Studijní obor: Regionální rozvoj a správa



Yüklə 0,57 Mb.
səhifə1/10
tarix22.01.2018
ölçüsü0,57 Mb.
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   10

Masarykova univerzita

Ekonomicko-správní fakulta


Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

..\..\..\arch\loga\logoesf2008\logoc.wmf

Venkovský cestovní ruch: srovnání turistických oblastí Moravský kras a okolí a Slovácko


Rural Tourism: Comparison of Moravian Karst and Slovácko Touristic Areas
Bakalářská práce

Vedoucí práce: Autor:

Ing. Ondřej PETR Michaela MELKESOVÁ

Brno, červen 2011



Masarykova univerzita

Ekonomicko-správní fakulta

Katedra regionální ekonomie a správy
Akademický rok 2010/2011

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE



Pro: MELKESOVÁ, Michaela

Obor: Regionální rozvoj a správa


Název tématu: Venkovský cestovní ruch: srovnání turistických oblastí Moravský kras a okolí a Slovácko

Název tématu: Rural Tourism: Comparison of Moravian Karst and Slovácko Touristic

Areas


Zásady pro vypracování

Cíl práce:

Cílem práce je zhodnotit rozdíly v současné situaci a rozvojovém potenciálu venkovského cestovního ruchu v turistických oblastech Moravský kras a okolí a Slovácko.



Postup práce a použité metody:

Práce vychází z teoretických základů obecně akceptovaných závěrů ve zkoumané oblasti, na jejich základě se hodnotí reálný stav věcí. Veškerá poznání jsou podložena literárními prameny a jsou vhodně doplněna vlastními komentáři, návrhy a doporučeními. Při zpracování práce budou využity metody analýzy a syntézy jakožto základní metody tvorby odborných prací. Metodu historickou a deskriptivní lze užít pro popis dosavadních poznatků ve zpracovávané oblasti, při práci s literaturou metody komparace a analogie.




Rozsah grafických prací: není stanoven


Rozsah práce bez příloh: 35 – 45 stran

Seznam odborné literatury:

[1] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013. Praha 2007. 34 s.

[2] MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013. Praha, 2007. 327 s.

[3] MORAVEC, Ivo. Venkovská turistika: teoretická východiska a možnosti.1 vyd. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2006. 92 s. ISBN 80-86902-31-5

[4] MORAVEC, Ivo. Venkovská turistika v Rakousku, České republice a Francii: koncept, aktivity a vzdělávání. 1 vyd. České Budějovice: Centrum pro komunitní práci, 2007. 69 s. ISBN 978-80- -86902-50-0

[5] NOVOTNÁ, Marie. Problémy periferních oblastí. 1. vyd. Praha: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, 2005. 184 s. ISBN 80-86561-21-6

[6] STŘÍBRNÁ, Marie. Venkovská turistika a agroturistika. 1 vyd. Praha 5: Profi Press, 2005. 65 s. ISBN 80-86726-14-2

[7] Udržitelný rozvoj venkova a cestovní ruch: sborník konference: 16-17. června 2010 Rožnov pod Radhoštěm. 96 s. ISBN 978-80-86832-52-4

[8] VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE, KATEDRA CESTOVNÍHO RUCHU. Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj: vysokoškolská skripta. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 123 s. ISBN 978-80-245-1159-7


Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ondřej Petr

Datum zadání bakalářské práce: 22. listopadu 2010


Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. 

…………………………………… …………………………………………



vedoucí katedry děkan

V Brně dne 22. listopadu 2010
Jméno a příjmení autora: Michaela Melkesová

Název bakalářské práce: Venkovský cestovní ruch: srovnání turistických oblastí

Moravský kras a okolí a Slovácko

Název práce v angličtině: Rural Tourism: Comparison of Moravian Karst

and Slovácko Touristic Areas

Katedra: Regionální ekonomie a správy

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ondřej Petr

Rok obhajoby: 2011


Anotace:

Předmětem práce „Venkovský cestovní ruch: srovnání turistických oblastí Moravský kras a okolí a Slovácko“ je srovnání nabídkových a poptávkových faktorů venkovského cestovního ruchu ve jmenovaných oblastech. První část je věnována teoretickému základu - definici venkovského cestovního ruchu, vymezení venkovského prostoru a problematice rozvoje venkova a udržitelné turistiky. V druhé části jsou zhodnoceny lokalizační předpoklady rozvoje zeleného cestovního ruchu – – ekoturistiky, agroturistiky a vesnické turistiky. Poslední část práce tvoří dotazníkové šetření poptávky ve sledovaných turistických regionech. Vyhodnocení je provedeno analýzou prvního stupně s grafickým zhodnocením.



Annotation:

The thesis „Rural Tourism: Comparison of Moravian Karst and Slovácko Touristic Areas“ is the comparison of supply and demand factors of the rural tourism in the above mentioned areas. The first part of this thesis provides the theoretical base of this phenomenon – matters as a definition of rural tourism, specification of location of rural areas, development matters of the countryside and sustainable tourism are expressed in this section. The latter includes the evaluation of the local offer precondition in the province of the green tourism - ecotourism, agritourism and village tourism. The last part of this thesis is comprises the questionnaire research of the offer in the above stated touristic areas. The evaluation was accomplished by the analysis of the first stage with graphic presentation.



Klíčová slova

venkovský cestovní ruch, zelený cestovní ruch, ekoturistika, agroturistika, vesnická turistika, Moravský kras a okolí, Slovácko



Keywords

rural tourism, green tourism, ecotourism, agritourism, village tourism, Moravian Karst, Slovácko



Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Venkovský cestovní ruch: srovnání turistických oblastí Moravský kras a okolí a Slovácko vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ondřeje Petra a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.


V Brně dne 24. června 2011

vlastnoruční podpis autora



Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Ondřeji Petrovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Rovněž bych chtěla poděkovat Ing. Martinu Markovi a všem, kteří mi pomáhali a podporovali mě.



Obsah




Úvod
Zájem o rekreaci na venkově, související s trendem návratu do přírody a aktivním odpočinkem, má u nás hluboce zakořeněnou tradici. Do první poloviny 20. století jezdilo převážně městské obyvatelstvo na tzv. letní byty. Místní usedlíci zde nabízeli ubytování a domácí stravu s cílem zajistit si dodatečný příjem. Ve válečných a poválečných letech se mnoho na dovolenou nejezdilo. Na jedné straně lepšící se poválečná ekonomická situace, na druhé straně uzavření západních hranic vedlo v 50. letech k začátku éry chataření a chalupaření. Chalupáři, využívající původní venkovská stavení, se snažili o splynutí s místním prostředím. Naopak chataření vyvolalo místy živelnou výstavbu s negativními důsledky pro krajinu. S politickými změnami v 90-tých letech dochází k oživení klasické venkovské turistiky. Hosté, kteří dnes přijíždějí na venkov, hledají zachovalou přírodu, místní architekturu, tradice a nevšední zážitek.
Cílem práce je provést srovnání nabídkových a poptávkových faktorů venkovského cestovního ruchu a rozvojového potenciálu v turistických oblastech Moravský kras a okolí a Slovácko. První část je věnována teoretickému základu, tedy nejen samotné definici venkovského cestovního ruchu pohledem domácích i zahraničních autorů, ale i problematice rozvoje venkova a udržitelné turistiky. V druhé části jsou zhodnoceny lokalizační předpoklady rozvoje zeleného cestovního ruchu – ekoturistiky, agroturistiky a vesnické turistiky. Důraz je kladen na odlišnosti lokalizačních faktorů v oblasti přírodních zdrojů i v oblasti kulturně historického potenciálu. Poslední část práce je tvořena dotazníkovým šetřením poptávky ve sledovaných oblastech. Jsou definovány dílčí cíle výzkumu, stanoveny hypotézy a provedeno vyhodnocení analýzou prvního stupně s grafickým zhodnocením.
Venkovskou turistiku lze provozovat v jakékoliv lokalitě, která může zvláštnosti venkovského života nabídnout. Lidé si nejčastěji vybírají místo pobytu na základě doporučení přátel a známých či dle nabídky na internetu. Volí jej nejen podle lokality, ale i podle typu ubytování a představy volnočasových aktivit – cykloturistiky, pěší turistiky, koupání, rybaření, výletů za kulturou …

1 Teorie venkovského cestovního ruchu

První část práce se věnuje teorii venkovského cestovního ruchu. Cílem kapitoly je definovat venkovský cestovní ruch, který by měl působit proti vylidňování a úpadku venkova a zároveň zachovat přírodní a kulturní potenciál krajiny. Dále se kapitola zabývá problematikou rozvoje venkova, rolí udržitelné turistiky, segmentací návštěvnického trhu a institucionálním zajištěním.



1.1 Definice venkovského cestovního ruchu

Ve výkladovém slovníku cestovního ruchu definují Martina Pásková a Josef Zelenka venkovský cestovní ruch, někdy označovaný rurální cestovní ruch jako „souborné označení pro druh cestovního ruchu s vícedenním pobytem a rekreačními aktivitami na venkově (procházky a pěší turistika, projížďky na kole nebo na koni, pozorování a péče o domácí zvířata, konzumace po domácku vyrobených potravin atd.), s ubytováním v soukromí nebo v menších hromadných ubytovacích zařízeních. Přitažlivost rurálního cestovního ruchu je založena na některých aspektech skutečného nebo fabulovaného venkovského způsobu života – rozsáhlá, tichá, klidná krajina, čistý vzduch, pracovní aktivity, zvyky a folklor, rozmanité stromy a zvířata atd. Jeho rozvoj souvisí s rozvojem venkova, budováním pěších tras a cyklotras, farem s alternativním zemědělstvím, budováním místních muzeí, skanzenů, revitalizací tradičních řemesel, budováním a obnovou menších ubytovacích zařízení a stravovacích zařízení. Venkovský cestovní ruch může mít různé formy – agroturismus, ekoagroturismus, ekoturismus, dobrodružný cestovní ruch, kulturní cestovní ruch.“1


Eva Šimková i Vlasta Malá vidí venkovský cestovní ruch jako součást tzv. zeleného cestovního ruchu, který je charakteristický touhou návštěvníků po splynutí s přírodou i se sociálním prostředím venkova. Jde o cestovní ruch s aktivní náplní, který respektuje a současně chrání přírodní bohatství. Přitom umožňuje výdělečnou činnost místního obyvatelstva, zvyšuje mimoprodukční funkci zemědělství a skrz multiplikační efekt přispívá k rozvoji regionu.2
Dvojice autorů z anglosaského prostředí, Stephen J. Page a Joanne Connel, uvádějí ve svém díle, že „přitažlivost venkova jako oblasti k trávení dovolených je spletitě provázaná s možností provozovat různé druhy sportů, odpočívat a relaxovat, venkovem jako takovým, přírodou a tradičními způsoby života. Dalo by se namítnout, že venkov symbolizuje ztracený „zlatý věk“; tj. že zde nalezneme vše, co chybí lidem ve městech.3
Venkovskou turistiku je možno chápat jako mnohostrannou činnost, která zahrnuje nejen ubytování a popřípadě stravování hostů, ale i péči o jejich volný čas formou tzv. doprovodných programů. Umožňují podnikateli specializaci a turistům aktivní zhodnocení venkovské dovolené. Nemusí jít jen o program organizovaný přímo ubytovatelem, ale o zprostředkované aktivity ve vazbě na okolí (pamětihodnosti, přírodní zvláštnosti, místní atrakce, sportovní akce).4

1) Pásková M. – Zelenka J.. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha 2002. s. 309

2) Šimková E.. Manažerské a marketingové přístupy ve venkovské turistice. Hradec Králové 2008. s. 8-9

3) Page S.J. – Connell J.. Tourism a modern synthesis. Andover (UK) 2009. s. 495

4) Stříbrná M.. Venkovská turistika a agroturistika. Praha 2005. s. 29

Schéma č. 1: Struktura zeleného cestovního ruchu


ekoturistika

Zelený cestovní ruch

venkovský cestovní ruch - vesnická turistika

- agroturistika

- ekoagroturistika

- chataření, chalupaření

Pramen: Šimková E.. Manažerské a marketingové přístupy ve venkovské turistice. Hradec Králové 2008. s. 9
Ekoturistika – cestovní ruch zaměřený na poznávání přírodních krás, přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí a přírodních atraktivit způsobem nenarušujícím volnou krajinu.5 Doprovodné programy se zaměřují na pobyty v přírodě s jejím pozorováním. Je pro ně typická pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, fotografování volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Venkovský cestovní ruch – bývá označován jako rurální cestovní ruch. Jeho dílčími částmi jsou:
- Vesnická turistika – je spjatá s přírodou, krajinou venkova a vesnickým osídlením. Její náplní jsou individuální rekreační aktivity. Využívá celé společenské, kulturní a historické zázemí venkova. Jedná se například o ukázky tradičních lidových řemesel (mlýny, kovárny, hamry, krajkářství, výroba modrotisku, keramiky), návštěvu místních pamětihodností (poutní místa, muzea, hrady, zámky), místních přírodních lokalit (jeskyně, přírodní útvary, obory s divokou zvěří), poznávání národopisných tradic (slavnosti, poutě, posvícení). Vesnické prostředí nabízí i zázemí pro sportovní vyžití, například hipoturistiku, rybaření, lov zvěře, pěší turistiku a cykloturistiku. K ubytování jsou využívána komerční ubytovací zařízení, rekreační chalupy i ubytování v soukromí.
- Agroturistika – zemědělský cestovní ruch s přímým vztahem k zemědělským pracím. Je provozována podnikateli v zemědělské prvovýrobě. Turista má možnost se volně pohybovat v pracovním prostředí zemědělského podnikatele. Ubytování je poskytováno v zemědělské usedlosti a stravování turistů otevírá prostor pro odbyt vlastních výpěstků provozovatelů. Doprovodné programy se dále mohou zaměřovat na hipoturistiku, lov zvěře, rybaření, ale i sportovní aktivity (pěší turistiku, cykloturistiku, koupání, běžecké lyžování).
- Ekoagroturistika – pobyt na ekologicky hospodařících farmách produkující bioprodukty. V rostlinné i živočišné výrobě nejsou používány umělé chemikálie. Turista se účastní zemědělských prací a konzumuje produkty ekologického zemědělství. Zaměření doprovodných programů je obdobné jako u agroturistiky.
- Chataření a chalupaření – jedná se o rekreaci vázanou na vlastní rekreační objekt, mimo veřejné formy cestovního ruchu. Vystihují touhu městského obyvatelstva po pobytu v přírodě a klidu venkova.6

5) Pásková M. – Zelenka J.. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha 2002

6) Šimková E.. Manažerské a marketingové přístupy ve venkovské turistice. Hradec Králové 2008. s. 9-11

1.2 Rozvoj venkova a role udržitelné turistiky

Současný venkov patří mezi oblasti s vyšší mírou nezaměstnanosti a nižší úrovní příjmů. To má za následek nedostatek místních finančních zdrojů a nevyhovující podnikatelskou strukturu. Cestovní ruch může být prostředkem kapitálových příjmů a nových pracovních příležitostí v místním regionu. Přímo závisí na stavu krajiny a okolní přírody.
1.2.1 Vymezení venkovského prostoru

Není snadné jednoznačně určit, které obce a oblasti náleží do  základního venkovského prostoru. Ivo Moravec jej popisuje jako oblast s nízkou hustotou obyvatelstva a otevřeným prostorem s malými sídly s méně než 10 000 obyvateli. Využití půdy souvisí zejména se zemědělstvím, lesnictvím, ochranou přírody a krajiny. Lidé zde žijící mají sklon k tradicionalismu.7


Statistickou hranicí pro vymezení venkovských obcí v České republice je hranice 2000 obyvatel. Existují však i typické vesnice, které mají obyvatel více a podle tohoto kritéria se mezi venkovské obce nezařazují, ačkoliv městy ještě nejsou (nejvíce na jižní Moravě a na Ostravsku). Venkovské prostory se v našich podmínkách rozlišují na příměstské, mezilehlé a odlehlé. Jednoznačně přijaté vymezení těchto typů neexistuje.8
Česká republika respektuje mezinárodní definici Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Je založena na podílu obyvatelstva, které žije na území s hustotou zalidnění menší než 150 obyvatel na km2. Venkovské oblasti jsou definovány na dvou úrovních. Na úrovni lokální se jedná o sídlo s hustotou menší než 150 obyvatel na km2. Na úrovni regionální jsou definovány tři kategorie:

- převážně venkovské regiony, kde více než 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích

- významně venkovské regiony, kde ve venkovských obcích žije 15-50 % obyvatel

- výrazně městské, kde ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel9


1.2.2 Význam venkovské turistiky

Venkovská turistika spojuje služby cestovního ruchu s přírodním, společenským, kulturním a historickým zázemím venkova, v užším slova smyslu se zemědělskými pracemi (agroturistika a ekoagroturistika). Zvyšuje úroveň vybavenosti i příjmy obce a jejích obyvatel, napomáhá udržovat tradiční řemeslnou výrobu a folklórní tradice. Rozptyluje cestovní ruch do větších územních celků.


Venkovský cestovní ruch umožňuje:

- udržení pracovních míst, vytváření nových pracovní příležitostí a jejich rozmanitost

- větší profesní uplatnění žen

- stabilizaci venkovského obyvatelstva a zabránění vylidňování venkova

- zachování služeb

- podporu lesního a zemědělského hospodářství, posílení péče o ochranu a tvorbu krajiny

- podporu kulturních a ekonomických změn

- rozvoj menších obcí, oživení zaostalých regionů

- podporu záchrany historických staveb a území, zlepšování životního prostředí

- průnik nových myšlenek a iniciativ do venkovské společnosti10


7) Moravec I.. Venkovská turistika v Rakousku, České republice a Francii: koncept aktivity a vzdělávání, České Budějovice 2007. s. 17-18

8) Ministerstvo zemědělství České republiky. Program rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013. Praha 2007. s. 16

9) Český statistický úřad. Postavení venkova v Jihomoravském kraji. [online].[cit.2011-06-08].

Dostupné z URL


Yüklə 0,57 Mb.

Dostları ilə paylaş:
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   10




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©muhaz.org 2020
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə