Masarykova univerzita
Statistické údaje amerického ministerstva zahraničí
Yüklə 2,31 Mb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- 3.7.4 Statistické údaje pro americký Kongres
- 3.7.5 Statistické údaje Stockholmského institutu pro výzkum mezinárodního míru
- 3.7.6 Statistické údaje na základě Jane´s Sentinel
3.7.3 Statistické údaje amerického ministerstva zahraničíPřestože zdroj ministerstva obrany se jeví, co se týče přesnosti poskytovaných dat jako nespolehlivější, údaje amerického ministerstva zahraničí nám umožňují pohlédnout na americké zbrojní dodávky do Saúdské Arábie v celosvětovém kontextu dalších relevantních dodavatelů a poskytují tak daleko plastičtější obraz o míře americko-saúdské vojenské spolupráce. Tabulka č. 3: Hodnota dodávek zbraní do Saúdské Arábie dle dodavatelů v letech 1993-1999 (v miliónech USD)
Zdroj: Department of State. Value of Arms Transfer Deliveries By Major Supplier and Recipient Country, 1993-1995, 1995-1997, 1997-1999. 
Na základě výše uvedených údajů vyplývá, že ve sledovaném období 1993-1995 se USA umístily s 10,1 mld. USD na druhém místě dle výše objemu vývozu zbraní do SA, když na prvním místě skončila s vývozem o 200 mil. USD více Velká Británie. USA tak pro SA zajišťovaly 44,78 % všech jejích zbrojních dovozů z celého světa. Nejdůležitějším dovozcem zbraní se USA pro SA staly v následujícím období 1995-1997. Tehdy USA vyvezly zbraně za 13,7 mld. USA a předčily tak všechny ostatní významné producenty. Tato částka představovala 43,74 % z celkové hodnoty všech dovezených zbraní do SA. Celkový americký náskok před ostatními zeměmi se ještě zvýšil v posledním sledovaném období let 1997-1999, kdy USA vyvezly do SA zbraně za 14,1 mld. USD, čímž získaly podíl 51,35 % mezi všemi zahraničními producenty. (Department of State, Value of Arms Transfer Deliveries By Major Supplier and Recipient Country, 1993-1995, 1995-1997, 1997-1999). Hodnota saúdských dovozů 22,555 mld. USD v letech 1993-1995 představovala 61 % hodnoty všech importů do zemí Blízkého východu. Za Saúdskou Arábií se v daném období umístil Egypt s celkovou hodnotou 4,495 mld. USD a podílem 12,2 %. Ve sledovaném období 1993-1995 vyvezly USA zbraně do světa za celkem 42,775 mld. USD a na Blízký východ za 18,415 mld. USD. Z těchto hodnot pak představovaly exporty do Saúdské Arábie 23,6 % všech dodávek do světa a 54,8 % dodávek na Blízký východ. (U.S. Arms Control and Disarmament Agency 1996 :13, 151, 153). Během období 1995-1997 patřila Saúdská Arábie opakovaně k vedoucím světovým dovozcům zbraní v hodnotě 31,3 mld. USD následovaná na druhém místě Taiwanem s hodnotou 12,5 mld. USD. Největším světovým odběratelem amerických zbraní v daném období byla opět Saúdská Arábie, a to ve výši 13,7 mld. USD následovaná Taiwanem s výší 8,1 mld. USD. V daném období činila hodnota celkového amerického exportu zbraní do světa 77,765 mld. USD, z nichž 25,275 mld. USD představovaly dodávky na Blízký východ. Z uvedeného tedy vyplývá, že podíl Saúdské Arábie na celkovém americkém vývozu do světa činil 17,6 % a na americkém vývozu na Blízký východ 54,2 %. (Department of State. Bureau of Verification and Compliance 2000: 7, 12, 165, 167). V posledním sledovaném období 1997-1999 činila hodnota saúdských dovozů 27,46 mld. USD, což představovalo 57 % ze všech zemí Blízkého východu. Na druhém místě se umístil Izrael s hodnotou dovozu 5,8 mld. USD a podílem 12 % z regionu Blízkého východu. Při srovnání 15 největších importérů zbraní na světě obsadila Saúdská Arábie první místo s hodnotou dodávek za 27,46 mld. USD následovaná Taiwanem s hodnotou dovozů za 17,4 mld. USD. Během období 1997-1999 zaujala Saúdská Arábie rovněž nejvyšší příčku mezi největšími světovými odběrateli amerických zbraní s hodnotou celkového odběru za 14,1 mld. USD následovaná Taiwanem s hodnotou 10 mld. USD. Spojené státy vyvezly ve sledovaném období do světa zbraně v celkové výši 91,485 mld. USD, z nichž na Blízký východ směřovaly zbraně za 25,180 mld. USD. Podíl dodávek do Saúdské Arábie činil 15,4 % z celkového amerického zbrojního exportu do světa a 56 % z celkového exportu na Blízký východ. (Department of State. Bureau of Verification and Compliance 2002: 11-14, 155, 157). Pro představu o charakteru jednotlivých produktů a služeb obranného průmyslu licencovaných pro vývoz je možno využít zprávu amerického ministerstva zahraničí dle zákona o kontrole vývozu zbraní (Arms Export Control Act), jež zachycuje hodnotu jednotlivých výrobků a služeb schválených k přímým komerčním prodejům cizím státům za rok 1999. Za danou dobu dosáhla hodnota všech schválených licencí pro vývoz do Saúdské Arábie 182 187 276 USD a mezi nejhodnotnější položky patřily (Department of State. Directorate of Defense Trade Controls 1999, str. 82-84): Letecké série AEW E-1 – 60 000 000 USD Náhradní síly pro letadla C-130 – 50 777 367 USD Náhradní díly pro bitevníky F-15 – 12 425 231 USD Různé letecké náhradní díly – 16 983 465 USD Suroviny pro munici – 6 200 366 USD Počítačové komponenty a náhradní díly – 1 600 000 USD Elektronické komponenty a náhradní díly – 15 167 604 USD Náhradní díly pro tryskové motory F-100 – 2 971 134 USD Náhradní díly pro podpůrné vybavení vrtulníků – 10 016 188 USD Náhradní díly a součástky do vojenských vozidel – 3 968 695 USD
Zdroj: Grimmett, Richard F. 2001. CRS Report for Congress. Conventional Arms Transfers to Developing Nations. Congressional Research Service, str. 47. Hlavní západoevropské státy – Velká Británie, Německo, Francie, Itálie 
Tabulka č. 5: Uzavřené dohody o prodeji zbraní státům Blízkého východu dle zahraničních dodavatelů v letech 1997-2000 (v miliónech USD)
Zdroj: Grimmett, Richard F. 2001. CRS Report for Congress. Conventional Arms Transfers to Developing Nations. Congressional Research Service, str. 47. Hlavní západoevropské státy – Velká Británie, Německo, Francie, Itálie 
Blízký východ byl obecně ve sledovaném období největším zbrojním trhem rozvojového světa (všechny státy mimo Evropu, Rusko, Severní Ameriku, Japonsko, Austrálii a Nový Zéland). V letech 1993-1996 tento region představoval 54,6 % celkové hodnoty všech uzavřených smluv o zbrojních dodávkách ze zemí rozvojového světa, což činilo celkem 46 mld. USD. V období let 1997-2000 se Blízký východ podílel 47,2 % na všech těchto uzavřených smlouvách, což činilo celkem 38,4 mld. USD. Během celého období 1993-2000 dominovaly smlouvám s blízkovýchodními státy o dodávkách zbraní jednoznačně Spojené státy s celkovým podílem 55,2 %, což představovalo 46,5 mld. USD. Na druhém místě se v tomto období umístila Francie s podílem 22,8 %, což převedeno na finanční vyjádření znamenalo 19,2 mld. USD. Od roku 1993 do roku 2000 byla Saúdská Arábie s jasnou převahou vedoucí zemí rozvojového světa v uzavřených dohodách o nákupu zbraní v celkové výši 24,5 mld. USD. V období 1993–1996 činila celková hodnota uzavřených smluv 18,8 mld. USD, což Saúdské Arábii vyneslo první příčku ze všech zemí rozvojového světa. Během následujících let 1997 – 2000 nicméně následoval strmý propad v hodnotě uzavřených smluv a Saúdská Arábie se tak ocitla až na čtvrté příčce s výší 5,7 mld. USD. Tento pokles byl v zásadě zapříčiněn závazky vyplývajícími ze splácení předchozích dluhů a propadem v příjmech z prodeje ropy. Celková výše veškerých smluv uzavřených rozvojovými zeměmi činila 165,2 mld. USD, z nichž podíl Saúdská Arábie představoval 14,8 % všech smluv o nákupu zbraní rozvojových států během těchto osmi let. (Grimmett 2001: 11-12). V období 1993-1996 uzavřela Saúdská Arábie s USA jako největším dodavatelem smlouvy o nákupu zbraní ve výši 11,8 mld. USD, což činilo plných 62,8 % z hodnoty všech jejích smluv uzavřených v daném období. Hodnota saúdských smluv uzavřených s hlavními západoevropskými producenty (Velká Británie, Německo, Francie, Itálie) představovala 34,6 % z celkové hodnoty všech smluv. Na druhé příčce z hlediska hodnoty smluv uzavřených USA s blízkovýchodními státy se umístil Izrael s částkou 3,9 mld. USD, která byla třikrát nižší, než činily objednávky Saúdské Arábie. V následujících letech 1997-2000 uzavřela Saúdská Arábie s USA smlouvy o dodávkách nových zbraní ve výši pouhých 4,3 mld. USD, což však představovalo celých 75,4 % hodnoty ze všech jejích uzavřených smluv. Hodnota smluv uzavřených s hlavními západoevropskými producenty, jenž se umístili v daném srovnání na druhém místě, představovala 19,3 % ze všech smluv. Nicméně ze všech států Blízkého východu skončila Saúdská Arábie z hlediska výše uzavřených smluv s USA až na čtvrtém místě, když nejvyšší místo tentokrát zaujaly Spojené arabské emiráty, jejichž hodnota smluv s USA dosáhla výše 6,8 mld. USD. V celkovém součtu hodnoty uzavřených smluv se všemi zeměmi světa dosáhly americké zbrojní kontrakty v letech 1993-1996 částky 52,796 mld. USD. Podíl hodnoty kontraktů uzavřených USA se Saúdskou Arábií tak dosáhl plných 22,4 % z veškerých kontraktů. V následujícím období 1997-2000 dosáhla hodnota smluv USA na zbrojní dodávky v celkovém součtu všech zemí světa 48,295 mld. USD. Podíl hodnoty kontraktů se Saúdskou Arábií v porovnání se všemi zeměmi světa zaznamenal oproti předchozímu období strmý propad na 8,9 % všech kontraktů. (Grimmett 2001: 71).
Zdroj: Grimmett, Richard F. 2001. CRS Report for Congress. Conventional Arms Transfers to Developing Nations. Congressional Research Service, str. 58. Hlavní západoevropské státy – Velká Británie, Německo, Francie, Itálie 
Tabulka č. 7: Realizované dodávky zbraní státům Blízkého východu dle zahraničních dodavatelů v letech 1997-2000 (v miliónech USD)
Zdroj: Grimmett, Richard F. 2001. CRS Report for Congress. Conventional Arms Transfers to Developing Nations. Congressional Research Service, str. 58. Hlavní západoevropské státy – Velká Británie, Německo, Francie, Itálie 
Co se týče hodnoty realizovaných dodávek zbraní, představoval Blízký východ v letech 1993-1996 plných 59,2 % celkové hodnoty všech dodávek pro rozvojový svět, což činilo ve finančním vyjádření 48,6 mld. USD. Během období 1997-2000 představoval tento region 57,3 % všech těchto dodávek, což bylo 57,7 mld. USD. V období 1993-1996 realizovaly USA na Blízkém východě 67,7 % všech svých dodávek do rozvojového světa a v následujícím období 1997-2000 tam USA uskutečnily 62,3 % svých dodávek. (Grimmett 2001: 34). Saúdská Arábie zaujímala v letech 1993-2000 vrchol mezi zeměmi rozvojového světa v realizovaných dodávkách zbraní v hodnotě 65,9 mld. USD. Celková hodnota všech dodávek zbraní do rozvojového světa činila za dané období 190,2 mld. USD, takže dodávky pro Saúdskou Arábii představovaly plných 34,6 % ze všech rozvojových zemí. Během let 1997-2000 obdržela Saúdská Arábie dodávky zbraní v ceně 34 mld. USD, což představovalo 33,7 % všech dodávek do rozvojových zemí během tohoto období. (Grimmett 2001: 38). V období 1993-1996 obdržela Saúdská Arábie dodávky amerických zbraní v hodnotě 12,1 mld. USD, což činilo 37,9 % ze všech jejích přijatých dodávek a představovala tak nejvýznamnějšího odběratele amerického vojenského materiálu ze zemí Blízkého východu. Nicméně bylo to poprvé za sledovaná období, kdy byla hodnota amerických dodávek převýšena jiným státem resp. skupinou hlavních západoevropských producentů, jejichž podíl v dané době představoval až 50,5 %. Druhý nejvýznamější trh pro americké zbraně představoval Egypt, jenž obdržel dodávky v hodnotě 6 mld. USD, což bylo o polovinu méně než pro Saúdskou Arábii. V následujícím období 1997-2000 Saúdská Arábie s velkým náskokem obhájila první místo nejvýznamnějšího odběratele amerických zbraní, když obdržela dodávky z USA za 16,2 mld. USD, což představovalo plných 47,6 % ze všech jejích přijatých dodávek. Druhým nejdůležitějším dodavatelem zbraní v tomto období byla pro Rijád skupina hlavních západoevropských výrobců, jenž dodala zbraně za 15,4 mld., což činilo 45,3 % ze všech jejích dodávek. Druhým nejvýznamnějším odběratelem amerických zbraní na Blízkém východě byl v tomto období Izrael, jejichž cena dosáhla 3,9 mld. USD tedy čtyřikrát méně než hodnota dodávek do Saúdské Arábie. Celkový součet hodnoty všech realizovaných dodávek zbraní dodaných Spojenými státy do všech zemí světa v letech 1993-1996 dosáhl výše 59,328 mld. USD. Celkový podíl hodnoty amerických dodávek zbraní do Saúdské Arábie tak dosáhl 20,4 % z veškerých světových dodávek. V následujícím období 1997-2000 dosáhla hodnota amerických zbrojních dodávek v celkovém součtu všech zemí světa 64,878 mld. USD. Podíl hodnoty dodávek Rijádu v porovnání se všemi zeměmi světa tak v dané době činil plných 25 %. (Grimmett 2001: 76). Tato data se nicméně odlišují od údajů zveřejněných americkým ministerstvem obrany, které za dané období uvádí daleko větší hodnotu v USD. Tento nesoulad lze přičíst odlišným způsobům výpočtů, odlišným zdrojům či druhům programů zahrnutých do celkového výpočtu. Rozdíl rovněž spočívá v tom, zda se cena zbrojních produktů přepočítává na současné USD či se počítá v původních cenách. Pro pochopení charakteru vzájemné vojenské spolupráce nám dobře poslouží struktura amerického vývozu dle základních kategorií (zbraně a munice – výcvik – výstavba), jak nám ho poskytuje tabulka a graf níže. Tabulka č. 8: Americké vojenské dodávky do SA v l. 1950-1997 dle kategorií
Zdroj: Prados, Alfred B. 2001. CRS Issue Brief for Congress Saudi Arabia: Post-War Issues and U.S. Relations, str. 7. 
Další důležité informace o kvalitativním a kvantitativním charakteru vzájemných vojenských vztahů se dozvíme z údajů amerického ministerstva zahraničí. Z výše uvedených údajů nás nejvíce zajímá kategorie výcvik a vzdělání. Bohužel vzhledem k tomu, že jsou zde uvedená data spojená i s náklady na opravy výzbroje, neposkytují proto potřebné informace. V předchozím období 1950-1979 vynaložila SA na program vojenského vzdělávání 12 456 000 USD, což představovalo jen 8 % ze všech zemí Blízkého východu a jižní Asie. To byl pouhý zlomek v porovnání s Íránem, který se umístil ve sledovaném období na prvním místě a jenž zaplatil 67 442 000 USD, což bylo plných 43,22 % ze všech zemí regionu. (Department of Defense. Foreign Military Sales, Foreign Military Construction Sales and Military Assistance Facts, September 1989). Nicméně z výše uvedených skutečností víme, že poskytování komerčního výcviku a školení bylo začleněno do amerického programu FMS, ve kterém patřila Saúdská Arábie k nějvětším světovým odběratelům. 3.7.5 Statistické údaje Stockholmského institutu pro výzkum mezinárodního míruNezávislé srovnání nejnovějších trendů v dodávkách hlavních konvenčních zbraní do vybraných zemí Blízkého východu poskytuje Stockholmský institut pro výzkum mezinárodního míru (Stockholm International Peace Research Institute - SIPRI). Údaje o převodech zbraní prezentované SIPRI zachycují skutečné dodávky hlavních konvenčních zbraní. SIPRI pro výpočet objemu a hodnoty dodávek používá tzv. hodnotu trendového ukazatele (Trend Indicator Values – TIVs), jež je vyjádřena v amerických dolarech a konstantních cenách roku 1990. Poskytované údaje však nevyjadřují skutečnou finanční hodnotu přepravených produktů, ale ukazují objem přepravených zbraní. Z tohoto důvodu mohou být použity k měření trendů v mezinárodních přesunech zbraní jako celkový objem zbraní, geografické oblasti vývozu a dovozu, podíl dané země v celkovém dovozu či vývozu na trhu nebo míra růstu či poklesu jeho dovozu či vývozu. Tyto údaje se však nemohou srovnávat s oficiálními ekonomickými údaji jako hodnoty vývozu a dovozu. Jako zdroje pro sběr údajů o jednotlivých transferech zbraní slouží SIPRI nejrůznější veřejné zdroje jako tištěná média, oficiální zprávy jednotlivých států, seznamy různých mezinárodních organizací, zprávy různých nezávislých mezinárodních organizací apod. Z tohoto důvodu údaje poskytované SIPRI mohou sloužit jen jako podpůrný zdroj pro zjištění trendu vývoje transferů zbraní v jednotlivých letech a podílu dodavatelů a odběratelů na daném trhu a nelze je proto zcela komparovat s údaji z amerického ministerstva obrany a zahraničí. Tabulka č. 9: Hodnoty trendového ukazatele vývozu zbraní z USA do SA v letech 1967-2000 (v miliónech USD a konstantních cenách roku 1990)
Zdroj: Cordesman, Anthony. 1987. Western Strategic Interests in Saudi Arabia, str. 130. Department of Defense. Foreign Military Sales, Foreign Military Construction Sales and Military Assistance Facts, September 1989, 1991 a 2000, Data Management Division Comptroller, DSAA. Stockholm International Peace Research Institute. 2010. TIV of Arms Exports from USA, 1967-2000.
Výše uvedená tabulka s grafem se snaží porovnat trend vývoje amerického zbrojního exportu do SA v jednotlivých letech na základě údajů poskytnutých americkým ministerstvem obrany a Stockholmským institutem pro výzkum mezinárodního míru. Zatímco od počátku sledovaného období až do roku 1981 se křivky ministerstva obrany a SIPRI z velké míry rozcházejí a nelze pozorovat žádnou podobnost ve vývoji, tak naopak v období let 1982 a 1985 je možno spatřit podobnost vývojového trendu, který je však následně opět porušen v letech 1986 až 1989. V roce 1990 je možno pozorovat společný nárůst v exportu zbraní, nicméně v letech 1991 až 1992 se obě křivky opět rozcházejí. V následujícím období 1993 až 2000 oba dva zdroje vykazují velmi podobnou trajektorii. Z dat shromážděných SIPRI lze rovněž vypočítat podíl Saúdské Arábie na celkovém americkém exportu zbraní v celosvětovém srovnání. V roce 1967 činila TIV 191 mil. USD, což představovalo pouhých 2,58 % z veškerého americké zbrojního vývozu. K roku 1970 bohužel schází potřebné údaje. Roku 1975 byla TIV 368 mil. USD a podíl Saúdské Arábie na exportu USA činil 2,29 %. Po následujících pěti letech roku 1980 zaznamenala saúdská TIV 704 mil. USD s podílem 7,22 % na celkovém zbrojním exportu USA. Roku 1985 dosáhla TIV Saúdské Arábie strmého poklesu na pouhých 243 mil. USD, což představovalo 2,36 % podíl na americkém exportu. Roku 1990 zaznamenala TIV výrazný růst na 963 mil. USD s podílem 9,25 %. V následujícím období 1995 představovala TIV 915 mil. USD, což bylo 8,17 % z amerického vývozu do světa. Roku 2000 byla zaznamenána rekordně nízká TIV 3 mil. USD, a tak celkový saúdský podíl na americkém exportu představoval pouhých 0,04 %. Vzhledem ke skutečnosti, že se primárně jedná o zachycení trendu objemu amerického vývozu zbraní nikoliv hodnoty kontraktů za daný rok, nelze tato data bohužel využít ke komparaci údajů získaných ze zdrojů ministerstva obrany. Z databáze SIPRI je možno rovněž získat údaje o objemu importu zbraní do Saúdské Arábie dle jednotlivých hlavních dodavatelů vyjádřeného v hodnotách TIV. Tabulka č. 10: Hodnota trendového ukazatele importu zbraní do SA dle dodavatelů (v miliónech USD v konstantních cenách roku 1990)
Zdroj: Stockholm International Peace Research Institute. 2010. TIV of Arms Imports to Saudi Arabia, 1967-2000. Hlavní západoevropské státy – Velká Británie, Francie, Německo, Itálie 
Z výše uvedených dat vyplývá, že roku 1967 dosáhla hodnota TIV 191 mil. USD, což představovalo celých 97,95 % dodávek všech zahraničních producentů. Nicméně v letech 1968-1970 byly USA předstiženy skupinou čtyř hlavních západoevropských producentů (Velká Británie, Francie, Německo, Itálie). Roku 1975 tvořila TIV amerického vývozu do SA 368 mil. USD tedy 83,45 % ze všech zbrojních dodávek ze zahraničí. V roce 1980 dosáhla TIV 704 mil. USD a činila tak 63,2 % všech dodávek. Roku 1985 zaznamenala TIV amerického exportu do SA rapidní pokles na 243 mil. USD, což bylo pouhých 20,45 % ze všech zahraničních zbrojních dodávek. V období 1990 se TIV amerického vývozu vyhoupl zpět na úroveň 963 mil. USD tedy na 48,27 % veškerého saúdského importu. Roku 1995 si TIV podržel úroveň 915 mil. USD a zaznamenal rekordní podíl 92,71 % veškerých zbrojních dodávek do Saúdské Arábie. V posledním sledovaném roce 2000 dosáhl TIV amerického zbrojního exportu strmý propad na pouhé 3 mil. USD, což představovalo jen 3,75 % veškerého saúdského dovozu. Za celé sledované období 1967-2000 dosáhl TIV amerického exportu do SA hodnoty 24 598 mil. USD, což činilo 62,78 % veškerého saúdského importu zbraní. Za USA se umístila skupina hlavních západoevropských států s celkovou hodnotou TIV 12 220 mil. USD, jenž představovala 31,19 % celkového saúdského importu. Třetím nejdůležitějším dodavatelem pak byla ve sledovaném období Čína s hodnotou TIV 1 714 mi. USD, což bylo 4,37 % celkového importu SA. Na základě použité odlišné metody výpočtu objemu exportu a importu zbraní do jednotlivých států a významných rozporech v trendu objemu dodávek zbraní s údaji amerických institucí budu pro závěrečné hodnocení vycházet z údajů amerického ministerstva obrany a ministerstva zahraničí. 3.7.6 Statistické údaje na základě Jane´s SentinelDalší důležité srovnání je možné získat dle dodávek jednotlivých druhů zbraňových systémů ze zveřejněných údajů Jane´s Sentinel. Tabulka č. 11: Dodávky hlavních konvenčních zbraní Saúdské Arábii v letech 1990-2000.
Zdroj: Jane´s Sentinel. Country Risk Assesments. The Gulf States. Issue 22/2008, s. 565. The Military Balance. The Internationale Institute for Strategic Studies. Routledge 2006, s. 307. Z výše uvedeného vyplývá, že dodavatelem většiny hlavních zbraňových systémů do SA ve sledovaném období byly především americké firmy. Výjimku představovala pouze bojová letadla, kde britská Tornáda činila 36,36 % všech dodaných stojů. Z dalších vojenských produktů to byly vrtulníky, u nichž byla hlavním konkurentem amerických firem Francie, která dodala 50 % všech strojů. Poslední případ tvořily protiletecké raketové systémy, kde švýcarská firma Oerlikon dodala až 79 % všech raket. Podrobný rozbor dodávek všech druhů hlavních konvenčních zbraní do SA dle let 1991, 2000 a 2005 rozčleněný dle jednotlivých druhů vojsk – námořnictva, letectva, pozemní armády a Národní gardy poskytují údaje shromážděné A. H. Cordesmanem a N. Obaidem. (Cordesman 1997: 85-91 a Cordesman, Obaid 2005: 184-256). Problémem při používání různých informačních zdrojů a následné vzájemné komparaci spočívá ve skutečnosti, že se často liší v jednotlivých deklarovaných množství zbraní. To je většinou způsobeno odlišným typem výpočtu – dobou podepsání kontraktu nebo vlastního dodání, která se při velkých kontraktech většinou skládá z několika fází. Jednotlivé schválené balíky zbraní je rovněž v průběhu doby různým způsobem modifikovány. Některé údaje v případě vojenského materiálu také podléhají určitému stupni utajení a přístup k nim je proto ztížený.
Yüklə 2,31 Mb. Dostları ilə paylaş:
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
