|
|
səhifə | 2/28 | tarix | 22.01.2018 | ölçüsü | 2,53 Mb. | | #39781 |
| FRENKY DLOUHÁN
1. Kolik je smutného když mraky černé jdou
lidem nad hlavou, smutnou dálavou.
Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl
za čas odletěl každej zapomněl.
R: Měl kapsu prázdnou Franky dlouhán po státech toulal
se jen sám a že byl veselej tak každej měl ho rád.
Tam ruce k dílu mlčky přiloží a zase jede dál a každej
kdo s ním chvilku byl tak dlouho se pak smál.
2. Tam kde byl pláč tam Franky hezkou píseň měl
slzy neměl rád chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usínaj
Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál.
3. Tak Frankyho vám jednou našli přestal žít
jeho srdce spí tiše smutně spí.
Bůh ví jak za co tenhle smíšek konec měl
farář píseň pěl umíráček zněl.
PODVOD
1. Na dlani jednu z tvých řas do tmy se koukám
hraju si písničky tvý, co jsem ti psal
Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná
půjdu se mejt a pozhasínám a co bude dál
2. Pod polštář dopisů pár co poslalas dávám
píšeš že ráda mě máš a trápí tě stezk
Je skoro půlnoc..........
R: Chtěl jsem to ráno kdy naposled snídal jsem s tebou
ti říct, že už ti nezavolám
Pro jednu pitomou holku pro pár nocí touhy
podved jsem všechno o čem doma si sním, teď je mi to líto
3. Kolikrát může člověk mít rád tak opravdu z lásky
dvakrát či třikrát to ne i jednou je dost
Je skoro půlnoc.....
PROUŽEK
1. Ten mír když za kopcem svítá když vystřídá se s nocí den
a proužek dýmu z dřeva slunce vítá z kytky motýl vylít ven.
R: Někdo škrtne sirkou někdo zpívá někdo ještě zkouší spát
u potoka do vody se dívá jedna holka co mám rád.
2. Vlasy sváže do uzlu a kouká pak vodu dlaní rozčeří
stud jí sluší tak jako všem holkám co na svou krásu nevěří.
3. Z odpadlýho kousku starý kůry srdce jsem jí udělal
a večer když už začly lítat můry tajně jí ho do spacáku dal.
KROUŽEK
1. Rozhozený vlasy v trávě chvíli spí
nohy unavený z těžkejch bot
kdo ví co zdá se jí co se jí zdá
co tam za víčkama schováno má.
2. Na zápěstí z kůže kroužek skrývá dlaň
tak nechte ji tu chvilku spát
ať pocit jen má bezpečí odevzdaná
šla s námi přes den všechno stejně jak kluk.
R: Podívej usmívá se tiše vždyť spí
co kdo z nás vlastně jeden o
druhým ví tak pojďte hrát.
3. Ať probudí ji písnička ať zpívá s ní
ještě než otevře oči hraj
počkej ta bude koukat až zjistí kde je
do kolen opře hlavu vykulená.
R:
1. Rozhozený ....(do vytracena).
JIŽNÍ KŘÍŽ
1. Spí jižní kříž jak říkali jsme hvězdám kdysi v mládí,
to když na studený zemi ještě uměli jsme milovat a spát.
2. Dál však to víš světem protloukal ses jak ten život pádí, dneska písničky
třeba o červánku dojmou tě jak vrátil bys to rád.
R: Zase toulal by ses Foglarovým rájem
a stavěl bobří hráz
se smečkou vlků čekal na jaro
jak stejská se až po zádech jde mráz.
3. Spí jižní kříž vidí všechna místa kde jsi někdy byl,
to když naplněnej smutkem jsi plakal, plakal nebo snil.
TULÁCKÝ RÁNO
1. Posvátný je mi každý ráno když ze sna
budí šumící les a když se zvedám s písničkou
známou a přesky chřestí o skalnatou mez.
R: Tulácký ráno na kemp se snáší za chvíli půjdem
toulat se dál a vodou z říčky oheň se zháší
tak zase půjdem toulat se dál.
2. Posvátný je mi každý večer když oči k ohni vždy
vrací se zpět tam mnohý z pánů měl by se kouknout
a hned by věděl jakej chcem svět.
3. Posvátný je mi každý slovo když lesní moudrost
a přírodu znáš bobříků sílu a odvahu touhy kolik
v tom pravdy však kdo nám ji dá.
PRŮZRAČNÁ NOC
1. Šel průzračnou nocí a táhl z něj rum
tak pět křížků moudrosti měl někde se rozdat šel
Když opustil ves a poslední dům tak oheň v dálce uviděl
a tam se rozdat šel
R1: Jste proradná banda lumpů a lidí co my se na ně dřem
člověk se za vás červená stydí a diví, co nosí den
2. Tam uprostřed trempů byl i jeho kluk a ten se pomalu zved
táto prosím tě mlč.Když dostal facku tak neřek ani muk
jen oblízl rozbitej ret, táto prosím tě mlč
R2: Kdo z nás je proradná banda lumpů a lidí co my se na ně dřem
kdopak se za vás červená stydí a diví co nosí den
Šel průzračnou nocí a táhl z něj rum
tak pět křížků moudrosti měl
RŮŽE Z PAPÍRU
1. Do tvých očí jsem se zbláznil a teď nemám nemám klid
hlava bolí asi tě mám rád
Stále někdo říká vzbuď se věčně trhá nit
studenou sprchu měl bych si dát
R: Na pouti jsem vystřelil růži z papíru
dala sis ji do vlasů kde hladívám tě já
v tomhle smutným světě jsi má naděj na víru
že nebe modrý ještě smysl má
2. Přines jsem ti kytku, no co koukáš to se má
tak jsem asi jinej teď to víš
Možná trochu zvláštní v dnešní době no tak ať
třeba z ní mou lásku vytušíš
R:
PŘIJELA JSEM V CADILLACU
1. Přijela jsem v cadillacu s mlhou v očích probdělých rán
A s povzdechem ranních vlaků řekla můj cit je vyprodán
2. Já z vesnice stál jsem jak soup já z vesnice a od koní
A toužil moc jí obejmout Než desátá nám zazvoní
R: Nad krajinou čertovskej smích nad krajinou se spoustou rýh
přichází den pokojem mým ujíždíte na plný plyn
3. Ten den byl náš nedělní čas voňavej vzduch, trav na mezích
Seno v lukách a drobnej špás jistě by stál i za ten hřích
4. S vámi slečno z cadillacu s mlhou v očích probdělých dní
však s povzdechem ranních vlaků odjedete až zevšedním
R:
5=1
KYTKY STÁLE JEŠTĚ VONÍ
1. Mám blízko do lesů a do strání a do trávy
kde večer sestra rosa brečí
Na starou boudu slunce zaklepe a vypráví
proč léto každoročně končí.
2. Zavřu svý oči na petlici a nestojím
o žádný fráze hloupý řeči
Koukám děti trhají kitici do sklenice
ze které jsi včera pil sám.
R: Kytky stále ještě voní,
bílé mraky stáda koní,
brodí se modrou oblohou
Zavři oči na petlici
holka zapálí ti svíci
a cigaretu fajnovou.
3. Když mozek v mojí hlavě rezaví
pak udělám z okna dveře, utíkám ven
Na chvíli se tahle nemoc zastaví
a nastaví mi svoji nohu za týden.
4. Mám blízko do lesů a do nebe tam nezebe
tam sestra rosa večer brečí.
Když slunce na mou hlavu zabuší
tak netuší že nerad bývám v létě sám.
Dostları ilə paylaş: |
|
|