1 Pro informaci, v České republice má podle průzkumu agentury Nielsen Admosphere facebookový profil 77 % dotázaných (n=1018), přičemž vyplynulo, že zastoupení mužů a žen odpovídá celkové populaci a největší podíl tvoří věková skupina od 35 do 44 let a to 24 % (Nielsen Admosphere 2015). Celkový trend pak odpovídá postupnému růstu základny uživatelů sociálních sítí (Eurostat 2015).
2 Dostupné z ˂https://www.facebook.com/safetycheck/paris_terror_attacks/˃.
3 Dostupné z ˂http://cyber-berkut.org/en/˃. Uvedená webová adresa nemusí být bezpečná.
4 Dostupné z ˂https://twitter.com/Official_SEA16˃.
5 Pokud se budeme držet tzv. islámského terorismu, tak za nejaktivnější v oblasti sebeprezentace a mobilizace skrze sociální média můžeme považovat organizaci Islámský stát v Sýrii (ISIS), která založila vlastní mediální divizi pod názvem Al Hayad Media Center a na internetu produkuje vlastní periodikum Dabiq (viz Hanzelka, Mareš 2015).
6 Blíže se problematice vymezení krajní pravice, extremismu a radikalismu budeme věnovat v následující kapitole.
7 Pro odlišení online mobilizace a mobilizace mimo virtuální prostor se používá výraz offline mobilizace, rovněž se můžeme v literatuře setkat s tzv. "mobilizací v reálném světě".
8 Z výzkumu (Wang a kol. 2015) vyplynulo, že lidé, kteří měli vytvořenou vazbu na Facebooku, se znali z reálného života v mnohem větší míře než u emailu. Dále pak Facebook uživatelé považují za více osobní, vazby jsou neformální a na základě přátelských vazeb, zatímco u emailu bylo větší zastoupení formálních vazeb (pracovních, obchodních).
9 Blíže se na problematiku rámcování podíváme v metodologické kapitole týkající se naší případové studie.
10 Částečně se o to snaží autoři knihy Politické strany moderní Evropy, kteří tvrdí, že do jisté míry můžeme za společný znak považovat určitou formu antiimigračního apelu, který se však plně nerozvinul v zemích střední Evropy, jelikož zde imigrace nepředstavuje závažnější sociální problém, s tím se pojí i odpor k multikulturalismu. Druhým výraznějším znakem pak je mobilizace proti dosavadnímu politickému establishmentu (Strmiska a kol. 2005: 39).
11 Ve sféře mediální se těchto pojmů užívá velmi volně a často jsou zaměňovány jako synonyma (Mareš 2003:21).
12 Angloamerické vymezení používá například přívlastku neparlamentní a parlamentární extrémní pravice, čím nahrazuje rozdělení na radikální a extrémní (Dočkalová 2007: 70).
13 V původním schématu byly namísto pojmů krajní levice a krajní pravice použity pojmy ultralevice, respektive ultrapravice. Z důvodu zachování terminologické konzistence práce byly tyto pojmy nahrazeny, přičemž nedošlo ke změně významu.
14 Zde se mohl dostavit tzv. „Syndrom oběti“ (Brádová a kol. 2008: 28), který stavěl DS do role mučedníka a oběti represí ze strany státu a rovněž důsledkem medializace soudního procesu mohla DS vstoupit do podvědomí širší skupiny obyvatel.
15 Popis programu vychází z dat časově zařazených na začátek analyzovaného období – tím je možné sledovat případnou konzistenci programatiky s aktivitou strany na Facebooku.
16 Profil naleznete na odkaze ˂https://www.facebook.com/dsss.cz?fref=ts˃.
17Jakub Holas (2013: 92) prováděl analýzu mobilizačních témat užívaných krajní pravicí na základě předem definovaných kategorií. V závěru naší analýzy se zaměříme na porovnání obou analýz.
18 Netvizz dostupný z ˂https://apps.facebook.com/netvizz/?fb_source=search&ref=ts&fref=ts˃.
19 Gephi dostupné z ˂http://gephi.github.io/˃.
20 COOA dostupné z ˂http://publication.fsv.cuni.cz/publication.php?id=5308%3E˃.
21 Ve sledovaném období bylo na profilu DSSS aktivních 8030 uživatelů (horizontální osa).
22 Do této kategorie jsme nezahrnuli příspěvky týkající se imigrace (i přes znatelné antimuslimské zaměření), ale pouze ty, které kritizovaly muslimy a islám v obecné rovině.