Etickleadership a pojet剒醦adn頁 mindfulness v organizaci
Eisenbeiss a van Knippenberg (2015) m禅ili mindfulness n醩ledovn韐 mor醠npocity (znechucen stud, hn靨, pohrd醤 rozpaky a vina) a m韗u etick閔o leadershipu, kterou vn韒ali u sv齝h nadzen齝h. Tito leade鴌 pak naopak hodnotili zv龤en鷖ila pom醜aj韈chov醤t靋hto n醩ledovn韐 Auto鴌 objevili pozitivnvztah mezi m韗ou etick閔o leadershipu, n醩ledovn韐ov齧 zv龤en齧 鷖il韒 a pom醜aj韈韒 chov醤韒, a to o to siln靔氻, ovy殮m韗u mindfulness a mor醠n韈h emocn醩ledovn韐 projevil.
凨olektivn頁, 刼rganiza鑞頁 a 剒醦adn頁 mindfulness
Souvislost mezi etikou a mindfulness pmo u leaderzkoumali Williams a Seaman (2016), kte uk醶ali pozitivnpropojenmezi m韗ou mindfulness a etikou leadera spolu s projevy korpor醫nsoci醠nzodpov靌nosti. Na rozd韑 od soci醠nzodpov靌nosti v歛k mindfulness nem靗a pmvliv na v齥on leadera. V tomto vztahu fungovala jako medi醫or, tj. zvy歰vala pr醰m韗u iniciativy soci醠nzodpov靌nosti, kterpak n醩lednvedla k vy殮韒u v齥onu. Auto鴌 zde propojili mindfulness s etikou leadera prost鴈dnictv韒 刴or醠nbd靗osti(moral awareness), kterje podle jejich pojett韒, co poh醤kognitivnprocesy toho, co naz齰ajjako v氻mavp鴈dj韒醤(mindful anticipation).
Zde je kl龛ov 瀍 ve sv閙 pojetmindfulness nav醶ali na Langer, Rochlin a Karla Weicka, a charakterizovali ji jako 刱apacitu pro akci k pozn醰醤a zvl醖醤ne鑕kan齝h ud醠ostzalo瀍nou na konceptech p鴈dj韒醤(anticipation) a obs醜nut(containment) kterje zalo瀍na na kognitivn韈h procesech, kterse 剆oust鴈dna ne鷖p靋hy, odpor k zjednodu歰v醤interpretac citlivost k operac韒, z醰azek k odolnosti, a nedostate鑞specifikov醤struktur autorit(Williams a Seaman, 2016, s. 817). T韒to pstupem se v歛k auto鴌 v齴namnodch齦ili od pojetmindfulness shodn閔o s p鵹odn韒i zdroji i od b鞛n閔o ch醦醤psychologick閔o konstruktu pou烅van閔o pro uchopena m禅enmindfulness srovnej s kapitolou Mindfulness, s. 38). Nazna鑥je to takjejich metoda zvolenpro m禅enmindfulness – nam韘to jednoho z ov禅en齝h dotazn韐(MAAS, FFMQ, FIM atd.) zvolili vytvo鴈nvlastnmetody na z醟ladpr醕e Weicka a Sutcliffa.
Podobnpstup nach醶韒e u Kearney, Kelsey a Herrington (2013), kte tento pstup zasadili do kontextu 歬olstv nebo Eide, Dulmen a Hilde (2016), kte popsali v齭ledky programu pro rozvoj etick閔o leadershipu v prost鴈dzdravotnick齝h zazen
V programu Eide a kol. (2016) byl rozvoj 別tickmindfulnessprvnf醶 druhou pak bylo poskytnutkou鑟v醤b靐em zenetick齝h projektv roli leadera. Auto鴌 pracovali s konceptem Karla Weicka 刱olektivnmindfulness respektive mindfulness organizace, charakterizovanou p靦i principy: 1) zab齰醤se (鑙 p鴈dpojatzahlcen selh醤韒; 2) neochota ke zjednodu歰v醤 3) naslouch醤zp靦nvazb 4) u鑕nse z chyb a 5) ocen靚odbornosti. Stejnpstup vyu瀒li Kearney a kol. (2013), kte pracovali mindfulness 鴈ditel歬ol, jej頌 m韗u ov歟m posuzovali jejich n醩ledovn韈i – u鑙tel Pracovali s p鴈dstavou Hoy o 剉氻mav歬ole(mindful school), kter刾ravidelnhledprobl閙y (zab齰anse selh醤韒), zjednodu歶je m閚(K), soust鴈dse na v齯ku a u鑕n(citlivost k z醟ladn韒 operac韒), je odolnvi probl閙鵰 (z醰azek k odolnosti) a ustupuje odbornostiK(Hoy; Weick a Sutcliffe, cit. podle Kearney, Kelsey a Herrington, 2013, s. 319).
Eide a kol. (2016) tvrdili, 瀍 leade鴌 organizacs t靘ito kvalitami rozv韏ejkulturu pozornosti a uv靌om靚 刱de pokl醖醤ot醶ek je ok, lidse c韙svobodnk pouk醶醤na probl閙y a je zde silnschopnost jednat rychle v reakci na hrozby a tak 瀍 organiza鑞mindfulness je v齴namnve vztahu k ptomnosti etiky v organizaci. Etickleadership v oblasti zdravotnictvpak definovali jako 刾raxi vytv狲enetickv氻mavorganiza鑞kultury, charakterizovanvysokou kvalitou p殍e, pozornosti vi zdravotnick齧 hodnot醡 a etick齧 standard鵰 a schopnostreagovat okam瀒t pokud se objevhrozby vi t靘to hodnot醡 a standard鵰 A鑛oli tedy v齴kum p鴌nesl z醰靣, 瀍 leade鴌 hodnotili tr閚ink dovednostetick閔o leadershipu jako u瀒te鑞pro stimulov醤etickmindfulness ve svorganizaci, je z醨ovenutnho vn韒at v kontextu specifick閔o pstupu k mindfulness, tedy 刱olektivnmindfulness kterse v歛k od origin醠n韍o pojeti pstupu v t閠o pr醕i odchyluje a v齭ledky proto nep鴌n釟韒 zpr醰u o v齴namu mindfulness u leadertak, jak ch醦eme v t閠o pr醕i. Na koncept organiza鑞mindfulness nav醶al i VanVactor (2012), kterp鴈dstavil model kolaborativn韍o leadershipu v zdravotnick閙 zazen
Buddhistickv氻mavorganizov醤í
Jak jsme jiuvedli v龤e (s. 44), rozpor 剒醦adn韍opojetmindfulness na organiza鑞鷕ovni a origin醠n韍o buddhistick閔o v齴namu mindfulness popsali v n醰aznosti na Weicka a Putnama (2006) Brummans, Hwang a Cheong (2013). Vymezili se proti n靘u se sv齧 konceptem buddhistick閔o v氻mav閔o organizov醤(buddhist mindful organizing), kteruvedli na z醟ladv齴kumu v explicitnbuddhistick閙 prost鴈d– v Taiwanskbuddhistickhumanit醨norganizaci. Spo桧vat mve zlep歰v醤well.beingu jednotliv齝h 鑜eni ne鑜endanorganizace prost鴈dnictv韒 kultivace schopnosti uv靌omov醤 ktermv閟t k eliminaci negativn韈h emoc kterpramenz tendenczmrazovat dynamickou podstatu reality do n扈eho statick閔o, k 鑕mu mohou lidn醩lednvytv狲et p鴌poutanost, averzi, 鑙 zmatek. Tato kvalitativnexplora鑞studie pracuje 鷝ce s buddhistick齧i praktikami a taktechnikami tzv. v氻mav閔o autorizov醤(mindful authoring), kterzahrnujkultivaci mindfulness prost鴈dnictv韒 odkazov醤a upom韓醤se na spiritu醠n韍o leadera v jeho neptomnosti, nap v r醡ci snahy v閟t pkladem. V氻mavautorizov醤pro astn韐y studie znamenalo b齮 si v靌om vlastn韈h pocit tu瀍b, z醡靣a n醶orve chv韑韈h, kdy se objevovaly b靐em interakce s druh齧i lidmi, a vyjad鴒v醤nebo vtisk醰醤t閠o v靌omosti do organiza鑞韈h procesb靐em neust醠interakce. V t閠o pr醕i se takobjevily 鑤y鴌 prvky aplikovanv praxi, kterse dajvn韒at jako znaky etick閔o nebo 鷖lu瀗閔o leadershipu: 歵靌rd醰醤 vn韒醤v歟ch lidjako rovnocenn齝h, laskav鴈a uv醖靚toho, co se leader nau鑙l, do praxe. Jejich aplikace m靗a b齮 刾ravou praxprojevov醤vd扈nosti, respektu a l醩ky(Brumans, Hwang a Cheong, 2013, s. 362). Tento pstup lze vn韒at jako koresponduj韈s etickou 鷕ovnbuddhistick齝h nauk.
Mindfulness a rozvoj leadera v dosp靗osti
Mno瀞tvstudizahrnut齝h v t閠o pr醕i se v靚ovalo popisu programpro rozvoj leader ajiteoretickou formou, popisem ppadu, nebo empirick齧 m禅en韒 konkr閠n韈h v齭ledk Yeganeh a Good (2016) se nap zam禅ili na praktickaspekt identifikov醤zvyktypu 刟utopilota nab韉li leader鵰 p鴈hled technik k jednoduch齧 technik醡 mindfulness. Altizer (2017) zaujal 栳ste鑞kritickpohled a zac韑il sv鵭 text na profesion醠y pracuj韈v oblasti lidsk齝h zdroj pro ktershrnul hlavnu瀒tek i potenci醠nproblematickoblasti jako trvaj韈neshodu na tom, co vlastnmindfulness je, vhodnost synchronizace s dal氻mi programy a aktivitami organizace, varoval takp鴈d tendenczav醖靦 mindfulness tr閚ink jako povinn
V p鴈hledu Sen (2010) je mindfulness jedn韒 z aspektemo鑞inteligence, kterautor doporu鑥je rozv韏et pro efektivnleadership a to na z醟ladznalosto mozkov齝h funkc韈h, ktermohou b齮 s jejpomocregulov醤y: Mindfulnes zahrnuje zachycov醤pracovnpam靦i, kterje dostupnv靌om a propojov醤ji s prob韍aj韈aktivitou. To vy瀉duje vnit鴑discipl韓u a regulaci potenci醠nru歩v閔o centra emoc amygdaly. Ta reaguje prim醨nv situaci vybuzenstrachu a siln齝h negativn韈h emoc spou歵odezvu na hrozby a naru歶je pracovnkapacitu, kdyvy瀉duje plnou pozornost pro zdroj strachu nebo znepokojen Vedle n Anterior Cingulate Cortext probouzaktivitu b靐em zakou歟nbolesti nebo spole鑕nsk閔o p鴈hl頌en Tato 栳st mozku vybud鑜ov靕a k okam瀒takci, aniby d醰ala prostor pro pomalmy歭ena dostatek 鑑su na zv釣env齢od a nev齢od danakce a jej韈h n醩ledk Jak patrno, tento popis odpov韉situaci aktivaci behavior醠n韍o syst閙u citovvazby. Amygdala je p鴌tom n醕hylnk z醡靚fyzicka soci醠nhrozby, nebovjem fyzicki soci醠nbolesti je identickve vzorci aktivace Anterior Cingulate Cortextu. Zjednodu歟n i chyt lidpak mohou d靗at hloupa bezmy歭enkovitv靋i.
Frizzell, Hoon a Banner (2016) nav醶ali na Day v rozli歟ndvou cest v rozvoji leader
Rozvoj leadera odkazuje k individu醠n韒 znalostem, dovednostem, schopnostem, a charakteru 鑜ov靕a v roli leadera, kterjsou spojeny s jeho form醠nodpov靌nostv t閠o funkci.
Rozvoj leadershipu zahrnuje kultivaci interperson醠n韈h znalost dovednosta schopnost je tedy ve svpodstatvztahov
Podle teorie Day (cit. podle Frizzell, Hoon a Banner, 2016) o rozvoji leadera mustato zahrnovat formov醤identity, sebe-uv靌omov醤 ment醠n韈h model kritick閔o my歭ena technick齝h dovednost a jako inovativnobohacenby m靗y b齮 zahrnuty takmedita鑞tr閚inky. Zat韒co prvn栳st (identita, ment醠nmodely) odpov韉ajp鴈dstavo rozvoji potenci醠u k vedenpodle teorie citovvazby (srovnej se s. 52-54), schopnost sebe-uv靌om靚je poj韙kem mezi stylem citovvazby a mindfulness. Tpak odpov韉medita鑞tr閚ink. Frizzell, Hoon a Banner (2016) se pak v靚ovali 20 leader鵰, kte pro歭i tm靤龛n韒 programem s mindfulness meditac a na z醟ladkvalitativnanal齴y rozhovors nimi identifikovali celkem 10 oblast v nichastn韈i pozorovali zlep歟n 5 pak bylo ve studii pops醤o jako nejreprezentativn靔氻 pro danou skupinu: 1) v韈e integrovan vyrovnanleadership, 2) lep氻 sebe-regulace, 3) z醰azek k praxi, 4) zlep歟nv sebe-uv靌om靚a 5) zlep歟nv pracovn韈h vztaz韈h. Auto鴌 podotkli, 瀍 jeden leader s rozvinutou mindfulness bude pnosem pro organizaci, ale tr閚ink mnoha leaderm鶠e transformovat celou organizaci jako takovou: v t閠o p鴈dstavse p鴌bl頌ili p鴈dstavo 刴indful organization
Waldron a Ebbeck (2015a) kvalitativnzkoumali efektivitu programu pro tr閚ink mindfulness, uv靌om靚a soucitu se sebou, kternab韉li hasi棂m lesn韈h po炨r Program trval 歟st m靤韈a zam禅oval se nejen na internprocesy leadera, ale takna jeho interakci s druh齧i lidmi a prost鴈d韒. Byl takdob鴈 p鴌jat, auto鴌 v歛k zd鵵aznili pot鴈bu dal氻ho v齴kumu toho, protr閚ink p鴌nesl v靦氻 u瀒tek n靕ter齧 astn韐鵰, nejin齧. ABrendel, Hankerson, Byun a Cunningham (2016) pak prohl醩ili sv鵭 kvantitativnv齴kum za prvnstudii o vlivu tr閚inku mindfulness na zm靚u leader ta v歛k disponovala jen mal齧 vzorkem (n = 20; n = 21 v kontrolnskupin. Tr閚ink, ktertvo鴌la t齞ennsetk醤s mindfulness praxv trv醤45 minut, podle nich vedl k signifikantnni灇dispozi鑞鷝kostnosti a takvy殮韒u zam禅enna prosazense (promotion focus), nekontrolnkurz leadershipu. S v齴namem n醩ledovn韐ova zam禅enna prosazense pro schopnost p鴌j韒at motivuj韈韍o p鵶obenleadera jsme se setkali ve studii Mosse (2009). Ten ji dal do souvislosti s pocitem jistoty, bezpe桧 a citovou vazbou a doporu鑙l leader鵰 zam禅it se pr醰na poskytov醤jistz醟ladny k posilov醤prosazov醤se n醩ledovn韐a. U leaderBrendela a kol. (2016) se toto zam禅ennav龤ilo v r醡ci tr閚inku mindfulness, ale ne v r醡ci b鞛n閔o kurzu leadershipu. Ve srovn醤s n韒 vedl kurz mindfulness k vy殮韒u sklonu leaderuskute栩ovat svkreativnn醦ady, k v齬azn靔氻mu sn頌enstresu a 鷝kosti. To se jevjako paralelnk pos韑enpot鴈by kreativnexplorace a sebeaktualizace po zaji歵靚pocitu bezpe桧 a jistoty a sn頌envazebn鷝kostnosti. Tento v齴kum tedy zat韒 nejv齬azn靔i indikuje, 瀍 tr閚ink mindfulness m鶠e m韙 podobnefekt jako zaji歵靚pocitu jistoty podle teorie citovvazby.
Schuyler (2010) doporu鑙la v p鴈hledovstudii vyu烅v醤pstupu zam禅en閔 ona propojent靗a a mysli a rozv韏enpozoronosti a plnv靌omosti p鴌 kou鑟v醤leader Vych醶ela p鴌tom z ibetsk閔o buddhismu. Podobnpstup a koncept vt靗en閔o leadershipu (embodied l.) rozvinuli takBrendel a Bennett (2016), kte zde poskytnuli popisy jednotliv齝h f醶v takov閙 v齝viku. Podobnzam禅enn a t靗o pak obs醜li takKarssiens a kol. (2014)
Pavlovich (2010) doporu鑙la vyu瀒trozvoje mindfulness jiu studenta popsala kurz zalo瀍nna rozvoji leaderova v靌om閔o vztahov醤k sobsam閙u, ke svkomuniti planet 柔ste鑞v n醰aznosti na soci醠npsychologickpojetmindfulness od Langer, Tuleja (2014) propojila mindfulness s rozv韏en韒 kulturninteligence glob醠n韍o leadera u studenttohoto oboru. Student鵰 p鴈dstavila model kulturn韈h kompetenca pro vyhodnocenjejich pochopent靋hto kompetencpak analyzovala jejich vlastntexty. Studie popsala n醨鵶t mindfulness, reflektivity a potenci醠nkulturncitlivosti, Tuleja v歛k mindfulness v kontextu glob醠n韍o leadershipu ch醦ala jako 剆chopnost pou烅vat reflexi jako propojenmezi znalostmi a akc頁 (s. 5), cosp須e odpov韉pojetLanger ne瀕i klasick閙u pstupu, ke kter閙u se hl醩韒e v t閠o studii. Rolmindfulness v glob醠n韒 leadershipu se teoreticky zab齰ali takChandwani Agrawal a Kedia (2016).
Aplikace mindfulness pro profesion醠y ve zdravotnictví
Jednou z oblast ve kter齝h se objevuje snaha aplikovat mindfulness do v齝viku budouc韈h a st醰aj韈h leader je zdravotnictva oblast terapeutick齝h slu瀍b (Santorelli, 2011; Warde, Vermillion a Uijtdehaage, 2014; Raney, 2014; Maynard, 2015; Rishel, 2015; Luchterhand a kol., 2015). Santorelli (2011) se zab齰al vlastnzku歟nosts mindfulness v roli vedouc韍o zdravotnick閔o zazen Warde a kol. (2014) popsali vznik a aplikaci kurzu leadershipu pro studenty medic韓y, do kter閔o zakomponovali meditaci mindfulness jako podporu pro odolnost student– budouc韈h leader a propojili ji s tr閚inkem v oblasti vztah zam禅en韒 na spolupr醕i. Vyu瀒tmindfulness pmo v komunitcentra pro du歟vnzdravpak popsala Raney (2014). Omezenzdroje a n醨o鑞ost p殍e o psychiatrickklienty zde vedly ke zv龤en齧 n醨ok鵰 na zam靤tnance a jejich schopnost zvl醖at stres, stejnjako na dovednost kolaborace a spolupr醕e. Mindfulness zde byla aplikov醤a na z醟lad鑤yprincip zam禅ense na tady a te praxe reflektov醤 kultivov醤nejistoty; ne-hodnocen a byla propojena s pstupem adaptivn韍o leadershipu. Pojetmindfulness je zde kombinacindividu醠n韍o (v齝hodn韍o) a kolektivn韍o (z醦adn韍o) pstupu.
刅齝hodn韒pojet韒 mindfulness se pak zab齰ala Maynard (2015), kterdoporu鑙la vyu烅v醤individu醠n韈h technik mindfulness klinick齧 psycholog鵰 a student鵰 p鴌pravuj韈韒 se na tuto roli. Kromdolo瀍n齝h osobn韈h benefitpro psychologa uvedla takv齴kumy, kterdokl醖aj 瀍 mindfulness psychoterapeuta je v pozitivnkorelaci s t韒, jak klient i terapeut hodnotjejich pracovnspojenectv Tento v齭ledek pak m鶠eme srovnat s v齴kumy dokl醖aj韈韒i ptomnost aspektu pracovn韍o spojenectvve vztahu leadera a n醩ledovn韐a (Proch醶ka a Vacul韐, 2016; Jank 2016), kterd醠e souviss transforma鑞韒 leadershipem i pracovnspokojenostn醩ledovn韐a a vn韒anou efektivitu leadera. Hlub氻 a psychoanalytickpohled ze strany psychiatra – poradce na somatickklinice, kterse zde stal s醡 leaderem a vyu瀒l k tomu vlastnschopnost emo鑞韍o uv靌om靚a mindfulness, p鴌nesl 鑜醤ek Lichtmana (2012). Ten svou zku歟nost z poradenstvv klinick閙 prost鴈dp鴈nesl d醠e do vlastnpraxe poradenstvmal齧 organizac韒 a skupin醡.
Vytv狲et kulturu mindfulness v medic韓si dali za c韑 Luchterhand a kol. (2015), kte zvolili propagaci praxe mindfulness cestou 剆hora zapojili tedy nejdve p靦 leader kter齧 poskytli tr閚ink mindfulness, a ti n醩lednsami za鑑li roz歩鴒vat a propagovat praxi mindfulness v r醡ci sv齝h organizac Jejich aktivity zahrnuly a obohatily jak kolegy, zdravotnickpracovn韐y, tak studenty medic韓y i pacienty t靋hto zazen
Na dal氻 鷕ovese v tomto pojetdostala Rishel (2015) v 鑜醤ku o rozvoji mindfulness a leadershipu u onkologick齝h zdravotn韈h sester. Rishel popsala tyto sestry jako facilit醫orky, kterpom醜ajformovat a napl騩vat pl醤 l殍by pacient podporujfyzicky a emocion醠ncestu ka瀌閔o pacienta a jeho rodiny p鴌鑕mmuszajistit takspr醰nou p殍i – v tomto sm靣u jsou tedy v歟chny onkologickzdravotnsetry leadery pro svpacienty. Na druhou stranu autorka upozornila, 瀍 ne v歟chny sestry jsou si t靋hto dopadsv閔o p鵶obenv靌omy, a v podstatnenesou identitu leadera, com鶠e b齮 spojeno s mal齧 porozum靚韒 svvlastnmotivaci a nav韈 odklon靚od vlastn韈h hodnot v situac韈h stresu a tlaku na v齭ledky jejich pr醕e. Proto Rishel pova瀘vala za pot鴈bnv歟chny sestry podporovat v rozvoji leadershipu a takvlastn韈h zdrojpro udr瀍nodolnosti, 桧mse st醰ajautentick齧i leadery (George, cit. podle Rishel, 2015).
Tzv. 刟uthentic nurse leadersjsou podle Rishel a George ty, kterch醦ou, 瀍 smyslem jejich leadershipu je slou瀒t sv齧 pacient鵰 a jejich rodin醡, stejnjako sv齧 koleg鵰, coje p鴈dstava bl韟ktak匉slu瀗閙uleadershipu. Pro tento proces pak sestry musejb齮 nejen autentick ale takp鴈v醖靦 svhodnoty do praxe a z醨ovebudovat s druh齧i lidmi vztahy plnd鵹靣y. Mindfulness zde byla nab韉nuta jako odezva na tyto pot鴈by: jako 刼sobnporozum靚tomu, jak mysl funguje(Rishel, 2015, s. 199). M靗a by sestr醡 umo瀗it b齮 plnptomns pacienty a jejich rodinami, b齮 si v韈e v靌omsamy sebe a sv閔o vlivu na druh a rozvinou v韈e citlivosti vi reakc韒 pacient rodin a kolegb靐em z醫鞛e. D韐y tomu by m靗y b齮 lep氻 v motivov醤pacienta rodin i sv齝h kolegk dosahov醤c韑l殍by a takl閜e vybaveny k udr瀍nklidn齝h a duchapln齝h zp鵶obzvl醖醤organiza鑞韈h z醠e瀒tost Rozvoj mindfulness tak Rishel pova瀘vala za nezbytnp鴈dpoklad toho, aby zdravotnsestry dok醶aly ze svvedoucpozice poskytovat emocion醠npodporu, kvalitnp殍i a vedenvy瀉dovanpacienty a jejich rodinami.
Co zjistila dosavadnliteratura o souvislosti citovvazby a mindfulness?
It is already clear (K) that the psychological and neurological correlates of mindfulness, effective emotion, self-regulation and attachment security are similar, suggesting that researchers need to understand the common underlying processes.
Je ujasn(K) 瀍 psychologicka neurologickkorel醫y mindfulness, efektivnregulace emoc seberegulace a jistoty v citovvazbse podobaj conazna鑥je, 瀍 v齴kumn韈i pot鴈bujporozum靦 sd韑en齧 proces鵰, kterjimi prostupuj
(Shaver a kol., 2007)
Jak spolu citovvazba a mindfulness souvisej
Snyder, Shapiro a Treleaven (2012, s. 709) zah醞韑i 刣ialog mezi dv靘a 鷖t鴈dn韒i oblastmi na poli dne歯psychologie: teori/ v齴kumem citovvazby a studiemi o mindfulness.Z醟ladninformace, ktern醡 sou鑑snv齴kum poskytuje o vztahu mezi mindfulness a citovou vazbou, ukazujnegativnkorelace mezi mindfulness a nejistou citovou vazbou, auv ppadsebehodnot韈韈h dotazn韐ov齝h 歟t鴈nnebo u k骴ovan齝h klinick齝h rozhovor(Shaver a kol., 2007). Ve smyslu rozvoje 鑜ov靕a v souvislosti s jeho ran齧i zku歟nostmi, mindfulness nab韟tuto v齢odu: 凮sobnpro烅vanv齴namy jsou d醤y p鴈dchozzku歟nostpozorovatele a situa鑞韒 kontextem, st醰ajse konkr閠n韒i obsahy jednotliv齝h my歭enek, obraz 鑙 p鴈dstav. V氻mavost v歛k z鵶t醰v瀌y 俷adt靘ito konkr閠n韒i obsahy.(Benda, 2007, s. 130).
劇K similarity between central ideas in Buddhist psychology, mindfulness research, attachment theory, and classic issues in clinical psychology suggests (K) that there is a 損erennial wisdomunderlying all these approaches to the mind.
劇Kpodobnost 鷖t鴈dn韈h idejv buddhistickpsychologii, v齴kumu mindfulness, teorii citovvazby a klasick齧i
t閙aty klinickpsychologie nazna鑥je (K), 瀍 existuje
搕rvalmoudrostprostupuj韈v歟mi t靘ito pstupy k mysli.
Shaver a kol. (2007, s. 268)
Mindfulness a citovvazba jako randispozice
Shaver a kol. (2007) stav靗i na poznatc韈h, 瀍 lid kte pro瀒li citliv bezpe鑞pe鑥j韈vztah s vazebnou figurou, se vyzna鑥jvy殮m韗ou jist閔o stylu citovvazby a z醨ovevy殮m韗ou mindfulness. Domn韛ali se, 瀍 mindfulness m鶠e p鴌sp靦 k jistcitovvazbv dosp靗osti. TakPepping a Duvenage (2016) podobnou hypot閦u ov禅ili a dosp靗i k z醰靣鵰, 瀍 p鵹od individu醠n韈h rozd韑v dispozi鑞mindfulness le烅 pr醰v ran齝h z釣itc韈h s vazebn齧i figurami, kde jistota 鑙 nejistota v citovvazbje medi醫orem tohoto vztahu. Pepping a Duvenage svou studii prezentovali jako prvnpozntaky, 瀍 rozd韑y v rysovmindfulness v dosp靗osti skute鑞mohou poch醶et z procescitovvazby v d靦stv Mikl髎i, Szaba Simon (2017) popsali, 瀍 kvalita ran齝h vztahs pe鑟vateli a citovvazba jsou zodpov靌nza vn韒anvlastnrodi鑟vskkompetence v dosp靗osti – v tomto vztahu byla silnmaladaptivnsch閙ata z ran閔o v靕u (nejistcitovvaza) propojena s n韟kou mindfulness a coby medi醫ory pak tyto aspekty vedly k p鴈sv靌鑕no vlastnchabkompetenci v roli rodi鑕. Shaver, Lavy, Saron a Mikulincer (2007) nejprve shrnuli kl龛ovpodobnosti mezi teoricitovvazby a mindfulness, respektive buddhistickpsychologie, ze ktermindfulness vych醶 Dle jejich n醶oru jsou si tyto oblasti tak hluboce podobn 瀍 odr釣ejur鑙tou trvalou moudrost, kterv歟mi t靘ito pstupy prostupuje.
趜kostnost, vyh齜avost a mindfulness – problematika m禅en
Walsh a kol. (2009) stav靗i na popsan齝h aspektech mindfulness a nejistoty v citovvazb nam韘to vn韒醤vlastn韍o pro烅v醤skrze filtry sv齝h p鴈sv靌鑕na o鑕k醰醤(tj. charakteristika nejistoty v citovvazb (Mikulincer a Shaver, 2007), mindfulness zahrnuje pmpozorov醤bez hodnocena automatick齝h reakc Obdimenze nejistoty v citovvazb- 刪ypersensitivita k odm韙nuta ruminace o vlastn韈h nedostatc韈h spojens vazebnou 鷝kostnost spolu s potla鑟v醤韒 my歭enek, vztahovou vyh齜avosta zkreslen韒 ve vn韒醤druh齝hu vazebnvyh齜avosti – se jevjako protiklad mindfulness (Walsh a kol., 2009, s. 95).
V齭ledky Walsh a kol. uk醶aly negativnvztahy vazebni rysov鷝kostnosti (r = -0,32**; r = -0,33**) s mindfulness, oba typy 鷝kostnosti byly takprediktory k m眸e mindfulness dle dotazn韐u FMI. Vazebnvyh齜avost v t閠o studii vyk醶ala ni灇signifikantnkorelaci s mindfulness (r = -0,25*) a p鴈dev氻m nebyla jej韒 prediktorem. Kontrola pozornosti mindfulness predikovala, ale otev鴈nost ke zku歟nosti nebo rodi鑟vskv齝hova ne. V齴kum Walsh a kol. (2009) podpo鴌l n醩leduj韈hypot閦u: prvkem rysov鷝kostnosti jsou zkreslenv procesech pozornosti a interpretace, u 鷝kostnosti v citovvazbjsou to i ruminace a p鴈citliv靗ost. T韒 jsou v rozporu s kvalitami mindfulness – s pozornostv ptomn閙 okam瀒ku spojenou s pstupem otev鴈nosti a p鴌jet 趜kostnost (rysov鑙 specificky v citovvazb se tak jevjako protiklad k mindfulness. M韗a kontroly nad vlastn韒i zdroji pozornosti se nab韟jako jeden z vysv靦luj韈韈h faktorv tomto vztahu (Walsh a kol., 2009). Caldwell a Shaver (2013) tyto vztahy pmo ov禅ili na vzorku 93 osob. Mindfulness m禅ili 歬醠ou MAAS, pro citovou vazbu pou瀒li ECR. Vazebnvyh齜avost korelovala s potla鑟v醤韒 emoc ale ne s ruminac naopak vazebn鷝kostnost korelovala s ruminac ale ne potla鑟v醤韒 emoc Obdimenze byly v negativn韒 vztahu ke schopnosti kontroly pozornosti a mindfulness. Dal氻 anal齴a pak uk醶ala media鑞sch閙ata pro vztahy obou dimenzcitovvazby (obr. 7, obr. 8).
Obr醶ek 7 – Ruminace a kontrola pozornosti mediujvztah mezi 鷝kostnostv citovvazba mindfulness
Obr醶ek 8 – Potla鑟v醤my歭enek a kontrola pozornosti mediujvztah mezi vyh齜avostcitovvazby a mindfulness
Caldwell a Shaver (2015) pak znovu ov禅ili tento vztah s pou瀒t韒 歬醠y FFMQ a do歭i ke stejn齧 z醰靣鵰. Upozornili zde na shodu mezi nejist齧i strategiemi citovvazby: hyperaktivaca deaktivac kterodpov韉ajbuddhistickp鴈dstavo touze/p鴌poutanosti a averzi, respektive nev靌omosti jako hlavn韈h zdroj韈h utrpen V齭ledky n靕ter齝h studivz醞emnukazujjistrozpory v signifikanci vlivu vazebnvyh齜avosti na mindfulness (Shaver a kol., 2007; Luk, Holman a Kohlenberg, 2008). Jednse o s韑u vztahu mezi 鷝kostnost/ vyh齜avosta mindfulness, popsansignifikantnvztahy (prediktor 鑙 ne, medi醫or 鑙 ne), i to, zda vztah mezi t靘ito aspekty v鵥ec je signifikantn Shaver a kol. (2007) zm禅ili 70 lid z nich35 se zastnilo prvn韍o tm靤龛n韍o medita鑞韍o retreatu a 35 jako kontrolnskupina 鑕kalo na druh V歩chni jim靗i p鴈dchozzku歟nost s meditac Auto鴌 pou瀒li FFMQ pro m禅enmindfulness a ECRS m禅韈dimenze 鷝kostnosi a vyh齜avosti v citovvazb(Brennan, Clark a Shaver, 1998). V齭ledky v tabulce 5 ukazuj 瀍 v歟ch p靦 aspektmindfulness bylo signifikantnpredikov醤o ob靘a dimenzemi citovvazby, ktervysv靦lovaly 10% a38% rozptylu.
Tabulka 5 – S韑a vztahu mezi dimenzemi citovvazby a mindfulness (FFMQ), Shaver a kol. (2007)
趜kostnost v citovvazbìVyh齜avost v citovvazbìMindfulness
sk髍yrârâF (2,68)R2Pozorov醤í-0.17-0,07-0,30*-0,28*3,52*0,10Popisov醤í-0,21-0,11-0,31**-0,27*4,14*0,11Nehodnocení-0,43**-0,32**-0,42**-0,30**11,99**0,26Nereagov醤í-0,54**-0,43**-0,47**-0,32**20,63**0.38V靌omjedn醤í-0,46**-0.37**-0.38**-0.25*12,07**0.27Celkov
mindfulness sk髍-0,52**-0,39**-0.53**-0.40**24,08**0,42
Vysokvazebn鷝kostnost byla spojena s n韟kou m韗ou nehodnocen nereagov醤a v靌om閔o jedn醤 coodpov韉takp鴈dstavo aspektech hyperaktivovanvazebnstrategie. Vysokvazebnvyh齜avost byla spojena s n韟kou m韗ou v歟ch p靦i aspektmindfulness. Obdimenze citovvazby (鷝kostnost a vyh齜avost) spolu vysv靦lovaly 42% rozptylu v celkovmindfulness. Auto鴌 si byli v靌omi nedostatkkorela鑞韈h v齭ledk kterneumo烌ujur鑙ty p鑙nnvztah. V kontrastu oproti t靘to v齭ledk鵰, studie Luka, Holmana a Kohlenberga (2008) provedens pomocdotazn韐u pro m禅enmindfulness KIMS a vzorkem studentpsychologie objevila jen velmi malou souvislost mezi mindfulness a dimenzemi citovvazby dle ECRS (r = -0,12 pro 鷝kostnost, r = -0,14* pro vyh齜avost). Vz醞emnvztah byl o n靋o siln靔氻 v kontextu zam禅en閙 na mezilidskvztahy (r = -0,17* pro 鷝kostnost, r = -0,21** pro vyh齜avost) a naopak zcela se vytr醕el v kontextu se zam禅en韒 na pln靚鷎ol– tyto rozd韑y se v歛k projevily pouze u 瀍n. Auto鴌 svpozn醤interpretovali tak, 瀍 瀍ny disponujr鵽nou 鷕ovnmindfulness v r鵽n齝h kontextech a v r醡ci vztahs druh齧i lidmi jsou v韈e v氻mava nehodnot韈 Luk, Holman a Kohlenberg (2008) tvrdili, 瀍 signifikantnkontextu醠nrozd韑y v mindfulness podpo鴌ly p鴈dstavu, 瀍 tren轼i mindfulness by se m靗i soust鴈dit na to, jak nau鑙t svklienty p鴈n釟et mindfulness, kterou natr閚ovali v klinick閙 settingu, do b鞛n閔o 瀒vota, nap do pr醕e a leadershipu. Tren轼i sami by m靗i modelovat tr閚inky t韒to sm靣em, tak, jak se napklad sna烅 Marek Vich s RMT – jak齥oli tr閚ink mindfulness by m靗 b齮 jiod za栳tku koncipov醤 ve vztahu ke kontextu, kde mp鴌n閟t nejv靦氻 u瀒tek Dostları ilə paylaş: |