Lékařská fakulta, Masarykova Univerzita

PX-5. Fotodynamická terapie

Princip: Do těla pacienta je podán tzv. fotosenzitizér. (p.o., i.v.), který je přednostně vychytává nádorovou tkání. Obvykle je požadován poměr koncentrací mezi nádorovou a zdravou buňkou 10:1. Tento fotosenzitizér je za normálních okolností netoxický. Po ozáření světlem vhodné vlnové délky dochází ke štěpení fotosenzitizéru na reaktivní radikály, které přímo (typ I fotoindukce) nebo v součinnosti s O₂ (který mění na singletní kyslík – typ II fotoindukce) spouštějí kaskádu peroxidace buněčných struktur vedoucí ke smrti buňky. Singletní kyslík má poločas života kolem 1s. Jeho dosah ve tkáni tak nepřevyšuje 10-20nm, tedy v oblasti buňky, která obsahuje fotosenzitizér. Normální lidská tkáň je pro světlo relativně neprostupná. Nicméně světlo v oblasti blízka infračerveného spektra – tj. 650-900nm má koeficient absorpce tkání relativně nízký a efektivní dosah intenzity tohoto světla je až 10cm.

Zdrojem světla bývá nejčastěji laser, v současnosti diodový emitující světlo patřičné vlnové délky, případně excimerový laser. Nemusí jít nutně o laser, postačí zdroj světla s dostatečně zastoupenou složkou světla o příslušné aktivační vlnové délce  5nm. To je do metastázy dopraveno perkutánně pomocí světlovodného vlákna, které na konci má difuzér (nejčastěji opískovaný konec skleněného nebo plastového (Medlight S.A Switzerland) vlákna patřičného tvaru, případně s mikrobublinami vzduchu), který zaručí rovnoměrné vyzařování výkonu do okolní tkáně na ploše tvarem odpovídající co nejvíce ložisku (válec, koule). Aplikovány jsou celkové plošné dávky energií 150-250 J.cm^-2. Léčbu lze opakovat 1x za 3 měsíce.

Fotosenzitizéry: První generace fotosenzitizérů vycházela z porfyrinů. Jejich prekurzorem v těle je 5-aminolevulonová kyselina (5-ALA). Obecně lze fotosenzitizéry dělit na : a) porfyriny (ALA, Foscan, Photofrin = Photobarr) b) purpuriny (Etiopurpurin cínu - preparát lipozomální Purlytin) c) ftalokyaniny (chlorsulfonovaný ftalokyanin hliníku, indokyaninová zeleň - ICG) d) texafriny (Lutecium texafrin – preparát Lutrin) a e) chloriny (chlorin-e₆ preparát NPe6). V dnešní době používané fotosenzitizéry se liší rychlostí distribuce do tkání a rychlostí clearance z organismu. S tím souvisí také délka fotosenzibilizace pacienta od několika hodin po několik týdnů, kdy musí zachovávat určitý režim a nevystavovat se například slunci. V současnosti jsou pro klinické použití schváleny: