Šablona závěrečné práce
Yüklə 1,05 Mb.
|
| Mindfulness a citovvazba ve vztahu – novperspektivy a vyu瀒tv leadershipu Mindfulness a citovvazba ve vztahu – novperspektivy a vyu瀒tv leadershipu Diplomovpr醕e Bc. Tereza Bla瀍jovská Vedoucpr醕e: PhDr. Roman Hytych, Ph.D. Brno 2017
Abstrakt C韑em t閠o studie je zmapovat sou鑑snempirickpozn醤a poskytnout tak hlub氻 vhled do souvislostmezi citovou vazbou a mindfulness s ohledem na osobu ve vedoucpozici, respektive potenci醠nvazebnou figuru. Specificky je pr醕e zam禅ena na oblast leadershipu, jejpoznatky lze v歛k vyu烅t takpro oblast zdravotnictva terapeutickpr醕e, kou鑟v醤a v neposledn鴄dpro dal氻 v齴kum citovvazby a mindfulness. Pr醕e p鴌n釟novperspektivy do oblastcitovvazby, mindfulness a jejich propojen Jedn韒 z nov齝h t閙at je nep鴌poutanost, kterje stejnjako mindfulness sou栳stbuddhistickpsychologie a je t靤nspjata s meditacvhledu. Nep鴌poutanost je nab韉nuta jako novzp鵶ob nahl頌encitovvazby, vazebnjistoty a takmetod pro rozv韏endosp靗齝h v t閠o oblasti. Pr醕e je p鴈hledem v齭ledk104 prac kterbyly za鴄zeny na z醟ladsystematick閔o v齜靣u na z醟ladp鴈dem zvolen齝h kl龛ov齝h slov, horizontu posledn韈h 10 let (2007-2017) a vyhled醰a鑕 EBSCO. Hlavnpnos t閠o pr醕e tkvv utd靚sebran齝h poznatka pouk醶醤na souvislostech mezi uveden齧i koncepty. V z醰靣u jsou navr瀍ny v齴kumnot醶ky pro dal氻 v齴kum v t閠o oblasti i doporu鑕npro praktickou aplikaci poznatkv praxi pr醕e s dosp靗齧i, specificky v oblasti leadershipu Kl龛ovslova: v氻mavost, citovvazba, leadership, nep鴌poutanost, meditace, buddhismus, buddhistickpsychologie, kou鑟v醤 narativ, regulace emoc vazebnfigura, vztah Mindfulness and attachment related – new perspectives and benefits for leadership The aim of the study is to provide a systematic review of the currently available evidence and knowledge, and by that to offern an insight into the relations of attachment and mindfulness with a specific focus on the leading figure – the potential attachment figure. The specifi area of interest in leadership. The results may be well used also in the areas of health care, coaching etc., including further research in the area of attachment theory and mindfulness. The study reveals new perspectives in the attachment theory and mindfulness and their common ground. One of the newest concepts in this area is non-attachment, rooted as well as mindfulness in the Buddhist psychology and closely related to mindfulness meditation. Non-attachment is offered as a new way to understand attachment theory, attachment security and the methods which are currently available for the adult development in this field. This study reviews 104 of research papers which were selected and included based on systematic search limited by specified key words as well as by the time limit of the past 10 years (2007-2017). The EBSCO database was used as the searching tool. The main result is the systematic review of the collected evidence and an introduction of the relations between the selected concepts. At the end of the review, new areas for further research are stated as well as recommendations for practical use of the newly gained knowledge in the area of development of adults, mainly in the area of leadership. Keywords: mindfulness, attachment theory, leadership, non-attachment, meditation, Buddhism, Buddhist psychology, coaching, narrative, emotion regulation, attachment figure, relationship 凱rohla歶ji, 瀍 jsem pr醕i vypracovala samostatna 瀍 jsem v歟chny pou瀒tinforma鑞zdroje uvedla v seznamu literatury. Brno 15. 5. 2017 Bc. Tereza Bla瀍jovská D靕uji z cel閔o srdce v歟m, kte pro mbyli b靐em psant閠o pr醕e jistou z醟ladnou i bezpe鑞齧 鷗o鑙歵靘. I thank from the bottom of my heart to everybody who was the secure base and the safe heaven for me while I was writting this thesis. D靕uji PhDr. Romanovi Hytychovi, PhD. za jistveden laskavou podporu, cennodbornp鴌pom韓ky a d鵹靣u. 凪ysl neust醠e hledz髇y bezpe桧 a tyto z髇y bezpe桧 se neust醠e rozpadaj怼K“1 凨a瀌pozorov醤vn靔氻ho i vnit鴑韍o sv靦a m醩 p鴌v醖k mysli. Pouze ta je neust醠e ptomn Ne v歛k jako n靋o hmotn閔o. Ten, kdo vn韒 je ve svpodstatnem靚na nad鑑sovjako prostor, zat韒co to, co je vn韒醤o – vnit鴑stavy stejnjako vn靔氻 sv靦 – podl閔neust醠齧 zm靚醡. Jen pro烅vaj韈je v瀌y a v歶de ptomen. V c韑i je ten, kdo za v歟mi obrazy rozpozn醰z狲ivou s韑u zrcadla a pro烅vnepohnutelnost hlubok閔o oce醤u pod jeho vlnami. 侾rostor je radost Ka瀌d靚je svobodnou hrou mysli. Vid靦 ve v歟ch bytostech potenci醠 buddhy a v靌ompou烅vat t靗o, 鴈a mysl tak, aby si uv靌omily svou vlastns韑u.憮2 Obsah
P鴈dmluva 凞扽ou Know What I Mean?“3 Tato pr醕e se zaj韒o to, jak lze dosp靗閙u 鑜ov靕u pomoci k tomu, aby co nejl閜e realizoval sv鵭 plnpotenci醠, s vyu瀒t韒 moment醠ndostupn齝h prost鴈dk剒醦adn頁 psychologie, kterse dnes v韈e obraci k moudrosti v齝hodn韈h syst閙– buddhistickpsychologie starv韈e nedva a p鵯 tis韈e let. Ko鴈ny t閠o oblasti tvo znalosti o pm齝h inc韈h meditace a jejich praktick閙 vyu瀒tv r鵽n齝h oblastech 瀒vota, ov禅enzku歟nosti v齴kumem. Jeliko鑜ov靕 je tvor hluboce vztahov 鷖t鴈dnroli zde hrajaspekty vztahovosti v lidsk閙 瀒vot A鑛oli schopnost vztahov醤se k druh齧 i k sobje determinov醤a ran齧i zku歟nostmi, v靚ujeme se zde tomu, jak lze dosp靗閔o 鑜ov靕a podpo鴌t a zmocnit k tomu, aby vzal svvztahovvzorce do vlastn韈h rukou a t韒 rozv韏el v靦氻 spokojenost jak u sebe sama, tak u druh齝h. Hlavnkontextu醠nr醡ec, kter氻鴌 popsan閔o t閙atu nastavuje hranice, je oblast leadershipu, kterv o桧ch autorky pmo souviss rozvojem lidsk閔o potenci醠u a poskytuje otev鴈npole pro v靌eckpokrok v pozn醤lidsk閔o fungov醤a metod pro jeho rozvoj. Obsahuje jak dimenzi sebe-rozvojovou, tak dimenzi obr醕enou vi druh齧, s nimi鑜ov靕 ve vedoucpozici vstupuje do ka瀌odenn韍o kontaktu a nevyhnutelnna np鵶ob O to siln靔i, osiln靔氻 鑙 d鵯e瀒t靔氻 vedoucroli zast醰 Proto se zde otev韗obrovskpotenci醠 pro mo瀗ost zm靚y, jak pozitivn tak negativn pokud v靋i nejdou ide醠n韒 sm靣em. S p鴌hl閐nut韒 ke kategorizaci pnosp鴈hledovstudie dle Mare歟 (2013) autorka douf 瀍 p鴈dlo瀍ntext bude jak pnosem pro budoucempiricky zac韑env齴kumnstudie, tak z醨ovepro v齰oj psychologie jako oboru; 瀍 takbude nejen pnosem pro jejvlastnprofesnzr醤 ale i zaj韒av齧 materi醠em pro zku歟n靔氻 kolegy, kte se profesni v齴kumnpohybujv kter閗oli ze souvisej韈韈h oblast T閙a
凢reud has often been described as saying that the ability to work effectively is one of two main criteria for mental health and personal adjustment (the other being the ability to love).“ 凮 Freudovi se 鑑sto kalo, 瀍 prohla歰val schopnost pracovat efektivnza jedno ze dvou hlavn韈h krit閞idu歟vn韍o zdrava osobn vyrovnanosti (tou druhou je schopnost milovat). (Mikulincer a Shaver, 2007, s. 239) Schopnost pracovat, schopnost milovat M鶠e se zd醫, 瀍 v lidsk閙 瀒votspolu schopnost pracovat efektivna schopnost milovat nijak nesouvisej Co je v歛k onou schopnostmilovat? Abychom mohli tuto oblast konceptu醠nuchopit, metafora Freudovy 剆chopnosti milovatje zde zastoupena teoricitovvazby dosp靗齝h (viz kapitolu Teorie citovvazby, str. 19). Teorie citovvazby byla poprvintegrov醤a jako konceptu醠nr醡ec pro uchopenromantick齝h vztahdosp靗齝h liddvojicHazan a Shaver (1987), jej頌 studie obohatila sv靦 nap o poznatek, 瀍 lids 鷝kostnou citovou vazbou v禅 瀍 zamilovat se je snadna 鑑st zat韒co lids vyh齜avou citovou vazbou pochybuj 瀍 romantickl醩ka v re醠n閙 瀒votv鵥ec existuje (Hazan a Shaver, 1987; Mikulincer a Shaver, 2007). Odli歯postoje lids r鵽n齧i styly citovvazby p鴌tom vych醶ejz tzv. pracovn韈h model– ment醠n韈h reprezentacsebe a druh齝h (respektive vztahov閔o partnera), jedo teorie citovvazby uvedla, a na z醟ladpr醕e Hazan a Shaver (1987) formulovala, Bartholomew (1990; Batholomew a Horowitz, 1991). Tyto reprezentace sebe a druh齝h mohou b齮 bupozitivn nebo negativn Sv閙u nositeli sd靗ujbuto, 瀍 druzlidjsou dostupn podporuj韈 miluj韈atd., a 瀍 on s醡 je pro druhcenn齧 鑜ov靕em, je hoden l醩ky a schopen zvl醖at obt頌nsituace – nebo 瀍 tomu tak nen V n靕ter齝h ppadech se tyto reprezentace objevujjako kombinace pozitivn韍o a negativn韍o pojetsebe a druh齝h. Mikulincer a Shaver (2007) p鴈dkl醖ajp鴈hled informacdokl醖aj韈 瀍 pokud neo鑕k醰醡e souvislost schopnosti milovat (citovvazby) a schopnosti pracovat, jsme sp須e na omylu. Freud nepmo pojmenoval fakt, 瀍 schopnost existovat 殱astnv r醡ci lidsk閔o vztahu zalo瀍n閔o na l醩ce je se schopnostdobra efektivnpr醕e prov醶an Hazan a Shaver jip鴈d 27 lety (1990) uk醶ali, 瀍 lids jistou citovou vazbou si svou pr醕i v韈e u烅vaj jsou spokojen靔氻 a pom靣nnesv醶anvlastn韒i strachy a obavami ze selh醤a censi zejm閚a vztah– p鴌鑕male nep鴌pou歵靔 aby jejich pr醕e tyto vztahy naru歩la. Mimo to lids jistou citovou vazbou nevyu烅vaj(a nezneu烅vaj svou pr醕i k tomu, aby uspokojili svoji (jinak nenapln靚ou) pot鴈bu l醩ky, a z醨oveani k tomu, aby se skrze pracovnnasazennaopak soci醠n韒 interakc韒 vyhnuli. Oproti lidem s nejistou citovou vazbou jsou spokojen靔氻 jak se sv齧i kolegy, tak s praktick齧i aspekty jako v龤e pjmu a mo瀗osti r鵶tu. Jist齧 stylem citovvazby v歛k podle klasickstudie Hazan a Shaver (1987) disponovalo pouze n靋o m醠o p鴈s 55 % dosp靗齝h. Pozd靔i uvedli zastoupenjistvazby jako 50 a56 %, nejistvazba byla v rozlo瀍n19 – 21 % 鷝kostn閔o a 23 – 28 % vyh齜av閔o stylu (Hazan a Shaver, 1990). Na歟 studie se zam禅uje na osoby ve vedouc韈h pozic韈h proto, 瀍 pr醰jejich schopnost pracovat v r醡ci mezilidsk齝h vztahje kl龛ovnejen pro jejich vlastnpracovnspokojenost, well-being a efektivitu jejich pr醕e, ale i pro efektivitu a psychickstav cel鴄dy lid kte se v pracovn韒 kontextu ve vztahu s nimi ocitaj auna dlouhodob鑙 kr醫kodob鷕ovni, v pozici n醩ledovn韐a – podzen齝h, kolegv t齧ech, ppadni pacienta klient P鴈sto a pr醰proto, 瀍 se jedno 剉ztah na pracovi歵i v ur鑙tformse v n靘 snoubprojevy citovvazby a schopnost dob鴈 d靗at svou pr醕i. V齴nam t靋hto vztaha toho, jak ve vztaz韈h dok釣fungovat, je u lidve vedoucpozici zes韑en t韒, 瀍 ve v龤e popsan閙 nastaven(tj. leader – n醩ledovn韐, podzen apod.) vznikdyadickasymetrickvztah s aspektem psychologickz醰islosti (Popper a Mayseless, 2003). A pr醰ì takov閠o nastavenposkytuje prostor k tomu, aby lidv ur鑙t齝h situacv tomto vztahu pro烅vali a jednali podle sv齝h vnit鴑韈h vzorc zalo瀍n齝h na ran齝h zku歟nostech z d靦stv respektive vybudovan齝h b靐em dosavadn韍o 瀒vota v r醡ci siln齝h vztahov齝h pro瀒tk(Mikulincer a Shaver, 2007; Crittenden, 2008; Crittenden a Landini, 2011). Tyto reakce a chov醤 kterse nav韈 mohou z vn靔氻ho pohledu jevit jako iracion醠n鑙 歱atnpochopiteln mohou b齮 jak pro 鑜ov靕a v roli leadera, tak pro 鑜ov靕a v pozici n醩ledovn韐a, velmi v齴namn Pr醰k t靘to rozd韑鵰 v osobn韈h stylech citovvazby odkazujv龤e uvedenpoznatky, 瀍 n靕te z n醩 z鴈jmmajjak pro pracovnoblast, tak pro 殱astnvztahy v osobn韒 瀒votlep氻 v齜avu z dv靔氻ho 瀒vota, nedruz Mindfulness4 je zde nab韉nuta jako prost鴈dek napom醜aj韈kultivaci citovvazby a potenci醠 transformace (viz kapitolu Mindfulness, str. 37). Mindfulness a citovvazba spolu souvisejnap v oblasti regulace emoc(Pepping, Davis a O扗onovan, 2013; McDonald a kol., 2016). Souvislost citovvazby s fungov醤韒 鑜ov靕a v pracovn韒 kontextu (Mikulincer a Shaver, 2007; Leiter, Day a Price, 2015) je un靔akou dobu t閙atem empirick閔o v齴kumu a do t閠o oblasti se v posledndobdost醰st醠e v韈e takmindfulness (Sutcliffe, Vogus a Dane, 2016) a specificky jejrole u leadershipu (Waldron a Ebbeck, 2015b; Williams a Seaman, 2016; Brendel a Bennett, 2016). Jejich spojen tj. souvislost mezi citovou vazbou a v氻mavost(Davis, Morris a Drake; 2016) a jejich potenci醠 na pracovi歵i (Malinowski, 2015) je zat韒 nejnov靔氻 oblast V齴kumnd鵹ody pro volbu t閙atu Mindfulness je v pov靌ompsychologjiv韈e ne30 let a pro v靦歩nu kolegv oboru je b鞛np鴌j韒anou sou栳stoboru psychoterapie (Crewell, 2017; Germer, Siegel a Fulton, 2013; Hytych, 2010;) a psychologick閔o i psychoterapeutick閔o v齴kumu – jen za posledn韈h p靦 let se ro鑞suma v靌eck齝h citacna t閙a mindfulness t閙禅 ztrojn醩obila (Web of Science, stav k 3. 4. 2017):
Graf 1 - Publikovanpolo瀔y - Mindfulness Graf 2 - Po鑕t citac- Mindfulness
A鑛oli v ppadpsychoterapie a klinickpsychologie m鶠e b齮 ji剆tar齧 zn醡齧 pro sf閞u psychologie pr醕e a organizace je st醠e sp須e novpchoz韒5 (Hyland, Lee a Mills, 2015). P鴈sto 鑙 pr醰proto, v齴kum role mindfulness v organizac韈h v posledn韈h letech rapidnroste (Sutcliffe, Vogus a Dane, 2016; Web of Science, 2017). Sutcliffe a kol. ve svp鴈hledovstudii rozli歶jdva hlavnsm靣y, a to v齴kum intrapsychick齝h proces刬ndividu醠n頁 mindfulness a d醠e soci醠nprocesy tzv. 刱olektivnmindfulness(collective mindfulness). Jdou tak daleko, 瀍 na z醟ladsvstudie pova瀠jv齴kum jejrole v oblasti organizace za n靋o, co m鶠e z醩adnovlivnit zp鵶ob, jak齧 vn韒醡e podstatu mindfulness jako takovou, cose jevjako troufaltvrzendost vyz齰avna to, aby se do鑛alo reakcdal氻ch v齴kumn韐 Sutcliffe, Vogus a Dane (2016) nab韉li nap poznatky, 瀍 mindfulness m鶠e b齮 kultivov醤a praxmeditativn 鑙 nemeditativn(srovnej s Nejasnost v konstruktu mindfulness, s. 42), a procesy na individu醠ni na kolektivn鷕ovni (v韈e o tomto pojeta jeho odli歯osti od tradi鑞韍o vn韒醤pojmu pojedn醰醡e na s. 43-44). Dod醰ajnav韈, 瀍 v sou鑑snosti existuje v齴namnnedostatek 剉韈e 鷕ov騩v閔ov齴kumu mindfulness, kterby simult醤nzkoumal individu醠na kolektivnmindfulness. Tento pstup lze interpretovat jako vyj醖鴈npopt醰ky po roz氻鴈nv靌eck閔o pozn醤o soci醠na vztahovaspekty mindfulness. V靌eckz醞em o d韑桧 oblasti propojenkonceptcitovvazby, mindfulness a leadershipu nar鵶tv posledn韈h asi deseti letech (viz grafy 3-8). Empirickstudie, kterk tomuto nov閙u spojenpmo p鴌sp韛ajd韑桧mi poznatky, jsou 鑑sto velmi nov(Rahimnia & Sharifirad, 2015; Sahdra, Ciarrochi & Parker, 2016; Melen, Pepping & O扗onovan, 2017) a v sou鑑sndobjsme sv靌ky vyno鴒v醤nov齝h a slibn齝h oblastnaplikace teoricitovvazby a mindfulness. P鴌 hled醤v datab醶i Web of Science n醡 kombinace 刴indfulness AND attachment AND leadershipnedala 炨dnv齭ledky. P鴈hled kombinacdvojic t靋hto slov byl k datu 25. 3. 20117 n醩ledovn Leadership AND Attachment (凾OPIC: (leadership) AND TOPIC: (attachment)
Graf 3 - Publikovnpolo瀔y – Leadership AND Attachment Graf 4 - Po鑕t citac- Leadership AND Attachment
Mindfulness AND Attachment (凾OPIC: (mindfulness) AND TOPIC: (attachment) Graf 5 - Publikovanpolo瀔y – Mindfulness AND Attachment Graf 6 - Po鑕t citac- Mindfulness AND Attachment
Mindfulness AND Leadership (凾OPIC: (mindfulness) AND TOPIC: (leadership) Graf 7
Publikovanpolo瀔y – Mindfulness AND Leadership Graf 8
Po鑕t citac- Mindfulness AND Leadership K鴌vky u v歟ch d韑桧ch kombinacukazuj 瀍 vz醞emn齧 souvislostem uvnitjednotliv齝h dvojic zvolen齝h koncept(mindfulness, citovvazba, leadership) je v sou鑑snosti v靚ov醤a velkpozornost a tento trend je na v齬azn閙 vzestupu. T閙a souvislosti mezi v歟mi t鴈mi kl龛ov齧i koncepty se pak p鴌rozenobjevuje v prostoru, kde se p鴈kr齰aj Obr醶ek 1 Ke dni 4. 4. 2017 v datab醶i EBSCO s kombinac刴indfulness AND attachment AND leadershipa limitu v齭kytu t靋hto kl龛ov齝h term韓v 凷U Tematickterm韓y(tj. kl龛ovslova) nedost醰醡e pmo 炨dnv齭ledek, a to ani p鴌 zm靚limitu v齭kytu t靋hto slov v 凙B Abstrakt鑙 v 凾I Titul P鴌 zapojenfunkce 凷mart Text kterou v takov閙 ppadEBSCO u瀒vateli automaticky nab韟 nach醶韒e celkem 3 v齭ledky, z nich2 jsou odborn齧i 鑜醤ky a poslednje monografie p鴈dstavuj韈koncept leadershipu a pracuj韈s konceptem jistz醟ladny (剆ecure base leadership Kohlrieser, Coombe a Goldsworhy, 2012), v歟chny v歛k postr醖ajzm韓ku o mindfulness ve sv閙 popisu / abstraktu. Vedle tohoto nedostatku literatury, kterou by bylo mo瀗vyhledat b鞛n齧i odborn齧i vyhled醰a鑙, v歛k p鴈ce jen existujzdroje, kterleadership, mindfulness a citovou vazbu propojuj Jedn韒 z nich je p鴈hledovpsp靨ek The Attachment Imperative: The Kiss of the Hedgehog od Kets de Vries (2013), kterrok po sv閙 vzniku vy歟l jako prvnkapitola autorovy knihy Mindful Leadership Coaching: Journeys into the interior (Kets de Vries, 2014). Na z醟ladtohoto mapov醤dostupn齝h odborn齝h zdroj kterse zam禅ujspecificky na t閙a propojenv歟ch t uveden齝h koncept doch醶韒e k z醰靣u, 瀍 tato oblast dosud z醩adnpostr醖pozornost v齴kumn韐a relevantnodbornliteratura zam禅enna toto 鷝kt閙a a vyu烅vaj韈kvalitativn韈h 鑙 kvantitativn韈h metodologiv齴kumu prakticky neexistuje. Na z醟ladvelkpozornosti v靚ovand韑桧m kombinac韒 t靋hto konceptdoch醶韒e k druh閙u z醰靣u, 瀍 zde souvislosti mezi koncepty pravd靝odobnexistuja jsou alespodo n靔akm韗y dob鴈 v齴kumnuchopeny, p鴌鑕mpozornost jim v靚ovanje na prudk閙 vzestupu. Uzav韗醡e, 瀍 d韐y kr醫k閙u, anar鵶taj韈韒u z醞mu o tuto konkr閠noblast, v鑕tnnovosti n靕ter齝h vyno鴘j韈韈h se koncept(nap nep鴌poutanost, non-attachment; Sahdra, Ciarrochi a Parker, 2016), lze p鴈dpokl醖at, 瀍 moment醠nstav b醖醤nendosud systematicky zmapov醤, 鑕mutaknasv靌鑥je dosavadnabsence v靦氻 p鴈hledovstudie na dant閙a. V ppaddostupnosti t閠o synt閦y a z nvypl齰aj韈韈h nov齝h v齴kumn齝h ot醶ek lze o鑕k醰at otev鴈nnov閔o, 歩r氻ho pole kvantitativn韍o i kvalitativn韍o v齴kumu. Praktickd鵹ody pro volbu t閙atu D鵹odk v齴kumu v t閠o oblasti je z hlediska potenci醠n韍o vyu瀒tv齭ledkv praxi n靕olik. Jedn韒 je st醠e nar鵶taj韈trend (v r醡ci posledn韈h asi deseti let) a popularita tzv. 刴indful leadershipu neboli takov閔o pstupu k leadershipu, kterv韈e 鑙 m閚t鞛z odborn齝h psychologick齝h poznatka tr閚inkmindfulness (viz nap Dickmann a Stanford-Blair, 2009; Gonzalez, 2012; Hyland, Lee a Mills, 2015; Adams, 2016; Johns, 2016; Walsh a Arnold, 2017). S t韒to pojmem souvisejtakspecializovanstyly kou鑟v醤(Kets de Vries, 2014) a mno瀞tvliteratury, kterpopisuje benefity spojenmindfulness s rozvojem leadershipu u mana瀍ra vedouc韈h t齧 pracovn韐ve vzd靗醰acoblasti (Brown a Olson, 2015; Wells, 2015) a zdravotnictv(Rishel, C. J., 2015; Johns, 2016) i u psychologa pracovn韐v pom醜aj韈韈h profes韈h. Mno瀞tvmezin醨odn韈h firem i vzd靗醰ac韈h organizacv sou鑑snosti nab韟tr閚ink mindfulness sv齧 zam靤tnanc鵰 (Sutcliffe, Vogus a Dane, 2016; Hyland, Lee a Mills, 2015), nap Google (Search inside yourself6, 2017) 鑙 IBM (Flaherty, 2017). V r醡ci t靋hto pstupse vyno鴘je takspecifickskupina lid kte jsou leadery na poli mindfulness – tedy facilit醫or刴indful leadershipu(MLFs, 刴indful leadership facilitators Nguyen, 2017). V t靋hto programech pak pr醰凪LFshrajkl龛ovou roli jako瀟o tren轼i a leade鴌 sou鑑sn齝h 鑙 budouc韈h leader D韐y t閠o 歩rokoblasti aplikace mindfulness v kontextu leadershipu, organizac a v rozvoji dosp靗齝h vznikneb齰alpot鴈ba porozum靦 tomu, jak p鴈snmindfulness t靘, kte ji rozv韏ej m鶠e prosp靦. A je歵l閜e, jak tato aktivita prosp韛cel齧 syst閙鵰, to znamen jakpznivdopad mmindfulness leadera na osoby v jeho okola potenci醠ncelou organizaci, pokud se v n靔aknach醶 Vedle toho je t鴈ba upozornit i na mo瀗rizika. K t靘to syst閙鵰 p鴌tom pat kromklasick齝h obchodn韈h organizactakzdravotnick鑙 vzd靗醰acinstituce. Vzhledem k tomu, 瀍 se tato pr醕e zaob韗zejm閚a osobou ve vedoucpozici, lze o鑕k醰at, 瀍 poznatky, kterz anal齴y vyvstanou, mohou p鴌n釟et u瀒tek takterapeut鵰, kte se nejen ocitajve vedoucpozici vi sv齧 klient鵰 (ajiv ppadindividu醠n鑙 skupinovpr醕e), tak jsou v n靕ter齝h ppadech sami sou栳stzdravotnick齝h zazena s dan齧 syst閙em se pak p鴌rozenvz醞emnovliv騯j Dve nese dostaneme k teoreticko-鷙odn栳sti t閠o pr醕e a n醩ledn齧 v齴kumn齧 ot醶k醡, m鶠eme si jizde nast韓it obecn hypotetickot醶ky, kterreprezentujz醞my zm韓靚齝h skupin ve vztahu k propojenmindfulness a leadershipu: Prim醨nc韑ovskupina: Psychologovorganizace a leadershipu, kou鑟va poradci: Jak m鶠eme l閜e tr閚ovat a rozv韏et leadery? Prom醡e j韙 cestou 凪indful Leadership Co s leaderem d靗tr閚ink mindfulness, jak mu m鶠e pomoci a co se zm靚 Jak se tr閚ink leadera projevv jeho vlivu na zam靤tnance a jeho t齧? Sekund醨nc韑ovskupiny: Psychoterapeuti, poradci, vedoucterapeutick齝h skupin: Jak mi m鶠e tr閚ink mindfulness prosp靦? Jak mi pom鶠e b齮 lep氻m terapeutem? Jak mindfulness zlep歶je mterapeutickkompetence vi klientovi? Co je pnosem pro m co je pnosem pro klienta? Pedagogovvzd靗醰aj韈mediky, zdravotnickzazen Jak m鶠eme l閜e tr閚ovat a rozv韏et na歟 studenty pro jejich budoucl閗a鴖kou praxi? Co vlastns medikem, l閗a鴈m, leaderem ve zdravotnictvd靗tr閚ink mindfulness? Jak to re醠npom鶠e jeho pr醕i s lidmi (pacienty, podzen齧i l閗a鴌 atd.)? Hlavn韒 c韑em t閠o studie je ucelenshrnutdosavadn韈h empirick齝h v齴kuma n醠ezv danoblasti. Nab韉nuto je takteoretickzar醡ov醤v n醩leduj韈kapitole Teoretickvymezenzahrnut齝h koncept Teoretickvymezenzahrnut齝h koncept Ve v齰ojovpsychologii se studie o teorii citovvazby 鴄dk nejv齴namn靔氻m d韑鵰 posledn韈h pades醫i let vedle Piageta, Vygotsk閔o a Chomsk閔o (Ainsworth a kol., 2015). Teorie pojedn醰o v齰oji, struktu鴈 a fungov醤osobnosti v r醡ci vztaha emo鑞韈h vztah(Mikulincer a Shaver, 2007). Na n醩leduj韈韈h str醤k醕h se nach醶shrnutz醟ladt閠o teorie, konstatov醤toho, jak je t閙a citovvazby relevantnvzhledem k v齴kumu fungov醤dosp靗齝h, v analytickkapitole je probr醤a zejm閚a jejsouvislost s mindfulness a leadershipem. Z醟lady teorie citovvazby (attachment theory) formuloval psychoanalytik John Bowlby v trilogii Attachment and Loss (Bowlby, 1969, revidov醤a 1982; Bowlby, 1973; Bowlby, 1980; Bowlby, 1988). Jeho hlavnspolupracovnice Mary Ainsworth p鴌sp靗a p鴈dev氻m formulact z醟ladn韈h typcitovvazby (Ainsworth a kol., 1978; 2015), sestaven韒 psychometrick齝h n醩troja empirick齧i studiemi, bez nichby teorie t鞛ko dos醜la sv閔o rozsahu (Mikulincer a Shaver, 2007). Bowlby a Ainsworth se soust鴈dili p鴈dev氻m na citovou vazbu mezi pe鑥j韈osobou (matkou) a d韙靦em ran閔o v靕u, teorie pak byla d醠e rozpracov醤a i pro dosp靗a celo瀒votnv齰oj 鑜ov靕a (Mikulincer a Shaver, 2007; Crittenden, 2008; Crittenden a Landini, 2011). Citovvazba je 則rvalemo鑞pouto, charakterizovanpot鴈bou vyhled醰at a udr瀘vat bl韟kost s ur鑙tou osobou, zejm閚a v podm韓k醕h stresu(Kul韘ek, 2000, s. 406). Mikulincer a Shaver d靗teorii citovvazby na dvz醟ladnoblasti, kter齧i jsou 刵ormativnaspekty behavior醠n韍o syst閙u citovvazby(2007, s. 9), a 刬ndividu醠nrozd韑y ve fungov醤syst閙u citovvazby(tamt闉, s. 21). Normativnaspekty behavior醠n韍o syst閙u citovvazby Normativnkomponenta syst閙u citovvazby je v靦歩nlidspole鑞 Jednse o behavior醠nsyst閙 (neur醠nprogram) organizuj韈chov醤jedince pro maximalizaci jeho 歛ncna p鴈瀒ta reprodukci, navzdory nebezpe桧m, ktermu p鴌n釟jeho okolnprost鴈d a to p鴈dev氻m vyhled醰醤韒 bezpe桧 v kontaktu s tzv. pe鑥j韈osobou, kterse naz齰takvazebnfigura (attachment figure). Vazebnchov醤(attachment behaviors) jsou aktivov醤a v situaci ohro瀍na nebezpe桧, respektive v situaci, kdy se 鑜ov靕 c韙ohro瀍n, a zahrnujpr醰vyhled醤bl韟kosti pe鑥j韈osoby a uvoln靚ve chv韑i jej韍o dosa瀍n Pe鑥j韈osoba disponuje tzv. pe鑥j韈韒 behavior醠n韒 syst閙em (caregiving behavioral system). Dle Bowlbyho je chov醤u 鑜ov靕a p鴈d-organizovando obecnfunk鑞韈h vzorcodpov韉aj韈韈h dosahov醤specifick齝h c韑zaji殱uj韈韈h p鴈瀒t p鴈dev氻m c韑e zaji歵靚bezpe桧 (Mikulincer a Shaver, 2007). Aktivace vazebn閔o syst閙u v dosp靗osti Hlavn韒 c韑em syst閙u citovvazby je dosa瀍npocitu ochrany a jistoty, kterobvykle ukon鑥je aktivaci vazebn閔o syst閙u. Tento pocit bezpe桧 (felt security) je psychologick齧 p鴈dpokladem toho, aby 鑜ov靕 mohl v靚ovat svou pozornost jin齧 oblastem nejen snaze zajistit si bezpe桧: mmo瀗ost v靚ovat se nap pocit鵰 l醩ky a p鴌j韒醤l醩ky, ale takodv釣it se podstupovat rizika s d鵹靣ou, 瀍 v ppadpot鴈by je pomoc na dosah. Pot鴈ba dosa瀍npocitu jistoty se probouzjako speci醠nv齴namnp鴌 setk醤s re醠nou 鑙 symbolickou hrozbou a v situaci, kdy vazebnfigura nennabl韟ku, 鑙 neprojevuje z醞em ani odezvu na sign醠y 鑜ov靕a, kterse s nsna烅 spojit. V takovsituaci aktivace vazebn閔o syst閙u trvado uspokojiv閔o vyhled醤re醠n鑙 symbolickbl韟kosti vazebnfigury a dosa瀍npocitu ochrany a jistoty (Mikulincer a Shaver, 2007). Proces aktivace vazebn閔o syst閙u v dosp靗osti se drozvrhnout do n醩leduj韈韈h krok(Mikulincer a Shaver, 2007; Bla瀍jovsk 2013): Neust醠monitorov醤vnit鴑韍o i vn靔氻ho d靚a porovn醰醤situace s p鴈dchoz韒i zku歟nostmi. Jevli se situace jako potenci醠nohro瀠j韈 aktivuje se vazebnsyst閙, kterp鴌vede do v靌om鑜ov靕a v靦氻 mno瀞tvjeho vlastn韈h ment醠n韈h obsahspojen齝h s vazebn齧 syst閙em. Yüklə 1,05 Mb. Dostları ilə paylaş:
|