Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
Yüklə 0,57 Mb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- 3 Dotazníkové šetření v turistických oblastech Moravský kras a okolí a Slovácko
- 3.1 Cíl výzkumu a stanovení hypotéz
- HYPOTÉZA 1
- 3.2 Výsledky výzkumu 3.2.1 Prostorová koncentrace a sezónnost
- 3.2.2 Doprovodné programy
- 3.2.4 Kulturně-historické památky
- 3.2.6 Denní finanční výdaje
- 3.2.7 Získávání informací o regionu
- 3.2.8 Segmentace trhu a základní údaje
- 3.2.9 Vyjádření k hypotézám
- Seznam použitých zdrojů Literatura
58) Moravské vinařské stezky. [online].[cit.2011-05-09]. Dostupné z URL Hlavní konkurenční výhodou Slovácka jsou kulturně-společenské předpoklady cestovního ruchu. Oblast je synonymem folklóru. Mužský sólový tanec „verbuňk“ byl zapsán na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO. Sledování Jízdy králů ve Vlčnově patří k nezapomenutelným zážitkům. Hody se neobejdou bez přátel, sklenky vína či řetízkující slivovice. Svérázná architektura vinných sklípků po staletí dotváří obraz krajiny Slovácké a Velkopavlovické vinařské podoblasti. Z přírodních předpokladů mají velký význam hydrologické poměry, konkrétně řeka Morava. Turistická vodní cesta Baťův kanál je oblíbeným cílem malých i velkých návštěvníků. Řeka Svitava obdobné využití neumožňuje.
Obě porovnávané oblasti nabízí hustou síť značených tras pro pěší turistiku, které návštěvníky zavedou do nejzajímavějších přírodních lokalit a ke kulturně-historickým památkám. O jejich údržbu se starají značkaři z místních odborů Klubu českých turistů. Obdobnou funkci plní značení na cyklotrasách a cykloturistických trasách. Sledovanými oblastmi nás spolehlivě provedou běžné trasy nebo trasy tematicky zaměřené. V lokalitě Moravský kras a okolí může cykloturista vyzkoušet regionální část „Pivní stezky Petra Bezruče“, která spojuje Černou Horu s brněnskou městskou částí Řečkovice. Do centra CHKO Moravský kras cyklisty zavede „Stezka srdcem Jižní Moravy“ jejímž průvodcem je stylizovaná postavička panáčka „Srdínka“. Kouzlu vinic a vinných sklípků Slovácka lze podlehnout na „Moravských vinařských stezkách“. 3 Dotazníkové šetření v turistických oblastech Moravský kras a okolí a Slovácko Třetí část práce je orientována na dotazníkové šetření poptávky ve srovnávaných turistických oblastech. Jsou definovány cíle výzkumu, stanoveny hypotézy, popsán postup při sběru dat, provedena jejich analýza a vyhodnocení. 3.1 Cíl výzkumu a stanovení hypotéz Hlavním cílem výzkumu je porovnávání poptávkových faktorů účastníků venkovského cestovního ruchu v Moravském krasu a okolí a na Slovácku. Dílčí cíle výzkumu jsou následující: - prostorové srovnání koncentrace a sezónnosti ubytovaných návštěvníků ve sledovaných regionech - porovnání preferovaných doprovodných programů jednotlivých účastníků ve sledovaných oblastech - výčet nejvyhledávanějších přírodních lokalit, kulturně-historických památek a společenských akcí ve sledovaných oblastech - porovnání výše denních finančních výdajů návštěvníků ve sledovaných oblastech - výčet nejčastějších zdrojů pro získávání informací o regionu při plánování pobytu Na základě vytýčených cílů byly stanoveny základní hypotézy výzkumu: HYPOTÉZA 1: Účastníci venkovského cestovního ruchu upřednostňují krátkodobé pobyty před dlouhodobými. HYPOTÉZA 2: Ochota účastníků venkovského cestovního ruchu zapojit se přímo do prací v hospodářství je spíše malá. Pro získání co největšího množství informací za relativně krátkou dobu byla použita metoda terénního výzkumu formou anonymního dotazníku. K výzkumu byly zvoleny dvě samostatné varianty, Moravský kras a okolí a Slovácko, se 14 otázkami. V příloze bakalářské práce číslo 1 a 2 je možno se seznámit s plným zněním těchto dotazníků. Otázky byly formulovány jako uzavřené, polouzavřené a otevřené s možností volné odpovědi. Vlastní výzkum byl realizován v měsíci květnu roku 2011. V rámci terénního výzkumu oblasti Moravský kras a okolí bylo osloveno celkem 50 náhodně vybraných respondentů v prostoru horního můstku propasti Macocha a dále z řad členů Klubu českých turistů (KČT) a členů Klubu přátel rozhleden (KPR). Šetření se zúčastnilo 25 mužů a 25 žen. Jejich průměrný věk je 42,92 let, medián 41 let. V rámci terénního výzkumu oblasti Slovácko bylo osloveno celkem 50 náhodně vybraných respondentů v okolí Státního zámku Milotice a dále z řad členů KČT a KPR. Šetření se zúčastnilo 26 mužů a 24 žen. Jejich průměrný věk je 44,36 let, medián 43 let. Údaje získané z výzkumu byly zpracovány analýzou prvního stupně v programu MS Access a výsledky graficky zhodnoceny. 3.2 Výsledky výzkumu 3.2.1 Prostorová koncentrace a sezónnost Graf č. 1: Lokalita ubytování Graf č. 2: Lokalita ubytování Slovácko Moravský kras a okolí
Graf č. 3: Délka pobytu Graf č. 4: Délka pobytu Slovácko Moravský kras a okolí
Graf č. 5: Sezónnost Graf č. 6: Sezónnost Slovácko Moravský kras a okolí
Graf č. 7: Doprovodné programy Graf č. 8: Doprovodné programy Slovácko Moravský kras a okolí
Moravský kras a okolí Pramen: vlastní šetření Pramen: vlastní šetření Polouzavřenou otázkou číslo 4 byli respondenti dotázáni na provozované aktivity v rámci venkovské turistiky. Z předepsaných variant si mohli vybrat více možných odpovědí, popřípadě je doplnit odpovědí volnou. Největší četnostní zastoupení pro obě sledované oblasti má pěší turistika a cykloturistika. V turistickém regionu Moravský kras a okolí je silněji zastoupena pěší turistika (43 %) než cykloturistika (30 %). Odlišná situace vládne na Slovácku. Procentuální poměr pěší turistiky i cykloturistiky je stejný 34 %. Možné příčiny lze vidět ve specifickém charakteru krajiny a oblíbenosti „Moravských vinařských stezek“. Oblíbenou letní doplňkovou aktivitou je koupání s 12 % četností v lokalitě Moravský kras a okolí a 6% četností v lokalitě Slovácko. Baťův kanál na řece Moravě patří k hlavním zajímavostem Slovácka. Váže na sebe doprovodný program projížďka lodí s 13 % zastoupením. Četnost 8 % v Moravském krasu a okolí a 5 % na Slovácku získala ve volné odpovědi aktivita geocaching. Jedná se o turistickou navigační hru, jejímž smyslem je nalezení skryté schránky za pomoci udaných zeměpisných souřadnic zveřejněných na internetu. Základní myšlenka spočívá v umisťování schránek tzv. keší v lokalitách, které jsou něčím zajímavé a nemusí být turisticky navštěvované a všeobecně známé. Součástí venkovského cestovního ruchu je agroturistika a ekoagroturistika s přímým vztahem k zemědělským pracím. Ochota zapojit se do prací v hospodářství je větší na Slovácku 18 % než v Moravském krasu a okolí 8 %. Z druhu činnosti je v první jmenované oblasti nejčastěji uváděna práce ve vinohradu – 4x, pasení koz a ovcí – 2x, sběr ovoce – 2x, sekání trávy kosou – 1x. V druhé lokalitě respondenti uvedli sekání dřeva – 1x, sekání trávy kosou – 1x, sběr brambor – 1x, ošetřování zvířat – 1x. Celková ochota k této formě venkovského cestovního ruchu není příliš vysoká. Místní gastronomickou specialitu ochutnalo 30 % respondentů v turistickém regionu Moravský kras a okolí (pivo Černá hora – 6x, jedovnický kapr – 3x, kozí produkty – 2x, limonáda Grena – 1x, Biskupský kaléšek – 1x, husí pochoutky – 1x, místní zelňačka – 1x) a 86 % respondentů v turistickém regionu Slovácko (víno – 20x, burčák – 4x, slivovice – 6x, pivo Švihák – 1x, pivo Janáček – 1x, výrobky z oskeruší – 2x, místní koláčky – 2x, pagáčky – 1x, kysané zelí – 1x, šišky s povidly – 1x, uzený bůček – 1x, podlužanský řízek – 1x, brynzové halušky – 1x, místní domácí kuchyně – 1x). Osloveným návštěvníkům na Slovácku nedělalo problém spojit si region s gastronomickou specialitou. Víno a vinařství je zde všudypřítomné, jmenovalo ho 48 % respondentů. Pro Moravský kras a okolí obdobné synonymum neexistuje. Nejčastěji uváděnou specialitou byly výrobky pivovaru Černá hora – – 7x a jedovnický kapr – 3x. Mezi doprovodné programy vesnické turistiky patří ukázka tradičních lidových řemesel. Odráží v sobě historii i specifika regionu. Moravský kras a okolí je spojen s železářstvím. Ukázku tavby železa – 3x a kovářství - 4x jmenovalo 14 % oslovených respondentů. Celkově se nějaké ukázky zúčastnilo 24 % respondentů. Dále jmenovali účast na keramické dílně – 8 % a košíkářství – 1 %. Na Slovácku se ukázky lidových řemesel zúčastnil menší počet návštěvníků, pouze 8 %. Zhlédli práci řezbáře, košíkáře, krajkářky či malérečky kraslic. 3.2.3 Přírodní lokality Do volné otázky číslo 5 – „Z navštívených místních přírodních lokalit se mi nejvíce líbila“ – doplnilo odpověď 98 % respondentů v lokalitě Moravský kras a okolí a 100 % respondentů na Slovácku. Zbylí respondenti vybrali odpověď žádnou jsem nenavštívil(a). Seznam jmenovaných přírodních lokalit s absolutní a relativní četností je uveden v příloze číslo 3. V turistickém regionu Moravský kras a okolí směřovaly odpovědi především na lokality v CHKO Moravský kras - 75 %. Nejoblíbenější jsou krasové útvary a přírodní scenérie v okolí Pustého a Suchého žlebu, Rudické propadání a okolí Josefovského údolí. Oslovení respondenti měli problém s rozhodnutím pouze pro jednu lokalitu. Ve 13-ti případech (27 %) jmenovali lokality dvě. Z 62 udaných lokalit 37% odpovědí označilo některou z přístupných jeskyní Moravského krasu. Návštěvníci upřednostňují spíše prohlídku Punkevních jeskyní, Sloupsko-šošůvských jeskyní a jeskyně Balcarka před prohlídkou Kateřinské jeskyně a Výpustku. Velký zájem (6 % z celkového počtu udaných lokalit) je o příležitostně přístupnou Býčí skálu. Nejvyhledávanější konkrétní přírodní lokalitou je propast Macocha s 16 % četností. Mimo území CHKO Moravský kras je nejoblíbenější lokalitou umělá Jeskyně Blanických rytířů vyhloubená v pískovcové skále v přírodním parku Halasovo Kunštátsko s četností 10 % ze všech uvedených lokalit. Okrajově byly jmenovány další přírodní parky – přírodní park Svratecká hornatina, přírodní park údolí Křetínky, přírodní park Řehořkovo Kořenecko a arboretum Šmelcovna a Křtiny. V turistickém regionu Slovácko jsou odpovědi prostorově různorodější. Respondenti neměli problém s výběrem jedné lokality. Problematické se ukázalo vymezení oblasti Slovácka. Dle map turistických oblastí, zveřejněných na stránkách CzechTourismu (www.czechtourism.cz) a oficiálním turistickém portále jižní Moravy (www.jizni-morava.cz), patří Lednicko-valtický areál a okolí Velkých Pavlovic do turistické oblasti Pálava a Lednicko-valtický areál. Asi 10 % respondentů tuto hraniční oblast považuje za samozřejmou součást Slovácka. Jednoznačně nejvyhledávanější přírodní lokalitou jsou Bílé Karpaty s četností 32 %. V nich se nejvíce návštěvníkům líbilo na Velké Javořine (12 %) a v Národní přírodní rezervaci Čertoryje (8 %). Nezanedbatelné procentuální zastoupení 22 % má vodní prvek, především meandry řeky Moravy (14 %). Vinohrady dodávají slovácké krajině specifické kouzlo. Podlehlo mu 16 % oslovených respondentů. Jedná se o vinice v okolí Čejkovic, Dubňan, Milotic a Mutěnic. Vyhledávané jsou i Chřiby. Pro ně se vyslovilo 14 % respondentů. Okrajově byly jmenovány Přírodní rezervace Dolní Morava a Přírodní rezervace Skařiny, váté písky u Bzence a obora Radějov. 3.2.4 Kulturně-historické památky Do volné otázky číslo 6 – „Z navštívených místních pamětihodností se mi nejvíce líbila“ – doplnilo odpověď 96 % respondentů v lokalitě Moravský kras a okolí a 94 % respondentů Slovácku. Zbylí respondenti vybrali odpověď žádnou jsem nenavštívil(a). Seznam jmenovaných pamětihodností s absolutní a relativní četností je uveden v příloze číslo 4. Prvonávštěvníci se často zajímají o prozkoumání celé destinace. Jejich potřeba většinou roste přímo úměrně se vzdáleností bydliště. Proto subjektivně jmenovali i kulturně historické památky, které se nacházejí ve střediskách venkovských regionů. V turistickém regionu Moravský kras a okolí jsou poměrně oblíbené sakrální památky 33 % respondentů. Mezi nimi se nachází i nejvyhledávanější pamětihodnost v rámci výsledků dotazníkového šetření pro výše jmenovanou oblast, poutní areál Křtiny s četností 25 %. Velká koncentrace návštěvnické poptávky, 62,5 %, je soustředěna na hrady, zámky a zříceniny. Za nejhezčí označili respondenti Státní zámek Lysice a Státní zámek Rájec nad Svitavou se shodnou četností 12,5 %. Ve výčtu pamětihodností se objevil i Keltský skanzen Isarno v Letovicích. V turistickém regionu Slovácko měli oslovení respondenti problém s rozhodnutím se pouze pro jednu pamětihodnost. V 16-ti případech (25 %) jmenovali lokality dvě. Procentuální četnost sakrálních památek je nižší, pouze 13 %. Za nejkrásnější z nich čtyři respondenti označili Velehrad. Koncentrace návštěvnické poptávky po hradech, zámcích a zříceninách je rovněž nižší, 58 %. Nejoblíbenější pamětihodnosti v rámci výsledků výběrového šetření na Slovácku je Státní hrad Buchlov s četností 19 %, dále Státní zámek Buchlovice se 16 % a Státní zámek Milotice se 13 %. Na rozdíl od lokality Moravský kras a okolí byly za nejoblíbenější označeny celé obce, nejen konkrétní stavba, například obec Bzenec, Žarošice, Čejkovice. Dále byly jmenovány Lázně Leopoldov, archeologický skanzen Modrá a Templářské sklepy v Čejkovicích. Do volné otázky číslo 7 – „Z navštívených místních technických památek se mi nejvíce líbila“ – – doplnilo odpověď 92 % respondentů (46 návštěvníků) v lokalitě Moravský kras a okolí a 94 % respondentů (47 návštěvníků) na Slovácku. Zbylí respondenti vybrali odpověď žádnou jsem nenavštívil(a). Seznam jmenovaných technických památek s absolutní a relativní četností je uveden v příloze číslo 5. Ve srovnávaných regionech se objevují dvě typově stejné stavby – větrné mlýny a rozhledny. V turistickém regionu Moravský kras a okolí získaly větrné mlýny 39 %. Nejkrásnějším ze všech technických památek je dle výsledků dotazníkového průzkumu větrný mlýn holandského typu v Rudici s 26 %. Rozhledny mají četnostní zastoupení 24 %. Nejoblíbenější z nich je Veselice-Podvrší v severní části Moravského krasu s 6 %. Vysokou četnost, 22 %, získala Stará huť v Josefovském údolí. Vyslovilo se pro ni 10 oslovených návštěvníků. Dále byly zaznamenány pivovar Černá Hora, radiolokační stanice Skalky u Benešova a vysílač Kojál. V turistickém regionu Slovácko získaly větrné mlýny 23 %. Z nichž nejvyhledávanější je větrný mlýn v Kuželově se 17 %. Rozhledny mají četnostní zastoupení 19 % s nejoblíbenější nově vystavěnou v podobě mlýna - Bukovanským mlýnem (6 %). Nejkrásnější technickou památkou dle výsledků dotazníkového průzkumu je Baťův kanál se 34 %. Dále byly zaznamenány Výklopník v Sudoměřicích, kontribuční sýpka ve Velkých Pavlovicích, Letecké muzeum Kunovice a kořenová čistírna v Hostětíně. 3.2.5 Společenské akce Graf č. 11: Společenské akce Graf č. 12: Společenské akce Slovácko Moravský kras a okolí
Graf č. 13: Graf č. 14: Denní finanční výdaje Denní finanční výdaje Slovácko Moravský kras a okolí Pramen: vlastní šetření Pramen: vlastní šetření Rozložení výše částky průměrných denních finančních výdajů v porovnávaných lokalitách je odlišné. V Moravském krasu a okolí vydané prostředky vytvářejí nižší multiplikační efekt než na Slovácku, kde je patrný vyšší sklon ke spotřebě od účastníků venkovského cestovního ruchu. V prvně jmenované lokalitě 70 % návštěvníků vynaložilo na osobu a den 201-500 Kč, 30 % návštěvníků 501-1000 Kč. Na Slovácku je rozložení jiné. 56 % oslovených respondentů udalo výši denních výdajů 201-500 Kč, 40 % respondentů 501-100 Kč a 4 % respondentů 1001-2000 Kč. Nejvyšší útratu měla respondentka z USA, Dothan, Alabama a rodina s dětmi ze Zlínského kraje. Rozložení tržních segmentů účastníků venkovského cestovního ruchu je v jednotlivých skupinách útrat obdobné. 3.2.7 Získávání informací o regionu Graf č. 15: Získávání informací o regionu Graf č. 16: Získávání informací o regionu Moravský kras a okolí Slovácko
Moravský kras a okolí Pramen: vlastní šetření Pramen: vlastní šetření Graf č. 19: Základní údaje – kraj, Graf č. 20: Základní údaje – kraj, Moravský kras a okolí Slovácko Pramen: vlastní šetření Pramen: vlastní šetření Graf č. 21: Základní údaje – velikost obce, Graf č. 22: Základní údaje – velikost obce, Moravský kras a okolí Slovácko Pramen: vlastní šetření Pramen: vlastní šetření Polouzavřenou otázkou číslo 14 byli respondenti dotázáni na příslušnost k segmentační skupině trhu venkovské turistiky. V obou srovnávaných oblastech sportovně založení lidé získali nadpoloviční většinu, lokalita Moravský kras a okolí 56 % a Slovácko 54 %. Oslovení návštěvníci neměli problém se identifikovat s některou z předepsaných variant. Volnou odpověď zvolila pouze zahraniční návštěvnice z USA na Slovácku – pěší turistika bez sportovního záměru. Nejvyšší počet návštěvníků zavítal do obou srovnávaných lokalit z Jihomoravského kraje, Moravský kras a okolí 50 % a Slovácko 46 %. 10% a vyšší zastoupení jako zdrojový region má pro Moravský kras a okolí kraj Vysočina 14 % a Středočeský kraj 10% účastníků, pro Slovácko kraj Vysočina 14 % a Pardubický kraj 10 % účastníků venkovského cestovního ruchu. Rozložení velikostí obcí trvalého bydliště jednotlivých návštěvníků je víceméně rovnoměrné jak v rámci složení pro konkrétní region, tak v rámci srovnávání. Maximální rozdíl nepřesahuje 10 % mimo poměru v regionu Moravský kras a okolí pro velikost obce trvalého bydliště 10 001 – 100 000 obyvatel. 3.2.9 Vyjádření k hypotézám Na základě výsledků výzkumu můžeme hypotézu č. 1, účastníci venkovského cestovního ruchu upřednostňují krátkodobé pobyty před dlouhodobými, požadovat za potvrzenou. Na základě výsledků výzkumu můžeme hypotézu č. 2, ochota účastníků venkovského cestovního ruchu zapojit se přímo do prací v hospodářství je spíše malá, požadovat za potvrzenou.
Venkovský cestovní ruch představuje významný nástroj v oblasti rozvoje regionů, přispívá ke zlepšení ekonomické i sociální situace v obci, přičemž zachovává přírodní a kulturní potenciál krajiny a přináší návštěvníkovi pobyt ve zdravém prostředí s poznáním filozofie venkova. Společně s ekoturistikou tvoří součást zeleného cestovního ruchu, který je charakterizován touhou účastníků po splynutí s přírodou, lidským prostředím a aktivní náplní. Venkovský cestovní ruch má celou řadu podob – – vesnickou turistiku, agroturistiku, ekoagroturistiku či chalupaření. Obě srovnávané oblasti, Moravský kras a okolí i Slovácko, náleží do turistického regionu Jižní Morava. Částečně rozdílné lokalizační faktory v oblasti přírodních zdrojů (krasové území s okolím versus podhorské a nížinné oblasti) i v oblasti kulturně historického potenciálu (rozdílný způsob života a prostředí společnosti) vytváří předpoklady pro odlišnou nabídku produktů (jiné zemědělské, kulturní i společenské zázemí). Hlavní konkurenční výhoda prvně jmenované oblasti vychází z přírodních předpokladů jejího jádrového území CHKO Moravský kras. Historie oblasti je spojena se železářstvím, hutnictvím a hornictvím. Hlavní konkurenční výhodou Slovácka jsou kulturně-společenské předpoklady cestovního ruchu. Oblast je synonymem folklóru. Svérázná architektura vinných sklípků po staletí dotváří obraz krajiny Slovácké a Velkopavlovické vinařské podoblasti. Turistická vodní cesta Baťův kanál představuje oblíbený cíl malých i velkých návštěvníků. Výsledky dotazníkového šetření přinášejí návrh na rozšíření oficiálních doprovodných programů venkovského cestovního ruchu o geocaching. Smyslem turistické navigační hry je nalezení skrytých schránek za pomoci udaných zeměpisných souřadnic. Základní myšlenka spočívá v umisťování schránek v lokalitách, které jsou něčím zajímavé a nemusí být turisticky vyhledávané. Problematické se ukázalo vymezení Slovácka v rámci turistického regionu Jižní Morava. Asi 10 % oslovených respondentů považuje hraniční oblast Lednicko-valtického areálu a okolí Velkých Pavlovic za samozřejmou součást Slovácka. Administrativní rozdělení neuznávají. Návštěvníci se vzdálenějších lokalit se často zajímají o prozkoumání celé destinace. Proto v odpovědích dotazníků uváděli i kulturně-historické památky, které se nachází ve střediskách venkovských regionů. V jeden den se lidé na dovolené účastní jak městských, tak venkovských aktivit. Dotazníkové šetření potvrdilo základní hypotézy výzkumu: - hypotézu č. 1 – Účastníci venkovského cestovního ruchu upřednostňují krátkodobé pobyty před dlouhodobými. - hypotézu č. 2 – Ochota účastníků venkovského cestovního ruchu zapojit se přímo do prací v hospodářství je spíše malá.
[18] ŠIMKOVÁ, Eva. Manažerské a marketingové přístupy ve venkovské turistice. 1 vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008. 95 s. ISBN 978-80-7041-586-3 [19] Udržitelný rozvoj venkova a cestovní ruch: sborník konference: 16-17. června 2010 Rožnov pod Radhoštěm. 1. vyd. Chrudim: Vodní zdroje Ekomonitor, 2010. 96 s. ISBN 978-80-86832-52-4 [20] VENCÁLEK, Jaroslav. Slovácko: geografie místního regionu pro základní školy. 1 vyd. Český Těšín: Olza, 1999. 111 s. ISBN 80-86082-11-3 [21] VESELÁ, Jana. Sociologický výzkum a jeho metody. 2. vyd. Pardubice: Fakulta ekonomicko- -správní, Univerzita Pardubice, 2006. 92 s. ISBN 80-7194-847-0 [22] VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE, KATEDRA CESTOVNÍHO RUCHU. Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj: vysokoškolská skripta. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 123 s. ISBN 978-80-245-1159-7 [23] VYSTOUPIL, Jiří – ŠAUER, Martin. Základy cestovního ruchu: distanční studijní opora. 1 vyd. Brno: Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, 2006. 163 s. ISBN 80-210-4205-2 [24] VYSTOUPIL, Jiří – ŠAUER, Martin – HOLEŠÍNSKÁ, Andrea. Geografie cestovního ruchu: distanční studijní opora, pracovní text, 2009. 153 s. [25] ZBOŘIL, Kamil. Marketingový výzkum: metologie a aplikace. 1 vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. 171 s. ISBN 80-7079-394-5 Elektronické zdroje: [26] Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Správa CHKO Moravský kras. [online].[cit.2011-04-10]. Dostupné z URL Yüklə 0,57 Mb. Dostları ilə paylaş:
|