Vývoj vztahů mezi es/eu a usa V kontextu proměny mezinárodního systému Transatlantické vztahy eu



Yüklə 445 b.
tarix15.05.2018
ölçüsü445 b.
#50519


Vývoj vztahů mezi ES/EU a USA v kontextu proměny mezinárodního systému

  • Transatlantické vztahy EU

  • Petra Měšťánková


Historický kontext

  • Alfred Grosser: neexistuje „rok nula“

  • 19. století:

    • Světové dění ovlivňuje koncert evropských velmocí
    • USA nejsou velmocí, postupně roste jejich hospodářský vliv, ale vojenská síla je v porovnání s evropskými velmocemi nepatrná
    • Vztahy USA-evropské země především na bázi obchodní


Meziválečné období

  • Zahraniční politika USA ovlivňována střety mezi izolacionisty a internacionalisty.

  • 1. sv. válka → na krátký čas převážili internacionalisté.

    • Vojenská pomoc
    • Wilsonových 14 bodů základem mírového jednání v Paříži
    • Wilson dal impuls ke vzniku Společnosti národů


Meziválečné období

  • Ve 20.-30. léta převážil izolacionismus

  • USA neratifikovaly Versaillskou mírovou smlouvu → 1921 Senát přijal rezoluci, v níž ukončil válečný stav.

  • USA se nestaly členem SN → vliv na její omezenou působnost a funkčnost



Meziválečné období

  • Vztahy s evropskými zeměmi především obchodní.

  • 1929: krach newyorské burzy → světová hospodářská krize

  • 1935: v USA byl přijat zákon o neutralitě (Neutrality Act)

  • Změna politiky s nástupem 2. světové války

    • 1941: zákon o půjčce a pronájmu + Atlantická charta
    • 1942: vstup do války


Poválečné období

  • Proměna mezinárodního systému

    • Bipolarita
      • USA vs. SSSR – obě vlastní jaderné zbraně
      • NATO vs. Varšavská smlouva
      • Kapitalismus vs. komunismus
    • Evropa je rozdělená → ozbrojený mír
    • OSN – odlišností od SN je, že členy se postupně stávají skoro všechny státy světa
    • Jedná se o MS poměrně stabilní, kde vztahy mezi aktéry jsou do značné míry předvídatelné.
    • Napětí mezi velmocemi se ventiluje v zemích třetího světa.


Poválečné období

  • Položeny základy vztahů mezi USA a západoevropskými zeměmi → tzv. grand strategic bargain.

  • ZE:

    • USA nutné pro zajištění stability ZE a vyvážení vlivu SSSR
    • Americké jednotky musí zůstat v Evropě – v USA to vyvolalo spory mezi izolacionisty a internacionalisty.


Poválečné období

  • 1947: Trumanova doktrína

    • Doktrína o zadržování komunismu
  • Marshallův plán hospodářské obnovy

    • Poskytnutí pomoci pouze svobodným zemím → izolace KS ve Francii a Itálii
    • Evropské země musí mezi sebou spolupracovat
    • Realizován skrze Program hospodářské obnovy a Organizaci evropské hospodářské spolupráce
  • 1949: vznik NATO



50. léta

  • Vývoj v ZE → od ESUO k Římským smlouvám.

    • Mimo ale stále zůstává Velká Británie
  • Postoj USA k evropské integraci:

    • Pozitiva: stabilita v ZE a potažmo v celé Evropě vznikem dvou bloků
    • Podpora britského členství
    • Negativa: negativní vliv na americké obchodní zájmy, zvláště v oblasti zemědělství a ocelářství


50. léta

  • Největší konflikty mezi partnery:

    • Otázka znovuvyzbrojení Německa (1950-1955)
    • Suezská krize (1956)


1958-1971

  • Mezinárodní prostředí:

    • Období détente
    • Po kubánské raketové krizi v r. 1962 USA a SSSR zahájily rozhovory o kontrole jaderného zbrojení
      • V r. 1963 Dohoda o omezení testování jaderných zbraní (zákaz atmosférických zkoušek)
    • Tenze mezi velmocemi se ventilovaly v třetím světě.
    • Konflikty byly nahlíženy optikou konfliktu mezi Východem a Západem.
      • Viz válka ve Vietnamu, konflikty v Africe, podpora armády a pravicových sil v Latinské Americe


1958-1971

  • Vývoj v evropské integraci

    • Stabilita i konflikt
    • Počátek významných politik → společná obchodní politika a společná zemědělská politika
    • Konsolidace institucionálního rámce
    • Hospodářský boom
    • Tenze:
      • francouzská iniciativa na integraci v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky (tzv. Fouchetův plán)
      • Lucemburský kompromis
      • Otázka rozšíření → Francie blokovala žádosti o členství VB


1958-1971

  • USA

    • Zavraždění JFK
    • Domácí nepokoje: hnutí za občanská práva pro Afroameričany, mírové hnutí, protijaderné hnutí
    • Závody ve zbrojení se SSSR
    • Problémy hospodářské → zhoršeno zaměřením administrativy na oblast vojenskou


1958-1971

  • ES-USA

    • Evropská integrace v oblasti hospodářské x americké obchodní zájmy
    • Úsilí některých zemích (Francie) učinit z Evropy třetí sílu mezi Západem a Východem
    • Francie požaduje změny v NATO → V r. 1966 se stahuje z integrovaného vojenského velení NATO
    • Evropa začíná růst jako aktér v MV – navázání vztahů s bývalými koloniemi


1971-1985

  • Mezinárodní prostředí

    • Opětovný růst napětí mezi velmocemi (zejména od konce 70. let)
    • K růstu napětí přispěl:
      • Konflikt na Blízkém východě
      • Íránská revoluce
      • Sovětská invaze do Afghánistánu
    • Konec 70.-pol. 80. let období tzv. nové studené války


1971-1985

  • Vývoj v ES:

    • Euroskleróza, ale posílení koordinace zahraniční politiky členů ES
      • Patrné na Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
    • 1973: rozšíření o VB, Irsko a Dánsko → podporováno USA
    • 80. léta snahy prolomit eurosklerózu a naplnit základní cíl evropského projektu (společný trh)


1971-1985

  • Vývoj v USA:

    • Nixonova administrativa
      • Ztráta legitimity aférou Watergate a neúspěchy ve Vietnamu
      • 1971: nová ekonomická politika → tzv. Nixonův šok
        • konec fixního směnného kurzu mezi dolarem a západoevropskými měnami → pád kurzu dolaru
        • Ochranářská opatření domácího trhu (10 % dodatečná daň na dovážené zboží)
        • V očích ES porušení dohod z GATT


1971-1985

  • EU-USA

    • Během Nixonova prezidentství převažovaly konflikty ve vzájemných vztazích
    • Hospodářské konflikty v důsledku Nixonova šoku.
    • Politické konflikty:
      • Oslabení důvěry v americké vedení
      • Nixonova doktrína → požadavek, aby evropské země zvýšily výdaje na svou obranu


1971-1985

  • 1973: americká administrativa vyhlašuje „Rok Evropy“

    • Henry Kissinger: Role USA je globální, zatímco role ES regionální, ES by měla podporovat aktivity USA → nespokojenost v ES
  • ES v reakci vydává Deklaraci evropské identity

    • Vztah s USA je založený na partnerství, jednání rovný s rovným


1971-1985

  • V 80. letech se jako problematické ve vztazích ES a USA ukázalo být zvolení Ronalda Reagana prezidentem.

  • Hlavní problémy:

    • Hospodářské
      • Hospodářská politika USA vedla k rozšíření finanční nestability
      • 1985: uzavření dohody o koordinaci měnové politiky (Plaza Agreement)


1971-1985

  • Politické:

    • ES dojem, že je Reagan obchází v důležitých otázkách
    • Střety:
      • Polsko 1981
        • USA: sankce vůči SSSR
        • ES: ekonomická pomoc Polsku (odmítaly USA)
      • Grenada 1983
        • ES proti americké invazi na Grenadu vůči levicovému režimu
        • Řešení podle ES ekonomická pomoc vládě, která by docílila její posun k umírněné levici
      • Středoamerické konflikty
        • USA: podpora armády a pravicových sil vůči levicovým guerrilám (Nikaragua, Guatemala, Salvador)
        • ES: konflikty nemají vojenské řešení a je třeba hledat způsob dosažení míru.


1989-současnost

  • Mezinárodní prostředí:

    • 1989: pád komunistického bloku → konec bipolárního uspořádání světa
    • Proč došlo k ukončení Studené války?
      • První verze: Reaganova politika pomohla k pádu SSSR
      • Druhá verze: Pád SSSR byl způsoben vnitřní strukturální krizí
    • Chaos a stabilizace nového mezinárodního řádu
        • Globalizace – integrace ekonomik
        • Zvýšená spolupráce mezi státy – regionální integrace
        • Demokratizace
        • Noví hráči – EU, některé rozvojové země
        • Nové hrozby


1989-současnost

  • Proměna charakteru spolupráce mezi ES/EU a USA – institucionalizace vztahů

    • Faktory:
      • Transformace ES v EU
      • Proměna zahraničních politiky – již nejsou naprostou doménou exekutiv
      • Pokles schopnosti obou aktérů diktovat podmínky světového obchodu (noví aktéři)
      • Hospodářská dimenze se stala více určující ve vzájemných vztazích než v minulosti.


1989-současnost

  • Transatlantická deklarace (1990)

    • Iniciativa Bushovy administrativy
    • Faktory:
      • Hodnocení evropské integrace → síla i význam ve světě poroste
      • Hlavní odbytiště amerických výrobků + hlavní cíl amerických investic
      • Obavy ze vzniku společného trhu a ohrožení amerických obchodních zájmů
      • Obavy, aby proměnou ES v EU nevznikl v rámci NATO jednotný a více asertivní evropský klub (obavy z rozpadu NATO)
    • ES → americká iniciativa měla podporu Delorsovy Komise


1989-současnost

  • Deklarace formalizovala ad hoc setkávání.

    • Summit ES/EU-USA – představitel Komise, předsednická země a americký prezident
    • Podobná setkávání ministrů zahraničí ES/EU, Komise a amerického ministra zahraničí
    • Brífinky, kde ministr zahraničí předsednické země informoval amerického prezidenta o výsledcích EPS
    • Přijímání společných opatření v boji proti terorismu, obchodu s drogami, ochrany životního prostředí a kontroly zbraní
    • Posílení role OSN


1989-současnost

  • Transatlantická deklarace nesplnila očekávání

    • EU řeší svoje problémy – HMU, prohlubování integrace vs. rozšiřování, neschopnost v oblasti SZBP (Jugoslávie)
    • Clintonova administrativa také více zahleděná do domácích problémů (hospodářství)
    • Mezi EU a USA narůstají obchodní spory
    • I když se konají různá setkání, nedochází k posunům ve vzájemných vztazích
    • Řešením má být tzv. Nová transatlantická agenda (1995)


1989-současnost

  • Nová transatlantická agenda

    • Ze strany USA NTA znamenala uznání EU jako kolektivního aktéra
    • Specifikovala oblasti spolupráce a vypsala oblasti „společné akce“
  • Společné cíle:

    • Podpora míru a stability, demokracie a rozvoje ve světě
    • Společné odpovědi na globální výzvy
    • Expanze světového obchodu a užší obchodní vztahy


1989-současnost

  • Další institucionalizace vztahů

    • Vytvořena Skupina vysokých úředníků (Senior Level Group) a Task force → příprava summitů a ministerských setkávání
    • Transatlantic business dialogue – nevládní, mezi podnikatelskými a obchodními skupinami
    • Ad hoc setkávání mezi europoslanci a americkými zákonodárci
    • Dialogy mezi odbory, environmentálními organizacemi a organizacemi na ochranu spotřebitele


1989-současnost

  • Problémy v oblasti hospodářské vedly k uzavření tzv. Transatlantického hospodářského partnerství v r. 1998

    • Bilaterální obchodní vztahy→ redukce bariér obchodu
    • Multilaterální úroveň (WTO) → důraz na liberalizaci světového obchodu.


1989-současnost

  • Po zvolení George W. Bushe dochází ke zhoršení vzájemných vztahů.

  • V EU byla jeho politika vnímána jako návrat k unilateralismu.

  • USA odmítly několik mezinárodních závazků

      • Unilaterální odstoupení od smlouvy ABM (Anti Balistic Missiles) o omezeních systémů antibalistických raket použitých proti raketovým nukleárním zbraním
      • Odvolání podpisu Kjótského protokolu a ICC


1989-současnost

  • Odmítavé reakce v EU vyvolává Doktrína preventivního útoku (Bushova doktrína)

    • Amerika může vést preventivní války, aby se ubránila „darebáckým státům“ a teroristům.
    • Tyto útoky povede i sama, pokud to bude nutné.
    • Ve 2. volebním období se Bush od této doktríny postupně distancuje.


1989-současnost

  • NTA se po 11/9 stává hlavní platformou spolupráce v boji proti terorismu.

  • Pokrok ve spolupráci s EU představuje ustavení Transatlantické hospodářské rady (2007, TEC, Transatlantic Economic Council)

    • Má na základě spolupráce mezi vládami prohloubit hospodářskou integraci mezi EU a USA
    • Cíle: redukce bariér investování a podpora vzniku otevřených investičních režimů
    • Oblast regulace, ochrana duševního vlastnictví, finančních trhů, inovací a technologie, investic


1989-současnost

  • V 2. funkčním období se vztahy mezi EU a USA mírně zlepšily.

  • Přesto Bushovo období skončilo silně narušenými vztahy mezi spojenci.

  • Důvěra evropské veřejnosti v USA výrazně poklesla.

    • 2002 64 % Evropanů považovalo americké vedení ve světě za žádoucí
    • V r. 2008 jen 36 %



Yüklə 445 b.

Dostları ilə paylaş:




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©muhaz.org 2022
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə