4.16 Analýza vzájemných ekonomických vazeb dle dalších ukazatelů
Jedním z důležitých měřítek síly vzájemných obchodních vztahů je rovněž výše přímých zahraničních investic v dané zemi, která ukazuje míru vzájemné důvěry a perspektivnosti tamější ekonomiky pro investory daných zemí.
Jako přímé zahraniční investice jsou pojímány přímo či nepřímo vlastněné afilace (zahraniční pobočka podniku zřízená formou dceřiné společnosti), které se dle výše procentního podílu zahraničního investora na základním kapitálu či hlasovacích právech člení na: a) přidružené společnosti – 10 – 50 % podíl, b) dceřiné společnosti – více než 50 % podíl, a c) pobočky – 100 % vlastněná trvalá zastoupení nebo kanceláře zahraničního investora, pozemky a stavby přímo vlastněné nerezidentem aj.
Dle míry kontroly se přímé zahraniční investice dělí na: 1) associate – podnik s menšinovým zahraničním podílem od 10 – 50 % vlastního jmění či hlasovacích práv a 2) subsidiary – podnik pod zahraniční kontrolou s více než 50 % podílem zahraničního kapitálu. (Topičová 2007: 25-27).
Tabulka č. 27: Přímé zahraniční investice do USA dle vybraných oblastí (hodnoty v USD)
|
Blízký východ (bez severní Afriky)
|
Izrael
|
Saúdská Arábie
|
1990
|
-615 000 000
|
5 000 000
|
-613 000 000
|
1991
|
592 000 000
|
613 000 000
|
-198 000 000
|
1992
|
330 000 000
|
102 000 000
|
5 000 000
|
1993
|
N
|
498 000 000
|
-53 000 000
|
1994
|
248 000 000
|
199 000 000
|
81 000 000
|
1995
|
-359 000 000
|
-46 000 000
|
-32 000 000
|
1996
|
521 000 000
|
10 000 000
|
187 000 000
|
1997
|
729 000 000
|
351 000 000
|
147 000 000
|
1998
|
-773 000 000
|
485 000 000
|
1 000 000
|
1999
|
432 000 000
|
367 000 000
|
N
|
2000
|
2 464 000 000
|
776 000 000
|
N
|
Zdroj: United Nations Conference on Trade and Development. UNCTAD WID, Country Profile: United States, 2005, str. 11-12.
Vysvětlivky:
Zkratka „PZI“ znamená přímé zahraniční investice.
Písmeno „N“ znamená, že data nejsou k dispozici.
Kladné hodnoty v tabulce představují kladné saldo PZI a záporné hodnoty naopak záporné saldo PZI.
Tabulka č. 28: Přímé americké investice do zahraničí dle vybraných oblastí (hodnoty v USD)
|
Blízký východ (bez severní Afriky)
|
Izrael
|
Saúdská Arábie
|
1990
|
671 000 000
|
-163 000 000
|
494 000 000
|
1991
|
675 000 000
|
94 000 000
|
424 000 000
|
1992
|
961 000 000
|
510 000 000
|
45 000 000
|
1993
|
906 000 000
|
260 000 000
|
254 000 000
|
1994
|
722 000 000
|
298 000 000
|
83 000 000
|
1995
|
1 032 000 000
|
340 000 000
|
640 000 000
|
1996
|
607 000 000
|
264 000 000
|
-206 000 000
|
1997
|
724 000 000
|
25 000 000
|
332 000 000
|
1998
|
2 201 000 000
|
1 236 000 000
|
858 000 000
|
1999
|
1 548 000 000
|
1 442 000 000
|
-320 000 000
|
2000
|
1 613 000 000
|
467 000 000
|
395 000 000
|
Zdroj: United Nations Conference on Trade and Development. UNCTAD WID, Country Profile: United States, 2005, str. 18-19.
Dle americké právní úpravy je přímá zahraniční investice vlastnictví nebo kontrola ať přímá či nepřímá 10 % nebo více cenných papírů americké akciové obchodní společnosti nebo ekvivalentní podíl v americké neakciové obchodní společnosti, a to jednou zahraniční fyzickou či právnickou osobou. (U.S. Department of Commerce 1995: 3-4).
Při základním srovnání údajů tabulky přímých zahraničních investic do USA dospějeme k závěru, že celkové investice pocházející z Blízkého východu bez zahrnutí zemí severní Afriky dosáhly v období 1990-2000 výše 3,569 mld. USD vyjma roku 1993, z něhož schází příslušná data. Co se týče přímých saúdských investic do USA, je zajímavé zjištění, že v letech 1990 a 1991 došlo k celkovému odlivu jejich investic z USA ve výši 811 milionů USD. Za celé sledované období pak nastal ve výsledném součtu odliv saúdských investic z USA v celkové výši 475 milionů USD, avšak je třeba brát v potaz, že pro léta 1999 a 2000 nám schází potřebné statistické údaje. Izraelské investice do americké ekonomiky naopak zaznamenaly strmý nárůst, když s výjimkou roku 1995 výše přílivu PZI vždy převýšila jejich odliv. Celkový objem izraelských investic v období 1990 – 2000 do amerických podniků dosáhl 3,36 mld. USD a průměrná roční investice tak dosáhla kolem 305 mil. USD ročně.
Přímé americké investice do ekonomik Blízkého východu naopak představovaly ve sledovaném období sumu 11,66 mld. USD. Průměrně tak americké subjekty investovaly do blízkovýchodních ekonomik 1,06 mld. USD. Za celé sledované období došlo pouze dvakrát k převýšení odlivu amerických investic ze saúdské ekonomiky nad jejich přílivem, a to v letech 1996 a 1999. V krizovém období války v Zálivu Saúdská Arábie zaznamenala zvýšený nárůst amerických investic ve výši 918 mil. USD. Celková hodnota PZI USA do saúdské ekonomiky za dané období představovala 2,99 mld. USD, čímž na každý rok připadalo průměrně 273 mil. USD. Výše amerických investic do izraelské ekonomiky dosáhly přibližně 4,77 mld. USD, což ročně činilo přibližně 434 mil. USD.
Dalším významným měřítkem pro posouzení síly vzájemných ekonomických vztahů je příliv zahraničních investic do amerických cenných papírů a naopak amerických investic do zahraničních cenných papírů, v němž se značí důvěra investorů ve stabilitu a prosperitu tamější ekonomiky.
Tabulka č. 29: Srovnání PZI do cenných papírů v USA a přímých amerických investic do zahraničních cenných papírů (hodnoty v USD)
|
PZI do USA pocházející z:
|
Americké PZI na/do:
|
|
Blízkého východu (bez severní Afriky)
|
Izraele
|
Saúdské Arábie
|
Blízký východ (bez severní Afriky)
|
Izraele
|
Saúdské Arábie
|
1990
|
4 445 000 000
|
640 000 000
|
1 811 000 000
|
4 521 000 000
|
746 000 000
|
1 899 000 000
|
1991
|
4 898 000 000
|
1 391 000 000
|
1 624 000 000
|
5 548 000 000
|
826 000 000
|
2 303 000 000
|
1992
|
6 101 000 000
|
1 365 000 000
|
N
|
6 515 000 000
|
1 335 000 000
|
2 351 000 000
|
1993
|
6 624 000 000
|
1 886 000 000
|
N
|
7 598 000 000
|
1 604 000 000
|
2 587 000 000
|
1994
|
6 652 000 000
|
1 965 000 000
|
N
|
7 273 000 000
|
1 483 000 000
|
2 100 000 000
|
1995
|
5 833 000 000
|
1 883 000 000
|
1 211 000 000
|
8 199 000 000
|
1 831 000 000
|
2 741 000 000
|
1996
|
5 868 000 000
|
1 604 000 000
|
1 398 000 000
|
9 389 000 000
|
2 045 000 000
|
3 476 000 000
|
1997
|
6 838 000 000
|
2 180 000 000
|
1 476 000 000
|
9 912 000 000
|
2 071 000 000
|
3 821 000 000
|
1998
|
4 216 000 000
|
2 337 000 000
|
N
|
11 797 000 000
|
2 837 000 000
|
4 642 000 000
|
1999
|
4 479 000 000
|
2 485 000 000
|
945 000 000
|
12 827 000 000
|
4 777 000 000
|
3 336 000 000
|
2000
|
6 707 000 000
|
3 012 000 000
|
N
|
12 781 000 000
|
3 735 000 000
|
3 661 000 000
|
Zdroj: United Nations Conference on Trade and Development. UNCTAD WID, Country Profile: United States, 2005, str. 29-30, 39-42.
N – data nejsou k dispozici
Vzhledem ke skutečnosti, že nám pro pět let ze sledovaného období o výši saúdských investicích chybí relevantní statistická data, není možné uskutečnit kvalifikovaný propočet celkového objemu a ročního průměru saúdských investic do amerických cenných papírů. Z dostupných údajů pouze vyplývá, že ve zbývajících letech dosáhly saúdské investice do amerických cenných papírů hodnoty 8,465 mld. USD, což je o poznání méně než izraelské investice do amerických cenných papírů dosahující částky 20,748 mld. USD.
Celkové saldo nákupů a prodejů cenných papírů saúdských obchodních společností americkými investory představovalo přibližně 32,92 mld. USD, což v průměru za sledované období činilo 2,99 mld. USD ročně. Zatímco do cenných papírů izraelských společností investovaly americké subjekty za celé období 23,29 mld. USD, což představovalo průměrně 2,12 mld. USD za rok.
Celkové přímé americké investice do cenných papírů blízkovýchodních států činily za sledované období v průměru 8,76 mld. USD za rok, z nichž tak investice do saúdských cenných papírů představovaly přes 34 % ze všech cenných papírů států Blízkého východu. Za léta 1990 až 2000 přesáhly americké investice do cenných papírů blízkovýchodních států celkem 96,4 mld. USD, z nichž 32,9 mld. USD bylo investováno do saúdských cenných papírů a 23,3 mld. USD do izraelských obligací. Bohužel srovnání ze strany saúdských a izraelských investorů nelze provést kvůli absenci údajů pro výši saúdských investic do amerických cenných papírů v některých letech. Nicméně i přes nedostatek informací k některým letům je zřejmé, že saúdský trh s cennými papíry představoval pro americké společnosti jednoznačně nejatraktivnější destinaci s podílem přes 34 % ze všech zemí Blízkého východu.
V daném srovnání jsou rovněž k dispozici údaje o počtu zastoupení či poboček neboli afilací jednotlivých obchodních společností v dané oblasti či zemi. Těmito společnostmi se mají na mysli nadnárodní korporace (transnational corporations – TNC) se sídlem v USA, jež realizovaly přímé zahraniční investice nebo vlastní aktiva ve více než jedné zemi a vytvářely výrobky nebo služby mimo svou zemi původu.
Tabulka č. 30: Počet zahraničních afilací amerických nadnárodních společností a amerických afilací zahraničních nadnárodních společností
|
Afilace amerických společností na/v:
|
Afilace zahraničních společností v USA pocházejících z:
|
|
Blízkém východě (bez severní Afriky)
|
Izraeli
|
Saúdské Arábii
|
Blízkého východu (bez severní Afriky)
|
Izraele
|
Saúdské Arábie
|
1990
|
345
|
73
|
91
|
374
|
29
|
150
|
1991
|
358
|
76
|
91
|
392
|
34
|
151
|
1992
|
379
|
81
|
95
|
356
|
52
|
109
|
1993
|
368
|
83
|
86
|
372
|
59
|
115
|
1994
|
459
|
102
|
103
|
417
|
71
|
138
|
1995
|
459
|
102
|
100
|
444
|
76
|
150
|
1996
|
469
|
105
|
103
|
467
|
77
|
164
|
1997
|
481
|
111
|
103
|
325
|
69
|
121
|
1998
|
483
|
110
|
101
|
317
|
68
|
118
|
1999
|
476
|
128
|
82
|
313
|
70
|
114
|
2000
|
449
|
114
|
86
|
313
|
70
|
110
|
Zdroj: United Nations Conference on Trade and Development. UNCTAD WID, Country Profile: United States, 2005, str. 55-56, 66.
Z uvedených údajů vyplývá, že afilace amerických nadnárodních společností byly v daném období zastoupeny v celé oblasti Blízkého východu průměrně v počtu 430 ročně, zatímco průměr na Izrael činil přibližně 99 poboček ročně, tak na Saúdskou Arábii připadalo zhruba 95 poboček za rok. Naopak nadnárodní společnosti z Blízkého východu měly v USA v daném období průměrně přibližně 372 svých afilací ročně, na saúdské nadnárodní společnosti pak připadalo 131 afilací v daném roce a na izraelské nadnárodní společnosti průměrně 61 afilací.
Další relevantní informace o síle vzájemné provázanosti americké a saúdské ekonomiky poskytují záznamy o výši aktiv amerických nadnárodních společností v Saúdské Arábii a aktiv saúdských nadnárodních společností v USA.
Tabulka č. 31: Aktiva zahraničních afilací amerických nadnárodních společností v dané oblasti a aktiva afilací zahraničních nadnárodních společností v USA (v USD)
|
Aktiva amerických nadnárodních společností na/v:
|
Aktiva zahraničních nadnárodních společností v USA pocházejících z:
|
|
Blízkém východě (bez severní Afriky)
|
Izraeli
|
Saúdské Arábii
|
Blízkého východu (bez severní Afriky)
|
Izraele
|
Saúdské Arábie
|
1990
|
19 853 000 000
|
4 017 000 000
|
10 661 000 000
|
23 908 000 000
|
1 301 000 000
|
10 243 000 000
|
1991
|
22 774 000 000
|
3 745 000 000
|
10 980 000 000
|
24 223 000 000
|
1 178 000 000
|
10 513 000 000
|
1992
|
20 585 000 000
|
5 438 000 000
|
10 804 000 000
|
25 315 000 000
|
1 863 000 000
|
10 846 000 000
|
1993
|
21 763 000 000
|
6 146 000 000
|
10 384 000 000
|
25 601 000 000
|
2 314 000 000
|
11 273 000 000
|
1994
|
22 894 000 000
|
7 041 000 000
|
11 291 000 000
|
27 568 000 000
|
2 638 000 000
|
11 106 000 000
|
1995
|
34 248 000 000
|
8 041 000 000
|
12 479 000 000
|
26 246 000 000
|
2 909 000 000
|
11 350 000 000
|
1996
|
39 906 000 000
|
9 350 000 000
|
14 189 000 000
|
29 728 000 000
|
3 074 000 000
|
12 294 000 000
|
1997
|
42 739 000 000
|
10 190 000 000
|
15 257 000 000
|
29 579 000 000
|
3 294 000 000
|
11 945 000 000
|
1998
|
46 784 000 000
|
11 483 000 000
|
15 721 000 000
|
17 861 000 000
|
3 124 000 000
|
6 589 000 000
|
1999
|
59 939 000 000
|
15 310 000 000
|
16 951 000 000
|
18 617 000 000
|
4 011 000 000
|
6 897 000 000
|
2000
|
61 979 000 000
|
16 059 000 000
|
17 247 000 000
|
29 848 000 000
|
4 277 000 000
|
17 061 000 000
|
Zdroj: United Nations Conference on Trade and Development. UNCTAD WID, Country Profile: United States, 2005, str. 98-101, 121-123.
Mezi aktiva neboli majetek podniku se nejčastěji zahrnuje hmotný a nehmotný majetek, zásoby výrobků, pohledávky, peněžní prostředky a ostatní kapitál.
Tyto tabulky ukazují hodnotu aktiv amerických nadnárodních společností v oblasti Blízkého východu v letech 1990 až 2000, jejichž výše majetku činila průměrně na rok 35,77 mld. USD. Na této celkové hodnotě se pak americké afilace v Saúdské Arábii podílely hodnotou majetku 13,27 mld. USD na rok tedy přes 37 %, zatímco americké afilace v Izraeli se podílely hodnotou majetku 8,81 mld. USD ročně tedy přesně 24,6 %.
V opačném případě celková hodnota aktiv afilací nadnárodních společností v USA pocházejících z Blízkého východu dosahovala v průměru 22,6 mld. USD v roce, z nichž hodnota majetku saúdských afilací v USA dosahovala 10,92 mld. USD ročně tedy přes 48 %, zatímco izraelské společnosti vlastnily majetek afilací v USA ve výši 2,73 mld. USD ročně tedy 12 %.
Tento důležitý indikátor tak opět dokládá zásadní význam Saúdské Arábie v rámci blízkovýchodního regionu, když v obou srovnáních se podíl investic do cenných papírů do Saúdské Arábie a ze Saúdské Arábie pohyboval mezi 37 – 48 %.
Jako poslední indikátor významu vzájemných investic může posloužit rovněž počet osob zaměstnávaných jednotlivými afilacemi amerických a zahraničních nadnárodních společností.
Tabulka č. 32: Počet zaměstnanců afilací amerických nadnárodních společností v dané oblasti a afilací zahraničních nadnárodních společností v USA
|
Počet zaměstnanců amerických nadnárodních společností na/v:
|
Počet zaměstnanců zahraničních nadnárodních společností v USA vlastněné z:
|
|
Blízkém východě (bez severní Afriky)
|
Izraeli
|
Saúdské Arábii
|
Blízkého východu (bez severní Afriky)
|
Izraele
|
Saúdské Arábie
|
1990
|
69 100
|
25 800
|
16 800
|
25 300
|
3 100
|
7 700
|
1991
|
71 600
|
28 500
|
13 800
|
29 100
|
3 200
|
8 800
|
1992
|
73 100
|
28 900
|
13 400
|
33 600
|
4 100
|
10 600
|
1993
|
77 900
|
31 500
|
14 900
|
44 800
|
5 400
|
20 200
|
1994
|
94 500
|
42 300
|
16 100
|
70 000
|
6 600
|
23 100
|
1995
|
98 600
|
44 100
|
17 000
|
55 600
|
8 100
|
21 500
|
1996
|
119 000
|
46 300
|
18 200
|
93 900
|
9 900
|
27 400
|
1997
|
112 500
|
47 900
|
21 200
|
96 200
|
9 000
|
25 400
|
1998
|
125 900
|
53 500
|
20 600
|
73 900
|
9 300
|
20 900
|
1999
|
131 500
|
53 000
|
18 400
|
50 100
|
9 800
|
16 900
|
2000
|
135 900
|
56 600
|
18 100
|
52 500
|
10 200
|
16 900
|
Zdroj: United Nations Conference on Trade and Development. UNCTAD WID, Country Profile: United States, 2005, str. 146-147, 167-168.
Z posledního grafu můžeme vyvodit, že v daném období zaměstnávaly afilace amerických nadnárodních společností na Blízkém východě průměrně ročně celkem 100 873 osob, což v případě Saúdské Arábie činilo podíl 17 136 osob tedy téměř 17 % a v případě Izraele pak 41 673 osob tedy 41,3 %. Nadnárodní společnosti původem z Blízkého východu zaměstnávaly v USA celkem průměrně 56 818 osob ročně. Saúdské nadnárodní korporace pak z tohoto celku zaměstnávaly 18 127 osob tedy 31,9 %, zatímco izraelské nadnárodní korporace dávaly práci 7 154 osobám tedy 12,6 % z celkového počtu osob zaměstnaných blízkovýchodními společnostmi.
V této souvislosti mají rovněž určitou vypovídací hodnotu o vzájemných ekonomických vztazích údaje Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (US AID) o výši poskytované ekonomické pomoci Spojených států Saúdské Arábii v relevantním období let 1962 až 2002. Ve sledovaném období neobdržela Saúdská Arábie z rozvojových programů odpovědných amerických institucí (agentura US AID, ministerstvo zemědělství, ministerstvo zahraničí a další rozvojové programy) žádnou ekonomickou pomoc. Jedinou výjimku tvořily zvýhodněné půjčky americké Export-Import Bank ve výši 36,2 mil. USD. Ve stejném období pro srovnání činila celková americká ekonomická pomoc Izraeli 30,843 mld. USD a nadto činily půjčky Export-Import Bank dalších 1,075 mld. USD. (U. S. Agency for International Development 2006: 8,16).
Dostları ilə paylaş: |