Šablona závěrečné práce

Zastoupenpopulací

Z韘kanpoznatky by bylo vhodntakov禅it na r鵽n齝h, netradi鑞韈h populac韈h. V sou鑑snosti je st醠e 鑑stou volbou v齴kumn韐vzorek studentpsychologie, v t閠o pr醕i byli takzastoupeni leade鴌 z organizacanebo lidpraktikuj韈meditaci. Pro skute鑞ov禅enidentifikovan齝h souvislostby bylo vhodnov禅it danzji歵靚takna v齴kumn齝h vzorc韈h reprezentuj韈韈h jinpopulace. To by mohlo pomoci identifikovat novoblasti 鑙 potenci醠nrizika.

Jakv齴kumnot醶ky m鶠eme formulovat pro budoucv齴kum v t閠o oblasti?

Vypl齰ajze zji歵靚齝h souvislostkonkr閠nhypot閦y? Jak

Na z醟ladp鴈hledu literatury v t閠o pr醕i lze formulovat d韑桧 v齴kumnot醶ky, ukazuj韈mo瀗novobzory a sm禅ov醤dal氻ho v齴kumu. D韐y poznak鵰 o kvalitvztahu mezi leaderem a n醩ledovn韐em a jeho potenci醠u pro formov醤z韘kanvazebnjistoty u n醩ledovn韐a (nap Mikulincer a Shaver, 2007; Popper a Mayseless, 2003; Chesley a Wylson, 2016; Kinsler, 2014; Proch醶ka, J. & Vacul韐, M., 2016) jsou nab韉nuty tyto ot醶ky:

VO: Jak funguje ve vztahu leadera a n醩ledovn韐a poces z韘k醰醤vazebnjistoty?

VO: Je to, co d靗dobr閔o leadera, t韒 stejn齧, co d靗dobr閔o terapeuta?

Souvislost mindfulness s citovou vazbou (v leadershipu)

VO: Jak leade鴌 samotnpro烅vajsouvislost mezi tr閚inkem mindfulness a svou schopnostfungovat ve vztaz韈h?

Nep鴌poutanost

Sahdra, Shaver a Brown (2010) navrhujpro dal氻 v齴kum nep鴌poutanost zam禅it se na porozum靚jistoty (security) v dosp靗閙 v靕u. Kv鵯i tomu, 瀍 se jedno novkoncept, kterbyl zat韒 vysv靦len p鴈dev氻m na z醟ladbuddhistickpsychologie (Soler a kol., 2016), bylo by pr醰pro dal氻 zkoum醤nep鴌poutanosti jako psychick閔o fenom閚u vhodnvyu烅t kvalitativndesign. Z dosupn齝h pstupse jevjako vhodninterpretativnfenomenologickanal齴a (IPA), jeusiluje o porozum靚瀒tzku歟nosti 鑜ov靕a (Kost韓kova 萫rm醟, 2013). D鵹odem pro tuto volbu je zam禅entohoto pstupu: 凧evse jako vhodnperspektiva, z n頌 m鶠eme pohl頌et na kvalitativndata, jestli瀍 chceme popsat a interpretovat zp鵶ob, jak齧 nositel zku歟nosti, ktern醩 zaj韒 p鴌suzuje t閠o zku歟nosti v齴nam. Osv靌鑥je se takv ppadech, kdy je p鴈dm靦em v齴kumu neobvyklskupina, situace nebo zdroj sb靣u datK(tamt闉, s. 9). Toto zam禅ense jevjako vhodnpro zkoum醤toho, jak lids vysokou m韗ou nep鴌poutanosti pro烅vajvztahy, p鴈dev氻m pak ty bl韟k ve kter齝h se objevujv roli vazebnfigury anebo jsou v roli n醩ledovn韐a t閠o figury. A鑛oli vztahy jsou v瀌y jist齧 syst閙em, interakczapojen齝h osob, kterna sebe vz醞emnp鵶ob(Anderson, 2009), v tomto ppadn醩 p鴈ci jen zaj韒v韈e fenomenologickstr醤ka: vnit鴑 剆ubjektivnzku歟nost 鑜ov靕ajako 刾r醰oplatnzdroj pozn醤頁 (Evans, 2011, s. 25).

V齴kumn齧i ot醶kami by zde bylo nejen vlastnpro烅v醤a interpretov醤vztahov齝h ud醠osta v齴namn齝h bl韟k齝h osob, ale i nap to, zda se tento zp鵶ob (ne)vztahov醤svou podstatou podobstyl鵰 popsan齧 v teorii citovvazby (Mikulincer a Shaver, 2007). IPA je vhodntakz d鵹odu limitovan閔o mno瀞tvosob, kter(podle sou鑑sn齝h o鑕k醰醤 vy殮m韗u nep鴌poutanosti vykazuj a to osob s pravidelnou medita鑞prax Na druhou stranu, nedostatkem tohoto pstupu m鶠e b齮, 瀍 刾oskytuje v韈e prostoru pro kreativitu a svobodu v齴kumn閔o procesu, nejinkvalitativnpstupy (Willing, cit. podle Kost韓kova 萫rm醟, 2011, s. 9). Pr醰kreativita v齴kumn韐 kte mohou postr醖at pochopenp鵹odn韍o v齴namu nep鴌poutanosti (dle buddhistickpsychologie), m鶠e b齮 zdrojem nepochopena zkreslen A鑛oliv kvalitativnv齴kumn韐 se sna烅 porozum靦 瀒tzku歟nosti zkuouman閔o 鑜ov靕a, pokud si tito dva lidneporozumv z醟ladn韈h paradigmatech, v r醡ci nichpou烅vajstejnslova pro jinesenci醠nvznamy, m鶠e kreativnprvek p鴌n閟t v韈e zmatku, ne瀕i pochopen

Kromt閠o volby se nab韟takpstup narativnanal齴y (萫rm醟, Chalupn龛kov Chrz a Plach 2011) zam禅enna pb靐 – pb靐 rozvoje nep鴌poutanosti, opro歵靚se od ment醠n韈h fixac rozvoj koherentn韍o pb靐u b靐em nab齰醤jistcitovvazby. V t閠o pr醕i se pr醕e s pb靐em objevila dvakr醫: Snyder, Shapiro a Treleaven (2012) popsali, 瀍 鑜ov靕, kterse nach醶v p鴈chodov閙 st醖iu p鴈b韗醤novrole vazebnfigury, tedy nast醰aj韈matka 鑙 nast醰aj韈leader, se d韐y zv龤en閙u pro烅van閙u stresu v tomto obdobnach醶ejv senzitivnchv韑i, b靐em ktermajv靦氻 歛nci transformovat sv鵭 vlastnpb靐, potenci醠npoznamenandv靔氻mi vztahov齧i traumaty. Poda-li se mu naj韙 v tomto pb靐u novsmysl, 刣ok釣e vypr醰靦 koherentnpb靐 sv閔o 瀒vota.(tamt闉, s. 711). K tomu pot鴈buje sebe-reflexi, sebe-uv靌omov醤 m鶠e se v歛k s jeho pomocdostat k nabytjistcitovvazby. Pr醕i s pb靐em v praxi rozv韏enleaderp鴈dstavil Drake (2009), ktervych醶el ze stejn閔o konceptu Siegla jako Snyder a kol. (2012). Drake popsal jako nejv齴namn靔氻 pro vazebnou jistotu smysluplnou integraci obt頌n齝h ud醠ost vytvo鴈nuchopitelnlinie pb靐u a ptomnost minima nedokon鑕n齝h z醠e瀒tostv t閠o naraci. Za 鷖t鴈dnpro narativnkou鑟v醤pokl醖al Drake zvy歰v醤reflektivnkapacity klienta pro uv靌om靚narativn韈h linia jejich vlivu na pro烅v醤leadera.

Aspekt narativity a proces integrace vlastn韍o pb靐u do koherentn靔氻, jist靔氻 formy prost鴈dnictv韒 posilov醤schopnosti sebe-uv靌omov醤je tedy jednou z kl龛ov齝h odpov靌na ot醶ku, co se objevuje v pr鵶e桧ku leadershipu, citovvazby a mindfulness. Z tohoto d鵹odu se jevnarativnanal齴a jako nejvhodn靔氻 pro v齴kum zam禅enna to, jak se 鑜ov靕 (leader) rozv韏sm靣em k v靦氻 vztahovjistotn醩ledkem tr閚inku meditace, mindfulness 鑙 nep鴌poutanosti. 凧estli瀍 tedy jedinec prost鴈dnictv韒 narativnkonstrukce strukturuje, organizuje a interpretuje svoji 瀒votnzku歟nost, lze narativnv齴kum ch醦at jako metodu interpretace t閠o interpretace, rekonstrukce konstrukce, p鴈vypr醰靚韒 vypr醰靚頁 (萫rm醟 a kol., 2011, s. 76).

VO: Jak pro烅vastn韐 rozvoj nep鴌poutanosti? V jak齝h oblastech pozoruje zm靚u? M靚se jeho pro烅v醤vztahovjistoty a pocitu bezpe桧? Pozorujeme zm靚u jeho citovvazby?

Pro dal氻 v齴kum m鶠eme formulovat n醩leduj韈v齴kumnot醶ky:

VO: Jaksouvislosti nep鴌poutanost vykazuje s jak齧i aspekty?

VO: Jakpotenci醠 minvestov醤do rozvoje nep鴌poutanosti leader/ terapeut/ l閗a?

VO: Jak v tomto poli m鶠e mindfulness prosp靦 / u歬odit?

VO: Jak lze efektivnrozv韏et nep鴌poutanost a v jak齝h konkr閠n韈h nastaven韈h se zvy歶je? Pom醜psychoterapie, pom醜kou鑙nk? Jakje pak jejinek? Lze popsat specifickpstupy zac韑enna nep鴌poutanost?

Kvantitativnv齴kum

Na z醟ladpoznatkt閠o pr醕e lze formulovat n醩leduj韈v齴kumnot醶ky, pro kterm鶠e b齮 vhodn靔氻 aplikace kvantitativn韍o v齴kumu:

VO: Jakje vztah nep鴌poutanosti s 鷝kostnosta vyh齜avostv citovvazb

H: Zv龤enstavovnep鴌poutanosti povede ke zv龤enstavovjistoty v citovvazb

H: Zv龤endlouhodob(rysov nep鴌poutanosti povede ke zv龤enjistoty v citovvazb

VO: Je mo瀗 瀍 se nep鴌poutanost a n靕terz dimenzcitovvazby prol韓ajnebo zastupuj

Nap 鷝kostnost predikuje n韟kou mindfulness, ale vyh齜avost ne (Walsh a ko., 2009). Je mo瀗 瀍 v tomto v齴kumu p鴈dstavovala vyh齜avost ve skute鑞osti dovednost nep鴌poutanosti, ktern醩lednnepredikovala n韟kou mindfulness d韐y vz醞emn閙u pozitivn韒u vztahu?

VO: Jakou roli hraje nep鴌poutanost ve vztahu mindfulness a citovvazby?

H: Nep鴌poutanost, p鴌jeta regulace emocjsou medi醫ory vztahu mindfulness a citovvazby.

H: Nep鴌poutanost, p鴌jeta regulace emocjsou moder醫ory vztahu mindfulness a citovvazby.

V t閠o 栳sti lze ov禅it model navr瀍nv kapitole Nep鴌poutanost a citovvazba:

VO: Jak vz醞emninteragujnep鴌poutanost, p鴌jeta regulace emoc

VO: Jak se li氻 jednotlivdotazn韐y mindfulness ve schopnosti identifikovat vztah s citovou vazbou?

VO: Jak se li氻 jednotlivdotazn韐y mindfulness ve schopnosti identifikovat vztah s nep鴌poutanost

Rozvoj v praxi

刅氻mavost p鴈dstavuje 俹svobozense od vlastn韍o obvykl閔o pohledu na sebe sama a sv靦. M鶠e b齮 proto d鵯e瀒t齧 p鴈dpokladem terapeutickzm靚y.(Benda, 2007, s. 130).

Jak rozv韏et na歟 c韑ovskupiny v praxi?

VO: Jakjsou praktickdopady tr閚inku nep鴌poutanosti?

VO: Jakprogramy rozvoje leadera jejich vztahlze formovat na z醟laddostupn齝h poznatk

VO: Lze tr閚ovat pouze nep鴌poutanost, tj. vytvo鴌t v齝vik pro vztahovkontext s d鵵azem na odhalov醤a rozpou歵靚vlastn韈h maladaptivn韈h vzorcvztah

VO: Jakjsou praktickdopady tr閚inku nep鴌poutanosti?

VO: Jak se li氻 jednotlivdotazn韐y mindfulness ve schopnosti identifikovat vztah s citovou vazbou?

VO: Jak se li氻 jednotlivdotazn韐y mindfulness ve schopnosti identifikovat vztah s nep鴌poutanost

Na z醟ladzji歵靚 瀍 jako faktor pozorov醤mindfulness dle FFMQ vykazuje pozitivnvztah s ne炨douc韒i psychick齧i korel醫y (nap ruminace, psychicksymptomy, potla鑟v醤my歭enek nebo 鷝kosti) u skupin osob, kternemajmedita鑞zku歟nost (Baer a kol., 2006; Curtiss a Klemanski, 2014; Malinowski a Lim, 2015; Pepping, O扗onovan a Davis, 2014), je formulov醤a v齴kumnot醶ka:

VO: Jakou roli hraje nep鴌poutanost v souvislosti mindfulness a psychick閔o well-beingu?

Mo瀗é hypot閦y jsou n醩leduj韈

H: Nep鴌poutanost je medi醫orem ve vztahu faktoru pozorov醤a psychick閔o well-beingu.

H: Nep鴌poutanost je moder醫orem ve vztahu faktoru pozorov醤a psychick閔o well-beingu.

V齭lednzji歵靚mohou p鴌sp靦 k p鴈dstavMontero-Marin a kol. (2016) o nejpokro鑙lej氻ch medita鑞韈h stavech dosa瀒teln齝h b靐em intenzivn韈h medita鑞韈h 鷖trann V nich podle t靋ht autorpraktikuj韈dos醜li v齴namn閔o zlep歟nnep鴌poutanosti a spolu s n韒 takposunu v mnoha oblastech, v鑕tnpozorov醤(observe, FFMQ), ale takpozitivn韍o a vyrovnan閔o afektu a v靦氻 orientace na druh

Diskuse

Omezen nedostatky studie a doporu鑕npro dal氻 v齰oj

Nejasnost v konstruktu mindfulness – v齝hodna z醦adnpojetí

Jak bylo zm韓靚o, pochopenmindfulness nenv r醡ci psychologie jednotn Kromz醟ladn韍o roz歵靝enna dva proudy, z nichjeden navazuje na p鵹odnv齴nam z buddhistickpsychologie (剉齝hodnpojet頁, Weick a Putnam, 2006), druh 剒醦adn頁, je rozv韏en韒 pstupu Langer (1987, 1992) a Karla Weicka (Weick a Sutcliffe, cit. podle Kearney, Kelsey a Herrington, 2013; Weick a Putnam, 2006). Je ocen靚韍odn 瀍 Karel Weick se spolu s Putnamem jiv roce 2006 pokusili nahradit svou p鵹odninterpretaci v齝hodn韒 pstupem, nicm閚koncept organiza鑞mindfulness postavenna 剒醦adn韒pstupu se jivyv韏vlastn韒 sm靣em. V t閠o studii je ostatnv齬aznvliv 剒醦adn韍opojetzastoupen (Williams a Seaman, 2016; Kearney, Kelsey a Herrington, 2013; Eide, Dulmen a Hilde, 2016). Jeho existence p鴌tom implikuje, 瀍 i v齭ledky v齴kum kterpojedn醰ajo 剉齝hodn韒pojeta jejich empirickv齭ledky se v釣striktnk t閠o podstat mohou b齮 mylnzasazeny do 剒醦adn韍okontextu a vyu瀒ty pro dal氻 modifikaci porozum靚mindfulness.

Pro dal氻 sm禅ov醤v齴kumu v t閠o oblasti, tj. mindfulness specificky a obzvl釟tv kontextu organizaca leadershipu, v n靘se 剒醦adn頁 pojetnejv韈e rozm醜 je tedy nezbytnp鴌toupit na jasnodd靗ent靋hto dvou pojet A鑛oliv nap pojem attachment zastupuje v anglofonn韒 prost鴈dtakn靕olik v齴nam(citovvazba, p鴌poutanost jako emoce, p鴌poutanost k organizaci, atd.), kterjsou odvozeny na z醟ladkontextu a definice pou瀒tv danstudii, mindfulness jako st醠e novpojem, jak瀟o i novkoncept v psychologii, se obvykle jevjako term韓 nesoucpouze jedin 刾rav龘 v齴nam. N靕te auto鴌 si jsou v靌omi odli歯osti jednotliv齝h pstupa hl醩se k v齝hodn韒u 鑙 z醦adn韒u pojet jinv歛k oba proudy st醠e m韘dohromady a nerozli歶jnap definice Langer (1987, 1992) vi t靘 od Kabat-Zinna (2003) 鑙 Browna a Ryana (2003). V sou鑑snosti je definov醤mindfulness i tak obt頌nz d鵹odu existence velk閔o mno瀞tvdefinic, av歛k minim醠nz醟ladnrozli歟nna v齝hodna z醦adnpstup a p鴌hl釟ense k tomu, kterje vdanstudii zastoupen, by se m靗o st醫 samoz鴈jm齧 minimem a v瀌y ptomnou informac jako瀟o takr醡cem, kter齧 v齴kumn韈i osv靦lsvsm禅ov醤

Tato pr醕e tedy volpo dodr瀘v醤勮istotya nem韘enodli歯齝h pojetmindfulness, kterp鴈dstavuje hrozbu pro dlouhodobpochopena interpretaci jejpodstaty a u瀒tk a to ve v歟ch kontextech, kde je vyu烅v醤a (psychoterapie, tr閚ink a kou鑟v醤 psychologie organizace atd.).

Buddhistickpsychologie

Tato pr醕e je zalo瀍na na uvedenv齝hodn韈h pojmz buddhistickpsychologie – mindfulness a nep鴌poutanosti – do kontextu ust醠en齝h t閙at sou鑑snpsychologie, konkr閠ncitovvazby a leadershipu. Z醟ladnv齴nam a souvislosti mindfulness a nep鴌poutanosti podle 剉齝hodn韍opojetzde byly uvedeny, pr醕e v歛k postr醖hlub氻 a fundovanrozbor na z醟ladp鵹odn韈h zdroj zejm閚a abhidhammy a v nobsa瀍nrozs醜lbuddhistickpsychologii meditace a mysli (srovnej s Nyanaponika, 1976; Fr齜a, 1994; 2002; Hytych, 2010). Toto nep鴈tr瀒ta pokra鑥j韈srovn醰醤a interpretace z鵶t醰ajv齴namnpro plna spr醰nvyu瀒tpotenci醠u, kterje v t靋hto pojmech a s nimi souvisej韈韈h n醰odech na jejich uvedendo praxe obsa瀍n. V ppadnedostate鑞閔o porozum靚 鑙 jen absence uvedenbuddhistick閔o pochopena spr醰ninterpetace v publikac韈h, ktero nich pojedn醰aj p鴌tom hrozzmatent靋hto pojma nepochopen ktervedou na teoretickrovink rozv韏enr鵽n齝h v齥ladov齝h r醡cpro jeden a t秊 pojem, coznemo烌uje systematickvyu瀒ta skute鑞smysluplnou integraci dan閔o pojmu do psychologick閔o v齴kumu (jako瀟o v靌eck閔o konceptu) a praxe (ve formpraktik a technik, ktervedou k p鵹odnzam龤len齧 v齭ledk鵰).

Pr醰v龤e popsanstav existence dvou v齥ladov齝h r醡cpro mindfulness (tzv. v齝hodna z醦adn Weick a Putnam, 2006; Vogus a Sutcliffe, 2012), ktertrvzejm閚a v oblasti psychologie organizace a nenredukov醤 ani s pomocop靦ovnkritiky s pomocabhidhammick閔o v齥ladu, kterjido sou鑑sndiskuze o 剒醦adn韒pojetmindfulness vnesli Weick a Putnam (2006) nebo v 鑕skprost鴈dBenda (2007), je toho dokladem. Mohli jsme sledovat v齰oj konceptu mindfulness bez ptomnosti v齴namu mindfulness dle abhidhammy v pojetLanger (1987, 1992), na ninav醶al Weick (Weick a Sutcliffe, cit. podle Kearney, Kelsey a Herrington, 2013) a dal氻 (Kearney, Kelsey a Herrington, 2013; Williams a Seaman, 2016; Eide, Dulmen a Hilde, 2016). Jejich vyu瀒tmindfulness pro prost鴈dorganizace p鴌tom poprvodporuje z醟ladn韒u aspektu mindfulness podle buddhistick閔o pojet tedy 瀍 je sou栳stmysli 鑜ov靕a. P鴈sto瀍 m鶠eme uzn醰at existenci soci醠n韈h syst閙 kterspolu lidtvo (Anderson, 2009) a tvrzen 瀍 celek je v韈e nesuma 栳st organizace jako takovmysl nem Podruhi p鴌 pouh閙 metaforick閙 vyu瀒t definice takovorganizace, zahrnuj韈popis 剆oust鴈dna ne鷖p靋hy, odpor k zjednodu歰v醤interpretac citlivost k operac韒, z醰azek k odolnosti, a nedostate鑞specifikov醤struktur autorit(Williams a Seaman, 2016, s. 817) neodpov韉v podstatni鑕mu, co p鵹odnv齴nam pojmu mindfulness zahrnuje (Johna Kabat-Zinn, 2003, s. 145; Benda, 2007; Dhiman, 2009).

Dotazn韐y pro m禅enmindfulness

V t閠o pr醕i se projevila takr鵽norodost dotazn韐dostupn齝h pro m禅enmindfulness (viz takv ploh醕h 4 a 5). Jejich mnohost a takvyu瀒tjin齝h dotazn韐v jednotliv齝h studi韈h, kterv歛k op靦 shodnvykazujv齭ledky o konstruktu mindfulness jako o jednom a tom sam閙 jevu, vzn釟ot醶ku, do jakm韗y mtato diverzita n醩trojvliv na na歟 sou鑑snpochopensouvislostmindfulness.

Z醨ovese zde uk醶alo, 瀍 i p鴈s tuto mnohost dotazn韐pro m禅ensamotnmindfulness, nenzat韒 z鴈jmptomen 炨dn kterby m禅il specificky konstrukt mindful leadershipu, k 鑕muz鴈jmp鴌sp韛dosavadnnejistdefinice tohoto konstruktu (Vich, 2015).

Nedostatek kvantitativn韈h dat a pot鴈ba replikace v齴kumù

Je pot鴈ba zm韓it potenci醠nreplika鑞krizi a fakt, 瀍 n靕terstudie uvedenv t閠o pr醕i mohou vy瀉dovat replika鑞v齴kumy pro ov禅envlastn韈h v齭ledk (Arnold, 2017). Nezbytnost ov禅enst醰aj韈韈h v齭ledkzde existuje na z醟ladn靕olika skute鑞ost A鑛oliv oblasti citovvazby a mindfulness lze obodd靗enpova瀘vat za relativndob鴈 prozkouman v齴kum jejich vz醞emn閔o propojena spole鑞齝h processe st醠e jevjako dynamicky se rozv韏ej韈soubor poznatk To ukazujtakrozpory v n靕ter齝h zji歵靚韈h – zejm閚a empirickstudie vykazuj韈v齴namnodli歯m韗y korelace mezi citovou vazbou a mindfulness (Walsh a kol., 2009; Caldwell a Shaver, 2013; Shaver a kol., 2007; Luk, Holman a Kohlenberg, 2008).

Jinoblasti v t閠o pr醕i zahrnutjsou pak t閙禅 刵ovinkamisamy o sob Mindful leadership zalo瀍nna aplikaci mindfulness v organizac韈h a leadershipu se zde uk醶al jako sm靣 鑑sto obhajov醤 teoretick齧i stat靘i (nap Vich, 2015; Sen, 2010), ppadnosobn韒i ppadov齧i zpr醰ami (Santorelli, 2011; Warde, Vermillion a Uijtdehaage, 2014; Raney, 2014; Lichtman, 2012; Brummans, Hwang a Cheong, 2013; Weaver, 2015; Luchterhand a kol., 2015), av歛k postr醖aj韈silnou z醟ladnu empirick齝h dat, kterby nejen objasnila psychologickprocesy, kterzahrnuje, a jejich innost, ale takup鴈snila definici tohoto pojmu a poskytla r醡ec pro silnukotvenjeho konstruktpro dal氻 v齴kum. Mindful leadership zat韒 postr醖takvlastnm禅韈n醩troje. Vlastn歬醠ou jidisponuje koncept nep鴌poutanosti (Sahdra a kol., 2016; Soler a kol., 2016), kterse d韐y nt鞖v靦氻mu mno瀞tvkvantitativn韈h v齴kum av歛k je st醠e novinkou, sou栳stbuddhistickpsychologie a mindfulness, a do 歩r氻ho r醡ce psychologie se teprve integruje.

Metaanal齴a

Tato pr醕e se pokusila o utd靚a syntetizov醤poznatkze studina zvolent閙ata v r醡ci posledn韈h 10 let. Nebyl zde v歛k prostor pro meta-anal齴u dostupn齝h kvantitativn韈h dat, kterou by si v歛k n靕olik oblastjistzaslou瀒lo. Na v齴namu pak meta-anal齴e p鴌d醰pr醰vyu烅v醤r鵽n齝h dotazn韐pro m禅enmindfulness a n醩lednporovn醰醤t靋hto v齭ledkpro 鑙n靚z醰靣o existuj韈韈h souvislostech, Zde chybpr醰meta-pohled a pochopentoho, jak jednotlivdotazn韐y tyto v齭ledky mohou zkreslovat.

Soucit k druh齧 i sob orientace na druhé

V t閠o pr醕i nebyla v靚ov醤a dostate鑞pozornost v齴namu soucitu k druh齧 i k sob a dal氻m pozitivn韒 kvalit醡, kterse ve vztaz韈h lidtakv齴namnodr釣ej Dal氻 v齴kum v t閠o oblasti by se proto na tento aspekt m靗 zam禅it. Soucit mv齴nam:

Pro kvalitnleadership jako瀟o jeden z projevindividu醠n韍o pstupu u transforma鑞韍o leadershipu (Eagly, Johannesen-Schmidt a Engen, 2003; Arnol, 2017; Bass a Riggio, cit. dle Jank 2016) a v齴namnpomocn韐 v situac韈h stresu a nutnosti rozhodov醤(Lewis a Ebbeck, 2014; Waldron a Ebbeck, 2015b). Soucit pat k oblasti mindfulness jako瀟o jejbl韟kkorel醫 (Guaratana, cit. podle Hyland, Lee a Mills, 2015) spojens aspekty nehodnocena nereagov醤(Chandwani, Agrawal a Keida, 2016). Za ptomnosti mindfulness a schopnosti regulace emocje to pr醰soucit pro sebe i pro n醩ledovn韐a, kterpom醜n醨o鑞situace zvl醖at (Snyder a kol., 2012).

Proto je soucit a p鴌jetvi sobsam閙u i n醩ledovn韐ovi c韑em i zde doporu鑕n齝h programpro posilov醤mindfulness a jistoty v citovvazbSiegel (cit. podle Snyder a kol., 2012). Je v podstatspolu s empatitou schopnost kterou leader dok釣e n醩ledn韐ovi zajistit pocit jistoty ve vz醞emn閙 vztahu, a kterleaderovi umo烌uje slou瀒t jako bezpe鑞z醟ladna a 鷗o鑙tsobsamotn閙u i n醩ledovn韐鵰. Lze jej takp鴌rovnat ke kapacitcitlivpe鑟vat o druh kterou by leader m靗 disponovat podle MAyseless (2010).

Ve studii Montero-Marin a kol. (2016) byl skute鑞t韒, co zku歟nmedituj韈na internzivn韒 odosobn靚rozv韏eli a posilovali v r醡ci orientace na spolupr醕i, p鴌jeta identifikace s druh齧i – soucit zde byl zahrnut spolu s t靘ito aspekty jako瀟o dimenze reprezentuj韈tzv. negativnself. Ve skute鑞osti reprezentoval jednu ze 鑤ybuddhistick齝h 刵ezm靣n齝hkvalit. V t閠o studii zv龤ensoucitu mohlo znamenat sn頌envazebnvyh齜avosti, respektive pos韑envnit鴑reprezentace druh齝h sm靣em k pozitivn靔氻mu obrazu a ochotse s nimi sbl頌it a soucitnjim porozum靦. Paradoxnzde dle autorbylo, 瀍 medituj韈se k t閠o kvalitdobrali pr醰na odosobn靚 jehocelpolovina spo桧vala v meditaci zcela o samot Zde je jitaksouvislost soucitu s nep鴌poutanostz鴈jm靔氻 – m鶠e b齮 p鴌rozen齧 d鵶ledkem vhledu do pr醶dnpodstaty ment醠n韈h reprezentac Kdy鑜ov靕 s negativn韒 vnit鴑韒 modelem druh齝h rozpozn 瀍 tato p鴈dstava nenre醠n齧 odrazem skute鑞osti, n齜rje zalo瀍na na minul齝h skute鑞ostech a dve 鑙 pozd靔i znovu zanikne, nezb齰jijej韒u nositeli 炨dnd鵹od pro strach ze sbl頌ens druh齧i lidmi. Skrze vhled a nep鴌poutanost se tak 鑜ov靕 praktikuj韈meditaci m鶠e, aparadoxnv osamocen vnit鴑mnohem v韈e otevt druh齧 lidem a rozv韏et nav韈 i souc韙靚s nimi na z醟ladpochopentoho, 瀍 i oni majvlastnvnit鴑p鴈sv靌鑕n od kter齝h v歛k nejsou osvobodzeni d韐y vlastnp鴌poutanosti a nedostatku vhledu do jejich 刾r醶dn閾 podstaty.

Caldwell a Shaver (2015) do sv閔o programu pro rozvoj jistcitovvazby prost鴈dnictv韒 tr閚inku mindfulness a narativnpr醕e s traumatick齧i z釣itky zahrnuli i rozv韏enmiluj韈laskavosti k sobsam閙u. Ta jejich astnic韒 pomohla k zaujetlaskav閔o postoje vi vlastn韒 negativn韒 ment醠n韒 obsah鵰 a zku歟nostem, a z鴈jmse pod韑ela na pos韑enmindfulness i jistoty v citovvazb To odpov韉dimenzi positive-self podle Montero-Marin a kol. (2016) reprezentuj韈pr醰miluj韈laskavost, a podporuje to interpretaci, 瀍 tr閚ink t靋hto kvalit m鶠e m韙 silnpozitivndopad v praxi l殍by a rozvojov齝h programpro jist靔氻 citovou vazbu s pomocmeditace.

V 鑕sk閙 prost鴈dnenz鴈jmnep鴌poutanost ve v靌eckpsychologii dostat扈ndob鴈 zavedena, coukazuje jejneptomnost nap ve studii ov禅uj韈psychometrickcharakteristiky 鑕skverze 歬醠y soucitu se sebou (Benda a Reichov 2016). Tento fakt odr釣z鴈jmmoment醠nneexistenci 鑕skverze 歬醠y pro m禅ennep鴌poutanosti v 鑕sk閙 jazyce. Jinak bychom na z醟ladv龤e uveden齝h poznatko v齴namu soucitu se sebou v souvislosti s nep鴌poutanosto鑕k醰ali jejzahrnut Mimo jinproto, 瀍 i dal氻 v齴namnkonstrukty, kterdo t閠o 剅odinypat – v氻mavost a sebep鴌jet– zahrnuty byly. Lze tedy navrhout dal氻 v齴kumnou aktivitu v tomto sm靣u.

Novoblasti, nep鴌poutanost a dal氻

Nep鴌poutanost a dal氻 v齴kumnsm禅ov醤í

V t閠o pr醕i je nep鴌poutanost zahrnuta t閙禅 v齢radnv souvislosti s meditac mindfulness a citovou vazbou. Jednse o oblasti, se kter齧i je v韈e 鑙 m閚p鴌rozenspojena a proto je zac韑enpozornosti na v齴kum v t靋hto kontextech pochopitelna na m韘t Jelikose v歛k jedno novpojem a koncept na poli psychologie a v齴kumu, lze jen doporu鑙t novstudie o jejpodstat

I d韐y tomu, 瀍 炨dnze zahrnut齝h studinepojedn醰ala o tomto pstupu, nenv t閠o pr醕i reflektov醤 jeden z pstupv teorii citovvazby – Dynamic Maturational Model (Crittenden a Landini, 2011). Proto zde jen zmi騧e jeho existenci a potenci醠 pro dal氻 v齴kum nep鴌poutanosti, kterby mohl ov禅it souvislosti a procesy tohoto konceptu v r醡ci t閠o relativnnovteorie.

Dal氻m aspektem je ov禅ov醤role nep鴌poutanosti v r醡ci dal氻ch konstrukt jako nap pot頌s regulacemoc Benda (2017) identifikoval ve 歬醠e pro m禅enregulace emocjako nejm閚v齴namnfaktor uv靌omov醤 coje pom靣np鴈kvapivk v龤e uveden齧 v齭ledk鵰 o souvislosti mindfulness a regulace emoc Nab韟se zde tedy ot醶ka, zda nap鴌poutanost, tedy vhled do pr醶dnoty ment醠n韈h jev v tomto vztahu hraje v齴namn靔氻 roli, nesamotnschopnost si tyto ment醠njevy uv靌omovat, spojovanse v氻mavost

Mo瀗nev齢ody nep鴌poutanosti i mindfulness

凙uto鴌 knihy 凾he Buddha Pill: Can Meditation Change You?(Farias, Wikholm, 2015) se kriticky vyjad鴘jk p鴈hnan閙u entusiasmu ohlednvyu瀒tbuddhistick齝h princip(zvl釟tv氻mavosti) v z醦adnpsychoterapii a osobnostn韒 rozvoji, upozor騯jna rizika adorov醤a pova瀘v醤v氻mavosti za v歟l閗 a na v齴nam dal氻ch empirick齝h studi ktermohou uk醶at, v jak齝h kontextech je mo瀗efektivnvyu烅t Buddhovo u鑕nna Z醦ad TakShapiro a Carlson (2009) uv醖靔 瀍 je nezbytnempirickv齴kum, kterby jasnidentifikoval specifickpopulace, pro n鞛 je praxe v氻mavosti ohro瀠j韈Mace鑕k (2016, s. 44-45). K t閠o v齭traze se p鴌pojujeme i zde. Podobnjako mindfulness, i nep鴌poutanost byla zat韒 pops醤a p鴈dev氻m pozitivnoptikou, kterou mo瀗v齴kumn韈i sympatizuj韈s buddhistickou psychologimohou m韙 v靦氻 tendenci nasazovat. Chybv歛k kritickpr醕e, kterby se zaob韗aly potenci醠em 歬odlivosti nep鴌poutanosti ve specifick齝h kontextech nebo populac韈h. Tak jako faktor pozorov醤mindfulness dle FFMQ se jevjako spojens negativn韒i prvky (nap ruminace, psychicksymptomy, potla鑟v醤my歭enek nebo 鷝kosti) u skupin osob, kternemajmedita鑞zku歟nost (Baer a kol., 2006; Curtiss a Klemanski, 2014; Malinowski a Lim, 2015; Pepping, O扗onovan a Davis, 2014), je mo瀗 瀍 i nep鴌poutanost sama o sobbez vhledu zalo瀍n閙 na medita鑞zku歟nosti nebo jin ekvivalentn m鶠e u ur鑙t齝h skupin lidb齮 spojena s ne炨douc韒i korel醫y a jejposilov醤bez vhodn閔o nastaven(tj. mimo medita鑞praxi 鑙 jinou ov禅enou metodu, nap psychoterapii) m鶠e v閟t k ne炨douc韒 ink鵰. Tuto oblast je tedy pot鴈ba v dal氻m v齴kumu zohlednit a ov禅it souvislosti a dopady rozvoje nep鴌poutanosti u r鵽norod齝h skupin a populac v souvislosti s 歩rok齧 spektrem psychologick齝h jev v鑕tnpsychopatologie.

Jednou z konkr閠n韈h ot醶ek pak m鶠e b齮, jak齧 zp鵶obem je vhodnzprost鴈dkov醰at tr閚ink nep鴌poutanosti osob醡 s nejistou citovou vazbou. Zejm閚a u lids 鷝kostn齧 vazebn齧 stylem se projevily obt頌e v setrv醤v tr閚inku mindfulness (MBSR), a鑟liv pr醰pro nmpotenci醠 je歵v靦氻ho u瀒tku, nepro osoby s jistou citovou vazbou (Cordon, Brown a Gibson, 2009). A鑛oliv pr醰lids nejistou citovou vazbou mohou pot鴈bovat tr閚ink nep鴌poutanosti v韈e, mohou vi n靘u zauj韒at odm韙avpostoj. Je ke zv釣en prok tomuto jevu doch醶 Jednou z mo瀗齝h interpretacje, 瀍 pro osoby s plivysokou 鷝kostnost鑙 vyh齜avostv citovvazbje tr閚ink np鴌poutanosti plirychl鑙 radik醠ncesta, a je pot鴈ba jejich vazebnou jistotu zvy歰vat jinak a pomaleji, nap v r醡ci psychoterapie. Zde se op靦 nab韟jizm韓靚cesta narativnterapie (Drake, 2009). Znamenalo by to takpot鴈bu rozli歰vat, kdo je pro metody meditace a souvisej韈rozvoj nep鴌poutanosti zral

Potenci醠 pro rozvoj a optim醠nfungov醤í

Podle buddhistickpsychologie je rozvoj mindfulness pmo spojen s rozvojem 歵靤ta zbavense utrpen(Nyanaponika, 1976; Hytych, 2010). Malinowski (2013) uvedl, 瀍 meditace zam禅enna uklidn靚mysli (srovnej s Olendzki, 2013) je zdrojem pouze do鑑sn閔o zlep歟nv lidsk閙 pro烅v醤 Meditace vhledu, kterrozpou歵靔ment醠nkoncepty a ztuhlp鴈dstavy, v歟, k 鑕mu jsme p鴌poutananebo k 鑕mu c韙韒e averzi, i mylnp鴈dstavy o realit jsou ty, kterposilujmindfulness (Olendzki, 2013; Filipsk 1996). P鴌 spr醰naplikaci takov齝h metod se praktikuj韈m鶠e dostat k z釣itku 歵靤t kterjinenz醰islna vnit鴑韈h ment醠n韈h jevech ani vn靔氻ch podm韓k醕h. Tato p鴈dstava odpov韉u鑕nKarmapy (cit. podle Montero-Marin a kol., 2016), 瀍 nejpokro鑙lej氻ch medita鑞韈h stavlze dos醜nout intenzivnmedita鑞prax Filipsk(2016) uvedl, 瀍 praxe meditace vhledu, zahrnuj韈tr閚ink bd靗osti (mindfulness) a uv靌om靚podm韓靚osti a pom韏ivosti ment醠n韈h jev(nep鴌poutanosti) je podle u鑕nBuddhy nezbytnpro dosa瀍nnirv醤y. Nese v歛k praktikuj韈dostanou k tak vysok閙u c韑i, je dobrporozum靦 i men氻m pokrok鵰 na cestpraxe meditace.