Valahia university of Targoviste
Yüklə 304,45 Kb.
|
 
Studiu de cercetare in Romania pentru crearea curriculei (Raport privind centralizarea raspunsurilor la intrebarile care alcatuiesc Chestionarul „Food Waste”) Universitatea VALAHIA din Targoviste, in calitatea sa de partener in cadrul Proiectului Erasmus + cu titlul The innovative blended learning concept for resource efficiency (RELeCo) - Contract nr. 2014-1-RO01-KA203-002737, va realiza cursul Food Waste care, impreuna cu alte doua cursuri, vor alcatui un modul in domeniul eficientizarii resurselor. In vederea proiectarii curriculei, a fost realizat un Chestionar (Anexa 1) continand 22 de intrebari, la completarea caruia au participat studentii Facultatii de Ingineria Mediului si Stiinta Alimentelor. Prezentul Raport ilustreaza opiniile studentilor din cadrul Programelor de studii universitare de licenta Tehnologia Prelucrarii Produselor Agricole (anii II, III si IV), Controlul si Securitatea Produselor Alimentare (anul II) si a masteranzilor de la Programul de studii universitare de master Controlul si Expertiza Alimentelor (anii I si II). Numarul total al Chestionarelor completate a fost de 108, distributia studentilor fiind evidentiata in tabelul 1. Table 1.
Referitor la prima intrebare, What is your level of knowledge about food waste? se poate constata (Fig.1) ca majoritatea respondentilor (66) detine informatii despre subiectul „Food Waste” din interactiunea cu mijloacele de informare in masa. 
Fig. 1. The graphical representation of the responses to the question 1 of the Questionnaire "Food Waste" De asemenea, un numar important de studenti (40) sunt interesati, acorda o importanta deosebita si doresc sa-si imbunatateasca nivelul de cunostinte legate de aceasta problema. Trebuie retinut si subliniat faptul ca peste 98% dintre studentii chestionati au informatii despre acest subiect, aceasta dovedind preocuparea lor pentru aprofundarea cunoasterii in domeniul de studiu ales – Stiinta Alimentelor. 
Fig. 2. The graphical representation of the responses to the question 2 of the Questionnaire "Food Waste" Raspunsurile la intrebarea 2., Do you think that food waste is a problem for our community? (evidentiate in Fig.2), dovedesc, prin ponderea celor de natura afirmativa (peste 98%), faptul ca studentii Facultatii de Ingineria Mediului si Stiinta Alimentelor constientizeaza existenta problemei „Food Waste” in comunitatea romaneasca actuala si nu numai. 
Fig. 3. The graphical representation of the responses to the question 3 of the Questionnaire "Food Waste" 
Fig. 4. The graphical representation of the responses to the question 4 of the Questionnaire "Food Waste" Ele se coreleaza cu verdictele date (Fig.3) pentru intrebarea 3. Food waste can be harmful to the environment?, prin care studentii nostri (94% dintre acestia) demonstreaza ca sunt avizati cu privire la potentialul nociv al deseurilor alimentare pentru mediul inconjurator, chiar daca amploarea acestui efect nu este un motiv de consens pentru respondenti. Pe aceeasi linie se situeaza si raspunsurile la intrebarea 4. Do you bother the wasting food? care atesta (98 de raspunsuri afirmative) faptul ca studentii identifica pierderea, risipirea, sub diferite forme si manifestari a produselor alimentare ca o problema reala care necesita a fi tratata cu o atentie deosebita (Fig.4). 
Fig. 5. The graphical representation of the responses to the question 5 of the Questionnaire "Food Waste" La intrebarea 5. How do you solve the food waste problem?, care permite selectarea mai multor raspunsuri dintre cele propuse de catre autorii Chestionarului, respondentii identifica, in mod corect, faptul ca varianta optima, cu cele mai multe voturi, este cea legata de achizitionarea rationala a produselor alimentare (71 raspunsuri), corelata si completata cu o evaluare corecta a necesarului de alimente pentru hrana zilnica (27 raspunsuri). Este evident ca o conservare corespunzatoare a alimentelor (16 raspunsuri) precum si consumul celei mai mari parti dintre cele avute la dispozitie (26 raspunsuri, cu precizarea ca nu se are in vedere consumul irational excedentar) constituie o modalitate de a limita cantitatea de deseuri de natura alimentara (Fig. 5). Urmatoarea intrebare, 6. Which companies are the most interesting in Food waste theme?, cu toate ca nu toti participantii si-au exprimat o opinie, are o concluzie extrem de clara (chiar daca nu in totalitate corecta), aceea ca unitatile de industrie alimentara si industria alimentara in ansamblul sau (Food Companies and Food Industry) sunt primele interesate de valorificarea deseurilor alimentare. Exista si opinii care completeaza firesc raspunsul anterior mentionat, referitoare la Fast-food-uri si la institutiile care au atributii legate de protectia mediului. Cateva raspunsuri sunt redate mai jos: „The Companies interested of Food waste theme are those companies that ensure the transport, collecting, trade and recycle this waste. Why? Because it’s a good method to make profit.” „Companies in the Food industry are most interested in the Food waste, because they have large financial loss.” „The companies in Food industry, in my opinion, should be the ones which should be the most interested in Food waste; this is because there are many leftovers which are considered to be waste and discarded by default. This constantly happens instead of being re-used to reduce the food waste (e.g. the whey resulted from cheese) ”. Fig. 6. The graphical representation of the responses to the question 7 of the Questionnaire "Food Waste" Raspunsurile la intrebarea 7. Do you think that the food industry by-products processing is a resource efficiency? dovedesc un adevar, acela ca, desi nu s-a constituit ca o cutuma, o permanenta in industria alimentara romaneasca, tinerii care s-au dedicat studiului Stiintei Alimentelor (Food Science) identifica necesitatea ca valorificarea la un nivel superior a tuturor rezervelor de nutrienti, substante biologic active si a altor substante utile functionarii normale a organismului uman reprezinta o sursa care poate fi si trebuie sa fie exploatata mai bine si mai complet in viitor (Fig. 6). Cred ca nu gresim daca apreciem ca problema epuizarii resurselor planetare si necesitatea punerii in valoare a celor existente este reperata ca o problema existentiala atat la nivel constient cat si subliminal. 
Fig. 7. The graphical representation of the responses to the question 8 of the Questionnaire "Food Waste" Chiar daca nu vorbim despre cele mai avizate pareri (o parte dintre studentii respondenti provenind de la anul II – studii de licenta, care nu beneficiaza, inca, de un background educational axat pe Tehnologiile alimentare propriu-zise), raspunsurile oferite la intrebarea 8. Do you think that the valorization of food industry by-products is given, in Romania, the proper attention? identifica corect (Fig. 7) si releva un aspect care a preocupat si preocupa pe multi dintre specialistii care activeaza in industria alimentara romaneasca, acela ca exista inca unele probleme legate de valorificarea superioara a subproduselor si deseurilor din diversele ramuri ale acestei industrii. In acest context, problema semnalata trebuie sa fie incadrata atat in tematica cursului cu tema „Food Waste” regasit in cadrul modulului de invatare din prezentul proiect, avandu-se in vedere o eficientizare a utilizarii resurselor, in acelasi timp cu formarea unor persoane care vor deveni, prin pozitionarea lor la diferite nivele in structurile Industriei alimentare si nu numai, vectori de diseminare a preocuparilor acute ale acestui domeniu. Ca o finalizare a unor intrebari de natura foarte apropiata, axate pe aceeasi problematica si a unor raspunsuri care converg spre aceeasi concluzie, inclusiv a intrebarii - 9. Do you think that is essential to introduce in schools a course about ”Food Waste”?, necesitatea studierii, de catre elevi si a viitorilor specialisti in procesarea materiilor prime agroalimentare in scopul obtinerii de produse alimentare dar si de alta natura, a problemelor legate de valorificarea maxima a tuturor resurselor existente, isi gaseste expresia in raspunsurile enuntate de catre viitoarele cadre „de nadejde” ale existentialei ramuri care priveste asigurarea hranei de calitate pentru o intreaga natiune (94 raspunsuri afirmative si doar 5 negative), cu extensie la intreaga omenire (Fig. 8). De remarcat este faptul ca, prin intrebarile propuse si raspunsurile oferite, intr-o maniera foarte corecta, se intelege ca intregul sistem de educatie ar trebui sa contribuie la constientizarea acestei realitati a lumii contemporane.
Mai trebuie subliniat un aspect, acela ca, desi raspunsurile negative (No) sau neutre (I don’t know) sunt reduse ca numar, ele apartin, in marea lor majoritate, studentilor din anii mai mici (Studii universitare de licenta) care, prin faptul ca nu au studiat sau au studiat doar in parte tehnologiile alimentare, nu au, inca, dezvoltata o capacitate exhaustiva de analiza pentru o viziune de ansamblu a existentialei probleme a valorificarii maxime a tuturor resurselor alimentare existente. 
Fig. 9. The graphical representation of the responses to the question 10 of the Questionnaire "Food Waste" In ceea ce priveste impactul in societate al studierii temei propuse, punctul 11 al Chestionarului Do you want from this course to have applicability in..., studentii nostri identifica, majoritar (69 raspunsuri), in mod corect, necesitatea ca o problema atat de importanta precum tratarea cu seriozitate a eficientizarii utilizarii resurselor in general si a celor alimentare in special sa preocupe in egala masura sectorul public cat si pe cel privat (Fig. 10). Este, de asemenea, important de subliniat faptul ca toate raspunsurile oferite identifica cel putin un domeniu care ar trebui sa fie interesat de aceasta problema, cu preponderenta fiind indicat sectorul public care, in acceptiunea respondentilor dar, exstinzand, si a societatii romanesti, prin institutiile sale, este cel care, in mod oficial, are obligatia rezolvarii acestei probleme. 
Fig. 10. The graphical representation of the responses to the question 11 of the Questionnaire "Food Waste" 
Fig. 11. The graphical representation of the responses to the question 12 of the Questionnaire "Food Waste" O borna interesanta a Chestionarului, cu posibilitatea alegerii mai multor alegeri, este punctul 12. Do you consider that this course is useful for areas...(). Din totalitatea raspunsurilor (191), jumatate identifica in calitate de principal beneficiar industria alimentara, alaturi de care un numar important de optiuni (44) se refera si la agricultura (ceea ce credem ca este foarte corect avand in vedere ca materiile prime agricole sunt cele care constituie baza obtinerii produselor alimentare), cateringul (34) si agroturismul (18) – domenii care, chiar prin functionarea la parametri optimi, furnizeaza deseuri de natura alimentara (Fig. 11). Intrebarea 13. Do you think that this course could be a discipline mandatory or optional? este de natura a ne pune fata in fata cu pararile, perceptiile si dorintele studentilor nostri. Afirmatiile acestora releva ca doua treimi dintre ei (Fig. 12), prin raspunsurile date, lasa la latitudinea oficialilor facultatii alegerea privind pozitionarea disciplinei in curricula, sub auspiciile unei discipline optionale. Exista, insa, si un „nucleu dur” (aproximativ o treime) care isi exprima in mod ferm optiunea, considerand ca acest curs trebuie sa fie obligatoriu. 
Fig. 12. The graphical representation of the responses to the question 13 of the Questionnaire "Food Waste" Cele mai multe raspunsuri pentru un singur punct al prezentului Chestionar sunt oferite la intrebarea 14. What would you like to be the style and manner of operation of the course? , care evidentiaza cel mai bine si contureaza, poate, in contextul aplicarii prezentului proiect, un nou mod de abordare a invatarii prin aplicarea unor abordari flexibile, combinate, sub multiple forme a transmiterii cunostintelor care stau la baza invatarii (Table 2). Table 2.
Fig. 13. The graphical representation of the responses to the question 14 of the Questionnaire "Food Waste" Aceste raspunsuri (Fig. 13) pot fi considerate o validare a necesitatii propunerii si implementarii unui asemenea proiect (The innovative blended learning concept for resource efficiency) care, dincolo de importanta subiectului abordat, subliniaza dorinta receptorilor sistemului de invatamant superior de a capta cunostinte si a dobandi abilitati (chiar daca intrebarea se refera doar la o potentiala disciplina din Planul de invatamant) in domeniul de cunoastere ales, prin abordarea unei game extinse de metode de invatare. Putem spune ca, in opinia respondentilor dar si a celor care analizeaza aceste Chestionare, modalitatile multiple de propagare a cunoasterii constituie, evident, o noua abordare a procesului de invatare, dar constituie, in acelasi timp, o noua matrice, un nou tipar pentru transmiterea, in societatea actuala, a informatiilor care catalizeaza formarea profesionala. O alta intrebare, cu posibilitati multiple de raspuns, corelata cu intrebarea anterioara, este 15. What would you like to be the logistics used in conducting the course?, raspunsurile primite fiind centralizate in tabelul 2 iar exprimarea procentuala a acestora in Fig. 14.
Fig. 14. The graphical representation of the responses to the question 15 of the Questionnaire "Food Waste" Concluziile pe care le putem deduce se inscriu pe aceleasi coordonate, metodele diverse de invatare presupunand alocarea unor resurse logistice diferite. In ceea ce priveste intrebarea 16. What would you like to be the topics / themes that should be detailed in this course?, raspunsurile primite nu sunt foarte variate; ele includ o serie de teme precum „food waste”, „negative effects of food waste”, „food waste valorification” si „food waste control”. O alta intrebare, care nu se doreste a fi o capcana pentru subiectii Chestionarului ci doar o evaluare corecta a introducerii in curricula a cursului care face obiectul Chestionarului, este 17. Do you think that it would be useful to impose an additional bibliography?. Raspunsurile primite dovedesc ca, intr-o masura covarsitoare (mai mult de doua treimi), respondentii recunosc si aleg ca reper competenta cadrelor didactice din facultate care ar fi vectorii de propagare a unui curs „Food Waste” dar trebuie remarcat faptul ca exista, printre studentii nostri, si un anumit grad de independenta (Fig. 15) ori de dorinta fireasca a unui tanar studios (dezirabila in sensul ca exista interes in abordarea unor surse multiple de documentare) in alegerea personala a bibliografiei potrivite pentru asimilarea de cunostinte in cazul temei propuse. Fig. 15. The graphical representation of the responses to the question 17 of the Questionnaire "Food Waste" In ceea ce priveste criteriile de evaluare a persoanelor care vor participa la un astfel de curs (18. What would you like to be the criteria for assessing students?), nu putem vorbi de un consens printre studentii nostri, ei optand (152 de raspunsuri bifate), aproape in aceeasi masura, pentru toate variantele propuse (Fig. 16) de catre autorii Chestionarului: Participation in course (32 optiuni), Written test (12 optiuni), Oral questions (28 optiuni), Practical tests (37 optiuni) si Project (43 optiuni). Fig. 16. The graphical representation of the responses to the question 18 of the Questionnaire "Food Waste" Fig. 17. The graphical representation of the responses to the question 19 of the Questionnaire "Food Waste" De asemenea, nici in cazul intrebarii 19. What method do you think that would be most useful in assessing the knowledge of written test? nu exista o unanimitate de pareri cu privire la modul in care ar trebui realizata evaluarea, studentii optand (116 raspunsuri bifate) pentru toate variantele propuse: Grid (23 optiuni), Summary (19 optiuni), The type of „true / false” (28 optiuni) si Combined (46 optiuni). Trebuie, totusi, remarcat faptul ca cele mai multe optiuni se refera la o modalitate combinata de evaluare (Fig. 17). Intrebarea 20. Do you consider useful providing practice partners from college?, cu doua variante de raspuns („Yes, it is a greatly help for me” sau „No, I prefer to find my own”), ofera o imagine clara, aceea ca majoritatea covarsitoare a studentilor chestionati (93 raspunsuri) considera ca implicarea facultatii in alegerea partenerului de practica este de natura a usura misiunea cursantilor dar poate fi vazuta si ca o valorificare a experientelor pozitive anterioare ale institutiei de invatamant superior in ceea ce priveste parteneriatele cu unitati din sfera industriei alimentare (Fig. 18). Este de semnalat ca exista si studenti (15) care prefera sa-si aleaga singuri locul unde s-ar desfasura activitatile de natura practica cuprinse in structura cursului „Food Waste”.
Deoarece un astfel de curs cuprinde si o parte aplicativa, Chestionarul a prevazut si intrebarea 21. At what public or private institution would you like to make the mandatory practice?. Evident, raspunsurile primite cuprind o multitudine de optiuni, chiar daca nu toti respondentii au indicat cu precizie unitatea sau institutia unde ar dori sa se desfasoare activitatea de practica din cadrul cursului. Unitatile pentru care au optat studentii nostri sunt, in majoritate, unitati de productie din diverse ramuri ale industriei alimentare (de exemplu industria panificatiei si produselor fainoase – VelPitar, SC Chitulescu Prod SRL, industria laptelui si produselor lactate – SC Lactate Natura SA, SC Erbalact SA, Danone, SC Cicom SA, industria carnii si produselor din carne – CrisTim, SC Recunostinta SRL). Au mai fost indicate ca locatii dezirabile de desfasurare a stagiilor de practica institutii publice precum Autoritatea Nationala Sanitara Veterinara si pentru Siguranta Alimentelor, Agentia Nationala pentru Protectia Mediului dar si supermarketuri (ex. Mega Image) sau firme de Fast food. Intrebarea de final a Chestionarului, 22. What public person would you like to be invited to a conference on food waste organized by your faculty?, ofera, prin insasi natura ei, o gama foarte variata de raspunsuri. Sunt indicate personalitati de prestigiu ale invatamantului superior romanesc de industrie alimentara si autori de tratate in domeniu (Prof.univ.dr.ing. Constantin Banu), personalitati recunoscute ale cercetarii romanesti (Conf.univ.dr.ing. Nastasia Belc – directorul Institutului National de Cercetare-Dezvoltare pentru Bioresurse Alimentare), reprezentanti ai unor institutii publice (Daniel Constantin – Ministrul Agriculturii si Dezvoltarii Rurale, Valeriu Cosarciuc - Ministrul Agriculturii si Industriei Alimentare din Republica Moldova), figuri marcante ale vietii politice din Romania (Klaus Iohannis – Presedintele Romaniei) si din lume (Angela Merkel – Cancelarul Germaniei) dar si vedete de televiziune (Oana Cuzino, Florin Dumitrescu si Catalin Smarandescu).
Podle schváleného návrhu RELECO projektu jsou účastnické země povinny oslovit 50 studentů v každé zemi (s. 39). V našem případě jsme oslovili vice než 100 studentů navazujícího magisterského oboru Odpadové hospodářství a obdrželi 24 odpovědí. Současně nad rámec slibu jsme dotazník distribuovali také mezi praktiky v OH z Ministerstva životního prostředí a Regionální pobočky ČIŽP v Ústí nad Labem. Od těchto praktiků jsme obdrželi 41 odpovědí. Tímto způsobem vytvořily výsledky dobrou databázi pro srovnávání rozdílů, které existují mezi názory studentů a praktiků v oboru OH. Dotazník obsahoval celkem 10 otázek (viz příloha).
Struktura odpovědí všech 65 respondentů je zachycena na grafu č. 1 Související otázka 3 se dotazovala, jaké hlavní poznatky či schopnosti by respondent v rámci takového kurzu Efektivnost zdrojů rád/a získal/a? Odpovědi poskytlo 70 % studentů a přitom velmi často požadovali vice praktických zkušeností. Otázka 4 nabídla pět alternativ ve formě způsobu výuky takového kurzu a dotazovala se, který z nich respondent považuje za nejvhodnější výukovou metodu. Reálná zadání z firem (v rámci jejich spolupráce s univerzitou) byla označena 14 studenty (tj. téměř 60 % respondentů). Týmová (skupinově založená výuka) byla preferována 4 studenty (17 %), podobně jako Obrácená výuka (Flipped classroom) (17 %). Pouze dva studenti požadovali přednášky. Struktura odpovědí všech 65 respondentů je ukázána na následujícím grafu č. 2 Související otázka 5, proč respondent preferuje zvolenou výukovou formu, přinesla celé spektrum odpovědí a znovu byl velmi často zdůrazněn význam praktických zkušeností. Otázka 6 „Znáte nějaké firmy, které se zabývají otázkami účinnějšího využití zdrojů?“ byla odpovězena hlavně praktiky, neboť 13 ze 41 respondentů poskytlo odpověď. Co se týká samotných firem, byly zmíněny: Škoda Mladá Boleslav, Kovohutě Příbram, odpadářské firmy, Termizo Liberec, VUT Brno, EP Energy a.s., ČEZ, Enviros, s.r.o. Ve skupině 24 odpovídajících student celkem 18 odpovědělo záporně (tak, že neví nebo nevyplnili odpověď). Z konkrétních firem byly uvedeny: EcoTrend, United Energy, a.s., Ladeo, Marius Pedersen. Struktura odpovědí všech 65 respondentů je ukázána na následujícím grafu č. 3
Více praxe a návštěv firem odpadového hospodářství zmínili 4 respondenti, Lepší metody výuky OH, nedostatek učebnic (2x), Chybějící spolupráce FŽP s firmami OH Více informací z praxe OH Více technicky orientovaných kurzů v OH Přednášky jsou teoretické a nemají přímou vazbu na praxi Lepší zaměření studií OH podle požadavků z pracovního trhu Nedostatek praktických projektů, které by stimulovaly seberealizaci a tvořivost Více diskusí Týmové projekty.
Potravní odpady Biologické odpady Chemické odpady Počty respondentů, kteří označili druhy odpadů jako nejzávažnější
Tabulka ukazuje, že okolo 70 % respondentů hodnotí a řadí chemické odpady jako nejzávažnější druh odpadů. Studenti a praktici OH určují nejzávažnější druhy odpadů Question 9 “Máte jakékoliv jiné doporučení jak zlepšit současnou kvalitu výuky oboru?” Bylo předloženo mnoho doporučení (10 ze 24 studentů a dokonce 36 ze 41 praktiků). Většina doporučení podtrhovala potřebu vice praxe během studií a potřebu kombinovat teorii s praktickými zkušenostmi z firem OH, spojovat výuku s reálnou spoluprací s firmami OH a jejich odborníky. Otázka 10 byla zaměřena na respondenty a dotazovala se zda respondent je student/ka navazujícího Mgr. studia OH prvého ročníku, druhého ročníku, prezenčního studia nebo distančního studia. Struktura respondentů studentů navaz. Mgr. Studia OH na FŽP
Počty a podíly studujících respondentů v r. 2015
Pozice všech respondentů je uvedena v následující tabulce
Z počtu v šetření zúčastněných 41 praktiků v oboru OH bylo celkem 13 absolventů z oboru OH, 7 z oboru RK. Příloha:
Efektivnost zdrojů/modul cirkulační ekonomiky (dotazník ke zjištění potřeb mezi studenty oboru Odpadové hospodářství) FŽP UJEP zahájila řešení mezinárodního projektu „Inovační výuka k účinnějšímu využívání zdrojů“ v programu Erasmus plus a v jeho rámci organizuje průzkum názorů studentů oboru Odpadového hospodářství v tématice efektivnosti zdrojů a recyklace odpadů. Budeme Vám proto vděčni, pokud nám budete věnovat pár minut a vyplníte následující dotazník. Všechny odpovědi jsou anonymní a poslouží jen k případnému zlepšení orientace a způsobů výuky tohoto oboru.
Ano Ne Nevím
2. Týmová práce (skupinová výuka a vzdělávání)
5. tzv. obrácená výuka: flipped classroom (je to forma smíšeného vzdělávání, ve kterém se studenti učí obsahu kurzu online, např. z domova, pomocí audio a video lekcí a domácí úkoly jsou prováděny ve třídě společně s učiteli diskusí a řešením konkrétních otázek z praxe)
Potravní odpady Biologické odpady Chemické odpady
Jsem student/ka navazujícího Mgr. studia OH: 1. roku 2. roku 3. Prez. st. 4. KS Děkujeme Vám za Vaše osobní názory. Přispějí k zahájení trendu využívání odpadů jako zdrojů.
(Resource efficiency, circular economy: Questionnaire in Estonian) Jäätmekäitluse loengut külastanud üliõpilaste küsitluste aruanne (report)
Aija Kosk, Mait Kriipsalu Yüklə 304,45 Kb. Dostları ilə paylaş:
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
