Masarykova univerzita



Yüklə 258,21 Kb.
səhifə2/11
tarix17.01.2019
ölçüsü258,21 Kb.
#100044
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11

1.1 Metodologie


Charakter výzkumu je kvalitativní a využíván je deduktivní přístup. Výzkumnou oblast představuje pro-izraelský lobbing v americké zahraniční politice. Samotnou lobby tvoří v praxi soustava aktérů, která je hůře uchopitelná pouze prostřednictvím definice/konceptu zájmových skupin, a proto je zvoleno širší pojetí, respektive rozšíření o další relevantní reprezentanty. Jejich provázanost je ilustrována prostřednictím vzájemných vazeb a kontaktů (Punch 2008, 35-88).

Existuje několik způsobů, jak vliv zkoumat. Práce vychází z metody, při které se vliv sleduje v průběhu daného rozhodovacího procesu (tzn. process-tracing). Výzkum mapuje jeho jednotlivá stadia až ke konečnému výsledku a zaměřuje se na okamžiky, ve kterých dochází k intervenci zájmových skupin. Podle preferencí zájmových skupin, množství pokusů o lobbing, přístupových kanálů, pozitivní, či negativní odezvy autorit na požadavky zájmových skupin a konečných výsledků rozhodovacího procesu poté hodnotí míru vlivu. Detailní analýzu ale limituje fakt, že je potřeba znát všechna stádia procesu rozhodování, jež ovšem nejsou často dohledatelná. Lobbing odehrávající se „za zavřenými dveřmi“ je proměnnou, která může v konečném hodnocení chybět. Vliv lze těmito chybějícími články procesu podhodnotit i nadhodnotit. Proto se práce soustředí především na prokázání existence vlivu a nespecifikuje přímo jeho míru. Nejdůležitějším ukazatelem pro výzkum tak je, zda subjekt prostřednictvím lobbingu dokázal dosáhnout svých cílů. Čím větší počet případů, tím je vliv průkaznější, přičemž jde o nepřímé dokazování, umožňující zobecňující závěr. Vliv je tedy obtížně uchopitelným fenoménem, ale na jeho zkoumání není třeba rezignovat (Dür 2008, 5-12).

Analytické možnosti dále komplikuje fakt, že na politická rozhodnutí působí celá řada dalších faktorů. Využívání přístupu skrze jednotlivé kanály totiž ne vždy nutně má za následek přímý vliv. A taktéž to, co se na první pohled jeví jako vliv, se může ukázat jako pouhý souhlas, kdy ke konečnému rozhodnutí došlo na základě dominance jiných faktorů, např. osobního přesvědčení (Thomas 2004, 154).

Teoretický rámec práce tvoří definice základních pojmů, s nimiž text pracuje: zájmové skupiny, lobbing, moc, vliv. Vliv z moci vychází a jeho definice je použita pro účel dokazování premisy. Abychom mohli sledovat působení zájmových skupin v oblasti utváření americké zahraniční politiky, je třeba popsat prostředí, ve kterém zájmové skupiny operují, a v základních rysech předestřít, jakým způsobem je tato politika obecně utvářena, jací aktéři se na ní podílejí a na jakých principech stojí. Pozornost je věnována i základním rysům, jimiž se konkrétně vyznačovala Bushova zahraniční politika.

Následují dvě stěžejní kapitoly práce. V první je uveden krátký exkurs do vývoje lobby, vymezen sektor s aktivními subjekty a jejich specifickými nástroji. Je zde načrtnut vývoj izraelsko-amerických vztahů a odlišnosti jednotlivých aktérů lobby, což následně odráží zvolené case studies ze sledovaného období. První případ se soustředí na snahu o mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu, do kterého se zapojovaly židovské organizace i křesťanští sionisté, a zkoumá, jakým způsobem byla tlumena kritika vůči izraleským krokům v daném období. Sleduje tak působení zájmových skupin. V závěrečné analýze je rozdělen do tří konkrétních pasáží. Druhý případ zkoumá vliv prostřednictvím dalších aktérů a slouží k prokázání jeho jiné, odlišné formy. Věnuje se důvodům, které vedly k zahájení války v Iráku, na níž měli zájem především insideři, neokonzervativci – jedním z faktorů bylo prostřednictvím změny iráckého režimu zajistit větší bezpečnost Izraele v regionu. Obě case studies jsou nejprve zevrubně rozebrány, včetně potřebných souvislostí, a následně přehledně analyzovány v krátkém uvedení situace, cílů lobby, použitých nástrojů a politických důsledků, u kterých je určeno, zda byly v souladu s vytyčenými cíli.

1.2 Komentář k použité literatuře


Práce využívá knižních titulů, elektronických zdrojů, především webů daných organizací, zpráv médií a akademických článků. Důraz je kladen na primární zdroje. Oproti použité literatuře zaměřující se na mechanický popis událostí převážně v průběhu několika desetiletí se výzkum zabývá pouze úzkou časovou etapou, kterou doplňuje o teoretický koncept zkoumání vlivu a lobbingu zájmových skupin. Analyzovaným událostem je navíc věnována větší pozornost než v daných publikacích. Motivací k výběru daného období byla i dostupnost informací. Velkou část bylo možné dohledat v elektronické podobě. Naprostá většina zdrojů je v anglickém jazyce, záměrem práce je tak i informovat o problematice, ke které existuje minimum českých studií.

Téma je názorově vyhraněné a je nutné znát pozadí jednotlivých publikací, relevanci, s jakou můžeme předkládaná fakta zařadit do výzkumu. Zdroje mají tendenci se profilovat jednostranně a inklinovat k zjednodušenému pohledu.

Kniha The Israel Lobby and U.S. Foreign Policy Mearsheimera a Walta vznikla rozšířením studie, která vyšla roku 2006 v London Review of Books a vyvolala vlnu nevole. Autoři byli obviněni Eliotem A. Cohenem4 a dalšími z antisemitismu. Mezi její nedostatky patří přičítání neúspěchů USA v regionu Blízkého východu pro-izraelské lobby, vyobrazení Izraele jako státu utlačujícího Palestince bez zmínek o palestinském terorismu a až přeceňování možného vlivu lobby. Přesto zdařile popisuje kanály skrze něž pro-izraelská lobby působí.

Monografie Abrahama H. Foxmana5 Deadliest Lies: The Israel Lobby and the Myth of Jewish Control poskytuje pohled z druhé strany a má být protějškem k dílu Mearsheimera a Walta, avšak argumentačně je slabého charakteru a jsou v ní použity převážně emotivní fráze. Také zde chybí jakékoliv citace. Jde ovšem o cenný zdroj postojů zastánců pro-izraelské lobby. Lépe uvádí a opravuje problematické body článek Michaela Massinga Storm over the Israel Lobby, který je reakcí na první working paper Mearsheimera a Walta. Také Alan Dershowitz uvádí ve svém paperu Debunking the Newest – and Oldest – Jewish Conspiracy: A Reply to the Mearsheimer-Walt protiargumenty k potenciálu pro-izraelské lobby. Tyto texty sloužily především pro kontrolu faktických informací.

Publikace Janice Terry U.S. Foreign Policy in the Middle East: The Role of Lobbies and Special Interest Groups se zabývá především staršími administrativami od Nixona po Cartera, kdy popisuje události veskrze protiizraelským pohledem, a rovněž se věnuje lobbingu americké zahraniční politiky. Mezi handicapy knihy, která se nezaměřuje pouze na pro-izraelskou lobby, patří ztotožňování Židů a sionistů.

Problematice neokonzervatismu se zevrubně věnuje historik Stephen J. Sniegoski ve své knize The Transparent Cabal: The Neoconservative Agenda, War in the Middle East, and the National Interest of Israel. Metodicky popisuje historii hnutí a aktivity během jednotlivých administrativ, přičemž svá tvrzení dokládá pomocí velkého množství zdrojů.

Jako poslední bych zmínil publikaci Research Guide to U.S. and International Interest Groups od Cliva Thomase, která představuje velice komplexní studii především amerických zájmových skupin a lobbingu.


Yüklə 258,21 Kb.

Dostları ilə paylaş:
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©muhaz.org 2022
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə