Samostatná práce Nauka o pramenech

7.Závěr

Cílem práce bylo vytvořit edici Nejstarší městské knihy litovelské a zpřístupnit ji tak pro další vědeckou činnost. Práce se kromě vlastní edice zabývá popisem rukopisu a rozebírá předchozí zpracování NMKL, přičemž popis rukopisu a předchozí zpracování vycházejí z bakalářské práce a dál tuto problematiku rozvádějí.

Zmíněná bakalářská práce umožňuje edici zasadit do širšího kontextu a zabývá se i širším rozborem rukopisu. Vzhledem k přítomnosti zápisů v německém, latinském a českém jazyce a širokému časovému rozmezí rukopisu, které zahrnuje středověk i novověk, nebylo možné na edici aplikovat žádne z běžně užívaných pravidel pro přepisy historických textů a tak byla pro tuto práci vytvořena pravidla vlastní, jejichž hlavní zásadou je, že NKML je transliterována. Výčet a podrobnější zásady pravidel tvoří samostatnou kapitolu práce. Pro snadnější orientaci v textu a jeho obsahu je edice opatřena rejstříkem jmenným, místním a věcným. Rejstřík je veden ve všech třech výše zmíněných jazycích, přičemž hesla latinská a německá odkazují na české ekvivalenty. Práce je ve svém závěru opatřena obrazovou přílohou, která zobrazuje tři stránky NMKL.

8.Zkratky

Zkratky používané v práci v úvodních kapitolách a v rejstřících.

NMKL – Nejstarší městská kniha litovelská

MJ – místní jméno

něm. – německy

stol. – století

kap. – kapitola

Zkratky používané v edici.

SD – suché dny

9.Prameny

SOkA Olomouc, AM Litovle,

-městská kniha litovelská, inventární číslo 108.

10.Literatura

BERGER, K.: Die Besiedlung des deutschen Nordmährens: im 13. und 14. Jahrhunderte.

Brünn 1933.

ČERVEŇÁKOVÁ, L.: Nejstarší litovelská městská kniha jako pramen výzkumu

antroponym. Olomouc 2006. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci,

Filozofická fakulta, 2006.

FRIEDRICH, G.: Rukověť křesťanské chronologie. Praha 1934.

HOSÁK, L.: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha 2004.

HOSÁK, L., ŠRÁMEK, R.: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. Praha 1970.

HOSÁK, L., ŠRÁMEK, R.: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. Praha 1980.

KUX, J.: Geschichte der stadt Littau von den älesten Zeiten bis zum Jahre 1848. Brünn 1900.

MOLDÁNOVÁ, D.: Naše příjmení. Praha 1983.

NEKUDA, V.: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno 1961.

OBŠIL, K.: Městská kniha litovelská 1359 – 1577. Uložena v knihovně Státního okresního

archivu Olomouc, signatura B1748.

PINKAVA, V.: Vlastivěda moravská: II.: Místopis Moravy. Čís. 39, Litovelský okres.

Olomoucký kraj. Brno 1903.

RYBA, B.: Pravidla pro transkripci latinských literárních rukopisných textů. Rukopis.

SAMEK, B.: Umělecké památky Moravy a Slezska. 2. svazek. Praha 1999.

ŠEBÁNEK, J.: Základy pomocných věd historických. I, Latinská paleografie. Praha 1971.

ŠŤOVÍČEK, I.: Zásady vydávání novověkých historických pramenů z období od počátku 16. století do současnosti. Příprava vědeckých edic dokumentů ze 16. – 20. století pro potřeby historiografie. Praha 2002.

VEPŘEKOVÁ, E.: Nejstraší městská kniha litovelská. Brno 2009. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filiozofická fakulta 2009.

WIEGEL, B., ČERNÝ, N.: Dějiny města Litovle. Zvláštní otisk z 12. a 13. sešitu II. dílu

Vlastivědy střední a severní Moravy. Přerov 1937.

11.Jmenný rejstřík

Do rejstříku jsou zařazena všechna jména osob, o nichž se v NMKL jedná. Při sestavování rejstříku bylo respektováno nejednotné psaní téhož jména (často i v rámci jednoho zápisu), proto se v něm často vyskytuje několik podobných variant stejného jména. Pro potřeby rejsříku bylo dodržováno pravidlo majuskulních písmen na začátku jména a dlouhé a ostré -s- bylo přepisováno jako kulaté -s-. Často není možné odlišit, kdy se jedná o příjmení osoby a kdy pouze o označení její profese, řemesla (viz kap. Ediční poznámka). Za základ hesla je proto použito rodné jméno a přijmí následuje. Přijmí, jde-li o profesi, kterou se podařilo identifikovat, je uvedeno i jako heslo ve věcném rejstříku. Výčet jmen ve většině zápisů není oddělen interpunkcí a je tedy velmi složité, často nemožné, oddělit od sebe jména jednotlivých osob. Jména v NMKL jsou zkracována, pokud se v textu neopakují, jejich rozvádění vychází z předpokladu, že zkracovány byly běžně používané hlásky jako -r-, -er, -n-, -en-. Jména nejsou ověřována v žádném jiném pramenu, neboť cílem práce není problematika osobních jmen. Je nutné tedy mít na paměti, že toto rozepsání zkrácených jmen nemusí být správné, z tohoto důvodu je ve jmenném rejstříku ponecháno rozepsání zkratky do kulaté závorky. Nejsou zde uvedena jména používaná v datovací formuli pro určení data zápisu, jednání, splátky. Ve jmenném rejstříku je zachovávána důsledná transliterace, vyjma majuskulí, ale není dodoržena transliterace nestandartních grafických znaků. Jména šlechticů zmíněná v NMKL a uvedená v češtině jsou ve jmeném rejsříku z důvodu snadnější orientace uvedana v jejich dnešní podobě, jména v latině a němčině jsou transliterována. Za heslem následuje číslo stránka edice, na které se heslo nachází.



J

Joh(ann)es Sparzkrugl \f 141

K

kind \f 47

M

Michal 10

\f 124

12.Věcný rejstřík

Rejstřík zahrnuje věcná hesla z oblasti cechů, řemesel, soudnictví, městského práva, církevního a běžného života. Zahrnuje i hesla označující řemesla, která není možné spolehlivě odlišit od příjní osob. Nezahrnuje měnové jednotky uváděné v knize (hřivna, groš, gulden, florin…) z toho důvodu, že tato slova jsou v NMKL (potažmo v edici) zastoupena velmi hojně. V některém ze tří užívaných jazyků je můžeme nalézt téměř v každém zápise. V místním rejstříku jsou zkrácené názvy toponym rozepisovány bez závorek a pro snazší orientaci není zachovávána důsledná transliterace nestandartních grafických znaků. Hesla v latinském a německém jazyce obsahují originální znění pojmu a odkazují k českému ekvivalentu. Následuje číslo stránky edice, na které se heslo v příslušném jazyce nachází.



J

Joh(ann)es Sparzkrugl \f 141

K

kind \f 47

M

Michal 10

\f 124