Volební období


Český rozhlas Region, Vysočina



Yüklə 1,53 Mb.
səhifə18/26
tarix18.01.2018
ölçüsü1,53 Mb.
1   ...   14   15   16   17   18   19   20   21   ...   26

3.1.5.10. Český rozhlas Region, Vysočina


Rok 2008 byl ve znamení soustavného rozvíjení náročnějších formátů a slovesné tvorby. Tyto žánry byly po vzniku studia v roce 2002 nad možnosti studia, nyní je i na Vysočině ambice produkovat to, co bylo až doposud doménou velkých regionálních studií. Kromě další četby na pokračování byl natočen seriál dramatizovaných historických příběhů z Vysočiny a cyklus malých dokumentů.

Kvalitu zpravodajství a publicistiky potvrzuje výrazné zastoupení příspěvku ve vysílání Českého rozhlasu 1 – Radiožurnál a také Národní cena na festivalu Prix Bohemia Radio za nejlepší investigativní reportáž.




Vývoj programu studia
Studio posluchačům v roce 2008 nabízelo pestrý program. Programovou dominantou jsou Písničky pro Vysočinu, osvědčený formát písniček na přání moderovaný populárními osobnostmi, zpěváky Naďou Urbánkovou a Jardou Hypochondrem. Největší ohlas ale zatím vzbudil Radiobazar, formát převzatý od „velkých“ regionálních studií Českého rozhlasu. Zatím se zdá, že to, co přitahuje posluchače v Brně či Českých Budějovicích, může být úspěšné také na Vysočině.

Novým a oblíbeným formátem se stal pořad Toulky Vysočinou. Každý den v něm je představena jedna vesnici, a to prostřednictvím osudu zajímavého rodáka, případně nějaké historické události. Pořad má také svoji víkendovou hodinovou verzi.

Poprvé byla posluchačům nabídnuta umělecká rozhlasová tvorba v podobě pravidelné nedělní četby. Část této tvorby vzniká přímo v jihlavském studiu.

Zpravodajství a publicistika

Publicistická složka vysílání se opírá o pět pilířů:

Dopolední Tandem (každý všední den) se zaměřením na životní styl v širokém slova smyslu. Vždy po deváté hodině vítá Jan Rosák ve své talk show jednu výraznou osobnost české kultury. Po jedenácté je hostem ve studiu zajímavá regionální osobnost. U těchto hostů se studio o tematickou různorodost.


  • Narovinu (každý čtvrtek) – investigativní publicistika, reportéři odhalují ožehavá regionální témata. Jeden z příspěvků reportéra Petra Zettnera pod názvem Noha pana Stráneckého dokonce získal Národní cenu na festivalu Prix Bohemia Radio.

Podvečerní magazíny – na každý všední den jedno tematické zaměření:

  • Fandíme s Vámi (pondělí) – pořad o sportu na Vysočině

  • Příběhy z Vysočiny (úterý) – představujeme osudy lidí z Vysočiny

  • Nákupní košík (středa) – spotřebitelský servis, právní poradna pro posluchače, spolupráce se Sdružením ochrany spotřebitele, časopisem Test

  • Narovinu (čtvrtek) – aktuální publicistika

  • Víkend v regionu (pátek) – pravidelné pozvánky na kulturní, společenské a sportovní akce na Vysočině

Zprávy jsou zaměřeny především na události z regionu, usilují o rovnoměrné zastoupení všech pěti okresů ve zpravodajství.

Extra téma – každé odpoledne přináší jedno téma, jeden aktuální problém, posluchači reagují živými vstupy, SMS zprávami nebo e-mailem.



Hudba

V roce 2008 studio pokračovalo v nastoupeném směru větší pestrosti hudební nabídky studia. Ve vysílání se objevilo 400 nových skladeb – mnohé z nich díky pořadu Evergreeny Nadi Urbánkové, ve kterém známá zpěvačka připomíná především starší české písně.

Při rozšiřování hudební nabídky studio i nadále vychází ze spolupráce s dalšími stanicemi Českého rozhlasu, se kterými si aktivně vyměňuje hudební databáze.

Základ vysílání tvoří nadále česky zpívaný pop od 60.let po současnost. Novinky českých interpretů studio začalo programovat ve větší míře než v minulosti

Úže zaměření posluchači (například folku, country) si přijdou na své díky široké nabídce specializovaných pořadů. Pokračuje se také v objevování regionálních hudebních talentů, kterým je poskytován prostor v Regionádě – pořadu o hudbě v kraji Vysočina. Posluchačům je tak přiblíženo hudební dění „za humny“.




Umělecká tvorba a dokumenty

V roce 2008 studio připravilo dramatizaci cestopisu prezidenta Unie českých a slovenských zoologických zahrad Vladislava Jirouška S malým báglem velkou Čínou. Dramatizaci byla natočena s hercem Horáckého divadla Petrem Soumarem. Kromě tohoto příspěvku pro Český rozhlas 2 – Praha začala výrobu seriálu historických příběhů z Vysočiny. Jde o dvanáctiminutové uzavřené příběhy, které vycházejí ze skutečných historických událostí. Byly připraveny také dva malé dokumenty pro Český rozhlas 2 – Praha, který je odvysílal v rámci cyklu Váš příběh. Od dubna byly systematicky připravovány dokumenty studia představující osudy lidí z Vysočiny.


Spolupráce s ostatními stanicemi a studii
Na prvním místě je potřeba uvést společný noční program, na němž spolupracují všechna regionální studia Českého rozhlasu. Studio ČRo Region, Vysočina přispělo dvaceti živě moderovanými Nočními linkami do společného regionálního vysílání. Nejbližším partnerem je středočeský Region, což je dáno společným vývojem a programovými vazbami.

Pořady přebírané z Českého rozhlasu Region, Středočeský kraj: Tandem Jana Rosáka, Pochoutky, Beatlemánie, Oldiesparáda, Nalaďte si legraci – speciál, Laskavé vlny Nadi Urbánkové.

Dále jsou vysílány pořady Folková pohlazení (přebírané z ČRo Pardubice), Country saloon (z ČRo Hradec Králové) a Historii černých drážek (z ČRo Ostrava).

Pro Český rozhlas 1 - Radiožurnál, Český rozhlas 2 – Praha, a Český rozhlas Rádio Česko je zajišťováno regionální zpravodajství a aktuální publicistika. Do pořadu Českého rozhlasu 2 Váš příběh byly nově dodávány také náročnější žánry, dva reportéři aktivně rozvíjeli žánr investigativní publicistiky v cyklu Volejte reportéry. Aktivně se studio také podílí na pořadu Zblízka Českého rozhlasu 1. Technicky rovněž studio zajišťuje výrobu některých pořadů pro Český rozhlas 6.



Spolupráce se školami

Pravidelný páteční pořad Studenti v regionu – studenti natáčejí reportáže o studentech a studentském životě.

Spolupráce se Základní uměleckou školou v Pelhřimově při výrobě hodinového vánočního speciálu s koledami z Vysočiny.

Od října spolupráce také s Vysokou školou polytechnickou v Jihlavě – šéfredaktor Petr Hladík tam pravidelně přednáší v předmětu Mediální komunikace.


Technická stránka vysílání
Rozhlasová technika sloužila po celý rok k plné spokojenosti. Nebyl zaznamenán žádný zásadní problém.

Úsilí o získání nových dokrývačů v oblastech, kam signál nezasahuje, zatím kýžený úspěch nepřineslo. Konkrétně jde o Novoměstsko, Ledečsko a Velké Meziříčí, kde byly vytipovány vhodné kóty. Nyní se čeká na vyjádření ze strany ČTÚ.


Propagace studia

Kraj Vysočina patří ke krajům s nejmenším počtem obyvatel, ale s největším počtem obcí. Proto se marketing v roce 2008 zaměřil na kontaktování obyvatel v menších sídlech. Mimo už tradiční spolupráci na velkých kulturních a sportovních akcích, jakými jsou například Mezinárodní filmový festival dokumentů, Festival Petera Dvorského, Horácká rally nebo Prázdniny v Telči, které se odehrávají ve větších městech, byl vytvořen ucelený šestihodinový kulturní program a vyvezen do celkem 23 obcí. V menších obcích je jedním z mála zdrojů zábavy pouť či taneční zábava. Český rozhlas Region proto nabídl potenciálním posluchačům právě tento styl „kontaktu a poznání“. Ve spolupráci s různými spolky (tělovýchovné jednoty, zahrádkáři, hasiči apod.) byla uspořádána Zábavu Regionu.

Naprostá většina sálů, které studio navštívilo, byla zcela zaplněna. Ze všech Zábav byla natočena krátká videa, která jsou uveřejněna na webu studia, jemuž tak během roku značně vzrostla návštěvnost.

Dalším výrazným bodem byla první billboardová kampaň v historii Regionu financovaná z grantu OMPR. Hlavním motem kampaně bylo Poslouchám Region, protože mě baví! a propagovali jej výrazné osobnosti z Vysočiny, například hokejová trenérská legenda Stanislav Neveselý, horolezec Radek Jaroš, módní návrhářka Dana Dobřichovská nebo karikaturista a kreslíř Štěpán Mareš.

Velkou pozornost studio věnovalo podpoře projektu Světluška a na závěr roku připravilo velkou soutěž pro dětské domovy o zájezdy do Itálie v hodnotě sto tisíc korun. Soutěž měla název Poprvé k moři a zúčastnilo se jí pět dětských domovů z Vysočiny. Zástupce každého z nich ve studiu Regionu nahrál dvě vánoční písničky a posluchači hlasováním formou SMS rozhodli o nejhezčí z nich. Vítězem se stal domov z Budkova u Moravských Budějovic. Soutěž Poprvé k moři byla propojena s celoplošnou akcí Českého rozhlasu Daruj hračku.
Internetové aktivity
V průběhu celého roku 2008 studio kladlo důraz na vzájemnou provázanost programu, promotion a webových stránek. Přístup na internet má zhruba polovina posluchačů studia a toto číslo bude nesporně nadále růst. Celkově byl v průběhu roku zaznamenán růst návštěvnosti více jak 170 %. Průměrný návštěvník během své návštěvy shlédne tři stránky a stráví na webu více jak dvě a půl minuty.

Nejúspěšnějším krokem bylo zařazování záznamů oblíbených pořadů do sekce Audio: RadioBazar, Písničky pro Vysočinu a Tandem. Zde byl zaznamenán více jak šestinásobný růst návštěvnosti.

Na jaře byly zcela obměněny informace a fotografie o moderátorech, redaktorech a dalších zaměstnancích studia. Stránka Kdo je kdo se poté stala druhou nejnavštěvovanější hned po titulní straně. Velký úspěch také zaznamenaly videozáznamy a fotogalerie z promotion akcí, zejména Zábav Regionu, které byly pořádány od března do prosince. Téměř každý se chtěl po návštěvě zábavného večera vidět na videozáznamu nebo se najít na fotografii. V dubnu a květnu se redaktoři studia spojili s novoměstským horolezcem Radkem Jarošem a zdokumentovali jeho výpravu do Himalájí s cílem zdolat dvě osmitisícovky – Dhaulagiri a Annapurnu. Po celou dobu expedice se na webu studia objevovaly živé telefonáty, fotografie a SMS zasílané přímo z místa dění. Z expedice se chystá multimediální DVD.

Před Vánocemi byly na web umístěny písničky nazpívané dětmi z dětských domovů, které soutěžily o zájezd k moři. Soutěž Poprvé k moři uspěla nejen ve vysílání, ale právě také na webu.


3.1.5.11. Český rozhlas Sever

Rok 2008 byl pro Český rozhlas Sever rokem stabilizace a zkvalitňování programu. Nesl se ve znamení „osmičkových“ výročí, krajských a doplňovacích senátních voleb a významného rozšíření odpojovaného vysílání pro Liberecko z patnácti na čtyřicet hodin týdně. Studio prošlo dalšími organizačními a personálními změnami – nejvýznamnější byla změna ve funkci vedoucí liberecké redakce a obměna jejího týmu. Po programových změnách z listopadu 2007 posluchači mírně, ale trvale přibývali. Český rozhlas Sever potvrdil své dominantní postavení mezi regionálními rádii na poli zpravodajství; udržel si pozici významného a aktivního dodavatele příspěvků pro ČRo 1 – Radiožurnál, nezaostával ani v tvorbě investigativních reportáží pro ČRo 1- Radiožurnál a ČRo 2 - Praha. Významně rozšířil uměleckou prvovýrobu.


Zpravodajství
Obsahová, tematická i formální stránka zpravodajství je v Českém rozhlase Sever už tradičně na dobré úrovni. Personálně se zčásti obměnil tým směnařů a interpretů zpráv ve společném i odpojovaném Libereckém vysílání. V odpojovaném vysílání pro Liberecko se podařilo rozšířit zpravodajské relace na celý primetime od 6:00 do 17:00.

Kvalitativní posun byl patrný zejména ve zpravodajské publicistice, více se uplatňoval žánr reportáže. V odpojovaném vysílání pro Liberecko získala publicistika prostor kromě ranního bloku 6:00-9:00 i v odpoledním moderovaném blok 13:00-16:00.

Zpravodajské i zpravodajsko-publicistické příspěvky studio pravidelně umisťovalo na web Českého rozhlasu Sever.
Publicistika
Publicistická tvorba se v roce 2008 věnovala především „osmičkovým“ výročím. Studio vytvořilo několik publicistických pořadů aktuálních a cenných do budoucna, doplněných vzpomínkami pamětníků výročí. Příkladem byly hodinové pořady Říjen 1918 na severu Čech, Ozvěny Mnichova, Srpen 1968 očima Miroslava Kovaříka (část tohoto pořadu převzal ČRo 2 – Praha) i pořad Jak šuměla Vltava o prookupačním rádiu Vltava, které v roce 1968 a 69 vysílalo z Drážďan (tento pořad převzal ČRo 6). Studio se soustředilo na zkvalitnění zavedené víkendové publicistiky, zejména pořady Severočeský atlas (magazín vlastivědných, historických a kulturních zajímavostí, kde dostávají pravidelně prostor i témata duchovní, náboženská) a Tajemství letokruhů (o významných severočeských osobnostech). Podařilo se zvýšit i kvalitu cyklu Přijeli jsme k vám (předtočené pořady s lokálními tématy střídala živá vysílání z terénu). Po úmrtí autora dlouholetého a posluchačsky oblíbeného pořadu Rady nejen do zahrady začalo studio přebírat neméně úspěšný Hobby magazín z produkce Českého rozhlasu Hradec Králové.
Hudba
Hudba a mluvené slovo jsou v poměru 55: 45. Od počátku roku 2008 studio vyrovnalo poměr popu a středního proudu k mixu folk+country+soft (do té doby byl 60:40 ve prospěch popu a středního proudu). Hudební formát doplňují žánry pro menšiny (romská a německá hudba) a dvě procenta hudby z regionální produkce (rozdělené na Ústecký a Liberecký kraj).

Pravidelnými hudebními pořady, které studio v průběhu roku 2008 vyrábělo, byly Club Country & Western (country), Hudební noviny (multižánrový), Oldies klub (oldies), Zvukový portýr (folk, country, regionální) a Hudební sanatorium (multižánrový).


Umělecká tvorba
Český rozhlas Sever v roce 2008 natočil pětidílnou dramatizovanou četbu románu severočeského autora Vlastimila Vondrušky Záhada Zlaté štoly a pětidílnou dramatizovanou četbu bestselleru dalšího severočeského autora Josefa Formánka Prsatý muž aneb Zloděj příběhů. Dále pro Český rozhlas 2 – Praha vytvořil pětidílnou pohádkovou četbu pro pořad Hajaja podle knihy pohádek Marie Kubátové Veselé pohádky z muzikantské zahrádky.
Spolupráce s ostatními stanicemi
Český rozhlas Sever spolupracoval v průběhu roku 2008 nejvíce s ČRo 1- Radiožurnál, kromě zpravodajských příspěvků šlo i o reportáže v cyklu Pod kůži. Samostatnou kapitolou byla intenzivní spolupráce s ČRo 1- Radiožurnál a s Rádiem Česko na volebním a povolebním vysílání.

Ve srovnání s rokem 2007 se zvýšila spolupráce s ČRo 2- Praha, v prestižní rozhlasovém žánru reportáži v pořadu Volejte reportéry patřila s ohledem na ostatní regionální studia k mírně nadprůměrné.

Populárněnaučný pořad Planetárium přebíraly Český rozhlas České Budějovice, Český rozhlas Regina, Český rozhlas Pardubice a Český rozhlas Leonardo. Pořad Hudební noviny nově přebíral Český rozhlas Vysočina, Oldies klub přebíral ČRo 2 – Praha.
Spolupráce se školami
Český rozhlas Sever se zapojil do společného projektu Českého rozhlasu a ministerstva školství na podporu rozvoje sítě základních uměleckých škol. V průběhu roku odvysílal seriál reportáží o vybraných základních uměleckých školách, které uplatňují ve své výuce specifický programový prvek či přístup k žákům. Seriál sestával ze šesti dílů, oba kraje severních Čech byly zastoupeny rovnoměrně. Ředitelé, pedagogové a žáci základních uměleckých škol byli pravidelnými hosty pořadu Host na Severu ve společném vysílání pro oba kraje i v odpojovaném vysílání pro Liberecko.
Technická stránka vysílání
S pomocí pražského Úseku techniky byly upraveny modulační procesory na všech vysílačích Českého rozhlasu Sever, které jsou jimi vybaveny.

I v roce 2008 se studio potýkalo s nedostatečnou kapacitou záložního zdroje UPS, během roku došlo k několika výpadkům.


Propagace studia
Mezi nejvýznamnější akce roku 2008, které měly vliv na propagaci Českého rozhlasu Sever, se řadily promotion pořadu Chuťovky Petra Novotného, druhé kolo reklamní kampaně odpojovaného vysílání pro Liberecký kraj, účast na hojně navštěvované akci Dům a bydlení na libereckém výstavišti, Severník– soutěž hudebních skupin, koncerty na zahájení lázeňské sezony v Teplicích, Bohemia-Olympia 2008 ( úspěšný seriál reportáží z cesty reportéra ČRo Sever Davida Hertla do Řecka na ceremoniál zapálení olympijského ohně; podpořeno soutěží pro posluchače), Poslechněte si Ohňostroj (vysílání hudby k ohňostroji na zahájení lázeňské sezony v Teplicích, podpořeno soutěží pro posluchače), Skotačíme s Českým rozhlasem Sever v Zoo Ústí nad Labem (hudební, soutěžní a kulturní program pro děti), Dny otevřených dveří Českého rozhlasu Sever (v rámci akce byla zahájena spolupráce s TV Prima), rozsvícení Vánočního stromu ve Frýdlantu.

V rámci živého vysílání pořadu Přijeli jsme k Vám se v průběhu roku 2008 uskutečnilo patnáct přímých přenosů z různých kulturních a společenských akcí regionu.


Internetové aktivity
V roce 2008 Český rozhlas Sever přistoupil pouze k drobnějším úpravám webu, zejména grafického řešení titulní strany a jednotlivých rubrik. Výrazněji však rozšířil nabídku Rádia na přání.
Český rozhlas Sever v Liberci
Ve srovnání s rokem 2007 Český rozhlas Sever výrazně rozšířil plochu odpojovaného vysílání z libereckého studia z 15 na 40 hodin týdně. V říjnu rozšířil vysílání odpojovaných zpravodajských relací z 6:00-12:00 na 6:00-16:00, od prosince až do 17:00 hodin. K moderovanému bloku Dobré ráno, Ještěde, vysílanému od dubna, přibyl v listopadu odpolední moderovaný blok a v prosinci Písničky na přání a Seznamka. Produkce pořadů z liberecké redakce pro společné vysílání v obou krajích dospěla k osmi až desíti hodinám týdně.

V roce 2008 liberecké studio zrealizovalo další dramatizovanou četbu na pokračování z románu severočeského autora Vlastimila Vondrušky Záhada Zlaté štoly, kterou v listopadu vydalo jako audio knihu vydavatelství Moravská Bastei MOBA.



Pro cyklus Hajaja ČRo 2- Praha vytvořilo liberecké studio pětidílnou pohádkovou četbu podle knihy pohádek Marie Kubátové Veselé pohádky z muzikantské zahrádky.

3.1.5.12. Český rozhlas – Radio Wave
Viz kapitola 3.3.1.4.


  • Rada konstatuje, že Český rozhlas v roce 2008 v zásadě splnil povinnost provozovat analogové rozhlasové vysílání s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky třemi celoplošnými rozhlasovými programy v pásmu velmi krátkých vln a rozhlasovými programy regionálních studií vysílanými v pásmu velmi krátkých vln, a to prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků, dlouhých a středních vln, kterou mu ukládá § 3 odst. 1 písm.a) zákona 484/2001 Sb.



3.2. Podíl na vysílání všech rozhlasových studií na celostátních vysílacích okruzích – § 12 odst. 4 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu
V dodatku k Výroční zprávě Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2006, který se týkal podílu vysílání všech rozhlasových studií na celostátních okruzích Českého rozhlasu, byla zpracována analýza tohoto aspektu vysílání a postupný růst rozsahu vysílání rozhlasových studií na příslušných celoplošných stanicích s použitím extrapolačního trendu do roku 2009. Skutečnost roku 2008 byla oproti původně plánované hodnotě 223 591 minut o 35 010 minut vyšší.


Vzestup rozsahu vysílání všech rozhlasových studií na celostátních vysílacích okruzích

v letech 2005 až 2008 (v minutách)

rok

na ČRo 2 - Praha

meziroční růst
%

na ČRo 3 - Vltava

meziroční růst
%

CELKEM

meziroční růst %

2005

66 423

 

82 843

 

149 266

 

2006

77 818

17,15

90 514

9,25

168 332

12,77

2007

100 257

28,83

126 153

39,37

226 410

34,50

2008

121 920

21,60

136 681

8,34

258 601

14,21


Český rozhlas 2 – Praha
Podíl regionálních pořadů ve vysílání Českého rozhlasu 2 – Praha dále roste. Zatímco v roce 2007 tvořil 100 257 minut, za rok 2008 dosáhl 121 920 minut (26,1 %). Přiložené tabulky vyjadřují růst regionálního podílu tvorby. Údaje starší než dva roky jsou orientační, protože před rokem 2006 pro výpočet regionálního podílu existovala trochu jiná metodika. Je však zjevné, že tento podíl stále roste.

Kromě drobných příspěvků do zpravodajství a publicistiky nabývá na objemu spolupráce s regiony i v náročných žánrech - především v oblasti investigativní reportáže, četby na pokračování a v sérii dokumentárních pořadů. Loni poprvé se některé z  regionálních studií pokusily o žánrově složitější pořady, které většinou vznikaly ve spolupráci se zkušenými tvůrci z Prahy nebo z jiných větších regionů. V těchto regionálních studiích byla totiž tradice tohoto druhu tvorby v minulých letech buď přerušena, nebo dosud neexistovala. Tvůrčí zázemí pro tyto žánry se zde teprve vytváří. Hledají se proto všechny cesty jak skloubit tvůrčí možnosti v regionech a potřeby programu.


Český rozhlas 3 – Vltava
Podíl regionálního pořadů ve vysílání Českého rozhlasu 3 – Vltava dále roste. Zatímco v roce 2007 tvořil 126 153 minut, za rok 2008 dosáhl 136 681 minut (30,1 %). Stoupající tendence na stanici Vltava je zajištěna zejména zvětšujícím se podílem regionů na hudebních pořadech. Roste i účast na složitějších slovesných pořadech a publicistických příspěvcích, ale z hlediska objemu odvysílaných minut se to projevuje jen málo. Drtivá většina pořadů je připravována speciálně pro Vltavu, kulturní stanice má jen minimum možností reprízovat pořady určené pro regionální vysílání (výjimku tvoří jen Světem vážné hudby z Plzně).

Český rozhlas 3 - Vltava se snaží každoročně zvyšovat objem vnitropodnikových smluv s regiony, to však naráží na výrobní a personální kapacity ve studiích. Určitým programovým problémem je časté střídání mluvčích, intonace řeči s regionálním přízvukem, zvukové barvy hlasatelen a studií, rozdílná kvalita a stáří hudebních nahrávek.




  • Rada ČRo konstatuje, že Český rozhlas v roce 2008 v souvislosti s povinností, kterou mu ukládá § 12 odst. 4 zákona 484/2001 Sb. (podíl vysílání všech rozhlasových studií na celostátních vysílacích okruzích vyjma okruhy zpravodajskopublicistické, musí činit minimálně 30% celkového vysílacího času Českého rozhlasu v měsíčním úhrnu) postupoval takto:

Situace se oproti předchozím rokům zlepšila díky Centru regionálního rozvoje, které připravuje společné noční vysílání. Zřetelně se zvýšila produkce na celoplošné stanice. Podíl regionálních pořadů na stanici ČRo 3 – Vltava již 30% dosáhl, na stanici ČRo 2 – Praha se blíží, v roce 2008 činil 26,1%.


    1. Provozování digitálního vysílání - § 3 odst. 1 písm. b) a c)

      1. Digitální vysílání v systému DVB-T

Český rozhlas vysílá v systému DVB-T v řádném provozu v Praze od 21.10. 2005. V dalších letech se vysílání rozšířilo na oblast Brna a Ostravy, později i Domažlic a Ústí nad Labem a rozšířila se a stabilizovala programová nabídka Multiplexu A. V nabídce programů sítě A jsou programy ČRo1 - Radiožurnál, ČRo2 - Praha, ČRo3 - Vltava, ČRo Rádio Česko, ČRo D-dur, ČRo Leonardo a ČRo - Radio Wave.

Klíčovou událostí roku 2008 bylo konečné schválení Technického plánu přechodu (TPP) a faktický začátek definitivního rozvoje digitálního vysílání. Společně s Českou televizí byl vybrán technický provozovatel multiplexu veřejné služby (operátorem sítě 1 je ČT, technickým provozovatelem jsou České radiokomunikace) a následně uzavřena smlouva s Českou televizí o spolupráci při vytváření datového toku sítě 1.

Od 1. října 2008 bylo zahájeno šíření programů ČRo v síti multiplexu veřejné služby (na vysílačích Krašov, Kleť a Cukrák), k 31. říjnu pak bylo ukončeno vysílání programů v dočasné síti A a zahájeno vysílání na odpovídajících vysílačích sítě 1 (Praha, Brno, Ostrava, Domažlice, Ústí nad Labem). Dále byly do konce roku spuštěny další vysílače – Sušice, Jáchymov, Chomutov, Cheb). Digitální vysílání v systému DVB-T pokrývá ke konci roku 58% obyvatelstva a 52% území ČR, síť tvoří 13 vysílačů.

Zároveň se sítí 1 se začínají rozvíjet i sítě pro komerční (televizní) stanice, a to dává předpoklad pro postup digitalizace i v domácnostech a faktickou dosažitelnost digitálního vysílání.

Kromě vlastních programů se vysílají pouze data služby EPG – elektronického programového průvodce, v rozsahu popisu pořadů na pět dní. Data pro EPG se generují z programů AIS, RSCR a EDI.

V rámci projektu digitálního vysílání DVB-T Český rozhlas úzce kooperuje s Českou televizí a Českými radiokomunikacemi, zejména v oblasti legislativní a technické, a při plánování dalšího rozvoje sítí DVB. Začátkem roku 2008 se předpokládají technologické úpravy na straně ČT (nový zdrojový head-end), plánuje se též modernizace zařízení na straně Českého rozhlasu a v druhé polovině roku se dále významně rozšíří pokrytí DVB-T sítě 1.
3.3.1.1. Český rozhlas Rádio Česko

Vývoj programu stanice
V nastavení programu Rádia Česko nedošlo v roce 2008 k výraznějším změnám. K drobným úpravám došlo ve víkendovém schématu, stanice od ledna začala vysílat pořad Světem křížem krážem, který skončil na Radiožurnálu. Tento pořad přebírá i ČRo Leonardo.

Redaktoři Rádia Česko začali od ledna také připravovat pořady Týden v Česku a Týden ve světě, které Radiožurnál taktéž zrušil.

Redaktoři Rádia Česko se ve zpravodajství a publicistice zaměřili ve zvýšené míře na ekonomické vysílání, výrazně posílil také podíl vysílání o evropské agendě.

Rádio Česko připravilo v únoru speciální vysílání k volbě prezidenta. Osmého a 15. února po dohodě s BBC rozšířilo svůj denní program vysílaný v analogu o tři vysílací hodiny, aby mohlo průběh volby přinést v přímém přenosu. Speciální volební studio připravila redakce také k podzimním volbám do krajských zastupitelstev a do Senátu PČR.

Tříhodinové speciály připravila redakce také k prezidentským volbám v Rusku a v USA. Součástí vysílání o volbách v Rusku byl i speciální dokument zahraničního zpravodaje Petra Vavrušky o éře Vladimíra Putina vyrobený pro Rádio Česko, ve kterém se zaměřil především na jeho vztah k ruským médiím. Tento dokument získal hlavní cenu na Prix Bohemia Radio.

Ve velké míře se redakce věnovala v roce 2008 „osmičkovým výročím“. Těm bylo věnováno více než 30 dokumentů Příběhy 20. století. Tento projekt byl oceněn také zvláštním uznáním na Prix Bohemia Radio. Speciální pořady pak vznikly především k připomenutí událostí v letech 1948 a 1968. Především v případě pořadů k srpnové okupaci Rádio Česko ve spolupráci s Mezinárodním oddělením ČRo získalo unikátní záznamy zahraničních rozhlasových stanic, které tak doplnily neúplné materiály z archivu Českého rozhlasu.


Technická stránka vysílání
Rádio Česko vysílá nadále z technických pracovišť ČRo 1 – Radiožurnálu. Skloubit vysílání obou těchto stanic s výrobou je přetrvávajícím problémem. Vyřeší se až po ukončení rekonstrukce objektu Vinohradská. V roce 2008 začali všichni redaktoři využívat nová nahrávací zařízení (mp3 místo minidisců). Během roku se podařilo zajistit dostatečné množství přístrojů.
Propagace stanice
Rádio Česko se v průběhu roku zaměřilo na propagaci pořadu Příběhy 20. století. Dokumenty byly z nadpoloviční míry věnovány „osmičkovým výročím“. Tato propagace byla zajištěna především formou redakčních článků v denících a týdenících a také formou tiskových zpráv. V průběhu srpna byl pořad propagován také v rámci upoutávek v ČT. K další propagaci pořadu pak došlo v říjnu, kdy autoři dokumentárního cyklu vydali knihu, která vychází z už odvysílaných pořadů. Na tuto propagaci nevynaložilo Rádio Česko žádné finanční prostředky.

V rámci propagace tohoto cyklu Rádio Česko spoluorganizovalo také sérii výstav k „osmičkovým výročím“ v Písecké bráně v Praze 6. K výročí Února 48 pak Rádio Česko připravilo speciální výstavu v budově Úřadu vlády, na které představilo portréty pamětníků z tohoto cyklu. Tato výstava pak v průběhu roku putovala po Českých centrech v zahraničí.

V závěru roku Rádio Česko využilo vyrobených bannerů z kampaně v roce 2007 a zaměřilo se na propagaci stanice na zpravodajských webech.

Rádio Česko bylo v roce 2008 opět mediálním partnerem řady konferencí – především Fóra 2000, ekonomického fóra Zlatá koruna, Bezpečnostní konference, festivalu Jeden svět.


Internetové stránky stanice
Stránky www.radiocesko.cz nabízejí formou podcastu téměř všechny odvysílané pořady včetně zpravodajských relací. Součástí webu jsou také upoutávky na nejdůležitější pořady, přehledy zahraničního tisku a ekonomické informace. Ke znatelnému rozvoji těchto stránek v roce 2008 nedošlo, stále je připravuje jeden webeditor.
Multimediální projekty
Rádio Česko spolupracovalo na vzniku multimediálního projektu Paměť národa, ve spolupráci s ČRo 8 On line pak připravilo speciální webové projekty k volbě prezidenta, k podzimním volbám do krajských zastupitelstev a do Senátu PČR a k výročí srpnové okupace.

3.3.1.2. Český rozhlas – D-dur

Stanice D-dur pokračovala beze změny v zavedeném principu vysílání skladeb klasické hudby se stručným popularizačním komentářem. V hlavním vysílacím čase jsou vybírány skladby, které mohou sloužit i relaxačnímu poslechu stanice, od 20:00 pak následuje program pro zkušenější posluchače. V neděli v 10:00 je čas vyhrazený opeře. Vysílání je podporováno detailními informacemi na Internetu.

Od 29.5.2008 byl po dva měsíce vysílán specializovaný paralelní internetový proud zaměřený na soudobou hudbu. Zaznělo 800 skladeb od cca 500 autorů. O Velikonocích pak podobný projekt zaměřený na varhanní tvorbu.
Technická stránka vysílání
Program stanice D-dur je připravován v programu AIS, komentáře jsou natáčeny do systému Dalet, hudební snímky jsou do téhož systému grabovány. Konečná programová nabídka je pak automaticky vysílána Daletem. Během roku došlo k  častým výpadkům systému, proto se uvažuje o přechod na Dalet+.
Propagace stanice
V roce 2008 byla pro stanici D-dur realizována kampaň propagující Varhanní Velikonoce

(měsíc vysílání varhanní hudby v období Velikonoc).

Zároveň vyšlo CD s touto hudbou. Propagační materiály D-dur byly rozšířeny o cizojazyčné mutace.

Internetové stránky stanice
Stránky stanice D-dur stále nabízejí k volnému downloadu nahrávku Braniborských koncertů (přes 1,200.000 stažených souborů) a Mendelssohnových varhanních sonát. Stránky poskytují detailní informace k vysílanému programu, odehrává se na nich diskuse o dramaturgii, dávají možnost posluchačům zvolit skladbu na přání.



        1. Český rozhlas – Leonardo

Český rozhlas Leonardo vysílá celoročně 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Celkem 86,4 % vysílacího času představují pořady popularizující vědu (publicistické, vzdělávací a zpravodajské pořady). Zbytek programu tvoří převážně hudební pořady a dramatizace.

Ke konci roku 2008 činí podíl vlastních pořadů  63 %. Zbývajících 37 % programového schématu doplňují pořady dalších stanic Českého rozhlasu s daným tematickým zaměřením převážně na vědu a techniku.

Od 12. ledna 2008 stanice vyrábí nový pořad Víkendová univerzita se stopáží dvě hodiny. V lednu došlo také k úpravě dosavadního zpravodajsko-publicistického proudu Dopoledne s Leonardem, který má nyní pod názvem Monitor spíše publicisticko-zpravodajskou podobu. Týdeník Tajemství ďáblovy bible byl upraven na měsíčník s novým názvem Tajemství evropských dějin. V r. 2008 se plně realizoval nový pořad Informace z EU (týdeník, 30 min.). Jinak zachovala programová skladba Českého rozhlasu Leonardo své dominanty z předchozích let.

V pondělí vyrábí Český rozhlas Leonardo pět hodin premiérových pořadů, od úterý do pátku je to pak 4,5 hodiny premiérových pořadů. O víkendu připravuje 4,25 hodiny vlastních premiérových pořadů (pozn. Tajemství evropských dějin je hodinový měsíčník). Průměrná denní výroba tedy představuje zhruba čtyři hodiny, nepočítaje v to výrobu pořadů pro další stanice Českého rozhlasu.

Kromě přípravy standardního rozhlasového vysílání jsou velmi významné internetové a multimediální aktivity stanice.


Technická stránka vysílání
Výroba a vysílání pořadů Českého rozhlasu Leonardo probíhají ve studiu v budově Římská 15 (D 209). Redakce má dále k dispozici samoobslužné pracoviště v přilehlých prostorách.

Součástí vybavení režie studia je plně digitální mixážní pult DHD – RM 220D. Vlastní studio disponuje kloubovými rameny pro studiové mikrofony, najednou pojme čtyři osoby včetně redaktora. K základnímu vybavení patří také webové kamery, které nepřetržitě snímají obraz ze studia. Studio lze snadno upravit pro potřeby pořizování videozáznamu.

Samoobslužné pracoviště bylo v průběhu roku vybaveno kvalitnějšími studiovými mikrofony značky Rǿde.

Pro práci techniků v terénu (záznamy veřejných besed, přednášek apod.) je k dispozici nahrávač Edirol se čtyřmi náhlavními mikrofony DPA 4066-F, které se zároveň využívají při natáčení studiových videozáznamů některých pořadů (Vstupte!). Operativní vybavení doplňují dva bezdrátové mikroporty.

Český rozhlas Leonardo používá tři stanice Dalet. Leonardo vysílá dvacet hodin týdně živě, po zbytek času využívá k vysílání funkci Daletu Autoplay.

Plánování vysílání probíhá v systému AIS. ČRo Leonardo nepoužívá Selector, výběr provádí hudební redaktor.

V průběhu roku proběhla také obměna záznamových zařízení redaktorů. Minidiskové rekordéry částečně nahradily plně digitální nahrávače (Nagra, ZOOM H-4). Došlo též k výměně části PC redaktorů a upgradu pracovního softwaru na vyšší verze (SoundForge 8.0 a 9.0)

Vysílání bylo šířeno v digitálním multiplexu A Českých Radiokomunikací. Od 31.října 2008 je program šířen v nové veřejnoprávní síti 1, dále satelitem v rámci DVB-S paketu SkyLink a na internetu. Stanice je ke konci roku 2008 v nabídce některých kabelových televizí a dvou televizí využívajících internetový protokol (IPTV): O2 TV a Volný TV.

Nabídka internetového streamu na adrese www.rozhlas.cz/leonardo umožňuje poslech programu v desíti různých kvalitách (s datovým tokem od 16 do 256 kbps) a ve třech různých zvukových formátech (WMA, MP3, OGG). Obraz ze dvou webových kamer ve studiu je nabízen ve formátu Adobe Flash. Ve stejném formátu jsou také zvukové materiály bezprostředně integrované do článků na webových stránkách.
Propagace stanice
Český rozhlas Leonardo pokračoval v roce 2008 v již navázaných mediálních spolupracích s vědeckými institucemi (Akademie věd České republiky, Univerzita Karlova, České vysoké učení technické v Praze) především v oblasti popularizace vědy (projekty Otevřená věda a Týden vědy a techniky AV ČR, Scientia Pragensis pražských vysokých škol). Dále se rozvíjela spolupráce s organizátorem festivalu dokumentárních filmů zaměřených na vědu (Academia film Olomouc 2008).

Nově byla navázána spolupráce s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů v Jihlavě, s časopisem Svět, měsíčníkem GEO a také s Národním centrem pro mladé chemiky. Cílem bylo rozšiřovat povědomí o stanici popularizující vědu zejména mezi středoškolské studenty.

Velmi úspěšně pokračovala kooperace s časopisem Vesmír a Lidovou univerzitou Městské knihovny v Praze na cyklu diskusí Třetí dimenze plus pořádaných pro širokou veřejnost, zejména z řad vysokoškolských studentů.

Ve spolupráci s Lékaři bez hranic probíhal po celý rok 2008 unikátní projekt 10 zapomenutých krizí světa. Jeho tématem byly závažné humanitární krize, kterým se nedostává ani mediální pozornosti, ani potřebné humanitární pomoci. Na webové stránce www.rozhlas.cz/lekari se Český rozhlas Leonardo každý měsíc věnoval jednomu takovému problému.

V září oslavil Český rozhlas Leonardo tři roky své existence, při této příležitosti vznikla Edice Leonardo. Ve spolupráci s vydavatelstvím Radioservis začaly vycházet knihy a CD k projektům nebo pořadům stanice.

Prvním titulem Edice je mp3 CD Černá sanitka. Městské legendy z knih Černá sanitka a jiné děsivé příběhy a Černá sanitka: Druhá žeň v audiopodobě vyšly na základě stejnojmenného projektu. Na stránce www.rozhlas.cz/cernasanitka se nabízí další doplňkový obsah o městských fámách a legendách včetně možnosti zúčastnit se soutěže o nejlepší fámu.

V říjnu vyšel druhý svazek Edice Leonardo, kniha Naše osmičky, která zobrazuje československé dějiny 20. století v osmičkových předělech. Je doplněna o CD s ukázkami z archivu Českého rozhlasu a s pamětnickými rozhovory.

Na podzim (listopad a prosinec) proběhla reklamní kampaň založená na nejpopulárnějším motivu z pořadu Zvědavosti v prostředcích městské hromadné dopravy Praha, Brno, Plzeň, Ostrava, Olomouc a Ústí nad Labem. Kampaň byla rovněž podpořena tiskovou inzercí v časopisech Vesmír, Dějiny a současnost a GEO. Ve stejném období vysílala Česká televize propagační spoty Českého rozhlasu Leonardo.

Propagace stanice probíhala rovněž díky multimediálnímu projektu Odhalení (více o propagaci projektu v části Český rozhlas Online) a dalším multimediálním projektům (viz níže).
Internetové stránky stanice
Český rozhlas Leonardo má na adrese www.rozhlas.cz/leonardo jak materiály přímo související s rozhlasovým vysíláním (audia v článcích, podcasting), tak rozšiřující materiály (články, fotogalerie, doplňková videa). Stránka i její bohatý archiv mají pro Leonardo zásadní význam. Umožňují oslovení posluchačů v oblastech, které doposud nejsou pokryty digitálním signálem, navíc umožňují aktivní výběr obsahu ze strany posluchače podle jeho zájmu, což je pro stanici popularizující prakticky všechny obory dnešní vědy výhodné. Osvobození posluchače od závislosti na programovém schématu je v oblasti rozhlasu v českém prostředí doposud novinkou.

Multimediální obsah navíc může oslovit zájemce, pro které není rozhlasové vysílání prioritou (zejména mladší posluchači), pro jiné je rozšířením služeb poskytovaných stanicí.

K základní nabídce internetové stránky patří základní informace o stanici (včetně profilů redaktorů), streaming v několika formátech a kvalitách (WMA – 32, 64, 128 a 192 kbps, MP3 – 32 a 128 kbps, OGG – 22, 48, 128 a 256 kbps), trvalý přenos obrazu ze studia ve formátu Adobe Flash (v jehož zvukové stopě se také šíří program stanice), zvukový archiv původních pořadů stanice ve formátu mp3, podcasting a rozsáhlý obsah multimediálního charakteru převážně související s vysílanými pořady.

Na aktuální pořady upozorňuje aktivní dynamická struktura, opět ve formátu Adobe Flash, ve které se střídají titulkové informace.

Stanice se průběžně snaží o uživatelsky co nejjednodušší pojetí webu. Veškerá audia je možné spouštět přímo ze stránky (v integrované flashové aplikaci), k přehlednosti přispívá členění do tematických kategorií. Oblíbenou součástí webu jsou krátké aktuální zprávy ze světové vědy. Každý den tedy dochází k obměně obsahu.

Doplňková videa (krátké sekvence z různých experimentů, aktuální zpravodajské záběry) pořizují a zpracovávají sami redaktoři stanice. Náročnější materiály se připravují ve spolupráci s Českým rozhlasem Online. I tyto rozsáhlejší materiály (záznamy veřejných besed či diskusí ve studiu) je možné prohlížet ve formátu Flash a listovat v nich podle připravených kapitol.

Kromě dnes běžných způsobů webové prezentace zkouší stanice také nové postupy. K významnějším patří tzv. audioslideshow, které umožňuje synchronní sledování zvuku a fotografií. Tato cesta se využívá především ke zveřejňování přednášek. V letošním roce došlo k jejímu zdokonalení (umožňuje listování a přepnutí do vyššího rozlišení).

Na novinky posluchače upozorňuje týdenní informativní přehled rozesílaný na objednávku e-mailem. Obsahuje jak programové informace, tak zprávy o novinkách na webové stránce stanice. Web Českého rozhlasu Leonardo dále nabízí možnost využití RSS kanálů.

Trvá úsilí o to, aby se webová stránka stala integrální součástí vysílaného programu.
Multimediální projekty
Jak už bylo zmíněno výše, multimediální obsah vzniká částečně ve spolupráci s Českým rozhlasem Online. Především jde o videoverze pořadů Vstupte!, Třetí dimenze a veřejných besed. Videozáznamy jednak rozšiřují možnosti příjmu pořadu, jednak umožňují prezentaci v nezkrácené podobě, například u záznamů veřejných besed, což nelze často realizovat v klasickém rozhlasovém pořadu omezeném pevnou stopáží. Multimediální záznamy se publikují na www.rozhlas.cz/multimedia.

Původní multimediální projekty prezentovalo v letošním roce 10 zapomenutých krizí světa. Na internetové stránce www.rozhlas.cz/lekari bylo od února do listopadu 2008 upozorňováno na dlouhodobé světové humanitární krize. Projekt vznikal ve spolupráci s organizací Lékaři bez hranic. Kromě multimediálních výstupů byl také pravidelnou součástí vysílání Českého rozhlasu Leonardo.

Výrazně multimediální podobu včetně interaktivních prvků má stále probíhající projekt Černá sanitka, jehož náplní je vyvracení moderních mýtů a legend.

S velkým posluchačským ohlasem se setkalo vysílání prvního rozhlasového pořadu s titulky. Šlo o připomenutí známé Války světů, která byla vysílána synchronně s českými titulky prezentovanými na webu. Tento postup bude dále rozvíjen u dalších obdobných pořadů.

Na samostatné stránce byla prezentována letošní muzejní noc (formou fotografií, fotogalerií a audiozáznamů), na jednom místě se koncentrují také audioslideshow se záznamy přednášek Davida Vávry o architektuře.

Stanice dále spolupracuje na ryze multimediálních projektech, jejichž výstupy zhodnocuje ve svém vysílání i na webové stránce. V roce 2008 to byly především projekt Do hlubin historie, v jehož rámci bylo upozorněno na celou řadu souvislostí moderních českých dějin, a projekt Odhalení.


3.3.1.4. Český rozhlas – Radio Wave

Původně měl být rok 2008 rokem, kdy se mělo ustálit programové schéma. Přesto došlo v programu k výrazným změnám, a to zejména s odchodem Radia Wave z VKV frekvence. Program stanice měl snahu změnit se právě v souvislosti s možnostmi poslechu po vypnutí z vysílače Cukrák. V současnosti posluchači mohou Radio Wave poslouchat přes internet, v digitálních systémech a kabelových televizích. Tomu se také přizpůsobilo programové schéma. Program Radia Wave lze jednoduše rozdělit na denní proudové vysílání, žánrové hudební pořady, magazíny a víkendové lifestylové magazíny. Toto rozdělení zůstalo prakticky zachováno s tím rozdílem, že původní ranní proud byl s ohledem na rozdílný životní rytmus posluchačů digitálního a internetového vysílání zrušen. Ranní koncept původně obsahoval projekt založený na pěti různých osobnostech. Tato unikátní rána byla zaměřená výhradně na komunikaci, hudbu, publicistiku, zábavu a angličtinu. Původní tři proudová vysílání byla zredukována na dvě části s dvěma pravidelnými průvodci, konkrétně na dopolední vysílání nazvané První vlna jakožto nové „probouzející“ pásmo a Odpolední session, která zůstala zachována ve své původní podobě. Proudová vysílání jsou čtyřhodinová. Dvouhodinový prostor po odpoledním proudovém vysílání je věnován speciálním magazínům (sportovní, o hudebních novinkách, kulturní, anglický a magazíny věnující se zpětně programu Radia Wave a nejdůležitějším okamžikům ve vysílání). Po těchto magazínech následují žánrové hudební pořady. Všechny publicistické a diskusní pořady získaly v jednom týdnu stejný čas. Konkrétně se jednalo o již zavedené pořady S mikrofonem na točenou, Klystýr, Rentgen, Guestlist, Vizionáři. Ostatní čas je věnován reprízám, mezi 7 a 8 hodinou hudbě bez mluveného slova.




Yüklə 1,53 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   ...   14   15   16   17   18   19   20   21   ...   26




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©muhaz.org 2020
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə