Američan ve Štatlu



Yüklə 2,53 Mb.
səhifə22/28
tarix22.01.2018
ölçüsü2,53 Mb.
1   ...   18   19   20   21   22   23   24   25   ...   28

kopne tě do zad mrtvola

tam odpočívá starej vandrák Ben

(dívenko má ajajá kva kva kvá ňuf ňuf ňuf)

kterej se napil z lásky Lizolu

tam odpočívá starej vandrák Ben

(dívenko má ajajá kva kva kvá ňuf ňuf ňuf)

kterej se napil z lásky Lizolu
2. K půlnoční duchů hodině

vylézá z hrobky rodinné

kosti mu chrastí a zuby cvakají

za ním řada duchů v kombiné
3. Po smrti se nafouk a puk

jináč to byl fajnovej kluk

teď už v něm červi jak v sejru rejděj dál

dělají si z něho ementál
4. = 1.

KŘÍŽEK



1. Neptej se mě na nic když tě blízko mám

nestačí jen být jen být

kdyby život náš byl jenom dým a klam

tak ty jsi to v co uvěřím
2. Víš jak člověk někdy bývá strašně sám

smutnej ze svých vlastních vin

s tebou vždycky pocit že i žiju mám

že nejím jenom spím a bdím
R: Jsi můj proud co někam odnese mě jedno je kam

jsi můj rým já verše další vždycky u sebe mám

co zapadnou když napadnou
3. Udělám ti křížek palcem na čelo

jak dělávala bába nám

aby žádný pokušení nesmělo

přes práh dveří nikdy k nám
4. Aby bída, co se o svět pokouší

s kosou chodí duše brát

utekla a nikdy ať to nezkouší

miluješ mě mám tě rád
R: Jsi můj proud…
R: Jsi můj proud…
BLUES FOLSOMSKÉ VĚZNICE

1. Můj děda bejval blázen Texaskej ahasvér

a na půdě nám po něm zůstal vošoupanej kvér

ten kvér obdivovali všichni kámoši z okolí

a máma mi říkala nehraj si s tou pistolí
2. Jenže i já byl blázen tak zralej pro malér

a ze zdi jsem sundával tenhleten dědečkův kvér

pak s kapsou vyboulenou chtěl jsem bejt chlap all right

a s holkou vykutálenou hrál jsem si na Bony a Clyde
3. Jenže udělat banku to není žádnej žert

sotva jsem do ní vlítnul hned zas vylít jsem jak čert

místo jako kočka já utíkám jak slon

takže za chvíli mě veze policejní anton
4. Teď okno mřížovaný mi říká, že je šlus

proto tu ve věznici zpívám tohle Folsom blues

pravdu měla máma radila nechoď s tou holkou

a taky mi říkala nehraj si s tou pistolkou
PLAMENY

1. Plameny vítr rozfoukal a oheň stejně dohořívá

každej už zpíval každej hrál a písní stále neubývá

tak než nám zvlhnou ranní rosou kytary zabalit a vstát

půjdeme spát půjdeme spát k noci patří spaní

a na polštáři z dlaní necháme si o toulání zdát
2. Plameny popel spolykal a ráno po špičkách se blíží

kdo ví kam vydáme se dál a kde se naše cesty zkříží

už jenom kousek noci zbývá a každej zpíval každej hrál

tak půjdeme dáol půjdeme dál rána patří dálce

a zalomení palce je signálem co uvolní nám trať
VODNÍK

1. Posvěcený deštěm který padá z nebe

vlasy jako vodník pod šosem to zebe

z kůže břízy když narodil se oheň

vysuší jim promáčenej den
2. Malovaný sluncem hnědou barvou klasů

indiánský hrátky starejch dobrejch časů

večer zvedaj' hlavu do rozsvícenejch hvězd

lesem zazní písně dlouhejch cest
3. Na krku svý znamení raka kotvu list

na rukávech domovenky z kterejch můžeš číst

na srdci sem tam záplata jak život šel

mlčej' k ohni když se rozhořel
R: Krásný noci plný bílejch hvězd a kamarádů

vyzpívaný touhy kluků z měst plný bláznivejch snů
4. Jiný písně zazněj' než učili se zpívat

jinak viděj' svět než učili se dívat

v celý přírodě se nenajde tak hned

tolik hrůzy co už stvořil ten náš svět
5. A tak vyšlápli si ránem a první listy stránek

popisujou písmem co poslal z lesů vánek

hledaj' na slunci si místo kdo z nich ví

co zítra na ně svět zas vymyslí
R: Krásný noci…
HONZÍK

1. Prsty otlačený od řemínků náplast na patách

prach až pod víčkama, sluncem znavený

čekaj' na nádražích na lavičkách

až pojede jim ten správnej vlak
2. Šátky na krku a širáky a páry těžkejch bot

podle doby název pionýr či skaut

co je po jménu chtěj' na chvilku

si vlastní život do svejch rukou vzít
R: Přišli zpívat jen a hrát

trochu si postěžovat že se jim moc stejská

že tak strašně máme práce

že už nezbývá nám na ně vůbec čas
3. Vážný až by člověk brečel čelem do zdi narážej'

potom s natlučeným nosem zase dál

s léty mnohý člověk pochopí

a radši zapomene to co tolik chtěl
R: Přišli zpívat jen a hrát…
IGELIT

1. Ukrytý v stínu lesa igelit to kdyby přišel k ránu déšť

pod hlavou boty nůž tátovu bundu šitou z maskáčů

k ránu se mlhy zvednou a ptáci volaj hele lidi svítá

pak větvičky si nalámou na oheň, aby uvařili čaj.

R: A všichni se znaj znaj znaj a blázněj a zpívaj

a po cestách dál dál dál hledaj normální svět
2. Ukrytý v stínu lesa kvečeru znavený nohy skládaj

kytara zpívá o tom jak dřív bylo líp

ten kdo neví nepochopí nepromíjí čas nic všechno vrátí

ta chvilka co máš na život ti uplyne jak od ohýnku dým
R: A všichni se znaj…
Ukrytý v stínu lesa igelit to kdyby přišel k ránu déšť..

NA KAMENI KÁMEN

1. Jako suchej starej strom

jako všeničící hrom

jak v poli tráva

připadá mi ten náš svět plnej řečí

a čím víc tím líp se mám
R: Budem o něco se rvát

až tu nezůstane stát

na kameni kámen

a jestli není žádnej Bůh

tak nás vezme země vzduch

no a potom amen
2. A to všechno proto jen

že pár pánů chce mít den

bohatší králů

přes všechna slova co z nich jdou

hrabou pro kuličku svou jen pro tu svou
R: Budem o něco se rvát…
3. Možná jen se mi to zdá

a po těžký noci přijde

přijde hezký ráno

jaký bude nevím sám

taky jsem si zvyk na všechno kolem nás
R: Budem o něco se rvát…
Laj la laj ...
NAD SÁZAVOU

1. Do noci před tunelem zahoukal

poslední vlak co veze opožděný nádražáky domů spát

zhasni tu písničku a napít mi dej

před spaním chci si ještě přečíst pár hvězd

ta řeka je jak pohádka

co vyprávěli naši v chajdě kde byl klid
2. Mravenčí skála plná našich jmen

a pražce plný hřebů z kterých jsi si letopočet přečíst moh

viadukt kam ses chodil učit bát

jak strašně duní když projíždí vlak

a táta s mámou co foukali nám rány

když chodili jsme domů spát
R: Nad Sázavou nad Sázavou občas vzpomene si člověk asi

na ty časy krásný kdy zpívali jsme Brontosaury Spirituál
3. Do noci před tunelem zahoukal

poslední vlak co veze opožděný nádražáky domů spát

u trati ostružiny vykvetly zas

v Sázavě zase prej je hromada ryb

a dokonce prý indiánský teepee se tu objevilo

bude líp
R: Nad Sázavou…
R: Nad Sázavou…

MÁYOVKY

1. Dávno už v polích ztichnul pokřik vran

měsíční záře vločky poletují tu a tam

to jednou večer přišla paní zima

pozeptat se co a jak se mám
2. Dřevěbý teplo voní po trámech

nechal jsem vodu ohřát na čaj na grog na kamnech

pak v rohu u skleničky začal jsem si zpívat

o tom jak dřív bylo líp
R: Asi už stárnu nebo hloupnu snad

já jsem měl Máyovky a Wolkera rád

než jsem šel s holkou řek jsem stokrát snad

jak je mi milá něžná hezká

a jak bych chtěl jí mít rád
3. Najednou všechno se to zvrtlo tak

na pramen žába sedla a na helmy černej pták

a já si myslím že na tenhle

podivnej svět asi nepatřím
4. Jen ta má Sázava mi občas vrátí chuť se smát

někdy se zastaví tam přítel děvče kamarád

pak v rohu u skleničky zpíváme si o tom

jak dřív bylo líp
R: Asi už stárnu…
Dávno už v polích ztichnul pokřik vran

měsíční záře vločky poletují tu a tam

to jednou večer přišla paní zima

pozeptat se co a jak se mám
ŠVESTKOVÝ KNEDLÍKY

1. Teplej vítr ze strniště fouká

pantáta se z vokýnečka kouká

říká si pro sebe to bude votrava

už se na poli seče votava
R: Švestkový (mňam mňam mňam) knedlíky

ty já mám tůze rád

když je mám (mňam mňam mňam) k obědu

dám si je třeba stošestkrát za sebou

Švestkový (mňam mňam mňam) knedlíky

sladký jak med

ty já bych neměnil ani za celičkej svět
2. Žil jsem jednou s bábou nadivoko

chtěla si mě udělat voko

švestkový knedlíky chtěla navařit

nechtěly se jí mrše podařit
R: Švestkový…
3. Vařila je od samýho rána

byla z toho celá upatlaná

švestky do knedlíků zapomněla dát

chtěla je tam mrcha prstem našťouchat
R: Švestkový…
QUANTANÁMO

1. Palmy se kývají z krčmy zní opilé hlasy

vítr si pohrává s vlajkou z pruhů a hvězd

blyští se bodáky hlavně a tankový pásy

víří bílý písek vyprahlých a slaných cest
R: Quantanámo hejá Quantanámo

Quantanámo hejá Quantanámo

Quantanámo hejá Quantanámo

Quantanámo hejá Quantanámo
2. Dál k moři táhnou se šedivé pruhy drátů

vítr si pohrává s vlajkou z pruhů a hvězd

bodáky tanky a vojáci spojených států

víří bílý písek vyprahlých a slaných cest
R: Quantanámo…
3. Whisky na rtech chladí a v hrdle ohnivě pálí

na polích zraje třtina a schne tráva

moře se valí a příboj se tříští o skály

harmonika zpívá písničku Quantanáma
R: Quantanámo…
ORANŽOVÝ EXPRES

1. Už z rodnýho ranče vidím jen komín a stáj

už z rodnýho ranče vidím jen komín a stáj

rychlík v barvě pomeranče už mě veze tak good bye
2. Tak jako světla herny mě stejně vždycky rozruší

svit brzdařský lucerny komáři jisker v ovzduší

a pak když oranžový expres mi houká do uší
Rec: Hellou kam jedeš tuláku? nevim

na New York? nevim

nebo na Nashvill? nevim mě stačí

když slyším jak ty pražce drncaj důdá důdá důdá dou

3. Sedím si na uhláku a vyhlížím přes okraje

ve svým tuláckým vaku šmátrám po láhvi tokaje

píseň oranžovýho vlaku si zpívám do kraje
4. Už z rodnýho ranče nevidím komín a stáj

rychlík v barvě pomeranče

sviští na New York good bye
GHETTO

1. Jako tenkrát svý mámy slyším tichej hlas

jak pohádku mi šeptá zas

tam v ghettu
2. Jako tenkrát zase slyším slanej vítr vát

a na rezavý ploty hrát

tam ghettu
R1: Jestli se tam vrátíš jestli se tam vrátíš

tak dej na svou šťastnou hvězdu tenhle kříž

slabost víru zmáhá ale to se stává lidem zlejm

nedívej se za sebe a z ruky nehádej
3. Tak to bejvá že nechutná ti chleba jíst

a umírá se na závist

tam v ghettu
4. Zdi čas smejvá tak marný je chtít na ně psát

když není dům co směl by stát

tam v ghettu
R2: Každej žijem ve svým ghettu

se svou pravdou sám

jen hudba zní když poslední

čas na prach se promění
5. Jak už tolikrát zase slyším slanej vítr vát

a na rezavý ploty hrát

tam ghettu
6. Jako tenkrát svý mámy slyším tichej hlas

jak pohádku mi šeptá zas

tam v ghettu

tam v ghettu

tam v ghettu

BALADA (VZPOMÍNKA NA KREDO)

1. Slunce zhaslo hvězdy svítí usnul kraj a spí i kvítí

ptáčkové i červánek šli spát

oheň hoří oči planou Manitou bdí nad osadou

slyš baladu kterou ti budu hrát
2. Jednoho dne se pár trempů vydalo k řece do kempu

přírodou tak jarem vonící

neštěstí se tiše kradlo aby plnou vahou padlo

na trempy tak nic netušící
3. V podvečerním tichém šeru jedou k protějšímu břehu

kde je kamarádi čekají

vtom se loďka zakymácí dívka rovnováhu ztrácí

a ve všech až dech se zatají
4. V temných vodách tiché říčky mizí tělo mladé dívky

kamarád jen loďku obrací

jen veksl ze sebe strhl a do temné vody se vrhl

aby zachránil dívku tonoucí
5. Voda plyne a čas letí škoda jednou těchto dětí

jimž příroda byla mateří

ve vlnách jsou těla zkrytá všemi trempy pláč teď zmítá

dvě místa v osadě osiří
6. Od těch dob na Krédo kempu schází se vždy mnoho trempů

kde na kamarády vzpomínají

vždyť je na mohyle psáno co je dobrým trempům dáno

že se jednou všichni potkají

všichni potkají
NETOUŽíM PO LUSTRECH Z KŘIŠŤÁLU

1. Můj vlak má z jisker nad komínem květen

zvuk výhybek mi stáčí pohled zpět

o moc bohatší se vracím z toulek svých

nesním o přepychu a mám na rtech smích
2. Znám dálnice i světla velkých měst

má kytara zná touhy dlouhých cest

rytmus vlaků i blues lopatkových kol

všechny písně které vrací klenba hor
R: Už vím proč lidé sní

když píseň vlaků zní

a vidí měsíc mezi mraky plout
3. Znám cesty po nichž musí člověk jít

i údolí kde písně mohou znít

proudy řek co mají lesky korálů

a tak netoužím po lustrech z křišťálu
4. Můj vlak je ten ve kterém můžeš snít

má dlouhou kolej jako bílou nit

v něm myslím na to všechno co mám rád

když vidím měsíc nad kolejí plát
R: Už vím proč lidé sní…
5. = 3.

…a tak netoužím po lustrech z křišťálu

STROM



1. Polní cestou kráčeli šumaři do vísky hrát

svatby pohřby tahle cesta poznala tisíckrát

po jedné svatbě se chudým lidem synek narodil

a táta mu do prašný cesty života strom zasadil
R: A on tam stál a koukal do polí

byl jak král sám v celém okolí

korunu měl korunu měl i když ne ze zlata

a jeho pokladem byla tráva střapatá
2. Léta běží a na ten příběh si už nikdo nevzpomněl

jen košatý strom se u cesty ve větru tiše chvěl

a z vísky bylo město a to město začlo chtít

asfaltový koberec až na náměstí mít
R: A on tam stál…
3. Že strom byl v cestě plánované to malý problém byl

ostrou pilou se ten problém snadno vyřešil

tak naposled se do nebe náš strom podíval

a tupou ránu do větví snad už ani nevnímal
R: A on tam stál…
4. Při stavbě se objevilo že silnice bude dál

a tak kousek od nové cesty smutný pařez stál

dětem a výletníkům z výšky nikdo nemával

a přítel vítr si o něm píseň na strništích z nouze hrál
R: A on tam stál…
KRAJINA POSEDLÁ TMOU

1. Krajina posedlá tmou (krajina posedlá tmou)

vzpomínky do sedla zvou (vzpomínky do sedla zvou)

nutí mě vrátit se tam (nutí mě vrátit se tam)

kde budu na věky sám (kde budu na věky sám)

kde místo úsměvů tvých čeká jen řada snů zlých

a místo lásky nás dvou (a místo lásky nás dvou)

krajina posedlá tmou (krajina posedlá tmou)
2. Když západ v očích ti plál s tebou jsem naposled stál

i když jsi čekla víc přijel jsem tenkrát ti říct

že mám tě na každej pád jedinou na světě rád

a pak jsem zase jel dál a západ v očích ti plál
3. Proč jsem se vracel tak rád proč jsem měl touhu se smát

když cestou řekli mi Joe ta nikdy nebude tvou

že láska mizí jak dým to dneska proklatě vím

jedno však musím se ptát proč jsem se vracel tak rád

NÁVRAT DOMŮ


1. Já zas jak dřív jdu tou cestou sám

podél zdí kde stál starej prám
R: Zas jak dřív větve bříz mě zvou

tam nad řekou mou je k oblakům blíž
2. Čas dětskejch snů tu zůstal stát

mámy dlaň už mě nesmí hřát
R: Zas jak dřív…
3. Domků pár spí tu v údolí

prázdnej dvůr a pár soukolí
R: Zas jak dřív…
4. Bůh ví proč já (bůh ví proč já)

zdvíhám číš (zdvíhám číš)

ten návrat můj (ten návrat můj)

útěkem je spíš

DLOUHÝ ČERNÝ ZÁVOJ

1. Stalo se to dávno už je to roků pár

chlapa zabili prej tam co stával bar

dva to viděli a oba říkali

že vypadal jak já ten chlap co utíkal
R: Každou noc když všichni spí

její pláč až k mýmu hrobu zní

nikdo neví nikdo nezná

nikdo to neví jen já
2. Soudce se mě ptal jaký máš alibi

buď jsi někde byl nebo's ho zabil ty

a já tam mlčky stál a pot se ze mě lil

jen kamaráda žena ví kde jsem tu noc byl
R: Každou noc…
3. Už oprátku mi chystaj a kněz mi sbohem dal

a dole byla žena co já s ní tu noc spal

dole byla ona vedle ní kamarád

myslí že má jen jeho a to mu nechci brát
R: Každou noc…
NA VÁNOCE RÁNO

1. Na vánoce ráno štědrej den tehdy byl

já se v cele temný jak smutek probudil

na vánoce ráno bejvalo rok co rok

já chodil do Jacksonu pít brandy svý a grog
R: [:Holka ach holka dobře to víš

proč já byl tenkrát u brandy

a teď je u mě mříž:]
2. Na vánoce ráno já zas do Jacksonu šel

šerif Brand tam holku mou na svejch kolenou měl

na vánoce ráno ráno když ztichnul jek a křik

na zemi ležel šerif Brand o kus dál pomocník
R: Holka ach holka…

CITRONÍK

1. Na úbočí skalistejch hor měl táta farmu svou

a v zahradě nám rostl strom s košatou korunou

já v jeho stínu skrýval se před sluncem poledním

a poslouchal jak vítr z hor ve větvích táhle zní
R: Citroník tiše šeptal píseň kterou táta znal

já jen stál na nic se neptal přesto jsem se lásky bál

láska prý krásou vábí barvu citrónů prý má

vůní svou mnohého zmámí trpký plod však ukrývá
2. Pak přešlo ještě mnoho jar já s tátou v City byl

a zahlíd jsem tam ideál však pouhej sen mi zbyl

tu krásnou rusovlasou Pat si jinej na ranč vzal

a já ač jsem jí víc měl rád jak v plotě kůl jsem stál
R: Citroník tiše šeptal…
3. Když vrátil jsem se s tátou zpět cit dal jsem otěžím

na koni svým jsem projel svět a lásce nevěřím

pod citróníkem sedávám ve chvílích truchlivých

a zdá se mi že vítr z hor přináší dívčí smích
R: Citroník tiše šeptal…

ŽLUTÍ SOKOLI



1. Že čápi děti nenosí už dávno vím od kohosi

kdo v tomhle směru zkušenější byl

že ježíšek je tatínek a bludička je plamínek

jsem časem taky jakž takž pochopil

že polednice nechodí a palečci se nerodí

mě dávno v hloubi duše nebolí

jen nedokážu pochopit proč když jsem

mírně přiopit mi lítaj bytem žlutí sokoli

podnikají nálety na tuzexové tapety

v telefonu vidí hraboše

je smutnej pohled na dravce

jak domělého hlodavce odnášejí mladým do koše
2. Pak za pomoci sousedů dva zezadu dva zepředu

Kataloq: files
files -> Fövqəladə hallar və həyat fəaliyyətinin təhlükəsizliyi”
files -> Azərbaycan Respublikası Kənd Təsərrüfatı Nazirliyi Azərbaycan Dövlət Aqrar Universiteti adau-nun 80 illik yubileyinə həsr edilir adau-nun elmi ƏSƏRLƏRİ g əNCƏ 2009, №3
files -> Ümumi məlumat Fənnin adı, kodu və kreditlərin sayı
files -> Mühazirəotağı/Cədvəl I gün 16: 40-18: 00 #506 V gün 15: 10-16: 30 #412 Konsultasiyavaxtı
files -> Mühazirə otağı/Cədvəl ivgün saat 13 40 15 00 otaq 410 Vgün saat 13 40 15 00
files -> TƏDRİs plani iXTİsas: 050407 menecment
files -> AZƏrbaycan respublikasi təHSİl naziRLİYİ XƏZƏr universiteti TƏHSİl faküLTƏSİ
files -> Mühazirə otağı/Cədvəl Məhsəti küç., 11 (Neftçilər kampusu), 301 n saylı otaq Mühazirə: Çərşənbə axşamı, saat 16. 40-18. 00

Yüklə 2,53 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   ...   18   19   20   21   22   23   24   25   ...   28




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©muhaz.org 2020
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə