodu zmínit, proč jsme se zaměřili právě na případ Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). Obecně můžeme tuto stranu označit jako nejstabilnější subjekt z ideové rodiny krajní pravice v České republice a na sociálních médiích disponuje největším počtem příznivců (viz Kapitola č. 5.1 a 5.2). Metody uplatněné v této práci mají však do velké míry univerzální charakter a jsou použitelné i na jiné typy aktérů.

Cíle práce bychom tedy mohli popsat ve dvou bodech:

1. 
   Popsat základní teorii sociálních médií a možnosti analýzy a jejich následná aplikace na bezpečnostní výzkum.
   
2. 
   Zaměřit se na problematiku krajní pravice a skrze případovou studii Dělnické strany sociální spravedlnosti se zabývat aktivitu této strany v prostoru sociálních médií a nalézt odpovědi na hlavní a vedlejší výzkumné otázky.
   

Hlavní výzkumná otázka této práce je zaměřena na zjištění a popis mobilizačních témat, která tato strana využívá, a která mají ohlas u příznivců strany. Za tímto účelem využijeme rámcovou analýzu obsahu. Jednotlivé vedlejší výzkumné otázky jsou uvedeny níže a specifikovány v metodologické části (viz Kapitola 5.3). Obecně však můžeme říci, že výzkum bude zaměřen na otázky týkající se chování DSSS a příznivců této strany na sociální síti Facebook. Dále se pak zaměříme na síťovou analýzu propojení jiných skupin s touto stranou. Vedlejší výzkumné otázky by nám tedy měly doplňovat části mozaiky, které povedou k naplnění cíle práce.

Výzkumné otázky

Hlavní:

Jaké témata DSSS jsou úspěšná při mobilizaci příznivců strany?

Vedlejší:

• 
  Jak se chová Dělnická strana sociální spravedlnosti na Facebooku?
  
  • 
    Jak často DSSS publikuje nový obsah?
    
  • 
    Jaký typ obsahu DSSS publikuje na svém profilu?
    
  • 
    Jak DSSS komunikuje s uživateli?
    
• 
  Jak se chovají její příznivci?
  
  • 
    Jaká je aktivní základna?
    
  • 
    Jaká je denní a průměrná aktivita příznivců?
    
• 
  Jaké nejčastější výrazy ve vybraných postech DSSS používá?
  
• 
  Na jaké zdroje informací ve vybraných postech DSSS odkazuje?
  
• 
  Jaká mobilizační témata mají ohlas u podporovatelů DSSS?
  
• 
  Jaké rámce DSSS používá při konstrukci problémů a mobilizačních témat?
  

• 
  S jakými subjekty je profil Dělnické strany sociální spravedlnosti provázán?
  

• 
  Jaká je provázanost sítě (konektivita)?
  
• 
  Jaké uzly v síti jsou centrální?
  
• 
  S jakými společenstvími (na základě modularity) je DSSS provázáno?
  

Než ukončíme úvodní část, věnujme pár vět struktuře práce. Práce je strukturovaná do několika částí, přičemž jsme se snažili postupovat od obecnějších teoretických kapitol až ke konkrétnímu případu případové studie DSSS. Nejprve se tedy zaměříme na nejobecnější teorii sociálních médií v kapitole "Teorie sociálních médií a sociálních sítí". V této kapitole popíšeme základní genezi sociálních médií, která vycházejí z Webu 2.0 a popíšeme principy, na kterých fungují. Rovněž se budeme v této části věnovat limitům a etickým aspektům spojeným s výzkumem v oblasti sociálních médií. Druhá kapitola teoretické části s názvem "Sociální média a (ne)bezpečnost: perspektivy a možnosti výzkumu" se již bude konkrétněji věnovat propojení bezpečnostního výzkumu a sociálních médií. Zaměříme se na jednotlivé oblasti, ve kterých se sociální média dotýkají problematiky bezpečnosti, a to především na oblast extremismu a radikalismu, které se bude týkat námi zvolená případová studie. Poslední teoretická kapitola "Teorie mobilizace a radikalizace" se již úžeji zaměřuje na teoretický rámec případové studie DSSS. Další podstatnou částí práce je metodologická kapitola, ve které se budeme věnovat popisu metod a postupů zvolených v analytické části práce. V kapitole s názvem "Diskuze" se zaměříme na problémy a poznámky spojené s výzkumem. V poslední závěrečné kapitole pak nabídneme shrnutí výsledků práce.