Volební období
Usnesením č. 84/08 Rada ČRo doporučila generálnímu řediteli Václavu Kasíkovi provést programový audit a redefinici vybraných stanic Českého rozhlasu, a to ČRo 1 - Radiožurnál, ČRo 2 - Praha, ČRo 6 a Č
Yüklə 1,53 Mb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- Usnesení obsažena v příloze č. 15 5.3.11. Práce Rady ČRo v oblasti přípravy legislativy, kontakt s Poslaneckou sněmovnou, Ministerstvem kultury a jinými správními organizacemi
- Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2007
- Rozpočet Rady Českého rozhlasu v příloze č. 17 5. 6. Činnost dozorčí komise Rady Českého rozhlasu v roce 2008
Usnesením č. 84/08 Rada ČRo doporučila generálnímu řediteli Václavu Kasíkovi provést programový audit a redefinici vybraných stanic Českého rozhlasu, a to ČRo 1 - Radiožurnál, ČRo 2 - Praha, ČRo 6 a ČRo Rádio Česko.Při zpracování tohoto materiálu stanovit poslání stanice, cílové skupiny, poměr slova a hudby, podíl tvorby z regionálních studií ČRo a plán přechodu na digitální pozemní vysílání. V materiálu vytyčit základní programové cíle, určit nosné pořady, rozpracovat finanční a personální zabezpečení a jejich efektivitu. V souvislosti s připravovanou změnou prezentace ČRo na internetu požádala Rada ČRo usnesením č. 95/08 generálního ředitele ČRo Václava Kasíka o provedení analýzy ČRo 8 v oblasti personální, programové a finanční a zároveň o předložení variant připravovaného internetového zpravodajství včetně personálního a finančního zabezpečení, a to do 30. září 2008. Usnesením č. 124/08 Rada Českého rozhlasu vzala na vědomí informaci o zabezpečení podílu ČRo na českém předsednictví EU. Usnesením č. 125/08 vzala Rada Českého rozhlasu na vědomí předložený materiál o stavu digitalizace v ČRo a k dalšímu projednání požádala generálního ředitele ČRo ing. Václava Kasíka o dopracování podrobné finanční analýzy včetně harmonogramu souběžného analogového a digitálního vysílání a jeho dopadu na rozpočet ČRo do 31.12.2008. Rada ČRo vzala na vědomí informace o přípravě centralizování a zkvalitnění zpravodajských a publicistických příspěvků vysílaných na stanicích a v regionálních studiích ČRo na webových stránkách ČRo. Rada ČRo se v tomto směru shodla s odpovědnými pracovníky ČRo na zásadách tohoto projektu. Rada ČRo proto doporučila generálnímu řediteli ČRo, aby se rozhlasové poplatky vynakládaly na takovou podobu zpravodajského webu, která by se nesnažila konkurovat komerčním internetovým zpravodajským serverům a televiznímu vysílání. Půjde o doplňkovou službu pro posluchače, kde prioritou bude rychlý a přehledný převod rozhlasových příspěvků pro zpravodajský web - usnesení č.138/08. Svým usnesením č. 150/08 Rada Českého rozhlasu souhlasila s novou organizační strukturou, která vznikla v souvislosti s vytvořením nové funkce ředitele zpravodajských stanic Českého rozhlasu. Rada ČRo zároveň požádala generálního ředitele ČRo Václava Kasíka, aby v nové organizační struktuře ČRo zařadil internetové zpravodajství do přímé organizační a personální působnosti ředitele zpravodajských stanic ČRo. Usnesení obsažena v příloze č. 15 5.3.11. Práce Rady ČRo v oblasti přípravy legislativy, kontakt s Poslaneckou sněmovnou, Ministerstvem kultury a jinými správními organizacemi Rada ČRo se účastnila několika jednání ve výborech Poslanecké sněmovny při projednávání návrhů novel zákonů týkajících se přímo či nepřímo Českého rozhlasu. Stejnou aktivitu vyvíjela Rada i na půdě Stálé komise pro sdělovací prostředky. V souvislosti se senátním návrhem novely zákona Rada ČRo projednala a schválila text dopisu předsednictva Rady ČRo poslaneckým klubům, kde vyjádřila své stanovisko k senátnímu návrhu - usnesení č. 44/08.
Rada Českého rozhlasu schválila svým usnesením č. 30/08 Výroční zprávu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2007 a předložila ji podle § 8 odst. 2 zákona o Českém rozhlase 31. března 2008 Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2007 Rada schválila usnesením č. 100/08 a dne 31. 8. 2008 ji rovněž předložila Poslanecké sněmovně. Obě zprávy byly vzápětí zveřejněny na internetových stránkách Rady Českého rozhlasu.
(www.rozhlas.cz/rada/dokumenty) Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2007 (www.rozhlas.cz/rada/dokumenty) Usnesení obsaženo v příloze č. 15 5. 5. Rozpočet a financování Rady Českého rozhlasu - § 8 odst. 4 Rada hospodaří podle vlastního rozpočtu. Náklady za činnost Rady nese Český rozhlas, proto je i hospodaření Rady Českého rozhlasu pojato do rozpočtu Českého rozhlasu. Rada Českého rozhlasu v tomto rozpočtu vystupuje jako středisko 912 00. V posledních třech letech, včetně roku 2008 došlo vždy k úspoře v rozpočtu Rady ČRo oproti plánu. Rozpočet Rady Českého rozhlasu v příloze č. 17 5. 6. Činnost dozorčí komise Rady Českého rozhlasu v roce 2008 Dozorčí komise Rady Českého rozhlasu pracovala v roce 2008 ve stejném složení jako v předchozím roce: Marta Gellová, předsedkyně Jiří Janotka, místopředseda Alena Dočkalová Ludmila Procházková Michal Prokop V průběhu roku 2008 se Dozorčí komise v souladu s potřebami a požadavky Rady Českého rozhlasu sešla na jedenácti zasedáních. V souladu s jednacím řádem a plánem kontrolní činnosti se komise v průběhu roku zabývala především:
Kromě výše uvedených „pravidelných“ bodů jednání se dozorčí komise věnovala projednání aktuálních podnětů a požadavků Rady Českého rozhlasu. Šlo především o:
Komunikace Dozorčí komise s Radou Českého rozhlasu byla velmi dobrá. Předsedkyně komise Marta Gellová se účastnila i projednávání zprávy o hospodaření v Poslanecké sněmovně. Marta Gellová byla přítomna také na výjezdním zasedání Rady Českého rozhlasu se zástupci Rady České televize, Rady Slovenského rozhlasu a Rady Slovenské televize ve Vysokých Tatrách. Zasedání komise se pravidelně účastnila pověřená členka rady – místopředsedkyně Rady Českého rozhlasu Dana Jaklová. Předsedkyně komise Marta Gellová a místopředseda komise Jiří Janotka se účastnili příslušných částí zasedání Rady Českého rozhlasu. Doporučení Dozorčí komise byla Radou při jejím rozhodování respektována. 6. Závěr Rada Českého rozhlasu téměř celý rok 2008, podobně jako v roce 2006 a 2007, pracovala v neúplném složení, přesto se i v tomto nelehkém postavení snažila odpovědně vykonávat svou kontrolní funkci ve vztahu k veřejnoprávní rozhlasové instituci, zabývala se a odpověděla na 623 dopisů, podnětů a stížností posluchačů. Rada ČRo řešila v roce 2008 následující personální změny ve vedení ČRo: ČRo 1 – Radiožurnál: Na návrh generálního ředitele ČRo svolalo předsednictvo Rady ČRo mimořádnou schůzi 6. 2. 2008, aby Rada přijala usnesení o informaci generálního ředitele o odvolání ředitelky ČRo 1 – Radiožurnálu Barbory Tachecí a zároveň o pověření řízením Radiožurnálu šéfredaktorem stanice Alexandrem Píchou. Rada ČRo vzala toto rozhodnutí generálního ředitele na vědomí (viz usnesení č. 11/08). Rada ČRo od počátku roku 2008 vyřizovala řadu stížností rozhlasových posluchačů na programové změny ČRo 1 - Radiožurnál, které iniciovala ředitelka Barbora Tachecí. Je třeba zdůraznit, že jmenování Barbory Tachecí ředitelkou ČRo 1 – Radiožurnálu stejně jako jmenování ředitelů všech celoplošných stanic Rada pouze bere na vědomí, neboť jmenování je plně v kompetenci generálního ředitele. Přesto se posluchači později sdružení v iniciativě „Nechceme přeladit“ a „Iprotest“ obraceli většinově na Radu ČRo. Rada před i po odvolání Barbory Tachecí několikrát iniciovala jednání s generálním ředitelem, programovým ředitelem a šéfredaktorem ČRo 1 - Radiožurnálu s cílem zjistit záměr vedení ČRo ve vztahu k nejsledovanější celoplošné stanici ČRo. Rada ČRo při těchto jednáních zjistila, že změny, které připravila ředitelka Tachecí, neprovedla v rozporu s doporučením programového ředitele postupně, ale najednou. Tím se zásadně změnila tvář ČRo 1 - Radiožurnálu. Právě na tuto skutečnost reagovala řada posluchačů negativně. Vzhledem k tomu, že stížnosti k programové skladbě ČRo 1 - Radiožurnálu pokračovaly i po odvolání Barbory Tachecí, připravila Rada ČRo veřejný seminář na téma „Programové změny v ČRo, jejich dopad a budoucí vize.“ Ten se uskutečnil 19. 6. 2008 a zúčastnila se ho řada předních českých mediálních odborníků i vedoucích programových pracovníků ČRo a zároveň zástupci protestujících posluchačů. Rada ČRo po odvolání Barbory Tachecí opakovaně vyzývala generálního ředitele, aby řešil personální obsazení ředitele Radiožurnálu. Generální ředitel ČRo vypsal na funkci ředitele Radiožurnálu výběrové řízení, do něho se ale přihlásil jediný kandidát, dosavadní šéfredaktor Radiožurnálu Alexandr Pícha. Výběrová komise jeho jmenování ředitelem zpravodajsko-publicistické stanice doporučila, Alexandr Pícha těsně před jmenováním svou kandidaturu sám zrušil (viz usnesení č. 92/08 z 27. 8. 2008). ČRo 1 - Radiožurnál byl poté až do konce roku 2008 bez ředitele, řízením byl pověřen šéfredaktor Alexandr Pícha. Generálnímu řediteli ČRo se po problematickém dvouměsíčním působení ředitelky Barbory Tachecí, které vyvolalo bouřlivé reakce posluchačů, nepodařilo prakticky až do konce roku 2008 obsadit místo ředitele ČRo 1 – Radiožurnálu. V druhé polovině roku předložil generální ředitel Radě ČRo návrh na vytvoření zpravodajského webu, který by měl centralizovat zpravodajské a publicistické příspěvky všech stanic a regionálních studií ČRo. Rada tuto informaci vzala na vědomí usnesením č. 138/08 a zároveň generálnímu řediteli doporučila, aby se zpravodajský web ČRo nesnažil konkurovat komerčním internetovým zpravodajským serverům a televiznímu vysílání. V této souvislosti posléze generální ředitel navrhl Radě ČRo změnu organizační struktury ČRo vytvořením postu ředitele zpravodajství. Rada vyjádřila svůj souhlas v usnesení č. 150/08 a usnesením č. 151/08 vzala na vědomí, že generální ředitel do této funkce jmenoval Hanu Hikelovou. Rada ČRo je přesvědčená, že nová organizační struktura ČRo může zkvalitnit zpravodajskou a publicistickou nabídku veřejnoprávního rozhlasu. Věří také, že nová ředitelka zpravodajství bude lépe koordinovat programy dvou divizí, které produkují zpravodajství a publicistiku, tedy ČRo 1 – Radiožurnálu a Rádia Česko. Rada ČRo také očekává, že nabídka zpravodajského webu bude centralizovat veškeré zpravodajsko-publicistické aktivity Českého rozhlasu, proto ve svém usnesení č. 150/08 požádala generálního ředitele, aby zařadil internetové zpravodajství do přímé organizační a personální působnosti ředitelky zpravodajství ČRo. V souvislosti s problematikou ČRo 1 - Radiožurnálu si Rada ČRo vyžádala od generálního ředitele redefinici stanic ČRo. Na tomto materiálu pracuje programový ředitel ČRo a Rada ČRo se tematikou zabývá i v roce 2009. ČRo – Radio Wave: Na mimořádné schůzi Rady ČRo 6. 2. 2008 navrhl generální ředitel Radě odvolání ředitele ČRo 4 – Radia Wave Ladislava Kylara. Důvodem bylo porušení Kodexu ČRo ve vysílání stanice, proto s tímto návrhem vyslovila Rada souhlas a vzala na vědomí informaci generálního ředitele, že vedením stanice pověřil šéfredaktorku ČRo Radio Wave Juditu Hrubešovou. Z podnětu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se Rada ČRo vrátila ke svému usnesení č. 24/07, které se týkalo vysílání ČRo 4 – Radia Wave v analogu a přijala usnesení č. 62/08, v němž udělila generálnímu řediteli ČRo výtku za nenaplnění usnesení č. 24/07 a zároveň usnesení č. 63/08, v němž generálnímu řediteli ČRo uložila vypnutí analogového vysílání ČRo 4 – Radia Wave do 31. 8. 2008 a upravila postavení ČRo Radia Wave jako speciální stanici pro mládež, šířenou digitálně. Po přijetí usnesení k ČRo Radiu Wave se na Radě ČRo začaly objevovat stížnosti posluchačů. Výrazněji si ale posluchači ČRo Radia Wave začali stěžovat po vypnutí analogového vysílání této stanice. Na uvolněný kmitočet Praha-Cukrák 100,7 MHz/50 kW nevrátil generální ředitel ČRo vysílání ČRo Region Střední Čechy, který tam vysílal před spuštěním analogu ČRo Radia Wave na tomto kmitočtu, ale na základě kmitočtové analýzy ČTÚ tam bylo od 1. 9. 2008 spuštěno vysílání ČRo 2 – Praha. Jak Radu ČRo informoval ředitel ČRo 2 – Praha, u něho se po změně kmitočtu žádné stížnosti na změnu vysílání neobjevily. Rada ČRo na všechny stížnosti, z nichž velká část byla textově zcela totožná tak, jako by je psala jedna osoba, odpověděla. Po vypnutí analogového vysílání vznikla iniciativa „Pro Wave,“ která se opakovaně obracela na Radu ČRo se stížnostmi i s výzvami k odstoupení členů Rady. Poté, co ředitel ČRo 8 On line a Leonardo Miroslav Bobek ukončil projekt Odhalení, spojila se s iniciativou „Pro Wave“ další iniciativa „Gorily v ohrožení.“ Rada ČRo na základě stížností přijala prohlášení, které je zveřejněno na jejím webu, a to v následujícím znění.
V červenci byla Rada ČRo informována generálním ředitelem o rezignaci ředitele Kanceláře generálního ředitele (KGŘ) Libora Křivky z důvodů jeho vedení v seznamech VKR (vojenská kontrarozvědka). Vzhledem k tomu, že Rada ČRo při jednání s generálním ředitelem zjistila, že Libor Křivka byl v roce 2001 jmenován vedoucím KGŘ bez odevzdání lustračního osvědčení a v roce 2004 byl jmenován ředitelem KGŘ s tím, že odevzdal čestné prohlášení, které ale nebylo provázeno odevzdáním lustračního osvědčení, ani si lustrační osvědčení nevyžádal generální ředitel ČRo, jak mu ukládá zákon č. 451/1991 Sb., přijala Rada ČRo 27. 8. 2008 usnesení č. 96/08: Rada ČRo na základě informace generálního ředitele ČRo ing. Václava Kasíka o rezignaci ředitele kanceláře GŘ ing. Libora Křivky a o ukončení jeho pracovního poměru v ČRo dohodou z důvodu zveřejnění jeho jména v seznamech VKR v kategorii agent, při vědomí závažnosti celé záležitosti, která může mít důsledky v porušení právních předpisů ČR, si zadává vypracování právní analýzy případu, na jejíž základě zaujme stanovisko. Rada ČRo žádá generálního ředitele ČRo ing. Václava Kasíka o součinnost při prošetření této záležitosti. Následně si Rada ČRo nechala vypracovat posudek advokátní kanceláří Hrudka a Řípa, se kterou spolupracuje jak generální ředitel ČRo, tak Rada ČRo a dále posudek externího advokáta Mgr. Jiřího Hrabovského a posléze ještě advokátní kanceláře Šváb, Zima a partneři. Posudky se shodly v názoru, že generální ředitel ČRo při jmenování Libora Křivky nejprve vedoucím KGŘ a posléze ředitelem KGŘ nedodržel zákon č. 451/1991 Sb.. Rada ČRo proto 26. 11. 2008 přijala usnesení č. 143/08: Rada Českého rozhlasu bere na vědomí informaci JUDr. Ladislava Jíši s dalším postupem ve věci tří právních posudků, které se shodují v názoru, že jmenování ing. Libora Křivky vedoucím a následně ředitelem Kanceláře generálního ředitele ČRo nebylo v souladu se zákonem č. 451/1991 Sb. (lustrační zákon). Rada Českého rozhlasu se k celé záležitosti vrátí na svém prosincovém veřejném zasedání, kde posoudí případnou odpovědnost generálního ředitele ČRo jako statutárního orgánu. Na veřejné schůzi 17. 12. 2008 pak Rada ČRo přijala usnesení č. 152/08: Rada ČRo si, na základě okolností odchodu bývalého ředitele kanceláře GŘ ČRo ing. Libora Křivky, který byl veden jako agent Vojenské kontrarozvědky začleněné v STB (VKR), nechala zpracovat tři nezávislé právní posudky a to od Mgr. Hrabovského, AK Hrudka, Řípa a partneři a AK Šváb, Zima a partneři se zadáním, zda v tomto případě nedošlo k porušení zákona č. 451/1991 Sb. (lustrační zákon). K tomu jim byly poskytnuty veškeré materiály. Všechna tři právní stanoviska se shodují v tom, že jmenování ing. Libora Křivky do funkce vedoucího a následně ředitele kanceláře GŘ ČRo nebylo v souladu se zákonem č. 451/1991 Sb. (lustrační zákon). Tato skutečnost, kdy ing. Libor Křivka nepředložil lustrační osvědčení trvala od roku 2001 do 29.7.2008, v rozporu se zněním zmíněného zákona č. 451/1991 Sb. (lustrační zákon), o to GŘ ČRo ing. Václav Kasík, jako statutární orgán ČRo, nepožádal. Tato skutečnost se stala známou až po zveřejnění ve sdělovacích prostředcích. Rada ČRo proto posoudila odpovědnost GŘ ČRo ing. Václava Kasíka v této věci a konstatuje, že v jeho případě došlo k závažnému porušení povinností dané mu, jako statutárnímu orgánu ČRo, zákonem č.451/1991 Sb. (lustrační zákon). Rada ČRo se rozhodla požádat prostřednictvím předsedy Poslanecké směnovny Parlamentu ČR o konzultaci výše uvedených materiálů s legislativně-právním odborem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a následně celou věc uzavřít. Rada ČRo také bedlivě sleduje poslechovost jednotlivých stanic a regionálních studií Českého rozhlasu. Poslechovost není hlavním kritériem veřejnoprávní instituce, ale je určitě jedním z důležitých ukazatelů efektivního vynakládání prostředků koncesionářů. V roce 2008 Rada ČRo nezaznamenala vážné výrazné výkyvy v poslechovosti. Výkyv byl u ČRo 1 – Radiožurnálu, který ale přes řadu stížností posluchačů v závěru roku zaznamenal vzestup posluchačské přízně. Rada ČRo tuto skutečnost hodnotí jako důsledek změn, které na základě zásadní změny koncepce Radiožurnálu za ředitelky Barbory Tachecí, udělal šéfredaktor Alexandr Pícha. Zdá se, že se Alexandru Píchovi podařilo razantní změnu image stanice usadit do polohy změn posluchačsky přijatelných. O to větším je pro Radu ČRo překvapením, že se k iniciativám „Pro Wave“ a „Gorily v ohrožení“ přidala i iniciativa ze začátku roku 2008 „Iprotest“, která protestovala proti změnám ředitelky Barbory Tachecí. Rada ČRo se domnívá, že tyto iniciativy mají za cíl především diskreditaci Rady ČRo a jejích členů, než skutečný zájem o činnost Českého rozhlasu a fakta s ní související. Velmi důležitou problematikou, kterou se Rada ČRo celý rok 2008 zabývala, byla rekonstrukce historické budovy na Vinohradské třídě. Je to také hlavní úkol, který Rada ČRo uložila své Dozorčí komisi. Rada ČRo si vyžádala od generálního ředitele ČRo pravidelné informace o postupu rekonstrukce, která se zhruba od poloviny roku začala komplikovat požadavky zhotovitele na navyšování financí a na prodlužování termínů dokončební stavby. V bedlivém sledování rekonstrukce pokračuje Rada ČRo i v roce 2009. Generální ředitel ČRo předložil Radě ČRo také materiál o souběhu analogového a digitálního vysílání. Rada ČRo považuje materiál, který hovoří o nebývale vysokých nákladech, za velmi závažný, proto požádala generální ředitele o jeho maximální zpřesnění. Generální ředitel ČRo počítá se souběžným vysíláním ČRo do roku 2015. Rada ČRo, vzhledem k tomu, že pro rozhlasové vysílání nebyl přijat Technický plán přechodu, upozorňuje na tuto vážnou skutečnost Poslaneckou sněmovnu. Rada Českého rozhlasu je přesvědčena, že rok 2008 byl rokem pro Český rozhlas náročným. Rada ČRo i přes řadů zásadních problémů, které musela řešit a bez ohledu na skutečnost, že prakticky celý rok pracovala v neúplném počtu 8 členů, splnila své zákonem stanovené povinnosti. Rada ČRo po celý rok 2008 věnovala velkou pozornost jak programové koncepci Českého rozhlasu, tak ekonomické situaci veřejnoprávního rozhlasu. V Praze dne 25. března 2009 ing. Jiří Florian předseda Rady Českého rozhlasu Yüklə 1,53 Mb. Dostları ilə paylaş:
| |||||||||
