Directorate-general for agriculture and rural development
Yüklə 3,18 Mb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- 17.3.1.Hlavní zjištění
- 17.3.2.Argumenty členského státu
- 17.3.3.Stanovisko smírčího orgánu
- 17.3.4.Závěrečné stanovisko Komise
17.3.Česká republika – šetření týkající se agroenvironmentálních opatření (kód 214), opatření z důvodu přírodního znevýhodnění (NH, kódy 211 a 212) a zalesňování zemědělské půdy (zalesňování, kód 221) v rámci Programu rozvoje venkova v období 2007 až 2013 (EZFRV)Šetření č.: RD2/2009/04/CZ Právní předpisy: Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 a nařízení Komise (ES) č. 1974/2006 a č. 1975/2006 Datum kontroly: od 11. do 15. května 2009 Zpráva o zjištěních z kontroly: DG AGRI (2009) 241501 ze dne 31. srpna 2009 Odpověď členského státu: 5165/2010-SZEU/ZEMZP ze dne 5. listopadu 2010 Pozvánka na dvoustranné jednání: D(2010) A145396 ze dne 25. března 2010 Odpověď ČS na pozvání: 1865/2010-SZEU/ZEMZP ze dne 3. května 2010 Dvoustranné jednání: 18. května 2010 Zápis z dvoustranného jednání: D(2010) 554549 ze dne 13. srpna 2010 Odpověď na zápis z dvoustranného jednání: 3879/2010-SZEU/ZEMZP ze dne 12. října 2010 Dopis o dohodovacím řízení: D(2011) 855891 ze dne 2. srpna 2011 Žádost o dohodovací řízení: 178329/2011-MZE-14000 zaslaný dne 11. října 2011 Č.j. dohodovacího řízení: 11/CZ/505 Stanovisko dohodovacího orgánu: Zpráva ze dne 24. února 2012 Závěrečný dopis: D(2012) 1131336 ze dne 4. září 2012
17.3.1.1.Neprovedení kontrol na místě, pokud jde o podmínky týkající se hustoty hospodářských zvířat (agroenvironmentální opatření/přírodní znevýhodnění)Program rozvoje venkova v období 2007 až 2013 v České republice (dále jen „program rozvoje venkova“) obsahuje, pokud jde o opatření z důvodu přírodního znevýhodnění (kódy 211 a 212) a dvě agroenvironmentální podopatření „Ekologické zemědělství (na pastvinách)“ (kód (214/A1) a „Udržení pastvin“ (kód 214B), podmínku, podle níž žadatel musí dodržet hustotu býložravců v rozmezí od 0,2 VDJ/ha pastviny do 1,5 VDJ/ha zemědělské půdy. Během mise bylo zjištěno, že v nárokových letech 2007 a 2008 nebyla tato podmínka týkající se hustoty hospodářských zvířat při kontrolách na místě ověřena. Neprovedení kontroly této podmínky při kontrolách na místě je v rozporu s těmito ustanoveními právních předpisů: V čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 1975/2006 se stanoví, že: „Předmětem kontroly na místě jsou veškeré závazky a povinnosti příjemce, které lze v době návštěvy zkontrolovat“. V čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1975/2006 se uvádí, že: „Členské státy určí kritéria a kontrolní metody, které umožní, aby kontroly různých závazků a povinností příjemce splňovaly požadavky čl. 48 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1974/2006“. Je třeba upozornit na to, že neprovedení kontrol nebylo v souladu s tím, co bylo uvedeno v programu rozvoje venkova, jehož dodatek 8 (kontrolovatelnost) stanoví, že ověření této konkrétní podmínky u agroenvironmentálních podopatření A1 a B zahrnuje vizuální inspekci během kontrol na místě. V průběhu šetření české orgány vysvětlily, že v zájmu zjednodušení byl kontrolní systém nastaven tak, aby tuto podmínku kontroloval pouze v rámci správních kontrol a v jediný den v roce – 31. července. Správní kontrola byla provedena na základě údajů v systému IACS a v registrech zvířat. Podle názoru českých orgánů nebylo možné za těchto zvláštních okolností hustotu hospodářských zvířat ověřovat v rámci kontrol na místě, které jsou rozvrženy do dlouhého časového období, protože tato hustota byla ověřitelná pouze k jednomu konkrétnímu datu (31. července). V otázce uplatňování podmínky týkající se hustoty hospodářských zvířat k jednomu dni (31. července) vyjádřilo GŘ AGRI nesouhlas a zaujalo stanovisko, podle něhož musí zemědělec podmínku hustoty, jakožto podmínku stanovenou v programu rozvoje venkova pro poskytnutí podpory, dodržovat po celé období závazku a nikoli pouze jediný den. Tato podmínka tedy mohla a musela být ověřena během kontrol na místě. GŘ AGRI se domnívalo, že jelikož jde o jednu z podmínek pro poskytnutí podpory na příslušná opatření/podopatření stanovená v programu rozvoje venkova, měla by být hustota hospodářských zvířat během kontrol na místě kontrolována. Bylo rovněž připomenuto, že v dodatku 8 programu rozvoje venkova, který byl v platnosti v dotčených letech podání žádosti 2007 a 2008, je stanoveno, že omezení týkající se hustoty hospodářských zvířat by se mělo na místě zkontrolovat vizuální kontrolou. Neprovedení kontrol na místě týkající se hustoty hospodářských zvířat představuje nedodržení čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1975/2006 a ohrozilo fond (klíčovou kontrolu). Z tohoto důvodu byla ve smírčím dopise navržena 5% paušální sazba finanční opravy. 17.3.2.Argumenty členského státuČeské orgány požádaly o smírčí řízení. České orgány zopakovaly argumenty vyjádřené během šetření a kromě toho uvedly, že pokud jde o hospodářská zvířata, je třeba kontroly na farmách provedené Českou plemenářskou inspekcí ČPI považovat za součást kontrol na místě. České orgány se domnívají, že tyto kontroly umožňovaly ověřit spolehlivost databází zvířat, s nimiž se během správních kontrol prováděly křížové kontroly. České orgány také poskytly statistické údaje, z nichž vyplývá podíl sankcí uložených příjemcům z důvodu přírodního znevýhodnění v předmětných letech: 4,87 % zemědělců u žádostí na rok 2007 a 4,83 % u žádostí na rok 2008. České orgány vysvětlily, že v roce 2011 se změnily postupy a že mezi platební agenturou (SZIF) a ČPI byla uzavřena smlouva o vzájemném poskytování dat, na jejímž základě předával SZIF informace o rizikových žadatelích na základě hodnot intenzity chovu hospodářských zvířat a ČPI zahrnula rizikový faktor intenzity chovu hospodářských zvířat do své analýzy rizik. Tím byli rizikoví žadatelé přednostně vybíráni ke kontrole počtu hospodářských zvířat. ČPI prováděla v roce 2011 i kontrolu zpětně za rok 2010. Po zavedení nového postupu byl podíl sankcí uložených příjemcům z důvodu přírodního znevýhodnění v letech 2010 a 2011 následující: 5,07 % zemědělců u žádostí na rok 2010 a 4,99 % u žádostí na rok 2011. České orgány zdůraznily, že podíl sankcí uložených příjemcům z důvodu přírodního znevýhodnění v rámci zesílených kontrolních postupů v letech 2010 a 2011 byl podobný jako podíl v letech 2007 a 2008, což dokládá, že kontroly v dřívějších předmětných letech byly účinné. 17.3.3.Stanovisko smírčího orgánuSmírčí orgán ve své závěrečné zprávě dospěl k závěru, že nebylo možné sblížit postoje obou stran ve stanovené lhůtě. Orgán rovněž vyzval GŘ AGRI k opětovnému posouzení výše opravy a k zohlednění nových informací, jež české orgány zaslaly v průběhu smírčího řízení, a zejména té skutečnosti, že počet hospodářských zvířat byl podroben křížové kontrole s databází zvířat a že spolehlivost databáze jako takové byla ověřena vnitrostátním útvarem (Česká plemenářská inspekce ČPI) při kontrolách na farmách. Orgán vyzval jak GŘ AGRI, tak české orgány, aby se řádně zabývaly doporučením přezkoumat vzorek rozhodnutí o sankcích a ověřit přesné důvody těchto sankcí. 17.3.4.Závěrečné stanovisko KomiseGŘ AGRI nadále zastává názor uváděný během řízení, zejména, že výše uvedené křížové kontroly prováděné s výše uvedenou databází zvířat tvoří součást správních kontrol, jež se musí provádět, ale nevylučují, aby se zároveň prováděly kontroly na místě. GŘ AGRI poznamenává, že ČPI prováděla kontroly za účelem jiným než kvůli poskytování podpory u předmětných opatření. Výsledky těchto kontrol je sice důležité zohledňovat v rámci správních kontrol (čl. 11 odst. 5 nařízení (ES) č. 1975/2006), ale nelze je považovat za kontroly na místě ve smyslu článku 12 uvedeného nařízení. I když je v podstatě možné, aby kontroly na místě prováděl jiný útvar než platební agentura, je v takovém případě třeba řádně delegovat pravomoc, a to v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 885/2006. Během mise se prověřoval kontrolní systém. Bylo zjištěno, že některé části kontrol na místě byly delegovány jiným útvarům, například ÚKZÚZ a SRS, ale neuvádělo se, že by kontroly na místě u hospodářských zvířat byly u příslušného opatření delegovány ČPI. Z toho důvodu GŘ AGRI trvá na tom, že nebyly provedeny kontroly na místě, pokud jde o podmínku týkající se hustoty hospodářských zvířat u opatření z důvodu přírodního znevýhodnění (NH, kódy 211 a 212) a v případě agroenvironmentálních opatření (kód 214) také u podopatření A1–„Ekologické zemědělství (na pastvinách)“ a B–„Udržení pastvin“. GŘ AGRI se nicméně domnívá, že nové informace poskytnuté českými orgány v rámci smírčího řízení umožňují snížit výši odhadnutého rizika pro fond. Zejména statistické údaje poskytnuté Českou republikou naznačují, že ohrožení spočívající v nezahrnutí hustoty hospodářských zvířat do kontrol na místě bylo v předmětných letech nízké. Tato skutečnost riziko zmírňuje a týká se nesouladů s rozsahem hustoty hospodářských zvířat jak u opatření z důvodu přírodního znevýhodnění, tak u agroenvironmentálních opatření, a lze ji proto uplatnit na obě opatření. Z toho důvodu a na základě dokumentu s pokyny VI/5330/97 tedy GŘ AGRI navrhuje, aby se namísto 5% sazby navržené ve smírčím dopise použila paušální sazba opravy ve výši 2 %. Tato 2% paušální sazba opravy by se měla u nárokových roků 2007 a 2008 vztahovat jak na opatření z důvodu přírodního znevýhodnění (NH, kódy 211 a 212), tak v případě agroenvironmentálních opatření (kód 214) na podopatření A1–„Ekologické zemědělství (na pastvinách)“ a B–„Udržení pastvin“. GŘ AGRI navrhuje vyloučit z financování EU částku 1 098 362,40 EUR, pokud jde o agroenvironmentální opatření (kód 214), a částku 3 378 609,05 EUR, pokud jde o opatření z důvodu přírodního znevýhodnění (kódy 211 a 212). Celková hrubá částka navržená k finanční opravě činí 4 476 971,45 EUR. S cílem zabránit dvojím opravám zohlednilo GŘ AGRI dopad finanční opravy, jež se má použít na stejné výdaje v rámci šetření XC/2008/006/CZ týkajícího se podmíněnosti, a odpovídajícím způsobem sníží základní částku pro výpočet opravy. Výsledná čistá částka finanční opravy činí 4 454 599,87 EUR. Pokud však finanční opravy přijaté Komisí v souvislosti s jakýmkoliv z těchto šetření částečně nebo zcela zruší Soudní dvůr Evropské unie, může být částka, o níž byla schválená oprava snížena, později požadována. Výsledné celkové částky oprav byly stanoveny na základě částek výdajů v EUR, které poskytly české orgány v tabulkách 4 a 5 přiložených k e-mailu ze dne 22. června 2011 od platební agentury SZIF.
Yüklə 3,18 Mb. Dostları ilə paylaş:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||