1 Pro informaci, v České republice má podle průzkumu agentury Nielsen Admosphere facebookový profil 77 % dotázaných (n=1018), přičemž vyplynulo, že zastoupení mužů a žen odpovídá celkové populaci a největší podíl tvoří věková skupina od 35 do 44 let a to 24 % (Nielsen Admosphere 2015). Celkový trend pak odpovídá postupnému růstu základny uživatelů sociálních sítí (Eurostat 2015).
2 Dostupné z ˂https://www.facebook.com/safetycheck/paris_terror_attacks/˃.
3 Dostupné z ˂http://cyber-berkut.org/en/˃. Uvedená webová adresa nemusí být bezpečná.
4 Dostupné z ˂https://twitter.com/Official_SEA16˃.
5 Pokud se budeme držet tzv. islámského terorismu, tak za nejaktivnější v oblasti sebeprezentace a mobilizace skrze sociální média můžeme považovat organizaci Islámský stát v Sýrii (ISIS), která založila vlastní mediální divizi pod názvem Al Hayad Media Center a na internetu produkuje vlastní periodikum Dabiq (viz Hanzelka, Mareš 2015).
6 Blíže se problematice vymezení krajní pravice, extremismu a radikalismu budeme věnovat v následující kapitole.
7 Pro odlišení online mobilizace a mobilizace mimo virtuální prostor se používá výraz offline mobilizace, rovněž se můžeme v literatuře setkat s tzv. "mobilizací v reálném světě".
8 Z výzkumu (Wang a kol. 2015) vyplynulo, že lidé, kteří měli vytvořenou vazbu na Facebooku, se znali z reálného života v mnohem větší míře než u emailu. Dále pak Facebook uživatelé považují za více osobní, vazby jsou neformální a na základě přátelských vazeb, zatímco u emailu bylo větší zastoupení formálních vazeb (pracovních, obchodních).
9 Blíže se na problematiku rámcování podíváme v metodologické kapitole týkající se naší případové studie.
10 Částečně se o to snaží autoři knihy Politické strany mode