Masarykova univerzita



Yüklə 2,31 Mb.
səhifə1/36
tarix09.01.2019
ölçüsü2,31 Mb.
#93877
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   36

MASARYKOVA UNIVERZITA

Fakulta sociálních studií

Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií

DISERTAČNÍ PRÁCE

Brno 2010 Oldřich Vondruška

MASARYKOVA UNIVERZITA

Fakulta sociálních studií

Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií

Mgr. Oldřich Vondruška


Principy a praxe americké zahraniční politiky vůči Saúdské Arábii a její proměny za republikánských a demokratických administrativ v letech 1969-2001.

Disertační práce

Školitel: PhDr. Petr Suchý, Ph.D.

Brno 2010

Na tomto místě bych chtěl vyjádřit poděkování Nadaci „Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“ za poskytnutí cestovního stipendia na můj studijní pobyt na Damašské univerzitě v Sýrii, který jsem uskutečnil roku 2007.

Chtěl bych rovněž poděkovat mému školiteli PhDr. Petru Suchému, Ph.D. za jeho podněty a připomínky při psaní mé disertační práce.


Prohlašuji, že jsem disertační práci „Principy a praxe americké zahraniční politiky vůči Saúdské Arábii a její proměny za republikánských a demokratických administrativ v letech 1969-2001“ vypracoval samostatně za použití uvedených zdrojů.

V Praze dne 13. dubna 2010
Oldřich Vondruška
Seznam použitých zkratek
Aramco - Arabian American Company

b/d – barelů denně

CDI – Cooperative Defense Initiative

CIA – Central Intelligence Agency

FBI – Federal Bureau of Investigation

FMS – Foreign Military Sales

GCC – Gulf Cooperation Council

IMET – International Military Education and Training Program

NSC – National Security Council

OOP – Organizace pro osvobození Palestiny

OPEC – Organisation of Petroleum Exporting Countries

PZI – Přímé zahraniční investice

RB OSN – Rada bezpečnosti Organizace spojených národů

RDF – Rapid Deployment Forces

SA – Saúdská Arábie

SSSR – Svaz sovětských socialistických republik

USA – United States of America

USCENTCOM - United States Central Command

USD – US dollar

USMTM – United States Military Training Mission

COE - U.S. Army Corps of Engineers

OBSAH


Úvod 8

1. Obecné metodologické vymezení 10

1.1 Hlavní teze 10

1.2 Obecné složky zahraniční politiky státu 11

1.3 Výzkumná metoda 12

1.4 Úroveň analýzy zahraniční politiky 12

1.5 Metodické postupy a výzkumné techniky 13

1.6 Aplikace dílčích analytických nástrojů 14

2. Politicko-ideologická dimenze 16

2.1 Administrativa Richarda Nixona 16

2.1.1 Pragmatický přístup k odlišně ideologicky orientovaným partnerům 16

2.1.2 „Střídání stráží“ v Perském zálivu a Saúdská Arábie v kontextu Nixonovy nové bezpečnostní architektury 19

2.1.3 Nevyslyšená saúdská varování před použitím ropy jako zbraně 24

2.1.4 Ropné embargo jako katalyzátor navázání „zvláštních vztahů“ 26

2.2 Administrativa Geralda Forda 32

2.2.1 Nové rušivé momenty ve vzájemných vztazích 32



2.3 Administrativa Jimmyho Cartera 34

2.3.1 Lidská práva jako fundamentální komponent zahraniční politiky a arabsko-izraelské uspořádání jako jejich součást 34

2.3.2 Úloha Saúdské Arábie v Carterově pojetí zahraniční politiky 41

2.3.3 Americko-saúdské partnerství ve víru revolučních událostí let 1979 a 1980 44



2.4 Administrativa Ronalda Reagana 49

2.4.1 Zpět k neomezené strategii „zadržování“ a poslední fáze Studené války 49

2.4.2 Pojetí lidských práv jako nástroje v boji proti Sovětskému svazu 52

2.4.3 Rijád na hlavní ose amerických zájmů 54

2.4.4 Společné úsilí o vyřešení libanonské občanské války 58

2.4.5 Kauza „Iran-Contras“ a úloha Saúdské Arábie 63



2.5 Administrativa George Bushe staršího 66

2.5.1 K „novému světovému řádu“ 66

2.5.2 Klid před „Pouštní bouří“ 69

2.5.3 Irácká okupace Kuvajtu a americký závazek k obraně Saúdské Arábie 71

2.5.4 Saúdské království jako bankéř války v Zálivu 79

2.5.5 Důsledky přítomnosti amerických vojsk pro vnitropolitický vývoj Saúdské Arábie 80

2.5.6 Spojené státy jako jediná supervelmoc a jejich role na Blízkém východě 83

2.5.7 Metamorfóza vzájemného spojenectví po válce v Zálivu 85



2.6 Administrativa Billa Clintona 87

2.6.1 Nová globální strategie pro post-bipolární svět 87

2.6.2 Přístup k Blízkému východu v rámci post-bipolárního světového uspořádání 91

2.6.3 Clintonův závazek vůči šíření demokracie a saúdská realita 95

2.6.4 První fáze: útoky na americké cíle jako kriminální akt 98

2.6.5 Saúdská Arábie na spodní příčce Clintonových zahraničně-politických priorit 101



3. Vojensko-bezpečnostní dimenze 103

3.1 Prvopočátky americké vojenské angažovanosti na Arabském poloostrově 104

3.2 Administrativa Richarda Nixona a Geralda Forda 110

3.2.1 Pokračující projekty společné vojenské spolupráce 110

Novodobé projekty Office of the Program Manager Saudi Arabian National Guard Modernization Program jsou k dispozici na http://www.globalsecurity.org/military/agency/dod/opm-sang.htm. 110

3.3 Administrativa Jimmyho Cartera 113

3.3.1 Nečekaný pád íránského pilíře a jeho vliv na americko-saúdské spojenectví 113

3.3.2 Celkové důsledky Carterovy doktríny a saúdské odmítání základen USA 116

3.3.3 Nepřerušený proud zbrojních dodávek Saúdské Arábii 121



3.4 Administrativa Ronalda Reagana 123

3.4.1 Strategie „roll back“ na afghánském bojišti a zapojení Saúdské Arábie 123

3.4.2 Eskalace irácko-íránské války a její vliv na americko-saúdskou spolupráci 126

3.4.3 Americké zbrojní dodávky a kauza prodeje systému AWACS 130

3.4.4 Vznik amerického velitelství střed a pokračující úsilí o vojenské základny 132

3.4.5 Posílení americké obranné architektury v Zálivu a neúspěšné jednání o F-15 134

3.4.6 Kontroverze ohledně saúdského nákupu čínských raket CSS-2 139

3.5 Administrativa George Bushe staršího 140

3.5.1 Válka v Zálivu a společná vojenská koalice proti Iráku 140

3.5.2 Nové příležitosti pro rozšíření zbrojních kontraktů 144

3.6 Administrativa Billa Clintona 147

3.6.1 Clintonova bezpečnostní strategie vůči Perskému zálivu 147

3.6.2 Posilování amerických zbrojních dodávek a problémy saúdské ekonomiky 150

3.6.3 Vzájemné rozpory ohledně strategie na eliminaci vojenské hrozby Iráku 152

3.6.4 Druhá fáze: útoky na americké cíle jako akt terorismu 158

3.7 Analýza vývoje amerických vojenských kontraktů a pomoci Saúdské Arábii 162

3.7.1 Vymezení základních programů a metod pro získávání statistických dat 162

3.7.2 Statistické údaje amerického ministerstva obrany 166

3.7.3 Statistické údaje amerického ministerstva zahraničí 172

3.7.4 Statistické údaje pro americký Kongres 175

3.7.5 Statistické údaje Stockholmského institutu pro výzkum mezinárodního míru 183

3.7.6 Statistické údaje na základě Jane´s Sentinel 189

3.8 Výsledné zhodnocení analýzy politicko-vojenských vztahů 190

4. Obchodně-ekonomická dimenze 196

4.1 Položení základního kamene vzájemných obchodních vztahů 196

4.2 Vítězství ropných producentů nad spotřebními státy a americká reakce 197

4.3 Založení komise na „recyklaci petrodolarů“ 201

4.4 Další ropná krize a její odraz ve vzájemných vztazích 205

4.5 Od ropné krize k ropné hojnosti a turbulence ve vzájemných vztazích 209

4.6 Zvláštní zacházení amerických vlád se saúdskými investicemi 216

4.7 Saudizace ARAMCa a vznik Saúdského ARAMCa 218

4.8 Ropa a obchod ve vzájemných vztazích během a po válce v Zálivu 221

4.9 Prezident jako „obchodní zástupce“ amerických společností 225

4.10 Vzájemné spory v obchodních záležitostech 228

4.11 Nestálost cen ropy a americké úsilí o zajištění příznivých podmínek 230

4.12 Saúdská Arábie jako nepostradatelný partner v zajišťování ekonomických zájmů USA 235

4.13 Posouzení míry americké závislosti na dodávkách saúdské ropy 238

4.14 Míra závislosti saúdských nákupů amerických zbraní na výnosech z ropy 250

4.15 Vzájemná obchodní výměna Spojených států a Saúdské Arábie 252

4.16 Analýza vzájemných ekonomických vazeb dle dalších ukazatelů 266

4.17 Zhodnocení charakteru obchodně-ekonomických vztahů 276

5. Závěrečné zhodnocení 282

SEZNAM PRIMÁRNÍCH ZDROJŮ: 299

SEZNAM SEKUNDÁRNÍCH ZDROJŮ: 307




Yüklə 2,31 Mb.

Dostları ilə paylaş:
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   36




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©muhaz.org 2022
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə