Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Ústav Pomocných věd historických a
archivnictví
Pomocné vědy historické
Eva Vepřeková
Edice Nejstarší městské knihy litovelské
Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Zbyněk Sviták, CSc.
Brno 2011
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury
V Brně .............................. ……………………………………….
Eva Vepřeková
Poděkování
Zde bych chtěla poděkovat panu PhDr. Zbyňku Svitákovi, CSc. vedoucímu mé práce za ochotu, cenné rady a odbornou pomoc a paní Mgr. Michaele Boháčové, Ph.D. za ochotu a cenné rady.
1.1.Obsah
1.1. Obsah 7
2. Úvod 8
3. Popis rukopisu nejstarší městské knihy litovelské 1359 – 1577 9
4. Předchozí zpracování NMKL 10
5. Ediční poznámka 11
5.1. Ediční pravidla 11
6. Edice 14
7. Závěr 238
8. Zkratky 239
9. Prameny 240
10. Literatura 241
11. Jmenný rejstřík 242
12. Věcný rejstřík 243
13. Místní rejstřík 244
14. Obrazová příloha 245
2.Úvod
Tato magisterská diplomová práce navazuje na bakalářskou diplomovou práci,1 klade si za cíl původní práci rozšířit a především Nejstarší městkou knihu litovelskou (dále jen NMKL) zpracovat jako edici, na rozdíl od práce předchozí, která NMKL obecně zpracovala, konfrontovala poznatky z ní získané s informacemi z dostupné literatury, zasadila ji do obecných dějin městské zprávy a členění městských knih.
Práce se zabývá čistě jen edicí, popisem NMKL a historií zpracovávání NMKL dřívějšími badateli, obsahuje rejstřík místní, věcný a jmenný. Informace o historii Litovle, NMKL v kontextu informací o městských knihách, městském soudnictví, jsou uvedeny v bakalářské práci2 a nejsou součástí této práce.
NMKL již byla přepsána v roce Vladimírem Novotným, ředitelem měšťanské školy v Litovli. Z tohoto přepisu uloženého v Městském muzeu v Litovli opsal v lednu 1957 druhý přepis Dr. Karel Obšil.3 Tohoto Obšilova přepisu bylo použito při práci na této edici. Jedná se pouze o přepis NMKL bez pevně stanovených edičních pravidel a na dvě vyjímky i bez poznámek.
Studiem NMKL se zabývala i studentka Univerzity Palackého v Olomouci L. Červeňáková ve své diplomové práci s názvem Nejstarší litovelská městská kniha jako pramen výzkumu antroponym.4
3.Popis rukopisu nejstarší městské knihy litovelské 1359 – 1577
Tato kapitola vychází z bakalářské práce5 a je rozšířena díky odlišnému pohledu na pramen.
Rukopis je psaný na pergamenu, desky jsou dřevěné a potažené kůží. Jedna dřevená deska je vysoká 35 cm, široká 27 cm a 0,8 cm silná. Přední deska je okovaná v každém rohu kulatým kováním žlutým kovem, ve středu desky je otvor po zámku, kování zde ale chybí. V první třetině výšky od spodního okraje je kovaný háček. Zadní deska je v každém rohu a ve středu okovaná kulatým kováním, u horní, dolní a boční hrany desky (u vazby) jsou 1, 1, 2 kovové plíšky přibité třemi hřebíčky, které na rozdíl od kulatého kování neslouží k zamezení styku s podložkou. Přední deska knihy je na straně u vazby opatřena třemi papírovými štítky, z nichž první (odshora) nese nápis SR 77 a pochází z doby, kdy kniha byla uložena v Moravském zemském archivu v Brně – Sbírka rukopisů 77, druhý nese označení velké červené římské číslice jedna a třetí současné označení Okresního archivu v Olomouci. Přední deska knihy nese pozůstatky tří nápisů. Z prvního nápisu psaného gotickou minuskulou v latinském jazyce se zachovala slova v horní části desky: librum civitatis, ve střední části desky: nobis nor _ _ _q a ve spodní části desky: moriunq [?], přičemž začátek posledního řádku pravděpodobně zakrývá štítek s označením archivu. Mezi nápisem gotickým písmem jsou pozůstatky nápisu humanistickou minuskulou v latinském jazyce, pod nápisem gotickým: iterum, ve spodní třetině desky no_uq[?], přičemž začátek slova pravděpodobně zakrývá papírový štítek archivu. Mezi nápisy latinskými se zachoval pozůstatek nápisů humanistickou minuskulou německém jazyce. A to v horní třetině desky: aus Lutovia, pod ní: Das stattbuch _ _ _ _, ve středu desky: Litthau.
Do knihy je zapisováno gotickou kurzívou, v průběhu 16. stol. jsou zápisy pořizovány českou a německou novogotickou kurzívou.
Kniha se původně skládala ze šesti složek po osmi fóliích. Dnes má první složka (folio 1 – 8), druhá složka (folio 9 – 16) a třetí složka (folio 17 – 24) po osmi fóliích, čtvrté složce (folio 25 – 31) chybí 7. folio ze složky, pátá složka má jen první čtyři folia (folio 32 – 35), po zbylých čtyřech zůstala jen vazba, z 6. složky zbyla jen vazba a tři folia jsou na konci knihy vložena volně (folia 36, 37, 38). Od folia 31 (tj. posledního folia čtvrté složky) pergamen u vazby téměř po celé délce praská a listy drží ve vazbě jen u horního a dolního okraje. Od druhého folia jsou vyznačeny tužkou okraje stránek ve vzdálenosti 3 cm od horního okraje, 5 cm od spodního okraje, 4 cm od vnitřního okraje a 4,5 cm od vnějšího okraje. Od folia 11 nejsou okraje důsledně dodržovány a od folia 24 nejsou téměř vůbec dodržovány na pravém okraji stránky, ať už jde o vnitřní nebo vnější okraj stránky. Nejvíce zápisů v knize je psáno německy, méně pak latinsky a česky.
Městské knihy v Litovli byly založeny kolem roku 13506, první zápis v nich je datovaný rokem 1359, první český zápis v nich je až z roku 14647, první latinský je datovaný 1381.
4.Předchozí zpracování NMKL
Při práci na této edici byl kromě originální městské knihy litovelské8 použt i její přepis.
Rukopisný přepis byl vyhotovený v roce 1909 Vladimírem Novotným, ředitelem měšťanské školy v Litovli. Tento přepis uložený v Městském muzeu v Litovli opsal v lednu 1957 Dr. Karel Obšil. Použit byl přepis Dr. Obšila, který mi pomohl ve čtení, ale bylo v něm nalezeno mnoho chyb. Nejnápadnější nesrovnalostí je již samotný podtitul knihy: 1357 – 1577. První letopočet je nesprávný, jelikož nejstarší zápis v knize pochází až z roku 1359. Zápisy nejsou nijak značeny ani číslovány, jejich řazení v některých případech neodpovídá řazení zápisů v NMKL, vyznačena jsou pouze jednotlivá folia, ale ani toto není prováděno důsledně a bez chyb, data nejsou převáděna. V přepise je poměrně mnoho vynechaných nebo chybně přečtených slov, často jsou to slova/části vět problematicky čitelné, takže k jejich vynechání patrně nedošlo omylem ale záměrně. Na druhou stranu jsou ale velmi často chybně přepsána i slova, jejichž přečtení není nijak problematické. Obšilův rukopis dál obsahuje mnoho chybně přepsaných dat a úplně v něm schází některé drobné latinské a německé zápisy, nedodržoval transkripční pravidla, písmena -f- a -v-, -v- a -u- zaměňoval, velké a malé litery ve vlastních jménech nepřepisoval podle předlohy, vnášel do svého přepisu znaky, které se v pramenu nevyskytují, jako například přehlásky nad samohláskami, nepoužíval znak pro dlouhé ani ostré -s- a kolísá mezi několika způsoby jeho přepisu. Číslovky netransliteroval, dokonce je ani nepřepisoval jednotně. Římské často převáděl na arabské nebo do podoby slovní, právě tato nejednotnost přepisu by mohla svědčit pro skutečnost, že NMKL pro Dr. Obšila (respektive Vladimíra Novotného) nepřepisoval pouze jednen člověk. Mnohé, ale zdaleka ne všechny, takovéto drobné mystifikace byly v přepise již opraveny buď samotným Obšilem nebo předchozými badateli, kteří s originálním rukopisem knihy i s jejím přepisem pracovali. Písařskou ruku, kterou je v Obšilově rukopise opravováno, není možné určit. Lze téměř s určitostí říci, že většiny těchto chyb se nedopustil Dr. Obšil, ale už Vladimír Novotný, neboť je nepravděpodobné, že by Dr. Obšil vynechával při opisování rukopisu od Vl. Novotného (ať už záměrně či z nepozornosti) tak velké množství slov a zápisů, které byly napsány rukou jeho doby. I v další používané literatuře jsem objevila omyly. Johann Kux v části své knihy, kde se zabývá NMKL, pro ilustraci překládá několik zápisů z ní, ale jeho překlad je velmi zběžný a tím i značně chybný. Jeden jím uváděný příklad o důležitosti NMKL, který by měl být převzatý z rukopisu, se v něm vůbec nevyskytuje. Kux uvádí, že šlechtic Johann von Fulneberg si nechal stvrdit koupi domu ve městě zapsáním do městské knihy. Také uvádí, že v roce 1359 a 1364 byli v zápisech knihy poprvé vyjmenováni členové rady. Zápisy z roku 1359 jsou v NMKL dva, ani jeden ale neobsahuje výše zmíněná jména radních, a zápis z roku 1364 není v NMKL ani jeden.9 Je možné ještě předpokládat, že v době, kdy knihu zkoumal J. Kux, obsahovala ještě některá folia, která v ní dnes chybí, ale jeho kniha vyšla v roce 1900 a v roce 1909 V. Novotný vyhotovil svůj přepis, ve kterém jsou zachycena ta folia, která jsou v NMKL i dnes. Zmiňované listy by se tedy musely ztratit v relativně krátké době mezi lety 1900 (možná trochu dříve, vezmeme-li v úvahu, že v roce 1900 kniha už vyšla) a 1909. Pro názor, že J. Kux tyto zápisy velmi chybně přeložil, nebo si je snad dokonce vymyslel, svědčí i fakt, že jeho překlady některých neproblematických zápisů, které jsou v NMKL i dnes, jsou, snad z nedostatečné pozornosti, nesprávné. Například zápis na foliu 7v, kde má Jacobus splácet kostelu sv. Marka dvě hřivny na den sv. Jana, jednu na den sv. Michala a jednu na den sv. Jakuba, J. Kux přeložil tak, že Jacobus věnoval tři hřivny kostelu sv. Marka a jednu kostelu sv. Jakuba.10
Dostları ilə paylaş: |
