T靘i jsou p鴈dev氻m my歭enky na vazebnou figuru, kterou se 鑜ov靕 n醩lednpokusvyhledat a p鴌bl頌it se do jejbl韟kosti pro z韘k醤pocitu bezpe桧 a ochrany. Vyhodnocov醤dostupnosti vazebnfigury je spojeno s individu醠n韒i rozd韑y v poci漮vanvazebnjistot
Pokud se neda z韘kat pocit bezpe桧, proto瀍 vazebnfigura je nedostupnnebo nereaguje na projevy t靋hto pot鴈b, aktivujse tzv. sekund醨nstrategie – hyperaktivace nebo deaktivace syst閙u:
趜kostnhyperaktivace – zes韑ensnahy a aktivity vedouc韈h ke kontaktu s vazebnou figurou, intenzivnsledov醤t閠o osoby a silnsnaha se k np鴌bl頌it. Obn釟zv龤enou ap鴈hnanou ostra瀒tost vi potenci醠n韒 hrozb醡 a ruminaci o mo瀗閙 ohro瀍n Charakterizuje 鷝kostnstyl citovvazby.
Vyh齜avdeaktivace – spo桧vv obranndeaktivaci vazebn閔o syst閙u. Zahrnuje pop鴈nvazebn齝h pot鴈b a jejich nahrazenkompulzivnsob靤ta鑞ost– 鑜ov靕 pop韗svou pot鴈bu p鴌bl頌it se vazebnfigu鴈 a z醨ovei existenci mo瀗齝h hrozeb. Uzn醤existence obou by u n靔 mohlo znovu-aktivovat vazebnsyst閙, proto jsou potla鑟v醤y. Strategie je charakteristickpro vyh齜avstyl citovvazby.
Ta sekund醨nstrategie, kterje p鴈va瀠j韈 z醨oveukazuje na individu醠nnastavenvnit鴑韍o pracovn韍o modelu citovvazby, kter齧 dan鑜ov靕 disponuje (viz n頌e). Mikulincer a Shaver (2007) podot齥aj 瀍 aktivace syst閙u je z醩adnz醰islna subjektivn韒 vyhodnocensituace a toho, zda se jevjako ohro瀠j韈鑙 neohro瀠j韈– ne na tom, zda situace objektivnre醠nnebezpe桧 obsahuje.
Individu醠nstyly citovvazby, vnit鴑pracovnmodel a ment醠nreprezentace
Individu醠nrozd韑y ve fungov醤syst閙u citovvazby
Individu醠nodli歯osti ve fungov醤vazebn閔o syst閙u vypl齰ajz toho, co Mikulincer a Shaver (2007, s. 21) shrnuli jako schopnost 刾rogramov醤頁 vazebn閔o syst閙u - mo瀗ost flexibilnp鴌zp鵶obovat vazebnsyst閙 pro co nejefektivn靔氻 dosahov醤vazebn齝h c韑a uspokojov醤pot鴈b. P鴌 dlouhodob閙 setrv醤鑜ov靕a v ur鑙t閙 vztahov閙 prost鴈d(obvyklppad mal閔o d韙靦e v rodin se jeho behavior醠nsyst閙 p鴌zp鵶obuje tomuto prost鴈da st醰se 剼it齧 na m韗upro specifickvztahovvzorce, kterjsou v tomto prost鴈dptomn Kvalita interakcs vazebnou pe鑥j韈osobou ve chv韑韈h aktivovan閔o vazebn閔o behavior醠n韍o syst閙u se tak st醰hlavn韒 zdrojem individu醠n韈h rozd韑v citovvazb
Na z醟ladopakovanzku歟nosti se o鑕k醰醤a vazebnchov醤st醰ajautomatickou reakc kterjiž p鴌 dal氻ch ple瀒tostech nevy瀉duje aktivn v靌om op靦ovnvyhodnocencelsituace (Crowell a kol., 2002). O鑕k醰醤ohlednsebe sama i druh齝h lid ktersi d韙na z醟ladt靋hto zku歟nostvytvo, se formujdo tzv. vnit鴑韍o pracovn韍o modelu. Fonagy a Target (1997) shrnuj 瀍 opakovan st醠e stejnaspekty vztahtypu 刯– druzlid閾 (self-other) se m靚na abstraktn internmodely reprezentac a co v韈, jsou strukturov醤y do 刯– druzlid– afekt(self-other-affect) tri醖 neboli vnit鴑韈h pracovn韈h model
Vnit鴑pracovnmodel – druza já
Z醟ladem individu醠nvybudovan閔o stylu citovvazby je vnit鴑pracovnmodel (internal working model), kterje reprezentacfungov醤a v齴namu bl韟k齝h mezilidsk齝h vztah(Crowell a kol., 2002). Vnit鴑pracovnmodel tedy obsahuje internalizace a reprezentace hlavn韈h aspektvztahs pe鑥j韈韒i osobami, kter鑜ov靕 pro瀒l v d靦stv(Bowlby cit. podle Popper a Mayseless, 2003). V ran閙 v靕u si d韙b靐em rozv韏encitovvazby vi matce (鑙 jinhlavnpe鑥j韈osob vytv狲dva v齴namnn醜ledy, kterse pozd靔i m靚na p鴈trv醰aj韈vnit鴑p鴈sv靌鑕n(Bowlby, cit. podle Bla瀍jovsk 2013):
zda je matka (pozd靔i kter醟oli vazebnfigura) vn韒醤a jako reaguj韈 podporuj韈a poskytuj韈ochranu 鑙 nikoliv - vznik刴odel ostatn韈h kterreprezentuje obecnp鴈sv靌鑕n 瀍 druzlidjsou d鵹靣yhodn pe鑥j韈a dostupnv ppadpot鴈by (pozitivno鑕k醰醤, anebo 瀍 jsou odm韙av nedostupna nepe鑥j韈(negativno鑕k醰醤.
zda d韙 (pozd靔i dosp靗鑜ov靕) pova瀠je samo sebe za n靕oho, komu je b鞛np殍e, podpora a ochrana nab韟ena a poskytov醤a - vznik刴odel sebe kterreprezentuje, zda 鑜ov靕 s醡 sebe pova瀠je za n靕oho hodn閔o l醩ky (pozitivnsebepojet 鑙 nikoliv (negativnsebepojet pocit, 瀍 l醩ka druh齝h mu nepslu氻), (Bartholomew, 1990).
Vizu醠nmodely reprezentuje dvojdimenzion醠ndiagram, ze kter閔o vypl齰ajtak鑤y鴌 z醟ladnstyly citovvazby (Obr醶ek 2). Uvedendimenze ukazujv obecnrovinna m韗u z醰islosti vlastn韍o pozitivn韍o sebepojetna druh齝h lidech (鷝kostnost) a m韗u snahy vyhnout se intimits druh齧i z d鵹odu o鑕k醰醤zra騯j韈 odm韙avodezvy (vyh齜avost), (Bartholomew, 1990; Bartholomew a Horowitz, 1991).
Styly citovvazby v dosp靗osti
Po vzoru terminologie Mikulincer a Shaver (2007) tato pr醕e pou烅vpro t鴌 hlavnkategorie citovvazby dosp靗齝h dle Ainsworth pojmy jist 鷝kostna vyh齜av Vystihujje dvz醟ladndimenze:
m韗a vyh齜avosti a m韗a 鷝kostnosti.
Jistcitovvazba v tomto modelu ozna鑥je vazebnstyl charakteristickn韟kou 鷕ovn鷝kostnosti i vyh齜avosti. 萳ov靕 s jistou citovou vazbu mvnit鴑pocit vlastnhodnoty – p鴈sv靌鑕n 瀍 je hoden l醩ky, a tako鑕k醰醤 瀍 druzlidjsou k n靘u obecncitliv reaguj韈a p鴌j韒ajho. D韐y tomu, 瀍 p鴈sv靌鑕no vlastnhodnotje sou栳stvnit鴑韍o modelu, je jistvazba spojena s p鴌rozenou sebed鵹靣ou nez醰islou na hodnocendruh齝h. Jejnositel se c韙pjemni ve velmi intimn韈h vztaz韈h s bl韟k齧i lidmi, pro烅vi p鴌j韒v韈e v鴈losti a zapojenv intimn韈h vztaz韈h (Bartholomew a Horowitz, 1991). Jistvazebnstyl je spojen taks mno瀞tv韒 psychologick齝h pozitivn韈h benefitjako celkov瀒votnwell-being, ni灇鷕ovn鷝kosti a deprese a dal氻mi (Hazan a Shaver, 1990; Mikulincer a Shaver, 2007). Charakteristickje, 瀍 je pro tohoto 鑜ov靕a snadnse druh齧 p鴌bl頌it, b齮 na nich z醰isla taknechat je, aby byli oni z醰islna n靘 (Mikulincer a Shaver, 2007).
趜kostnstyl citovvazby je charakterizov醤 vysokou m韗ou vazebn鷝kostnosti a n韟kou m韗ou vyh齜avosti – obsahuje pozitivnmodel ostatn韈h (o鑕k醰醤jejich citlivodezvy a otev鴈nost intimit, av歛k negativnmodel sebe sama (刵ejsem jejich l醩ky hoden. Proto瀍 kladnpojetsebe sama nenzvnit鴑靚o v modelu sebe, takov鑜ov靕 se sna烅 svsebepojetpos韑it vyhled醰醤韒 uzn醤a pozitivn韈h kontakts druh齧i lidmi, na kter齝h se tak st醰z醰isl齧. Aby tyto pot鴈by naplnil, vyu烅v鷝kostnhyperaktivace vazebn閔o syst閙u a ve vztaz韈h se velmi otev韗 vyu烅vdruhjako bezpe鑞ou z醟ladnu, ale m鶠e m韙 probl閙y s ruminacemi a 鷝kostmi zalo瀍n齧i na pochyb醕h o vlastnhodnot kterho vedou op靦 k dal氻m vazebnhyperaktivn韒 strategi韒 z韘k醰醤pocitu bezpe桧 (Bartholomew a Horowitz, 1991; Bla瀍jovsk 2013). M鶠e m韙 pocit, 瀍 druzse zdr醜ajs n韒 m韙 tak bl韟kvztah, jak by si s醡 pl, n靕dy ado tm韗y, 瀍 jeho snaha druhvystra氻 nebo odrad(Mikulincer a Shaver, 2007).
Obr醶ek 2 – Dvojdimenzion醠nmodel intern韈h modela z nich vypl齰aj韈韈h stylcitovvazby
Vyh齜avstyl citovvazby se vyzna鑥je vysokou vyh齜avosta n韟kou 鷝kostnost Jeho nositel mpozitivnmodel sebe sama, av歛k vi druh齧 je odm韙av nebood nich o鑕k醰odm韙ava necitlivpstup k sobsam閙u. Proto vyu烅vjako strategii deaktivaci vazebn閔o syst閙u a intimn韒 kontakt鵰 se vyh齜 p鴌鑕mje p鴈sv靌鑕n, 瀍 je nepot鴈buje. Posiluje tak vlastnpocit nez醰islosti a nezranitelnosti. Sou栳stje kromvysoksebed鵹靣y takn韟k鷕oveemo鑞韈h projeva v鴈losti, ve vztaz韈h pro烅vvelmi m醠o bl韟kosti a intimity (Bartholomew a Horowitz, 1991; Bla瀍jovsk 2013). Vyh齜av閙u 鑜ov靕u je nepjemnb齮 v bl韟k齝h vztaz韈h s druh齧i a je pro n靔 t鞛kjim plnd鵹禅ovat, stejntak na nich nechce b齮 z醰isl ale nechce ani to, aby oni z醰iseli na n靘 (Mikulincer a Shaver, 2007).
Poslednkategorije tzv. strachupln(鷝kostn)vyh齜avvazba (takdisorganizovan, kterse vyzna鑥je kombinacvysok鷝kostnosti a vysokvyh齜avosti. Od vyh齜av閔o stylu se odli歶je t韒, 瀍 obsahuje 鷝kostnou pot鴈bu p鴌jetdruh齧i pro udr瀍npozitivn韍o sebepojet(Bartholomew a Horowitz, 1991). Na hlub氻 鷕ovni je pro takov閔o 鑜ov靕a obt頌nnaj韙 odpov祜 na ot醶ku, zda je vyhled醰醤bl韟kosti v鵥ec jednou z jeho re醠n齝h mo瀗ost a proto je pro n靔 t鞛kvolit mezi hyperaktivuj韈韒i a deaktivuj韈韒i strategiemi. M鶠e tedy aplikovat obnajednou, coje velmi matoucachaotick Jeho chov醤a reakce v situaci stresu a ohro瀍njsou nekonzistentnaprotich鵧n I kdyaplikuje vyh齜avstrategie, st醠e poci漸je 鷝kost a pot鴈bu bl韟k閔o vztahu a p鴈je si, aby strach a reaktivnvyh齜avost nepoci漮val (Mikulincer a Shaver, 2007).
Jak jsme uvedli v龤e, vazebnstyly se v齴namnpod韑ejna posuzov醤situace jako ohro瀠j韈 tedy samy o sobur鑥j kdy se bude vazebnsyst閙 a p鴌dru瀍nstrategie zaji歵靚bezpe桧 aktivovat. Nap lids 鷝kostnou vazebnou orientacvyhodnocujsituace jako ohro瀠j韈鑑st靔i, coje spojeno i s v靦氻m mno瀞tv韒 chybn齝h odhad zalo瀍n齝h na 鷝kostn閙 vnit鴑韒 pracovnmodelu. (Fraley a kol., 2006).
Zm靚a Vnit鴑韍o pracovn韍o modelu v dosp靗osti a z韘kanjistota
Bowlby (cit. podle Mikulincer a Shaver, 2007, s. 15) nazval ment醠nreprezentace jako pracovn/ pracuj韈modely (working models) ze dvou d鵹od
1) modely jsou k dispozici pro ment醠nsimulaci a p鴈dv韉醤v齭ledkpro r鵽nvazebnchov醤 tj. poskytujdynamicka kontextu p鴌zp鵶obitelnreprezentace komplexn韈h soci醠n韈h situac
2) jsou nav韈 modely provizorn韒i, tj. 刾racovn韒i verzemim靚iteln齝h pl醤
Dle Crowell a kol. (2002) Bowlby pova瀘val vazebnreprezentace za sice teoreticky otev鴈ni vi revizi a zm靚 ktern醩leduje po nov齝h v齴namn齝h vazebn齝h zku歟nostech, av歛k z醨oveuvedl, 瀍 pracujmimo aktivnv靌omv kontextu interakcs pe鑥j韈osobou, kterse v靦歩nou opakujve velmi podobn閙 stylu, 桧mse jivytvo鴈nment醠nreprezentace a tyto interakce navz醞em st醠e posiluja utvrzujve st醰aj韈韈h sch閙atech. Crittenden (2008; Crittenden a Landini, 2011) jde ale v postoji ke zm靚d醠 a pova瀠je citovou vazbu za celo瀒votnproces zr醤 V jej韒 pojetsice ranzku歟nosti ovliv騯jpozd靔氻 v齰oj 鑜ov靕a, av歛k nejsou pro n靔 zcela ur鑥j韈 Nam韘to toho Crittenden poukazuje na dynamiku interakca pokra鑥j韈韈h zku歟nost kter鑜ov靕a vedou k reorganizaci st醰aj韈韈h sch閙at a z醨oveposkytujst醠e novple瀒tosti pro formov醤nov齝h vazebn齝h sch閙at. Mikulincer a Shaver (2007) p鴈dstavili n醩leduj韈sch閙a skladby vazebn閔o stylu v dosp靗osti:
Obr醶ek 3 – Sch閙a skladby vazebn閔o stylu v dosp靗osti
Z韘kanjistota versus nejistota v dosp靗osti
Konceptu reorganizace st醰aj韈韈h sch閙at a stylodpov韉koncept z韘kanjistoty v citovvazbneboli 別arned security charakterizovanu dosp靗齝h, kte sice popisujsvranvztahy s rodi鑙 jako t鞛ka nejist av歛k v dosp靗osti vykazujjistou citovou vazbu (Pearson, Cohn, Cowan a Cowan, 1994; Roisman, Padr髇, Sroufe a Egeland, 2002). V齴kumy tak dokl醖aj 瀍 i lids nejistou citovou vazbou mohou b靐em sv閔o 瀒vota rozvinout jiststyl navzdory ran閙u nejist閙u stylu. Kl龛ov齧i faktory v tomto procesu jsou z釣itek podporuj韈韈h vztah kter鑜ov靕u pom醜aj刪ojitemocion醠nzran靚nabytv ml醖 a kapacita pro pochopensebe sama (Snyder, Shapiro a Treleaven, 2012). Tyto procesy hojenuvnitvztahu m靚vazebnporuchy na jistou vazbu takskrze p鴈programov醤mozkov齝h spojena odr釣se v integraci na neur醠na osobnostn鷕ovni prost鴈dnictv韒 vztahovpropojenkomunikace, koherentn韍o narativu, upravennegativn韈h stavt靗a a mysli a zes韑enpozitivn韈h psychick齝h stav(Surrey a Kramer, 2013). A naopak, z釣itky t鞛ka chaotickmohou p鴌sp靦 ke zm靚sm靣em k nejist閙u vazebn閙u stylu: nap Weinfield, Sroufe a Egeland, (2000) ve sv閙 v齴kumn閙 vzorku neobjevili 炨dnou signifikantnkontinuitu mezi stylem citovvazby v d靦stva stylem, kter齧 liddisponovali v dosp靗osti, v tomto ppadv歛k mnoho astn韐zm靚ilo sv鵭 styl na nejist coauto鴌 vysv靦lili pr醰vlivem vztahovv齴namn齝h, av歛k negativn韈h atraumatizuj韈韈h 瀒votn韈h ud醠ost
Crowell a kol. (2002) zd鵵aznili v齴nam vazebnfigury na formov醤nov閔o stylu citovvazby, zde v kontextu romantick齝h vztah A鑛oli ment醠nreprezentace slou烅 jako relativntrvalz醟lad pro chov醤 pocity a vn韒醤bl韟k齝h vztah nejv靦氻 vliv na st醰aj韈vazebnsyst閙 a styl podle nich majzku歟nosti ve vztaz韈h a zejm閚a sou鑑snpartner, respektive sou鑑snvazebnfigura, nebop醨y si ve vztahu vytv狲ejsvvlastna specifickchov醤typu bezpe鑞z醟ladny, ktermohou v閟t ake zm靚dv靔氻ch vazebn齝h model
Vazebnfigura
V d靦sk閙 i pozd靔氻m v靕u je charakteristick 瀍 odpov靌na nebezpe桧 je vyhled醤bl韟kosti a p殍e vztahov齝h figur (attachment figures), kter齧i jsou v d靦sk閙 v靕u zpravidla jeden z rodi棂 a kterBowlby charakterizoval jako 剆iln靔氻 a moud鴈j氻 pe鑟vatele(cit. podle Mikulincer a Shaver, 2007, s. 11). Dle Bowlbyho je behavior醠nvazebnsyst閙 ptomen po cel瀒vot 鑜ov靕a a projevuje se jako my歭enky a chov醤sm禅uj韈k vyhled醰醤bl韟kosti vazebn齝h figur v obdobnebezpe桧 a hrozby. Znamento, 瀍 i zrala autonomndosp靗lidvyhled醰aja vyu烅vajv 鑑sech hrozby a bolesti p殍i druh齝h, aniby to bylo znakem jejich du歟vnnezralosti 鑙 patologie. Z醨oveschopnost uti歩t s醡 sebe v dosp靗osti je v齴namnzalo瀍na na zvnit鴑靚齝h pozitivn韈h zku歟nostech s p殍vazebn齝h figur v minulosti (Mikulincer a Shaver, 2007; 2004).
V z醰islosti na dosahov醤c韑syst閙u citovvazby (viz v龤e) vzniklcyklus:
pro烅v醤hrozeb a di-stresu
vyhled醰醤ochrany a 鷗靋hy u vazebnfigury
pro瀒tek sn頌enstresu a poc韙靚bezpe桧
n醰rat k jin齧 aktivit醡 a z醞m鵰
Tento cyklus je prototypem 鷖p鞖nregulace emoca regulace mezilidskbl韟kosti. Pozn醤tohoto cyklu, respektive uv靌om靚 瀍 鷏evy od stresu je mo瀗dos醜nout s pomocvazebnfigury, d醰(dosp靗閙u) jedinci model, respektive sc閚狲 pro regulaci negativn韈h emoca zachov醤hodnotn齝h vztah(Waters, Rodrigues a Ridgeway, 1998; Mikulincer a Shaver, 2007).
Vazebnfigura v citovvazbdosp靗齝h
Esenci psychologick閔o vztahu k vazebnfigu鴈 (attachment bond) Bowlby popsal jako 剉yu烅v醤druhosoby jako siln靔氻 a moud鴈j氻 vazebnfigury(cit. podle Mikulincer a Shaver, 2007, s. 17), coje takvysti瀍no v pojmech bezpe鑞鷗o鑙歵(safe haven) a jistz醟ladna (secure base). Koncept jistz醟ladny uvedla do teorie citovvazby Ainsworth a v 瀒vot鑜ov靕a se jako prvnv t閠o roli objevuje matka, respektive prim醨npe鑥j韈osoba (Ainsworth a kol., 1978).
Vazebnfigura plnt鴌 funkce:
je objektem vyhled醰醤bl韟kosti ve chv韑韈h ohro瀍n
slou烅 jako bezpe鑞鷗o鑙歵– je p鴌pravena poskytnout ochranu, 鷗靋hu, podporu a 鷏evu, ke kterse 鑜ov靕 m鶠e navr醫it v ppadohro瀠j韈situace;
slou烅 jako bezpe鑞z醟ladna – umo烌uje sm禅ovat energii a pozornost vi jin齧 aktivit醡, neje vyhled醰醤bezpe桧, tj. aktivovat jinbehavior醠nsyst閙y.
Ten, kdo se objevuje ve vztahu s 鑜ov靕em (rodi partner, pbuznatd.) se tedy st醰vazebnou figurou ve chv韑i, kdy plnv龤e uvedenfunkce.
萾vrtou charakteristikou je, 瀍 neptomnost vazebnfigury vyvol醰stres z odlou鑕n(separational distress), kterse objevuje v re醠n齝h situac韈h i p鴌 p鴈dstavpotenci醠n韍o odlou鑕nnebo ztr醫y vazebnfigury.
V dosp靗osti se v roli vazebnfigury objevujnap sourozenci, bl韟ckolegov u鑙tela kou鑟v bl韟cptel milostnpartne鴌 a dal氻. Spole鑞formujhierarchii vazebn齝h figur (hierarchy of attachment
figures ; Bowlby, cit. podle Mikulincer a Shaver, 2007), ve kterse mohou objevit takpostavy ze specifick齝h kontext jako jsou psychoterapeuti nebo leade鴌 z oblasti organizace, arm醖y apod.
Mikulincer a Shaver (2007) uv醖靔 瀍 jiBowlby formuloval vazebnsyst閙 jako strategii, jej頌 鷖p鞖nost jejnositel neust醠e vyhodnocuje a kterou v ppadnutnosti upravuje do vhodn靔氻ho sledu aktivit, akca reakc Pro takov閠o vyhodnocenvlastn韍o vazebn閔o chov醤jsou pot鴈bnminim醠nn醩leduj韈3 kognitivnoperace:
1) zpracov醤informace o vztahu dan閔o 鑜ov靕a (tj. o sv閙 vlastn韒 vztahu) k prost鴈d- sledov醤a vyhodnocov醤vn靔氻ch ohro瀠j韈韈h ud醠ost jako瀟o taksv閔o vlastn韍o psychick閔o stavu;
2) sledov醤a hodnocenodezvy a reakcvazebnfigury na vlastnpokusy se t閠o figu鴈 p鴌bl頌it;
3) sledov醤a hodnocenu瀒te鑞osti zvolen閔o chov醤v dan閙 kontextu tak, aby bylo mo瀗efektivnuzp鵶obit toto chov醤p鴈k釣k醡, kterse objevuj
V歟chny t鴌 slo瀔y behavior醠n韍o syst閙u orientovanna dosahov醤c韑e jsou pot鴈bnpro seberegulaci. Z醨ovetato povaha vazebn閔o chov醤vy瀉duje uchov醰醤relevantn韈h dat o transakc韈h mezi 鑜ov靕em a prost鴈d韒 ve formment醠n韈h reprezentac
Nedostupnost vazebnfigury - Role ment醠n韈h reprezentacv situaci ohro瀍ní
Jak uv醖Kul韘ek (2000), v citovvazbje kl龛ov 瀍 celsyst閙 je aktivov醤 zejm閚a v podm韓k醕h stresu, respektive za poci漮van閔o stavu ohro瀍n V dosp靗osti prim醨nvazebnstrategie nevy瀉duje nutnvyhled醰醤fyzickptomnosti vazebnfigury, n齜rm鶠e zahrnovat aktivaci ment醠n韈h reprezentacvztahov齝h partner/ vazebn齝h figur, kte jinak obvykle p殍i a ochranu poskytuj Tyto reprezentace pom醜ajvytvo鴌t pocity bezpe桧 a jistoty, kterpom醜aj鑜ov靕u k 鷖p鞖n閙u vypod醤se s aktu醠n韒i hrozbami. To znamen 瀍 ment醠nreprezentace vazebn齝h figur mohou p鴈dstavovat symbolickou bl韟kost (symbolic proximity) podporuj韈韈h bl韟k齝h osob.
D醠e, ment醠nreprezentace sebe sama zahrnujzvnit鴑靚(introjektovan rysy vazebn齝h figur poskytuj韈韈h jistotu a ochranu, d韐y 鑕muse sebeukonej歟na sebeochrana st醰ajv dosp靗osti dobrou alternativou k regulaci di-stresu a pocitohro瀍n Koncept, 瀍 dostupnost vazebnfigury je spojena s v齰ojem sebereprezentaczalo瀍n齝h na bezpe桧 a jistot(security-based self-representations), kterjsou dosp靗閙u jedinci k dispozici v obdob韈h stresu a ohro瀍na jsou mu vnit鴑韒 zdrojem 鷗靋hy a 鷏evy, rozpracovali Mikulincer a Shaver (2004). Ve v齭ledku tedy sebereprezentace zalo瀍nna bezpe桧 a jistotzastupujvyhled醤fyzick閔o kontaktu s vazebnou figurou n醩leduj韈韒 zp鵶obem:
Obr醶ek 4 – Cyklus dosahov醤c韑syst閙u citovvazby
skrze kontakt s vazebnou figurou
Obr醶ek 5 – Cyklus dosahov醤c韑syst閙u citovvazby
skrze vybavensebereprezentaczalo瀍n齝h na bezpe桧
Mikulincer a Shaver (2007) zmi騯jv齴namnou skute鑞ost t齥aj韈se vztahu vazebn閔o behavior醠n韍o syst閙u vi jin齧 behavior醠n韒 syst閙鵰. Jelikostrach a vyhled醤bl韟kosti vazebnfigury musm韙 vysokou prioritu vzhledem k ot醶k醡 p鴈瀒t aktivace vazebn閔o syst閙u v podstatdeaktivuje nebo inhibuje ostatnbehavior醠nsyst閙y. Ve chv韑韈h ohro瀍nlidvyhled醰ajbl韟kost druh齝h zejm閚a kv鵯i pot鴈bpodpory a upokojen(comfort). Nav韈, v situaci ohro瀍nje jedinec zpravidla zam禅en jen na sebe a svou pot鴈bu ochrany – tak moc, 瀍 postr醖ment醠nkapacitu pot鴈bnou pro empaticka altruistickpstup vi pot鴈b醡 druh齝h a poskytnutp殍e druh齧. Pouze po uspokojenpot鴈by pocitu bezpe桧 a jistoty (viz v龤e) se 鑜ov靕 m鶠e op靦 zapojit do jin齝h aktivit.
Leadership
Tradi鑞byla pozice leadera charakterizov醤a z hlediska hierarchickstruktury a form醠ndanvedoucrole, dnes je v歛k 歩roce zn醡o, 瀍 ti, kte tyto role form醠nobsazuj nemusb齮 vn韒醤jako leade鴌, zat韒co jin kte form醠nvedoucpozice nezast醰aj mohou b齮 i p鴈s tento fakt ostatn韒i ve skupinjako leade鴌 vn韒醤i a n醩ledov醤i (DeRue a Ashford, 2010). V t閠o 栳sti pr醕e nenprostor pro obs醜lp鴈hled cel閔o spektra t閙at leadershipu, nento ostatnani elem. Proto pro u灇z醔靣 byly vybr醤y prim醨ndvz醟ladnoblasti – t閙a dyadick閔o vztahu mezi leaderem, respektive osobou ve vedoucroli, a n醩ledovn韐em, kterje nejbli灇pro t閙a citovvazby a vztahovosti v tomto smyslu (Popper a Mayseless, 2003), a oblast transforma鑞韍o leadershipu, kterje v sou鑑snosti nejsiln靔i zastoupen ve v齴kumu i doporu鑕n韈h pro praxi.
Dyadickvztah jako j醖ro leadershipu
LMX
Z obrovsk閔o mno瀞tvr鵽n齝h perspektiv, kterlze aplikovat na leadership, je pro tuto pr醕i relevantnzejm閚a aspekt dyadick閔o vztahu mezi leaderem a n醩ledovn韐em, kterreprezentuje teorie s n醶vem 刲eader-follower exchange respektive 刲eader-member exchange vyu烅vaj韈zkratku LMX (Gooty a Yammarino, 2016; Day a Miscenko, 2016; Hudson, 2013). Dle Gooty a Yammarino se jedno jednu z nejvlivn靔氻ch teorileadershipu a model v齴namnpro vysv靦lenmno瀞tvr鵽n齝h pozitivn韈h faktorod v齭ledkorganizace po well-being n醩ledovn韐dan閔o leadera. Graen a Uhl-Bien (1995) ozna鑙li LMX za recept na efektivn靔氻 leadership prost鴈dnictv韒 rozvoje a udr瀘v醤zral齝h vztah A鑛oli Graen a Uhl-Bien zam禅ili svou pozornost na dyadickvztah mezi leaderem a n醩ledovn韐em, mezi mnoho zohledn靚齝h faktorkoncept citovvazby nezahrnuli. Zralvztah v歛k p鴌rovn醰ajk partnerstva zmi騯j 瀍 efektivnproces leadershipu se objevuje, pokud obstrany mohou z tohoto zral閔o vztahu takt鞛it.
Specificky se u LMX jedno prvky poskytov醤podpory, bezpe桧 a uspokojendal氻ch vztahov齝h pot鴈b (Messick, 2005). I v pracovn韈h t齧ech mdyadickvztah svou roli, a nap dle kvalitativn韍o v齴kumu Roussina (2008) poskytuje n醩ledovn韐鵰 leadership zalo瀍nna dyadick閙 vztahu a kontaktu ve dvou v韈e pocitu bezpe桧 a jistoty neve skupinov閙 uspod醤 Faktory ovliv騯j韈schopnost vytv狲et kvalitna uspokojivdyadickvztahy typu LMX, z pozice leadera i n醩ledovn韐a, a speci醠nb齮 tohoto kvalitn韍o vztahu schopen opakovans r鵽n齧i lidmi navzdory mo瀗tendenci m韙 s ka瀌齧 jinak kvalitnvztah (Liden a Maslyn, 1998), jsou oblastsou鑑sn閔o z醞mu v齴kumu leadershipu a motivujambice pro novtypy v齴kumu, kterby pomohly odhalit obsa瀍nou vztahovou dynamiku. Do pop鴈dse tedy dost醰z醞em o vztahovproces (Day a Miscenko, 2016).
Messick (2005) zast醰n醶or, 瀍 role leadera i n醩ledovn韐a si lidp鴌vlast騯jza pzniv齝h podm韓ek a v r鵽n齝h vztaz韈h s r鵽n齧i lidmi mohou zast醰at kteroukoli z t靋hto rolv z醰islosti na situaci (nikoli nap na svosobnosti), coodpov韉takkoncept鵰 vyno鴘j韈韍o se leadershipu (emerging leadership) nebo sd韑en閔o leadershipu (shared leadership), v n靘jsou v齴namn齧i aspekty sd韑end鵹靣a 鑜ent齧u (Drescher, Korsgaard, Welpe, Picot a Wigand, 2014), ochota spolupracovat a z醨ovepodpora sd韑enleadershipu od form醠n韍o leadera vi 鑜en鵰 t齧u (Houghton, Pearce, Manz, Courtright a Stwerat, 2015). Messickov齧 (2005) tvrzen韒 je, 瀍 n醩ledovn韐 z韘k醰jistbenefity z toho, 瀍 v roli n醩ledovn韐a z鵶t醰– n靋o, co mu poskytuje pr醰leader. Proto瀍 n醩ledovn韐 takp鴌n釟n靋o leaderovi, je tento vztah obousm靣nprosp鞖n Jedn韒 z p靦i hlavn韈h benefit kterleader v tomto vztahu poskytuje, je podle Messicka ochrana a bezpe桧, ktermajz醩adnv齴nam v kontextech arm醖y a fyzick閔o ohro瀍n ale taku v韈e 鑙 m閚symbolick齝h a ekonomick齝h hrozeb v prost鴈dorganizac Leade鴌 n醩ledovn韐鵰 poskytujtakpocit soun醠e瀒tosti a 鑜enstvv ur鑙t閙 spole鑕nstv(organizaci), kterop靦 uspokojuje pot鴈bu bl韟kosti s druh齧i lidmi, odpov韉aj韈pot鴈b醡 citovvazby.
Transforma鑞leadership
V r醡ci historie v齴kumu leadershipu nach醶韒e ji鑤vrtstoletjako aktu醠na nejv韈e zkoumanteorie: teorii transforma鑞韍o, charismatick閔o, 鑙 inspira鑞韍o leadershipu, oproti star氻 teorii leadershipu transak鑞韍o (Howell a Avolio, 1993). Transforma鑞leadership definoval Bass (1995) skrze 鑤y鴌 z醟ladnfaktory (Eagly, Johannesen-Schmidt a Engen, 2003; Arnol, 2017; Bass a Riggio, cit. podle Jank 2016):
Idealizovanvliv: jeho n醩ledkem chce n醩ledovn韐 leadera napodobit a identifikuje se s n韒 emocion醠n Objevuje se ve dvou 鷕ovn韈h:
Jako atribut, p鴌suzov醤 leaderovi n醩ledovn韐y – leader vykazuje kvality, ktervzbuzujrespekt a pocit hrdost z toho, 瀍 je s n韒 n醩ledovn韐 spojov醤.
Jako chov醤 kter齧 se leader st醰vzorem – komunikuje hodnoty, el a v齴nam mise organizace. Dokazuje, 瀍 nejen msilnhodnoty, ale takpodle nich jedn
Inspiruj韈motivov醤 d醰v齬aznnajevo optimismus a nad歟nohlednc韑a budoucnosti, stejnjako svvysoko鑕k醰醤 D韐y n靘u si n醩ledovn韈i vytv狲emocion醠npouto k c韑鵰.
Intelektu醠nstimulace: zkoumi z nov齝h perspektiv, jak lze 鴈歩t probl閙y a plnit 鷎oly, a z醨oven醩ledovn韐y podporuje a podn靋uje k tomu, aby mysleli kreativna sami nov鴈歟nnach醶eli. Aktivuje v nich takjejich individu醠nz醞my a zku歟nosti pro z韘k醤u瀒tku a dosa瀍nc韑 copodporuje hrdost a n醩lednz醰azek n醩ledovn韐
Individu醠npstup: tento aspekt odkazuje k leaderovi, ktersvn醩ledovn韐y vn韒jako jedine鑞osobnosti a taktak s nimi jedn Soust鴈dse na mentorov醤 kou鑟v醤a rozv韏enjedine鑞齝h dovednosta vlastnost Projevuje takz醞em, p殍i a je soucitnvi n醩ledovn韐鵰. D韐y tomu v歟mu z韘k醰ajn醩ledovn韈i pocit kompetentnosti, ale takpocit, 瀍 na nich leaderovi skute鑞z醠e烅.
Transforma鑞leadership je p鴌j韒醤 jako efektivn靔氻 a vhodn靔氻 vzhledem k mno瀞tvfaktor nap well-being n醩ledovn韐(Arnold, 2017). Arnold doporu鑥je zam禅it dal氻 v齴kum na identifikaci procestoho, jak je transforma鑞leadership propojen s well-beingem n醩ledovn韐a, zejm閚a toho, kdy skute鑞transforma鑞leadership predikuje well-being n醩ledovn韐a. Poukazuje v歛k takna souvislosti tohoto stylu s v齭kytem vyho鴈nu n醩ledovn韐 vn韒an閔o stresu a dal氻ch oblast U emo鑞韍o vy鑕rp醤Arnold poukazuje na potenci醠nroli transforma鑞韍o leadershipu v zaji歵靚jistoty pro do鑑snzam靤tnance.
Co se te mechanismu, kter齧 transforma鑞leadership dosahuje sv齝h pozitivn韈h v齭ledk mno瀞tvv齴kumn韐informovalo, 瀍 LMX vztah m鶠e b齮 t韒 hlavn韒 kl龛em k 鷖p靋hu (nap Lo, Ramayah, Min a Songan, 2010). Vypov韉aj韈je model Wang, Law, Hackett, Wang a Chen (2005), kde LMX mediuje vztah mezi transforma鑞韒 leadershipem a v齥onem n醩ledovn韐a jejich pro organizaci prosp鞖n齧 chov醤韒. Auto鴌 na z醟ladsv齝h zji歵靚podporujpoznatky, 瀍 chov醤leadera v souladu s transforma鑞韒 leadershipem zvy歶je kvalitu LMX, 瀍 leader podporuje n醩ledovn韐a skrze osobna soci醠nidentifikaci, a 瀍 LMX vztah zvy歶je osobnv齴nam, ktertransforma鑞leadership pro zapojenosoby m P鴈dev氻m podot齥aj 瀍 efekt transforma鑞韍o leadershipu na oba aspekty (v齥on i pro-organiza鑞chov醤 je zalo瀍no na tom, jak ka瀌n醩ledovn韐 osobnpro烅v vn韒a interpretuje leaderovo chov醤 pro com鶠e b齮 v齴namn jak se vztah mezi leaderem a n醩ledovn韐em utv狲 kritick鷕oveinterakce s leaderem m鶠e b齮 esenci醠npro rozvoj n醩ledovn韐a a to, zda se dansoci醠npouto vytvo.
Pracovnspojenectví
Proch醶ka a Vacul韐 (2016) identifikovali jako z醩adnaspekt ve vztahu leadera a n醩ledovn韐a v transforma鑞韒 leadershipu pracovnspojenectv(working alliance), koncept z oblasti psychoterapie, kterodkazuje k s韑e a kvalitvztahu mezi terapeutem (leaderem) a klientem (n醩ledovn韐em) a je moment醠npova瀘v醤 za jeden z kl龛ov齝h faktorefektivity psychoterapie (Horvath, cit. podle. Proch醶ka a Vacul韐, 2016). Pracovnspojenectvve vztahu dle jejich v齭ledksilnsouviss transforma鑞韒 leadershipem i s pracovnspokojenostn醩ledovn韐a a j韒 vn韒anou efektivitou leadera. Ostatnroz氻鴈ntohoto konceptu i mimo oblasti terapie, v鑕tnleadershipu, doporu鑙l i Bordin (1979, cit. podle Jank 2016).
Dostları ilə paylaş: |