Vývoj vztahů mezi ES/EU a USA v kontextu proměny mezinárodního systému
Transatlantické vztahy EU
Petra Měšťánková
Historický kontext
Alfred Grosser: neexistuje „rok nula“
19. století:
Světové dění ovlivňuje koncert evropských velmocí
USA nejsou velmocí, postupně roste jejich hospodářský vliv, ale vojenská síla je v porovnání s evropskými velmocemi nepatrná
Vztahy USA-evropské země především na bázi obchodní
Meziválečné období
Zahraniční politika USA ovlivňována střety mezi izolacionisty a internacionalisty.
1. sv. válka → na krátký čas převážili internacionalisté.
Vojenská pomoc
Wilsonových 14 bodů základem mírového jednání v Paříži
Wilson dal impuls ke vzniku Společnosti národů
Meziválečné období
Ve 20.-30. léta převážil izolacionismus
USA neratifikovaly Versaillskou mírovou smlouvu → 1921 Senát přijal rezoluci, v níž ukončil válečný stav.
USA se nestaly členem SN → vliv na její omezenou působnost a funkčnost
Meziválečné období
Vztahy s evropskými zeměmi především obchodní.
1929: krach newyorské burzy → světová hospodářská krize
1935: v USA byl přijat zákon o neutralitě (Neutrality Act)
Změna politiky s nástupem 2. světové války
1941: zákon o půjčce a pronájmu + Atlantická charta
1942: vstup do války
Poválečné období
Proměna mezinárodního systému
Bipolarita
USA vs. SSSR – obě vlastní jaderné zbraně
NATO vs. Varšavská smlouva
Kapitalismus vs. komunismus
Evropa je rozdělená → ozbrojený mír
OSN – odlišností od SN je, že členy se postupně stávají skoro všechny státy světa
Jedná se o MS poměrně stabilní, kde vztahy mezi aktéry jsou do značné míry předvídatelné.
Napětí mezi velmocemi se ventiluje v zemích třetího světa.
Poválečné období
Položeny základy vztahů mezi USA a západoevropskými zeměmi → tzv. grand strategic bargain.
ZE:
USA nutné pro zajištění stability ZE a vyvážení vlivu SSSR
Americké jednotky musí zůstat v Evropě – v USA to vyvolalo spory mezi izolacionisty a internacionalisty.
Poválečné období
1947: Trumanova doktrína
Doktrína o zadržování komunismu
Marshallův plán hospodářské obnovy
Poskytnutí pomoci pouze svobodným zemím → izolace KS ve Francii a Itálii
Evropské země musí mezi sebou spolupracovat
Realizován skrze Program hospodářské obnovy a Organizaci evropské hospodářské spolupráce
1949: vznik NATO
50. léta
Vývoj v ZE → od ESUO k Římským smlouvám.
Mimo ale stále zůstává Velká Británie
Postoj USA k evropské integraci:
Pozitiva: stabilita v ZE a potažmo v celé Evropě vznikem dvou bloků
Podpora britského členství
Negativa: negativní vliv na americké obchodní zájmy, zvláště v oblasti zemědělství a ocelářství
50. léta
Největší konflikty mezi partnery:
Otázka znovuvyzbrojení Německa (1950-1955)
Suezská krize (1956)
1958-1971
Mezinárodní prostředí:
Období détente
Po kubánské raketové krizi v r. 1962 USA a SSSR zahájily rozhovory o kontrole jaderného zbrojení
V r. 1963 Dohoda o omezení testování jaderných zbraní (zákaz atmosférických zkoušek)
Tenze mezi velmocemi se ventilovaly v třetím světě.
Konflikty byly nahlíženy optikou konfliktu mezi Východem a Západem.
Viz válka ve Vietnamu, konflikty v Africe, podpora armády a pravicových sil v Latinské Americe
1958-1971
Vývoj v evropské integraci
Stabilita i konflikt
Počátek významných politik → společná obchodní politika a společná zemědělská politika
Konsolidace institucionálního rámce
Hospodářský boom
Tenze:
francouzská iniciativa na integraci v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky (tzv. Fouchetův plán)
Lucemburský kompromis
Otázka rozšíření → Francie blokovala žádosti o členství VB
1958-1971
USA
Zavraždění JFK
Domácí nepokoje: hnutí za občanská práva pro Afroameričany, mírové hnutí, protijaderné hnutí
Závody ve zbrojení se SSSR
Problémy hospodářské → zhoršeno zaměřením administrativy na oblast vojenskou
1958-1971
ES-USA
Evropská integrace v oblasti hospodářské x americké obchodní zájmy
Úsilí některých zemích (Francie) učinit z Evropy třetí sílu mezi Západem a Východem
Francie požaduje změny v NATO → V r. 1966 se stahuje z integrovaného vojenského velení NATO
Evropa začíná růst jako aktér v MV – navázání vztahů s bývalými koloniemi
1971-1985
Mezinárodní prostředí
Opětovný růst napětí mezi velmocemi (zejména od konce 70. let)
K růstu napětí přispěl:
Konflikt na Blízkém východě
Íránská revoluce
Sovětská invaze do Afghánistánu
Konec 70.-pol. 80. let období tzv. nové studené války
1971-1985
Vývoj v ES:
Euroskleróza, ale posílení koordinace zahraniční politiky členů ES
Patrné na Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
1973: rozšíření o VB, Irsko a Dánsko → podporováno USA
80. léta snahy prolomit eurosklerózu a naplnit základní cíl evropského projektu (společný trh)
1971-1985
Vývoj v USA:
Nixonova administrativa
Ztráta legitimity aférou Watergate a neúspěchy ve Vietnamu
1971: nová ekonomická politika → tzv. Nixonův šok
konec fixního směnného kurzu mezi dolarem a západoevropskými měnami → pád kurzu dolaru
Ochranářská opatření domácího trhu (10 % dodatečná daň na dovážené zboží)
V očích ES porušení dohod z GATT
1971-1985
EU-USA
Během Nixonova prezidentství převažovaly konflikty ve vzájemných vztazích
Hospodářské konflikty v důsledku Nixonova šoku.
Politické konflikty:
Oslabení důvěry v americké vedení
Nixonova doktrína → požadavek, aby evropské země zvýšily výdaje na svou obranu
1971-1985
1973: americká administrativa vyhlašuje „Rok Evropy“
Henry Kissinger: Role USA je globální, zatímco role ES regionální, ES by měla podporovat aktivity USA → nespokojenost v ES
ES v reakci vydává Deklaraci evropské identity
Vztah s USA je založený na partnerství, jednání rovný s rovným
1971-1985
V 80. letech se jako problematické ve vztazích ES a USA ukázalo být zvolení Ronalda Reagana prezidentem.
Hlavní problémy:
Hospodářské
Hospodářská politika USA vedla k rozšíření finanční nestability
1985: uzavření dohody o koordinaci měnové politiky (Plaza Agreement)
1971-1985
Politické:
ES dojem, že je Reagan obchází v důležitých otázkách
Střety:
Polsko 1981
USA: sankce vůči SSSR
ES: ekonomická pomoc Polsku (odmítaly USA)
Grenada 1983
ES proti americké invazi na Grenadu vůči levicovému režimu
Řešení podle ES ekonomická pomoc vládě, která by docílila její posun k umírněné levici
Středoamerické konflikty
USA: podpora armády a pravicových sil vůči levicovým guerrilám (Nikaragua, Guatemala, Salvador)
ES: konflikty nemají vojenské řešení a je třeba hledat způsob dosažení míru.
1989-současnost
Mezinárodní prostředí:
1989: pád komunistického bloku → konec bipolárního uspořádání světa
Proč došlo k ukončení Studené války?
První verze: Reaganova politika pomohla k pádu SSSR
Druhá verze: Pád SSSR byl způsoben vnitřní strukturální krizí
Chaos a stabilizace nového mezinárodního řádu
Globalizace – integrace ekonomik
Zvýšená spolupráce mezi státy – regionální integrace
Demokratizace
Noví hráči – EU, některé rozvojové země
Nové hrozby
1989-současnost
Proměna charakteru spolupráce mezi ES/EU a USA – institucionalizace vztahů
Faktory:
Transformace ES v EU
Proměna zahraničních politiky – již nejsou naprostou doménou exekutiv
Pokles schopnosti obou aktérů diktovat podmínky světového obchodu (noví aktéři)
Hospodářská dimenze se stala více určující ve vzájemných vztazích než v minulosti.
1989-současnost
Transatlantická deklarace (1990)
Iniciativa Bushovy administrativy
Faktory:
Hodnocení evropské integrace → síla i význam ve světě poroste
Hlavní odbytiště amerických výrobků + hlavní cíl amerických investic
Obavy ze vzniku společného trhu a ohrožení amerických obchodních zájmů
Obavy, aby proměnou ES v EU nevznikl v rámci NATO jednotný a více asertivní evropský klub (obavy z rozpadu NATO)
ES → americká iniciativa měla podporu Delorsovy Komise
1989-současnost
Deklarace formalizovala ad hoc setkávání.
Summit ES/EU-USA – představitel Komise, předsednická země a americký prezident
Podobná setkávání ministrů zahraničí ES/EU, Komise a amerického ministra zahraničí
Brífinky, kde ministr zahraničí předsednické země informoval amerického prezidenta o výsledcích EPS
Přijímání společných opatření v boji proti terorismu, obchodu s drogami, ochrany životního prostředí a kontroly zbraní
Posílení role OSN
1989-současnost
Transatlantická deklarace nesplnila očekávání
EU řeší svoje problémy – HMU, prohlubování integrace vs. rozšiřování, neschopnost v oblasti SZBP (Jugoslávie)
Clintonova administrativa také více zahleděná do domácích problémů (hospodářství)
Mezi EU a USA narůstají obchodní spory
I když se konají různá setkání, nedochází k posunům ve vzájemných vztazích
Řešením má být tzv. Nová transatlantická agenda (1995)
1989-současnost
Nová transatlantická agenda
Ze strany USA NTA znamenala uznání EU jako kolektivního aktéra
Specifikovala oblasti spolupráce a vypsala oblasti „společné akce“
Společné cíle:
Podpora míru a stability, demokracie a rozvoje ve světě
Společné odpovědi na globální výzvy
Expanze světového obchodu a užší obchodní vztahy
1989-současnost
Další institucionalizace vztahů
Vytvořena Skupina vysokých úředníků (Senior Level Group) a Task force → příprava summitů a ministerských setkávání
Transatlantic business dialogue – nevládní, mezi podnikatelskými a obchodními skupinami
Ad hoc setkávání mezi europoslanci a americkými zákonodárci
Dialogy mezi odbory, environmentálními organizacemi a organizacemi na ochranu spotřebitele
1989-současnost
Problémy v oblasti hospodářské vedly k uzavření tzv. Transatlantického hospodářského partnerství v r. 1998
Bilaterální obchodní vztahy→ redukce bariér obchodu
Multilaterální úroveň (WTO) → důraz na liberalizaci světového obchodu.
1989-současnost
Po zvolení George W. Bushe dochází ke zhoršení vzájemných vztahů.
V EU byla jeho politika vnímána jako návrat k unilateralismu.
USA odmítly několik mezinárodních závazků
Unilaterální odstoupení od smlouvy ABM (Anti Balistic Missiles) o omezeních systémů antibalistických raket použitých proti raketovým nukleárním zbraním
Odvolání podpisu Kjótského protokolu a ICC
1989-současnost
Odmítavé reakce v EU vyvolává Doktrína preventivního útoku (Bushova doktrína)
Amerika může vést preventivní války, aby se ubránila „darebáckým státům“ a teroristům.
Tyto útoky povede i sama, pokud to bude nutné.
Ve 2. volebním období se Bush od této doktríny postupně distancuje.
1989-současnost
NTA se po 11/9 stává hlavní platformou spolupráce v boji proti terorismu.
Pokrok ve spolupráci s EU představuje ustavení Transatlantické hospodářské rady (2007, TEC, Transatlantic Economic Council)
Má na základě spolupráce mezi vládami prohloubit hospodářskou integraci mezi EU a USA
Cíle: redukce bariér investování a podpora vzniku otevřených investičních režimů
Oblast regulace, ochrana duševního vlastnictví, finančních trhů, inovací a technologie, investic
1989-současnost
V 2. funkčním období se vztahy mezi EU a USA mírně zlepšily.
Přesto Bushovo období skončilo silně narušenými vztahy mezi spojenci.
Důvěra evropské veřejnosti v USA výrazně poklesla.
2002 64 % Evropanů považovalo americké vedení ve světě za žádoucí
