Masarykova univerzita
Posouzení míry americké závislosti na dodávkách saúdské ropy
Yüklə 2,31 Mb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- Saúdská Arábie Irák Nigérie Venezuela
- Podíl dodávek z Perského zálivu v % Celkový dovoz 1970
- Tabulka č. 13: Americký dovoz ropy dle země původu v letech 1986-2000. (hodnoty v tisících barelech průměrně za den)
- Podíl dodávek z Perského zálivu v % Celkový dovoz 1986
- Tabulka č. 14: Celková cena dovozů surové ropy dovážená do USA v letech 1973 – 1985 dle jednotlivých zemí. (hodnoty v miliardách nominálních USD)
- Saúdská Arábie Nigérie Venezuela Kanada
- Tabulka č. 15: Celková cena dovozů surové ropy dovážená do USA v letech 1986 – 2000 dle jednotlivých zemí. (hodnoty v miliardách nominálních USD)
- Tabulka č. 16: Celkové náklady na dovoz surové ropy dle vybraných zemí (hodnoty v nominálních USD za barel)
- Saúdská Arábie Nigérie Venezuela Mexiko
4.13 Posouzení míry americké závislosti na dodávkách saúdské ropyKlíčová data pro vyhodnocení míry závislosti americké ekonomiky na dodávkách saúdské ropy nám poskytnou údaje z U. S. Energy Information Administration (EIA). Tabulka č. 12: Americký dovoz ropy dle země původu v letech 1970-1985. (hodnoty v tisících barelech průměrně za den)
Zdroj: U. S. Energy Information Administration (EIA), Annual Energy Review 2008, Petroleum Imports by Country of Origin, 1960-2008, str. 135. 
Tabulka č. 13: Americký dovoz ropy dle země původu v letech 1986-2000. (hodnoty v tisících barelech průměrně za den)
Zdroj: U. S. Energy Information Administration (EIA), Annual Energy Review 2008, Petroleum Imports by Country of Origin, 1960-2008, str. 135. 
Z výše uvedených údajů je dobře patrný celkový vývoj dovozů ropy do Spojených států ze zahraničí a výše podílu, jaký v nich zaujímaly dodávky ropy ze Saúdské Arábie. V roce 1970 byla Saúdská Arábie se svými dodávkami 30 tis. b/d do USA až na 4. místě za Venezuelou, Kanadou a Mexikem. Import saúdské ropy tehdy představoval pouhých 0,9 % z celkových dodávek do USA, zatímco ropa z Venezuely dosahovala 28,9 % podílu z celkového importu. O pět let později roku 1975 je možné pozorovat významný posun ve prospěch nárůstu dovozů saúdské ropy, když Saúdská Arábie předstihla Mexiko a Venezuelu a umístila se se svými 715 tis. b/d na 3. místě za Kanadou a Nigérií. Poměr saúdské ropy na amerických dovozech se po ropné krizi rapidně zvýšil na 11,8 %, zatímco kanadská ropa dosáhla podílu 14 % z celkových dodávek. Poprvé se Saúdská Arábie ujala jednoznačného vedení v tabulkách dovozu ropy o rok později, když předstihla všechny největší zahraniční dovozce ropy do USA s podílem 16,8 % ze všech dovozů. V roce 1980 si již Saúdská Arábie s velkým náskokem udržela se svými 1 261 tis. b/d svou pozici největšího ropného dovozce na americký trh, a to před Nigérií a Mexikem. Saúdská ropa se tehdy podílela na celkových amerických dovozech ropy 18,3 %. O dalších pět let později nastal rapidní propad saúdských dodávek ropy, což zapříčinilo, že se Saúdská Arábie ocitla s 168 tis. b/d až na 6. místě mezi největšími zahraničními dovozci s podílem pouhých 3,3 % na celkových dodávkách do USA. Poté, co byla vytlačena svými konkurenty, se rozhodla saúdská vláda převzít iniciativu a při srovnání roku 1990 se již Saúdská Arábie s množstvím 1 339 tis. b/d opět ujala role největšího ropného dodavatele na americký trh před Venezuelou a Kanadou. Saúdská ropa se ve sledovaném roce podílela na celkových importech do USA 16,7 %. Nicméně o pět let později ztratila Saúdská Arábie své výsadní postavení, když byla ve výši dodávek ropy předstižena Venezuelou. Saúdský podíl na amerických dovozech ropy tehdy představoval 15,2 %, zatímco venezuelský činil 16,8 %. Na úroveň Saúdské Arábie se dotáhla rovněž Kanada se svým podílem 15,1 %. V posledním sledovaném roce 2000 zaujala Saúdská Arábie opět druhou pozici za vedoucí Kanadou. Saúdské dodávky ropy se podílely na amerických dovozech ropy celkem 13,7 %, zatímco podíl kanadské ropy činil 15,8 %. Se svým podílem 13,5 % se Saúdské Arábii rovněž přibližovala Venezuela. Z výše naznačeného rozboru je zřejmý celkový trend dodávek saúdské ropy na americký trh. Období 70. let bylo ve znamení pozvolného nárůstu objemu saúdských dodávek ropy, kdy prvního vrcholu bylo dosaženo roku 1977 a poté o 2 roky později v souvislosti s ropnou krizí v důsledku irácko-íránské války. Počátkem 80. let došlo ke strmému pádu dovozů saúdské ropy nahrazených zvláště dodávkami z Mexika a Kanady, jehož dna bylo dosaženo roku 1985, nicméně během tří let se podařilo obnovit Saúdské Arábii své výsadní postavení největšího amerického dodavatele ropy. Počátek 90. let znamenal masivní nárůst saúdských dodávek, když roku 1991 během války v Zálivu dosáhly dodávky saúdské ropy svého největšího objemu představujícího 23,6 % veškerých importů ropy do USA. Po odeznění války v Zálivu nicméně Saúdská Arábie opět ztratila svou vedoucí roli v dodávkách ropy na americký trh a byla předstižena zejména Venezuelou a Kanadou. V souvislosti s výše zmíněnými skutečnostmi se nabízí otázka, na kolik jsou Spojené státy opravdu závislé na saúdské ropě. Závislost velkých průmyslových států včetně USA na dovozech energie spočívá ve skutečnosti, že jim schází dostatečné množství energetických zdrojů na pokrytí vlastní spotřeby. V této souvislosti se pak klíčovou otázkou pro tyto státy stává energetická bezpečnost17, která se většinou definuje jako dostupnost dostatečného množství dodávek energie za dosažitelné ceny. Cambridge Energy Research Associates (CERA) rozlišuje několik základních komponentů energetické bezpečnosti jako: diverzifikaci zdrojů, bezpečnostní rezervy, kvalitní a včasné informace, spolupráci mezi spotřebiteli navzájem a mezi spotřebiteli a producenty, investice do technologického rozvoje ad. Jako významný faktor je třeba sem započítat rovněž jistotu poptávky po dodávkách ropy pro producentské státy. Projekce Amerického úřadu pro energetické informace (U. S. Energy Information Administration - EIA), OPECu a amerického ministerstva energetiky dospěly k závěru, že existuje zjevný limit, nakolik lze dosáhnout diverzifikace druhů energií a ropných dodavatelů. Ropa tak má zůstat dle těchto odhadů hlavním zdrojem energie pro světové ekonomiky včetně USA ještě několik dalších desetiletí. Světová závislost na dodávkách ropy ze států OPECu má dále vzrůstat a v roce 2030 by měla dosáhnout 52 %. Tuto dominantní roli ropy z OPECu a zvláště z Perského zálivu je možno vysvětlit jeho rozsáhlými zásobami, nízkými produkčními náklady, geografickou blízkostí k hlavním spotřebním trhům a snadnému přístupu k mezinárodním dopravním trasám. (Bahgat 2008: 85-87, 96). Toto hodnocení tak potvrzuje skutečnost, že určitá americká závislost na dovozech ropy z Perského zálivu se nijak zásadně nevymyká celosvětovému trendu. Téma energetické bezpečnosti bylo předmětem diskuze za účasti členů Kongresu organizované roku 2002 několika americkými neziskovými organizacemi zabývajícími se Blízkým východem. První výklad upozorňoval na fakt, že Spojené státy jsou závislé na ropě z oblasti Perského zálivu pouze zhruba z jedné čtvrtiny svých přímých dovozů ropy. Toto prohlášení více méně potvrzují i údaje shromážděné Americkým úřadem pro energetické informace obsažené v tabulce výše, z nichž je zřejmé, že během období 1970 – 2000 pouze v letech 1976 - 1978 dovoz ropy z Perského zálivu překročil hranici 25 % z celkového importu do USA. Saúdské dodávky ropy do USA se pak ve sledovaném období většinou pohybovaly mezi 10 – 15 % z celkového amerického dovozu ropy. K tomu je třeba poznamenat, že v řadě let byly saúdské dodávky převýšeny dovozy ropy z Venezuely, Kanady a výjimečně Nigérie a často těsně následované dovozy z Mexika. Druhý výklad konstatoval, že Spojené státy jsou závislé na ropě z Perského zálivu stejně, jako je na ní závislý celý svět. Vzhledem k rozsáhlé světové produkci ropy tímto regionem pak jakékoliv přerušení ropných dodávek ze Zálivu nutí tyto přímé odběratele k nákupům od ostatních producentů včetně těch, od nichž dováží velké množství i USA. Výsledkem takové konkurence je pak dramatické zvýšení ceny surové ropy pro všechny spotřebitele s přímým vlivem na americkou ekonomiku. Za třetí pak bývá uváděno, že Spojené státu zůstanou obecně závislé na ropě, dokud nevyvinou dostatečnou kapacitu k využívání alternativních zdrojů energie a nepřijmou přiměřená konzervační opatření pro své spotřebitele a průmysl. Co se týče jiných oblastí disponujících bohatými zásobami ropy, došli účastníci této diskuze k závěru, že ani uvažovaná alternativa v podobě dodávek z Ruska či kaspického regionu nemůže svými zásobami aktuálně konkurovat dodavatelům z Perského zálivu. (Stanley Foundation 2002). Nyní proto panuje obecná shoda, že světová závislost na ropě z Blízkého východu se v následujících letech bude zvyšovat. Národní ropné společnosti většinou v rámci OPECu v současnosti kontrolují 80 % zbývajících globálních zásob ropy, což je zásadní rozdíl od situace v minulých desetiletích, kdy soukromé mezinárodní ropné společnosti mimo OPEC kontrolovaly více než 40 % ropné těžby. (Jaffe, Medlock, Smulcer 2008: 6-7). Je rovněž otázkou, nakolik je dosažení rozumné nezávislosti na ropě z Perského zálivu reálné vzhledem k vzájemné provázanosti globálního trhu s ropou a relativní cenové dostupnosti těchto ropných zdrojů. Ze zjištěných údajů je tedy zřejmé, že Spojené státy nebyly primárně závislé jen na dodávkách ropy ze Saúdské Arábie a snažily se je více či méně úspěšně vyrovnávat i importy ropy zvláště z Venezuely, Kanady a Mexika. Nicméně okamžitý výpadek dodávek saúdské ropy ve výši 15-20 % americké spotřeby by samozřejmě způsobil zásadní škody americkému hospodářství. Podobná situace existovala i v případě okamžitého nahrazení Saúdské Arábie důsledkem náhlého výpadku její produkce. Vzhledem ke skutečnosti, že si Saúdská Arábie držela po celé období největší volnou produkční kapacitu ropy na světě, sehrála v řadě momentů zásadní roli při stabilizaci cen na světových trzích s ropou často na přímou žádost americké vlády. V tomto ohledu ji tato schopnost činila pro Spojené státy z velké míry nepostradatelnou, což se snažila saúdská vláda využít k prosazování svých zájmů v oblasti politiky či zbrojních dodávek. Následující tabulka s grafem zobrazuje výši vynaložených finančních prostředků Spojenými státy na nákup surové ropy od jednotlivých zahraničních dodavatelů. Tabulka č. 14: Celková cena dovozů surové ropy dovážená do USA v letech 1973 – 1985 dle jednotlivých zemí. (hodnoty v miliardách nominálních USD)
Zdroj: U. S. Energy Information Administration (EIA), Annual Energy Review 2008, Value of Crude Oil Imports From Selected Countries, 1973-2008, str. 173. 
Tabulka č. 15: Celková cena dovozů surové ropy dovážená do USA v letech 1986 – 2000 dle jednotlivých zemí. (hodnoty v miliardách nominálních USD)
Zdroj: U. S. Energy Information Administration (EIA), Annual Energy Review 2008, Value of Crude Oil Imports From Selected Countries, 1973-2008, str. 173. 
Tento graf vyznačuje množství finančních prostředků vynaložených USA na nákup ropy od jednotlivých dodavatelů v daném roce. Poskytuje nám tak poněkud odlišný pohled na finanční zátěž, kterou pro americkou vládu a společnosti představovalo zajišťování dodávek ropy. V roce 1973 zaplatili američtí odběratelé za saúdskou ropu pouze 0,9 mld. USD, což představovalo 11,8 % veškerých prostředků, zatímco do Kanady za tímto účelem odteklo 1,9 mld. USD tedy plných 25 %. O dva roky později v období těsně po skončení ropné krize bylo za saúdskou ropu zaplaceno 3,2 mld. USD tedy 16,8 % ze všech výdajů na zajištění dodávek surové ropy, když na nákup nigerijské ropy bylo utraceno 18,4 % ze všech vynaložených prostředků. V roce 1980 stály americké odběratele dodávky saúdské ropy 13,6 mld. USD, což bylo 21 % všech vynaložených finančních prostředků. Druhá největší část prostředků odešla do Nigérie za dodávky ve výši 11,4 mld. USD, což představovalo 17,6 % veškerých utracených prostředků. V roce 1985, kdy došlo k největšímu poklesu saúdských dodávek ropy do USA, získali Saúdové 1,2 mld. USD tedy pouhých 3,8 % z celkových amerických výdajů na nákup ropy. Nejvíce naopak v tomto období získalo Mexiko ve výši 6,7 mld. USD představující podíl až 21,5 %. O pět let později dosáhli Saúdové z dodávek do USA rekordního zisku 9,5 mld. USD s podílem 20,9 % následovaní Nigérií se ziskem 6,7 mld. USD a podílem 14,7 %. Úplně nejvyšší objem prostředků museli Američané vynaložit za dodanou saúdskou ropu o rok později v době války v Zálivu, kdy zaplatili celkem 10,7 mld. USD, což činilo 28,2 % z veškerých nákladů na dodanou ropu. V roce 1995 činily výdaje Američanů na import saúdské ropy 7,7 mld. USD tedy 17,4 % celkových výdajů, zatímco dovoz kanadské ropy je stál 6,3 mld. USD tedy 14,2 %. V posledním sledovaném roce 2000 zaplatili Američané za saúdské dodávky ropy 14,8 mld. USD ve výši podílu 16,2 %, druhou nejvyšší částku 13,2 mld. USD pak vydali za dodávky kanadské ropy představující 14,4 %. Křivka zobrazující pohyb výše výdajů amerických odběratelů na zajištění dodávek ropy více méně odpovídá vývoji množství dovozů saúdské ropy dle b/d. Jedním z významných faktorů, který má vliv na atraktivnost saúdské ropy pro americké spotřebitele, jsou relativně nízké náklady na její dovoz, jak dosvědčuje i následující tabulka a graf. Tabulka č. 16: Celkové náklady na dovoz surové ropy dle vybraných zemí (hodnoty v nominálních USD za barel)
Zdroj: U. S. Energy Information Administration (EIA), Monthly Energy Review December 2009, F.O.B. Costs of Crude Oil Imports From Selected Countries, str. 118. 
Z uvedených údajů vyplývá, že náklady na dovoz saúdské surové ropy ze saúdských přístavů zejm. hlavního nákladního terminálu Yanbu v Rudém moři k jejím americkým odběratelům byly v porovnání s ostatními vybranými státy v řadě let nejnižší. V roce 1973 činily průměrné náklady na dovoz jednoho barelu surové ropy ze Saúdské Arábie do USA 3,25 USD tedy nejníže ze všech sledovaných zemí i OPECu. Roku 1975 byly náklady na import saúdské ropy rovněž ze všech zemí nejnižší s výjimkou průměrných nákladů všech zemí mimo sdružení OPEC. O pět let později byla z hlediska nejnižších nákladů Saúdská Arábie předstižena Venezuelou, a to o 3,36 USD méně za barel ropy. V roce 1985 byly náklady na import saúdské ropy do USA opět nejnižší v porovnání s ostatními destinacemi. Výdaje na dovoz ropy z Venezuely byly vyšší o 1,60 USD na barel. Roku 1990 se výdaje na import saúdské ropy oproti ostatním dodavatelům významně zvýšily, kdy rozdíl v nákladech mezi Saúdskou Arábií a Mexikem činil 1,10 USD za barel. Náklady za dovoz saúdské ropy byly rovněž podstatně vyšší než průměrná cena všech dodávek z Perského zálivu, a to až o 1,82 USD za barel. Pro rok 1995 nám bohužel chybí potřebné údaje pro srovnání. Na nejnižší úroveň nákladů na dovoz se dostala ropa ze Saúdské Arábie opět v letech 1997 a 1998, jak ukazuje příslušná tabulka. V roce 2000 dosáhla nižších nákladů za import do USA pouze venezuelská ropa, a to jen o 0,17 USD na barel. Yüklə 2,31 Mb. Dostları ilə paylaş:
|