Šablona závěrečné práce

Bordin (1979) popsal, 瀍 r鵽ndruhy terapie mohou b齮 smysluplnrozd靗eny podle druhpracovn韍o spojenectv kterv nich vznikaj Sp須e nejeho druh v歛k zd鵵az騯je s韑u tohoto prvku – jako hlavnpro dosa瀍nzm靚y v r醡ci terapeutick閔o vztahu ozna鑥je s韑u pracovn韍o spojenectv kterje pro n靔 testem dobrshody mezi osobnostmi terapeuta a klienta vzhledem pot鴈b醡 spojenectv Pracovnspojenectvdle Bordina zahrnuje dohodu na spole鑞齝h c韑ech, z醰azek vi 鷎ol鵰 a rozvoj spole鑞齝h pout.

V n醰aznosti na Proch醶ku a Vacul韐a (2016) a Jank(2016) tedy lze p鴈dpokl醖at obdobnprvky ve vztahu leadera a n醩ledovn韐a. Pro tuto pr醕i je esenci醠np鴈dev氻m prvek kvality vztahu ve smyslu vztahov閔o pouta, jese pmo vztahuje k aspektu citovvazby, na kterpoukazuje nepmo takBordin (1979) p鴌 zm韓ce o osobnostech obou vztahov齝h partner Jank(2016) uv醖 瀍 zejm閚a slo瀔a pracovn韍o spojenectvpopsanjako 剉ytvo鴈nvz醞emn閔o osobn韍o vztahu tj. Bordin鵹 rozvoj spole鑞齝h pout, zahrnuje domn靚ky n醩ledovn韐a, 瀍 jej mleader r醖 a v釣si ho; 瀍 se n醩ledovn韐 domn韛 瀍 na n靘 leaderovi z醠e烅; a 瀍 mezi nimi existuje vz醞emnrespekt. A d醠e, 瀍 桧m siln靔氻 tento osobnvztah je, t韒 efektivn靔氻 m鶠e b齮 jejich spolupr醕e a t韒 sp須e n醩ledovn韐 leadera ozna桧 jako efektivn韍o a vhodn閔o pro vedoucpozici. Podot齥醡e, 瀍 aspekt osobn韈h domn靚ek a individu醠n韍o vn韒醤vztahov閔o partnera se net齥pouze n醩ledovn韐a, ale p鴌rozenp鴌ch醶takze strany leadera.

Leadership a citovvazba

凙lthough the metaphor of the leader as a father was

earlier introduced by Freud in the 1930s,

it has never been further developed and elaborated.

凙鑛oliv metafora leadera jako otce byla p鴈dstavena

Freudem jive 30. letech 20. stolet

nebyla je歵nikdy d醠e rozvedena a zkoum醤a

(Popper a Mayseless, 2003, s. 42).

Popper, Mayseless a Castelnovo se t閙atu propojenteorie citovvazby a leadershipu v靚ovali jiv roce 2000, kdy pomoct studiuk醶ali existenci pozitivnkorelace mezi jistou citovou vazbou a dimenzemi transforma鑞韍o leadershipu: charismatem, individu醠n韒 pstupem a intelektu醠nstimulac Ve svp鴈hledovstudii z roku 2003 pak Popper a Mayseless s odvol醤韒 na Freuda rozvinuli teorii o analogii mezi transforma鑞韒 leaderem a 刣obr齧 rodi鑕m kterou stavna post鴈hu, 瀍 leade鴌, tak jako rodi鑕, majza 鷎ol ty m閚mocn jejichosud je na nich z醰isl v閟t, sm靣ovat, p鴈b韗at za nkontrolu a tako npe鑟vat. Mikulincer a Shaver (2007, s. 440) toto p鴌rovn醤shrnuj 凩eade鴌 p鴈j韒ajroli 俿iln靔氻ho a moud鴈j氻hope鑟vatele a poskytujbezpe鑞鷗o鑙歵a jistou z醟ladnu pro svn醩ledovn韐y

Pro pochopent閠o analogie je d鵯e瀒tpod韛at se hloub靔i na to, co se mezi leaderem a n醩ledovn韐em odehr醰 respektive jaknastavenmsyst閙, kterleaderovi tuto roli prop鵭鑥je: 凧elikooba typy vztahjsou v principu asymetrick formujz醟lad pro psychologickou z醰islost (dependence), kterexistuje mezi d靦mi a rodi鑙 stejnjako mezi n醩ledovn韐y a leadery.(Popper a Mayseless, 2003, s: 56). Popper a Mayseless (2003) zd鵵az騯j 瀍 tato psychologickz醰islost 鑙 spol閔醤se (dependence) nendle jejich n醶oru esenci醠nnegativn n齜rnaopak – m鶠e slou瀒t jako kl龛 k pomoci n醩ledovn韐鵰 v uspokojenjejich pot鴈b, dosahov醤pni k aktualizaci vlastn韈h kapacit na vy殮鷕ove Auto鴌 v nvidprost鴈dek pom醜醤lidem k sebezlep歟n– 刬nstrument醠n頁 skrze pro瀒tek kompetentnosti a sebejistoty; interperson醠nskrze pro烅v醤jistoty a d鵹靣y; a mor醠nskrze dosahov醤univerz醠n韈h hodnot a prosoci醠nchov醤 To v歟 n醩ledovn韐 z韘k醰skrze psychologickprocesy (pokud jsou udr瀘v醤y a podporov醤y), kterauto鴌 konceptualizujjako medi醫ory vysv靦luj韈zp鵶ob, jak齧 刣ob rodi鑕i transforma鑞leade鴌 p鴌sp韛ajk v齭lednmotivaci, zmocn靚a mor醠ce na strann醩ledovn韐a. Nastavenpsychologickz醰islosti vytv狲prostor pro to, aby se leader stal t韒, co teorie citovvazby naz齰vazebnou figurou (attachment figure; Davidovitz, Mikulincer, Shaver, Izsak a Popper, 2007; Popper, Mayseless a Castelnovo, 2000). Kdyleader obsazuje roli vazebnfigury, je siln靔氻m a moud鴈j氻m pe鑟vatelem.

Na druhstranje leader鵹 n醩ledovn韐, kterdle teorie citovvazby obsazuje pozici z醰isl閔o (dependent), zraniteln閔o 刣韙靦es vlastn韒i pot鴈bami, ktervyhled醰leaderovu podporu a veden hledtedy bl韟kost siln靔氻ho a moud鴈j氻ho, cojednodu歟 iniciuje formov醤symbolick閔o vazebn閔o pouta s leaderem (Mikulincer a Shaver, 2007). Popper a Mayseless (2003) zd鵵az騯j 瀍 uspokojenpot鴈by c韙it se v bezpe桧 a pod ochranou je nezbytnpro ka瀌odennfungov醤dosp靗閔o 鑜ov靕a.

A naopak, pokud se leader projevuje jako nedostupnnebo necitliv neodpov韉aj韈 n醩ledovn韈i se mohou c韙it nejista jejich vazebnbehavior醠nsyst閙y budou aktivov醤y, conaru氻 鑙 zastavpodstupov醤rizik, exploraci a rozvoj – to m鶠e odpov韉at nap zablokov醤p鵶obenintelektu醠nstimulace a inspiruj韈motivace ze strany transforma鑞韍o leadera.

Podobnleader slou烅 jako bezpe鑞鷗o鑙歵(safe haven) pro obdobhrozby vn靔氻 鑙 vnit鴑a o鑕k醰se, 瀍 n醩ledovn韐鵰 poskytuje ochranu a pomoc, kterjim pom醜ajvystoupit z pasivnagresivn韍o modu a zapo桧t iniciativna exploruj韈aktivitu. A naopak, leader z醩adnselh醰 pokud vytv狲vi n醩ledovn韐ovi nejistvazebnpouto svou necitlivosta nedostate鑞ou odezvou na n醩ledn韐ovy vazebnpot鴈by. Nedostupn鑙 necitlivleader me vyprovokovat u n醩ledovn韐a hyperaktivaci nebo deaktivaci vazebn閔o syst閙u, ktermohou v閟t k 鷝kostnz醰islosti n醩ledovn韐a, anebo kompulzivn韒u odm韙nutvztahu s leaderem a spol閔醤pouze na sebe sama (Mikulincer a Shaver, 2007).

Leader jako poskytovatel bezpe桧 – analogie s Maslowovou hierarchipot鴈b

Leader coby vazebnfigura poskytuje (respektive m鶠e poskytovat) n醩ledovn韐鵰 pocit bezpe桧. Dle Maslowovy teorie (1943; Taomina a Gao, 2013) do pot鴈by bezpe桧 spadaji oblasti jistoty zam靤tn醤 finan鑞zaji歵靚 poji歵靚zdravotna soci醠n(odpov韉ajp鴈dstavtransak鑞韍o leadershipu) nebo pr醰existence osoby, na kterou se lze obr醫it pro pomoc a ochranu (spadajsp須e k transforma鑞韒u leadershipu). Z hlediska citovvazby je napln靚t靋hto pot鴈b p鴈dpokladem pro aktivov醤jin齝h nevazebn齝h behavior醠n韈h syst閙n醩ledovn韐a, jak齧i jsou explorace nebo takprojevy vy殮韈h pot鴈b dle Maslowovy teorie. V praxi se pak tento efekt projevjako kapacita n醩ledovn韐podstupovat riziko, b齮 kreativna vede k u鑕nse a osobn韒u rozvoji, cojsou op靦 faktory 炨doucv dimenz韈h transforma鑞韍o leadershipu. V tomto smyslu n醩ledovn韈i leadera vyu烅vajjako jistou z醟ladnu (secure base), ze kterse vyd醰ajna pr鵽kum.

Sv鵭 pohled na leadera a benefity, kterp鴌n釟n醩ledovn韐ovi, p鴌rovn醰k MaslowovpyramidtakMessick (2005): prvnt鴌 stupnodpov韉ajzaji歵靚fyziologick齝h pot鴈b, bezpe桧 a jistoty a d醠e uspokojensoci醠n韈h a emocion醠n韈h pot鴈b. Po jejich napln靚p鴌ch醶na 鴄du pos韑ensebepojeta nez醰islosti a z醨ovepozornosti a uzn醤od druh齝h, a ana z醰靣 se 鑜ov靕 za桧nv靚ovat sebe-aktualiza鑞韒 aktivit醡 s napln靚韒 cel閔o sv閔o potenci醠u, nap prost鴈dnictv韒 kreativity. Pokud tedy leader chce dov閟t svn醩ledovn韐y ak napln靚jejich pln閔o potenci醠u a rozv韏et naplno jejich kreativnmy歭en p鴌jetvysok齝h hodnot a dal氻 aspekty, m靗 by se soust鴈dit i na dostate鑞napln靚z醟ladn韈h pot鴈b, v 鴈鑙 teorie citovvazby by tedy m靗 b齮 dostupnkontaktu a odpov韉at na pot鴈by jistoty, pokud chce p鴌sp靦 k udr瀍nvazebn閔o syst閙u n醩ledovn韐v klidov閙 stavu a podpo鴌t nap jejich explora鑞aktivity. JiMaslow (1943) nav韈 upozornil na existenci lids vy殮m韗ou 鷝kostnosti, pro kterje pzna鑞snaha uspokojit svzv龤enpot鴈by jistoty prost鴈dnictv韒 vyhled醰醤siln靔氻ho, ochra騯j韈韍o 鑜ov靕a, na kter閙 by mohli b齮 az醰isl coodpov韉ad靦sk齧 tendenc韒 – shodns teoricitovvazby.

JiBass (1995) v歛k v n醰aznosti na J. M. Burnse a C. Handy na analogii s Maslowovou pyramidou reagoval kriticky a souhlasil, 瀍 je zde zapot鴈broz氻鴈no vy殮鷕ovn dle jeho pojetmtransforma鑞leader za 鷎ol nejen posouvat svn醩ledovn韐y sm靣em k vy殮韒 pot鴈b醡, ale takk transcendenci jejich osobn韈h z醞m– mparadoxnza c韑 nejen rozv韏et svn醩ledovn韐y, ale sou鑑snvyla飋vat n醩ledn韐ovy osobnz醞my v souladu se z醞my organizace 鑙 spole鑞osti.

Leader jako 刣obrrodi钃

Transforma鑞leader je v tomto vztahu stejnjako 刣obrrodi钃 a) citliva reaguj韈s individu醠n韒 z醞mem o ka瀌閔o n醩ledovn韐a, b) posiluje autonomii n醩ledovn韐a podporuj韈韒 a nehodnot韈韒 zp鵶obem t韒, 瀍 aktivnp鴌n釟a podporuje ple瀒tosti k nov齧 zku歟nostem, pod醰vysv靦lenapod., c) stanovuje limity a pravidla, kterjsou flexibiln a d) je s醡 pozitivn韒 pkladem, k n靘ulze vzhl頌et. Nav韈, transforma鑞leader stejnjako 刣obrrodi钃 podporuje a) d鵹靣u v druh b) sebed鵹靣u a sebev靌om c) seberealizaci, d) orientaci na dosahov醤鷖p靋h a vyvol醰e) tendenci n醩ledovn韐st醫 se podobn齧 leaderovi (Popper a Mayseless, 2003). Mikulincer a Shaver (2007) ozna鑥jza projevy citliv閔o pstupu a p殍e leadera jeho snahy svn醩ledovn韐y povzbudit, zmocnit a nasm靣ovat je na cestu osobn韍o r鵶tu a kolektivn韍o well-beingu.

Hlavnmetodou pro posilov醤n醩ledovn韐a zvy歰v醤jejich sebed鵹靣y, kompetence, autonomie, kreativity a celkov閔o well-beingu je podle Popper a Mayseless (2003) pr醰vytv狲enpocitu vazebnjistoty a odvahy k exploraci. Poskytov醤pocitu jistoty je nav韈 t韒 hlavn韒 zdrojem pro korektivnzku歟nosti, srovnatelns terapeutickou zm靚ou, ktern靕dy m鶠e dobrleader zprost鴈dkovat sv齧 n醩ledovn韐鵰, kte se pot齥ajs probl閙y 鑙 nep鴌zp鵶obiv齧 nastaven韒 (Mikulincer a Shaver, 2007).

Korektivnzku歟nost ve vztahu leader-n醩ledovn韐

Mikulincer a Shaver (2007; 2016) p鴌rovn醰ajleadera k (psycho)terapeutovi: 凧ako terapeut poskytuj韈jistou z醟ladnu pro exploraci osobn韈h a interperson醠n韈h probl閙(K), leader (nap u鑙tel, mana瀍r, rabi, gener醠 nebo prezident) m鶠e poskytovat jistou z醟ladnu pro iniciov醤a udr瀘v醤adaptivn韈h zm靚 v osobn韒 a soci醠n韒 chov醤(2007, s. 441).

Popper a Mayseless (2003) se v靚ovali praktick齧 dopad鵰 citovvazby ve vztahu mezi leaderem a n醩ledovn韐em a nav醶ali na Bowlbyho d鵹靣u v to, 瀍 刵avzdory tendenci ke kontinuitvazebn齝h vzorc jistzm靚y se mohou objevit v pr鵥靐u 瀒vota. V kter閙koli okam瀒ku m鶠e jedinec podlehnout negativnzku歟nosti, ale m鶠e takz韘kat u瀒tek z t靋h pozitivn韈h(Popper a Mayseless, 2003, s. 50). Rozvedli teorii, 瀍 transforma鑞leade鴌 mohou hr醫 rozhodnou roli v z韘k醤korektivnzku歟nosti, ppadnpmo iniciovat korektivnproces, a to pr醰proto, 瀍 se objevujv 瀒votsv齝h n醩ledovn韐v roli vazebnfigury, ke kterse n醩ledovn韈i obracejv pot鴈bjistz醟ladny a bezpe鑞閔o 鷗o鑙歵 Mikulincer a Shaver (2007) v n醰aznosti na p鴌rovn醤k dob鴈 ope鑟v醰an齧 d靦em, ze kter齝h vyr鵶tajv齜ornfunguj韈dosp靗 popisuj 瀍 takv prost鴈dorganizace se n醩ledovn韈i pod veden韒, respektive 剉 p殍i efektivn韍o leadera mohou st醫 lep氻mi, siln靔氻mi a moud鴈j氻mi dosp靗齧i lidmi, a taksami b齮 leadery.

Pokud si jiv tomto kontextu dovol韒e hovo鴌t o 刱orektivnzku歟nosti je to proto, 瀍 citliva responsivnleader 則ak jako jinjistotu-zvy歶j韈vazebnfigury(Mikulincer a Shaver, s. 441) podporuje cyklus 剅oz歩鴒v醤a budov醤頁 (tamt闉) vazebnjistoty sv齝h n醩ledovn韐 Mikulincer a Shaver d醠e tento cyklus popisujjako kask醖u ment醠n韈h proces kterpodporujosobnnastavena r鵶t, v鑕tnpocitjako ocen靚a p鴌jetdruh齧i, zv龤end鵹靣y ve vlastnzvl醖acschopnosti a interperson醠ndovednosti, v靦氻 spolehnutna konstruktivnmetody zvl醖醤stresu a zv龤enuplat騩v醤ment醠n韈h zdrojke kreativnexploraci a z韘k醰醤dovednost

凱okud jsou n醩ledovn韈i nejistve sv齝h generalizovan齝h intern韈h pracovn韈h modelech, budou o鑕k醰at, 瀍 leader bude odm韙av(v ppadvyh齜avosti) nebo nedostupn(v ppad鷝kostnosti).(Popper a Mayseless, 2003, s. 50). Auto鴌 v歛k z definice transforma鑞韍o leadera vyvozuj 瀍 takov齮o leader mtendenci k jist閙u intern韒u pracovn韒u modelu, kterzahrnuje takposkytov醤p殍e v jist閙 vazebn閙 stylu (Popper, Mayseless a Castelnovo, 2000; Popper a Mayseless, 2003), tud頌 bude reaguj韈 citliva projevindividu醠npstup, coje v protikladu s o鑕k醰醤韒 n醩ledovn韐a s nejist齧 vazebn齧 stylem. 凾o ukazuje n醩ledovn韐鵰 alternativnpohled na sv靦, ktermohou postupnp鴈vz韙.(Popper a Mayseless, 2003, s. 50)

Role vazebn閔o modelu ve vztahu leader-n醩ledovn韐

Messick (2005) uv醖jako jednu z hlavn韈h hodnot, kterleader poskytuje n醩ledovn韐ovi v r醡ci LMX, pocit p齝hy a respektu k sobsam閙u, co栳ste鑞odpov韉pot鴈b醡 intern韍o modelu sebe sama dle citovvazby. Zejm閚a u n醩ledovn韐 kte disponujvy殮vazebnou 鷝kostnosta z醨ovev靦氻 pot鴈bou posilovat pocit vlastnhodnoty v r醡ci bl韟k閔o vztahu, m鶠e b齮 schopnost leadera podpo鴌t jejich pocit vlastnhodnoty (Wang a kol., 2005) kl龛ovpro jejich pracovnspokojenost, efektivitu i ochotu nad醠e setrvat v tomto vztahu. Naproti tomu pro leadery s vysokou vyh齜avost kterodpov韉mimo jinneochotvstupovat do bl韟k齝h vztahs druh齧i, sd韑et emo鑞zabarvenobsahy a p鴌jmout druhdo vztahu 栳ste鑞vz醞emnz醰islosti, m鶠e b齮 tento 鷎ol v齬aznobt頌n ppadnmohou takovou interakci zcela odm韙nout. P鴈sto, dle Messicka, dobrleader dok釣e sv閙u n醩ledovn韐ovi d醫 pocit, 瀍 je d鵯e瀒tjako 鑜ov靕 s醡 o sob a to tak, 瀍 z n靔 skute鑞d靗d鵯e瀒tou osobu. Naz齰to zmocn靚韒 na t閠o individu醠n鷕ovni.

Mindfulness

Anglickpojem mindfulness je p鴈kladem slova sati z jazyka p醠i, ktervyu烅vala buddhistickpsychologie jip鴈d 2 500 lety. Sati odkazuje k v靌om pozornosti a schopnosti znovuvybavení⁷ (Siegel, Germer, Olendzki, 2008; Hytych, 2010; Germer, 2005; Shapiro, 2009). V p鵹odn韈h buddhistick齝h nauk醕h a speci醠nv eticko-psychologick閙 syst閙u abhidhamma je mindfulness pova瀘v醤a za centr醠nschopnost lidskmysli (Hytych, 2010) a lze jednodu歟 shrnout jako akt vn韒醤v靋tak, jak doopravdy jsou tea tady (Gunaratana, cit. podle Hyland, Lee a Mills, 2015). Mindfulness byla jako瀟o p鵹odnbuddhistickprincip 鷖p鞖nintegrov醤a do z醦adnpsychologie a psychoterapie (Hytych, 2010; Malinowski, 2013) a jedn韒 z jej韈h pr鵮opn韐byl jip鴈d 35 lety Kabat-Zinn se svou metodou MBSR (Metoda redukce stresu zalo瀍nna v氻mavosti, Hytych, 2010; Kabat-Zinn, 2003). Pojem dnes ozna鑥je nejen samotnfaktor mysli dle buddhistick齝h nauk a teoretickkonstrukt idey mindfulness uzp鵶obenpro v靌ecko-psychologickuchopen ale n靕dy se pou烅vtakpro ozna鑕npsychick齝h proces tj. mechanismna 鷕ovni mysli a mozku (Taren, Creswell a Gianaros, 2013; Way, Creswell, Eisenberger a Lieberman, 2010), praktiky a tr閚ink pro kultivaci mindfulness (typicky meditace) a dle n靕ter齝h autortakment醠n韍o stavu, kterje c韑em t靋hto technik (Germer, 2005; Malinowski, 2013).

Jedna z nejzn醡靔氻 definic mindfulness poch醶od Johna Kabat-Zinna (2003, s. 145):

刅靌om kterse objevuje skrze z醡靣nsoust鴈d靚pozornosti v ptomn閙 okam瀒ku a s nehodnot韈韒 pstupem vi pro瀒tk鵰, kterse objevujokam瀒k za okam瀒kem.“⁸

P鴈hled definic jin齝h autorje dostupnnap v 鑜醤ku Bendy (2007) nebo Dhiman (2009).

Z醟lad v buddhistickmeditaci

Olendzki (2013) rozli歶je dva z醟ladntypy buddhistickmeditace: 1) koncentraci (neboli uklidn靚 samath zalo瀍nou na zam禅ov醤pozornosti na jedinobjekt ve smyslu vy鴄zenjin齝h objektpozornosti, jej韒elem je tr閚ink jednobodovosti a pos韑enkoncentrace, s韑y a stability mysli; a 2) mindfulness (vhled, vipassan, jej韒c韑em je otev鴈nspo桧v醤 p鴌 n靘se v靌omp鴈souvod objektu k objektu tak, jak se tyto vjemy postupnvyno鴘jv mysli v sou鑑sn閙 okam瀒ku a op靦 miz Dlouhodobpraxe mindfulness rozv韏vhled do subjektivnpodstaty v歟ch jeva zku歟nosta uv靌om靚si tzv. t vlastnostexistence. Prvnje pom韏ivost, kterodkazuje k faktu, 瀍 celsv靦, ktermysl pro烅v je z醨ovekonstruktem t閠o mysli, av歛k t韒 p醖em je slo瀍n pouze z pom韏iv齝h jev jejichpodstatou je, 瀍 op靦 zaniknou. Druhou je utrpen kterodkazuje nejen k ptomnosti smrti, nemoci, ztr醫y apod. v lidsk閙 瀒vot n齜rtakke v歟 prostupuj韈韒 psychick齧 jev鵰, kterpramenze z醟ladnnemo瀗osti absolutnuspokojit lidsktouhy. Zahrnuje nejen nemo瀗ost ukojit touhu, ale taknutnost vypodat se s t韒, co 鑜ov靕 nechce, odm韙鑙 nen醰id tedy s emocemi plynouc韒i z averze, a zvl醖nout neust醠zmatek z objevuj韈韈h se konflikttu瀍b a averz T鴈tje pak ne-j(viz Mace鑕k, 2016; Hytych, 2010), zjednodu歟n鴈鑕no odkazuj韈k faktu, 瀍 cokoli, o 鑕m se domn韛醡e, 瀍 je esencna歟ho prav閔o j je sp須e op靦 jen vzorcem podm韓靚齝h chov醤 vn韒醤鑙 my歭en a tedy, jako瀟o pom韏ivskute鑞ost, postr醖jakoukoli pravou, trvalou a nem靚nou esenci. P鴈dpoklad, 瀍 existuje jjako majitel my歭enek, pocita vjem(jsou m tedy existuje j, je ve skute鑞osti neopodstatn靚a nav韈 maladaptivnzdroj psychick齝h probl閙sp須e ne瀕i 歵靤t Popsanpodstata utrpenodkazuje takke t鴈m z醟ladn韒 剅u歩v齧 emoc韒 kter齧i jsou touha a p鴌poutanost (desire, attachment), averze a hn靨 (aversion, anger) a nev靌omost a zmatek (ignorance, confusion). Buddhistickpraxe se soust鴈dna pr醕i s t靘ito emocemi a jejich zd醤livou eliminaci, o鑙stu, respektive jejich transformaci na moudrost a vhled (nap Bodhi, cit. podle Hyland, Lee a Mills, 2015). Dle buddhistick閔o syst閙u abhidhamma (Nyanaponika, 1976) je p鴌tom v氻mavost ptomna v tzv. dovedn齝h stavech mysli, 刟 jejrozvoj je tak pmo spojen s rozvojem 歵靤t(K) a m韗n靚韒 utrpen頁 (Hytych, 2010, s. 585). Podle Bendy (2007) se p鴈d deseti lety se v靦歩na autorve sv閙 pojetv韈e 鑙 m閚shodovala s psychologiabhidhammy, tj. vych醶ela z meditace vhledu.

Podstata Mindfulness a Mindlessness

凾ato technikaK spo桧vjednodu歟 v tom, 瀍 si l閗anechce ni鑕ho speci醠npov歩mnout

a vi v歟mu, co sly氻, se chovs tout闉 籸ovnom靣nse vzn釟ej韈pozornost慝, jak jsem to jijednou nazval. K

dli se 鑜ov靕 p鴌 v齜靣u sv齧i o鑕k醰醤韒i, je v nebezpe桧, 瀍 nikdy nenajde nic jin閔o neto, co jiv怼K

Nesm韒e zapom韓at na to, 瀍 v靦歩nou sly氻me v靋i, jejichv齴nam bude rozpozn醤 teprve dodate鑞

(Freud, 1997, cit. podle Benda, 2007, s. 130-131).

Mindfulness je z醟ladnp鴌rozenou schopnostlidskmysli. Jednse o ment醠nproces odli歯od jin齝h ment醠n韈h proces jako jsou pozn醰醤 motivace 鑙 emoce. Mindfulness odkazuje k tomu, 瀍 鑜ov靕 si m鶠e b齮 v靌om v龤e uveden齝h ment醠n韈h proces– my歭enek, motiv emoc senzorick齝h i ment醠n韈h po鑙tka vjem V靌omí⁹ (consciousness) zde zahrnuje jak bd靗ost, v靌omost (awareness), tak pozornost (attention), (Brown a Ryan, 2003). Hytych (2010) p鴈kl醖definuj韈pojmy jako v靌om pozornost a schopnost znovuvybaven D韐y bd靗osti, kterslou烅 jako radar, si mysl m鶠e b齮 kontinu醠nv靌oma v歟ho, co se ve vnit鴑韒 i vn靔氻m prost鴈dobjevuje, av歛k bez toho, aby tyto objevuj韈se a mizej韈jevy nutnbyly st鴈dem pozornosti. Pozornost je tedy proces zam禅env靌omse zv龤enou citlivostvi tomuto omezen閙u v齭eku celzku歟nosti – objektu pozornosti. Mindfulness je pak stavem zv龤enpozornosti i uv靌omov醤toho, co je v ptomn閙 okam瀒ku ptomno a zakou歟no (Brown a Ryan, 2003), respektive v歟ho, co se v mysli objevuje. Za 鷖t鴈dvlastnost mindfulness je pova瀘v醤a otev鴈na receptivnbd靗ost, v靌omost (awareness) a pozornost, kterse odr釣v celkov鷕ovni v靌om(consciousness) vi prob韍aj韈zku歟nosti. Mindfulness v sobzahrnuje takpostojovou komponentu, a to otev鴈nou zv靌avost a z醡靣nou laskavost a soucit (Guaratana, cit. podle Hyland, Lee a Mills, 2015).

Probl閙 definov醤podstaty mindfulness odkazuje k probl閙u mno瀞tvdefinic, kterexistuj a kterzat韒 z鴈jmnedo歭y do stavu konceptu醠njednoty (pro p鴈hled definic viz Benda, 2007; Bla瀍jovsk 2013; Dhiman, 2009).

Brown a Ryan charakterizovali takopak mindfulness – mindlessness, jako relativnneptomnost 鑙 nedostatek mindfulness. Mindlessness odkazuje k zast鴈n閙u anebo omezen閙u v靌om kterm鶠e nab韗at r鵽n齝h podob: ruminace, spo桧v醤my歭enkami v minulosti 鑙 budoucnosti, fantaz韗ov醤nebo 鷝kosti vi budoucnosti apod., tedy v歟, co v靌omodv醖od ptomn閔o okam瀒ku tady a te Brown a Ryan uv醖靔 瀍 p鑙nou m鶠e b齮 takrozd靗enost v靌om kdy ur鑙t栳st je obsazena v韈e鑕tn齧i 鷎oly, zahlcena obavami, anebo je ta瀍na automatick齧 kompulzivn韒 chov醤韒, bez schopnosti si toto chov醤plnuv靌omovat a ovl醖at – tzv. stav autopilota. Motivacpro mindlessness m鶠e b齮 mimo jinobrannpostoj a odm韙醤plnsi uv靌omit ptomnment醠nobsahy, jako nepjemnmy歭enky, emoce atd., kterse pak st醰ajnev靌om齧i, a鑛oli jsou st醠e pohony pro jedn醤a navazuj韈ment醠nstavy.

Operacionalizace a n醩troje pro m禅enmindfulness

Pro m禅enmindfulness bylo vyvinuto mno瀞tvmetod (viz Plohy 4 a 5 v t閠o pr醕i). V z醟ladu se dajrozli歩t na metody m禅韈stavovou (state) mindfulness a rysovou (trait / dispositional) mindfulness (Brown a Crodon, 2008; Pepping, Davis a O扗onovan, 2015; Taren, Creswell a Gianaros, 2013; Creswell, Eisenberger a Lieberman, 2010; Shapiro, Brown, Thoresen a Plante, 2011). Druh齧 rozli歟n韒 je mno瀞tvfaktor/ dimenz kterpodle v齴kumn韐mindfulness tvo (Cardaciotto, 2005; Kohls, Sauer a Walach, 2009). I v t閠o oblasti panuje neshoda a v齴kumnpstupy se pohybujod jednofaktorov閔o pojetpo rozli歰v醤p靦i faktor(Baer, Smith, Hopkins, Krietemeyer a Toney, 2006). Ma (2008) odk醶ala na probl閙 operacionalizace mindfulness jako na 剆por mezi jednotliv齧i pohledy v齴kumn韐 kte p鴈dstavujv氻mavost bujako techniku, metodu nebo schopnost; jako stav nebo rys; jako proces nebo n醩lednv齭ledek(cit. podle Bla瀍jovsk 2013, s. 24). Mezi nej鑑st靔i pou烅vanpat v sou鑑snosti MAAS (Mindful Attention and Awareness Scale; H鰂ling, Moosbrugger, Schermelleh-Engel a Heidenreich, 2011) FMI (Freiburg Mindfulness Inventory; Kohls, Sauer a Walach, 2009); a FFMQ (Five Facet Mindfulness Scale), ktervznikla jako synt閦a p靦i jin齝h 歬醠 m禅enmindfulness (Baer a kol., 2006; Benda, 2007; Cardaciotto, 2005), a zahrnuje p靦 faktor pozorov醤(observe), popisov醤鑙 pojmenov醰醤(describe); nehodnocen(nonjudge); nereagov醤(nonreact); v靌omjedn醤(act aware), vztahuj韈se k vnit鴑韒 i vn靔氻m jev鵰, ktermysl m鶠e zachytit.

Zp鵶oby posilov醤mindfulness

Mindfulness m鶠e b齮 rozv韏ena r鵽n齧i typy tr閚inku. T韒 hlavn韒, p鵹odn韒 a nejv齴namn靔氻m, je meditace, ause jedno medita鑞techniky zalo瀍nna mindfulness a rozv韏enpozornosti samotn nebo o meditace transcendent醠n(Shapiro, 2009). Sundquist, Palm閞, Johansson a Sundquist (2017) ve svzn醜odn靚klinickzkou歝e uk醶ali, 瀍 skupinovterapie zalo瀍nna mindfulness dosahuje plnsrovnateln齝h v齭ledku l殍by 歩rok閔o spektra psychiatrick齝h pot頌(zaznamenali pokles u v歟ch sub歬醠 SCl-90), specificky pak zejm閚a deprese, 鷝kosti, poruchy spojense stresem, jako individu醠nKBT terapie. Jejich studie v歛k z醨oveuk醶ala, 瀍 i pacienti, kte obdr瀍li l殍bu KBT, se signifikantna ekvivalentnzlep歩li v mindfulness (m禅enou 歬醠ou MAAS), a鑛oli u skupiny z terapie zalo瀍nna mindfulness bylo toto zlep歟no n靋o vy殮neu KBT. Toto zji歵靚ilustruje, 瀍 rozvoj mindfulness, respektive toho, co si v齴kumn韈i voljako konstrukt reprezentuj韈koncept mindfulness, neprob韍pouze p鴌 meditac韈h pmo na mindfulness zam禅en齝h. Pro pos韑enmindfulness existujr鵽n刾sychosoci醠nintervence(Tanner a kol., 2009) – MBSR a odvozenterapeutickprogramy tvo jednu, a鑛oli pravd靝odobnnejv靦氻, 栳st (pro p鴈hled viz Baer, 2006; Hytych, 2010; detailnnap Peterson, 2014).

Tr閚ink mindfulness na pracovi歵i spo桧vp鴈dev氻m v uzp鵶oben齝h, leh桧ch variac韈h na p鵹odnprogram MBSR Johna Kabat-Zinna (Hyland, Lee a Mills, 2015). V齭ledntr閚ink je tedy obvykle adaptov醤 do pracovn韍o prost鴈d cozahrnuje zkr醕encvi鑕n(nam韘to MSR modelu jednoho setk醤v d閘ce 2,5 hodiny je zde obvykld閘ka jednoho setk醤60 – 90 minut) a tako鑕k醰醤vi ka瀌odennpraxi astn韐jsou ni灇(nam韘to 45 minut je to nap 10 – 15 minut denn. Celkovd閘ka tr閚inku se pohybuje mezi 5 a12 t齞ny, av歛k mo瀗je takabsolvovat jednodenn歬olen Specificktr閚inky se objevujtakonline (Hyland, Lee a Mills, 2015) 鑙 ve formmobiln韈h aplikac(viz nap Mani, Kavanagh a Stoyanov, 2015). Dle Hyland, Lee a Mills (2015) se sice objevujv齴kumy, kterdokl醖ajinnost i u zkr醕en齝h program av歛k z醨oveu nich hrozopomenutprocesu醠npodstaty mindfulness a ochuzeno n靕terbenefity.

Nejasnost v konstruktu mindfulness

処t has been said that the 俹rder or confusion of society

corresponds to and follows the order or

confusion of individual minds

凚ylo 鴈鑕no, 瀍 俻odek nebo zmatenspole鑞osti

koresponduje s a n醩leduje podek nebo

zmatenindividu醠n韈h mysl響.

(Nyanaponika, cit. podle Dhiman, 2009, s. 72)

P鴈dev氻m u snahy hodnotit efekty tr閚inku mindfulness nar釣韒e na z醟lad potenci醠n韈h probl閙v celkov閙 ch醦醤pojmu, respektive v靌eck閔o konstruktu mindfulness jako takov閔o. Je nezbytnsi uv靌omit obrovskou 氻鴌 medita鑞韈h pstupa rozli歯齝h technik, kterv歛k takvedou k odli歯齧 v齭ledk鵰 (Malinowski, 2013). Chiesa a Malinowski (2011) na z醟ladp鴈hledovstudie zahrnuj韈mimo jini neurologickm禅enmozkovaktivity p鴌 meditac韈h upozornili, 瀍 v teoretick閙 i praktick閙 pochopena uchopenmindfulness existujsignifikantnrozd韑y v r醡ci 歩rok閔o spektra medita鑞韈h a psychologick齝h pstupa technik a 瀍 m韈h醤pstup ktervych醶ejz buddhistickfilozofie, se sou鑑sn齧i koncepty psychologickteorie m鶠e b齮 problematickpro budoucv齴kum i praxi. Specificky v kontextu psychologie organizace upozornili na problematiku zmatenpojm konstrukta typmeditacDavis a Bjornberg (2015).

Benda (2007) ve sv閙 p鴈hledu definic mindfulness upozornil na b鞛nchyby v jej韒 ch醦醤 Pro plnporozum靚v氻mavosti pova瀘val za nutnuv靌omit si rozd韑 mezi psychick齧i jevy a v齴namy, ktertyto jevy pro ur鑙t閔o pozorovatele / jejich dr瀒tele / mohou m韙: 刼sobnpro烅vanv齴namy jsou d醤y p鴈dchozzku歟nostpozorovatele a situa鑞韒 kontextem, st醰ajse konkr閠n韒i obsahy jednotliv齝h my歭enek, obraz鑙 p鴈dstav(H醞ek, cit. podle Benda, 2007). 刅氻mavost v歛k z鵶t醰v瀌y 俷adt靘ito konkr閠n韒i obsahy. To znamen 瀍 zat韒co proces my歭ennebo p鴈dstavov醤se m鶠e st醫 p鴈dm靦em v氻mavosti, konkr閠nobsah my歭enky nebo p鴈dstavy nikoli. 侾okud vzpom韓醫e na st鴈do歬olsk閔o u鑙tele, jde o vzpom韓醤 Jestli瀍 si uv靌om韙e, 瀍 vzpom韓醫eK, jde o v氻mavost憮 (Benda, 2007, s. 130). Schopnost mindfulness je mo瀗rozv韏et, tr閚ovat, sama o sobale nentechnikou. Nenani metakognitivnschopnost nebometakognice zahrnuje my歭eno my歭en– ale v氻m醤a my歭ense navz醞em vylu鑥j Nezahrnuje pozn醰醤na 鷕ovni pojma na rozd韑 od pozornosti, kterje aktivnzam禅ov醤a na zvolenp鴈dm靦 鑙 aspekt, mindfulness je pasivn receptivnkvalita mysli samotn otev鴈n nezaujat nehodnot韈– nevyb韗 ale pouze registruje a akceptuje ka瀌ou zaznamenanou skute鑞ost (Benda, 2007).