Šablona závěrečné práce

Sahdra a kol. (2010) konstatovali, 瀍 nep鴌poutanost prov醶stejnpsychologickbenefity, jako jistou citovou vazbu. Medita鑞praxe (鑙 jak醟oliv jin v鑕tntakto zam禅enpsychoterapie), ktervede k rozvoji nep鴌poutanosti, je odli歯v tom, 瀍 praktikuj韈jsou podpo鴈ni k uv靌om靚 瀍 jejich ment醠nmodely jsou ze své podstaty vykonstruovan– nez醰isle na tom, zda sv齧 nositel鵰 p鴌sp韛ajk citové jistot鑙 nejistot T韒to zp鵶obem se kultivuje ne-p鴌poutanost k t靘to ment醠n韒 konstrukc韒 – 刲etting go kterp鴌n釟鷏evu od nezdrav齝h vazebn齝h fixaca souvisej韈韈h pocitohro瀍nosti a odd靗enosti, typick齝h pro nejiststyly citovvazby.

Sahdra, Shaver a Brown (2010) navrhujpro dal氻 v齴kum nep鴌poutanost zam禅it se na porozum靚jistoty (security) v dosp靗閙 v靕u. Z pohledu z醦adnteorie citovvazby, jistota v citovvazbje zako鴈n靚a v ment醠n韈h reprezentac韈h sebe a vztahov齝h partner V kontrastu k buddhistick閙u pstupu, nic v z醦adnteorii citovvazby nenazna鑥je, 瀍 optim醠njistota 鑜ov靕a vypl齰z opu歵靚od v歟ch soci醠nkognitivn韈h reprezentac鑜ov靕a.

Teorie attachmentu se nev靚uje lidsktendenci zhmot騩vat svkoncepty o vlastn韒 self a odm韙at p鴌jetfaktu, 瀍 v歟 v 瀒votpodl閔zm靚 Proto瀍 v sou鑑snz醦adnteorii attachmentu nenkonceptualizov醤o, jak by mohl vypadat ide醠n optim醠nattachment, je mo瀗 瀍 v dosp靗osti se jistota citovvazby bl頌konceptu nep鴌poutanosti v韈e, nebychom si prve mysleli (Sahdra, Shaver a Brown, 2010). Zaj韒avje, 瀍 nep鴌poutanost dosahuje vy殮韈h hodnot u star氻ch osob (Sahdra, Shaver a Brown, 2010; Sahdra, Ciarrochi a Parker, 2016).

Rozd韑na spole鑞prvky nep鴌poutanosti a jistcitovvazby (Sahdra a kol., 2010; Sahdra a kol. 2015):

Tabulka 7 – Srovn醤jistcitovvazby a nep鴌poutanosti

Jistcitovvazba (secure attachment)Nep鴌poutanost (non-attachment)zalo瀍na na ment醠n韈h reprezentac韈hzalo瀍na na opro歵靚se

od statick齝h ment醠n韈h reprezentacízd鵵az騯je soci醠nzku歟nosti a ment醠n

reprezentace miluj韈韈h, podporuj韈韈h vztahùzd鵵az騯je pochopenpom韏ivosti a

vz醞emnz醰islpodstaty jev

v鑕tnsoci醠nkognitivn韈h reprezentaczahrnuje ni灇m韗u 鷝kostnost (p鴌poutanosti)

i vyh齜avosti (averze) flexibiln vyrovnanzp鵶ob vztahov醤se vi vlastnzku歟nosti, bez upl韛醤nebo potla鑟v醤í

Osvobozenod ment醠n韈h fixac kterpodporuje nep鴌poutanost, m鶠e b齮 sou栳stpraktik jak medita鑞韈h, tak psychoterapeutick齝h (Sahdra, Shaver a Brown, 2010), v tom smyslu se tedy nep鴌poutanost podobnau鑕njistcitovvazb kterou mohou klienti rozv韏et v r醡ci psychoterapie. Z鵶t醰ot醶kou, zda nep鴌poutanost poskytuje je歵v靦氻, stabiln靔氻 jistotu neklasick刯ist釗 citovvazba: d鵹odem by zde bylo, 瀍 na rozd韑 od n nep鴌poutanost nenz醰islani na pozitivn韈h, ani na negativn韈h vnit鴑韈h modelech, cojej韍o nositele chr醤p鴈d utrpen韒, kterby mohly p鴌n閟t novnegatvnvztahovz釣itky. Auto鴌 doporu鑥jpropojit budoucv齴kum v t閠o oblasti takse schopnostmi 歬醠y NAS v r醡ci predikov醤chov醤a dal氻ch souvislost

Lamis a Dvorak postavili svhypot閦y, kterpak takpotvrdili, na dosavadn韈h poznatc韈h o tendenc韈h k ruminaci, kterjsou v r醡ci citovvazby typickpro 鷝kostnvazebnstyl. Ruminace zahrnuje negativnzam禅enpozornosti na minulnegativnzku歟nosti, kter鷖tdo neschopnosti efektivnse postavit a 鴈歩t probl閙y, kterse objevujv ptomnosti, sn頌enje takment醠nflexibilita. Tak 劇Kruminace podporuje fixace na minul齝h, nezdrav齝h ment醠n韈h reprezentac韈h [a] zabra騯je adaptivn靔氻 reakci. Tak je ruminace slo瀍na ze dvou odd靗en齝h komponent: 鑑su (specificky orientovanna minulost) a kontextu (nezdravment醠nfixace)(Lamis a Dvorak, 2014, s. 488). Auto鴌 tak p鴌pisujke ka瀌komponentjeden aspekt buddhistickpsychologie: orientace na minulost by m靗a b齮 vyv釣ena tr閚inkem zam禅enna uv靌om靚v ptomn閙 okam瀒ku, zat韒co fixace a p鴌poutanost k nezdrav齧 ment醠n韒 fixac韒 by m靗a b齮 rozpu歵靚a tr閚inkem nep鴌poutanosti neboli 刼dpout醤se od ment醠n韈h fixac ktermajpotenci醠 p鵶obit stres(s. 488). Kromschopnosti nechat st醰aj韈ztuhlment醠nreprezentace odej韙, nep鴌poutanost zvy歶je takpocity autonomie, jistoty a bezpe桧 a empatie. Lamis a Dvorak se tedy zam禅ili na prvek opro歵靚se od ment醠n韈h reprezentac kternejsou v ptomn閙 okam瀒ku u瀒te鑞 aup鵶obruminaci o minulosti nebo obavy z budoucnosti, a jejich v齴kum potvrdil jejich p鴈dpoklady o 鷏evod ruminace a deprese touto cestou. Nep鴌poutanost pro nznamenment醠nflexibilitu jedince.

Celkovje pozn醤o roli nep鴌poutanosti v citovvazbv souladu s Johnson a Johnson (2010), kte pova瀘vali p鴌poutanost za zdroj stresu jako takov閔o. 萳ov靕, ktermnaopak vysokou m韗u nep鴌poutanosti, tedy p鴌rozennebude ani vn韒at situace jako ohro瀠j韈 桧mzamezvlastnaktivatci behavior醠n韍o vazebn閔o syst閙u a potenci醠n韈h nejist齝h strategi– jeho hyperaktivaci 鑙 potla鑕n

Shrnutv齭ledk Jakv齴nam majsouvislosti citovvazby a mindfulness v kontextu leadershipu?

Mindfulness a citovvazba jako randispozice pro projevenleadershipu

V t閠o pr醕i se jistcitovvazba uk醶ala jako prediktor ve v齰oji budouc韈h leadera jejich kapacity k veden kterou pom醜utv狲et jiv d靦stvskrze rozvoj n韟krysov鷝kostnosti a vysokotev鴈nosti vi zku歟nosti (Popper a Amit (2009a, 2009b). K t閠o predispozici pat takschopnost seberegulace, adaptivn韍o psychosoci醠n韍o fungov醤 a vlastn韈h psychick齝h zdroj kterv歟chny souvisejs jistou citovou vazbou (Murphy a Johnson, 2011). Nejistcitovvazba m鶠e souviset s pot頌emi s vytvo鴈n韒 identity leadera a n韟kou m韗ou osobnostn韈h kvalit, kterjsou k dobr閙u leadershipu pot鴈bn Lids nejistou citovou vazbou majmen氻 歛nci b齮 jako dob leade鴌 hodnoceni sv齧i n醩ledovn韐y a to zejm閚a kv鵯i slab氻 schopnosti fungovat dob鴈 ve vz醞emn閙 vztahu (Engerlbert a Wallgern, 2016). Kv鵯i z醟ladn韒 aspekt鵰 nejist齝h stylcitovvazby se vyh齜avleade鴌 celkovna vztahovaspekty leadershipu nesoust鴈d respektive 鑑sto v nich nedok釣fungovat tak, aby to pro n醩ledovn韐y bylo uspokojiv naopak 鷝kostnledae鴌 se na vztah orientujap鴈hnan spolu s vyh齜av齧i si v歛k vedou h鶠e nelidvybavenjistou citovou vazbou.

Spole鑞齧 prvkem jistcitovvazby a mindfulness je schopnost uv靌omov醤(awareness), kterou Sen (2010) pova瀠je za zcela z醩adnpro celo瀒votnv齰oj leadera, kterv歛k za桧npr醰uv ran閙 v靕u. V齰oj uv靌omov醤 tj. schopnosti v氻mat si, rozpozn醰at a reagovat v靌omna svvnit鴑psychickstavy, je spojen s vazebnou jistotou – v靌omrodisvd韙chr醤鷝kosti a stresu, a pom鶠e v n靘 nejen rozv韏et jistvazebnstyl, ale takvlastnschopnost b齮 si l閜e v靌om sv齝h psychick齝h obsah Pepping a Duvenage (2016) popsali, 瀍 medi醫orem mezi ran齧i zku歟nostmi a individu醠n韒i rozd韑y v mindfulness v dosp靗osti je pr醰m韗a jistoty v ciovvazb V齴nam jistvazby a jejsouvislosti s mindfulness pak le烅 v rozvoji schopnostzvl醖醤situac empatick齝h vztah emo鑞inteligence a regulace emoc Mindfulness se p鴈kr齰s kapacitou k leadershipu p鴈dev氻m ve vy殮otev鴈nosti vi zku歟nosti, emo鑞inteligenci a regulaci emoca z nich plynoucni灇鷕ovni 鷝kosti, stresu a dal氻ch psychick齝h obt頌(Chandwani, Agrawal a Keida, 2016). Maladaptivnsch閙ata z d靦stvpak p鴈s nejistou citovou vazbu a n韟kou mindfulness mohou v閟t k vy殮韒u subjektivn韒u sebehodnocenjako nedostate鑞kompetentn韍o rodi鑕 / leadera v dosp靗osti (Mikl髎i a kol., 2017), a t韒 znemo瀗靚rozvoje identity leadera.

Mindfulness a citovvazba ve vztahu leadera a n醩ledovn韐a

N醨oky kladenna leadera

Ajimleader s醡 citovou vazbu jistou nebo nejistou, pot齥se v r醡ci vztahu s n醩ledovn韐em i s jeho citovou vazbou. Davidovitz a kol. (2007) popsali, 瀍 n醩ledovn韐 s vyh齜avou vazbou leadera hodnotv韈e negativnve v歟ch oblastech, z鴈jmkv鵯i vlastnment醠nreprezentaci / modelu druh齝h, zejm閚a vazebn齝h figur醕h, kternejsou pozitivna jsou zalo瀍ny na ned鵹禅e a o鑕k醰醤odm韙nut Tyto svvnit鴑modely (Game, 2008) si n醩ledovn韈i p鴌n釟ejdo vz醞emn閔o vztahu (ostatn leade鴌 tak a skrze jejich filtr pak vn韒aj ch醦ou a interpretujchov醤sv閔o leadera. Nejistvazba n醩ledovn韐a vede k vy殮m眸e negativn韈h emoc kterve vz醞emn閙 vztahu a na pracovi歵i pro烅v zejm閚a hn靨u a stresu. 软m m閚jistoty ve vlastn韒 stylu citovvaby n醩ledovn韈i maj t韒 sp須e cht靔z pr醕e odej韙, nez醰isle na svpracovnspokojenosti (Tziner, Ben-David, Oren, a Sharoni, 2014); mo瀗pr醰kv鵯i vy殮m眸e subjektivnpro烅van閔o stresu (Rahimnia a Sharifirad, 2015). Tento faktor mediuje i snahy leadera o autentickvztah. Nejv韈e stresu maj鷝kostnp鴌poutann醩ledovn韈i (Harms, Bai a Han, 2016). Ostatn leaderovo chov醤je interpretov醤o skrze filtry (Game, 2008) citovvazby n醩ledovn韐a.

Pokud chce b齮 leader 鷖p鞖nv transforma鑞韒 leadershipu, m靗 by se zam禅it v prvn鴄dna vytvo鴈npocitu bezpe桧 a jistoty u sv齝h n醩ledovn韐 aby jim pomohl rozvinout zam禅enna prosazov醤se a n醩ledntakvlastnmotivaci. Ide醠nskrze dlouhodobpodporuj韈komunikaci, kterby jim mohla pomoci sn頌it vazebnou 鷝kostnost (Moss, 2009). Pokud v歛k leader vede n醩ledovn韐y vyh齜av bude to t鞛氻, neboti budou m韙 s v靦氻 pravd靝odobnosttendenci i jeho autenticka podporuj韈vystupov醤hodnotit jako nepodporuj韈na z醟ladvlastnnegativnreprezentace druh齝h (Game, 2008). V tom ppadm鶠e leader 鴈歩t dilema. Vyh齜avn醩ledovn韈i totipreferujvyh齜avjedn醤i ze strany leadera – preferujtzv. sebest鴈dnstyl leadershipu a neorientujse na vz醞emnvztah. Mohou dokonce up鴈dnost騩vat leadera s narcisitick齧i rysy, kterse zam禅uje na vlastnvizi a napl騯je p鴈dev氻m sv鵭 vlastnz醞em (Shalit, Popper a Zakay, 2010). Takovpreference odpov韉pot鴈b鑜ov靕a s vyh齜avou vazbou vyhnout se intimitv z醞emn閙 vztahu (Boatwright, Lopez, Sauer, VanDerWege a Huber, 2010), av歛k kv鵯i vlastnstrategii v deaktivaci behavior醠n韍o syst閙u (Mikulincer a Shaver, 2007) mu hroz 瀍 nerozpoznpotenci醠nohro瀍n kterpro n靔 m鶠e narcisitick sebest鴈dnledaer p鴈dstavovat. Jeho z醞mem je zachovat si bezpe桧, av歛k volv r醡ci vztahu absenci bl韟kosti v deaktivuj韈strategii. K tomu mu slou烅 i vlastnfiltry (Game, 2008), d韐y kter齧 nevn韒jako podporuj韈韍o a motivuj韈韍o ani leadera, kterse ve skute鑞osti jako transforma鑞leader projevuje (Hansbrough, 2012).

Pokud vede leader n醩ledovn韐y s 鷝kostnou citovou vazbou, jsou na n靔 kladeny p鴈snopa鑞n醨oky. 趜kostnn醩ledovn韈i vy瀉dujpodporuj韈komunikaci v r醡ci bl韟k閔o vztahu, s charismatick齧 ledaerem, kterse na tento vz醞emnvztah a n醩ledn韐ovy pot鴈by zam禅uje a napl騯je tak jeho pot鴈bu bezpe桧 v r醡ci vy殮intimity (Shalit, Popper a Zakay, 2010; Boatwright, Lopez, Sauer, VanDerWege a Huber, 2010) spolu s potvrzov醤韒 vlastnhodnoty a kvalit ze strany vazebnfigury - leadera. V t閠o situaci majledae鴌 jistou v齢odu – 鷝kostnp鴌poutann醩ledovn韈i totibudou m韙 tendenci jim p鴌kl醖at pozitivnorientaci na vz醞emnvztah, i kdyby ji ve skute鑞osti leade鴌 neprojevovali. 趜kostnn醩ledovn韈i majd韐y svpot鴈bvztahy vytvo鴌t a pro烅vat tendenci zv龤envn韒at pr醰vztahovprojevy leadera a p鴌suzovat mu tak nap schopnost b齮 transforma鑞韒 ledaerem (Hansbrough, 2012). Tak si v歛k o leaderovi vytv狲ejzkreslenou p鴈dstavu (Game, 2008) a o鑕k醰醤 kternemusejb齮 napln靚a.

Motivy, ktern醩ledovn韐y vedou k vn韒醤a preferenci leadera buvyh齜av閔o, nebo naopak vysoce vztahov閔o, jsou nev靌ompodstaty, nebopramenpr醰z vzorccitovvazby (Shalit, Popper a Zakay, 2010). Hansbrough (2012) upozornil na nebezpe桧 t靋hto zkreslen– jak vyh齜avtak 鷝kostnstyl vazby ve skute鑞osti sv閙u nositeli zabra騯npro烅t vztahovou jistotu, kterou pot鴈bujpro svoptim醠nfungov醤(Moss, 2009). 趜kostnn醩ledovnk bude 鷖p鞖n pokud se setks doopravdy transforma鑞韒 leaderem – av歛k pokud ne, jeho vysokpot鴈ba vztahovbl韟kosti m鶠e ledaera odradit, pokud nenp鴌praven 鑙 schopen tyto n醨oky naplnit, 桧mmu m鶠e odept ocen靚 ktern醩ledovn韐 pot鴈buje pro vlastnpocit hodnoty a kompetence. Pokud 鷝kostnn醩ledovn韐 m鶠e odradit i leadera, kterby mi jinak jistotu ve vztahu poskytnout dovedl, vyh齜avn醩ledovn韐 na to p鵭de opa鑞 S醡 sobbr醤p鴌jetpodpory a bezpe桧 od kter閔okoli leadera skrze vlastnzkreslenvn韒醤a svo鑕k醰醤– nerozpozna nep鴌pustsi existenci pozitivn韈h vztahov齝h kvalit, ani pokud existuj(Hansbrough, 2012), a to jak v ppadtransforma鑞韍o leadershipu, tak transak鑞韍o (Molero, Moriano a Shaver, 2013).

Leader je tedy postaven p鴈d v齴vu v podobschopnosti reagovat na vztahovpot鴈by n醩ledovn韐individu醠na tak, aby jim zprost鴈dkoval nejvy殮mo瀗ou m韗u vztahovjistoty (Moss, 2009). Mezi n韒 a n醩ledovn韐em totiexistuje pouto citovvazby, a to i mimo situace aktu醠n韍 ohro瀍n(Molero, Moriano a Shaver, 2013). K tomu leader pot鴈buje co nejvy殮pod韑 jistoty v r醡ci sv閔o vlastn韍o stylu citovvazby (Hudson, 2013), jinak nebude moci adekv醫nreagovat na behavior醠nstrategie hyperaktivace (鷝kostnstyl) a deaktivace (vyh齜avstyl) sv齝h n醩ledovn韐– bude totispot鴈bov醰at vlastnkapacity na vyrovn醰醤se se svou vlastnnejistou vazbou. Podle Reb, Narayana a Chaturvedi (2014) je mindfulness t韒, co leaderovi umo烌uje b齮 si plnv靌om toho, co se d靔e, jejvy殮m韗a na stranleadera je v pozitivn韒 vztahu s uspokojen韒 psychologick齝h pot鴈b n醩ledovn韐 ktervede k vy殮spokojenosti n醩ledovn韐a v pr醕i.

P鵶obenleadera na n醩ledovn韐y

Ledaer by m靗 b齮 pro svn醩ledovn韐y jistou z醟ladnou – b齮 dostupna podporuj韈 T韒 bude zvy歰vat motivaci a self-efficacy n醩ledovn韐 vedouck jejich proaktivn韒u chov醤v pr醕i (Wu a Parker, 2014), posilovat jejich sebev靌om kompetence a v閟t je k mistrovstv(Hudson, 2013) a dal氻m pozitivn韒 n醩ledk鵰 kvalitn韍o a jist閔o vztahu. To, jak leader ve svroli funguje, je d醤o jeho stylem citovvazby a z醨ovem韗ou jeho mindfulness. (Mikulincre a Shaver, 2007) Pokud je jeho citovvazba nejist motivace leadera k vedenje 鑑sto zalo瀍na na motivech uspokojov醤jeho vlastn韈h pot鴈b: sebe-zd鵵azn靚 udr瀍nkontroly, dosa瀍nnez醰islosti (u vyh齜avvazby) nebo snaha o napln靚pot鴈by l醩ky a uzn醤druh齝h lid(u 鷝kostnvazby). Ve svnejistotv歛k takovleade鴌 z醨ovepochybujsami o soba sv齝h kompetenc韈h v閟t druh (Davidovitz a kol., 2007). Leader s jistou vazbou je naopak zam禅en na druha na vztahy. Takov醫o ne-sebest鴈dnmotivace je spojena taks vy殮mindfulness leadera a je pro ni v齴namnv氻mavdovednost p鴌jet kterve studii Verdorfera (2016) zastupovala leader鵹 p鴌j韒aj韈postoj vi svvlastnzodpov靌nosti a pot鴈bp鴌n釟et i ob靦i pro dobro svpr醕e a n醩ledovn韐 je-li to pot鴈ba. Vy殮m韗u 鷖lu瀗閔o leadershipu a autenticity u v氻mav閔o leadera zde vn韒ali i jeho n醩ledovn韈i. Pokud mledaer naopak vyh齜avstyl, potla鑥je vztahovpot鴈by sebe i druh齝h a jeho n醩ledovn韈i budou pravd靝odobnvykazovat slab氻 soci醠na emocion醠nfungov醤a i hor氻 psychickstav.

Dopady p鵶obennejist齝h leaderna n醩ledovn韐y mohou b齮 az醰a瀗negativn nejsou-li schopni b齮 jistou z醟ladnou a bezpe鑞齧 鷗o鑙歵靘 (Davidovitz a kol., 2007). Tento silndopad je d醤 t韒, 瀍 leader a n醩ledovn韐 se setk醰ajv asymetrick閙 vztahu, kterje charakterizov醤 z醰islostn醩ledovn韐a na ledaerovi (Popper a Mayseless, 2003), v n頌 by z醨oveleader m靗 projevit schopnost se o n靔 postarat. Takovouto zvnit鴑靚ou roli citliv閔o pe鑟vatele v歛k disponujv r醡ci silnkapacity k veden(Popper a Amit, 2009b) hlavn鑙 pouze leade鴌 s jistou citovou vazbou (Mayseless, 2010). Lids jistou citovou vazbou se sn醶e stanou ledaery a budou ve svroli l閜e fungovat, nebonejsou omezeni ani probl閙em potla鑟v醤emocv r醡ci neschopnosti je regulovat, ani jejich hyperaktivac kterby je zcela zahltila vlastn韒i pot鴈bami a obavami, nam韘to aby se soust鴈dili na pot鴈by n醩ledovn韐 Majtakv靦氻 歛nci na to, b齮 jako dob leade鴌 hodnoceni, a budovat si kvalitnvztahy s druh齧i, n醩ledkem 鑕homaji vy殮歛nci b齮 na pozici leadera pov龤eni. Umo烌uje jim to prosoci醠njedn醤a schopnost kolaborace (Ronen a Zuroff, 2017), cojsou vlastnosti, kterjsou charakteristicktakpro leadery s vy殮mindfulness (Wasylkiw a kol., 2015).

Kombinace, v nichleader i n醩ledovn韐 disponujstyly nejistcitovvazby, nejsou ide醠n(Schyns, 2016; Davidovitz a kol., 2007) a mohou p鴌n釟et vy殮m韗u vyho鴈nu n醩ledovn韐p鴌 absenci vztahovp殍e leadera, nespokojenost (Ronen a Mikulincer, 2012) a dal氻 negativnn醩ledky vlivem nejist齝h strategi kterleader ve vztahu aplikuje nam韘to poskytov醤bezpe桧 a podpory (Kafetsios, Athanasiadou a Dimou, 2014). N醩ledovn韈i pak leaderovi m閚d鵹禅uj(Harms, Bai a Han, 2016) a mohou za烅vat v齬aznnegativn靔氻 emoce v tomto vztahu a v pr醕i (Kafetsios a kol., 2014; Game, 2008). S nejist齧 n醩ledovn韐em pot鴈bujleade鴌 investovat v韈e 鷖ildo udr瀍nkvalitn韍o LMX vztahu (Maslyn, Schyns a Farmer, 2017), pokud v歛k mleader s醡 nejistou vazbu, bude to pro n靔 o to obt頌n靔氻 (Schyns, 2016). S nejistou vazbou je spojena ni灇m韗a mindfulness (Shaver a kol. (2007) leadera, ktersouviss vy殮m韗ou emo鑞韍o vy鑕rp醤 ni灇韒 well-beingem a i celkov齧 v齥onem jeho n醩ledovn韐 Naopak, vy殮m韗a mindfulness je spojena s tzv. mistrovsk齧 sebe-zvl醖醤韒 v roli leadera, kterpopsali King a Haar (2017) a zahrnuli do n靔 mimo jinsebe-regulaci.

Schopnost sebe-uv靌om靚je 鷖t鴈dn韒 poj韙kem mezi jistou citovou vazbou, kvalitn韒 leadershipem (Hinojsa a kol., 2014) a mindfulness. Vysokm韗a t靋hto kvalit se m鶠e pod韑et na kapacitpro veden(Popper a Amit, 2009b), kapacitcitlivpe鑟vat o druh(Mayseless, 2010) i kapacitpro autentickvztah (Hinojsa a kol., 2014). Leade鴌 s vy殮mindfulness jsou schopni budovat odolnost u sv齝h n醩ledovn韐(Chesley a Wylson, 2016), proto瀍 se d韐y svvlastnkapacitì mindfulness dok釣na druhl閜e naladit, kou鑟vat je, pochopit a smysluplnje zapojit do pr醕e. V ppadzm靚y v pracovn韒 nastaveninvestujv氻mavleade鴌 鷖ildo zlep歰v醤pro瀒tkzm靚y pro svn醩ledovn韐y a sami vykazujlep氻 zvl醖acschopnosti (Chesley a Wylson, 2016), ktervyu烅vajpr醰pro zaji歵靚pocitbezpe桧 a jistoty sv齧 n醩ledovn韐鵰.

Vich (2015) tuto kvalitu definoval jako pstup Mindful leadershipu, postavenna vz醞emn閙 vztahu 刴ezi leaderem a n醩ledovn韐em, ovlivn靚leaderovou mindfulness(s. 42). V tomto vztahu mindfulness p鴌sp韛k lep氻mu leadershipu prost鴈dnictv韒 zv龤ensebe-regulace, emo鑞inteligence a sebe-reflexe leadera; pom醜mu k lep氻mu zpracov醰醤informaca rozhodov醤(King a Haar, 2017; Roche a Master; 2016), ke kvalitn靔氻 mezilidskinterakci a vztah鵰 i k osobn韒 v齢od醡 jako odolnost, zdrav sn頌enstresu a zv龤enkreativity leadera (King a Haar, 2017; Lewis a Ebbeck, 2014). Mindfulness byla i ve spojens 鷝kostn齧i tendencemi k ruminaci v r醡ci rozhodov醤pozitivn韒 faktorem.

Tr閚ink mindfulness a zm靚a stylu citovvazby v dosp靗osti – potenci醠 別arned securityu leaderù

Vy殮m韗a obou dimenzcitovvazby – 鷝kostnost a vyh齜avost – jsou v podstatprotikladnk mindfulness. M韗a 鷝kostnosti, jak rysov tak v citovvazb predikuje 鷕ovemindfulness. Vazebnvyh齜avost n靕dy jevslab氻, av歛k taksignifikantnnegativnvztah vi mindfulness (Walsh a kol., 2009; Shaver a kol., 2007). Teprve Brendel a kol. (2016) prohl醩ili svou studii za prvnv齴kum vlivu tr閚inku mindfulness na zm靚u leader– jako efekt popsali sn頌en鷝kostnosti a zv龤enzam禅enna prosazense, kterje podle Moss (2009) nezbytnpro p鴌jettransforma鑞韍o leadershipu, a jehopodm韓kou je pocit jistoty a bezpe桧 v citovvazb Tento v齴kum tak v podstatuk醶al, 瀍 pos韑enmindfulness u leadera vede ke stejn齧 pozitivn韒 efekt鵰, jakmjistcitovvazba, ke kter齧 pat鴌lo i sn頌enstresu a v靦氻 schopnost uskute栩ovat svkreativnn醦ady, kterby mohlo b齮 hypoteticky spojeno s v靦氻 d鵹靣ou v sebe i okola o鑕k醰醤韒 pozitivn韍o p鴌jet

Tr閚ink mindfulness mtak potenci醠 sni瀘vat m韗u 鷝kostnosti v citovvazb ruminaci, potla鑟v醤my歭enek a emoc a zvy歰vat schopnost kontrolovat a regulovat svou vlastnpozornost. Ty jsou v歟chny medi醫ory ve vztahu citovvazby a mindfulness (Caldwell a Shaver, 2013). U specifick齝h faktorse potvrdil (Shaver a kol., 2007) negativnvztah mezi vazebnou 鷝kostnosta aspekty v氻mavosti nehodnocen nereagov醤a v靌om閔o jedn醤 coodpov韉p鴈dstavo mo瀗schopnosti tr閚inku mindfulness sni瀘vat hyperaktivuj韈behavior醠nstrategii u lids 鷝kostnou citovou vazbou. Pozitivndopad tr閚inku mindfulness na citovou vazbu umo烌uje pochopit popis Sen (2010), jak mindfulness napom醜skrze pracovnpam鞚 regulaci amygdaly, kterje zodpov靌nza emocion醠n automatickreakce na hrozby a tedy daktivaci behavior醠n韍o syst閙u a ppadnstrategie hyperaktivace nebo deaktivace v reakci na stres a pocit ohro瀍n fyzick鑙 vztahov Takov齮o pozitivndopad se odr釣nap ve zlep歟nleadershipu samotn閔o, sebe-regulace a sebe-uv靌om靚a vy殮kvality ve vztaz韈h s n醩ledovn韐y (Frizzell, Hoon a Banner, 2016).

Vazebnvyh齜avost byla podle Shaver a kol. (2007) v negativn韒 vztahu ke v歟m p靦i aspekt鵰 v氻mavosti (FFMQ), coukazuje u瀒tek tr閚inku mindfulness pro sni瀘v醤tendence zcela potla鑙t my歭enky a emoce spojense vztahy a rozv韏et schopnost jejich detekov醤a pojmenov醤 stejnjako dal氻ho reagov醤s postojem p鴌jeta nehodnocen Problematickje ov歟m ptomndiskrepance mezi v齭ledky r鵽n齝h v齴kum ktervykazujr鵽nsilnnegativnvztahy mezi mindfulness a vazebnou 鷝kostnosta vyh齜avost Jednou z mo瀗齝h p鑙n je pou烅v醤odli歯齝h m禅韈韈h n醩trojnebo specifika dan齝h v齴kumn齝h vzork Luk, Holman a Kohlenberg (2008) popsali, 瀍 negativnvztah mezi mindfulness a dimenzemi citovvazby byl u 瀍nskskupiny siln靔氻 v kontextu zam禅en閙 na vztahy, coukazuje, 瀍 kontextu醠nr醡ec m鶠e hr醫 velkou roli v tom, nakolik je mindfulness pro obdimenze citovvazby v齴namn

Tento aspekt by m靗i zv釣it tren轼i mindfulness p鴌 tvorbsv齝h kurza zac韑it je pmo na specifickkontext, v n靘mrozvinutv氻mavost p鴌n閟t leader鵰 nejv靦氻 u瀒tek, nap specificky ve vztaz韈h, nebo specificky ve zvl醖醤vlastn韍o stresu a negativn韈h emoc To odpov韉konceptu RMT Marka Vicha.

Mindfulness m鶠e hr醫 kl龛ovou roli u zlep歰v醤projevvyh齜av閔o a 鷝kostn閔o stylu citovvazby pr醰v interperson醠n韒 kontextu. Proto msmysl investovat do rozvoje mindufulness zejm閚a u lid kte pracujpmo s lidmi. Nenz鴈jmtolik t鴈ba rozv韏et mindfulness s o鑕k醰醤韒, 瀍 sn頌韒e negativnprojevy nejistcitovvazby v kontextech orientovan齝h na pln靚鷎ol je v歛k v齴namn靔氻 inestovat do pr醕e s ne炨douc韒i efekty vazebnnejistoty v oblasti vztahu s n醩ledovn韐y. Tato p鴈dstava je v souladu s poznatky Engerlbert a Wallgern (2016), 瀍 d鵶ledky ranvazby p鴈trv醰ajhlavnve vztahov齝h oblastech leadershipu - ty ostatn 鷎olov se leade鴌 obvykle nau桧 ve 歬ole nebo pracovn韒 tr閚inku. Zm靚a vztahov齝h vzorcz ran閔o d靦stvv歛k vy瀉duje v靦氻 a p鴈dev氻m psychologicky podlo瀍n鷖il

Z韘kanjistota v roli leadera

萫rvenou nitt閠o pr醕e je p鴈dstava, 瀍 nez醰isle na tom, jakbyla minulost, ka瀌鑜ov靕 mpotenci醠 pro transformaci sv齝h nau鑕n齝h vzorca rozvinutjist靔氻ch vztah nejak齧i disponoval dve. Sv齧i slovy to vyj醖鴌li Snyder, Shapiro a Treleaven (2012) ve vztahu k 瀍n kterse p鴌pravuje na to, 瀍 se sama stane matkou: 凱okud matka s obt頌nou minulostdok釣e naj韙 smysl ve vlastnhistorii, dok釣e vypr醰靦 koherentnpb靐 sv閔o 瀒vota.(tamt闉, s. 711). Stvo鴈ntohoto koherentn韍o pb靐u 炨dsebe-reflexi, sebe-uv靌omov醤 a je pova瀘v醤o za znak jistcitovvazby. To, 瀍 zvl釟tlids nejistou citovou vazbou mohou m韙 z tr閚inku mindfulness v靦氻 u瀒tek, neti s jistou vazbou, uk醶ali Cordon a kol. (2009) ve studii o sn頌enstresu b靐em tr閚inku MBSR. S vyu瀒t韒 mindfulness pro zvl醖醤stresu souvisdal氻 proces: 瀍na, kterse novst醰matkou, pro烅vobdobzv龤en閔o stresu. Stres zesiluje pro烅v醤vzorccitovvazby a vazebn閔o chov醤 proto mtakov瀍na v tomto obdobk dispozici velkpotenci醠 ke zm靚sv齝h vztahov齝h vzorcpr醰proto, 瀍 jsou aktivov醤y (Feeney a kol., cit. podle Snyder, a kol., 2012). Pokud se dr烅me srovn醤osoby ve vedoucroli, leadera, s rodi鑕m, p鴈dpokl醖醡e, 瀍 i 鑜ov靕, kterproch醶transformacv leadera mv tomto emo鑞n醨o鑞閙 obdobnovnabytodpov靌nosti za svn醩ledovn韐y zv龤enou 歛nci pro烅t taktransforma鑞zku歟nost a pozm靚it svvazebnvzorce – mli k tomu zru鑞metody.

K integraci zku歟nostdo koherentn韍o pb靐u tedy m鶠e v齴namnnapomoci rozv韏enmindfulness. Snyder a kol. (2012) ve sv閙 shrnutvypichuj 瀍 schopnost prve porozum靦 vlastn韒 vnit鴑韒 pro瀒tk鵰 a historii reguluje emoce a afekty. D韐y t靘to schopnostem jsou pak liddovedn靔氻 ve vytv狲enprost鴈dpodporuj韈韍o rozvoj jist齝h vazeb i ve sv齝h vztaz韈h k druh齧 lidem. Stejnpstup pro rozvoj leaderpopsal Hudson (2013), kterzd鵵aznil, 瀍 pro leadera je v齴namnporozum靦 vlastnvztahovhistorii a jej韒u dopadu na sou鑑snvztahy. Drake (2009) pak p鴈dstavil koncept narativn韍o kou鑟v醤leader kterje pmo postaveno na pr醕i s citovou vazbou a rozv韏en韒 vy殮vazebnjistoty. Pro takovou pr醕i je nezbytnschopnost v氻m醤si vlastn韈h emoca pro烅v醤 obsa瀍nv mindfulness. Schopnost sebe-uv靌om靚jako瀟o poj韙ko mezi stylem citovvazby a mindfulness zd鵵aznil i Day (cit. podle Frizzell, Hoon a Banner, 2016), pro n靔bylo pot鴈ba tuto kvalitu posilovat tr閚inkem leaderpro pos韑enjejich identity leadera i podporu ment醠n韈h model v歟 dle p鴈dstavy o potenci醠u k veden Do praxe uvedli propojennarativnpr醕e s citovou vazbou a tr閚inkem mindfulness Caldwell a Shaver (2015) v r醡ci nov閔o programu REAC2H (Restoring Embodied Awareness, Compassionate Connection, and Hope), na kter閙 uk醶aly, 瀍 i ve skupinov閙 settingu je tato kombinace vysoce efektivnpro posilov醤mindfulness, zpracov醰醤nejistcitovvazby a rozv韏envztahovjistoty.

Pro sebe-reflexi a sebe-uv靌omov醤je prim醨nschopnost nahl頌et, pozorovat svvlastnvnit鴑pro瀒tky, kterreprezentuje v mindfulness aspekt v氻m醤si a pozorov醤(observing), konceptualizov醤 nap v dotazn韐u p靦i aspektv氻mavosti (巌tn韐, 2010). Tato schopnost je tou schopnost kterje viditelnsiln靔氻 u lid kte majzku歟nost s meditacoproti t靘, kte meditaci nikdy nezkusili (Goodall, Trejnowska a Darling, 2012). Pnosem tr閚inku mindfulness u leaderse v靚ovali Wasylkiw a kol. (2015), kter齧 sta鑙l jeden t齞en intenzivn韍o medita鑞韍o tr閚inku pro zaznamen醤dlouhodob閔o n醨鵶tu v mindfulness u skupiny 11 leader Jejich zlep歟nv leadershipu plynulo nejen z jejich sebehodnocen pozorovali je takjejich nadzeni n醩ledovn韈i. Nejv齬azn靔氻 zlep歟nzaznamenali v otev鴈nosti a takfungov醤ve vztahu s kolegy. Zv龤enmindfulness b靐em tr閚inku leadersouvistaks rozvojem jejich autenticity (Louis Baron, 2016).