Američan ve Štatlu
Proč jste mě moje pistole proč jste mě zklamaly
Yüklə 2,53 Mb.
|
3. Proč jste mě moje pistole proč jste mě zklamaly zapláče děvče v údolí že jsem byl pomalý R: Teď už je ráno… HELEN 1. Silnice jsou vlhký k ránu já vzpomínám na tvý oči Helen na chléb s máslem bílou kávu tělo hebký jako trávu Helen udejchanej polibek se špetkou strachu že se někdo dívá to zbylo ti z tvejch patnácti i s úsměvem co rozpaky zakrývá 2. Dál jsou to vlasy žlutý tak že ve slunci se na ně dívat bolí a tváře zvlhlý od potu co při polibku zachutnají solí oči svítí v letních ránech mnohdy víc než slunečnice květ to všechno Helen poukázkou je na pár dalších spokojených let 3. Silnice jsou vlhký k ránu a s nima i moje oči Helen vzpomínám jaký to bylo stop jsem vůz co jede kilo Helen [:oběd dám si v bistru v městě kam jsem vlastně vůbec nechtěl jet potkám tě zas za pár pátků pro pár dní snad nezboří se svět:] VŠECH VANDRÁKŮ MŮZA 1. Přišla k nám znenadání hubená až hrůza a řekla že je můza všech vandráků z Čech to nebyl hřích po nocích než po kytáře sáhla tak nám chleba kradla a čmárala po zdech R: Halelůja zavírá se brána my zpívat chcem do rána než napadá sníh halelůja kteroupak si dáme než skončíme s pánem na hřbitově obutý 2. Na Moravě z demižónu dobré vínko pila tak mezi námi žila spousty hezkejch dní až jeden pán v limuzíně začal po ní toužit budeš mi holka sloužit a oženil se s ní R: Halelůja… 3. Každou noc po milování skládala mu hity a kašlala na city na obyčejnej lid za pár let tahle můza dneska služka Mici skončila na ulici a pod mostem má byt R: Halelůja… Vraťte nám vraťte nám tu všech vandráků můzu má roztrhanou blůzu TO JSME JEDNOU SEDĚLI 1. To jsme jednou seděli s chlápkama v hospodě povídali o dřině o chlebu o vodě když tu náhle přilít mladej Johny ze statku že prej zahlíd ňákou ženskou v lodi u hrádku 2. Chvíli bylo ticho potom šerif řekl jen ženská kluku bláznivej tak to musel bejt sen chlapi smíchy zařvali jen já u okna stál a zíral na to zjevení ďas aby to spral 3. Pak jsi tiše vešla jako lvice před bojem lokál rázem zmlkl tvojí krásou opojen ty ses trochu usmála a řeklas koupím rum tomu kdo mě ještě dneska opraví můj člun 4. V tu ránu byl kdekdo z chlapů mistr lodnickej všichni svorně tvrdili že tu loďku opravěj když jsi do ní sedala už slunce zapadlo a já s hrůzou zaháněl co mě napadlo 5. Za pár tejdnů z údolí dorazil pošťáckej hned nám říkal co si všichni dole vyprávěj že zas ňákej blázen o skály rozbil člun prej tělo nikde nenašli já mlčky polknul rum S.O.S 1. Zas už se valí další bouže nad zemí já mezi krama zemřu sám saně psi a můj stan jsou v ledu pohřbený lidí se už nedovolám R: Příjem za polárním kruhem volám S.O.S. a s nalepeným uchem na repráku čekám zprávu příjem uragán se zbláznil doma říjen mě led už oči zasklil napořád 2. Svoje memento jsem krví podepsal zabalil kůží tulení naposled signál do étéru odeslal už slyším hrany zvonění R: Příjem za polárním kruhem… DŘEVĚNEJ SPACÁK 1. Cesta je dlouhá můj kůň už nemoh bohužel cesta je dlouhá já nakonec jsem smůlu měl lidi mi říkaj že jsem neměl nikoho rád synku můj malej nezkoušej bejt desperád R: Tak už mě vezou dřevěnej spacák chlapi mě do něj položej naznak loknu si rumu aby mi uvnitř bylo teplo tak už mě vezou dřevěnej spacák a já jen prosím aspoň o náznak jestli mě čeká nebe anebo černý peklo 2. Cesta je dlouhá za sebou cejchy dech zákona cesta je dlouhá mše za mou duši se nekoná když jsem slít z koně hned se začal ďábel smát synku můj malej nezkoušej bejt desperád R: Tak už mě vezou… 3. Cesta je dlouhá posetá kříži mnoha jmen kulka tak pálí jak slzy v očích mojí Džejn než zhasnou stíny já chtěl bych ještě varovat synku můj malej nezkoušej bejt desperád MÉHO KONĚ SEN 1. V dálce dobrá stáj a kolem nás široký kraj brachu můj ty cestou domů sníváš támhle za kopcem co splývá s obzorem odměnou tvou bude voda a stáj 2. Když uzdu povolím začínáš snít o stádu prérijním jak běžíš s ním já vím že cestou míváš ve snech svou dobrou stáj únavou a žízní kdyš cestou zmíráš kdo svému koni sen umí vyplnit jen mívá sám přítele v něm 3. Když uzdu povolím začínáš snít o vodě studené jak běžíš k ní a tím že stále sníváš a přítele svého máš rád domů blíž k stáji doklopýtáš vzduchem vlnícím rovinou míříš prachem vířícím k údolí sjíždíš támhle za kopcem co splývá s obzorem [:odměnou tvou bude voda a stáj:] KDE SE TU VZALI 1. Když Einstein od psacího stolu sáh svou teorií po hvězdách a v posluchárnách jako král jen v manšestrákách svetru stál nám ostatním se úžil dech a mráz nám běhal po zádech my častokrát se sami sebe ptali co jsou to zač kde se tu vzali 2. Snad přinesl je hvězdný prach co cizí mlhovinou táh stroj kterým pluli dál a dál snad Leonardo maloval a možná měli jiný cíl a stavili se na pár chvil my častokrát se sami sebe ptali co jsou to zač kde se tu vzali na na na na… 3. Ty nejmoudřejší z moudrých hlav však vždycky zdobil skromný háv a tak není těžké pochopit že zcela jiným mohl lid tak často pomník vystavět už odedávna plet se svět my častokrát se sami sebe ptali co jsou to zač kde se tu vzali NEZRALÉ MALINY R1: Těch našich her a malin nezralých těch by nám líto mělo být všech orlích per tras na sever a jih a dívek co jsme mohli mít i prvních ňader prvních polibků všech zatím nepoznaných cest… lézt ještě jednou přes plot pro kytku a odpovědnost za to nést 1. Pro nás to byl Ferlinghetti Semafor a Beatles sem tam dobré předsevzetí špek na který vlítls stejné lásky stejné řeči holky v krinolínách taky stejná nebezpečí první kroky v džínách 2. Dělali jsme stejné chyby tak jako vy dneska nedodržovali sliby jen když byla hezká často jsme si připadali znechuceni světem rodiče nám nadávali potom zas my dětem 3. Rozeznat jsme neuměli povinnost a právo s kytarou jsme často bděli déle než je zdrávo co tu po nás vlastně zbylo nebudu vám líčit hlavně že to vůbec bylo nenechte to zničit R1: Těch vašich her a malin nezralých těch by vám líto mělo být všech orlích per tras na sever a jih a dívek co jste mohli mít i prvních ňader prvních polibků všech zatím nepoznaných cest… lézt ještě jednou přes plot pro kytku a odpovědnost za to nést TŘI BÍLÉ VRÁNY (KLUZIŠTĚ) 1. Strejček kovář chytil kleště uštíp z noční oblohy jednu malou kapku deště a ta mu spadla pod nohy nejdřív ale chytil slinu tak šáh kamsi pro pivo pak přitáhnul kovadlinu a obrovský kladivo R: Zatím tři bílé vrány pěkně za sebou kolem jdou někam jdou do rytmu se dívají tyhle tři bílé vrány pěkně za sebou kolem jdou někam jdou nedojdou nedojdou 2. Vydal z hrdla mocný pokřik ztichlým letním večerem pak tu kapku všude rozstřík jedním mocným úderem celej svět byl náhle v kapce a vysoko nad námi na obrovské mucholapce visí nebe s hvězdami R: Zatím tři bílé vrány… 3. Z podvíček mi vytrysk pramen na zmačkané polštáře kdosi mě vzal kolem ramen a políbil na tváře kdesi v dálce rozmazaně strejda kovář odchází do kalhot si čistí dlaně umazané od sazí R: Zatím tři bílé vrány… NECHÁM SE NÉST 1. Nechám se nést kam ponese mě proud nechám se nést s tím proudem budu plout nechám se nést do města měst do Kaira kde se zbavím pout 2. Nechám se nést kormidlem na zádi nechám se nést mě řeka nezradí nechám se nést do města měst kde černá kůže nevadí R: Tam z Kaira po suchu tam z Kaira po vodě tam vede tisíc cest tisíc cest k svobodě Tam z Kaira po suchu tam z Kaira po vodě tam vede tisíc cest tisíc cest k svobodě 3. Nechám se nést kam ponese mě proud nechám se nést a najdu tichej kout v tom městě měst najdu svou čest zbavím se těch proklatejch pout R: Tam z Kaira po suchu… BYL ČI NEBYL STVOŘEN SVĚT 1. Byl či nebyl stvořen svět žel nejsou na to svědci však rozum učí přemýšlet a soudí naši předci že v teplých vodách pramoří tam chtěli mít vše honem čímž já jsem já ty jsi jenom vůl a on je pouze slonem 2. Tak v tomto dlouhém vývoji v té diferenciaci se člověk spící ve sloji už z výčtu zvířat ztrácí už formuje si vědomí už chce být pánem druhů vždyž my jsme my a ty nám volku budeš dělat sluhu R: Což zvíře to se podrobí když koukáš na něj zpatra však běda přijdeš do doby kdy zapřáhneš i bratra až jeden na trůn usedne a druhý do hlíny pak ruka v pěst se pozvedne pak začnou dějiny sólo na melodii sloky R: Což zvíře to se podrobí… EL PASO 1. Byla to krása když já do El Pasa do těch ulic dřevěnejch zase jsem vjel já z koně slez líně tam proti kantýně kde z oken zvuk honky tonk piána zněl R1: Ve dveřích mexická dívka stojí a ve vlasech růži má jsou dlouhý večery když roznáší cherry a ve svých snech jenom mne objímá R2: Dívka snědé kůže jak prérijní růže v žilách žhavou krev mexické noci má růžová kantýna a moje Feleena už kolik nocí jen o ní se mi zdá 2. Já svý cherry dopil když na mě osopil se chlap kterej marně měl Feleenu rád dva výstřely štěkly já nebyl tak vzteklý a snad proto on pad ale já zůstal stát R1+ R2: 3. Hledal jsem spásu tak zády k El Pasu já na cestu rychle se dal jako blesk dlouho jsem se skrýval jak v prériji mýval ale po mý Feleeně zmáhal mě stesk R1: Ve dveřích… 4. Až konečně k ďasu já vyjel k El Pasu tam ticho jaký jenom na pohřbech maj pak obláček kouře a po něm ran bouře a já stačil říct jen Feleena good bye MÍSTO SVÝ HLEDÁM 1. Jednou jsem potkal holku unavenou jak dech růže na řasách měla déšť vzpomínám že v očích zelených měla spánek můžeš mě tím spánkem vést R: Já jen místo svý stále hledám bůh ví kterej stín jméno mý zná bloumám po nocích dál mi schází krásky co se ztrácí v temnotách 2. Já si rád představoval jak mi brečí na ramenou povídá že jsem sek se samotou slyším zas její pláč jenže dávno už tu není dálka se mi směje pod botou R: Já jen místo svý… MALIČKÝ NÁMOŘNÍK 1. Maličký námořník v krabičce od mýdla vydal se napříč vanou bez mapy buzoly vesel a kormidla pluje za krásnou Janou R: Za modrým obzorem dva mysy naděje lákají odvážné kluky snad právě na něho štěstí se usměje cíl má už na dosah ruky 2. Maličký námořník v krabičce od mýdla zpocený tričko si svlíká moře je neklidný Jana je nastydlá kašle a loďkou to smýká R: Za modrým… 3. Maličký námořník s vlnama zápasí polyká mýdlovou pěnu loďka se potápí v takovýmhle počasí je těžké dobývat ženu R: Za modrým obzorem… ….i študák z koleje mají cíl na dosah ruky JARO 1. My čekali jaro a zatím přišel mráz tak strašlivou zimu nepoznal nikdo z nás z těžkých černých mraků se stále sypal sníh a vánice sílí v poryvech ledových z chýší dřevo mizí a mouka ubývá do sýpek se raděj už nikdo nedívá zvěř z okolníh lesů nám stála u dveří a hladoví ptáci přilétli za zvěří a stále blíž 2. Tak jednoho dne večer to už jsem skoro spal když vystrašený soused na okno zaklepal můj chlapec doma leží v horečkách vyvádí já do města bych zajel doktor snad poradí půjčil jsem mu saně a když sedlo zapínal dříve než se rozjel jsem ho ještě varoval nejezdi naší zkratkou je tam velkej sráz a v týhletý bouři tam snadno zlámeš vaz tak neriskuj 3. Na to chmurné ráno dnes nerad vzpomínám na tu hroznou chvíli když kůň se vrátil sám trvalo to dlouho než se vítr utišil na sněhové pláně si každý pospíšil Jeli jsme tou zkratkou až k místu které znám kterým bych té noci nejel ani sám pak ho někdo spatřil jak leží pod srázem krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem já klobouk sňal Někdy ten kdo spěchá se domů nevrací MAŠLIČKA ČERNÁ JAK NOC 1. Tam ve městě nad řekou Temží jsem tesařem vyučenej kde lidi jak brouci se hemží mě každen den bejvalo hej 2. Já chodil jsem večerním šerem a po ženskejch pokukoval vtom najednou protějším směrem jede holka že chtěl by ji král R1: Ta záře v jejích očích jak měla by kouzelnou moc a dlouhý vlasy jí poutá mašlička černá jak noc 3. A když jsme chodili spolu nám do cesty připlet se pán má holka zrak sklopila dolů pak na něj se koukla jak laň 4. Když hodinky šlohla mu z kapsy jak já moh je ve dlani mít to konec byl společný cesty hned polda mě za ruku chyt R1: Ta záře v jejích očích… 5. Pak předved mě na městskej ouřad kde starosta klidně mi řek tak tady už nebudeš courat a za mořem přejde tě vztek R2: Je daleko Australská země loď pluje sem sto jeden den a nikdy už nepřijde ke mně ta mašlička černá jak noc R1: Ta záře v jejích očích… CHODÍM PO BRODWAYI 1. Chodím po Brodwayi hladov sem a tam chodím po Brodwayi hladov sem a tam chodím po Brodwayi po Brodwayi po Brodwayi hladov sem a tam R: Jupi jou jou jupi jupi jou jou jou jupi jou jou jupi jupi jou jou jou jupi jou jou jupi pes má chlupy kočka vocas prase štětiny 2. Práci nedostanu černou kůži mám protože já černou kůži mám R: Jupi… 3. Moje černé děti mají stále hlad černé děti mají stále hlad R: Jupi… 4. A já pevně věřím že zas přijde den kdy zas černoch bude svoboden R: Jupi… DO VODY VAŠKU NE 1. Do vody Vašku hej prosímtě po nohou neskákej protože pod modrou hladinou je šutr velikej do vody neskákej proboha a nebo tvá chlupatá noha o kámen se poláme se noha v sádře to by byla otrava zachránili jsme ti nohu Vašku a proto máme u tebe flašku VÁLKA NA ITÁLII 1. Sluníčko zapadá za hory černé do zákopů táhnou davy nesmírné [:z jedné strany Alpiny z druhé padají miny tak začala válka na Itálii:] 2. Sotva jsem na vartě půl hodiny stál taliánskéj útok náhle započal [:Šteluňky nám hořely kamarádi padali smutný bylo podívání na ty raněný:] 3. Do zákopů náhle napadl nám sníh my jsme umírali v jeho závějích [:jeden ruce zlámaný druhej nohy spálený třetí prosí kamaráda o zastřelení:] 4. Drazí rodičové drahá matičko píšu já vám píšu z vojny psaníčko [:to psaníčko je psáno mou krví podepsáno na Italský frontě v šest hodin ráno:] 5. Ten prstýnek co mám na levý ruce darujte vy prosím mojí dívence [:vyřiďte jí nastokrát že jsem jí měl tolik rád oči mi vypálil taljánskej granát:] 6. Sluníčko zapadá za hory černé ze zákopů táhnou davy nesmírné [:měsíc svou bledou tváří bojiště nám ozáří mrtvým kamarádům svítí do tváří:] NEVER MORE 1. Seděl jsem za stolem a básně čet rádio hrálo vtom slyším ťukání na parapet tak tiché že se mi možná jen zdálo zastřený mužský hlas z chodníku tiše se ptal nerad vás ruším pane básníku ale mohli bychom na chvíli dál 2. V předsíni podal mi deštník a plášť a láhev vína jako bych někde už viděl tu tvář byla to tvář na kterou se nezapomíná v průvanu zhasla mi svíčka zvenku studený vítr vál na chodbě na dlaždičkách za ním černý havran stál 3. Usedl do křesla a černý pták sedl mu v klíně bodlo mě u srdce když spatřil můj zrak že z podešví mu trčí koňské žíně tak nás tu máte jak jste si přál na lampu padl stín přes psací stůl když mi vizitku dal firma ďábel a syn 4. V tolika nocích a v tolika dnech jsem ho vzíval volal ho o pomoc když docházel dech a teď jsem se mu z očí v oči díval cítil jsem konopnou smyčku jak mi svírá krk když ze záňadří vytáhl ceduličku a dlouhý husí brk 5. Za kapku krve tě zahrnu vším co budeš žádat vidět to co jiní nevidí tě naučím a slova k slovům v písně skládat co za to žádáš ptal jsem se ptal jsem jen nuzný tvor a havran v rohu zakrákal never more 6. Na dlani zaschlou kapku krve mám a tma je v sále když přijdou lijáky tak bolí ten šrám a ono podívej se z okna prší stále nešťastně šťastný v půlce života kymácející se vor a havran na rameni skřehotá never more ABELINE 1. Abeline Abeline teď už jen o tobě sním ten věčnej sen mě táhne jen k Abeline jó k Abeline 2. Dávno už nejsem mladíkem a tak se vracím s prosíkem tím vandráckým taxíkem k Abeline k Abeline 3. Abeline Abeline tam vedou koleje tam táhne dým když se s jarem navracím k Abeline k Abeline 4. Abeline Abeline teď už jen o tobě sním jsem pouhej vandrák jsem jen stín tak táhnu k Abeline k Abeline CO SE DÁL BUDE DÍT 1. Ty a já prázdnej dům přímo svádí ke hříchům co se dál bude dít dám ti hned znát 2. Až se víc sešeří zamkni zámky u dveří co se dál bude dít dám ti pak znát R: Až uzamkneš všechny vchody zhasnu lampu i retku nespoléhám na náhody chci si tě vzít beze svědků 3. Dírku klíčovou zandej touhle podkovou co se dál bude dít dám ti pak znát 4. Okení přivři rám pomoz dolů roletám co se dál bude dít dám ti pak znát R: Až uzamkneš… 5. Dřív než spácháš hřích zevnitř klíč nech ve dveřích co se dál bude dít nechtěj už znát ZVLÁŠTNÍ RÁNA 1. Když je půlnoc vzpomínkou k ránu už jen chvíle zbývá Yüklə 2,53 Mb. Dostları ilə paylaş:
|