Šablona závěrečné práce

Rozd韑nv齭ledky mohou poukazovat na probl閙y s vyu烅v醤韒 r鵽n齝h dotazn韐 ktermohou m禅it jinvlastnosti, dovednosti, postoje atd. a n醩ledkem toho vykazovat r鵽nsilnvztahy s citovou vazbou. 凾yto 歬醠y se li氻 jak ve svkonceptualizaci konstruktu mindfulness, tak ve sv閙 zam龤len閙 vyu瀒t頁 (Cordon a Finney, 2008, s. 229). FMI (Freiburg Mindfulness Inventory) je 歬醠ou pro mindfulness v kontextu meditace; KIMS (Kentucky Inventory of Mindfulness Skills) konceptualizuje mindfulness jako soubor dovednost kterse lze nau鑙t a praktikovat je; TMS (Toronto Mindfulness Scale) se zam禅uje na 剆tavovoukvalitu, zat韒co dvp鴈dchozpoj韒ajmindfulness jako rys. MAAS (Mindful Attention Awareness Scale) m禅v氻mavstavy bez ohledu na p鴈dchoztr閚ink meditace 鑙 mindfulness a Cordon a Finney ji pova瀘vali za dotazn韐 odr釣ej韈z醟lady mindfulness. Ve studii, kdy pou瀒li ECR-Revised (Fraley, Waller a Brennan, 2000), rozd靗ili astn韐y pouze do dvou kategori s jistou a nejistou citovou vazbou, kde jistcitovvazba m靗a signifikantnpozitivnvztah s mindfulness. Cordon a Finney (2008) si polo瀒li takot醶ku, zda toto zji歵靚implikuje, 瀍 lids jistou citovou vazbou budou m韙 v靦氻 u瀒tek z tr閚inku mindfulness d韐y po栳te鑞v齢od a zda lids nejistou citovou vazbou budou m韙 v靦氻 pot頌e anebo vyk釣resistenci vi tr閚inku mindfulness, kterby vedly k vy氻 m眸e ukon鑟v醤t靋hto programp鴈d jejich dokon鑕n韒 anebo rovnou ni灇asti. Na to Cordon s kolegy (2009) odpov靌靗i v n醩leduj韈韒 roce: v jejich studii o vyu瀒tmindfulness pro redukci stresu p鴌nesl tr閚ink mindfulness v r醡ci MBSR v靦氻 鷏evu od stresu nejistp鴌poutan齧 astn韐鵰, ne瀕i t靘 s jistou citovou vazbou (Cordon, Brown a Gibson, 2009). Lids nejistou vazbou vykazovali signifikantnvy殮鷕ovestresu nejistskupina p鴈d zah醞en韒 tr閚inku a jejich pokrok pak 鑙nil v靦氻, pozitivnrozd韑. Nedostatkem t閠o studie v歛k bylo, 瀍 dvakr醫 v韈e astn韐s nejistou vazbou net靋h s jistou vazbou z tr閚inkov閔o programu ode歭o je歵p鴈d jeho dokon鑕n韒, comohlo ponechat ve studii pr醰ty, kte zaznamenali v靦氻, citeln靔氻 鷏evu od stresu.

Auto鴌 tento jev interpretovali taktak, 瀍 lids nejistou vazbou mohou m韙 v齬azn靔氻 pot頌e tolerovat a p鴌jmout jeden nebo v韈e aspekttohoto programu, coodpov韉v龤e uveden閙u naprost閙u rozporu mezi 鷝kostnosta mindfulness. MBSR tak nab韟v靦氻 prosp靋h nejistp鴌poutan齧 lidem, av歛k ti sami mohou tento u瀒tek odm韙nout, pokud je MBSR program odrada odejdou. V souladu s t韒, Rowe a kol. (2016) ve sv閙 experimentu zjistili, 瀍 podmi騩v醤stavovjistoty v citovvazba taksoucitu se sebou zv龤ilo ochotu astn韐pokra鑟vat v dal氻m (navazuj韈韒) tr閚inku mindfulness. Neobjevili v歛k medi醫ory vztahu mezi poci漮vanou jistotou v citovvazba touto vy殮ochotou (nebyly jimi ani zv龤enenergie a ani stavovmindfulness). Naopak, zv龤ensoucit se sebou vedl k v靦氻 ochotk pokra鑟v醤v meditaci skrze zv龤enou stavovou mindfulness.

Dal氻 mo瀗ou p鑙nou odli歯齝h v齭ledkv m禅envztahmindfulness a citovvazby mohou b齮 rozd韑y v kontextu. P鴌 srovn醤v齴kumlidzku歟n齝h v meditaci s lidmi bez takovzku歟nosti na歭i rozd韑 Pepping, O扗onovan a Davis, cit. Podle Melen, Pepping a O扗onovan, 2017:

U osob bez medita鑞zku歟nosti byly 鷝kost a vyh齜avost prediktorem 18,8 % rozptylu v dispozi鑞mindfulness. U skupiny zku歟n齝h medituj韈韈h v歛k 鷝kost a vyh齜avost predikovaly 43,3 % rozptylu. Shaver a kol. (cit. podle Melen, Pepping a O扗onovan, 2017) se dostali k 42 % z rozptylu mindfulness ve skupinzku歟n齝h medituj韈韈h.

Citovvazba, mindfulness a osobnostnrysy

Leigh a Anderson (2013) zkoumali vzorek student z nich72% m靗o 炨dnou nebo zanedbatelnou zku歟nost s meditac Potvrdili negativnvztah mezi mindfulness (FFMQ) a ob靘a dimenzemi nejistcitovvazby, jistvazba zde byla prediktorem vy殮mindfulness. Zjistili takpozitivnkorelace mindfulness s autonomnorientaca ne鑕kan nesobeckorientace zde predikovala ni灇m韗u mindfulness. Leigh a Anderson (2013) toto zji歵靚interpetovali tak, 瀍 pokud jsou lidmotivov醤i z醞mem o sebe sama a vnit鴑韒i hodnotami; integrovali sebepojet kternenz醰islna okol a rozvinuli pocit souvislosti a kompetence, pak s vy殮pravd靝odobnostprojevmindfulness. Naopak, ti, kte majnedostatek motivace a z醡靣u, majk鴈hka na okolz醰islsebepojeta tendenci vn韒at se jako osobu neefektivnnebo nekompetentn budou s men氻 pravd靝odobnostschopni projevit vy殮mindfulness. Leigh a Anderson (2013) polemizovali taks ot醶kou, jak tyto dispozice ovliv騯jjejich 歛nce na tr閚ink a rozv韏enmindfulness. Tyto aspekty souvisejse sebepojet韒, kterje 鷖t鴈dnpro vnit鴑model sebe v citovvazb V tomto v齴kumu vy殮sebev靌ompredikovalo vy殮mindfulness a z醨ovenegativnkorelovalo s vazebnou 鷝kostnosta vyh齜avost Tyto souvislosti odr釣model kapacity k vedenPopper a Amit (2009a, 2009b), kterzahrnoval mimo jinn韟kou 鷝kostnost a vy殮internlocus of control a self-efficacy. Kombinace uveden齝h poznatknazna鑥je, 瀍 pro to, aby se 鑜ov靕 projevil jako dobrleader, pot鴈buje integrovanvysoksebepojet d韐y kter閙u dok釣e rozvinout indetitu efektivna kompetentnosoby, a kterje z醨ovespojeno s jistou citovou vazbou a vy殮mindfulness. Na druhou stranu, je ot醶kou, zda 鑜ov靕, ktert靘ito kvalitami nedisponuje, m鶠e na jejich rozv韏en鷖p鞖npracovat skrze tr閚ink mindfulness.

Regulace emocí

Melen, Pepping a O扗onovan (2017) shrnuli d鵹ody, kterjinv靌ci p鴌n釟eli v pr鵥靐u let jako vysv靦lenvztahu mezi mindfulness a citovou vazbou. Popsali jako obecnou shodu tvrzen 瀍 v ppadjistvazby zb齰pro v氻mavost v韈e ment醠nkapacity. Ment醠nkapacita u jistcitovvazby nenzabr醤a procesy nejistcitovvazby, a tak v nzb齰v韈e m韘ta pro mindfulness. Jin齧i slovy, jedinci s jistou citovou vazbou majpro mindfulness v靦氻 kapacitu, nebostr醰m閚鑑su a energie kognitivn韒i a emocion醠n韒i procesy, kterby byly ptomny v ppadnejistvazby. Ment醠nkapacita je tedy v ppadjistcitovvazby zv龤ena d韐y lep氻 schopnosti regulovat emoce, kterumo烌uje jedinci l閜e se vypodat s kognitivn韒i a emocion醠n韒i procesy, kterjsou obvykle spojeny s nejistou vazbou.

Ve studii Pepping, Davis a O扗onovan (2013) se nejen potvrdil negativnvztah mezi mindfulness (FFMQ) a vazebnou 鷝kostnost(r = -0,32**) a vyh齜avost(r = -0,24**) dle dotazn韐u ECR-Revised, ale uk醶alo se tak 瀍 tyto vztahy byly plnmediov醤y probl閙y v regulaci emoc(obr. 9). Pickard, Caputi a Grenyer (2016) zase ov禅ili souvislost t靋hto faktors depres Objevili zde vztah mezi citovou vazbou (RQ) a depres kterbyl plnmediov醤 v龤mindfulness (FFMQ) a regulacemoc(obr. 10).

Obr醶ek 9 – Regulace emocmediuje vztah cit. vazby a mindfulness. Obr醶ek 10 – Mindfulness, regulace emocmediujvztah cit. vazby a deprese.

Podpo鴌li tak p鴈dstavu, 瀍 ve vztahu negativn韈h ran齝h zku歟nost nejistcitovvazby a jejich negativn韈h d鵶ledkpro psychiku jejich nositele funguje v韈e procesa je tak mo瀗identifikovat alternativnprocesy, jejichpos韑ennaru氻 tento negativnefekt.

Tyto alternativnprocesy by pak nesly l殍ivpotenci醠 a nab韉ly mo瀗ost zv龤enjistoty v citovvazba/nebo mindfulness. Tyto v齭ledky takodpov韉ajp鴈dstavPopper a Amit (2009a, 2009b) a jejich modelu o rozvoji leadershipu prost鴈dnictv韒 formov醤kapacity k veden V jejich v齴kumu vy歟l jako signifikantnmodel, v n靘jistcitovvazba predikuje skrze rozvoj n韟krysov鷝kostnosti a vysokotev鴈nosti leaderovo chov醤 i druhmodel, kde rysov鷝kostnost predikovala jistou citovou vazbu a otev鴈nost vi zku歟nosti. Zji歵靚tedy dohromady posilujp鴈dstavu tom, 瀍 m韗a rysov鷝kostnosti a s nspojenschopnosti regulace emocje v齭ledkem ran齝h zku歟nost kterz醨oveformuji citovou vazbu a p鴌sp韛ajk celkovemo鑞kapacit鑜ov靕a, ke kterpat takmindfulness. Dohromady tyto aspekty potenci醠ntvo kapacitu k veden kterou leader disponuje (Popper a Amit, 2009b).

Mindfulness je spojena se schopnostregulovat emoce a n靕dy se dokonce jevjako jedna a tat釣 v靋, zejm閚a co se te aspektuv靌omov醤a p鴌j韒醤vlastn韈h emo鑞韈h pro瀒tk(Coffey, Hartman a Fredricksona, 2010; Goodall, Trejnowska a Darling, 2012).

Coffey, Hartman a Fredricksona (2010) p鴈dlo瀒li pom靣nz醩adnpohled na souvislost mindfulness a regulace emoc Jednodu歟 鴈鑕no, auto鴌 do歭i k z醰靣u, 瀍 st醰aj韈koncept mindfulness se prol韓s konceptem regulace emoc Auto鴌 svargumenty zalo瀒li na dvojkritice – sou鑑sn閙u v齴kumu oblasti mindfulness chybjednotnkonsenzus na jejkonceptu醠ndefinici (pojedn醤o je o tomto stavu zde na s. 43) a z醨oveneexistuje dostate鑞vysv靦lenmechanism ktervedou k dolo瀍n齧 psychick齧 benefit鵰 praxe mindfulness. Auto鴌 na z醟laddvou studis vyu瀒t韒 dotazn韐u FFMQ do歭i na n醩leduj韈韒 z醰靣鵰: Pod term韓y mindfulness a regulace emocje zahrnuto n靕olik konceptu醠nodli歯齝h proces respektive ka瀌z t靋hto term韓p鴈dstavuje heterogennset d韑桧ch proces N靕terz t靋hto procesjsou sou鑑snpova瀘v醤y za mindfulness i za regulaci emoc P鴈kr齰ajse takov齧 zp鵶obem, 瀍 sou鑑snkonceptualizace mindfulness a regulace emocby sp須e m靗a sest醰at z t prvk

p鴌j韒醤vnit鴑韈h pro瀒tk 2) rozezn醰醤vnit鴑韈h pro瀒tka 3) schopnosti kontrolovat svchov醤i za ptomnosti nepjemn齝h vnit鴑韈h pro瀒tk

Tyto t鴌 faktory spolu signifikantnkorelovaly a ka瀌z nich zahrnoval alespojednu sub歬醠u FFMQ a jednu sub歬醠u dotazn韐u regulace emoc codle Coffey a kol. (2010) ukazuje na d韑桧 zastoupen栳stmindfulness a regulace emocv pou瀒t齝h dotazn韈韈h.

Dva aspekty mindfulness – pozornost zam禅enna sou鑑snokam瀒k a v靌omjedn醤 byly unik醫n– nebyly spojeny s 炨dn齧 aspektem regulace emoc Pozornost zam禅enna sou鑑snokam瀒k a p鴌j韒醤vnit鴑韈h pro瀒tk (tj. konstruktovdefinice mindfulness podle Bishopa, cit. podle Coffey a kol. 2010) se pod韑ely na m眸e jasnosti ve vn韒醤vlastn韍o vnit鴑韍o pro烅v醤 Tato jasnost se pak pod韑ela na schopnosti zvl醖at negativnafekty. To znamen 瀍 siln靔氻 tendence k v氻m醤si toho, co 鑜ov靕 pr醰pro烅v a p鴌jett閠o zku歟nosti, byly spojeny s v靦氻 schopnostidentifikovat vlastnemoce. N醩lednv靦氻 鷕ovet閠o schopnosti byla spojena s lep氻 schopnostzvl醖at svemoce, kdybyly pr醰negativn

To m鶠e ukazovat na nep鴌poutanost – pokud se nesna烅m o odsunuta nem醡 averzi vi tomu, co pro烅v醡, jsem l閜e schopen si v靌omp鴌pustit i nepjemnpro瀒tky a identifikovat je.

Goodall, Trejnowska a Darling (2012) pak identifikovali dva kl龛ovfaktory, kterhrajroli ve vztahu mezi citovou vazbou, regulacemoca dispozi鑞mindfulness. Ten siln靔氻 p鴈dstavili pod ozna鑕n韒 meta-kognice emo鑞韈h stav odkazuj韈k rozpozn醤 瀍 emoce jsou pom韏ivment醠njevy, nikoli odrazy reality nebo z醟ladnprvky j To znamen 瀍 ve chv韑i, kdy si 鑜ov靕 uv靌ompom韏ivou a do鑑snou povahu emoca takjejich subjektivnpodstatu, mlep氻 p鴈dpoklady k tomu, aby si udr瀍l kontrolu nad situaca takzam禅enna sv鵭 p鵹odnc韑 i ve stavu 歱atnn醠ady a negativn韈h emoc Druh齧 identifikovan齧 faktorem bylo dle jejich n醶voslov鷐yslnuv靌omov醤si emo鑞韈h stav kterse jevjako faktory mindfulness pozorov醤a popisov醤 Jasnrozpozn醰醤vnit鴑韈h emo鑞韈h stavby mohlo b齮 tou komponentou mindfulness, kterje spojena s regulacemoca s citovou vazbou.

V齴namnje slo瀔a uv靌om靚ve spojens citovou vazbou kv鵯i chov醤a reakc韒 vypl齰aj韈韒 z aktivace behavior醠n韍o syst閙u. Podle Goodall, Trejnowska a Darling (2012) m鶠e kultivace mindfulness v閟t k redukci t靋hto typchov醤 charakteristick齝h pro nejistvazebnvzorce. Probl閙em nejist齝h vazebn齝h vzorcje pr醰to, 瀍 r醡ujvyu烅vanstrategie hyperaktivace nebo potla鑟v醤emocjako adaptivn a鑛oli takov齧i nejsou. Jelikose v歛k adaptivnjev mohou p鴌padat sv齧 nositel鵰 samoz鴈jm coblokuje uv靌om靚si t靋hto strategia mo瀗ost jejich aktivnzm靚y.

Existuje zde idea, 瀍 vztah mezi mindfulness a regulacemocje dvousm靣n Tak jako techniky posilov醤mindfulness vedou k lep氻 regulaci emoc tak takadaptivnstrategie pro regulaci emocjsou t韒, co m鶠e uk醶at na vy殮m韗u mindfulness u dan閔o 鑜ov靕a. A podobn i vztah mezi mindfulness a vazebnou jistotou by mohl b齮 takov– lids jistou vazbou majv韈e mindfulness a z醨ovep鴌 vyu烅v醤technik mindfulness se m鶠e posilovat vazebnjistota (Goodall, Trejnowska a Darling, 2012).

Stavovmindfulness a stavovvazebn鷝kostnost

P鴈dpoklad o vz醞emn閙 vlivu zkoumali dal氻 v靌ci – zam禅ili se na detekov醤okam瀒t閔o vz醞emn閔o vlivu mindfulness a citovvazby: Pepping, Davis a O扗onovan (2015) se zab齰ali souvislostmezi stavovou mindfulness (MAAS-state) a stavovou jistotou v citovvazb(SAAM). V experimentu nejprve zv龤ili astn韐鵰 mindfulness prost鴈dnictv韒 15-ti minutov閔o p鴈d桧tan閔o uvedendo mindfulness zam禅enna dech, my歭enky, emoce a t靗esnpro烅v醤 A鑛oli mindfulness se poda鴌lo nav龤it (dle rozd韑u v MAAS-State), nevedla tato zm靚a ke zm靚v r醡ci stavovcitovvazby. To bylo oproti o鑕k醰醤v齴kumn韐 kte sv15-ti minutovuvedenpova瀘vali za dostate鑞k navozenstavu v靦氻 otev鴈nosti a p鴌jetvi sou鑑sn閙u okam瀒ku, vn韒醤my歭enek nam韘to hodnocena vyh齜醤se jim, sn頌enruminace a zlep歟nschopnosti 倂ystoupit mimoppadnzahlcenmy歭enkami. (Pokud k tomu do歭o), nesta鑙la tato zm靚a ke zv龤envazebnjistoty. V druh閙 experimentu pak ov禅ili opa鑞ou souvislost, tedy zda navozenstavovvazebnjistoty prost鴈dnictv韒 do鑑snaktivace ment醠n韈h reprezentacvazebn齝h figur a souvisej韈韍o pocitu jistoty povede ke zv龤enmindfulness. Ani zde se takovpmsouvislost nepotvrdila. Nelze tedy tvrdit, 瀍 mezi mindfulness a jistotou v citovvazby by existoval takovpmkauz醠nvztah s okam瀒t齧 efektem.

Pozd靔i Melen, Pepping a O扗onovan (2017) v dal氻m experimentu uk醶ali, 瀍 podmi騩v醤stavov鷝kosti v citovvazb(state attachment anxiety) vedl ke sn頌enaktu醠nschopnosti regulace emoc(state emotion regulation), con醩lednvedlo takk sn頌enstavovv氻mavosti (state mindfulness). Nesoust鴈dili se tedy na zv龤envazebnjistoty, ale naopak nejistoty.

Ve stavu zv龤envazebn鷝kosti ohlednvztahu a odm韙nutpro烅v鑜ov靕 pot頌e v regulaci emoc coje p鑙nou sn頌enjeho moment醠nkapacity pro udr瀍nv氻mav閔o stavu. Zaj韒avje, 瀍 toto zji歵靚se zde t齥pouze 鷝kosti, nikoliv attachmentovvyh齜avosti (Melen, Pepping a O扗onovan, 2017).

Melen, Pepping a O扗onovan (2017) podotkli, 瀍 jejich v齭ledky jsou konzistentns n醶orem, 瀍 (jist attachment m鶠e b齮 jedn韒 z p鴈dpokladmindfulness. Z醨ovezde vznikpot鴈ba experiment醠nov禅it, jakbude dopad experiment醠n韍o zv龤enmindfulenss na regulaci emoca jejvliv na citovou vazbu. Zaj韒avzde bylo zji歵靚 瀍 podmi騩v醤vazebnvyh齜avosti nevedl ke sn頌enschopnosti regulace emocani mindfulness. Auto鴌 pro to nab韉li vysv靦lenspo桧vaj韈v tom, 瀍 strategie regulace emoc ktervyh齜avjedinci pou瀒li, nebyly zaznamen醤y – neboje esenct靋hto strategiemoce potla鑙t a skr齮. Jak zjistili Cladwell a Shaver (2013), vztah mezi vazebnou vyh齜avosta mindfulness byl mediov醤 prvky potla鑟v醤my歭enek a slabou kontrolou pozornosti, conazna鑥je, 瀍 pou烅v醤multidimenzion醠n韈h metek by pravd靝odobnbylo pnosn Nynv歛k takovneexistuj

Citovvazba a mindfulness ve vztahu – z韘kanjistota a meditace

Podle Saavedra, Chapman a Rogge (2010) mindfulness pom醜zv龤enkvality vztaha partnerskspokojenosti t韒, 瀍 zabra騯je aktivaci behavior醠n韍o syst閙u citovvazby a t韒 vztahy chr醤p鴈d negativn韒i dopady nejist閔o stylu citovvazby, je-li ptomen, a to siln靔i u 鷝kostnosti, neu vyh齜avosti.

V齴kum se v靚oval partnersk齧 romantick齧 vztah鵰 a uk醶al, 瀍 speci醠nv ppadhostiln韍o konfliktu je pro spokojenost ve vztahu v齴namnne-aktivace 鷝kostnstrategie hyperaktivace. Tr閚ink mindfulness p鴌n釟p鴈dev氻m schopnost l閜e se vyrovn醰at se vztahov齧i situacemi t韒, 瀍 se 鑜ov靕 s 鷝kostnou citovou vazbou nau桧 m閚reagovat na potenci醠nohro瀠j韈situace hyperaktivacvazebn閔o syst閙u.

Proces tohoto efektu a potenci醠 pro rozv韏enz韘kanjistcitovvazby (earned secure, viz s. 25) vid靗i v praxi mindfulness Snyder a kol. (2012), kte se zam禅ili p鴈dev氻m na vztah matky a d韙靦e, jejich shrnutdosavadn韈h poznatklze v歛k aplikovat na vztahy obecn a specificky na ppad leadera a n醩ledovn韐a, v n靘existuje obdobnvztah s ptomnostvazebnfigury (leadera; Popper a Mayseless, 2003). Schopnost b齮 plnptomnzlep歶je vztahy, neboumo烌uje (leaderovi) v氻mat si a p鴌j韒at cokoliv, co druh(n醩ledovn韐) do vztahu a spole鑞閔o setk醤p鴌n釟 D韐y tomu je schopen se l閜e napojit a naladit na druh閔o 鑜ov靕a. Role mindfulness spo桧vv tom, 瀍 umo烌uje m韙 jistodstup od situace a nenechat se strhnout automatickou reakcna druh閔o a danokam瀒k – m韘to toho d韐y sebe-reflexi a sebe-uv靌om靚poskytuje prostor pro volbu toho, jak bude 鑜ov靕 skute鑞reagovat.

Mindfulness takrozv韏schopnost tolerovat silnemoce, copom醜pr醰i na nreagovat ave chv韑i, kdy je to vhodn na z醟ladv靌omvolby. Tuto schopnost nazvali Snyder a kol. (2102) meta-kognitivnkapacitou, na z醟ladn頌 m(leader) i lep氻 mo瀗ost aplikovat ve vypjatsituaci soucit pro sebe i n醩ledovn韐a. S t韒to pojmem se bl頌pojetGoodall a kol. (2012), kte za kl龛e k souvislosti mezi citovou vazbou, regulacemoca mindfulness ozna鑙li meta-kognici emo鑞韈h stav(vhled, 瀍 emoce jsou pom韏ivment醠njevy) a 鷐yslnuv靌omov醤si emo鑞韈h stav

Siegel (cit. podle Snyder a kol., 2012) popsal, 瀍 praxe mindfulness ovliv騯je stejnoblasti v mozku, kterse v靚ujvztah鵰 – specificky syst閙 zrcadlov齝h neuron Siegelovy objevy pak Snydel a kol. (2012) shrnuli tak, 瀍 刣opad praxe mindfulness na mozek je celkem podobnjako [dopad, kterm醈 zdrav jistcitovvazba (s. 714). Tento proces zahrnuje vnit鴑nalad靚 ktervyu烅vsoci醠n韈h okruhspojen齝h se zrcadlen韒 a empati covede ke stavu neuronovintegrace a flexibilnsebe-regulace. V zohledn靚鷕ovnmozkov齝h procesv pochopeninterakce mezi jistotou v citovvazba mindfulness tak Snyder a kol. (2012) nav醶ali na Sen (2010) a jeho popis vhodnosti tr閚inku mindfulness pro efektivnleadership: podle Sen se jedno pr醕i s pracovnpam靦a jejpropojens prob韍aj韈aktivitou, kde je pro sn頌enhyperaktivace behavior醠n韍o syst閙u v齴namnregulaci amygdaly, kterje zodpov靌nza behavior醠nstrategie hyperaktivace a deaktivace, ptomnu nejist齝h stylcitovvazby. M鶠e to b齮 tedy pr醰rozvinutschopnosti regulovat amygdalu jako centrum emoctivn韈h, automatick齝h reakcna ohro瀍n kterpodporuje rozv韏enjistoty skrze tr閚ink mindfulness.

Z韘k醰醤jistoty v citovvazbprost鴈dnictv韒 tr閚inku mindfulness

Siegel pova瀘val tr閚ink mindfulness za 剒p鵶ob, jak rozvinout jistou citovou vazbu k sobsam閙u(cit. podle Snyder a kol., s. 714). Ta vznikna z醟ladzv龤enkapacity k sebenalad靚 porozum靚sobsama. Kdy鑜ov靕 pe鑥je o sebe sama a pro烅vsvou vlastnjistou z醟ladnu, doch醶k hojenminul齝h citov齝h zran靚 D韐y t閠o vnit鴑jistz醟ladnsi 鑜ov靕 pak buduje pocit bezpe桧, ktermu umo烌uje udr瀘vat otev鴈nou pozornost k tomu, co se objevuje. To odpov韉schopnosti pozorov醤jako瀟o aspektu mindfulness dle FFMQ, lze v歛k takuva瀘vat, zda je tato otev鴈npozornost spojens rysovou otev鴈nostvi zku歟nosti, kterou spolu s n韟kou 鷕ovn鷝kostnosti pova瀘vali Popper a Amit (2009a, 2009b) za esenci醠npro kapacitu k veden nezbytnou k projevenleadershipu.

D韐y nabytvnit鴑jistz醟ladnpak 鑜ov靕 rozpozn醰a takrozumsv閙u vlastn韒u vnit鴑韒u stavu, emoc韒 a my歭enk醡, a m鶠e vi sobaplikovat soucit a p鴌jet To v歟 pak p鴌n釟v靦氻 efektivitu v r醡ci jeho p鵶obenve vztaz韈h s druh齧i. Siegel (cit. podle Snyder a kol., 2012) navrhl n醩leduj韈posloupnost tohoto procesu:

Skrze meditaci, praktikuj韈rozv韏kapacitu pro detekci a porozum靚svvlastnzku歟nosti

Toto pozorov醤a pochopenumo烌uje m韙 takv靦氻 pochopenpro druh– empatii a soucit

Praktikuj韈pak dok釣e nab韉nout svou plnou ptomnost v okam瀒ku setk醤 s pochopen韒 a nalad靚韒 na ty, se kter齧i se setk醰

V氻mav(leader) pak bude m韙 dostatek kapacity a uv靌om靚k tomu, aby v靌靗, kdy je pot鴈ba vz醞emnvztah obnovit (jako n醩ledek ruptur). To je dle Snyder a kol. (2012) znakem jistcitovvazby.

Ot醶kou, zda a jak m鶠e meditace slou瀒t k rozvoji jistvazby, se zab齰ali Pepping, O扗onovan a Davis (2014). Nav醶ali na zji歵靚rozd韑y mezi s韑ou vztahu mindfulness a citovvazby u lidbez medita鑞zku歟nosti a t靋h, kte jsou naopak v meditaci dob鴈 tr閚ovan齧i, dlouholet齧i praktikuj韈韒i (Shaver a kol., 2007; Luk, Holman a Kohlenberg, 2008, Walsh a kol., 2009). Zat韒co u Shaver a kol. (2007) vysv靦lovala citovvazba 42% rozptylu mindfulness u zku歟nen齝h medituj韈韈h, Walsh a kol. objevili ni灇korelace a prediktorem mindfulness byla pouze 鷝kostnost, u jejich vzorku v歛k zku歟nost s meditacnebyla zn醡a. Tato informace chyb靗a i u v齴kumu Cordon a Finney (2008), kde nebyla prediktorem mindfulness ani 鷝kostnost. Pepping a kol. (2014) na vzorku student kde 225 bylo bez medita鑞zku歟nosti a 65 reportovalo pravidelnou praxi mindfulness meditace jednou asedmkr醫 t齞n V obou t靋hto skupin醕h m靗y mindfulness a citovvazbs signifikantnvztah. Ve skupinlid kte pravidelnmeditovali, ov歟m 剉azben鷝kostnost a vyh齜avost spole鑞predikovaly v韈e nedvojn醩obnrozptyl mindfulnessneve skupinnemedituj韈韈h astn韐 Negativnkorelace mezi mindfulness (FFMQ) a vazebnou 鷝kostnost respektive vyh齜avost dosahovala t閙禅 dvojn醩obns韑y u skupiny medituj韈韈h (-0,63**; -0,54**) neu nemedituj韈韈h (-0,35**; -0,37**). Vztah mezi vazebnou 鷝kostnosta mindfulness byl moderov醤 zku歟nosts meditac coupevnilo p鴈sv靌鑕n 瀍 vazebn鷝kostnost je sn頌ena pod vlivem medita鑞zku歟nosti. Celkovv t閠o studii citovvazba vysv靦lovala 43% rozptylu mindfulness u vzorku medituj韈韈h a pouze 18,8% u vzorku nemedituj韈韈h, coje v souladu s dv靔氻mi v齴kumy (Shaver a kol., 2007). Auto鴌 tak uk醶ali, 瀍 u lid jejich鷕ovemindfulness z鵶t醰takov jak se rozv韏ela od d靦stv ukazuje souvislost s jistotou v citovvazb copodporuje vysv靦len 瀍 se obkvality vyv韏ejna z醟ladstejn齝h ran齝h zku歟nost(Shaver a kol., 2007), z醨ovev歛k jistota v citovvazbmnohem siln靔i souviss mindfulness u osob, kterpravidelnmedituj

Propojenmeditace a narativnpr醕e s citovou vazbou

Caldwell a Shaver (2015) 歭i v propojenmindfulness a pr醕e s traumaty v citovvazbje歵o n靋o hloub靔i. Vytvo鴌li novprogram pro posilov醤mindfulness: REAC2H (Restoring Embodied Awareness, Compassionate Connection, and Hope) zam禅enna posilov醤v氻mav閔o uv靌omov醤t靗esn齝h pocit emoca my歭enek spojen齝h se zku歟nostmi s citovou vazbou. Program byl takur鑕n pro zv龤ensoucitn閔o propojense sebou samotn齧 a s druh齧i lidmi prost鴈dnictv韒 cvi鑕nmiluj韈laskavosti (loving kindness). Program byl intenzivn trval t鴌 dny po osmi hodin醕h denn Struktura zahrnovala celodennt閙ata: t靗o (den 1), my歭enky (den 2) a emoce (den 3), a byla postavena na buddhistickpsychologii. Meditace zahrnovala tr閚ink mindfulness a taktechniky rozvoje miluj韈laskavosti vi vzorc鵰 my歭enek a emocv citovvazb

Auto鴌 m禅ili efekt tohoto programu u skupiny 瀍n, kterbyly b靐em d靦stvzneu烅v醤y a emo鑞zanedb醰醤y. Vyu瀒li dotazn韐y FFMQ (mindfulness), ERQ pro regulaci emoca ECR pro citovou vazbu. Kromdal氻ch kvantitativn韈h 歬醠 vyu瀒li takkvalitativnnarativnmetodu Attachment Narrative Emotional Disclosure Task, kterm靗a zachytit zm靚y v mindfulness specificky spojense vztahov齧i z釣itky. Stav靗i na zji歵靚韈h Brody a Park a Moore a Brody (cit. podle Caldwell a Shaver, 2015), 瀍 opakovanpsano vlastn韈h traumatick齝h pb靭韈h je spojeno se zv龤en韒 mindfulness. Pr醰rozvoj mindfulness a pokles vyh齜avosti jsou pak spojeny se zlep歟n韒 v psychick閙 zdrav Celkovtak Caldwell a Shaver (2015) pou瀒li toto narativncvi鑕npro m禅enzm靚y v emocionalita mindfulness spojen齝h s t鞛k齧i, neptelsk齧i z釣itky v citovvazbz d靦stv a z醨ovepro pos韑eninku samotn閔o rozv韏enmindfulness. V齭ledky tohoto programu uk醶aly sn頌enruminace a potla鑟v醤emoc zlep歟nv jasnosti ohlednvlastn韈h emoc v regulaci emoci celkovmindfulness (efekt na mindfulness byl nav韈 mediov醤 zejm閚a zlep歟n韒 v ruminaci a jasnosti ve vlastn韈h emoc韈h). Ve zlep歟nregulace emocmohla hr醫 v齴namnou roli praxe posilov醤miluj韈laskavosti a rozvoj soucitu k sobi druh齧. Takovtr閚ink m鶠e rozv韏et sebep鴌jet kterpodle Gambrel a kol. (2016) m鶠e dokonce vytv狲et neurologickspojenvedoucke zv龤enschopnosti regulovat emoce. V jejich v齴kumu bylo sebep鴌jettakspojeno s emo鑞stabilitou.

Narativnanal齴a pb靐 kterastnice v齴kumu Caldwell a Shaver (2015) zapisovaly o sv閙 d靦stv uk醶ala n醨鵶t v pou烅v醤ptomn閔o 鑑su, kognitivn韍o zpracov醰醤a takslov orientovan齝h 刵a vhled Program tedy astnice dovedl ke v氻mav靔氻mu pou烅v醤jazyka (language-based mindfulness). Auto鴌 takuvedli, 瀍 zlep歟nv mindfulness n醩ledkem t閠o intervence se t齥alo specificky jazykov齝h struktur, kterbyly spojeny se z釣itky citovvazby. Program REAC2H zalo瀍nna tr閚inku mindfulness a narativnpr醕i s traumatick齧i z釣itky tak vedl k signifikantn韒u n醨鵶tu v mindfulness d韐y pozitivn韒 zm靚醡 v ruminaci (spojens 鷝kostnost a vhledu do vlastn韍o pro烅v醤(spojens vyh齜avost a tyto zm靚y byly reflektov醤y v my歭ena emo鑞韒 pro烅v醤spojen齝h s citovou vazbou.

Mindfulness a nep鴌poutanost jako elimin醫ory utrpenneboli stresu a vazebnnejistoty

Mo瀗vysv靦len protr閚ink meditace mindfulness vede k redukci stresu a sn頌ennejistoty v citovvazbm鶠eme hledat v p鴌rovn醤Caldwell a Shaver (2015): obnejiststrategie behavior醠n韍o syt閙u, tj. vazebnhyperaktivace u 鷝kosti a deaktivace u vyh齜avosti, odpov韉ajru歩v齧 emoc韒, zdroji utrpenpodle buddhismu: touze a p鴌poutanosti, respektive averzi a nev靌omosti. Zlep歟nna z醟ladmeditace by podle t閠o analogie odpov韉alo zejm閚a poklesu p鴌poutanosti (ruminace) a nev靌omosti (n韟kjasnosti ve vlastn韒 pro烅v醤d鵶ledkem jeho potla鑕n. Tomu odpov韉i model Hertz, Laurent a Laurent (2015), ve kter閙 pr醰m韗a vazebn鷝kostnosti (siln靔i) i vyh齜avosti mediujvztah mezi mindfulness a pro烅van齧 stresem a 鷕ovnstresov閔o hormonu kortizolu v situaci vztahov閔o konfliktu (obr. 11):

Obr醶ek 11 – citovvazba jako

medi醫or vztahu mezi mindfulness a stresem

Vysv靦lenpozitivn韈h inkmeditace na redukci t靋hto ru歩v齝h emocnab韟buddhistickpojetp鴌poutanosti (attachment), kterv souvislosti s mindfulness a stresem nab韉li Johnson a Johnson (2010). V jejich pojet(s. 218) stres, kter剉ypl齰z醨ovez pozitivna negativnhodnocen齝h ud醠ost je pro烅v醤 v adekv醫nm眸e k jistot se kterou odhadujeme [瀍 budou m韙] dopad na n靋o, k 鑕mu m醡e p鴌poutanost, afyzickou nebo ideologickou.Mindfulness je protikladem stresu a v r醡ci MBSR intervencvede k jeho redukci, copodporuje p鴈dstavu, 瀍 mindfulness vede ke sn頌enp鴌poutanosti, kterje zdrojem stresu. P鴈dstavu o redukci samotnp鑙ny stresu jako takovpodporuje zji歵靚Millera (cit. podle Johnson a Johnson, 2010, s. 223) o inku vi heteorgenskupinstresor kde 刾raxe mindfulness je efektivnvi 俿tresu per se, sp須e nevi jednotliv齧 diagnostick齧 entit醡Vazebn鷝kostnost a pot頌e v regulaci emocjsou p鴌tom medi醫ory ve vztahu mindfulness a sn頌enr鵽n齝h pznakstresu takpodle McDonal a kol. (2016), zat韒co podle Davis, Morris a Drake (2016) je mindfulness moder醫orem vztahu mezi vazebnou 鷝kostnosta m韗ou celkovspokojenosti (wellbeingu).