Diplomová práce

Seznam použitých zkratek:

FEP	první epizoda psychózy (first-episode psychosis)
DSM-5	Diagnostický a statistický manuál duševních poruch, 5. revize
DUP	doba neléčené psychózy
MKN-10	10. revize Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů

Teoretická část

Teoretická část je členěna do tří kapitol (TERMINOLOGIE, PSYCHOTICKÁ ONEMOCNĚNÍ a ), které jsou zaměřeny na konceptualizaci klíčových termínů, představení kulturně-historického a sociologického pozadí duševních a psychotických poruch, srovnání klasifikačních systémů, popis příčin a průběhu psychotických onemocnění, a představení hlavních terapeutických léčebných přístupů a faktorů, ovlivňujících efektivitu léčby.

TERMINOLOGIE

Pro vymezení rozsahu zkoumání této práce je třeba zorientovat se v dané problematice a definovat hlavní pojmy: psychóza, schizofrenie, první epizoda psychózy, efektivita léčby a zotavení .

Psychóza

Psychóza je (podobně jako schizofrenie) obecný sběrný pojem popisující stav, kdy dochází k dezintegraci funkcí já a tím i ke ztrátě schopnosti testování reality ^{REF _Ref467114311 \h \* MERGEFORMAT} (odlišení vnitřních zkušeností a percepce vnějšího světa) a hranic sebe sama (Pěč a Probstová, 2009). Keefe (1998) tento deficit monitorování zdroje nazval „autonoetickou agnózií“, což doslova znamená „neschopnost identifikovat duševní stavy generované sám sebou“. Hlavním rysem psychózy je tedy ztráta kontaktu s realitou. Světová zdravotnická organizace uvádí, že psychózu značí přítomnost halucinací, bludů, či omezený počet závažných projevů chování (př. nadměrná aktivita, psychomotorické zpomalení, katatonní chování) (Williams, 2015). Jednotlivé symptomy, které se s psychózou pojí (např. halucinace nebo bludy) je však možné považovat za druhotné projevy (Pěč a Probstová, 2009).

Pro účel této práce se budu zabývat funkčními psychózami - u tohoto typu psychózy nelze identifikovat zjevnou organickou příčinu ^{REF _Ref467114311 \h \* MERGEFORMAT} (Noll, 2009, s. 178). Jsou definovány jako porucha funkcí centrální nervové soustavy, osobnosti a sociálních vztahů. Dle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10) sem spadají diagnózy F 20-29 „Schizofrenie, schizotypní poruchy, trvalé poruchy s bludy“ (World Health Organization, 2008). 
Mezi funkční psychózy spadají i afektivní psychózy ^{REF _Ref467114311 \h \* MERGEFORMAT} . Jak upozorňují Conus, Abdel-Baki, Harrigan, Lambert a McGorry (2004), během akutní fáze je obtížné rozlišit mezi ne-afektivní a afektivní psychózou, jelikož manické či depresivní symptomy se vyskytují také u pacientů s ne-afektivní psychózou a jelikož hlavní symptomy schizofrenie se mohou vyskytnout i u afektivní psychózy. Existují důkazy, dle kterých lze téměř s jistotou tvrdit, že diagnózy schizofrenie a bipolární poruchy nejsou oddělenými stavy (Bentall, 2016). Během akutního stavu je navíc těžké odlišit, zda symptom náleží k samotné psychóze či jiné komorbidní psychiatrické poruše (Jackson a McGorry, 2009). Jak uvádí Marneros a Akiskal (2007), mnozí autoři zařazují do studií zabývajících se první epizodou psychózy i psychotické stavy v důsledku primární afektivní poruchy. Vzhledem k omezenému výzkumu ve vytyčené oblasti proto do systematické rešerše zařadím i studie, které sledují efektivitu psychoterapeutických přístupů u populace trpící první epizodou psychózy, a to včetně afektivní.
Do systematické rešerše naopak nebudou zařazeny organickými a toxickými psychózami ^{REF _Ref467114311 \h \* MERGEFORMAT} .

Schizofrenie

Schizofrenie se nachází na nejzávažnější části spektra psychotických poruch a je nejčastěji citovaným onemocněním psychotického okruhu (Pěč a Probstová, 2009, s. 34). Bývá často s psychózou ztotožňována (Pěč a Probstová, 2009) či je považována za charakteristický prototyp psychózy (Libiger, 2015a, s. 181). Jedná se však spíše o pojem podřazený psychotickým poruchám: pro udělení diagnózy schizofrenie je zapotřebí, aby příznaky trvaly alespoň měsíc (World Health Organization, 2008), popř. dle Diagnostického a statistického manuál duševních poruch (dále „DSM-5“) minimálně šest měsíců (American Psychiatric Association, 2015). Existují však i názory, že schizofrenie jako taková vlastně neexistuje; existuje jen široké spektrum psychózy a různé náchylnosti k ní ^{REF _Ref467114311 \h \* MERGEFORMAT} (Van Os, 2016).

Schizofrenie je charakteristická mnohotvárností psychopatologie, průběhu i odpovědi na léčbu. Pro mnoho psychiatrů je pojem schizofrenie plurálem ^{REF _Ref467114311 \h \* MERGEFORMAT} (Höschl, Libiger a Švestka, 2004). Pro první epizodu psychózy je někdy užíváno termínu „první epizoda schizofrenie ^{REF _Ref467114311 \h \* MERGEFORMAT} “, což bude zohledněno v metodologické části.

První epizoda psychózy

První epizoda psychózy je označení pro stav, kdy někdo poprvé zažije psychotické symptomy či psychotickou epizodu (Yale School of Medicine, 2016). Samotnému rozvinutí psychózy předchází stádium zvýšeného rizika psychózy (premorbidní fáze), stádium mírných nespecifických symptomů a mírně zhoršeného fungování („základní syndrom ^{REF _Ref467114311 \h \* MERGEFORMAT} “) a stádium ultra-vysokého rizika ^{REF _Ref467114311 \h \* MERGEFORMAT} psychózy či tzv. prodromální (prepsychotická) fáze) ^{REF _Ref467114311 \h \* MERGEFORMAT} (Jackson a McGorry, 2009).

Pro první epizodu psychózy je také možné použít termín první ataka psychózy, časná psychóza či první ataka schizofrenní poruchy. Lze se setkat i s termínem první epizoda schizofrenie. V angličtině existuje výrazů více ^{REF _Ref467114311 \h \* MERGEFORMAT} , což bude zohledněno v metodologické části při vyhledávání relevantních výzkumných studií.

První 2-3 roky (max. 5) po výskytu první epizody psychózy jsou kritickým obdobím pro intervenci, prevenci zhoršení a rozvoje kolaterálních psychosociálních škod (Birchwood et al., 1998; Jackson a McGorry, 2009).