Masarykova univerzita

4.14 Míra závislosti saúdských nákupů amerických zbraní na výnosech z ropy

V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi je rovněž zajímavé uvést srovnání saúdských výnosů z prodeje ropy s jejich výdaji na nákup amerického vojenského materiálu a vojenskou infrastrukturu.
Tabulka č. 17: Porovnání příjmů Saúdské Arábie z ropy s výdaji na nákup amerického vojenského materiálu v letech 1975-2000

(hodnoty v miliardách nominálních USD)

Roky	Čisté příjmy z vývozu ropy	Celkové výdaje na nákup vojen. materiálu a výstavbu
1975	32,7	N
1976	38,4	8,3
1977	44,7	3,3
1978	39,7	4,2
1979	69,4	8,5
1980	113,7	6,9
1981	122,2	4,8
1982	66,4	9,3
1983	44,5	7
1984	38,8	6,7
1985	24,1	6
1986	18,9	3,5
1987	20,4	4,1
1988	19,4	3,6
1989	24,4	2,6
1990	42,1	7,5
1991	43,1	12,4
1992	45,8	3,6
1993	38,4	14,7
1994	42,4	3,6
1995	47,6	4,1
1996	56,3	4,2
1997	53,5	5,2
1998	34,8	6,6
1999	46	5,6
2000	76,3	2,9

Zdroj: U. S. Energy Information Administration (EIA), Independent Statistics and Analysis, OPEC Net Oil Export Revenues, 2009.

Cordesman, Anthony. 1987. Western Strategic Interests in Saudi Arabia, str. 130.

Department of Defense. Foreign Military Sales, Foreign Military Construction Sales and Military Assistance Facts, September 1989, 1991 a 2000, Data Management Division Comptroller, DSAA.

Výše uvedená tabulka s grafem nám pomáhá pochopit případnou souvislost vývoje zisků Saúdské Arábie plynoucí z prodeje ropy s nákupy amerického vojenského materiálu (celkový součet objednávek a realizovaných dodávek vojenské techniky, služeb a výstavby).

V letech 1976 až 1978 můžeme pozorovat viditelný protichůdný trend ve vývoji křivky saúdských příjmů z prodejů ropy a nákupy amerických zbraní. Dále v době, kdy došlo k rekordně největšímu nárůstu saúdských příjmů z ropy v letech 1979 až 1981, naopak poklesly objednávky a dodávky amerických zbraní a služeb. Výrazný nárůst nákupů amerického vojenského materiálu Rijádem proběhl roku 1982, což lze dávat do souvislosti se vzrůstajícím nebezpečím eskalace irácko-íránského konfliktu do sousedních zemí. Od následujícího roku se pak objem saúdských objednávek a dodávek nového amerického materiálu pozvolně propadal, což v tomto případě do jisté míry kopírovalo i propad příjmů z exportu ropy. K opětovnému masivnímu navýšení množství saúdských objednávek a dodávek od amerických zbrojních producentů došlo až počátkem 90. let, což lze jednoznačně přisuzovat vypuknutí války v Zálivu, po jejímž odeznění s výjimkou roku 1993 vojenské nákupy od Američanů rapidně poklesly, přestože se příjmy z ropy po celé období 90. let výrazně navyšovaly.

Na základě těchto údajů je možné usuzovat, že žádná bezprostřední souvislost mezi momentálními saúdskými zisky z prodeje ropy a objemem nakoupeného amerického vojenského materiálu neexistovala. Důvody k těmto vojenským nákupům je tak možné ze strany saúdských představitelů spíše spatřovat ve vlivu vývoje politicko-bezpečnostního prostředí v oblasti Perského zálivu, pokračujícím dlouhodobým programům vojenské spolupráce s USA, rozložením dodávek zbraní do delšího časového období po jejich objednání aj.