Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

21) Černý-Křetínský E.. Stručný turisticko-historický průvodce Jedovnic a Moravského krasu s hrady a zámky. vydavatelství Vyškovské noviny 1998. s. 19

22) Region Boskovicko. [online].[cit.2011-04-21]. Dostupné z URL

a údolí kolem řek Moravy, Olšavy a Kyjovky. Z etnografického hlediska rozdělujeme Slovácko na pět subregionů. Rozdělení je založeno na odlišnostech typu krajiny, starého způsobu života s bohatými folklorními tradicemi, původu obyvatel a typu zemědělství. Jádrem Slovácka je Dolňácko, které se dále člení na Uherskobrodsko, Uherskohradišťsko, Kyjovsko a Strážnicko. Vychodní část Slovácka dotváří Horňácko s Moravskými Kopanicemi. Západní okraj tvoří Hanácké Slovácko a Podluží.²³ V některých zdrojích bývá jako součást Slovácka uváděna i oblast Mikulovska (Pálava a Lednicko- -valtický areál).²⁴ Nejedná se ale o tradiční slováckou oblast.

Moravský kras s Boskovickem a Slovácko patří do turistického regionu Jižní Morava. Částečně rozdílné lokalizační faktory v oblasti přírodních zdrojů (krasové území s okolím versus podhorské a nížinné oblasti) i v oblasti kulturně historického potenciálu (rozdílný způsob života a prostředí společnosti) vytvářejí předpoklady pro odlišnou nabídku produktů (jiné zaměření zemědělského, kulturního i společenského prostředí) a rozdílné zacílení na tržní segmenty účastníků venkovského cestovního ruchu u doprovodných programů.

2.2 Ekoturistika

Ekoturistika a venkovský cestovní ruch bývají obecně označovány pojmem Zelený cestovní ruch. V případě ubytování návštěvnického segmentu „milovníků přírody“ v decentralizovaném ubytovacím zařízení (do 10 osob, ubytování s vlastním vařením nebo se snídaní ve vesnickém prostředí) by se ekoturistika dala přiřadit k venkovskému cestovnímu ruchu. Návštěvníci sice neusilují o poznání vesnického způsobu života, přesto jejich přítomnost přináší multiplikační efekt pro region. Využívají základní infrastrukturu cestovního ruchu (ubytování, stravování) a mohou si najmout „místního znalce“ v roli průvodce po zajímavých přírodních lokalitách, které nejsou běžný cílem návštěvníků oblasti (např. fotografování flóry či fauny).

2.2.1 Moravský kras a okolí

Na území Moravského krasu a Boskovicka se nalézají dvě významné chráněné oblasti – CHKO Moravský kras a Přírodní park Halasovo Kunštátsko.

2.2.1.1 CHKO Moravský kras

Moravský kras je nerozsáhlejší krasové území v České republice. Krajina s přírodními útvary a biogeografické podmínky regionu budou popsány níže při srovnávání hlavních konkurenčních výhod turistických oblastí Moravský kras a okolí a Slovácko. Téměř 60 % území je pokryto habrovo- -dubovými lesy. V NPR Vývěry Punkvy se setkáváme s nápadnými rozdíly vegetačních pásem. Při horních okrajích žlebů se vyskytuje teplomilná vegetace (česnek horský skalní, kavyl Ivanův, hořec brvitý), ale dna údolí obsadila vegetace horská (kapradina papratka alpínská, plavuň jedlová, kruhatka sibiřská)²⁵. V propasti Macocha roste nejvzácnější rostlina Moravského krasu z čeledi prvosenkovitých (kruhatka Matthioliho). Byla zde objevena v roce 1918 a je jediným místem výskytu v ČR.²⁶ Díky klimatické různorodosti se na malé ploše nachází pestrá mozaika živočišných společenstev.

23) Centrála cestovního ruchu Východní Moravy. Ve víru barev a chutí – Turistický průvodce regionem Slovácko. Zlín 2009. s. 8-9

24) Vencálek J.. Slovácko – geografie místního regionu pro základní školy. Český Těšín 1999

25) David P.-Soukup V.. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku – Brno, okolí Brna. Praha 2004. s. 10

26) Moravský kras – turistický průvodce po chráněné krajinné oblasti. Flóra a fauna CHKO Moravský kras. [online].[cit.2011-04-16]. Dostupné z URL

Z 23 druhů netopýrů žijících na našem území je jich 21 lokalizováno do prostoru CHKO Moravský kras. Ti využívají jeskyně k zimnímu spánku, netvoří v nich letní kolonie (netopýr velký, vápenec malý, netopýr černý).²⁷ U vchodu do jeskyně Býčí skála byl zaznamenán vzácný pavoukovec klepítník štítkový, který se nachází jen na několika místech v Evropě.²⁸

2.2.1.2 Přírodní park Halasovo Kunštátsko

Park o celkové rozloze 5700 ha nese jméno po spisovateli Františku Halasovi. Území je tvořeno členitou vrchovinou s nejvyšším vrcholem Kulíšek (691 m n. m.) a mnoha potoky. V krajině se střídá les se zemědělsky využívanými plochami. Ze zástupců flóry jmenujme vzácný hořeček brvitý či starček potoční. V území žije velké množství obojživelníků (ropucha obecná, čolek horský).²⁹ Poblíž Burianovi rozhledny, na vrcholu kopce Milenka (580 m n. m.) se nachází turisticky atraktivní Jeskyně Blanických rytířů. Ve 30. letech 20. století zdejší rodák Stanislav Rolínek vyhloubil umělé podzemní prostory v pískovcové skále. Jeskyni zdobí 16 postav spících blanických rytířů v čele se sochou sv. Václava.³⁰

2.2.2 Slovácko

Na území Slovácka se nalézají dvě významné chráněné oblasti – CHKO a biosférická rezervace UNESCO Bílé Karpaty, Přírodní park Chřiby.

2.2.2.1 CHKO a biosférická rezervace UNESCO Bílé Karpaty

Oblast se rozprostírá podél česko-slovenské hranice na ploše 715 km².³¹ Rozsáhlá historická odlesnění měla charakter krajinářských úprav, jejichž výsledkem jsou květnaté louky bohaté na rostlinná společenstva s vysokým zastoupením kriticky ohrožených druhů.

Jedním z nejcennějších území je NPR Čertoryje s výskytem 25 druhů orchidejí (tořič čmelákovitý, rudohlávek jehlancovitý, vstavač mužský). Rezervace je rovněž významným hnízdištěm lučních ptáků (ťuhýka šedého, ťuhýka obecného, bramborníčka černohlavého).³²
Bukový prales na severním úbočí Velké Javořiny je předmětem ochrany v NPR Javořina. Přírodní bohatství ve spojení s harmonickým zásahem člověka do krajiny vedlo ke vzniku zcela ojedinělého krajinářského území, následně v roce 1980 k vyhlášení CHKO Bílé Karpaty a v roce 1996 k zařazení mezi biosférické rezervace UNESCO.³³ Návštěvníci mohou volit z bohatého výběru naučných stezek (NS Bojkovská, Javořinská, Květná, Lopeník, Moravské Kopanice, Okolo Hrozenkova, Oskerušová, Po zelené Hostěnínem, Šumárnická),³⁴ turisticky značených cest i cyklostezek.

27) Moravský kras – turistický průvodce po chráněné krajinné oblasti. Flóra a fauna CHKO Moravský kras. [online].[cit.2011-04-16]. Dostupné z URL