Vývoj vztahů mezi es/eu a usa V kontextu proměny mezinárodního systému Transatlantické vztahy eu

Vývoj vztahů mezi ES/EU a USA v kontextu proměny mezinárodního systému

• Transatlantické vztahy EU

• Petra Měšťánková

Historický kontext

• Alfred Grosser: neexistuje „rok nula“

• 19. století:

• Světové dění ovlivňuje koncert evropských velmocí
• USA nejsou velmocí, postupně roste jejich hospodářský vliv, ale vojenská síla je v porovnání s evropskými velmocemi nepatrná
• Vztahy USA-evropské země především na bázi obchodní

Meziválečné období

• Zahraniční politika USA ovlivňována střety mezi izolacionisty a internacionalisty.

• 1. sv. válka → na krátký čas převážili internacionalisté.

• Vojenská pomoc
• Wilsonových 14 bodů základem mírového jednání v Paříži
• Wilson dal impuls ke vzniku Společnosti národů

Meziválečné období

• Ve 20.-30. léta převážil izolacionismus

• USA neratifikovaly Versaillskou mírovou smlouvu → 1921 Senát přijal rezoluci, v níž ukončil válečný stav.

• USA se nestaly členem SN → vliv na její omezenou působnost a funkčnost

Meziválečné období

• Vztahy s evropskými zeměmi především obchodní.

• 1929: krach newyorské burzy → světová hospodářská krize

• 1935: v USA byl přijat zákon o neutralitě (Neutrality Act)

• Změna politiky s nástupem 2. světové války

• 1941: zákon o půjčce a pronájmu + Atlantická charta
• 1942: vstup do války

Poválečné období

• Proměna mezinárodního systému

• Bipolarita
• USA vs. SSSR – obě vlastní jaderné zbraně
• NATO vs. Varšavská smlouva
• Kapitalismus vs. komunismus
• Evropa je rozdělená → ozbrojený mír
• OSN – odlišností od SN je, že členy se postupně stávají skoro všechny státy světa
• Jedná se o MS poměrně stabilní, kde vztahy mezi aktéry jsou do značné míry předvídatelné.
• Napětí mezi velmocemi se ventiluje v zemích třetího světa.

Poválečné období

• Položeny základy vztahů mezi USA a západoevropskými zeměmi → tzv. grand strategic bargain.

• ZE:

• USA nutné pro zajištění stability ZE a vyvážení vlivu SSSR
• Americké jednotky musí zůstat v Evropě – v USA to vyvolalo spory mezi izolacionisty a internacionalisty.

Poválečné období

• 1947: Trumanova doktrína

• Doktrína o zadržování komunismu

• Marshallův plán hospodářské obnovy

• Poskytnutí pomoci pouze svobodným zemím → izolace KS ve Francii a Itálii
• Evropské země musí mezi sebou spolupracovat
• Realizován skrze Program hospodářské obnovy a Organizaci evropské hospodářské spolupráce

• 1949: vznik NATO

50. léta

• Vývoj v ZE → od ESUO k Římským smlouvám.

• Mimo ale stále zůstává Velká Británie

• Postoj USA k evropské integraci:

• Pozitiva: stabilita v ZE a potažmo v celé Evropě vznikem dvou bloků
• Podpora britského členství
• Negativa: negativní vliv na americké obchodní zájmy, zvláště v oblasti zemědělství a ocelářství

50. léta

• Největší konflikty mezi partnery:

• Otázka znovuvyzbrojení Německa (1950-1955)
• Suezská krize (1956)

1958-1971

• Mezinárodní prostředí:

• Období détente
• Po kubánské raketové krizi v r. 1962 USA a SSSR zahájily rozhovory o kontrole jaderného zbrojení
• V r. 1963 Dohoda o omezení testování jaderných zbraní (zákaz atmosférických zkoušek)
• Tenze mezi velmocemi se ventilovaly v třetím světě.
• Konflikty byly nahlíženy optikou konfliktu mezi Východem a Západem.
• Viz válka ve Vietnamu, konflikty v Africe, podpora armády a pravicových sil v Latinské Americe

1958-1971

• Vývoj v evropské integraci

• Stabilita i konflikt
• Počátek významných politik → společná obchodní politika a společná zemědělská politika
• Konsolidace institucionálního rámce
• Hospodářský boom
• Tenze:
• francouzská iniciativa na integraci v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky (tzv. Fouchetův plán)
• Lucemburský kompromis
• Otázka rozšíření → Francie blokovala žádosti o členství VB

1958-1971

• USA

• Zavraždění JFK
• Domácí nepokoje: hnutí za občanská práva pro Afroameričany, mírové hnutí, protijaderné hnutí
• Závody ve zbrojení se SSSR
• Problémy hospodářské → zhoršeno zaměřením administrativy na oblast vojenskou

1958-1971

• ES-USA

• Evropská integrace v oblasti hospodářské x americké obchodní zájmy
• Úsilí některých zemích (Francie) učinit z Evropy třetí sílu mezi Západem a Východem
• Francie požaduje změny v NATO → V r. 1966 se stahuje z integrovaného vojenského velení NATO
• Evropa začíná růst jako aktér v MV – navázání vztahů s bývalými koloniemi

1971-1985

• Mezinárodní prostředí

• Opětovný růst napětí mezi velmocemi (zejména od konce 70. let)
• K růstu napětí přispěl:
• Konflikt na Blízkém východě
• Íránská revoluce
• Sovětská invaze do Afghánistánu
• Konec 70.-pol. 80. let období tzv. nové studené války

1971-1985

• Vývoj v ES:

• Euroskleróza, ale posílení koordinace zahraniční politiky členů ES
• Patrné na Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
• 1973: rozšíření o VB, Irsko a Dánsko → podporováno USA
• 80. léta snahy prolomit eurosklerózu a naplnit základní cíl evropského projektu (společný trh)

1971-1985

• Vývoj v USA:

• Nixonova administrativa
• Ztráta legitimity aférou Watergate a neúspěchy ve Vietnamu
• 1971: nová ekonomická politika → tzv. Nixonův šok
• konec fixního směnného kurzu mezi dolarem a západoevropskými měnami → pád kurzu dolaru
• Ochranářská opatření domácího trhu (10 % dodatečná daň na dovážené zboží)
• V očích ES porušení dohod z GATT

1971-1985

• EU-USA

• Během Nixonova prezidentství převažovaly konflikty ve vzájemných vztazích
• Hospodářské konflikty v důsledku Nixonova šoku.
• Politické konflikty:
• Oslabení důvěry v americké vedení
• Nixonova doktrína → požadavek, aby evropské země zvýšily výdaje na svou obranu

1971-1985

• 1973: americká administrativa vyhlašuje „Rok Evropy“

• Henry Kissinger: Role USA je globální, zatímco role ES regionální, ES by měla podporovat aktivity USA → nespokojenost v ES

• ES v reakci vydává Deklaraci evropské identity

• Vztah s USA je založený na partnerství, jednání rovný s rovným

1971-1985

• V 80. letech se jako problematické ve vztazích ES a USA ukázalo být zvolení Ronalda Reagana prezidentem.

• Hlavní problémy:

• Hospodářské
• Hospodářská politika USA vedla k rozšíření finanční nestability
• 1985: uzavření dohody o koordinaci měnové politiky (Plaza Agreement)

1971-1985

• Politické:

• ES dojem, že je Reagan obchází v důležitých otázkách
• Střety:
• Polsko 1981
• USA: sankce vůči SSSR
• ES: ekonomická pomoc Polsku (odmítaly USA)
• Grenada 1983
• ES proti americké invazi na Grenadu vůči levicovému režimu
• Řešení podle ES ekonomická pomoc vládě, která by docílila její posun k umírněné levici
• Středoamerické konflikty
• USA: podpora armády a pravicových sil vůči levicovým guerrilám (Nikaragua, Guatemala, Salvador)
• ES: konflikty nemají vojenské řešení a je třeba hledat způsob dosažení míru.

1989-současnost

• Mezinárodní prostředí:

• 1989: pád komunistického bloku → konec bipolárního uspořádání světa
• Proč došlo k ukončení Studené války?
• První verze: Reaganova politika pomohla k pádu SSSR
• Druhá verze: Pád SSSR byl způsoben vnitřní strukturální krizí
• Chaos a stabilizace nového mezinárodního řádu
• Globalizace – integrace ekonomik
• Zvýšená spolupráce mezi státy – regionální integrace
• Demokratizace
• Noví hráči – EU, některé rozvojové země
• Nové hrozby

1989-současnost

• Proměna charakteru spolupráce mezi ES/EU a USA – institucionalizace vztahů

• Faktory:
• Transformace ES v EU
• Proměna zahraničních politiky – již nejsou naprostou doménou exekutiv
• Pokles schopnosti obou aktérů diktovat podmínky světového obchodu (noví aktéři)
• Hospodářská dimenze se stala více určující ve vzájemných vztazích než v minulosti.

1989-současnost

• Transatlantická deklarace (1990)

• Iniciativa Bushovy administrativy
• Faktory:
• Hodnocení evropské integrace → síla i význam ve světě poroste
• Hlavní odbytiště amerických výrobků + hlavní cíl amerických investic
• Obavy ze vzniku společného trhu a ohrožení amerických obchodních zájmů
• Obavy, aby proměnou ES v EU nevznikl v rámci NATO jednotný a více asertivní evropský klub (obavy z rozpadu NATO)
• ES → americká iniciativa měla podporu Delorsovy Komise

1989-současnost

• Deklarace formalizovala ad hoc setkávání.

• Summit ES/EU-USA – představitel Komise, předsednická země a americký prezident
• Podobná setkávání ministrů zahraničí ES/EU, Komise a amerického ministra zahraničí
• Brífinky, kde ministr zahraničí předsednické země informoval amerického prezidenta o výsledcích EPS
• Přijímání společných opatření v boji proti terorismu, obchodu s drogami, ochrany životního prostředí a kontroly zbraní
• Posílení role OSN

1989-současnost

• Transatlantická deklarace nesplnila očekávání

• EU řeší svoje problémy – HMU, prohlubování integrace vs. rozšiřování, neschopnost v oblasti SZBP (Jugoslávie)
• Clintonova administrativa také více zahleděná do domácích problémů (hospodářství)
• Mezi EU a USA narůstají obchodní spory
• I když se konají různá setkání, nedochází k posunům ve vzájemných vztazích
• Řešením má být tzv. Nová transatlantická agenda (1995)

1989-současnost

• Nová transatlantická agenda

• Ze strany USA NTA znamenala uznání EU jako kolektivního aktéra
• Specifikovala oblasti spolupráce a vypsala oblasti „společné akce“

• Společné cíle:

• Podpora míru a stability, demokracie a rozvoje ve světě
• Společné odpovědi na globální výzvy
• Expanze světového obchodu a užší obchodní vztahy

1989-současnost

• Další institucionalizace vztahů

• Vytvořena Skupina vysokých úředníků (Senior Level Group) a Task force → příprava summitů a ministerských setkávání
• Transatlantic business dialogue – nevládní, mezi podnikatelskými a obchodními skupinami
• Ad hoc setkávání mezi europoslanci a americkými zákonodárci
• Dialogy mezi odbory, environmentálními organizacemi a organizacemi na ochranu spotřebitele

1989-současnost

• Problémy v oblasti hospodářské vedly k uzavření tzv. Transatlantického hospodářského partnerství v r. 1998

• Bilaterální obchodní vztahy→ redukce bariér obchodu
• Multilaterální úroveň (WTO) → důraz na liberalizaci světového obchodu.

1989-současnost

• Po zvolení George W. Bushe dochází ke zhoršení vzájemných vztahů.

• V EU byla jeho politika vnímána jako návrat k unilateralismu.

• USA odmítly několik mezinárodních závazků

• Unilaterální odstoupení od smlouvy ABM (Anti Balistic Missiles) o omezeních systémů antibalistických raket použitých proti raketovým nukleárním zbraním
• Odvolání podpisu Kjótského protokolu a ICC

1989-současnost

• Odmítavé reakce v EU vyvolává Doktrína preventivního útoku (Bushova doktrína)

• Amerika může vést preventivní války, aby se ubránila „darebáckým státům“ a teroristům.
• Tyto útoky povede i sama, pokud to bude nutné.
• Ve 2. volebním období se Bush od této doktríny postupně distancuje.

1989-současnost

• NTA se po 11/9 stává hlavní platformou spolupráce v boji proti terorismu.

• Pokrok ve spolupráci s EU představuje ustavení Transatlantické hospodářské rady (2007, TEC, Transatlantic Economic Council)

• Má na základě spolupráce mezi vládami prohloubit hospodářskou integraci mezi EU a USA
• Cíle: redukce bariér investování a podpora vzniku otevřených investičních režimů
• Oblast regulace, ochrana duševního vlastnictví, finančních trhů, inovací a technologie, investic

1989-současnost

• V 2. funkčním období se vztahy mezi EU a USA mírně zlepšily.

• Přesto Bushovo období skončilo silně narušenými vztahy mezi spojenci.

• Důvěra evropské veřejnosti v USA výrazně poklesla.

• 2002 64 % Evropanů považovalo americké vedení ve světě za žádoucí
• V r. 2008 jen 36 %