Masarykova univerzita



Yüklə 258,21 Kb.
səhifə10/11
tarix17.01.2019
ölçüsü258,21 Kb.
#100044
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11

7. Závěr


Pro-izraelská lobby je již tradičním aktérem pohybujícím se v rámci pluralistického systému zájmových skupin v USA. Její pozice je odvozena z velkého množství pro-izraelsky orientovaných skupin, jejich dobré organizovanosti, početné židovské diaspory, podpory médií, křesťanských sionistů, neokonzervativců, a co se týče izraelsko-palestinského konfliktu, neúčinné protiváhy v podobě pro-arabské lobby.

Svých cílů dosahuje především pomocí lobbingu, přičemž ten je legitimním způsobem, jak se podílet na procesu utváření politiky, tedy i zahraniční politiky. Zájmové skupiny se snaží skrze přístupové kanály uplatňovat vliv na legitimizované autority v legislativě i exekutivě. Cílem je obhajoba zájmů a naklonění si odpovědných představitelů ve svůj prospěch, či změna nastavené politické linie, která pro ně není přijatelná. Vliv jsme odlišili od moci a definovali, jakými prvky se vyznačuje, především není vynutitelný sankcemi a primárně cílí na postoje politických představitelů. Stále je to ale ona autorita, která rozhoduje, a záleží pouze na ní, zda využije poskytnuté informace.

Sektor pro-izraelské lobby byl pro výzkum vymezen židovskými organizacemi, křesťanskými sionisty a ad hoc uskupením neokonzervativních insiderů, tvořícím spíše specifikum Bushovy administrativy než trvalou součást množiny daných aktérů.

Podle různých zájmů si lobby vybírá aktéra, který oplývá kýženou pravomocí, reprezentanta Kongesu nebo člena/orgán administrativy. Lobby se prioritně zaměřuje na Kongres, kde je cílem získat co největší finanční, vojenskou a jinou podporu. Podstatnou součástí je i lobbovat za bezpečnost Izraele, např. za uvalení sankcí na nepřátelské státy. V Kongresu platí, že hlasovat pro Izrael může být jenom pozitivní, protože protistrana v podobě pro-arabské lobby má marginální vliv, a hlasovat v souladu s izraelskými zájmy znamená jak více příspěvků na volební kampaň od PACů napojených na organizace lobby, tak hlasů. Navíc samotní kongresmani mohou pocházet z řad Židů i křesťanských sionistů.

Vliv pro-izraelské lobby na exekutivu je o něco slabší než v legislativě. Lobby využívá svého postavení v Kongresu a jedná skrze jeho členy, kteří potom názory a informace komunikují administrativě. Na rozdíl od členů Kongresu nejednají zaměstnanci administrativy s ohledem na příští volby, čemuž musí lobbisté přizpůsobit taktiku.

Používané nástroje se v daném období v zásadě nelišily od jiných zájmových skupin v politickém systému USA - osobní setkání, dopisy a formy grassroots lobbingu. Specifická je hrozba obvinění z antisemitismu, působení na univerzitách a výjezdy do Izraele pro studenty i politiky.

Pro zkoumání vlivu pro-izraelské lobby byla použita metoda process-tracing, sledující jednotlivá stadia rozhodovacího procesu. Jejím limitem je ovšem nutnost velkého množství a kvality dostupných informací, proto nebylo ambicí výzkumu prokázat míru vlivu, ale pouze jeho samotnou existenci. Metoda byla aplikována na dva vybrané případy ze sledovaného období, ve kterých lobby intervenovala do rozhodovacího procesu. Případy se zaměřují na Bushovu snahu o řešení izraelsko-palestinského konfliktu a začátek války v Iráku. Přestože lobby ne vždy dosáhla na své stanovené cíle, velkou část z nich se v první Bushově administrativě podařilo naplnit. Do izraelsko-palestinského konfliktu vstoupil Bush energicky, brzy však musel slevit ze svých požadavků. Lobby úspěšně tlumila kritiku směřující vůči Izraeli a pozdržela izraelsko-palestinský mírový proces, kdy plány Road map i kvůli palestinské straně nakonec nebyly realizovány. Válka v Iráku byla primárně zájmem neokonzervativních insiderů, kteří chtěli změnit irácký režim po válce v Perském zálivu. Od zapojení zájmových skupin v pro-izraelském konfliktu se předkládaný případ války v Iráku lišil tím, že v něm šlo převážně o vnitřní lobbing osoby prezidenta.

Úspěšnosti lobbingu nahrávaly i zvláštní faktory. Bushova osobnost, jeho instinktivní jednání, náboženské založení, zjednodušené vidění světa, neznalost - to vše dávalo prostor, aby jeho mezery a slabosti využily zájmové skupiny. Události z 11. září 2001 a zvěsti o dalších možných útocích ještě umocnily atmosféru strachu, ve které bylo třeba jednat rychle a efektivně, důsledkem však byla impulzivita rozhodování. Bez těchto vnějších okolností by lobby ztratila mnoho na své účinnosti.



Na základě provedeného zkoumání lze vyvodit existenci určitého vlivu ze strany subjektů, od organizací židovské lobby, křesťanských sionistů, neokonzervativců, po jednotlivce, jenž byl realizován skrze popsané nástroje lobbingu a promítal se do americké zahraniční politiky v daném období. Zároveň nelze vyloučit působení dalších faktorů, osobního přesvědčení autorit, jejich blízkého okolí, médií, či stranických preferencí. Jednoznačně hlavního hybatele určit nemůžeme, ovšem dokázali jsme, že pro-izraelská lobby mezi tyto činitele v první administrativě George W. Bushe patřila.


8. Seznam zdrojů


Všechny internetové odkazy byly ověřeny k 1.12. 2012.

8.1. Knižní tituly


  • Bush, W. G.: Decision points, New York, Crown Publishers 2010.

  • Čejka, M.: Izrael a Palestina: minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu, Brno, Centrum strategických studií 2008.

  • Čejka, M.: Judaismus, politika a stát Izrael, Brno, Masarykova univerzita 2002.

  • Dahl, R.: The Concept of Power, Behavioral Science 1957.

  • Dawson, S.: Analysing organisations, Londýn, Macmillan Press 1996.

  • De Lange, N.: Svět Židů - kulturní atlas, Praha, Knižní klub 1996.

  • Dobson, P. and March, S.: US foreign policy since 1945, London, Routledge 2001.

  • Dvořáková, V.: Rozkládání státu, Praha, Universum 2012.

  • Fairbrass, J. and Warleigh, A.: Influence and Interests in the European Union: The New Politics of Persuasion and Advocacy, London, Europa Publications 2002.

  • Foxman, H. A.: The Deadliest Lies: The Israel Lobby and the Myth of Jewish Control, Palgrave Macmillan 2007.

  • Gerloch, A.: Teorie práva, Plzeň, Aleš Čeněk 2009.

  • Kegley, W. Ch., Jones, M. Ch and Wittkopf, R. E.: American Foreign Policy: Pattern and Process, Belmont, Wadsworth Publishing 2005.

  • Kozák, K.: Zahraniční politika USA na začátku 21. století, Praha, Asociace pro mezinárodní otázky 2009.

  • Lasswell, D. H. and Kaplan, A.: Power and society: A framework for political inquiry,

New Haven, Yale University Press 1950

  • Mearsheimer, J. and Walt, S.: The Israel Lobby and U.S. Foreign Policy, New York, Farrar, Straus and Giroux 2007.

  • Nownes, A. J.: Total lobbying: what lobbyists want (and how they try to get it), New York, Cambridge University Press 2006.

  • Plano, C. J. and Greenberg M.: The American Political Dictionary, Hinsdale, The Dryden Press 1976.

  • Punch, K.: Úspěšný návrh výzkumu, Praha, Portál 2008.

  • Říchová, B.: Úvod do současné politologie: [srovnávací analýza demokratických politických systémů], Praha, Portál 2002.

  • Scott, M. J.: After the End: Making U.S. Foreign Policy in the Post-Cold War World, Durham, Duke University Press 1998.

  • Schlozman, L. K. and Tierney, T. J.: Organized Interests and American Democracy, New York, Harper & Row 1986.

  • Sniegoski, J. S.: The Transparent Cabal: The Neoconservative Agenda, War in the Middle East, and the National Interest of Israel, Norfolk, Ihs Press 2008.

  • Terry, J. J.: U.S. Foreign Policy in the Middle East: The Role of Lobbies and Special Interest Groups, London, Pluto Press 2005.

  • Thomas, C.: Research guide to U.S. and international interest groups, Westport, Conn Praeger 2004.

Yüklə 258,21 Kb.

Dostları ilə paylaş:
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©muhaz.org 2022
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə