Volební období


Rovnost mužů a žen (gender)



Yüklə 1,53 Mb.
səhifə9/26
tarix18.01.2018
ölçüsü1,53 Mb.
1   ...   5   6   7   8   9   10   11   12   ...   26

2.4.3. Rovnost mužů a žen (gender)

Průměrný počet tvůrčích zaměstnanců Českého rozhlasu v  roce 2008 činil 743 osob, z toho 394 žen, což je 53,03 %. Ženy tvoří nadpoloviční většinu jak na stanicích, tak i v regionálních studiích.



Podrobný přehled všech stanic a studií v příloze č. 3
Český rozhlas 1 – Radiožurnál
Genderová rovnost je nejhůře uskutečněna ve zpravodajských relacích Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu. Je to dáno tím, že zastoupení žen v české politice, ale i ve veřejných institucích je na velmi nízké úrovni. Vysílání, které zrcadlí skutečnost, je potom tímto nízkým podílem přímo ovlivněno. Český rozhlas 1 – Radiožurnál se ale genderové problematice věnuje především v publicistických pořadech (Radiofórum, 20 minut Radiožurnálu, Nad věcí, Třetí svět).
Český rozhlas 2 – Praha
Rovnosti mužů a žen se stanice věnuje v tzv. tématech dne, která prolínají každodenním vysíláním formou drobných příspěvků, hovorů s posluchači, anket s dominantou v Kávě o čtvrté. Gender byl motivem některých pořadů z cyklu Váš příběh, respektive Jak to vidí…
Český rozhlas 3 – Vltava
Téma rovnosti mužů a žen se objevilo v řadě Radiodokument, například v pořadu Vladimíry Bezdíčkové: Ztráty a nálezy Martiny Skala (úspěchy a prohry emigrantky).
Český rozhlas 6
Český rozhlas 6 vysílá i v rámci celého Českého rozhlasu ojedinělý pořad Hovory na Bělidle. Zabývá se nejrůznějšími aspekty genderové problematiky, rovnosti mužů a žen, procentu žen v české politice, zatím mizivému. Pořad je typem kontaktního pořadu, do jehož průběhu mohou vstupovat posluchači se svými názory a stanovisky k projednávaným tématům.
Regionální studia Českého rozhlasu

Český rozhlas Brno

Regionální vysílání ČRo Brno je výrazně „ženským“ – a to jak složením posluchačské skupiny, tak převahou moderátorek v magazínovém vysílání; je proto logické (a nenásilné), že se genderová problematika prolíná většinou vysílání. Podrobněji viz 2.3.5., zde budiž znovu připomenut celoroční cyklus Jany Turčínové Galerie ženských osobností, pravidelná příloha pořadu Apetýt.



Český rozhlas České Budějovice

Genderovou problematikou se zabývala řada publicistických příspěvků z prostředí neziskového sektoru a institucí (Charita, Diakonie). Šlo o příspěvky vysílané v rámci radioproudu Fontána. Otázkám zaměstnanosti a stejným šancím na trhu práce byla věnována diskuse v rámci formátu Přímá linka.



Český rozhlas Hradec Králové

Genderová témata jsou zastoupena v pořadech: Šarm, Radioklub, Radioporadna.



Český rozhlas Olomouc

Genderově orientované pořady byly ve vysílání velmi dobře zastoupeny – v roce 2008 ještě četněji než v roce předchozím:

Lady magazín – pravidelný pořad o ženském pohledu na svět

Babinec – hubnutí, obezita a další témata životního stylu žen

Ženský svět – portréty význačných žen současnosti

Život v kalhotách – pánský magazín

Dopolední koktejl – pořad věnovaný životnímu stylu

Taneční pro pokročilé – pořad pro seniory

Průběžně v publicistických pořadech či ve večerních pořadech (Nocturno, Noční linka)

Český rozhlas Ostrava

Rovnocenný přístup k posluchačům obého pohlaví je ve vysílání Českého rozhlasu Ostrava samozřejmostí a programové zaměření pořadů zejména publicistických, ale i hudebně zábavných a kontaktních tomuto principu plně odpovídá. Genderová problematika byla tématem některých diskusních pořadů. Úspěšné ženy, které se výrazně prosadily i v tradičně „mužských“ oborech, několikrát redaktoři představili v pořadech Apetýt či Koktejl.



Český rozhlas Pardubice

Na vyvážený vztah obou pohlaví studio pamatuje při denním výběru hostů i témat do magazínových pořadů. Přímo tomuto tématu se věnoval v mnoha případech pořad Máme hosty, stejně tak se toto téma často promítá do projektu Posvícení. Reportáže z obcí srovnávají pracovní příležitosti žen a mužů, srovnávají jak se komu v dané obci žije apod.



Český rozhlas Plzeň

I přesto, že výsledky posledních sociologických průzkumů ukazovaly, že studio má převahu posluchačů ženského pohlaví, snaží se o rovnocenný přístup k posluchačům obou pohlaví. Z toho důvodu je program pořadů zejména publicistických, ale i hudebně-zábavných a kontaktních zaměřen na obě skupiny.



Český rozhlas Regina

Třináctka – kontaktní pořady s odborníky, kteří odpovídali na konkrétní dotazy posluchačů ohledně problematiky rovnosti mužů a žen, rovného uplatnění a odměňování v práci a společenském životě.

Některé aspekty této problematiky zpracovávala i vydání nového publicistického pořadu Až na dřeň.

Na tato témata reagoval aktuálně i kontaktní pořad Plus minus.



Český rozhlas Region, Středočeský kraj

Dopolední Region – vybraná témata (problémy všedního života nahlížené rozdílným pohledem mužů a žen včetně pohledu kvalifikovaného odborníka, Fórum 50 %, pracovní diskriminace, rovnost mužů a žen v přístupu k podnikání, atp.),

Seniorklub – problémy, radosti a starosti každodenního života seniorů.

Český rozhlas Region, Vysočina

Dopolední magazín Tandem se zaměřuje mimo jiné na ženy v domácnosti či na mateřské dovolené. Tandem se specializuje na osvědčená témata jako vaření, zdravý životní styl, výchova dětí, rady lékařů. Naopak odpolední Extra téma je tematicky genderově vyrovnané.

Tématu rovnosti pohlaví se opakovaně z různých aspektů věnuje diskusní pořad Narovinu.

Na genderovou vyváženost dbá studio rovněž při výběru hostů a v neposlední řadě i v personální skladbě redaktorů a moderátorů.






Český rozhlas Sever

Genderová tematika se ve vysílání Českého rozhlasu Sever objevuje poměrně často, a to jako nedílná součást. Poměr mezi ženskými a mužskými posluchači je téměř vyrovnaný, jen velmi mírně převažují muži.

Tuto tematiku lze nalézt především v pravidelném  publicistickém pořadu Kulinárium – věnovaném životnímu stylu, v besedách s hosty v dopoledních moderovaných blocích, kdy jsou hosty psychologové, vizážisté, lékaři, rodinní poradci apod., a v publicistických příspěvcích v pořadu Co se děje na severu.
Český rozhlas Rádio Česko
Obecně v roce 2008 stouplo zastoupení žen – respondentek ve vysílání Rádia Česko o necelá dvě procenta na současných šestnáct procent. Je to dáno i vyšším množstvím zastoupení žen v české politice, Rádio Česko využívá i větší počet analytiček k zahraničním a evropským událostem. Ve dvou pořadech Studio Česko se redaktoři věnovali rovnosti mužů a žen v evropském kontextu z hlediksa zaměstnanosti a mzdových podmínek, stejně jako v loňském roce redakce přinášela aktuální rozhovory o situaci žen v arabském světě (celkem devět příspěvků v průběhu roku).
Český rozhlas Leonardo
Prezentaci rovnosti mužů a žen můžeme chápat implicitně i explicitně. Implicitně je součástí všech původních pořadů Českého rozhlasu Leonardo, které můžeme označit za genderově vyvážené. Dokládá to mimo jiné pořad Vstupte! (socioložka Jiřina Šiklová, rozhovory o ženách české vědy, autorské pořady prof. Heleny Illnerové, rozhovor s oceněnými nositelkami Stipendium L´Oreal, pravidelná páteční Vstupte! ing. Miroslavy Novotné).

K podpoře rovnosti žen a mužů jistě přispěly i diskuse z řady Třetí dimenze (proč si někdy nerozumíme – o komunikaci mezi muži a ženami, ženy a středověk).

Problematice se v rámci odlišných kulturních okruhů věnuje pořad Sedmý světadíl.
Český rozhlas – Radio Wave
Radio Wave se stejně jako v minulých letech zaobíralo ve svém programu genderovou tematikou. O rovnosti mezi muži a ženami se hovořilo v souvislosti s nejrůznějšími povoláními (například v kontextu některých sportovních odvětví, v souvislosti s filmem, divadlem nebo literaturou). Toto téma se objevilo také v některých diskusních nebo publicistických pořadech (o rovných příležitostech v pořadu Rentgen, o dokumentu věnovanému ženám, sestrám a matkám kubánských disidentů v pořadu Klystýr, o spisovatelce Simone de Beauvoir v Odpolední session, o projektu Prolomit vlny v pořadu S mikrofonem na točenou). Problematika rovných příležitostí se objevuje také v kontextu evropské legislativy, a to v jednotlivých zpravodajských relacích
Český rozhlas Online
Podobně jako je tomu u rozhlasových pořadů, také u internetového obsahu jsou jeho autorkami ve významné míře ženy. Problematiku odrážely publicistické příspěvky v sekci Komentáře, například v souvislosti s americkými prezidentskými volbami, dále v sekci Kultura (například Ochránkyně pražských ulic o ženách v architektuře a sochařství nebo recenze knihy Ty, která píšeš o 25 významných ženských autorkách).


  • Rada konstatuje, že Český rozhlas v roce 2008 splnil povinnost, kterou mu ukládá jeho Statut a § 2 odst. a), c) a d) zákona 484/1991 Sb.



2.4.4. Dopravní informace
Český rozhlas 1 – Radiožurnál
Od ledna 2008 začal Český rozhlas 1 - Radiožurnál vysílat relace Zelené vlny častěji a v novém formátu. V Ranním Radiožurnálu byl dopravní servis rozšířen z původních dvou až tří relací v hodině na čtyři. Nový formát relací Zelené vlny vychází vstříc omezenému vnímání řidičů při jízdě. Relace začíná přehlednými titulkovými větami, které dopředu upozorňují, jakých silnic a událostí se informace budou týkat. Většina posluchačů Radiožurnálu si podle opakovaných jarních průzkumů této změny všimla a přivítala ji.

V průběhu listopadu a prosince bylo obesláno více než šest tisíc dobrovolných dopravních Zpravodajů Zelené vlny. Cílem byla nejen aktualizace údajů, ale také zvýšení počtu dopravních hlášení na společné callcentrum Zelené vlny a společnosti Global Assistance. Tato akce měla okamžitou odezvu ve výrazném zvýšení počtu dopravních hlášení na linku 800 122 012, a tím i ve zkvalitnění dopravních informací Zelené vlny.



Český rozhlas 1 – Radiožurnál dále rozvíjel spolupráci s Ministerstvem dopravy, Ředitelstvím silnic a dálnic, Policií ČR i dalšími institucemi na dopravním zpravodajství, zejména po zahájení provozu jednotného systému dopravních informací - JSDI. Řešily se zejména problémy s rychlostí a validitou informací ve státním systému a otázky další budoucnosti vysílání v systému RDS-TMC. V této souvislosti Český rozhlas 1 – Radiožurnál usilovně pracoval na realizaci projektu osazení dopravních značek IJ 15 s dodatkovou tabulkou s frekvencemi stanice. Přestože byla vedena přímá jednání s představiteli Ministerstva dopravy a ŘSD a zpracovány potřebné podklady, státní instituce zatím nerealizovaly bod vzájemné Smlouvy o spolupráci s Ministerstvem dopravy a Ředitelstvím silnic a dálnic, který má vést k osazení sítě dálnic a silnic 1. třídy informačními dopravními značkami s frekvencemi Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Ve spolupráci s Českým rozhlasem Regina byla podána žádost o osazení desítek značek IJ 15 s dodatkovou tabulkou s frekvencemi Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu na území hlavního města Prahy.
Český rozhlas 2 – Praha
Dopravní informace byly pravidelnou součástí zpravodajství stanice. Při mimořádných událostech (dopravní kalamity z důvodů povětrnostních podmínek, poruch nebo velkých nehod) byly takové informace operativně zařazovány i do živě moderovaných publicistických pořadů.
Český rozhlas 3 – Vltava
V zimní sezóně zařazovala Vltava pravidelnou informaci o sjízdnosti na závěr zpravodajské relace v 8:00 a do zpráv zařazovala informace o mimořádných situacích – povodně, sněhové kalamity, vichřice atd.
Český rozhlas 6
Dopravní informace Český rozhlas 6 nevysílá, pouze okrajově se do jeho zpráv mohou dostat informace o závažných dopravních situacích nebo hromadných nehodách.
Regionální studia Českého rozhlasu
Dopravní informace byly standardní součástí zpravodajských relací všech regionálních studií, velký prostor dával dopravnímu zpravodajství Český rozhlas Regina – viz kapitola Bezstarostná jízda ve zprávě – 3.1.5.8. Český rozhlas Regina.


Český rozhlas Rádio Česko
Rádio Česko pravidelné dopravní informace nevysílá. V případech, kdy dojde k závažnému problému v dopravě, zařazuje tyto informace do běžného zpravodajství.
Český rozhlas Leonardo
Vzhledem k tematickému vymezení stanice se aktuální dopravní informace ve vysílání neobjevují. Magazín Nula-jednička se příležitostně věnoval problematice dopravy jako celku, ať už z pohledu její historie nebo budoucnosti.
Český rozhlas – Radio Wave
Dopravní informace byly součástí zpravodajských relací v každou hodinu od 6:00 do 17:00 včetně víkendového zpravodajství. Studio se zaměřovalo na pražské a středočeské silnice a dálniční tahy. Dopravní zpravodajství se s přechodem Radia Wave na digitál přestalo vysílat.
Český rozhlas Online
Na internetu jsou zajišťovány dopravní informace v rámci webu Zelená vlna. Změny v distribuční síti pro dopravní zpravodajství byly důvodem pro investici do implementace nové struktury XML dat pro webovou prezentaci Zelené vlny. Tradičně bylo zvoleno Open Source řešení, přičemž použitá databáze eXist umožňuje pomocí jazyka XQuery velmi variabilní dotazy, aniž by musela být transformována struktura vstupních dat. Výstupy směrem k uživatelům zůstaly relativně stejné; jejich kvalita je podmíněna kvalitou obsahu dodávaného externím partnerem Českého rozhlasu.


  • Rada konstatuje, že Český rozhlas v roce 2008 splnil povinnost, kterou mu ukládá § 2 odst. 2 písm. a) zákona 484/1991 Sb.



2.5. Výroba a vysílání pořadů zejména zpravodajských, publicistických, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavních, vzdělávacích (včetně dokumentárních), hudebních a pořadů pro děti a mládež - § 2 odst. 2 písm. e)
Složení programu, výroba a vysílání jednotlivých stanic a studií viz příslušné kapitoly v rámci 3.1. a 3.3.
Prioritou roku 2008 byly říjnové volby do krajských zastupitelstev a doplňovací volby do Senátu PČR. Žurnalistickými centry pro tvorbu a zpracování informací z obou volebních klání se staly zpravodajské týmy Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu a Českého rozhlasu Rádia Česko. Z hlediska programu byla celková strategie Českého rozhlasu založena na zvýšené koordinaci mezi celoplošnými stanicemi a regionálními studii Českého rozhlasu. Největší důraz byl kladen na vyváženost vysílání, rovnoměrnost poskytnutí prostoru všem kandidujícím subjektům, striktní dodržování volebních pravidel programového vedení Českého rozhlasu, Kodexu Českého rozhlasu a všech zákonných ustanovení. Předvolební vysílání Českého rozhlasu, vysílání v době voleb i po uzavření volebních místností se snažilo naplnit ambici pro tvorbu a poskytnutí nestranné, objektivní, vyvážené a aktuální žurnalistiky.

Velký důraz v roce 2008 program kladl na tzv. „osmičková výročí“ vycházející z významných událostí historie samostatné Československé republiky. Napříč stanicemi Českého rozhlasu vznikla řada unikátních projektů mnohdy finančně podporovaných z grantů programového a generálního ředitele.

Další významnou prioritou programu pro rok 2008 bylo 85. výročí zahájení rozhlasového vysílání u nás. Historie Českého rozhlasu je nedílnou součástí historie naší republiky a využití bohatého rozhlasového archivu a výpovědí pamětníků se staly hlavním motem prezentace tohoto významného výročí vůči posluchačům.

Velkou pozornost věnoval program přípravě na předsednictví České republiky EU od začátku roku 2009. Byla posílena místa zpravodajů v zahraničí a rozhlas vybudoval nové vysílací studio přímo v Pražském domě v Bruselu. Už koncem roku byly zřízeny specializované webové stránky Českého rozhlasu k našemu předsednictví EU.

Dramaturgie stanice ČRo 2 - Praha se rozhodla nejenom přejímat tituly rozhlasových her, které byly vytvořeny pro Český rozhlas 3, ale mít i vlastní dramaturgickou tvorbu pro dospělé posluchače. Prvním titulem byla rozhlasová hra Tři na lavičce v režii Petra Mančala, roztočeny jsou ještě další dva tituly. Pokračovala realizace nekonečného seriálu Život je pes, která je zvláště díky velkému počtu postav produkčně velmi náročná. Tři díly byly natočeny ve studiu Český rozhlas Ostrava s ostravskými herci, i ty však pod vedením pražského režiséra Vladimíra Gromova. Vzhledem k časové náročnosti projektu se na jeho realizaci podíleli i další režiséři (Vlado Rusko, Dimitrij Dudík, Jaroslav Kodeš).
Hry a pohádky pro děti


  • O princi poutníkovi (režie Dimitrij Dudík)

  • Krakonoš a bába Foukalka (režie Jaroslav Kodeš)

  • Únos (režie Maria Křepelková)

  • Vlčpanna (režie Jaroslav Kodeš)

  • líné Mance (režie Karel Weinlich)

  • Jessie a Morgana (režie Vlado Rusko)

  • Janek, vévoda z Louky (režie Dimitrij Dudík)

  • Sovy, výři, netopýři (režie Jaroslav Kodeš)

  • Z notesu svatého Petra (režie Jaroslav Kodeš)

Pro Český rozhlas 2 – Praha byl připraven jedenáctidílný dramatizovaný seriál Manikúra pro nebožtíka v režii Vladimíra Gromova; bude dokončen v prvním čtvrtletí 2009.

Pravidelně byly realizovány pořady: Meteor, Kdy to bylo?, Velké osudy, Tisíc příběhů, Hajaja a Četby na pokračování.
Český rozhlas 3 – Vltava
Rozhlasové hry


  • Hökarängen (režie Ivan Chrz)

  • Tanec smrti (režie Michal Pavlík)

  • Pavouk na zdi (režie Vladimír Rusko)

  • Na Věky (režie Aleš Vrzák)

  • Timon Athénský (režie Hana Kofránková)

  • Strange Love (režie Aleš Vrzák)

  • Popeleční večeře (režie Petr Mančal)

  • Au revoir, papa (režie Markéta Jahodová)

  • Mansarda v Paříži (režie Markéta Jahodová)

  • Bluesmeni (režie Dimitrij Dudík)

  • Zázrak (režie Aleš Vrzák)

  • Vražda v Lotosovém jezírku (režie Hana Kofránková)

  • Válka ve 3. poschodí (režie Ivan Chrz)

  • Odepsaní (režie Dimitrij Dudík)

  • Druhý pokoj (režie Hana Kofránková)

  • Mobil (režie Aleš Vrzák)

  • Siena, jednoho deštivého dne (režie Markéta Jahodová)

  • Marast (režie Vlado Rusko)

  • Safari (režie Hana Kofránková)

  • Atest (režie Ivan Chrz)

  • Příjem (režie Ivan Chrz)

  • Adam stvořitel (režie Dimitrij Dudík)

  • Vánoce u Cupiellů (režie Lída Engelová)

  • Lásky hra osudná (režie Hana Kofránková)

Hry nové generace



  • Knock-out (režie Katharina Schnittová)

  • Zóna (režie Thomas Zielinski)

  • Sbal psa a vypadni (režie Natalie Deáková)

Pro Literární redakci byla skladba typů pořadů stejná jako v roce 2007, tzn. Četby na pokračování (i pro více hlasů), Stránky na dobrou noc, Souzvuk, Schůzky s literaturou, Sny, Polední verše, Svět poezie, Sladké je žít, Povídky, Páteční večer, Pokračování za 5 minut a Eseje.


2.6. Výzkum a analytika
V roce 2008 tvořili Oddělení výzkumu tři pracovníci – dva odborní pracovníci a asistent. Hlavní oblastí činnosti byla jako v předchozích letech práce s daty RADIO PROJEKTu (dále RP), podíl na jeho organizaci a příprava analytických podkladových materiálů pro vedení Českého rozhlasu a jednotlivých stanic a studií.

Vedle toho pracovníci oddělení zajišťovali další výzkumné projekty podle požadavků vedení stanic a studií. Tyto činnosti představují koncepci a přípravu dotazníků, výběr agentury, která realizuje terénní sběr dat, analýzu a interpretaci dat a prezentaci výsledků pracovníkům Českého rozhlasu (součástí jsou zároveň prezentace zpracovatelské agentury, která zpracovává přehled základních výsledků).

Další podstatnou oblastí činnosti byl kvalitativní výzkum prováděný v převážné míře vlastními silami na základě požadavků vedení stanic a studií. Podle potřeby byly zpracovávány analýzy použitelných dat z výzkumů z předchozích let. Průběžně byly prováděny konzultace pro stanice, studia a pracovníky Českého rozhlasu.

Oddělení pokračovalo v zajišťování mezinárodní spolupráce v rámci EBU v obdobném rozsahu jako v předchozích letech (zajištění dat pro statistickou a informační skupinu EBU).


2.6.1. Radioprojekt (RP)
Hlavní informační bázi představují pravidelné čtvrtletní výstupy Radio Projektu. Datové soubory RP byly Oddělením výzkumu standardně zpracovávány v rámci publikační řady Sociologické informace a dále podle specifických požadavků vedení stanic, studií a jejich marketingových pracovníků.

Aktuální výsledky RP a vybrané analýzy jsou pravidelně zveřejňovány na Intranetu Českého rozhlasu. Výstupy byly:


Únor RP 2.pololetí 2007 ; celoroční data 2007

Květen - RP 4. kvartál 2007 a 1. kvartál 2008

Srpen - RP 1. pololetí 2008

Listopad - RP 2. a 3. kvartál 2008


Ve stejných obdobích byla analyzovaná data přebíraná z kontinuálního výzkumu agentury Median pod názvem Media-Market-Lifestyle (MML), která jsou získávána v souvislosti s napojením Radio Projektu na část dat tohoto šetření.

Pracovníci oddělení zastupovali Český rozhlas ve Sdružení komunikačních a mediálních organizací (SKMO) a ve stálé pracovní skupině SKMO včetně její samostatné rozhlasové sekce, kde byly řešeny metodologické a organizační otázky Radio Projektu a připravovány další projekty.




      1. Kvantitativní výzkum pro potřeby programu a marketingu

Na začátku roku byla připravena a prostřednictvím agentury Stem/Mark realizována výzkumná sonda shrnující reakce publika Radiožurnálu na změny probíhající v programu stanice od 1. ledna. Sonda proběhla ve třech vlnách v období 18. 1. -18. 2. 2008. Výsledky byly prezentovány vedení rozhlasu, vedení a pracovníkům Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu a Radě Českého rozhlasu na jejích veřejných zasedáních. Sonda vyvolala diskusi, nicméně její výsledky byly posléze potvrzeny vývojem ukazatelů Radio Projektu.

V rámci testování vybraných písničkových titulů agenturou MEDIAN pro hudební dramaturgii celoplošných a regionálních studií byla v roce 2008 zpracována série deseti testů obsahujících vždy 35 titulů, tzn. celkem bylo testováno 350 písniček. Testy probíhaly měsíčně s výjimkou prázdninových měsíců červenec a srpen.

V dubnu byl prostřednictvím agentury Ipsos Tambor realizován Výzkum posluchačů Českého rozhlasu Sever, na který v červnu navázal Výzkum neposluchačů Českého rozhlasu Sever. Zabýval se posluchači, kteří buď Sever v minulosti poslouchali nebo se domnívají, že toto studio znají a neposlouchají, protože jim program nevyhovuje či vyhovuje méně než program jiných stanic.

Agentura Ipsos dále realizovala v červnu Výzkum posluchačů Český rozhlas Region, Střední Čechy. Předmětem výzkumu byly především programové preference posluchačů, jejich vztah ke studiu a obvyklé poslechové chování během dne.

V červenci se uskutečnil výzkum Vnímání rozhlasového studia Český rozhlas Regina, který byl realizován agenturou SC&C – zaměření bylo podobné jako u předcházejícího výzkumu.

V srpnu bylo provedeno agenturou Faktum Invenio šetření zaměřené na posluchače Českého rozhlasu Plzeň.

Zaměření uvedených výzkumů regionálních publik bylo obdobné - bylo třeba zjistit poslechové chování publika detailněji, než lze odvodit z dat RP, a zároveň popsat programové preference, image stanice, její silné a slabé stránky. Výzkumy byly realizovány prostřednictvím více agentur zčásti z technických důvodů, zčásti kvůli srovnání postupů více realizátorů.

V červenci byl agenturou NMS realizován on-line průzkum Názory posluchačů studia Rádio Wave. Daný průzkum byl ještě doplněn kvalitativní sondou a v září on-line průzkumem Internetové stránky Českého rozhlasu – Radia Wave.

Ve spolupráci s agenturou Stem/Mark byl v listopadu realizován deníkový výzkum posluchačů Českého rozhlasu Brno. Součástí šetření byl průzkum programových preferencí a postojů posluchačů.

V listopadu a prosinci proběhl pro potřeby Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu rozsáhlý šestitýdenní výzkum prostřednictvím agentury Millward Brown využívající on-line panel posluchačů Radiožurnálu k detailnímu popisu poslechových zvyklostí, vztahu k programu a image stanice a posluchačských preferencí.

Mimo výzkumy pro programové účely byl v červenci prostřednictvím agentury Stem/Mark realizován rychlý telefonický průzkum zaměřený na testování sloganů celoplošných stanic Českého rozhlasu.

Pro Český rozhlas 2 – Praha byl v lednu a únoru ve spolupráci s agenturou DATAMAR zpracován výzkum zaměřený na problematiku značky.

V prosinci agentura DATAMAR realizovala v návaznosti na obdobný výzkum v loňském roce výzkum Post test kampaně značky pro Český rozhlas 1 – Radiožurnál.

V červenci provedlo oddělení Výzkum a analytika přípravu, zpracování a vyhodnocení ankety mezi návštěvníky webových stránek Českého rozhlasu 2 - Praha.

2.6.3. Kvalitativní výzkum
Kvalitativní výzkum využíval převážně metody focus group (skupinové diskuse s vybranými vzorky respondentů). Tyto průzkumy proběhly pro stanice:


  • Český rozhlas 1 - Radiožurnál (květen) – tématem byl především dopolední program stanice

  • Český rozhlas Rádio Česko (červen) – realizace agentura Media Research. Výzkum využil novou technologii focus groups on-line

  • Český rozhlas 1 – Radiožurnál – znělková grafika, testování návrhů (červenec)

  • Český rozhlas – Radio Wave – názory posluchačů využívajících poslech přes Internet (srpen)

Prezentace výsledků pro stanice byly většinou spojeny s rozborem informací z RP, popřípadě dalších zdrojů.
2.6.4. Mezinárodní spolupráce
Pro EBU byly zpracovány statistické přehledy za r. 2007 o poslechovosti a trendech publika, o ekonomických, technických a programových útvarech Českého rozhlasu. Mimo to byly poskytovány členům EBU další údaje na vyžádání. Dále byl zpracován Country report 2007 pro GEAR (odborná skupina pro výzkum volně připojená k EBU), který je využíván statistickou skupinou EBU.
Složení programu dle kategorie EBU v příloze č.5


  • Rada konstatuje, že Český rozhlas v roce 2008 splnil povinnost, kterou mu ukládá § 2 odst. 2 písm. e) zákona 484/1991 Sb.


3. Náplň veřejné služby
Rok 2008 byl generální ředitel Českého rozhlasu vyhlásil rokem Radiožurnálu a vzdělávání. Programový ředitel ve vzájemné součinnosti aktualizoval a upřesnil programové vize celoplošných okruhů Českého rozhlasu.

Rok 2008 byl také rokem programových a personálních změn na Českém rozhlasu 1 – Radiožurnálu. Programové schéma nová ředitelka stanice Barbora Tachecí přebudovala ve snaze vyjít vstříc požadavkům posluchačů a vytvořit flexibilní časy pro aktuální žurnalistiku. Tyto změny a jejich skoková aplikace se setkaly s nepochopením části posluchačského spektra, nicméně vytvořily základ pro budování nového programového schématu Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu.

Rok 2008 byl pro Český rozhlas také rozvojem publicistických žánrů, zejména reportáže a dokumentu. Velký důraz programový ředitel kladl na rozvoj původní reportážní agendy, vzdělávání redaktorů a reportérů (byla uspořádána řada workshopů k tomuto tématu) a spolupráci v této oblasti mezi celoplošnými stanicemi a regionálními studii. Vznikla řada nových reportážních pořadů (Český rozhlas 1 – Pod kůži, Český rozhlas 2 – Volejte reportéry, Český rozhlas – Radio Wave – Rentgen), které investigativní formou zpracovávají důležitá celospolečenská témata.

V roce 2008 došlo také k růstu podílu regionálních studií na vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha a Českého rozhlasu 3 - Vltava. V mnoha regionálních studiích byly vytvořeny nebo vylepšeny podmínky pro tvorbu na celoplošných stanicích, a to zejména v oblasti náročnějších publicistických, literárních a dramatických žánrů. Český rozhlas se této činnosti systematicky věnuje.

Podpora veřejnoprávních formátů ze strany programového ředitele v oblasti dramatické, publicistické a hudební tvorby, stejně jako internetu a multimediálních projektů je logickým a nezbytným vyústěním koncepční programové práce. Český rozhlas 3 – Vltava pravidelně vysílá přímé přenosy z Metropolitní opery v New Yorku, přenosy nebo záznamy z významných tuzemských hudebních událostí a festivalů (Pražské jaro, Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, Smetanova Litomyšl, Dny Bohuslava Martinů atd.), a prostřednictvím mezinárodní výměny hudebních programů v síti EBU se tak Český rozhlas stává významným propagátorem české kultury v zahraničí.

Český rozhlas 3 – Vltava ve spolupráci s Produkčním centrem vyrobila 35 rozhlasových her

(26 v Praze, po 2 hrách v Brně, Plzni a Hradci Králové a 1 hru v Olomouci) a celkem 460 různých literárních pořadů, z nichž mnohé jsou mnohadílné. Stanici Český rozhlas 3 – Vltava byla v prosinci ministrem kultury udělena Cena za přínos české kultuře.



    1. Provozování analogového vysílání - § 3 odst. 1 písm. a)


Poslechovost v analogovém vysílání, vývoj hodnot týdenního a denního dosahu v příloze č. 7
Přehled kmitočtů jednotlivých vysílačů v příloze č. 9

3.1.1. Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Od 1. 1. 2008 přešel Český rozhlas 1 – Radiožurnál na nové programové schéma. Denní proudové vysílání bylo více podřízeno aktuálnímu zpravodajství a publicistice, večerní časy potom obsadily tematické, především publicistické pořady. Hlavně v dopoledním vysílání skončily programové řady, které postupem času přestaly plnit svou úlohu a brzdily vysílání.


Ranní, Dopolední i Odpolední Radiožurnál a stejně tak Víkendové Radiožurnály dostaly své pravidelné moderátory. Na maximálně dva se omezil také počet moderátorů publicistických pořadů: polední Ozvěny dne, Radiofórum, Stalo se dnes.
Základem Ranního Radiožurnálu s Janem Pokorným jsou zprávy, doprava a počasí každých patnáct minut. Mezi tím je vysílání doplněno vstupy ranních reportérů domácí redakce, zahraničních zpravodajů, příspěvky z regionů, přehledem tisku a aktuálním rozhovorem Ranní interview.
Dopolední Radiožurnál s Lucií Výbornou je založen na hodinovém rozhovoru s Hostem Radiožurnálu, doplněn je potom původní reportážní agendou v pořadech Zblízka a od září také hlubší publicistikou v pořadu Pod kůži.
V první části Odpoledního Radiožurnálu s Jiřím Chumem/Danielou Karafiátovou došlo v průběhu roku k největšímu posunu. Nejdříve byl nahrazen původní moderátor Milan Bílek, poté došlo k zavedení soutěže a interaktivního bloku O všem – s vámi a byla také více prosazována půlhodina Motožurnálu. Dále proud obsahuje spotřebitelské informace Radiorada, informace o knihách, filmech, hudbě, médiích a kultuře obecně, speciální pohled je přitom věnován projektům a programům sesterských stanic Českého rozhlasu a vystoupením uměleckých těles Českého rozhlasu.
Druhá část Odpoledního Radiožurnálu s Hankou Shánělovou je aktuálním zpravodajským proudem s velkým podílem živých vstupů reportérů v terénu.
Jen minimální změny zaznamenaly polední Ozvěny dne, aktuální rozhovor 20 minut Radiožurnálu, publicistické Radiofórum a zpravodajský souhrn Stalo se dnes, zde šlo většinou o úpravy stopáže těchto celků.

Víkendový Ranní Radiožurnál s Romanou Navarovou je odlehčenou variantou Ranního Radiožurnálu ve všedních dnech se zachovaným čtvrthodinovým taktem zpravodajství.


Zápisník zahraničních zpravodajů (ZZZ) s Vladimírem Krocem přináší zajímavé reportáže zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu a spolupracovníků Radiožurnálu v jednotlivých zemích. Pořad byl oproti minulým letům rozšířen na dva vysílací dny týdně. Ke změně moderátora došlo na jaře 2008, zpočátku byl moderátorem Alexej Pyško.
Víkendový Polední Radiožurnál s Václavem Žmolíkem obsahuje tak jako všednodenní Dopolední Radiožurnál rozhovor s hostem Radiožurnálu. Jako protipól ZZZ je potom v jeho rámci vysílán cyklus rozhlasových výletů Po Česku.
Víkendový Odpolední Radiožurnál s Danielou Karafiátovou přináší aktuální příspěvky především o víkendovém dění v regionech ČR.
Večerní vysílání Radiožurnálu je věnováno tematickým, převážně publicistickým pořadům. V řadě 20:00 - 21:00 je to cyklus dokumentů Příběhy 20. století připravovaný Českým rozhlasem Rádio Česko, vysílání pro slovenskou menšinu Stretnutie, Týden ve vědě a technice připravovaný Českým rozhlasem Leonardo, magazín pro tělesně postižené HandyCamping , vysílání pro romskou menšinu O Roma vakeren, záznamy koncertů populární hudby Naživo a Týden v kultuře, který připravuje Jana Klusáková.
V řade 22:00 – 23:00 se potom jednotlivé pořady věnují důležitým tématům architektury a umění Design, architektura, stavebnictví, spotřebitelským problémům SOS, problematice rozvojových zemí Třetí svět, kulturním souvislostem, které stály u zrodu naší civilizace, Kořeny připravuje Český rozhlas 6 a integrovanému záchrannému systému je věnován pořad Když voláte 112.
Další večerní a noční čas vysílání Radiožurnálu zůstal v roce 2008 prakticky nezměněn. Obsahuje sportovní magazín Sportžurnál a přenosy z ligových fotbalových a hokejových utkání, diskusi Nad věcí, Noční Radiožurnál s prostorem pro telefonující posluchače a reprízy některých pořadů z daného týdne.
Technická stránka vysílání
Na začátku roku 2008 došlo v reakci na programové změny Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu ke změnám v odbavování programu. Po počátečních problémech se situace rychle ustálila, hlavně pokud šlo o odbavování nového znělkového obalu. Hned zpočátku roku došlo k úpravě znělek tak, že z nich byly odebrány některé zvuky pro posluchače rušivé.
Zabezpečení nového programu přineslo určitá zjednodušení při výrobě, a proto se mírně uvolnila napjatá situace v obsazení studií. Přesto byl celý rok po stránce technického zabezpečení fungování stanice poněkud problematický. Stále totiž Český rozhlas 1 – Radiožurnál a Český rozhlas Rádio Česko působí ve studiových prostorách, které byly původně určeny pouze pro vysílání jedné stanice.
V roce 2008 ovšem nadále převládaly problémy s odbavovacím systémem. Zavedení nového Daletu Plus se pozdrželo a systém oproti plánu nebyl do konce roku uveden ani do zkušebního provozu.
Nadále se naopak daří zajišťovat lepší mobilitu redaktorů v terénu ať už využíváním vnějšího přístupu do počítačové sítě Českého rozhlasu prostřednictvím technologie VPN, větším využíváním notebooků, datového připojení prostřednictvím sítě mobilního operátora či zavedením nového reportofonu, který umožňuje používat mobilní telefony.
Propagace stanice
Hlavní kampaň na upevnění povědomí o Českém rozhlasu 1 – Radiožurnálu prováděl Český rozhlas 1 - Radiožurnál v těsné spolupráci s Odborem marketingu a PR Českého rozhlasu. Kampaň v dubnu byla zaměřena na značku Radiožurnál, na jeden z jeho pilířových programů - Ranní Radiožurnál a na jeho osobnost Jana Pokorného. První rozsáhlejší vlna této kampaně se realizovala v dubnu a druhá v omezenější podobě v listopadu 2008. Kromě toho realizoval Český rozhlas 1 další malé kampaně v tisku, na internetu či ve vlastním vysílání. Jednalo se o propagaci pořadů Host Radiožurnálu (s Lucií Výbornou), 20 minut Radiožurnálu (s Martinem Veselovským) a Zápisník zahraničních zpravodajů.

Český rozhlas 1 - Radiožurnál také (zpravidla barterově) inzeroval celoročně v deníku Metro, v týdenících Gól a Stadion, v magazínech Koktejl, Lidé a země a v dalších médiích. K propagaci v tisku používal Český rozhlas 1 – Radiožurnál v průběhu roku prakticky bezvýhradně vizuál Ranní Radiožurnál s Janem Pokorným.

Během roku vydali knižně své rozhlasové reportáže redaktoři a spolupracovníci Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu Jan Říha (Dakar), Pavla Jazairiová (Jiná Afrika), Václav Žmolík (Po Česku), Jan Šmíd (Obrázky z Provence), Marek Janáč (Divnopis).

Český rozhlas 1 – Radiožurnál jako každoročně sjednal na 150 mediálních partnerství a spoluprací na akcích společenských, kulturních, hudebních, sportovních, motoristických a dalších (šlo například o akce Českého olympijského i paralympijského výboru, atletické závody domácí i mezinárodní, Prague International Marathon, MS ve florbalu, filmové festivaly, zejména Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech a Letní filmovou školu v Uherském Hradišti, významné koncerty typu Kylie Minogue nebo Leonarda Cohena, popřípadě předávání výročních cen populární hudby Anděl nebo Velehrad apod.). Již tradičně velký ohlas měla spolupráce na MFF v Karlových Varech a opětovné zřízení speciálního festivalového rádia Filmžurnál. Český rozhlas 1 – Radiožurnál se také věnoval osvětě v oblasti bezpečnosti silničního provozu: mediální spolupráce na projektech The Action a Domluvme se (s Besipem). Radiožurnál často spolupracoval na charitativních akcích (Běh pro Paraple, Dobročinná akademie konta Paraple, akce Spastic Handicap, akce Českého paralympijského výboru, Světluška apod.). Spolupracoval rovněž na akcích odborných (Podnikatel roku, Banka roku, Týden vědy Akademie věd, Živnostník roku apod.)



Internetové stránky stanice
Do roku 2008 vstoupil v nové podobě i web Radiožurnálu. Zcela změněna byla nejen jeho grafika, ale především obsah. Posílena byla podpora hlavních programových řad (zejména Host Radiožurnálu), zvukového archivu Rádio na přání a interaktivního prvku O všem – s vámi. Podrobný program vysílání byl obohacen o tváře všech moderátorů, kteří se tak stali nejen průvodci rozhlasovým vysíláním, ale i po webu stanice.

V dalších měsících roku byl rozvíjen obsah stránek. K textové i audiovizuální podobě pořadů Host Radiožurnálu, Motožurnál nebo Tipy na víkend se přidaly zejména reportáže Zápisníku zahraničních zpravodajů, Pod kůži, Zblízka, komentáře Radiofóra nebo blogy zahraničních zpravodajů.

Největším rozvojem prošlo Rádio na přání. Zatímco na konci roku 2008 Radiožurnál denně posluchačům nabízel 40 záznamů vybraných pořadů, o rok později si mohou posluchači dodatečně poslechnout téměř 100 % vysílání (výjimkou jsou záznamy koncertů a obdobných pořadů, jejichž záznamy nemohou být zveřejněny z důvodu autorských práv). Přibližně třetinu vysílání denně nabízí Radiožurnál i v podcastu. U všech záznamů jsou k dispozici podrobné textové popisky. Nadále v archivu nechybí automaticky pořizované záznamy zpravodajských relací v každou celou hodinu, tedy Zpráv, Ozvěn dne a Stalo se dnes.

Tým webu Radiožurnálu se podílel na některých krátkodobých projektech, jako byly Filmžurnál 2008 (vysílání z MFF Karlovy Vary), Dokuřte s Radiožurnálem (soutěž), vysílání pro české turisty v Chorvatsku, Cena Michala Velíška (podrobné představení kandidátů) nebo Hit roku 2007 (hlasování). Web Radiožurnálu podpořil hlavní sportovní události, jejichž partnerem byl Český rozhlas – letní olympijské a paralympijské hry v Číně, ME ve fotbalu, MS v hokeji a Rallye Dakar.

Vzhledem k opakovaně odloženému startu zpravodajského webu Českého rozhlasu nadále Radiožurnál zajišťoval chod webu iŽurnál. Podařilo se pokrýt všechny důležité události a navíc zvýšit kvalitu publikovaných příspěvků na úkor kvantity. Pozvolna si redaktoři Českého rozhlasu 1-Radiožurnálu zvykají, že výsledkem jejich práce dnes už není pouze rozhlasové vysílání, a učí se své materiály zpracovávat i s ohledem na internet. Nejlépe v tomto ohledu funguje spolupráce se zahraničními zpravodaji Českého rozhlasu, i proto jejich příspěvky tvoří stěžejní část obsahu iŽurnálu.
Multimediální projekty
Český rozhlas 1 – Radiožurnál v roce 2008 rozvíjel své internetové stránky, příspěvky na internetu standardně doplňuje fotografiemi a zvuky, rozvíjí Rádio na přání. Samostatné multimediální projekty ale nevytvářel.
3.1.2. Český rozhlas 2 – Praha
Pravidelné výzkumy poslechu rozhlasových stanic naznačují, že rok 2008 byl pro tuto stanici úspěšný. Za tři čtvrtletí roku 2008 (výsledky posledního čtvrtletí ještě nejsou k dispozici) se počet posluchačů Českého rozhlasu 2 – Praha zvýšil o více než 30 tisíc. Podle tzv. poslechové křivky zaznamenaly zřetelný úspěch pořady jako Dobré jitro, Odpolední kolotoč, ale i sobotní dopoledne se zábavnými pořady a po delším čase také večerní programy se specializovanými časy pro četbu na pokračování, dokumenty a hry.

Pro rozhlas veřejné služby není počet posluchačů zdaleka jediným kritériem úspěšnosti. Při přípravě a koncipování programu je to zásada přinášet informace ověřené, vyvážené a komplexní. V roce 2008 nebyly v programovém schématu zaváděny zásadní změny.

V dopoledním živě vysílaném Hostu do domu byl zaveden cyklus Rodinný lékař, který se už v prvních týdnech setkal s živým zájmem posluchačů. Do pořadu pětkrát v týdnu docházejí přední čeští lékaři a specialisté, aby informovali posluchače o jednotlivých medicínských oborech. Odpolední kolotoč pak nově otevřel cyklus receptů a zajímavostí z gastronomie Rozhlas u plotny podobně posluchači vítaný.

Na přání posluchačů byly zavedeny večerní reprízy oblíbených ranních pořadů Jak to vidí,


a do 24 hodin po odvysílání se posluchačům poskytují přepsané v textu na webových stránkách stanice.

Velké úsilí se dále věnuje náročnému žánru rozhlasové investigativní reportáže, který dosud v rozhlasové podobě nemá tradici.

Úspěch v roce 2008 zaznamenala dokumentární tvorba, což se projevilo nejen zvětšením zájmu posluchačů o tento žánr, ale i oceněním na několika soutěžích.

Pozvolna se proměňuje také žánr rozhlasové zábavy – typu zábavných talk-show až po veřejné nahrávky s publikem. Ukazuje se, že tradiční pořad se zábavnými psanými scénkami už posluchačům přestává vyhovovat – hledají se proto nové formy na hranici zábavy s cennějším obsahem - například nový pořad Hvězdný prach, ve kterém je posluchačům atraktivní formou připomínána tradice rozhlasového hereckého umění.

Nově se ve spolupráci s týmem odborně fundovaných redaktorů z Českého rozhlasu Leonardo připravují pořady z oblasti vědy - Meteor a Rozhlasová akademii celoživotního vzdělávání. Oba pořady dostaly novou, současnější podobu.

Největší událostí v oblasti programu byl rozjezd rodinného seriálu Život je pes, léta zamýšleného a dlouho připravovaného, který úsměvnou formou reaguje na životní situace v běžné české rodině. Jde o jediný rozhlasový seriál tohoto druhu v České republice.


Technická stránka vysílání
Efektivnějším přerozdělením vysílacích kmitočtů v rámci Českého rozhlasu byla v letošním roce zvýšena dostupnost VKV signálu Českého rozhlasu 2 – Praha:

1. 9. byl přidělen kmitočet 100,7 MHz - vysílač Cukrák, vyzářený výkon 50 kW.

1. 12. došlo k zlepšení situace na Ostravsku – byl zahájen provoz vysílače Ostrava/ČSAD – kmitočet 101,9 MHz (dříve vysílač Třinec/Javorový), vyzářený výkon 500 W. Daní za toto opatření ovšem bylo dílčí zhoršení možnosti poslechu Českého rozhlasu 2 na Třinecku, kde je nyní k dispozici vysílač Třinec/město – kmitočet 107,8 MHz, vyzářený výkon 200 W.
V roce 2008 došlo k technologické obměně reportážní techniky – všem redaktorům Českého rozhlasu 2 – Praha byly přiděleny MP3 rekordéry. Vedoucí redakcí a oddělení i klíčoví moderátoři a redaktoři byli vybaveni notebooky, které zvýšily jejich pracovní flexibilitu. I v letošním roce proběhla částečná obměna počítačů.
Nedílnou a pravidelnou součástí denního vysílání Českého rozhlasu 2 – Praha se staly radiomosty (spojení s regionálními studii Českého rozhlasu prostřednictvím linky ISDN), které umožnily integrovat do živého vysílání významné mimopražské osobnosti.

Podzimní dílčí reorganizace Českého rozhlasu 2 – Praha si vyžádala několik dislokačních úprav.


Propagace stanice
V souvislosti se zařazením seriálu Život je pes proběhla propagační kampaň: televizní anonce na ČT, PR články v denících MF dnes, Hospodářské noviny, deník Metro, časopis Týden a mnohé další. Po celé republice probíhala měsíc kampaň - lavičky a zároveň spoty vysílané v síti Commonline - obchodní centra, benzínové stanice. Dalším velmi významným počinem pro Český rozhlas 2 - Praha bylo přidělení dvou VKV vysílačů, 1.září VKV vysílač Cukrák - Praha a střední Čechy, 1. prosince VKV vysílač na Ostravsku. V obou případech proběhly kampaně regionálního rozsahu. Nejvýznamnější PR aktivitou v roce 08 byly Výlety - letos poprvé pod vlajkou Českého rozhlasu 2 – Praha. Tým Pavla Kudrny projel se stanem všechny významné akce po celé ČR.V průběhu roku se Český rozhlas 2 - Praha podílel na řadě prestižních projektů a navázal několik významných mediálních spoluprací, barterových operací a zrealizoval velké množství PR akcí. Byla vyrobena řada nových anoncí, došlo jak ke zvýšení kvality (nárůst cca 50%), tak kvantity selfpromotion. Do vysílání na ČT byly nasazeny nové anonce - nová jednotná grafika stanic Českého rozhlasu.
Internetové stránky stanice
Po celý rok byl kladen velký důraz na rozšíření nabídky pro posluchače prostřednictvím internetových stránek (provedla se velká inventura v sekci Kdo je kdo, byla přidána flashová animace představující zviditelnění moderátorů dvou pořadů, který je Dobré jitro a Host do domu, tedy nejsledovanější vysílací časy).

Byla rozšířena služba Rádia na přání o pořady ve STREAM nabídce (tedy pořady pouze k poslechu na stránkách www.rozhlas.cz/praha), a to i o některé hudební pořady (celkem o cca třináct pořadů jako například od pondělí do pátku Kolotoč speciál nebo tolik posluchači žádané nedělní Dobré jitro) … v Rádiu na přání je tak týdně umístěno cca 130 pořadů a rubrik, tedy celé denní vysílání a večerní pořady.

V roce 2008 vznikly nové samostatné internetové stránky:

1. věnovaná pouze rodinnému seriálu Život je pes, součástí této prezentace byla i Velká letní psí soutěž a poté i veřejná nahrávka pořadu Pes je život (šlo o fotografickou soutěž posluchačů, kteří zasílali své amatérské fotografie psů, na internetu pak sami posluchači hlasovali a 20 „nej“ fotek pak bylo oceněno na veřejné nahrávce pořadu Pes je život), celkem posluchači zaslali 733 fotografií;

2. k pořadu Jak to vidí, na kterých jsou od září 2008 publikovány také přepisy pořadů (s velkou posluchačskou odezvou), s životopisy a fotografiemi hostů Českého rozhlasu 2 - Praha, samozřejmě také s Rádiem na přání, tedy se zvukovým záznamem pořadů JTV, které zde posluchači najdou do hodiny po odvysílání, /součástí této stránky jsou (a budou) samostatné stránky (blogy), kterými se opět přiblíží dění na stanici/.
Stránky navštěvují lidé ve věkové hranici 50+ (internetoví posluchači jsou tak v průměru mladší než posluchači stanice, což je pro budoucnost velmi povzbudivé).
Multimediální projekty
V roce 2008 se také prostřednictvím Českého rozhlasu Online uskutečnilo několik video záznamů pořadů a projektů (živé vysílání finále soutěže Zlatý Ámos 2008 /na stránkách je dnes záznam přenosu/, video z veřejné nahrávky pořadu Pes je život nebo vánoční dvouhodinový Tobogan z Karlštejna).

Posluchačům byla také nabídnuta doplňková možnost sledovat dění ve vysílacím studiu pomocí webových kamer (tento krok zaznamenal velký posluchačský ohlas spojený s častějším poslechem a sledováním dění ve studiu o cca + 30 tisíc internetových přístupů měsíčně).


3.1.3. Český rozhlas 3 – Vltava
Vývoj programu stanice
Vysílání v roce 2008 probíhalo podle osvědčeného schématu, které si nevyžádalo žádné výraznější změny a jehož funkčnost se potvrzuje i stoupajícími čísly poslechovosti. Stanici Český rozhlas 3 - Vltava v prosinci minulého roku ministr kultury udělil Cenu za přínos české kultuře.

V hudební oblasti byl program veden permanentní snahou o vysílání špičkových nahrávek atraktivních skladeb, zprostředkování přímých přenosů nebo aktuálních záznamů předních domácích i zahraničních umělců. Vltava pravidelně vysílala přímé přenosy z Metropolitní opery v New Yorku, v oblasti symfonických koncertů se dařilo vysílat přibližně stejný podíl záznamů z domácích a zahraničních koncertních sálů. Český rozhlas 3 byl pravidelně účastníkem vysílání Jazzové sezóny Euroradia.

Dramaturgie hudebního natáčení reflektuje nejvýznamnější tuzemské hudebních události – jak přímé přenosy a záznamy z festivalů, tak prostřednictvím mezinárodní výměny hudebních programů v síti EBU. Tato sféra činnosti naplňuje možnost vývozu české hudební kultury do zahraničí a její efektivní propagaci (jednotlivé koncerty přejímá průměrně patnáct zahraničních rozhlasů, což reprezentuje cca dva miliony posluchačů v Evropě i zámoří).

Pokračovaly přímé přenosy a záznamy koncertů regionálních orchestrů, které jejich působení propagují a stimulují.

Dramaturgie dokumentuje i českou soudobou skladatelskou tvorbu.

Pravidelné hudebně publicistické pořady (například Slovo o hudbě) plní funkci zájmovou i edukativní, věnují se nejrůznějším tématům, důležité místo v této kategorii zaujímají pořady věnované mladým interpretům.

Spolupráce s hudebními redakcemi regionálních studií Českého rozhlasu probíhala v dohodnutém objemu, některé byly stále častěji doplňovány dalšími pořady vesměs reagujícími na aktuální hudební události v regionech. Došlo k rozšíření pravidelné spolupráce s Českým rozhlasem České Budějovice, který hudební pořady pro Český rozhlas 3 zatím neposkytoval.

Ve slovesných pořadech se Vltava tematicky soustředila především na „osmičkový rok“ (včetně 85. výročí rozhlasu) a na kulturu národů španělského jazyka. Páteří projektu Španělský rok byly desetiminutové pořady vysílané každý všední den. Španělská témata se objevovala ve většině programových řad a na tomto základě vzniklo mnoho kvalitních literárních premiér .

K „osmičkovému roku“ připravila Vltava širokou škálu literárních a dramatických pořadů reflektujících konkrétní historické události. K  21. srpnu, 28. říjnu a 17. listopadu připravila stanice zvláštní schémata. Z dalších mimořádných projektů uvádíme celodenní vysílání Za tajemstvím hmoty a Vesmíru (19. října), tradiční Dny slovenské kultury, modifikované letní schéma s cykly Výlety s Vltavou a Noční povídky (obojí ve spolupráci s regiony).
Vltava ve spolupráci s Produkčním centrem vyrobila 35 her (26 v  Praze, po dvou hrách v Brně, Plzni a Hradci Králové a jednu hru v Olomouci; dalších sedm her je rozpracováno) a celkem 460 různých literárních pořadů (pokud bychom počítali zvlášť jednotlivé díly Četeb na pokračování a Osudů, pak výsledné číslo je 865).

Ve zpravodajsko-publicistickém vysílání Vltavy (Mozaika, Spektrum) dále roste podíl živých vstupů a hostů ve studiu. Výhodou je další propojení s internetovými stránkami, kde jsou delší verze příspěvků včetně obrazového doprovodu. V Mozaice přibyla rubrika o soudobé hudbě s Wandou Dobrovskou. Mozaika měla speciální vydání k 21. srpnu a k 17. listopadu a velký ohlas měl i pětidílný minicyklus k 50. výročí Divadla Na zábradlí.


Technická stránka vysílání
Vysílání Českého rozhlasu 3 - Vltava se potýkalo s běžnými drobnými poruchami, které však mívají na vysílání kulturního programu dosti negativní vliv. Například výpadek CD uprostřed hodinové symfonie je více devastující než u písničky v proudovém vysílání. Intenzívně a trvale Vltava spolupracuje s Útvarem techniky na vyvíjení „pojistek“ proti těmto událostem.

Stále je sledováno a hledáno optimální nastavení zvukového procesoru na přepojovači.


Propagace stanice
V roce 2008 byla pro Český rozhlas – 3 Vltava realizována kampaň zhruba v hodnotě 0,5 mil. Kč. Šlo o propagaci projektu Čtenářský deník aneb Vem Boženu do metra (povinná školní četba ke stahování v MP3).

Ke konci roku se začalo připravovat k vydání propagační DVD v prostorovém zvuku s hrou Pocit nočního vlaku. Oproti minulému roku Vltava zvýšila a upevnila počet mediálních partnerství či podepsala deklarace o spolupráci. Více byl kladen důraz na propagaci stanice v místě konání jednotlivých událostí či festivalů.

Společně s Národním divadlem, Galeriií hlavního města Prahy , Moravskou galerií v Brně, Muzeem umění Olomouc a Bazilikou v Českých Budějovicích byl založen projekt Kůlna, který je orientován na mladší zájemce o kulturní dění. V rámci tohoto spojení se například v květnu Vltava připojila k akci Barokní víkend, probíhající v Trójském zámku. 85.výročí Českého rozhlasu Vltava oslavila na parníku, který posléze zakotvil v Tróji a fungoval jako pódium.

Partnerství bylo navázáno s kulturním serverem scena.cz, časopisy A2, Divadelními novinami, s Respektem, který vydává CD s literárním pořadem Žluté oči.



Internetové stránky stanice
Stránky pořadů Mozaika a Spektrum jsou stále více přijímány jako aktuální kulturní zpravodajský portál. Zvyšuje se podíl jejich multimediálnosti.

Zásadním internetovým projektem Českého rozhlasu 3 – Vltava byl Čtenářský deník. Nabízí k volnému stažení nahrávky povinné školní četby. Projekt se setkal s velkým ohlasem u pedagogů i studentů. Na jeho diskusních fórech probíhá živá debata.

Inovací prošla též interaktivní stránka projektu Radiocustica.


Yüklə 1,53 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   ...   5   6   7   8   9   10   11   12   ...   26




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©muhaz.org 2020
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə