Šablona závěrečné práce
Yüklə 1,05 Mb.
|
|
V 90. letech 20. stoletse objevilo soci醠npsychologickpojetmindfulness od Langer (1987; 1992), v n靘je pojata jako opak mindlessness a kde je 剉氻mavost tvo鴌v齧 kognitivn韒 procesem, kterzahrnuje citlivost k odli歯ostem, kontextu a rozmanit齧 鷋l鵰 pohledu, otev鴈nost k novostem a nov齧 informac韒 a orientaci v ptomn閙 okam瀒ku(Benda, 2007, s. 131). Mv閟t k vyman靚se z rutinn韈h p鴈dpoklad zvyk ust醠en齝h vzorc鴈歟nprobl閙a k nal閦醤韈h neobvykl齝h, ne鑕kan齝h perspektiv. Podle Bendy tento pstup sice s tradi鑞韒 ch醦醤韒 mindfulness sd韑d鵵az na uv靌omov醤si ptomnskute鑞osti, av歛k obsahuje z醨ovei v齬aznrozd韑y a je v rozporu s pojet韒 zalo瀍n齧 na abhidhamm podle Langer nap mindfulness zahrnuje zach醶ens informacemi a uva瀘v醤(Benda, 2007), je aktivn韒 rozli歰v醤韒 a rozezn醰醤韒 odli歯ost(Langer, 1987) a stavem otev鴈nosti vi novostem, v n靘鑜ov靕 aktivnkonstruuje kategorie a rozd韑y (Langer, 1992). Na Langer nav醶al Karl Weick a jeho koncept 刱olektivnmindfulness(Weick, Sutcliffe a Obstfeld, 1999) zahrnuje je歵v韈e odchylek od p鵹odn韍o pojetna z醟ladabhidhammy. Tento proud ovlivnil pojetmindfulness hlavnv oblasti psychologie organizace. 刅齝hodn頁 a 剒醦adn頁 pstup k mindfulness v organizaci
important, but now their capabilities to mislead are more apparent. Poukazov醤na odli歯osti a rozli歰v醤je st醠e d鵯e瀒t ale nynje je歵z鴈jm靔氻, 瀍 n醩 m鶠e i m醩t a sv閟t z pravcesty. (Weick a Putnam, 2006, s. 285) Vogus a Sutcliffe (2012) shrnuli ve sv閙 p鴈hledu tehdej氻 stav pojetmindfulness v psychologii organizace. Rozli歩li dva hlavnproudy v pojetmindfulness, prostupuj韈i dal氻mi obory psychologie: tzv. v齝hodnpstup a z醦adnpstup. V齝hodnpstup je zalo瀍n na buddhistickpsychologii a reprezentuje pojetmindfulness popsanv t閠o pr醕i. Z醦adnpstup v pojetmindfulness vypl齰z pr醕e Langer a pojedn醰o mindfulness jako o pstupu ke zpracov醰醤informac jevse z醨ovejako p鴈va瀠j韈v psychologii organizace. Vogus a Sutcliffe (2012) navrhli pro jeho dal氻 d靗endva konstrukty, kterjsou podle nich komplement醨n organiza鑞mindfulness a 刴indfulorganizov醤 Organiza鑞mindfulness, poch醶ej韈z Weickova kolektivn韍o pojet odkazuje k m眸e, do jakorganizace zachycuje nuance a detaily informuj韈o objevuj韈韈h se hrozb醕h. Tato vlastnost je atributem organizace, nikoli intrapsychick齧 procesem jednotlivc a sest醰z p靦i prvk zab齰醤se (鑙 p鴈dpojatzahlcen selh醤韒 - pravidelna robustndiskutov醤o potenci醠n韈h hrozb醕h, neochota ke zjednodu歰v醤– rozv韏enporozum靚jemn齧 nuanc韒 kontextu skrze 鑑stdotazov醤a zpochyb騩v醤adekv醫nosti existuj韈韈h p鴈dpoklad zva瀘v醤alternativ, naslouch醤zp靦nvazb– schopnost integrovat tyto vhledy a porozum靚do celkov閔o obrazu u鑕nse z chyb – vn韒醤nevyhnutelnosti ne鷖p靋h analyzov醤a vyrovn醰醤se s nimi a pou鑕nz nich, ocen靚odbornosti – rozhodov醤na z醟ladodborn齝h expert韟 nam韘to n醶oru autorit V氻mavorganizov醤(mindful organizing) taknenintrapsychick齧 procesem jednotliv齝h lid Je to soci醠nproces, kterse st醰kolektivn韒 skrze interakce mezi lidmi. A鑛oliv se oba uvedenpstupy jevjako u瀒te鑞vzhledem k organiza鑞praxi i dal氻mu v齴kumu, z醩adnse odkl醤od 剉齝hodn韍opojetmindfulness, coje patrntakna odli歯齝h metod醕h pro m禅enmindfulness v obou skupin醕h. Nezb齰nekonstatovat, 瀍 zde doch醶k pou烅v醤stejn閔o pojmu pro odli歯obsahy, kternese velkpotenci醠 pro nepochopena zmatenpotenci醠n韈h z醞emco mindfulness, ajiz kter閔okoli t醔ora. Karl Weick v歛k pozd靔i publikoval tak鑜醤ek se z醡靣em st醰aj韈zmatek v pojetmindfulness redukovat (Weick a Putnam, 2006, s. 276): 劇Kkam p鴈snse ub韗aj je nejasn proto瀍 mindfulness znamenn靋o docela jin閔o ve v齝hodn韒 a z醦adn韒 my歭enV n靘 jistav靗 pozn醤o 剉齝hodn頁 mindfulness na abhidhamma upozornil, 瀍 v 剒醦adn韒pojetmindfulness odkazuje k up韓醤pozornosti vi extern韒 jev鵰 a vi obsahu mysli, kter齧 mohou b齮 asociace s minulost koncepty atd., a je tedy v rozporu s p鵹odn韒i buddhistick齧i zdroji. Literatura o psychologii organizace se p鴌tom 鑑sto p鴌kl醤pr醰k 剒醦adn韒upojets tendenczam禅it se na mindfulness jako na obsah sp須e ne瀕i na proces, covypl齰z pojetLanger. Vi 剒醦adn韒upojetmindfulness na organiza鑞鷕ovni a pojetLanger a jej韈h n醩ledovn韐se vymezili Brummans, Hwang a Cheong (2013, s. 347-348), kte nav醶ali na nov靔氻 text Weicka (Weick a Putnam, 2006, s. 276): 劇Kv kontrastu oproti pohledu Langer, [buddhist閉 vid[tendenci] self k vykreslov醤odli歯ost i kdynejsou neobvykl jako p鑙nu na歟ho utrpen proto瀍 n醩 od鴈z醰od sv靦a vz醞emn齝h souvislost ktern醩 tvo. Z t閠o perspektivy, buddhistickv氻mav(mindful) organizov醤spo桧vve zlep歰v醤well-beingu 鑜ena ne鑜enorganizace skrze kultivov醤v龤e zm韓靚閔o uv靌om靚pro zm韗n靚negativn韈h emoc kterplynou z 俻okuso vytv狲enpodku [skrze] zmrazov醤dynamickreality do n扈eho, k 鑕mu se lidmohou p鴌pout醰at.“ V t閠o pr醕i rozum韒e pod pojmem mindfulness 剉齝hodn頁 pstup zalo瀍nna buddhistickpsychologii. Pr醕e, kterse zab齰ajjin齧 pochopen韒 tohoto pojmu, jsou zde zm韓靚y s uveden韒 jejich odli歯閔o pojet Mindfulness, nebo v氻mavost? O 鑕skterminologii 萫skterm韓 剉氻mavostbyl jako ekvivalent pro slovo mindfulness v 萫skrepublice zaveden jiv 90. letech 20. stoletzakladatelem satiterapie Mirkem Fr齜ou (Fr齜a, 2002). Lze si kl醩t ot醶ku10, jak vhodna p鴌l閔avtoto pojmenov醤je. Podle Fr齜y (1994, s. 1) v氻mavost (sati) ozna鑥je 刯醖ro fenom閚jasn閔o pro烅v醤a pm閔o pozn醰醤 Sati je ona schopnost mysli, kteroba tyto procesy vnit鴑koordinuje a zabezpe鑥je smysluplnou interakci mezi osobou a jej韒 prost鴈d韒.V 鑕sk閙 prost鴈d co se te nejv韈e zviditeln靚 popul醨npsychologicksf閞y a nab韉ky na 鑕sk閙 trhu, v sou鑑snchv韑i p鴈va瀠je sp須e pou烅v醤anglick閔o term韓u mindfulness11, ppadnkombinací12 term韓mindfulness a v氻mavost. Autorka t閠o pr醕e se (zat韒) p鴌kl醤k tomuto pstupu13 z d鵹odu potenci醠u r鵽n閔o v齥ladu 鑕skterminologie. V n靕ter齝h 鑕sk齝h slovn韈韈h synonym14 se p鴌 hled醤hesel 剉歩mnout si 剉氻mat si 剉氻mavostapod. vyskytuje aspekt pozorov醤 respektive slova pbuzn jako jedno z nejbli灇韈h synonym. V jin齝h (nap slovnik.seznam.cz) je tento vztah slab氻. Na z醟ladt靋hto souvislostje mo瀗se domn韛at, 瀍 v齴namovk sobmajv氻m醤a pozorov醤bl韟ko, a laikovi bez psychologick閔o 鑙 buddhistick閔o vzd靗醤mohou p鴌padat natolik podobn 瀍 je v齴namovzam靚鑙 slou桧. P鴌tom zahrnutaspektu pozorov醤pod v齴nam v氻mavosti / mindfulness je zcela p鴌l閔avvzhledem k tomu, 瀍 pozorov醤(observe) je jedn韒 z p靦i aspektobsa瀍n齝h v dotazn韐u FFMQ (Baer a kol., 2006; 2008), 鑕sky zn醡閙 jako Dotazn韐 p靦i aspektv氻mavosti (巌tn韐, 2010). Z醨oveje v歛k pr醰jen jedn韒 z p靦i faktormindfulness, a je tedy vhodnupozornit na to, 瀍 pozorov醤samotnv 炨dn閙 smyslu nezastupuje celou esenci sati. V 鑕skverzi dotazn韐u je dovednost pozorov醤uvedena, respektive konceptualizov醤a, jako 剉氻m醤si svintrapsychickzku歟nosti(巌tn韐, 2010, s. 57), tj. i zde se 鑕skpojmy pozorov醤a v氻m醤v齴namovv podstatkryj Podle Baer a kol. (2008) p鴌tom faktor pozorov醤s醡 o sobu skupin lid kte nemedituj nensignifikantnspojen s psychick齧i v齢odami, respektive jeho zv龤enhladina m鶠e ukazovat i na psychickobt頌e, jako jsou disociace, potla鑟v醤my歭enek 鑙 jinpsychicksymptomy (Baer a kol., 2006), nedostatek pozornosti vi emoc韒 nebo 鷝kost (Curtiss a Klemanski, 2014). Sama o sobtedy zv龤enschopnost pozorov醤nen炨dnou v齢odou a s dal氻mi faktory mindfulness dle DPAV (nehodnocen v靌omjedn醤 dokonce nenani silnspojena (Curtiss a Klemanski, 2014). Malinowski a Lim (2015) faktor 刼bservena z醟ladp鴈db鞛n閔o testov醤vlastnostp靦ifaktorov閔o a 鑤y鴉aktorov閔o modelu ze svv齭lednstudie vy鴄dili 鷓ln Pepping, O扗onovan a Davis (2014) zjistii u vzorku nemedituj韈韈h studentdokonce slabou pozitivnkorelaci (r = 0,15) s 鷝kostnostv citovvazb Pr醰pro p鴈dejitlaick閙u zjednodu歟nv齴namu v氻mavosti, respektive sati, na pouhpozorov醤se autorka t閠o pr醕e odkl醤od posilov醤u烅v醤鑕sk閔o term韓u 剉氻mavost kterhodnotjako potenci醠nzav醖靔韈pro ty, kte nejsou s t閙atem mindfulness sezn醡eni do hloubky a kte si proto na z醟ladjazykovpodobnosti mohou vylo瀒t slovo 剉氻mavostjako pozorov醤vnit鴑韈h a vn靔氻ch d靔jako takov T韒 by mohlo vzniknout nepochopenspo桧vaj韈v limitaci v氻mavosti na rozvoj introspekce (Hytych, 2010), ppadnz醡靚a s meditactypu koncentrace (viz v龤e Olendzki, 2013), a to aniby z醨ovebyly posilov醤y nehodnot韈pstup a dal氻 aspekty mindfulness. Takovnepochopenlze p鴌tom o鑕k醰at pr醰u t靋h, kte s praxmeditace v氻mavosti nemajvlastnzku歟nost a kte majz醨ovev靦氻 pravd靝odobnost, 瀍 u nich vy殮m韗a pozorov醤m鶠e souviset s negativn韒i faktory (Pepping a kol., 2014). Mindfulness a citovvazba dosp靗齝h Jako most mezi buddhistick齧 konceptem mindfulness a z醦adnpsychoanalytickou teoricitovvazby vyu烅vajMikulincer a Shaver (2007) humanistickpstup Carla Rogerse, jehokoncept plnfunguj韈韍o 鑜ov靕a (fully functioning person) je ekvivalentnjak stylu jistcitovvazby, tak rozvinutschopnosti mindfulness. Plnfunguj韈鑜ov靕 vykazuje otev鴈nost zku歟nosti, tj. kapacitu naslouchat sv齧 pocit鵰, v氻mat si, co se v jeho nitru d靔e, a svpocity a my歭enky dok釣e reflektovat. Je otev鴈nvi vlastn韒 pocit鵰 strachu, bolesti a pochyb, stejnjako vi sv齧 pocit鵰 kur釣e, k鴈hkosti i respektu. Svobodnpro烅vsvvlastnpocity tak, jak se v n靘 objevuj a z醨ovesi jich je v靌om. Pr醰tato schopnost je jednou z 栳stmindfulness a z醨ovekvalitou lid kte disponujjist齧 stylem citovvazby. Takovlidjsou schopni nejen skute鑞a hluboce pro烅vat vlastnvnit鴑psychickobsahy, ale takse otevt nov齧 vhled鵰 a informac韒 – i kdyse tyto zdajohro瀠j韈– a takse dok釣zapojit do dialogu s druh齧i – i kdytato v齧靚a vytv狲tenzi nebo konflikt 鑙 vzbudnegativnpocity. Tato otev鴈nost v歛k umo烌uje jistzp鵶ob pro烅v醤takov齝hto situac kdy je mnohem m閚zapot鴈bobran a kterpodporuje realistickn醜led na sebe sama i druh Vytv狲tak novcesty k osobn韒u rozvoji a napln靚a z醨oveumo烌uje hlub氻 kontakt s druh齧 鑜ov靕em. Rogers鵹 pstup zahrnuje takschopnost plnpro烅vat ptomnou zku歟nost, z醨ovev roli pozorovatele i astn韐a, bez ambictuto zku歟nost ovl醖at. To je taksou栳stmindfulness, a dle autorz醨oveobojodr釣jistotu v citovvazb– d鵶ledek pro瀒tknepodm韓靚l醩ky (Mikulincer a Shaver, 2007). Na z醟ladinformacz p鴈dch醶ej韈韈h dvou kapitol o citovvazba leadershipu, kterspojujaspekty sv醶ans oblastpozitivnpsychologie (nab齰醤jistvazby skrze pozitivna hojiv瀒votnzku歟nosti, rozv韏enpln閔o potenci醠u n醩ledovn韐 sebeaktualizace v r醡ci Maslowovy pyramidy atd.) se d醠e nab韟takprostor pro reflexi souvislosti mindfulness s pozitivnpsychologi V t閠o oblasti, kde se mindfulness dot齥rozvoje lidsk閔o potenci醠u, se jako novkoncept vyno鴘je nap optim醠nprosp韛醤(flourishing), (Malinowski, 2013; Slez徼kov 2012). V齴kumnot醶ky C韑em t閠o studie je zmapovat sou鑑snempirickpozn醤a poskytnout hlub氻 vhled do souvislostmezi citovou vazbou a mindfulness s ohledem na osoby ve vedouc韈h pozic韈h, respektive v roli potenci醠nvazebnfigury. Pro spln靚tohoto z醡靣u jsou formulov醤y n醩leduj韈v齴kumnot醶ky a podot醶ky: Jakje sou鑑snstav odborn閔o psychologick閔o pozn醤v齴namu mindfulness a v齴namu citovvazby ve vztahu k osob醡 ve vedoucroli? Jakou roli hraje citovvazba u osob ve vedoucí pozici? Jakou roli hraje mindfulness u osob ve vedoucpozici? Co zjistila dosavadnliteratura o souvislosti citovvazby a mindfulness? Jak spolu citovvazba a mindfulness souvisej Jakou roli v t閠o oblasti hraje nep鴌poutanost (non-attachment)? Jakv齴nam majsouvislosti citovvazby a mindfulness v kontextu leadershipu? Jakdoporu鑕nplynou z t靋hto zji歵靚pro oblast leadershipu? Co v dosavadn韒 pozn醤chyba kam se m鶠e ub韗at dal氻 v齴kum? Jakv齴kumnot醶ky m鶠eme formulovat pro budoucv齴kum v t閠o oblasti? Vypl齰ajze zji歵靚齝h souvislostkonkr閠nhypot閦y? Jak Tyto v齴kumnot醶ky tvo takosnovu pro analytickou 栳st, kterzpracov醰v齭ledky v齴kumsebran齝h na z醟ladzvolen閔o metodologick閔o postupu – viz n醩leduj韈kapitolu Metodologie anal齴y. Metodologie anal齴y Metodologickpostup Pro zodpov靭env齴kumn齝h ot醶ek tato pr醕e syntetizuje vybranempiricki p鴈hledovstudie s c韑em poskytnout vhled do souvislostcitovvazby a mindfulness u osob ve vedoucpozici na z醟ladvybran齝h n醠ez(Writing a psychology literature review, 2010). Jak Mare(2013) ve sv閙 manu醠u trefnpoznamen醰 jina za栳tku jsme si v靌omi prvn韍o omezen kterje d醤o jazykem a z n靔 plynouc韒 sociokulturn韒 filtrem. Z d鵹odu jazykov齝h limitautorky se tato studie zab齰pouze texty v angli鑤in P鴈sto瀍 v靦歩na v靌eck齝h 鑜醤kna poli psychologie a psychoterapie se dnes jipublikuje v angli鑤in je mo瀗 瀍 existujstudie zab齰aj韈se t閙atem souvisej韈韒 s touto prac kterpro autorku nenmo瀗vyhledat ani zpracovat pro odli歯jazyk, kterbadatelzvolili. V t閠o pr醕i se setk醰醡e s koncepty poch醶ej韈韒i z v齝hodn韈h filozofi(mindfulness, nep鴌poutanost) a lze o鑕k醰at, 瀍 nejv靦氻 鷑ik dat m鶠e nastat v okruhu studiod na歩ch asijsk齝h koleg jsou-li publikov醤y ve v齝hodn韈h jazyc韈h. Dnes se 鑑sto setk醰醡e s asijsk齧i studiemi publikovan齧i v angli鑤in a tak i evropsk閙u 鑤en狲i pstupn齧i. Zam禅enstudie definujeme dle Mare歟 (2013, s. 432-433) podle p靦i z醟ladn韈h hledisek. Zam禅en韒 p鴈hledu je tato pr醕e prim醨n刾鴈hledem v齭ledk鴄dy v齴kum鶕. Pro mapov醤nov齝h spojenvyu瀒t齝h konceptm醡e inspiraci a p鴈dev氻m v靌eckpodklady pr醰z empirick齝h v齴kum P鴈dch醶ej韈kapitoly 鑤en狲i poskytuj刾鴈hled teori頁 nezbytnpro smysluplnkotvena uchopenprezentovan齝h empirick齝h v齭ledk Z hlediska c韑e p鴈hledu jsou ambice pr醕e nastaveny na 刬ntegrov醤dosavadn韈h poznatk鶕. Integrace oblast jimnebyla zat韒 v靚ov醤a v靦氻 pozornost jako瀟o propojena souvisej韈trojici (mindfulness – citovvazba/nep鴌poutanost – leadership) nab韟potenci醠npnos pro pracovnpsychologii, klinickou oblast 鑙 psychoterapii, 氻鴈ji i v齰ojovou psychologii a psychologii osobnosti, v neposledn鴄doblast mindfulness jako takovou, kterp鴈sahuje do popul醨npsychologicksf閞y. Studie je 刵eutr醠n韒 v齥ladem av歛k m鶠e obsahovat takprvky 刱riticko-polemick閔o v齥ladu Analytick栳st pr醕e vyu烅vzdroje, kterposkytujtexty publikovanv odborn齝h 鑑sopisech a kterjsou dostupnstudent鵰 Masarykovy univerzity, Fakulty soci醠n韈h studi Sestavensouboru analyzovanliteratury Ke dni 14. 3. 2017 ukazoval vyhled醰aGoogle Scholar p鴌 zad醤kl龛ov齝h slov 凪indfulness Attachmenta omezenna obdob2012 – 2017 刾鴌bli瀗15 900v齭ledk V obrovsk閙 mno瀞tvliteratury, kterm醡e k dispozici, bylo proto stanoveno jasnvymezenpole. Pro vytvo鴈nrealistick閔o a smyslupln閔o souboru v齴kumnliteratury byla zvolena n醩leduj韈krit閞ia (Mare 2013) pro zahrnut鑙 vylou鑕njednotliv齝h studi Krit閞ia pro zahrnutstudido anal齴y: Z醶nam o existenci studie bylo mo瀗vyhledat k datu 10. 4. 2017 skrze datab醶i EBSCO, p鴌 zad醤libovolnkombinace dvou kl龛ov齝h slov (mindfulness, mindful; attachment; leadership, leader) a omezenv齭kytu t靋hto slov na jedno z n醩leduj韈韈h pol n醶ev studie (Title / titul), abstrakt (Abstract), kl龛ovslova (Key words / tematickterm韓y). Koncepty ozna鑞enkl龛ov齧i slovy odkazujke stejn閙u teoretick閙u pojet jakzast醰tato pr醕e Studie pro歭a peer-review (zvoleno v EBSCO vyhled醰a鑙 jako podm韓ka) Studie se zam禅uje na v齴nam mindfulness a/nebo citovvazby u osob ve vedoucpozici, na souvislost mindfulness a citovvazby, nebo na d韑桧 aspekty, ktermohou pomoci tuto oblast objasnit Studie je zam禅ena na dosp靗é Studie byla publikov醤a online 鑙 鑑sopisecky v horizontu posledn韈h 10 let: v letech 2007 – 2017 Studie byla publikov醤a v anglick閙 jazyce Studie je zalo瀍na na v齴kumu podstaty kvalitativn鑙 kvantitativn nebo o takov齝h v齴kumech pojedn醰formou p鴈hledovstudie 鑙 meta-anal齴y Studie obsahuje popis metodologie, pou瀒t齝h v齴kumn齝h postup metod a v齴kumn閔o vzorku Krit閞ia pro vy鴄zenstudibyla n醩leduj韈 Negace jednoho 鑙 v韈e krit閞ipro zahrnut(v龤e uveden Studie nemformu odborn閔o 鑜醤ku (jednse nap o zpr醰y z konferenc zpr醰y o prezentaci posteru, 鑜醤ky v popul醨npsychologickliteratu鴈K) Studie se zam禅uje na prenat醠nobdob d靦stvnebo adolescenci Studie se prim醨nzam禅uje na oblast neurologie, oblast l殍by psychick齝h poruch 鑙 jinou, jej頌 z醞em nespo桧vv oblasti souvislosti citovvazby a mindfulness u osob ve vedoucpozici. Sch閙a v齜靣u literatury Mindfulness AND AttachmentMindfulness AND LeadershipLeadership AND AttachmentIdentifikov醤o: 114 studiíIdentifikov醤o: 117 studiíIdentifikov醤o: 114 studiíZa鴄zeno pro p鴈hled textu: 73 Vy鴄zeno 41Za鴄zeno pro p鴈hled textu: 66 Vy鴄zeno 51Za鴄zeno pro p鴈hled textu: 35 Vy鴄zeno 79174 studiprobr醤o podrobnìZa鴄zeno: 36 鑜醤k - 4 p鴈hledovstudie - 31 kvantitativn韈h studií - 1 studie mix methods + 1 abstrakt (Maslyn a kol., 2017)Za鴄zeno: 41 鑜醤k
- 17 p鴈hledov齝h studi - 7 ppadov齝h studií - 9 kvantitativn韈h studií - 4 kvalitativnstudie - 5 studis kombinacpstupùZa鴄zeno: 27 鑜醤k
- 8 p鴈hledov齝h studií - 1 鷙od speci醠n韍o 桧sla - 18 kvantitativn韈h studií - 0 kvalitativn韈h studií - 0 studis kombinacpstupùCelkem za鴄zeno: 104 studií Tabulka 1 – Sch閙a v齜靣u vzorku literatury pro p鴈hledovou studii Synt閦a vybranliteratury Jakje sou鑑snstav odborn閔o psychologick閔o pozn醤v齴namu mindfulness a v齴namu citovvazby ve vztahu k osob醡 ve vedoucroli? Jakou roli hraje citovvazba u osob ve vedoucí pozici?
凥uman beings of all ages are happiest and able to deploy their talents to best advantage when they are confident that, standing behind them, there are one or more trusted persons who will come to their aid should difficulties arise.“ 凩idskbytosti jsou v ka瀌閙 v靕nej殱astn靔氻 a schopny rozvinout svtalenty k nejlep氻mu u瀒tku, kdysi jsou jisty, 瀍 za nimi stojjedna nebo v韈e osob, kter齧 d鵹禅uj a kterjim p鴌jdou na pomoc, pokud se objevpot頌e.“
(Bowlby, cit. podle Hinojsa, McCauley, Randolph-Send a Gardner, 2014) P鴈d deseti lety vyzvali k zohledn靚t閙atu citovvazby v psychologii leadershipu a zah醞endialogu mezi t靘ito v靦vemi Bresnahan a Mitroff (2007), kdyh醞ili n醶or, 瀍 teorie citovvazby m鶠e pos韑it psychologii leadershipu napd韑桧mi pstupy, proto瀍 poskytuje z醟lad pochopentoho, jak se lidvztahujk druh齧 lidem a ke skupin醡. Konstrukty a koncepty teorie citovvazby pro tuto oblast mohou z醩adnp鴌sp靦 teori韒 o dynamice vztahu mezi leaderem a n醩ledovn韐em. Mayseless a Popper (2007) do t閙atu citovvazby v leadershipu zakomponovali takcitovou vazbu vi soci醠n韒 instituc韒. Podle nich nenuniverz醠npot鴈ba jistoty a ochrany v dosp靗osti plnuspokojenkonkr閠n韒i vazebn齧i figurami, nebodosp靗鑜ov靕 si uv靌omuje, 瀍 i ten druhv roli vazebnfigury je nespolehliv nedokonal Proto se podle autordosp靗鑜ov靕 spol閔na jinzdroje, ktermohou zahrnovat soci醠ninstituce, nap komunitu nebo st醫. V t閠o dynamice m鶠e spol閔at na ptomn閔o leadera jako na vazebnou figuru. Jakmile se vazebnvztah k leaderovi vytvo, odr釣vnit鴑pracovnmodel n醩ledovn韐a. Tato studie pat mezi 28 v齴kumzahrnut齝h v t閠o kapitole, specificky mezi 8 p鴈hledov齝h studiv nich obsa瀍n齝h. Zahrnuto bylo celkem 18 kvantitativn韈h v齴kum kterse v靚ovaly jak citovvazbleadera, tak n醩ledovn韐a (Davidovitz, Mikulincer, Shaver, Izsak a Popper, 2007; Richards a Hackett, 2012; Ronen a Mikulincer, 2012; Wu a Parker, 2014; Kafetsios, Athanasiadou a Dimou, 2014; Harms, Bai a Han; 2016). Z t靋hto kvantitativn韈h studiv靦歩na (8) m禅ila jen citovou vazbu n醩ledovn韐a (Game, 2008; Moss, 2009; Shalit, Popper a Zakay, 2010; Boatwright, Lopez, Sauer, VanDerWege a Huber, 2010; Hansbrough, 2012; Molero, Moriano a Shaver, 2013; Rahimnia a Sharfirad, 2014; Tziner, Ben-David, Oren a Sharoni, 2014). Pouh鑤y鴌 pr醕e se zam禅ily 鑙stna citovou vazbu (potenci醠n韍o) leadera (Popper a Amit, 2009a; Popper a Amit, 2009b; Engerlbert a Wallgern, 2016; Ronen a Zuroff, 2017). V齭ledntext je sestaven do celk kterreflektuj刾b靐leadera, od vzniku predispozic k leadershipu v ran閙 v靕u p鴈s vztah s n醩ledovn韐em a vliv citovvazby obou stran, po mo瀗osti, jak leadera skrze citovou vazbu d醠e rozv韏et v dosp靗閙 v靕u. Citovvazba jako randispozice pro projevenleadershipu V souvislosti s citovou vazbou se n靕olik autorzab齰alo t韒, jak u 鑜ov靕a vznikjiv d靦stvpredispozice k tomu, aby byl v dosp靗osti dobr齧 leaderem (Popper a Amit, 2009a, 2009b; Murphy a Johnson, 2011; Engerlbert a Wallgern, 2016). Podle nich mjistcitovvazba vztah s leadershipem, ka瀌z t靋hto v齴kumse ov歟m soust鴈dil na pops醤jin齝h aspektvazby ve v齰oji leadera. Popper a Amit (2009a, 2009b) se zab齰ali citovou vazbou izraelsk齝h voj醟 potenci醠n韈h leader Nejprve (2009b) p鴈dstavili konstrukt tzv. 刾otenci醠u k veden頁 – kapacitu k veden ovlivn靚ou ranou citovou vazbou a esenci醠npro projevenleadershipu v dosp靗osti. Byla spojena s (pro leadera) d鵯e瀒t齧i psychologick齧i vlastnostmi: rysovou 鷝kostnosta extern韒 locus of control (negativnvztah); self-efficacy, optimismem a otev鴈nostvi zku歟nosti (pozitivnvztah). Popper a Amit (2009a) pak formovali model rozvoje leadershipu v dosp靗osti na z醟lad(n韟k rysov鷝kostnosti a (vysok otev鴈nosti vi zku歟nosti. Tyto osobnostnrysy vznikajv d靦stvv souvislosti s jistou citovou vazbou, jsou takv齴namnpro kvalitnemocion醠nvztahy. Jistcitovvazba predikuje skrze rozvoj n韟k鷝kostnosti a vysokotev鴈nosti leaderovo chov醤 kterpak sp須e sm禅uje ke kvalitn韒 interakc韒 s druh齧i lidmi. Signifikantnbyl i model, kde rysov鷝kostnost predikovala jistou citovou vazbu a otev鴈nost vi zku歟nosti, coauto鴌 shrnuli jako pozn醤 瀍 m韗a 鷝kostnosti je v齭ledkem ran齝h zku歟nost kterz醨oveformuji citovou vazbu. Tyto poznatky jsou prvn韒 podn靦em k dal氻 anal齴e v齰oje 鷖t鴈dn韈h emo鑞韈h kapacit 鑜ov靕a. Jako spole鑞korel醫 zde vystupuje 鷝kostnost, kterje jednou ze dvou hlavn韈h dimenzcitovvazby, funguje jako prediktor leadershipu, a z醨oveje mo瀗ji v dosp靗osti redukovat prost鴈dnictv韒 praxe mindfulness. Rozvoj vlastnosta dovednostpot鴈bn齝h pro leadership v d靦stvv souvislosti s citovou vazbou zkoumali takMurphy a Johnson (2011), kte cht靗i pochopit ko鴈ny identity leadera a d韐y nim usnadnit ch醦醤rozvojov齝h pot鴈b dosp靗齝h. V jejich modelu celo瀒votn韍o procesu rozvoje leadera (viz obr. 6) jsou uvedeny ranzku歟nostmi s vazebn齧i figurami vedle dal氻ch vliva zku歟nosts leadershipem v d靦stv Jejich kombinace vede k v齰oji identity leadera a seberegulace. Podle Murphy a Johnson jsou lids jistou citovou vazbou obecnvn韒醤i jako lep氻 leade鴌, nebod韐y jistvazbdisponujadaptivn韒 psychosoci醠n韒 fungov醤韒 a jejich ego disponuje vlastn韒i zdroji, kterjsou pot鴈bnk p鴈vzetrole leadera. Lids nejistou citovou vazbou tyto zdroje postr醖aj a proto pozici leadera nevyhled醰aja z醨ovemajvy殮pravd靝odobnost, 瀍 jako leade鴌 nebudou vn韒醤i. Jiststyl citovvazby umo烌uje 鑜ov靕u anga瀘vat se jako efektivn靔氻 leader d韐y vy殮韒u pod韑u transforma鑞韍o leadershipu. Z hlediska v齰oje leadera ozna鑙li Murphy a Johnson za esenci醠nvytvo鴈nidentity leadera a kapacitu pro sebe-regulaci. Obr醶ek 6 – Model celo瀒votn韍o v齰oje leadera (Murphy a Johnson (2011) Ve v齴kumu Engerlbert a Wallgern (2016) o svcitovvazbve vztahu k ran齧 zku歟nostem z rodiny a z obdobadolescence vypov韉alo 79 leader kterpak m靗i za 鷎ol ohodnotit jejich n醩ledovn韈i (ka瀌z leadersi m靗 k hodnocenvybrat jednoho). Ti hodnotili, jak byl styl leadera zam禅enna n醩ledovn韐a, na produkci a na zm靚u. V齭ledky t閠o studie uk醶aly, 瀍 leade鴌 s nejistou citovou vazbou majv靦氻 歛nci, 瀍 je n醩ledovn韈i nebudou hodnotit jako dobrleadery. Vyh齜avcitovvazba zde m靗a signifikantnnegativnvztah s projevy leadershipu orientovan閔o na n醩ledovn韐a. 趜kostnvazba leadera ne, av歛k v porovn醤s leadery s jistou citovou vazbou si v leadershipu orientovan閙 na n醩ledovn韐a vedli nejistleade鴌 obecnhe. Historie rancitovvazby se tedy i zde u leaderuk醶ala jako v齴namnpro vztahy na pracovi歵i. Auto鴌 d韐y zahrnutzku歟nostz obdobadolescence porovnali ranvazebnz釣itky s pozd靔氻mi a interpretovali svzji歵靚tak, 瀍 ranzku歟nosti majvliv a z鵶t醰aj刾tomny av歛k mohou b齮 p鴈kryty z釣itky pozd靔氻mi. Ranvlivy tak podle Engerlbert a Wallgern ovliv騯jleadery i v dosp靗osti, av歛k jemna na nev靌om鷕ovni, nejsiln靔i pak z鴈jmovliv騯jpr醰styl leadera zam禅enna n醩ledovn韐a, kternejv韈e z醰isna osobnosti a nent韒, co se leader u桧 na univerzitnebo v pracovn韒 tr閚inku. Role citovvazby n醩ledovn韐a ve vn韒醤 pro烅v醤a preferenc韈h ide醠n韍o leadershipu Ve vz醞emn閙 vztahu mezi leaderem a n醩ledovn韐em je v齴namntakosobnost n醩ledovn韐a, respektive to, co sem vn釟jeho styl citovvazby. Podle Davidovitz, Mikulincer, Shaver, Izsak a Popper (2007) byl vyh齜avstyl n醩ledovn韐a spojen s negativn靔氻m hodnocen韒 vlastnostleadera a jeho schopnostv閟t n醩ledovn韐y jak v situac韈h orientovan齝h na emoce, tak v t靋h orientovan齝h na 鷎ol. Toto zji歵靚je ve shods negativn韒i reprezentacemi druh齝h lidu osob s vyh齜avou citovou vazbou. Vyh齜avost n醩ledovn韐a byla z醨ovespojena s negativn靔氻m hodnocen韒 skupinovkoheze a slab氻m fungov醤韒 ve skupin Yüklə 1,05 Mb. Dostları ilə paylaş:
|