MASARYKOVA UNIVERZITA
Fakulta sociálních studií
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií
Působení pro-izraelské lobby v americké zahraniční politice během první administrativy
George W. Bushe
Bakalářská práce
Josef Beneš
Vedoucí práce: Mgr. Radana Kubová
UČO: 363592
Kombinace oborů: Mezinárodní vztahy a Evropská studia
Imatrikulační ročník 2009
Brno, 2012
Prohlašuji, že jsem tuto práci na téma Působení pro-izraelské lobby v americké zahraniční politice během první administrativy George W. Bushe zpracoval samostatně, pouze s použitím uvedených zdrojů.
V Českých Budějovicích dne 1. 12. 2012 …..……………………
Josef Beneš
Srdečně děkuji Mgr. Radaně Kubové za cenné připomínky, trpělivost a čas, který mi při psaní práce věnovala. Stejně tak jsem zavázán i mojí rodině a přátelům, jež mi byli po celou dobu oporou.
Obsah
Seznam zkratek 4
1. Úvod 6
1.1 Metodologie 7
1.2 Komentář k použité literatuře 8
2. Definice pojmů 9
2.1 Zájmové skupiny a lobbing 9
2.2 Separace vlivu od moci a jeho vymezení 11
3. Zájmové skupiny a jejich postavení v politickém systému USA 13
4. Tvorba americké zahraniční politiky 15
4.1. Principy a přístupy 15
4.2. Aktéři 15
4.3. Specifika za vlády George W. Bushe 17
5. Pro-izraelská lobby – vývoj, subjekty, nástroje 19
5.1 Sektor lobby 20
5.1.1. Organizace židovské lobby 21
5.1.2. Křesťanští sionisté 22
5.1.3. Neokonzervativci 23
5.2 Nástroje pro-izraelské lobby 24
6. Lobbing během první administrativy G. W. Bushe 26
6.1. Snaha o řešení izraelsko-palestinského konfliktu 26
6.2. Začátek války v Iráku 30
6.3. Hodnocení případů 34
7. Závěr 37
8. Seznam zdrojů 39
8.1. Knižní tituly 39
8.2. Články z odborných časopisů 40
8.3. Ostatní elektronické zdroje 42
Seznam zkratek
ADL Anti-Defamation League
AEI American Enterprise Institute
AIEF American Israel Education Foundation
AIPAC American Israeli Public Action Committee
AJC American Jewish Commitee
BBC British Broadcasting Corporation
CAMERA Committee for Accuracy in Middle East Reporting in America
CIA Central Intelligence Agency
CNN Cable News Network
CSP Center for Security Policy
CUFI Christians United for Israel
DIA Defence Intelligence Agency
DPB Defence Policy Board
EU Evropská unie
FBI Federal Bureau of Investigation
GPO U.S. Government Printing Office
IASPS Institute for Advanced Strategic and Political Studies
ICEJ International Christian Embassy Jerusalem
INC Iraqi National Congress
NAFTA North American Free Trade Agreement
NESA Near East and South Asia bureau
NSA National Security Agency
OPL Office of Public Liaison
OSN Organizace spojených národů
OSP Office of Special Plans
PAC Political action committee
PCEG Policy Counterterrorism Evaluation Group
PNAC Project for the New American Century
SAIS Paul H. Nitze School of Advanced International Studies
UPI United Press International
USA United States of America
WINEP Washington Institute for Near East Policy
WTO World Trade Organization
ZOA Zionist Organisation of America
Motto:
„Je to malý stát, který po dobu své existence žil pod neustálou hrozbou.
Na své první schůzi National Security Council jsem prohlásil, že
ochrana Izraele je jednou z nejvyšších priorit mé administrativy.
Bude neochvějně podporovat Izrael proti terorismu,
násilí a pomůže hledat mír, za který se všichni Izraelité modlí.“
G. W. Bush, proslov k American Jewish Committee, 3. 3. 2001
(The American Presidency Project 2012)
1. Úvod
Americká zahraniční politika, prostředek zajišťování národních zájmů USA, se dotýká všech důležitých míst na planetě a Blízký východ není výjimkou. Regionálním spojencem je Americe především od šestidenní války r. 1967 Stát Izrael, přičemž se předpokládá, že vztah je založen na společných hodnotách, strategické spolupráci a morálním závazku. Tyto abstraktní hodnoty a kooperace převážně z doby studené války ovšem nedokáží vysvětlit, proč i v současnosti USA poskytují jinému státu s rozvinutou ekonomikou a vyspělou armádou nadstandardní finanční a vojenskou pomoc. Úzký vztah mezi oběma státy vyvolává kontroverze,1 které vedou jak k nesnášenlivosti a konspiračním teoriím vůči Izraeli, tak k obviněním z antisemitismu u těch, kdo proti těmto vazbám vystupují. Jedním z možných vysvětlení je partikulární lobby2 v americkém politickém systému. Americká politika je otevřená zájmovým skupinám a ty pro-izraelské,3 které se snaží dosáhnout pro Stát Izrael různorodých benefitů, a jsou označovány jako jedny z nejvlivnějších.
Práce usiluje vzhledem k tématu o zevrubné studium vnitřní povahy jevu, který se snaží uchopit v celé jeho komplexnosti včetně kontextu. Primární cíl představuje zkoumání působení pro-izraelské lobby v oblasti americké zahraniční politiky. V tomto analytickém rámci je ověřována premisa, která předpokládá, že pro-izraelská lobby generuje vliv, jenž ve strategiích souvisejících s regionem Blízkého východu v daném období vychyloval americké preference na stranu Izraele. Vliv je definován autorovým konstruktem a odlišen od příbuzného pojmu moc. Působení lobby je pak dokumentováno na dvou vybraných případech ze zvoleného období. Sekundárním cílem je zmapovat utváření zahraniční politiky jako takové, klíčových aktérů a možných vstupních bodů. Záměrem je rovněž reflektovat tehdejší sektor lobby, jeho nástroje a události, do nichž se lobby zapojovala. Výzkum je časově vymezen na první volební období George W. Bushe, který do úřadu nastoupil 20. ledna 2001. Vazby na Izrael a jeho preference zesílily po událostech z 11. září 2001, kdy se obě země staly partnery v boji proti terorismu. Oporou byla Bushovi v prvním volebním období i republikánská většina hlasů v obou komorách Kongresu. V tomto období byl vliv neokonzervativců na zahraniční politiku nejvýznamnější a USA podnikly dvě intervence – v Afghánistánu a Iráku.
Dostları ilə paylaş: |