Masarykova univerzita

Kyberbezpečnost

Další oblastí, které se můžeme ve vztahu bezpečnosti a sociálních médií věnovat, je problematika kyberprostoru. Jelikož sociální média tvoří součást kyberprostoru, podepsala se hned v několika oblastech kyberbezpečnosti. Dle Budapešťské konvence (2001) se jako kyberkriminalita hodnotí:

• 
  Trestné činy proti důvěrnosti, integritě a dostupnosti počítačových dat a systémů (nedovolený přístup, nedovolené sledování, zásahy do dat, zásahy do systému, zneužití zařízení)
  
• 
  Trestné činy související s počítači (padělání, podvody)
  
• 
  Trestné činy související s obsahem (dětská pornografie)
  
• 
  Trestné činy související s porušením autorského práva a práv s ním souvisejících
  

Zdroj: Convention on Cybercrime (2001)

Tyto kategorie porovnáme s analýzou hrozeb a rizik, která byla označena jako aktuální pro sociální média a to:

• 
  Ochrana soukromých údajů
  
• 
  Krádeže identit
  
• 
  Krádeže nehmotného majetku
  
• 
  Stalking, obtěžování
  
• 
  Šíření nepravdivých informací
  
• 
  Spam
  
• 
  Zneužití platebních systémů
  
• 
  Šíření malwaru a virů
  

Zdroj: Leitch a Warren (2009)

Po srovnání můžeme konstatovat, že je zde velký průnik prostoru páchané kyberkriminality a jiných bezpečnostních ohrožení, která jsou vázaná na sociální média. Problematiku ochrany soukromých údajů, šíření malwaru a virů atd. můžeme zařadit pod první odstavec budapešťské smlouvy. Pod druhý odstavec bychom mohli zařadit nebezpečí zneužití platebních systémů, spaming a krádeže identit. Problematika dětské pornografie se sociálním médiím částečně vyhýbá díky vnitřní kontrole poskytovatelů služeb jako je Facebook nebo Twitter, přesto však může docházet k pořizování materiálů, které mohou být klasifikované jako dětská pornografie, právě skrze komunikaci a zneužívání nezletilých přes sociální média (viz Eckertová, Doležal 2013; Seznam se bezpečně.cz. 2014). Trestné činy související s porušováním autorského práva se pak kryjí s kategorií krádeže nehmotného majetku.

Blíže se zaměříme na pro sociální média velmi specifický a relevantní problém, a to šíření nepravdivých informací, jelikož sociální média jsou často využívána právě k záměrnému šíření zavádějících zpráv ve spojitosti s rámováním určitého tématu. Skupině autorů okolo Alessandra Bessi (2015) se podařilo sestavit modely šíření zavádějících informací a konspiračních teorií v rámci jednotlivých tematických okruhů a zjistili, že sociální média jsou extrémně náchylná na šíření zavádějících informací. Zaznamenali silný vliv konfirmačního zkreslení – tedy potvrzování informace skrze vyhledávání zdrojů, které jsou v souladu s předem definovaným názorem a obraznému uzavírání uživatelů do tzv. echokomor (tamtéž), kdy si uživatelé kolem sebe budují komunitu stejně smýšlejících osob. Jako nejkritičtější se v tomto smyslu ukázalo téma geopolitiky (témata týkající se aktuální politické situace ve světě). Šíření nepravdivých informací tzv. "hoaxů" skrze sociální média v oblasti geopolitických zpráv je doposud velmi málo vědecky podchycený fenomén, ale zároveň se již dnes pravděpodobně využívá v koncepcích informační války a objevují se podezření na záměrné šíření takovýchto informací například skrze tzv. "kreml trolling" (Pavlíková 2015).

Dosud jsme si definovali oblasti kriminality v kyberprostoru a potažmo na sociálních médiích, nyní se tedy můžeme se zaměřit na jednotlivé aktéry. V prostředí sociálních médií se můžeme setkat s organizovanými skupinami, které bychom mohli rozdělit do několika kategorií:

• 
  Kriminální kybernetické skupiny operující pouze online
  
• 
  Tradiční kriminální skupiny využívající prostředků kyberprostoru pro vyšší efektivitu
  
• 
  Ideologicky motivované skupiny (nábožensky, politicky) využívající prostředky kyberprostoru pro vyšší efektivitu
  

Zdroj: Choo (2008)

Kriminální kybernetické skupiny operující pouze na internetu se většinou soustřeďují právě na internetové podvody a prostředky spjaté ryze s prostředím internetu jako je hacking, phishing, spam, malware, konkurenční zpravodajství atd. (Choo 2008). Tradiční kriminální skupiny následovaly společenské trendy a začaly aktivně využívat sociální média k zvýšení efektivity své činnosti. Internet začaly tyto skupiny využívat za účelem zvýšení efektivity svých aktivit. Krom prostředků, které využívají skupiny operující pouze na internetu, využívají tradiční kriminální skupiny nových technologií k zesílení provázanosti vztahu mezi nimi a zákazníkem – dnešním problémem je například velký obchod s drogami a nelegálními léčivy, který se provádí přes internet. Sociální média tak mohou sloužit ke komunikaci v rámci skupiny, ale i jako nástroj marketingu pro prodej ilegálního zboží a služeb (tamtéž). Sociální média rovněž poskytují prostor pro sebeprezentaci (Gupta, Brooks 2013: 11-12), propagaci životního stylu a komunikaci pro kriminální skupiny a gangy. V níže uvedené tabulce uvádíme příklady některých kriminálních skupin, které aktivně využívají sociální média ke své prezentaci.

Tabulka č. 1: Příklady účtů kriminálních organizací na sociálních mediích

Kriminální organizace na sociálních médiích (2011)	Počet následovníků na Facebooku	Počet následovníků na Twitteru
Hell´s Angels	42 811	13 411
Crips	5 457	3 657
Bloods	3 497	47 171
Mara Salvatrucha (MS-13)	1 454	3 303
Latin Kings	1 003	6 823

Zdroj: Gupta, Brooks (2013: 11-12), aktuální k roku 2011

Ideologicky motivovaným skupinám a jejich činnosti na sociálních médiích se budeme věnovat v celé následující podkapitole, a to především z důvodu zaměření této práce právě na tuto oblast. Nyní však upozorníme na jeden aspekt, který autor výše uvedené klasifikace opomíjí, a to, že stejně jako v případě organizovaného zločinu, existují i skupiny, které jsou ideologicky motivované a přitom působí pouze na internetu a sociálních médiích a nejsou napojeny na žádnou fyzicky fungující skupinu. Příkladem může být organizace Cyber Berkut³ nebo Syrian Electronic Army⁴. Cyber Berkut je zapojen do ukrajinského konfliktu a staví se na stranu pro-ruských separatistů, cílem útoku jsou často oficiální weby ukrajinské vlády, kterou označuje jako "kyjevskou chuntu". Syrská Electronic Army je naopak provládní skupinou podporující Bašára al-Asada útoky na jeho oponenty.