Masarykova univerzita

Přehled předchozích výzkumů

Již dlouhou dobu probíhají výzkumy, které se zaměřují na aktivitu krajní pravice v prostředí internetu. Obecně můžeme rozdělit práce do dvou kategorií. První kategorií jsou práce, které se snaží síťovou analýzou zjistit klíčové uzly a vazby mezi jednotlivými weby, blogy a uživateli (Chau, Xu 2007; Bermingham a kol. 2009; Burris a kol. 2012). Druhou kategorií jsou pak práce, které využívají webové prostředí jako zdroj informací, které jsou dále zpracovávány například obsahovou analýzou, ať už kvalitativní či kvantitativní. Za všechny jmenujme práce, které se zaměřují například na výzkum politického diskursu (Ferber 2000), extrémistické rétoriky (Thiesmeyer 1999; Barnett 2007), analýzu blogů (Cammaerts 2009) a především práci zaměřující se na výzkum mobilizace a výstavby komunity (Ciani, Wagermann 2012).

Sociální média jako je Facebook, Twitter nebo Youtube však zůstávala dlouho nepovšimnuta. Za určitý zlom můžeme považovat rok 2011, který ukázal medializační a mobilizační potenciál nových médií a sociálních sítí. Německá krajně pravicová skupina Die Unsterblichen (Nesmrtelní) tehdy zahájila svou kampaň "Staň se Nesmrtelným" právě za využití sociálních sítí (viz Peters 2015). Mezi práce zaměřující se na sociální sítě můžeme zařadit například práci O’Callaghan a kol. (2012), který analyzoval data z Twitteru a snažil se popsat mezinárodní síť krajně pravicových organizací na základě jejich vzájemných vztahů. Dále pak Mattias Ekman (2014) ve svém článku analyzoval videomateriály získané z Youtube, která následně obsahovou analýzou "škatulkoval" do vydefinovaných kategorií.

V českém prostředí se můžeme setkat s výzkumem zaměřeným na krajně pravicové weby (Avukatu, Lupáč 2014), které byly analyzovány za pomoci síťové analýzy vystavěné na základě vzájemného odkazování mezi jednotlivými weby a blogy. Autoři rovněž zmiňují možnost dalšího výzkumu právě v oblasti nových médií. Další práce autora Holase (2013), Politický radikalismus a mládež, se zaměřila podrobněji na obsahovou analýzu jednotlivých webů z hlediska tematického zaměření a mobilizačních témat. V naší práci budeme prakticky pokračovat v odkazu výše uvedených prací a rozšíříme oblast výzkumu právě o sociální média.

5.Případová studie: Mobilizace Dělnické strany sociální spravedlnosti

Nyní se již přesuneme ke konkrétnímu příkladu využití analýzy sociálních médií v bezpečnostním výzkumu. Jak již bylo řečeno výše, zvolili jsme případ Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) jako zástupce české krajně pravicové scény. V následující části nejprve popíšeme koncept krajní pravice a následně představíme profil DSSS (historii a programatiku).

V dalších navazujících kapitolách popíšeme postup a metody, které budeme aplikovat. Zaměříme se podrobněji na fáze analýzy a cíle práce. Následně přikročíme k samotné analýze, která by měla odpovědět na námi stanovené otázky. V neposlední řadě vyčleníme prostor pro zhodnocení závěrů a problematické body, se kterými jsme se setkali během celé studie a analýzy v kapitole s názvem "Diskuze".

1. Vymezení konceptu krajní pravice a výběr případu DSSS

Nejprve si ale vymezíme koncept "krajní pravice", přičemž budeme vycházet z vymezení, které bylo použito v předchozí práci autora této práce (Hanzelka, Smolík 2014), tedy:

Krajní pravici můžeme nejlépe charakterizovat jako tzv. stranickou rodinu, která je definována především podobnými historickými kořeny a s tím souvisejícím ideově-programovým profilem, popřípadě členstvím v nadnárodních stranických strukturách (Strmiska a kol. 2005: 30). Krajně pravicová rodina je pak z celé škály politického spektra nejproblematičtější v tom, že společné znaky se hledají pouze velmi obtížně, a to především kvůli její nesourodosti a velké ideové fragmentaci¹⁰ (např. Bastl a kol. 2011: 200; Dočkalová 2007: 64; Rataj 2007: 268; Strmiska a kol. 2005: 38), což může být jeden z důvodů, proč je krajní pravice často, avšak mylně, ztotožňována s extremismem, neofašismem, neonacismem, populismem atd. a dochází tak k záměně těchto pojmů (Dočkalová 2007: 64). U pojmů jako extremismus a radikalismus se často setkáme s odlišným chápáním v různých kulturách, respektive akademických prostředích. V angloamerickém prostředí se dle Mareše (2003: 21) často označuje za „radikalismus“ chování, pro které se v německém, potažmo českém akademickém prostředí¹¹ používá pojem odvozený od latinského extrem (nejzazší hranice) „extremismus“ (Charvát 2007: 9), tj. negace demokratického ústavního státu. Někteří autoři pak navíc přidávají faktor „akceptace násilí“ (Mareš 2003: 21)¹². Naproti tomu v případě „radikalismu“, odvozeného z latinského radix (kořen, základ, jít ke kořenům problému), není přítomná prvoplánová antisystémovost, ale namísto toho je zde patrná snaha o reformu současného stavu v daném ústavním rámci (viz Schéma modelu extremismu), přičemž z tohoto vyplývá, že „extrémnost“ či „radikálnost“ chování aktérů můžeme posuzovat pouze v kontextu konkrétního sociopolitického systému (Funke 1994: 9 in Kupka, Laryš, Smolík 2007). Přesto, že se radikalismus pohybuje v ústavním rámci, není tím vyloučeno, že některé postoje nemohou vybočovat a být protiústavní (Dočkalová 2007: 70).

Graf č. 1: Model radikalismu a extremismu

Krajní levice^13			Krajní pravice
Levicový extremismus	Levicový radikalismus	Demokratický střed	Pravicový radikalismus	Pravicový extremismus
	Ústavně-konformní spektrum, definované demokratickým řádem

Zdroj: Schéma modelu extremismu (Stöss 2000: 18 in Mareš 2003: 33)

Nyní, když víme co můžeme považovat za krajní pravici, se navrátíme do oblasti sociálních médií. Na základě výše zmíněné definice můžeme mezi krajně pravicové subjekty na Facebooku zařadit kromě DSSS i Dělnickou mládež, Svobodný odpor nebo Svobodnou mládež. DSSS je z nich nejaktivnější krajně pravicovou skupinou s největším počtem příznivců (několikanásobně). Krom výše zmíněných subjektů, které jsou nejvýznačnější, můžeme nalézt i menší skupiny, které bychom rovněž mohli zařadit do politické rodiny krajní pravice, například regionálně zaměřené skupiny "autonomních nacionalistů".

DSSS jsme tedy vybrali jako nejvýraznějšího představitele krajní pravice, který se dlouhodobě účastní politické soutěže a rovněž velikost počtu příznivců strany a aktivita profilu nabízí vyšší množství dat, což by se mělo pozitivně odrazit na validitě výsledků.
Tabulka č. 3: Nejvýraznější krajně pravicové subjekty na Facebooku

Název organizace	Počet fanoušků na FB	Aktivita profilu
Dělnická strana sociální spravedlnosti	8561	Aktivní
Dělnická mládež (Hlas mládeže)	1915	Aktivní
Svobodný odpor	786	Aktivní
Svobodná mládež	527	Neaktivní

Zdroj: Autor práce na základě dat z Facebooku

2.